Exekuce v našem právním řádu

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Exekuce v našem právním řádu (Execution in our legal system) Bakalářská práce Autor: Hana Jochmanová Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: Mgr. Pavlína Slavíková Břeclav Duben, 2014

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Břeclavi, dne 29. dubna 2014 Hana Jochmanová

Poděkování Ráda bych tímto poděkovala vedoucí své bakalářské práce Mgr. Pavlíně Slavíkové za konzultace, ochotný přístup, odborné vedení a za připomínky a rady, které mi v průběhu realizace práce poskytla.

Anotace práce Exekuce v našem právním řádu, která je tématem práce, je zahrnuta jak do občanského soudního řádu, tak do zákona o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a do správního řádu. Účelem exekučního řízení je dosáhnout uspokojení konkrétního právního nároku věřitele přiznaného kvalifikovaným způsobem bez ohledu na ochotu dluţníka poskytnout takto přiznané plnění. Práce proto vymezuje nejen pojem exekuce, ale i pojem výkon rozhodnutí, srovnává tyto dva postupy a podrobně informuje o veškerých úkonech, které můţe činit jak soudní exekutor v exekučním řízení tak soudce ve výkonu rozhodnutí. Část práce je věnována novele exekučního řádu s platností od 1.1. 2013, která s sebou přinesla mnoho změn. Z praktického hlediska je v práci obsaţen nástin jednání o návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí, které probíhalo u exekučního soudu, dále také nástin draţebního jednání. V závěru práce je uvedena kapitola týkající se ukončení výkonu rozhodnutí. Cílem práce je srovnání soudního výkonu rozhodnutí a exekuce dle exekučního řádu. Klíčová slova: exekuce, soudní exekutor, exekuční novela, výkon rozhodnutí, návrh na zastavení výkonu rozhodnutí, draţební jednání, ukončení výkonu rozhodnutí

Summary The distraint of debtor in Czech law, which is the main topic of the thesis, is contained in both the Civil Procedure Rules and the Distraint Act (exekuční řád), as well as in the Administrative Procedure Act (správní řád). The objective of the distrain process is to satisfy legitimate claims of the creditor with no regards to the debtor s willingness to cover such claims. The thesis not only defines the terms distraint and enforcement of judgement but it also compares them and informs thoroughly about all actions that may be carried out by both the distrainer and the judge. One part of the thesis deals with the new amendment of the aforementioned law that came into power on the January 1st, 2013 and which changed a lot in the system. The next part offers practical examples of the negitotiation to terminate a distraint which has been confirmed by the Distraint Court, and furthermore an auction is illustrated as well. The final part of the thesis describes the ways of terminating the enforcements of judgement. The task of the thesis is to compare the distraint according to the Distraint Act with the judicial enforcement. Keywords: distraint, distrainer, distraint amendment, enforcement of judgement, suggestion to terminate the enforcement of judgement, auction, termination of the enforcement of judgement

Obsah 1. Úvod... 9 2. Pojem exekuce... 10 2.1. Soudní exekutor... 10 2.2. Exekuční činnost exekutora... 11 2.3. Exekutorský úřad... 11 2.4. Exekutorská komora... 12 2.5. Zaměstnanci soudního exekutora... 12 2.6. Exekutorský koncipient... 13 2.7. Exekutorský kandidát... 14 3. Výkon rozhodnutí... 15 3.1. Druhy výkonu rozhodnutí... 15 3.2. Předpoklady výkonu rozhodnutí... 15 3.3. Účastníci řízení... 16 3.4. Způsoby výkonu rozhodnutí... 16 3.5. Prohlášení o majetku... 17 3.6. Nařízení výkonu rozhodnutí... 19 3.7. Provedení výkonu rozhodnutí... 20 3.8. Zastavení výkonu rozhodnutí... 20 3.9. Náklady výkonu rozhodnutí... 21 3.10. Rozsah sráţek, nařízení a provádění sráţek, výplata provedených sráţek, změna plátce mzdy, několik plátců mzdy, sráţky z jiných příjmů... 22 3.10.1. Nařízení a provádění sráţek... 23 3.10.2. Výplata provedených sráţek... 24 3.10.3. Změna plátce mzdy... 24 3.10.4. Několik plátců mzdy... 25 3.10.5. Sráţky z jiných příjmů... 26 3.11. Přikázání pohledávky z účtu u peněţního ústavu, přikázání jiných peněţitých pohledávek, pohledávky nepodléhající výkonu rozhodnutí... 27 3.11.1. Přikázání pohledávky z účtu u peněţního ústavu... 27 3.11.2. Přikázání jiných peněţitých pohledávek... 28 3.11.3. Pohledávky nepodléhající výkonu rozhodnutí... 28

3.12. Postiţení jiných majetkových práv, postiţení účasti povinného ve veřejné obchodní společnosti a komplementáře v komanditní společnosti, postiţení účasti povinného ve společnosti s ručením omezeným, v druţstvu a komanditisty v komanditní společnosti... 29 3.12.1. Postiţení jiných majetkových práv... 29 3.12.2. Postiţení účasti povinného ve společnosti s ručením omezeným, v druţstvu a komanditisty v komanditní společnosti... 30 3.13. Nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovité věci, správa spoluvlastnického podílu na nemovité věci... 30 3.14. Věci nepodléhající výkonu rozhodnutí... 31 3.15. Prodej movitých věcí... 31 3.15.1. Soupis movitých věcí... 32 4. Exekuce dle exekučního řádu... 33 4.1. Exekuční řízení... 33 4.2. Účastníci řízení, exekuční návrh, pověření k provedení exekuce, exekuční titul... 34 4.3. Součinnost třetích osob... 37 4.4. Exekuční příkaz... 37 4.5. Odvolání proti rozhodnutí exekutora, odklad exekuce, zastavení exekuce... 39 4.6. Způsoby provedení exekuce... 40 4.7. Náklady exekuce... 42 4.8. Správní exekuce, daňová exekuce... 43 5. Exekuční novela od 1.1. 2013... 45 5.1. Předţalobní výzva... 45 5.2. Pověření k provedení exekuce místo Usnesení o nařízení exekuce... 46 5.3. Spojování exekucí... 48 5.4. Exekuce na manţela či manţelku povinného... 48 5.5. Zvukový záznam či videozáznam z mobilární exekuce... 49 5.6. Odnětí řidičského průkazu, členská práva v bytových druţstvech... 49 5.7. Správa nemovitostí... 50 5.8. Exekuce prodejem nemovitosti... 51 6. Exekuce v praxi náslech jednání o návrhu na zastavení exekuce, draţba... 52 7. Ukončení výkonu rozhodnutí exekuce... 55 8. Výsledky... 56 9. Závěr... 58 10. Seznam pouţité judikatury a literatury... 59

