ORIENTAČNÍ SLEDOVÁNÍ FYTOPLANKTONU REKREAČNÍCH NÁDRŽÍ V POVODÍ MORAVY V ROCE 2012 VYPRACOVALI: MGR. RODAN GERIŠ, MGR. DAGMAR JAHODOVÁ Povodí Moravy, s.p. Dřevařská 11 601 75 Brno
Část 1 Úvod Pro sledování bylo v roce 2012 vybráno 12 významných rekreačních nádrží. Hlavními kriterii pro posuzování biologické kvality vody byla koncentrace chlorofylu a spolu se složením fytoplanktonu ze směsného čtyřmetrového vzorku epilimnia, získaného odběrovou trubicí. Zpráva začíná grafickým srovnáním koncentrací chlorofylu a pro jednotlivé přehrady a měsíce v letech 2011 a 2012. Jsou odlišeny jednotlivé základní taxonomické skupiny fytoplanktonu, dominující při odběru, kdy koncentrace chlorofylu a přesáhla 30 g/l. Další část je zaměřena na stručný popis rozvoje fytoplanktonu ve vegetační sezóně 2012 v jednotlivých nádržích. U nádrží, ve kterých byl sledován také zooplankton, je v tomto roce uvedeno jeho stručné zhodnocení. Zvláštní pozornost je věnována výskytu planktonních sinic a zvláště vodního květu. Poprvé tento rok bylo zahrnuto tabulkové hodnocení podle funkčních skupin fytoplanktonu (např. Reynolds). V poslední části je shrnuta úvaha o biologické kvalitě vody ve sledovaných nádržích a jejich rámcové srovnání. Vysvětlení jednotlivých funkčních skupin fytoplanktonu: A rozsivky čistých, míchaných vod hlavně rod Cyclotella B centrické rozsivky mezotrofních nádrží rodu Aulacoseira C rozsivky míchaných a eutrofních nádrží, zde zvláště Asterionella formosa D rozsivky eutrofních a hypertrofních, silně promíchaných nádrží P řasy eutrofních epilimnií; zde hlavně Fragilaria crotonensis, Aulacoseira granulata, rod Staurastrum SI sinice tenkých vláken ze silně promíchávaných vrstev hlavně Pseudanabaena, Limnothrix a Planktothrix aghardii Y velké jezerní skrytěnky, rodu Cryptomonas X2 malí bičíkovci Rhodomonas sp., Chrysochromulina sp. X3 drobné řasy i bičíkovci zde rod Chrysococcus F zelené kokální koloniální řasy čistých epilimnií J zelené kokální řasy nádrží silně obohacených živinami HI dusík fixující vláknité sinice, zvláště rod Anabaena a Aphanizomenon H2 dusík fixující vláknité sinice mezotrofních vod, např. Anabaena lemmermanii U koloniální zlativky zde rod Uroglena Lo letní a podzimní epilimnia mezotrofních nádrží zde hlavně Woronichinia naegeliana M zde společenstva sinic rodu Microcystis Q společenstva zelenivek dystrofních vod s huminovými látkami zde rod Gonyostomu 1
Brno Jevišovice Letovice Mor. Třebová N. Mlýny - horní nádrž N. Mlýny - střední nádrž N. Mlýny - dolní nádrž Oleksovice Vranov Bystřička Horní Bečva Podhradský rybník Brno Jevišovice Letovice Mor. Třebová N. Mlýny horní N. Mlýny střední N. Mlýny dolní Oleksovice Vranov Bystřička Horní Bečva Koncentrace chlorofylu a v μg/l ve vybraných rekreačních nádržích ve správě Povodí Moravy, s. p. Rok 2011 g/l 250 477 410 duben květen 200 červen červenec srpen září 150 říjen 100 50 0 g/l 250 duben červen květen červenec Rok 2012 41 53 38 200 srpen září 150 říjen 100 50 0 2
Část 2 Rozvoj fytoplanktonu v jednotlivých nádržích 1. Brněnská přehrada V dubnu u hráze převažovaly drobné centrické rozsivky, na ostatních profilech převažoval přímo druh Stephanodiscus hantzschii. Počátkem května ve slabé biomase u hráze převažovala skrytěnka Cryptomonas reflexa, na ostatních profilech pořád převažovaly rozmanité centrické rozsivky. V červnu již dominovala skrytěnka Cryptomonas reflexa na všech sledovaných profilech kromě přítoku. Současně se objevily v nevýrazném množství první sinice (Anabaena sigmoidea, Aphanizomenon gracile). V červenci u hráze a na profilu "střed" dominovala opět skrytěnka Cryptomonas reflexa, na profilech Rokle a Zouvalka jsme zaznamenali intenzívní