11. Pouţívané zkratky... 60

1. Úvod Kaţdý člověk se můţe dostat do nelehké ţivotní situace, kdy jsou ohroţeny jeho existenční problémy. Někdy stačí opravdu málo, pro začátek postačí, kdyţ Vás propustí ze zaměstnání, víte, ţe máte doma rodinu, hypotéku na dům a leasing na auto. Jen při představě, ţe o tohle všechno přijdete, padáte do mdlob. Situace v této fázi není kritická. Zkoušíte si hledat práci, avšak přes veškeré snaţení, je to marné, bohuţel jste bez práce. Trvá to uţ přes půl roku a banka na Vás začíná naléhat, leasingová společnost také. Různí lidé řeší situace různými způsoby. Buďto si vezmou další půjčku, aby touto půjčkou mohli splácet hypotéku či leasing a dostávají se do děsivého kolotoče. Kritická situace nastává ve chvíli, kdy jiţ tito lidé nejsou schopni splácet své závazky, a nastává doba, kdy věřitelé přistupují k vymáhání svých pohledávek. Samozřejmě ţe tento proces je zdlouhavý, neţ vše projde přes soudy, neţ se účastníkům řízení doručí písemnosti, neţ si je tito převezmou. Následně však nastává situace, ze které jiţ není úniku. Na člověka, který tuto situaci nezvládl, jiţ byl vydán exekuční titul, vysvětlíme si později, oč přesně se jedná. S tímto dokumentem je věřitel schopen bez ohledu na to, jestli dluţník chce či nikoliv, své peníze dostat zpět. Nyní přichází na řadu institut soudního výkonu rozhodnutí a nebo soudního exekutora. Exekuční návrh je podán a začne probíhat výkon rozhodnutí či exekuce. Jak se této situace vyvarovat? Jak se nedostat podobných problémů? A kdyţ uţ se člověk do exekuce dostane, jak se dá vzniklá situace řešit? Řešení se dá najít vţdy. Prostřednictvím bakalářské práce se pokusím objasnit, vysvětlit veškeré pojmy, které se týkají exekuce v našem právním řádu. Exekuce neboli vykonávací řízení je nucený výkon, který povaţuji za velmi významný v situaci kdy věřitel z dluţníka nemůţe dostat své peníze zpět. Bakalářská práce se tedy zabývá nejen pojmem exekuce v našem právním řádu, ale i tím, jak je pojem vymezen v exekučním řádu a občanském soudním řádu, jaké jsou podmínky zahájení exekuce, jakými způsoby je moţno exekuci či výkon rozhodnutí provést. Dále je v práci obsaţena exekuční novela od 1.1. 2013. V neposlední řadě práce obsahuje ukázku z praxe, která se týká návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí a draţby. Cílem práce je srovnání soudního výkonu rozhodnutí a exekuce dle exekučního řádu. Zjistit, která z dané formy exekuce je rychlejší a efektivnější, jestli je to exekuce dle exekučního řádu (dále jen exekuční řádu) nebo soudní výkon rozhodnutí. 9

2. Pojem exekuce Exekuce neboli vykonávací řízení je nucený výkon exekučního titulu. 1 Tím je vykonatelné rozhodnutí soudu, vykonatelný rozhodčí nález, notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, vykonatelné rozhodnutí orgánu státní správy a územní samosprávy, jiná vykonatelná rozhodnutí, jejichţ výkon připouští zákon. Exekuce ve většině případů spočívá ve vymoţení peněţitého plnění od povinného oprávněného nebo také od dluţníka pro věřitele. Jako vykonávací řízení tedy sleduje realizaci toho, co bylo shledáno právem v nalézacím řízení, jestliţe pak nedošlo k dobrovolnému plnění ze strany povinného. Mezi nalézacím řízením a vykonávacím řízením však neexistuje bezprostřední návaznost, exekuční řízení je samostatný druh civilního procesu se specifickými procesními zásadami a instituty, v jehoţ průběhu navíc vznikají nové hmotněprávní vztahy. Vţdy ale musí proběhnout řízení nalézací, jehoţ výsledkem musí být vykonatelný exekuční titul a teprve v případě dobrovolného nesplnění takto nalezeného a oprávněnému přiznaného práva vůči povinnému lze podat exekuční návrh. Bez exekučního návrhu oprávněného nelze vykonávací řízení zahájit. 2 2.1. Soudní exekutor Soudní exekutor (dále jen,,exekutor ) je fyzická osoba splňující předpoklady podle tohoto zákona, kterou stát pověřil exekutorským úřadem.3 Exekutorem tedy můţe být fyzická osoba, která je bezúhonná, svéprávná, získala vysokoškolské vzdělání v oboru právo, tedy absolvovala právnickou fakultu na vysoké škole, další podmínkou je vykonání alespoň tříleté exekutorské praxe a úspěšné sloţení exekutorské zkoušky. Můţe však vykonat jinou zkoušku neţ exekutorskou i jinou praxi. Podle zákona č. 120/2001 Sb. to můţe být praxe soudce, soudce Ústavního soudu, asistenta soudce, prokurátora, advokáta, notáře, státního zástupce, právního čekatele prokuratury, advokátního koncipienta a jiná zkouška neţ exekutorská můţe být soudcovská zkouška, advokátní zkouška, notářská zkouška. Další fází je jmenování exekutora, toho do exekutorského úřadu jmenuje ministr na základě výběrového řízení. Podmínky pro vykonávání činnosti exekutora jsou následující: a) sloţit slib do rukou ministra 1 www.ekcr.cr 2 www.wikipedia.cz 3 1 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (dále jen exekuční řád) 10

b) uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem exekuční činnosti. Pakliţe jsou tyto podmínky splněny, je fyzická osoba jmenována exekutorem. 2.2. Exekuční činnost exekutora Soudní exekutor vykonává exekuční činnost za úplatu. Činnost exekutora je neslučitelná s jinou výdělečnou činností s výjimkou správy vlastního majetku. Exekutor však můţe vykonávat za úplatu i jinou činnost vědeckou, publikační, pedagogickou, tlumočnickou, znaleckou, činnost v poradních orgánech vlády, ministerstev a jiných ústředních orgánech státní správy a v orgánech samosprávy. 4 Exekutor sám rozhoduje o způsobu provedení exekuce, sám také vydává rozhodnutí v souladu s exekučním řádem. Z toho vyplývá, ţe soudnímu exekutorovi byla svěřena pravomoc, kterou měl dříve pouze soud. Soudní exekutor vykonává exekuční činnost nezávisle. Při jejím výkonu je vázán pouze Ústavou České republiky, zákony, jinými právními předpisy a rozhodnutími soudu, které byly vydány v řízení o výkonu rozhodnutí, v exekučním řízení. 5 Exekutor nejen ţe rozhoduje o způsobu provedení exekuce, velmi důleţitá je informace, ţe za průběh exekuce nese také odpovědnost. 2.3. Exekutorský úřad Exekutor řídí činnost exekutorského úřadu, který jeho jménem plní všechny úkoly potřebné k řádnému výkonu exekuční činnost. Exekutor při své činnosti pouţívá průkaz exekutora, razítko a pečetidlo, které obsahují: a) jeho jméno, příjmení a titul b) označení,,soudní exekutor c) sídlo exekutora d) státní znak České republiky. 4 3, zákon č. 120/2001 Sb., dále jen exekuční řád 5 zákon č. 120/2001 Sb. exekuční řád 11

Průkaz exekutora, razítko a pečetidlo vydá exekutorovi Komora. 6 Sídlem exekutorského úřadu je obec, ve které je sídlo okresního soudu, do jehoţ obvodu byl exekutor jmenován. Jiné sídlo v obvodu tohoto soudu si exekutor můţe zvolit jen s předchozím souhlasem Komory. 7 2.4. Exekutorská komora Exekutorská komora se sídlem v Praze zřízená zákonem č. 120/2001 Sb. je stavovskou organizací profesní samosprávy sdruţující soudní exekutory. Členství v ní je pro všechny exekutory povinné ze zákona. Exekutor se stává jejím členem okamţikem jmenování exekutorem. Členství zaniká odvoláním exekutora, jeho smrtí nebo prohlášením za mrtvého. Exekutorská komora je právnickou osobou. Jménem Exekutorské komory jedná prezident jako její statutární orgán. Prezidentem Exekutorské komory je Mgr. David Koncz, viceprezidentem je Mgr. Michal Rudý. 8 Komora má tyto orgány: a) sněm b) prezidium c) prezidenta d) revizní komisi e) zkušební komisi f) kárnou komisi g) kontrolní komisi Funkční období členů orgánů Komory je tříleté. 9 2.5. Zaměstnanci soudního exekutora Exekutor můţe zaměstnávat v pracovním poměru vykonavatele exekutora a další zaměstnance. 10 6 13, zákon č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) 7 14, zákon č. 120/2001 Sb. exekuční řád 8 www.ekcr.cz 9 109, exekučního řádu 12

Exekutor můţe vykonavatele exekutora písemně pověřit prováděním úkonů, které ve výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu provádí vykonavatel. Další zaměstnance můţe pověřit prováděním jednoduchých úkonů, které jsou předmětem exekuční nebo další činnosti. 11 Zaměstnanci kteří jsou fyzicky přítomni na exekutorském úřadě a provádí administrativní práce spojené s evidencí spisů, vyhotovení písemností exekutora, k provádění těchto úkonů v rámci exekuční činnosti, musí být tito zaměstnanci exekutorem pověřeni. Vykonavatelem exekutora můţe být občan České republiky, který a) je plně svéprávný, b) je bezúhonný, c) má úplné středoškolské vzdělání, d) je v pracovním poměru u exekutora po dobu nejméně 6 měsíců, e) sloţil kvalifikační zkoušku vykonavatele exekutora. 12 2.6. Exekutorský koncipient Exekutorský koncipient (dále jen koncipient ) je zaměstnanec exekutora zapsaný do seznamu koncipientů. Seznam koncipientů vede komora. 13 Komora zapíše do seznamu koncipientů na návrh exekutora občana České republiky, který a) je plně svéprávný, b) získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo, v magisterském studijním programu právo a právní věda studiem na vysoké škole v České republice studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního předpisu 14, současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu právo a právní věda v oboru právo na vysoké škole v České republice. a) je bezúhonný. 15 10 27, exekuční řád 11 27, exekuční řád 12 27, odst. 3, exekuční řád 13 19, odst. 1, exekuční řád 14 89 zákona č. 111/1998 Sb. 15 9 odst. 1 a) c) exekučního řádu 13

b) je v pracovním poměru u exekutora 16 Zápis do seznamu koncipientů vykonává Komora do 1 měsíce ode dne doručení návrhu exekutora. Provedení zápisu, jakoţ i odmítnutí provedení zápisu oznámí Komora koncipientovi a exekutorovi, u kterého je koncipient v pracovním poměru. 17 Exekutor můţe koncipienta písemně pověřit provádění úkonů, které jsou předmětem exekuční činnosti. 18 Exekutor však nemůţe pověřit koncipienta k vydání exekučního příkazu. Koncipient nemůţe vykonat draţbu nemovité věci nebo obchodního závodu, vydávat rozhodnutí prodejem nemovitých věcí nebo závodu ani zřizovat exekutorské zástavní právo. 19 Exekutorský koncipient je tedy zaměstnancem soudního exekutora, který u něj po dobu tří let získá exekutorskou praxi, po této praxi skládá exekutorské zkoušky. 2.7. Exekutorský kandidát Exekutorský kandidát je zaměstnanec exekutora zapsaný do seznamu exekutorských kandidátů. 20 Seznam kandidátů vede exekutorská komora. Komora na základě písemné ţádost koncipienta zapíše do seznamu kandidátů toho, kdo je ke dni zápisu zapsán v seznamu koncipientů a u koho nenastal důvod k jeho vyškrtnutí a a) vykonal alespoň tříletou exekutorskou praxi, b) sloţil exekutorskou zkoušku. 21 Exekutor můţe kandidáta písemně pověřit prováděním úkonů v exekuční nebo další činnosti. 22 Exekutorský kandidát je člověk, který jiţ splnil všechny poţadavky, aby byl jmenován exekutorem. Sloţil exekutorskou zkoušku a vykonal tříletou exekutorskou praxi. Bohuţel dosud nebyl vybrán ve výběrovém řízení, které vede Komora, na místo neobsazeného exekutorského úřadu a nesloţil slib do rukou ministra. 16 20, exekuční řád 17 20, odst. 2, exekuční řád 18 21, odst. 1, exekuční řád 19 21, odst. 2, exekuční řád 20 23, odst. 1, exekuční řád 21 24 odst. 1 a)-c), exekuční řád 22 25, exekuční řád 14

3. Výkon rozhodnutí V České republice existuje výkon rozhodnutí, který si soudy provádí samy a oproti tomuto stojí exekuce, které provádí soudní exekutor. Jedním z rozdílů je třeba to, ţe provedení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu zajišťuje soudní vykonavatel, ten je zaměstnancem soudu, je tedy placen soudem a řízení o výkonu rozhodnutí je zpoplatněno podle zákona o soudních poplatcích. Výkon rozhodnutí podle exekučního řádu provádí soudní exekutor, jedná se o soukromou fyzickou osobou, kterou pověřil stát k provedení exekuce. Náklady exekuce platí zpravidla povinný. 23 3.1. Druhy výkonu rozhodnutí a) výkon rozhodnutí v občanském řízením soudním (99/1963 Sb.) b) výkon rozhodnutí v trestním řízení soudním (141/1961 Sb.) c) výkon rozhodnutí ve správním řízení (500/2004 Sb., 337 /1992 Sb.) 3.2. Předpoklady výkonu rozhodnutí Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, můţe oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. Soud nařizuje a provádí výkon rozhodnutí s výjimkou titulu, který se vykonává ve správním nebo daňovém řízení. 24 Není-li stanoveno jinak, je příslušný k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí, k činnosti soudu před nařízením výkonu rozhodnutí a k prohlášení o majetku obecný soud povinného. 25 Výkon rozhodnutí soud nařídí zpravidla bez slyšení povinného. Případným slyšením povinného nesmí být zmařen účel výkonu rozhodnutí. 26 Při výkonu rozhodnutí soud poskytuje účastníkům, jakoţ i dalším osobám, kterých se výkon rozhodnutí týká, poučení o jejich procesních právech a povinnostech. 27 V usnesení, jím soud nařizuje výkon rozhodnutí, 23 http://cs.wikipedia.org/wiki/exekuce 24 251, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb. 25 252 odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb. 26 253, zákon č. 99/1963 Sb. 27 254, odst. 3, zákon č. 99/1963 Sb. 15

se uvede poučení o tom, ţe nebudou-li v odvolání uvedeny ţádné skutečnosti rozhodné pro nařízení výkonu rozhodnutí, odvolací soud odvolání zamítne. 28 V odvolání lze uvádět nové skutečnosti a důkazy. Proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí lze namítat jen ty skutečnosti, jeţ jsou pro nařízení výkonu rozhodnutí rozhodné; k ostatním odvolací soud nepřihlédne a odvolání obsahující jen takové důvody odmítne. 29 V odvolání lze uvádět nové skutečnosti a důkazy. 30 K projednání odvolání není třeba nařizovat jednání také tehdy, jestliţe se v odvolacím řízení neprovádí šetření nebo dokazování nebo jestliţe soud prvního stupně rozhodl v souladu se zákonem bez nařízení jednání. 31 3.3. Účastníci řízení Účastníky řízení jsou při výkonu rozhodnutí oprávněný a povinný. 32 Je-li nařízeným výkonem rozhodnutí postiţeno to, co je součástí společného jmění manţelů, je účastníkem řízení, pokud jde o tuto součást společného jmění, i manţel povinného. 33 Manţel povinného je účastníkem řízení také tehdy, jsou-li k vydobytí závazku, který patří do společného jmění manţelů, nařízeným výkonem rozhodnutí postiţeny majetkové hodnoty manţela povinného. 34 Přechod povinnosti nebo práva lze prokázat jen listinou vydanou anebo ověřenou státním orgánem nebo notářem, pokud nevyplývá přímo z právního předpisu. 35 3.4. Způsoby výkonu rozhodnutí Nařídit a provést výkon rozhodnutí lze jen způsoby uvedenými v zákoně. 36 Výkon rozhodnutí ukládajícího zaplacení peněţité částky lze provést sráţkami ze mzdy, přikázáním pohledávky, správou nemovité věci, prodejem movitých věcí a nemovitých věcí, postiţením 28 254, odst. 4, zákon č. 99/1963 Sb. 29 254, odst. 5, zákon č. 99/1963 Sb. 30 254, odst. 6, zákon č. 99/1963 Sb. 31 254, odst. 8, zákon č. 99/1963 Sb. 32 255, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb. 33 255, odst. 2, zákon č. 99/1963 Sb. 34 255, odst. 3, zákon č. 99/1963 Sb. 35 256, odst. 2, zákon č. 99/1963 Sb. 36 257, zákon č. 99/1963 Sb. 16