rozvoj vláknitých centrických rozsivek Aulacoseira ambigua var. curva a Aulacoseira granulata. Nejvyšší koncentrace chlorofylu a byly podobně jako v květnu na profilu Zouvalka. V červnu se také objevily první buňky sinic rodu Microcystis. V srpnu již dominovaly sinice rodu Aulacoseira na všech sledovaných profilech nádrže, jako subdominanta se mírně rozmnožila sinice rodu Aphanizomenon, která byla zjištěna již na přítoku. V záři se rovnoměrně na všech profilech v nádrži prosadila penátní rozsivka Fragilaria crotonensis. Počátkem října byla hlavní součástí biomasy fytoplanktonu v celé nádrži mimo přítoku rozsivka Asterionella formosa. Aulacoseira ambigua var.curvata jedna z dominant fytoplanktonu Brněnské nádrže v létě 2012 Nádrž v roce 2012 hlavně u hráze odpovídala lepší eutrofii a její biologická kvalita byla ještě vyšší než v roce 2011. Výrazně se také snížilo zastoupení sinic a zvláště rodu Microcystis. S výjimkou profilu Zouvalka se celá přehrada vyznačovala velkou vyrovnaností biomasy, což platilo i pro srovnání celé vegetační sezóny. Největší část biomasy tvořily v létě roku 2012 centrické a penátní rozsivky, typické pro eutrofní epilimnia. 3
Zooplankton Objemová biomasa zooplanktonu byla vyvinuta srovnatelně s rokem 2011; hodnoty u hráze se pohybovaly mezi 2 až 13 g/m 3 (maximum v červenci 13,8 g/m 3 na profilu "střed"). Duben pouze vířníci, buchanky minimálně. Květen biomasu tvořily velké buchanky Cyclops vicinus spolu s vířníky Brachionus calyciflorus, Brachionus angularis, Conochilus unicornis (objemově malí, ale v obrovských množstvích 100 000 až 450 000 jedinců / m 3 ). Červen k buchankám (Cyclops, Thermocyclops) se přidávají perloočky (Bosmina coregoni, Daphnia cucullata, Daphnia galeata). Červenec velké buchanky Cyclops vicinus nahrazeny menšími druhy (Thermocyclops crassus, Mesocyclops leuckarti); nástup perlooček - drobné Bosmina coregoni a malé i velké dafnie (D. cucullata, D. galeata), které zejména v jezerní části nádrže dosahují značných rozměrů (> 2 mm). Od července setrvale vznášivka Eudiaptomus gracilis. Srpen ke stávajícím perloočkám se přidává Diaphanosoma brachyurum; srpnem počínaje až do října je biomasa zooplanktonu smíchána s masivní biomasou fytoplanktonu (rozsivky). V září a říjnu velkých perlooček ubývá; kromě naupliových a kopepoditových stadií buchanek nadále zůstává dominantní perloočkou drobná Bosmina coregoni, v jezerní části Daphnia galeata. Zejména v závěru sezóny se prosadí vznášivka Eudiaptomus gracilis a drobná buchanka Mesocyclops leuckarti. Drobná perloočka Bosmina coregoni "tváří v tvář" masivnímu vegetačnímu zákalu rozsivky Aulacoseira (profil "Rokle", srpen 2012) 4
2. Letovice (Křetínka) V dubnu se poměrně silně prosadily skrytěnky Rhodomonas minuta a Cryptomonas reflexa, v květnu biomase dominoval velký druh C. reflexa. Současně došlo k poklesu celkové biomasy, který pokračoval i v červnu., kdy se více prosadila rozsivka Fragilaria crotonensis a zelené kokální řasy zekupiny F. V červenci biomasa vzrostla a k převažující rozsivce Fragilaria crotonensis se přidal slabý vodní květ, tvořený druhem Woronichinia naegeliana a rodem Microcystis. V srpnu se prosadily zelené řasy Planktosphaeria gelatinosa a Elakatothrix genevensis a rovněž přetrvával slabý vodní květ, který se stal dominantou fytoplanktonu v září a v říjnu. Sinice Woronichinia naegeliana byla hlavní složkou biomasy. Nádrž v tomto roce odpovídala opět mezotrofii a její stav pro rekreační využití byl vysoce uspokojivý. společenstvo X2, Y Y P, F P F Lo Lo Elakatothrix gelatinosa - zelená kokální řasa typická pro letní fytoplankton nádrže Letovice. Zooplankton Biomasa zooplanktonu byla oproti roku 