závodu a zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitým věcem. 37 Výkon rozhodnutí ukládajícího jinou povinnost neţ zaplacení peněţité částky se řídí povahou uloţené povinnosti. Lze jej provést vyklizením, odebráním věci, rozdělením společné věci, provedením prací a výkonů. 38 3.5. Prohlášení o majetku Kdo má vykonatelným rozhodnutím přiznanou peněţitou pohledávku, můţe soudu před podáním návrhu na výkon rozhodnutí navrhnout, aby předvolal povinného a vyzval ho k prohlášení o majetku. 39 Není-li povinný plně svéprávný nebo jsou-li povinným obec, vyšší územně samosprávný celek nebo právnická osoba, označí oprávněný podle moţnosti osoby, které je třeba předvolat. 40 Soud návrhu na prohlášení o majetku vyhoví jen tehdy, připojí-li oprávněný k návrhu listiny osvědčující, ţe jeho pohledávka nebyl nebo nemohla být ani s pomocí soudu uspokojena výkonem rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu povinného u peněţního ústavu, a stejnopis rozhodnutí, opatřený potvrzením o jeho vykonatelnosti, nebo jinou listinu potřebnou k nařízení výkonu rozhodnutí; stejnopis rozhodnutí není třeba připojit, jestliţe se návrh podává u soudu, který o věci rozhodoval jako soud prvního stupně. 41 Návrhu na prohlášení majetku nelze vyhovět, a) probíhá-li insolvenční řízení, v němţ se řeší úpadek nebo hrozící úpadek povinného b) byla-li u povinného zavedena nucená správa podle zvláštního zákona. 42 Není-li povinný plně svéprávný, soud místo povinného předvolá jeho zákonného zástupce nebo opatrovníka. 43 Předvolání k prohlášení o majetku musí obsahovat účel výslechu a poučení o následcích, jestliţe prohlášení bude odmítnuto nebo jestliţe v něm budou uvedeny nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje. Povaţuje-li to soud za účelné, vyzve povinného, jeho zákonného zástupce, opatrovníka nebo osobu činící prohlášení za obec, vyšší územně samosprávný celek nebo právnickou osobu, aby předloţil seznam majetku povinného. 44 37 258, odst. 1. zákon č. 99/1963 Sb. 38 258, odst. 2, zákon č. 99/1963 Sb. 39 260a, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb. 40 260a, odst. 2, zákon č. 99/1963 Sb. 41 260b, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb. 42 260b, odst. 2, zákon č. 99/1963 Sb. 43 260c, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb. 44 260d, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb. 17

Předvolání se doručuje předvolanému do vlastních rukou. Předvolání musí být doručeno nejméně deset dnů přede konáním výslechu. 45 Jestliţe se ten, kdo byl k soudu řádně předvolán, nedostaví bez včasné a důvodné omluvy, bude k soudu předveden; o tom musí být předvolaný poučen. 46 Před zahájením výslechu soud předvolaného vyzve, aby uvedl úplné a pravdivé údaje o majetku povinného, a znovu ho poučí o následcích nesplnění této povinnosti a o následcích odepření prohlášení. 47 V prohlášení o majetku je předvolaný povinen uvést a) plátce mzdy nebo jiného příjmu postiţitelného sráţkami ze mzdy a výši tohoto nároku b) peněţní ústavy, u nichţ má účty, výši pohledávek a čísla účtů nebo jiné jedinečné identifikátory c) dluţníky, u nichţ má jiné peněţité pohledávky, důvod a výši těchto pohledávek d) osoby, vůči nimţ má jiná majetková práva, jejich důvod a hodnotu e) movité věci (spoluvlastnický podíl na nich) povinného a kde, popřípadě u koho se nacházejí; totéţ platí o cenných papírech a zaknihovaných cenných papírech f) nemovité věci (spoluvlastnický podíl na nich) povinného g) závod povinného a jeho části a kde se nachází. 48 O prohlášení o majetku soud sepíše protokol; seznam majetku, který předloţí předvolaný, tvoří přílohu protokolu, jestliţe předvolaný prohlásí, ţe obsahuje úplné a pravdivé údaje, nebo jestliţe tento seznam do protokolu doplní. V protokolu se dále uvede obsah poučení poskytnutého soudem a výslovné prohlášení předvolaného o tom, ţe v prohlášení uvedl jen úplné a pravdivé údaje o majetku povinného. Protokol podepíše soudce, zapisovatel a předvolaný. 49 Právní jednání povinného týkající se jeho majetku, která učinil poté, co bylo předvolanému doručeno předvolání k prohlášení o majetku, jsou vůči oprávněnému neúčinná. 50 45 260d, odst. 2, zákon č. 99/1963 Sb. 46 260d, odst. 3, zákon č. 99/1963 Sb. 47 260e, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb. 48 260 e, odst. 2, zákon č. 99/1963 Sb. 49 260e, odst. 3., zákon č. 99/1963 Sb. 50 260h, zákon č. 99/1963 Sb. 18

3.6. Nařízení výkonu rozhodnutí Výkon rozhodnutí lze nařídit jen na návrh oprávněného. V návrhu na výkon rozhodnutí uvede oprávněný rodné číslo povinného, je-li mu známo. V návrhu na výkon rozhodnutí ukládajícího zaplacení peněţité částky uvede oprávněný, jakým způsobem má být výkon rozhodnutí proveden. Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí sráţkami ze mzdy, označí v návrhu toho, vůči komu má povinný nárok na mzdu (plátce mzdy. Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněţního ústavu, označí v návrhu peněţní ústav a číslo účtu nebo jiný jedinečný identifikátor, z něhoţ má být pohledávka odepsána; označí-li oprávněný více účtů povinného u téhoţ peněţního ústavu, uvede také pořadí, v jakém z nich má být pohledávka odepsána. Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí přikázáním jiné peněţité pohledávky, označí v návrhu osobu, vůči které má povinný pohledávku (dluţník povinného), a uvede důvod pohledávky. 51 K návrhu na výkon rozhodnutí je třeba připojit stejnopis rozhodnutí, opatřený potvrzením o jeho vykonatelnosti. Potvrzením o vykonatelnosti opatří rozhodnutí soud, který o věci rozhodoval jako soud prvního stupně. Stejnopis rozhodnutí není třeba připojit, jestliţe se na návrh na výkon rozhodnutí podává u soudu, který o věci rozhodoval jako soud prvního stupně. 52 Výkon rozhodnutí lze nařídit jen v takovém rozsahu, jaký oprávněný navrhl a jaký podle rozhodnutí stačí k jeho uspokojení. 53 Navrhne-li oprávněný k vydobytí své peněţité pohledávky výkon rozhodnutí několika způsoby zároveň, ačkoli by k jejímu uspokojení zřejmě stačil pouze některý z nich, nařídí soud výkon rozhodnutí jen tím způsobem, který stačí k uspokojení pohledávky oprávněného. 54 Navrhne-li oprávněný výkon rozhodnutí způsobem, který je zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše pohledávky oprávněného a ceny věci, z níţ má být uspokojení této pohledávky dosaţeno, můţe soud nařídit, a to po slyšení oprávněného, výkon rozhodnutí jiným vhodným způsobem. 55 Soud zamítne návrh na výkon rozhodnutí, jestliţe je jiţ z návrhu zřejmé, ţe by výtěţek, kterého by se dosáhlo, nepostačil ani ke krytí nákladů výkonu rozhodnutí. 56 51 261, zákon č. 99/1963 Sb. 52 261, odst. 1, zákon č. 99/1963Sb. 53 263, odst. 1 zákon č. 99/1963 Sb. 54 263, odst. 2 zákon č. 99/1963 Sb. 55 264, zákon č. 99/1963 Sb. 56 264, odst. 2, zákon č. 99/1963 Sb. 19

3.7. Provedení výkonu rozhodnutí Po nařízení výkonu rozhodnutí se postará soud o jeho provedení. 57 Výkon rozhodnutí na majetek povinného, na který se vztahuje rozhodnutí o zajištění vydané v trestním řízení, lze provést jen po předchozím souhlasu příslušného orgánu činného v trestním řízení. 58 Jednotlivé úkony při provádění výkonu rozhodnutí můţe činit zaměstnanec soudu (vykonavatel), stanoví-li tak zákon nebo zvláštní právní předpisy, nebo pověří-li ho tím předseda senátu; při své činnosti se řídí pokyny předsedy senátu. Upustit od dalšího provádění výkonu rozhodnutí bez příkazu předsedy senátu můţe vykonavatel jen tehdy, kdyţ s tím souhlasí oprávněný anebo splní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá rozhodnutí. 59 Na návrh můţe soud odloţit provedení výkonu rozhodnutí, jestliţe se povinný bez své viny ocitl přechodně v takovém postavení, ţe by neprodlený výkon rozhodnutí mohl mít pro něho nebo pro příslušníky jeho rodiny zvláště nepříznivé následky a oprávněný by nebyl odkladem výkonu rozhodnutí váţně poškozen. 60 I bez návrhu povinného můţe soud odloţit výkon rozhodnutí, lze-li očekávat, ţe výkon rozhodnutí bude zastaven. 61 Návrhem podle třetí části je třeba uplatnit vůči věřiteli popření pravosti, výše, skupiny nebo pořadí některé z pohledávek přihlášených k rozvrhu výtěţku nebo jinak uspokojovaných při výkonu rozhodnutí tam, kde byl nařízen výkon rozhodnutí sráţkami ze mzdy, přikázáním pohledávky nebo jiných práv anebo prodejem movitých věcí, správou nemovité věci, prodejem nemovitých věcí nebo postiţením závodu. Nejde-li o věc patřící do pravomoci soudu, rozhodne o pravosti nebo výši pohledávky příslušný správní orgán nebo jiný orgán. 62 3.8. Zastavení výkonu rozhodnutí Výkon rozhodnutí bude zastaven, jestliţe a) byl nařízen, ačkoli se rozhodnutí dosud nestalo vykonatelným; b) rozhodnutí, které je podkladem výkonu, bylo po nařízení výkonu zrušeno nebo se stalo neúčinným; 57 265, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb. 58 265, odst. 2, zákon č. 99/1963 Sb. 59 265, odst. 3, zákon č. 99/1963 Sb. 60 266, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb. 61 266, odst. 2, zákona č. 99/1963 Sb. 62 267a, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb. 20

c) zastavení výkonu rozhodnutí navrhl ten, kdo navrhl jeho nařízení; d) výkon rozhodnutí postihuje věci, které jsou z něho vyloučeny e) průběh výkonu rozhodnutí ukazuje, ţe výtěţek, kterého jim bude dosaţeno, nepostačí ani ke krytí jeho nákladů f) bylo pravomocně rozhodnuto, ţe výkon rozhodnutí postihuje majetek, k němuţ má někdo právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí g) po vydání rozhodnutí zaniklo právo jím přiznané, ledaţe byl tento výkon rozhodnutí jiţ proveden; bylo-li právo přiznáno rozsudkem pro zmeškání, bude výkon rozhodnutí zastaven i tehdy, jestliţe právo zaniklo před vydáním tohoto rozsudku; h) výkon rozhodnutí je nepřípustný, protoţe je tu jiný důvod, pro který rozhodnutí nelze vykonat. 63 Výkon rozhodnutí bude zastaven téţ tehdy, jestliţe povinný provedl z vymáhané peněţité pohledávky oprávněného sráţku stanovenou zvláštními právními předpisy a odvedl tuto sráţku příslušnému orgánu, a to v rozsahu, v jakém byl povinen tuto sráţku provést. 64 Nařízený výkon rozhodnutí zastaví soud na návrh nebo i bez návrhu. 65 3.9. Náklady výkonu rozhodnutí Spolu s nařízením výkonu rozhodnutí uloţí soud povinnost k náhradě nákladů výkonu rozhodnutí, aniţ stanoví lhůtu k jejich zaplacení. Nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje i na tyto náklady. 66 Oprávněný má nárok na náhradu všech účelně vynaloţených nákladů výkonu rozhodnutí. 67 Náklady provedení výkonu rozhodnutí platí stát. Oprávněnému, u něhoţ nejsou podmínky pro osvobození od soudních poplatků, můţe soud uloţit, aby sloţil zálohu na náklady provedení výkonu rozhodnutí; jinak soud výkon rozhodnutí zastaví. 68 Dojde-li k zastavení nařízeného výkonu rozhodnutí, rozhodne soud o náhradě nákladů, které účastníkům prováděním výkonu rozhodnutí vznikly, podle toho, z jakého důvodu k zastavení výkonu rozhodnutí došlo. Můţe také zrušit dosud vydaná rozhodnutí o nákladech výkonu, 63 268, odst. 1 a)-h), zákon č. 99/1963 Sb 64 268, odst. 2, zákon č. 99/1963 Sb. 65 269, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb. 66 270, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb. 67 270, odst. 2, zákon č. 99/1963 Sb. 68 270, odst. 3, zákon č. 99/1963 Sb. 21