2011 vyvinuta méně, vysoká objemová biomasa se opakovala prakticky pouze v dubnu: 18 g/m 3 (loni téměř celou sezónu 10 g/m 3, letos zdaleka ne). V dubnu a květnu jsou jednoznačnou dominantou biomasy buchanky rodu Cyclops (C. vicinus, ojediněle C. strenuus); doplňuje je Daphnia galeata (jedinci > 2 mm). V červnu se situace prohodí: rozvoj dafnií (stále "obří" kusy), doplňují velké buchanky Cyclops. V červenci zooplankton tvoří pestrá směs druhů ve spoustě fytoplanktonu, perloočky v podstatě žádné. Srpen se vyznačuje návratem perlooček (velké Diaphanosoma brachyurum, Bosmina coregoni). Tyto perloočky spolu s Daphnia galeata zůstávají objemově dominantní skupinou zooplanktonu po celý zbytek sezóny. Po celé sledované období trvalý výskyt vznášivky Eudiaptomus gracilis a běžných druhů vířníků. Od léta víceméně trvale drobné buchanky (Mesocyclops leuckarti, Thermocyclops crassus). 5
3. Oleksovice Skrytěnku Cryptomonas reflexa, dominující v dubnu v květnu vystřídal menší druh Rhodomonas minuta. Počátkem června v biomase převážily centrické rozsivky a v červenci se prosadil silný vegetační zákal rozsivky Aulacoseira granulata. V srpnu se podobně intenzívně prosadila zelená kokální řasa Crucigenia tetrapedia. V září dominovala skrytěnka Cryptomonas reflexa a v říjnu opět Crucigenia tetrapedia. Přestože nedošlo k rozvoji sinicového vodního květu, nádrž svou biomasou zvláště v září odpovídala hypertrofii a ve srovnání s rokem 2011 došlo dokonce k určitému zhoršení. společenstvo Y X2 D P J Y J 4. Jevišovice Napouštěnou nádrž jsme začali sledovat až v červenci, kdy již byl rozvinutý masový vodní květ, tvořený hlavně vláknitou sinicí Anabaena flos aquae. V srpnu byla ve vodním květu více zastoupena sinice Microcystis aeruginosa a současně se objevila vláknitá sinice Planktothrix aghardii, která spolu s druhem Anabaena flos aquae v září dominovala. Anabaena flos aquae se opět více prosadila v říjnu. Koncentrace chlorofylu a byly po celou dobu sledování nádrže velmi vysoké, nádrž odpovídala silné hypertrofii a byla jednou z výjimek, kde se v tomto roce rozvíjel masový vodní květ. společenstvo HI M SI HI Anabaena flos aquae - sinice, která se významně podílela na vodním květu v červnu a v červenci v nádrži Jevišovice Planktothrix agardhii vláknitá sinice, tvořící mohutnou biomasu v nádrži Jevišovice v srpnu a v září 6
5. Nové Mlýny horní nádrž V dubnu se rozvinulo bohaté společenstvo rozsivek, skrytěnek a zelených kokálních řas. Dominantou biomasy však byla velká invazivní centrická rozsivka Actinocyclus normanii. Koncem května se rozvinul vodní květ, tvořený sinicí Aphanizomenon flos aquae. Koncem června již v biomase opět převažoval Actinocyclus normanii. V červenci se k rozsivce přidala skrytěnka Cryptomonas reflexa a opět vodní květ ze sinice Aphanizomenon flos aquae. V srpnu došlo k poklesu koncentrace chlorofylu a. V září se prudce zvýšilo zastoupení Actinocyclus normanii, který biomase dominoval i koncem října. Nádrž v tomto roce odpovídala silné eutrofii až hypertrofii, trofie tedy oproti roku 2012 poněkud poklesla, objevil se však silný sinicový vodní květ. společenstvo Ac HI Ac Ac, Y, HI HI Ac Ac Zooplankton Biomasa zooplanktonu byla dobře vyvinutá, víc než v minulosti. Během sezóny se projevila dvě maxima: v červnu (téměř 24 g/m 3 ) a v říjnu (téměř 28 g/m 3 ). Jarní zooplankton tvořen výhradně vířníky (Brachionus, Keratella) + naupliová stadia buchanek. V květnu a červnu zaznamenán nástup perlooček (drobnější Daphnia galeata) a buchanek Acanthocyclops; tito zástupci se v biomase pak trvale objevují po celou sezónu. V červenci a srpnu se přidávají drobné druhy perlooček (Bosmina coregoni, Chydorus sphaericus) a drobné buchanky Thermocyclops; od srpna masivně vodní květ sinic. V září početní dominance vířníků; ústup perlooček (dafnie nicméně stále velké) a do spektra buchanek se po zbytek sezóny přidává Cyclops vicinus. Během října získávají převahu opět drobné perloočky Bosmina coregoni (velké kusy). Celoročně běžné druhy vířníků. 6. Nové Mlýny střední nádrž Koncem dubna byly silně rozvinuty centrické rozsivky a penátní druh Nitzschia gracilis. V květnu dominovala hlavně kokální zelená řasa Oocystis cf.marssonii. V červnu dominoval silný vodní květ, tvořený druhem Aphanizomenon flos squaw, který pokračoval i v červenci, kdy však již dominovala centrická invazivní rozsivka Actinocyclus normanii. Koncem srpna se vytvořil poměrně silný vodní květ z druhu Microcystis aeruginosa. V září se silně prosadil Actinocyclus normanii, který byl hlavní součástí biomasy fytoplanktonu až do konce října. Nádrž v tomto roce odpovídala typické hypertrofii. společenstvo D J HI AcHI M Ac Ac Zooplankton Biomasa zooplanktonu byla oproti poslednímu sledovanému období dobře vyvinutá. Během sezóny se projevila dvě maxima - v červnu (téměř 48 g/m 3, tj. za rok 2012 největší biomasa zooplanktonu ze všech sledovaných nádrží PM) a v září (téměř 24 g/m 3 ). Po celou sezónu chybí velké buchanky (jen malí jedinci). Časné jaro bylo typické masivním rozmnožením vířníků (Brachionus, Keratella), doplňují je buchanky (Acanthocyclops, Cyclops). V květnu dochází k nástupu perlooček (nejvíce Bosmina longirostris; dále Bosmina coregoni, Daphnia galeata). Ve vrcholném létě (červen, červenec) se 7
na biomase zooplanktonu nejvíce podílejí Daphnia galeata (drobné, ale také > 2 mm); perloočka Bosmina longirostrs na ústupu. Srpnový zooplankton je tvořen nejvíce drobnými perloočkami (Chydorus sphaericus, Bosmina coregoni) v záplavě vodního květu Microcystis. Po celé jaro a léto hojný výskyt buchanky Acanthocyclops (na podzim ústup). Podzim je charakteristický početní převahou běžných druhů vířníků, objemově dominují Chydorus sphaericus, Bosmina coregoni (drtivá dominanta v říjnu) a Daphnia galeata. 7. Nové Mlýny dolní nádrž Po nevýrazném rozvoji skrytěnek rodu Cryptomonas v dubnu se v květnu vytvořil poměrně silný vodní květ, tvořený sinicí Aphanizomenon flos aquae. Tato sinice vytvořila koncem června v nádrži extrémně silný vodní květ, ke kterému se přidal také druh Microcystis aeruginosa, který ve zvyšování biomasy pokračoval i v červenci. Koncem srpna biomasa vodního květu výrazně poklesla a dominantou se stal druh Microcystis aeruginosa. V září a v říjnu byla nevelká biomasa tvořena převážně centrickou rozsivkou Actinocyclus normanii. Nádrž byla v tomto roce nejhorší za celé sledované období a odpovídala hypertrofii! společenstvo Y HI HI HI, M M Ac Ac Zooplankton Biomasa zooplanktonu byla dobře vyvinutá (maximum v říjnu: přes 20 g/m 3 ); z dlouhodobého hlediska (2010, 2011) byl ale zaznamenán celkový pokles. Duben byl charakteristický početní převahou běžných druhů vířníků, zbytek biomasy tvořily drobné buchanky (Acanthocyclops, Cyclops). V květnu biomasu tvoří velké dospělé buchanky (Acanthocyclops, Cyclops) a Daphnia galeata; zooplankton je výrazně okrově zbarven. Prudký nárůst biomasy zooplanktonu v červnu byl spojen s rozvojem "obřích" perlooček (> 2 mm) Daphnia galeata a Daphnia pulicaria; okrové zbarvení některých jedinců přetrvává. Dominance těchto druhů trvá i po celý červenec (v záplavě vodního květu sinic). V srpnu zaznamenán nástup drobných perlooček (Chydorus sphaericus) a naupliových stádií buchanek. Září stále převaha Chydorus sphaericus a hojně nauplia a Acanthocyclops, Thermocyclops (souběžně oba v České republice známé druhy: T. crassus i T. oithonoides). Říjen biomasu zooplanktonu tvoří v drtivé většině velcí jedinci Daphnia galeata (> 2 mm); dále Bosmina coregoni, Chydorus sphaericus a Eudiaptomus gracilis. Zajímavost: stejně jako v minulých letech potvrzena hojná populace Daphnia pulicaria (červen až srpen). Daphnia pulicaria velká perloočka velkých jezerních vod (dolní nádrž Nové Mlýny, červen 2012) 8