popřípadě uloţit oprávněnému, aby vrátil, co mu povinný na náklady výkonu rozhodnutí jiţ zaplatil. 69 3.10. Rozsah srážek, nařízení a provádění srážek, výplata provedených srážek, změna plátce mzdy, několik plátců mzdy, srážky z jiných příjmů Sráţky ze mzdy lze provádět jen do výše výkonem rozhodnutí vymáhané pohledávky s příslušenstvím. 70 Sráţky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, ţe se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob sraţená z příjmů ze závislé činnosti a funkčních poţitků, pojistné na důchodové spoření, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Sraţené částky se vypočtou podle podmínek a sazeb platných pro povinného v měsíci, za který se čistá mzda zjišťuje. 71 Do čisté mzdy se započítávají i čisté odměny za vedlejší činnost, kterou zaměstnanec vykonává u toho, u koho je v pracovním poměru. Nezapočítávají se však do ní částky poskytované na náhradu nákladů spojených s pracovním výkonem, a to zejména při pracovních cestách. 72 Z čisté mzdy, která zbývá po odečtení nezabavitelné částky a která se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách, lze srazit k vydobytí pohledávky oprávněného jen jednu třetinu. Pro přednostní pohledávky (např. výţivné, sociální pojištění, zdravotní pojištění) se sráţejí dvě třetiny. Přednostní pohledávky se uspokojují nejprve z druhé třetiny a teprve, nestačí-li tato třetina k jejich úhradě, uspokojují se spolu s ostatními pohledávkami z první třetiny. 73 Přednostními pohledávkami jsou a) pohledávka výţivného, b) pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublíţením na zdraví, c) pohledávky náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činy, d) pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněţitých plnění, 69 271, zákon č. 99/1963 Sb. 70 276, zákon č. 991963 Sb. 71 276, zákon č. 991963 Sb. 72 277, odst. 2, zákon č. 99/1963 Sb. 73 279, odst. 1., zákon č. 99/1963 Sb. 22

e) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a úrazového pojištění, f) pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění, g) příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče, h) pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci, i) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory, j) pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění, k) pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníţeného platu nebo sníţené odměny, poskytované v období první 14 kalendářních dnů a od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. 74 Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Bylo-li mu doručeno téhoţ dne nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí; nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně. 75 3.10.1. Nařízení a provádění srážek V nařízení výkonu rozhodnutí přikáţe soud plátci mzdy, aby po tom, kdy mu bude nařízení výkonu doručeno, prováděl ze mzdy povinného stanovené sráţky a nevyplácel sraţené částky povinnému. 76 Soud doručí nařízení výkonu rozhodnutí oprávněnému, povinnému a plátci mzdy. Povinnému a plátci mzdy je doručí do vlastních rukou. 77 Povinný ztrácí dnem, kdy je plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí nebo usnesení obsahující vyrozumění o nařízení výkonu rozhodnutí, právo na vyplacení té části mzdy, která odpovídá stanovené výši sráţek. 78 Jakmile nařízení výkonu rozhodnutí nabude právní moci, vyrozumí soud o tom pláce mzdy, který je pak povinen vyplácet oprávněnému částky sraţené 74 279, odst. 2, zákon č. 99/1963 Sb. 75 280, odst. 3, zákon č. 99/1963 Sb. 76 282, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb. 77 282, odst. 2. zákon č. 99/1963 Sb. 78. 282, odst. 3, zákon č. 99/1963 Sb. 23

ze mzdy povinného. 79 oprávněného uspokojena. 80 Plátce mzdy přestane provádět sráţky, jakmile je pohledávka 3.10.2. Výplata provedených srážek Sraţenou částku vyplatí plátce mzdy přímo oprávněnému. Má-li však být z provedených sráţek uspokojeno několik pohledávek, můţe plátce mzdy zaslat sraţenou částku soudu, který ji rozvrhne mezi oprávněné a sám provede výplatu. Plátce mzdy je povinen zaslat sraţenou částku soudu, jestliţe mu to na ţádost některého z oprávněných nařídí soud. 81 Sraţenou částku je plátce mzdy povinen oprávněnému vyplatit, kdyţ sám má vůči němu peněţitou pohledávku, kterou by si jinak mohl započíst. 82 Jestliţe plátce mzdy neprovede ze mzdy povinného sráţky řádně a včas, provede-li je v menším neţ stanoveném rozsahu nebo nevyplatí-li sráţky oprávněnému bez odkladu po tom, kdy mu bylo doručeno vyrozumění, ţe nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci nebo kdy dospěly další měsíční částky mzdy, můţe oprávněný uplatnit proti plátci mzdy u soudu právo na vyplacení částek, které měly být ze mzdy povinného sraţeny. 83 3.10.3. Změna plátce mzdy Změní-li se po nařízení výkonu rozhodnutí plátce mzdy, vztahuje se na nařízení výkonu rozhodnutí sráţkami ze mzdy i na mzdu povinného u nového plátce mzdy. 84 Za změnu plátce mzdy se povaţuje i placení dávek podle zvláštního právního předpisu okresní správou sociálního zabezpečení. Pokud nový plátce mzdy obdrţel od předchozího plátce mzdy podklady potřebné pro výkon rozhodnutí sráţkami ze mzdy. 85 Povinnost provádět sráţky vzniká novému plátci mzdy jiţ dnem, kdy se od povinného nebo od dosavadního plátce mzdy dozví, ţe byl soudem nařízen výkon rozhodnutí sráţkami ze mzdy povinného a pro jaké 79 283, zákon č. 99/1963 Sb. 80 284, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb. 81 291, odst. 1. zákon č. 99/1963 Sb. 82 291, odst. 2, zákon č. 99/1963 Sb. 83 292, zákon č. 99/1963 Sb. 84 293, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb. 85 293, odst. 2, zákon č. 99/1963 Sb. 24