8. Bystřička V dubnu byl vytvořen vegetační zákal ze skrytěnek Cryptomonas reflexa a centrických rozsivek, v květnu se silně rozmnožila rozsivka Nitzschia acicularis. V červnu se při rozvoji společenstev rozmanitých zelených řas začaly objevovat první sinice. Biomasa byla nízká. Koncem července se vytvořil slabý vodní květ, tvořený sinicemi Woronichinia naegeliana a hlavně rodem Microcystis. V polovině srpna došlo k rozvoji centrické rozsivky Cyclotella balatonis, který v menší intenzitě pokračoval i v září. V říjnu významně poklesla koncentrace chlorofylu a, současně se rozvinula slabší populace rozsivky Fragilaria crotonensis. Nádrž v tomto roce odpovídala slabší eutrofii, podobně jako v předcházející sezóně. společenstvo D, Y D J M, Lo C C P 9. Horní Bečva Po dubnovém rozvoji zlativky Chrysococcus triporus se v květnu prosadila drobná skrytěnka Rhodomonas minuta a v červnu centrická rozsivka Cyclotella balatonis. Koncem července došlo k vytvoření výjimečné biomasy z pozoruhodné krásivky, určené jako Staurastrum cf.anatinum. V srpnu se biomasa výrazně snížila a její dominantou se stala další krásivka Closterium limneticum. V září dominovala rozsivka Fragilaria crotonensis a v říjnu se vytvořil slabší vodní květ tvořený sinicí Woronichinia naegeliana. Nádrž v tomto roce odpovídala hlavně díky červencovému krásivkovému zákalu eutrofii. společenstvo X3 X2 C P P P Lo Staurastrum sp. pozoruhodná krásivka, která vytvořila v létě 2012 v nádrži Horní Bečva intenzivní vegetační zákal 9
10. Moravská Třebová V jediném odebraném, dubnovém vzorku dominovala v biomase centrická rozsivka Cyclostephanos dubios a nádrž odpovídala silné eutrofii. Od května byla přehrada vypuštěna a nesledovala se. společenstvo D 11. Vranov Počátkem dubna se nepříliš hojně rozvíjely rozmanité rozsivky, skrytěnky, zlativky i obrněnky. V květnu dominovaly skrytěnky (C. reflexa a Rhodomonas minuta) a poklesla koncentrace chlorofylu a. Na přelomu května a června se mírně prosadily první vzdušný dusík fixující sinice (Anabaena sigmoidea) a zelené kokální řasy, které dominovaly rovněž v červenci. Od července je výrazně zastoupena pozoruhodná zelená kokální řasa (snad Eremosphaera sp.), která byla důležitou součástí fytoplanktonu až do počátku září. Od srpna se přidává rozsivka Fragilaria crotonensis a slabý vodní květ, tvořený sinicemi Woronichinia naegeliana a Chroococcus limneticus. V říjnu již fytoplanktonu dominovala funkční skupina Y, reprezentována druhem Cryptomonas reflexa. společenstvo Y, X2, X3 Y HI, F J, F P, J, Lo J, Lo Y Nádrž v tomto roce odpovídala horší mezotrofii, u hráze došlo oproti roku 2011 k určitému zlepšení, což však neplatí pro horní část Vranova. společenstvo Y, X2, X3 Y HI, F J, F P, J, Lo J, Lo Y Eremosphaera sp. jedna z letních dominant vodní nádrže Vranov Zooplankton Biomasa zooplanktonu byla dobře vyvinuta, rozvržení v průběhu sezóny klasické - nejvíce na jaře, maximum v květnu (8,3 g/m 3 ), dál postupné ubývání. 10
Duben, květen jednoznačnou dominantou byly buchanky rodu Cyclops (C. vicinus, ojediněle C. strenuus). Červen velké buchanky zmizely a byly nahrazeny pestrou směsí všech skupin zooplanktonu, ale všechny jsou velmi drobné nezabrání masivnímu rozvoji fytoplanktonu. Červenec hodně velkých dafnií (Daphnia galeata a Daphnia pulicaria), ostatní zooplankton velmi drobný; začátek vodního květu sinic. Srpen velké dafnie zmizely, pestrá směs všech možných druhů zooplanktonu (jen drobní jedinci). Září biomasa zooplanktonu minimální; v ní objemově dominuje perloočka Diaphanosoma. Říjen biomasa zooplanktonu minimální; ústup Diaphanosoma, nahradili ji droboučké buchanky. Zajímavost: znovu potvrzena Daphnia pulicaria (poslední nález v roce 2009). 12. Podhradský rybník V dubnu bylo v nepříliš intenzivním fytoplanktonu zastoupeno množství druhů rozsivek, skrytěnek a zelených řas. Biomasou dominantní byla skrytěnka Cryptomonas reflexa a rozsivka Fragilaria acus. V květnu byla větší část biomasy tvořena drobnou skrytěnkou Rhodomonas minuta. V červnu se silně prosadily zelené kokální řasy. V červenci se poprvé prosadil intenzivní sinicový vodní květ tvořený hlavně druhem Anabaena sigmoidea. Počátkem srpna byl vytvořen výjimečně masový vodní květ ze sinice Anabaena flos aquae. Sinice dominovaly mohutné biomase i v září a říjnu. Dominantou pro tyto dva měsíce však byl druh Planktothrix aghardii. Rybník v roce 2012 odpovídal silné hypertrofii, nebylo pozorováno sebemenší zlepšení po asanaci sedimentů. společenstvo Y, J, D X2 J HI HI SI SI Zooplankton Biomasa zooplanktonu byla nejvíce vyvinuta v květnu (skoro 12 g/m 3 ). Lze srovnat pouze s rokem 2008 (poslední sledování), kdy bylo biomasy v průběhu sezóny průměrně celkově víc. Duben pouze vířníci (Brachionus angularis, Polyarthra dolichoptera, Keratella cochlearis, Synchaeta pectinata, Notholca squamula). Květen bohatá populace perlooček: Bosmina longirostris, Simocephalus vetulus, Daphnia curvirostris, Daphnia parvula; k tomu množství dravých obrovských Asplanchna girodi (některé jsou větší než drobní Simocephalus). Červen perloočky pokračují (Daphnia galeata ale jen "malé"). Červenec buchanky ("monokultura" Acanthocyclops trajani). Srpen dominují buchanky Acanthocyclops, navíc Bosmina longirostris a draví vířníci. Září situace se prohodí, tj. dominuje Bosmina longirostris, kterou doplňuje Acanthocyclops. Říjen vůdčí složkou zooplanktonu je Bosmina longirostris; svědčí to o eutrofii a silném predačním tlaku ryb. 13. Bydélec Zooplankton Historicky první odběr zooplanktonu (jednorázově v červenci). Naprostá převaha Acanthocyclops trajani; perloočky pouze drobné a ojediněle (Daphnia ambigua, Daphnia parvula). 11
Vysvětlení některých pojmů: Trofie úživnost prostředí, v našem případě vody. Je dána množstvím živin a jejich dostupností pro řasy, sinice a vyšší rostliny ve vodním prostředí. Jednotlivé konkrétní vodní lokality (přehrada, rybník, profil na řece, atd.) je možno řadit do tříd trofie. Trofii je možno posuzovat podle různých autorů a podle různých parametrů. Stupně (třídy) trofie: Oligotrofie málo úživné nádrže, čistá, průzračná voda, zanedbatelné koncentrace chlorofylu a (maxima nanejvýš do koncentrace 10 g/l). Nevyskytuje se sinicový vodní květ. Nejsou kyslíkové deficity (v povodí Moravy snad pouze VD Karolinka). Mezotrofie střední úživnost, slabé vodní květy a silnější vegetační zákaly se vyskytují vzácně, maxima chlorofylu a nejvýš do 30 g/l, vysoká průhlednost vody, mohou se vyskytovat přechodné kyslíkové deficity. V povodí Moravy vodárenské nádrže Landštejn, Slušovice, Opatovice, Koryčany, možná Nová Říše a Ludkovice, z rekreačních nádrží pouze Horní Bečva. Mezotrofní nádrže se mohou blížit některými parametry k oligotrofii, některými k eutrofii. Eutrofie silná úživnost, běžně se vyskytují koncentrace chlorofylu a nad 30 g/l, průhlednost vody klesá až na hodnoty kolem jednoho metru, sinicové vodní květy se vyskytují často, kyslíkové deficity jsou samozřejmostí. Na této úrovni je většina nádrží v povodí Moravy. Slabě eutrofní je například Bystřička, Boskovice nebo Vír, silně eutrofní Mostiště, Znojmo, Plumlov, Jevišovice aj. Hypertrofie nadměrná úživnost, maximální koncentrace chlorofylu a přesahuje 100 g/l, silné a dlouhotrvající vodní květy jsou často nahrazovány mohutnou biomasou zelených řas a rozsivek, průhlednost klesá někdy až na několik centimetrů (střední Novomlýnská nádrž, Oleksovice, Moravská Třebová, Brněnská přehrada, Fryšták). Poznámka: Uvedené přehrady v této kapitole v závorkách jsou do trofického stupně řazeny podle dlouhodobého vývoje, v kapitole shrnutí jsou přehrady hodnoceny pouze podle vývoje ve vegetační sezóně 2012. Fytoplankton - je společenstvo řas a sinic, udržujících se většinu svého životního cyklu ve volné vodě buďto prostým vzlínáním nebo různými způsoby aktivního pohybu (bičíky, plynové měchýřky). Nejsou to tedy například chomáče řas přirostlých ke dnu a k různému vodárenskému zařízení. Charakteristika základních skupin fytoplanktonu Sinice - tyto organismy jsou díky stavbě své buňky a chemismu v ní řazeny mezi bakterie. Termíny cyanobakterie a sinice znamenají totéž. Sinice se vyskytují ve všech vodárenských nádržích, pouze v těch úživných však způsobují intenzivní vodní květ. Vodní květ je terminus technicus, který si často různí autoři v různých zemích vykládají velice různě. V současnosti se jich však většina blíží této společné charakteristice: Vodní květ je takové intenzivní pomnožení planktonních sinic, kdy dochází ke tvoření okem viditelných struktur, například vloček, žmolků, jehliček, kousků nebo hladinových čmouh a povlaků. Jeho intenzita kolísá od jemných průsvitných nazelenalých vloček až po situaci, kdy povrchovou vrstvou vodního květu není možno prohodit odběrový železný kyblík. Vodní květ působí potíže estetické, pachové a při svém rozkladu přispívá k odčerpávání kyslíku. Největším problémem je jeho toxicita. 12
Předpokládaná je u všech druhů sinic, potvrzena pouze u některých. Nejznámější toxické sinice jsou například Microcystis aeruginosa, M.ichthyoblabe, M.viridis, Aphanizomenon flosaquae, sinice rodu Anabaena, Planktothrix agardhi, dále jsou potom známy druhy, u kterých toxicita nebyla zjištěna například Microcystis wessenbergii (nebyla však zjištěna pouze nejčastěji sledovaná toxicita, zapříčiněna mikrocystiny, ostatní méně známé typy toxicity bude nutno i u tohoto druhu ověřit). Je důležité dodat, že toxické druhy mohou být toxické na určité lokalitě, v určité části vegetační sezóny a za určitých životních podmínek. Při změně těchto podmínek může toxicita klesat, zvyšovat se, nebo úplně vymizet. Proto je důležité její měření na stejné lokalitě průběžně opakovat v době masového výskytu sinic. Tato náročná a finančně nákladná zkouška mimo jiné upozornila na skutečnost, že sinice jsou často nejtoxičtější v době počínajícího odumírání vodního květu. Rozsivky jsou to jednobuněčné řasy, jejichž buňka leží v často nádherně zdobené schránce z kysličníku křemičitého. Preferují kalnější vodu a poněkud nižší teplotu, některé druhy však mohou být významnou složkou letního fytoplanktonu. Mohou působit hnědé zákaly a silné pachové závady vody (např. Hubenov). Často převažují ve fytoplanktonu v jarních měsících. Zlativky řasy často hnědozelené až zlatožluté barvy, které při masovém pomnožení určují zbarvení vody. Některé vytváří schránku a preferují čistější a chladnější vodu. Vyskytují se zvláště v jarních a v podzimních měsících v kvalitnějších nádržích (Karolinka, Slušovice, Landštejn). Mohou působit zelenohnědé až zlatohnědé zbarvení vody spojené s pachovými a chuťovými závadami surové vody. Skrytěnky poměrně velcí bičíkovci schopni účinného samostatného pohybu pomocí bičíků, kteří se tedy mohou pohybovat nahoru za světlem a dolů za živinami. Využívají situace, kdy jedno společenstvo řas mizí a druhé nastupuje a využijí uvolněného životního prostoru pro své pomnožení. Většinou nepůsobí velké vodárenské potíže. Mohou však vodu zabarvit do olivově zelena. Jsou zranitelné rozvojem velkého zooplanktonu. Obrněnky pohybové schopnosti podobné jako u skrytěnek, jejich buňka je pokryta silným pancířem. Vzácně se mohou pomnožit a způsobit zelenohnědý (Ludkovice) nebo červenohnědý (Koryčany 1995) vegetační zákal. Někdy jsou schopny při přemnožení působit pachové a chuťové závady vody. U sladkovodních (na rozdíl od mořských) druhů v našich ekologických podmínkách nebyla zatím prokázána toxicita. Zelené řasy obrovská skupina rozmanitých řas, které mají společné složení barviv, které určují jejich jasně zelenou barvu. V eutrofních a hypertrofních nádržích jsou schopny za určitých podmínek vytlačovat a nahrazovat v letním období sinice (např. Plumlov, Luhačovice, Moravská Třebová). Vodárensky je to skupina nesmírně rozmanitá a problémy mohou působit například druhy, které díky své malé velikosti snadno pronikají filtry. 13
Část 3 Shrnutí V roce 2012 bylo horké a suché léto, takže se dalo předpokládat, že dojde k prudkému zvýšení primární produkce a k rozvoji masových sinicových vodních květů. Zatímco u nádrží vodárenských se tento předpoklad neprojevil, u nádrží rekreačních, zvláště těch, které jsou mělké a hypertrofií, skutečnost překonala očekávání. Postiženy byly zvláště nádrže Nové Mlýny, Jevišovice a Podhradský rybník. Zatímco v roce 2003 se vyskytly sinice jako dominanty při současném překročení koncentrace chlorofylu a 30 μg/l celkem 14, v roce 2004 pouze 6, v roce 2005 se silnější sinicový vodní květ vyskytl 9, v roce 2006 rovněž 9, v roce 2007 celkem 13, v roce 2008 už 19, v roce 2009 to bylo 13. V roce 2010 pouze jednou v případě srpnového rozvoje sinic v nádrži Jevišovice. V roce 2011 to bylo 7, z toho však 4 v nádrži Jevišovice. V roce 2012 to bylo celkem 14 u pěti výše zmíněných nádrží. Hodnota koncentrace chlorofylu a 50 μg/l byla v roce 2003 překročena při rozvoji libovolné skupiny řas nebo sinic 45, v roce 2004 35, v roce 2005 celkem 36, v roce 2006 pouze 24, v roce 2007 celkem 28, v roce 2008 to bylo 36, a v roce 2009 celkem 41. V roce 2010 byla překročena celkem 39,v roce 2011 to bylo 32 a v roce 2012 jenom 29. Překročení koncentrace chlorofylu a 100 μg/l, které již indikuje hypertrofní situaci v nádrži, jsme v roce 2003 zaznamenali 9, v letech 2004 i 2005 3, v roce 2006 pouze 2, v roce 2007 7, v roce 2008 9. V roce 2009 11. V roce 2010 jsme zaznamenali rekord 12 překročení, který byl v roce 2011 překročen 13. Překročení v těchto dvou letech souvisí s hydrologicko meteorologickými podmínkami, které silně favorizují zvláště rozsivky, jež jsou schopny dlouhodobě tvořit vysokou biomasu. V roce 2012 jsme tuto situaci zaznamenali 7. Část 4 Závěr Mimořádná sezóna 2012 se velmi podobala složením fytoplanktonu a intenzitou jeho rozvoje předchozímu roku 2011. Nízké teploty v letním období zapříčinily favorizaci centrických rozsivek (např. Actinocyclus normanii v novomlýnských nádržích) a současně promíchaný vodní sloupec v některých přehradách umožnil větší obohacení živinami, které mělo za následek silný rozvoj biomasy. Většina zjištěných masových vodních květů byla omezena na hypertrofní nádrži Jevišovice. Hypertrofii v tomto roce odpovídaly nádrže Jevišovice, Oleksovice, Podhradský rybník, střední a dolní nádrž Nové Mlýny. Eutrofii odpovídaly horní nádrž Nové Mlýny, Brněnská přehrada, Bystřička a Horní Bečva, slabé eutrofii Letovice a Vranov. 14