pohledávky; nedozví-li se o těchto okolnostech nový plátce mzdy jiţ dříve, vzniká mu tato povinnost dnem, kdy mu je doručeno usnesení. Pořadí, které získala pohledávka oprávněného, zůstává jí zachováno i u nového pláce mzdy. 86 Ten kdo přijímá zaměstnance do práce, je povinen vyţádat si od něho potvrzení vystavené tím, u koho naposledy pracoval, o tom, zda byl nařízen výkon rozhodnutí sráţkami z jeho mzdy, kterým soudem a v čí prospěch. Takové potvrzení je povinen kaţdý zaměstnavatel vydat zaměstnanci, který u něho přestal pracovat; to obdobně platí pro plátce jiných příjmů, z nichţ byly prováděny sráţky, jestliţe bylo jejich provádění ukončeno, ačkoliv pohledávka není uspokojena. 87 Zjistí-li ten u koho povinný nastoupil nově do práce, ţe byl nařízen výkon rozhodnutí sráţkami z jeho mzdy, oznámí to bez odkladu soudu, který výkon nařídil. 88 Soud tomu, u koho povinný nastoupil nově do práce, doručí do vlastních rukou usnesení, ve kterém ho vyrozumí o nařízení výkonu rozhodnutí sráţkami ze mzdy, seznámí ho s dosavadním průběhem výkonu rozhodnutí, zejména s výší dosud provedených sráţek, uvede, jak vysoká pohledávka, pro kterou mají být sráţky dále prováděny, a jaké je její pořadí; vyzve ho, aby ode dne, kdy mu bude usnesení doručeno, ve sráţkách ze mzdy povinného pokračoval, a upozorní ho na všechny jeho povinnosti při výkonu rozhodnutí sráţkami ze mzdy. 89 Přestal-li povinný pracovat u dosavadního plátce mzdy, musí to oznámit do jednoho týdne soudu, který nařídí výkon rozhodnutí sráţkami ze mzdy. Do jednoho týdne musí povinný soudu rovněţ oznámit, ţe nastoupil práci u jiného plátce mzdy. 90 Plátce mzdy musí oznámit soudu do jednoho týdne, ţe u něho přestal povinný pracovat. Zároveň zašle soudu vyúčtování sráţek, které ze mzdy povinného provedl a vyplatil oprávněným, a oznámí soudu, pro které pohledávky byl nařízen výkon rozhodnutí sráţkami ze mzdy a jaké pořadí mají tyto pohledávky. 91 3.10.4. Několik plátců mzdy 86 293, odst. 3, zákon č. 99/1963 Sb. 87 294, odst. 1, zákon č. 99/1963, Sb. 88 294, odst. 2, zákon č. 99/1963 Sb. 89 294, odst. 3., zákon č. 99/1963 Sb. 90 295, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb. 91 295, odst. 2, zákon č. 99/1963 Sb. 25

Pobírá-li povinný mzdu od několika plátců mzdy, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí na všechny jeho mzdy. 92 Sráţky ze mzdy je kaţdý plátce mzdy povinen provádět ode dne, kdy mu bylo doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. 93 Nařizuje-li soud provádění sráţek ze mzdy několika plátcům mzdy, určí jim jednotlivě, jakou část nezabavitelné částky nemají sráţet. Kdyby příjem povinného nedosahoval u některého plátce mzdy ani uvedené části nezabavitelné částky, je plátce mzdy povinen oznámit to soudu. Soud pak znovu určí, jakou část nezabavitelné částky má kaţdý pláce mzdy sráţet. Soud můţe téţ určit, zejména jsou-li prováděny sráţky jiţ jen pro běţné výţivné, aby je prováděl pouze některý z plátců mzdy a aby ostatní v provádění sráţek zatím nepokračovali. 94 Provádí-li sráţky několik plátců mzdy zároveň, zašlou sráţky vţdy soudu. Soud prověří, zda celkově sraţená částka nepřevyšuje pohledávku oprávněného. Nepřevyšujeli ji, vyplatí celou sraţenou částku oprávněnému. Převyšuje-li ji, vyplatí soud ze sraţené částky oprávněnému jen tolik, kolik odpovídá jeho pohledávce, a zbytek vrátí povinnému. 95 3.10.5. Srážky z jiných příjmů Ustanovení o výkonu rozhodnutí sráţkami ze mzdy se pouţijí i na výkon rozhodnutí sráţkami z platu, z odměny z dohody o pracovní činnosti, z odměny za pracovní nebo sluţební pohotovost, z odměny členů zastupitelstva územních samosprávných celků a z dávek státní sociální podpory a pěstounské péče, které nejsou vyplaceny jednorázově. Sráţky se dále provádějí z příjmů, které povinnému nahrazují odměnu za práci nebo jsou poskytovány vedle ní, jimiţ jsou a) náhrada mzdy nebo platu, b) nemocenské, c) peněţitá pomoc v mateřství, d) důchody, e) stipendia, f) podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci, 92 297, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb. 93 297, odst. 2., zákon č. 99/1963 Sb. 94 298, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb. 95 298, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb. 26

g) odstupné, popřípadě obdobná plnění poskytnutá v souvislosti se končením zaměstnání, h) peněţitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá v souvislosti se zaměstnáním i) úrazový příplatek, úrazové vyrovnání a úrazová renta j) dávky vyplývající ze smlouvy o výměnku podle občanského zákoníku. 96 3.11. Přikázání pohledávky z účtu u peněžního ústavu, přikázání jiných peněžitých pohledávek, pohledávky nepodléhající výkonu rozhodnutí 3.11.1. Přikázání pohledávky z účtu u peněžního ústavu Mezi další způsoby nařízení výkonu rozhodnutí patří přikázání pohledávky z účtu u peněţního ústavu. V tomto způsobu výkonu rozhodnutí soud přikáţe peněţnímu ústavu, aby od okamţiku, kdy mu bude doručeno usnesení, z účtu povinného aţ do výše vymáhaného pohledávky a jejího příslušenství nevyplácel ţádné peněţní prostředky, neprováděl na ně započtení a ani s nimi jinak nenakládal. 97 O tom, ţe usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci, soud vyrozumí oprávněného a peněţní ústav; peněţnímu ústavu vyrozumění doručí do vlastních rukou. 98 Nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuji aţ do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství na pohledávku povinného z účtu ve výši, v jaké byly na účtu peněţní prostředky v okamţiku, v němţ bylo peněţnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, jakoţ i na pohledávku z účtu, která vznikla tím, ţe na účet došly peněţní prostředky dodatečně, nejpozději však do šesti měsíců ode dne, kdy bylo peněţnímu ústavu doručeno vyrozumění. 99 Výkon rozhodnutí se provede odepsáním vymáhané pohledávky a jejího příslušenství z účtu a jejím vyplacením oprávněnému. Byl-li výkon rozhodnutí nařízen na více účtu 96 299, zákon č. 99/1963 Sb. 97 304, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb. 98 305, zákon č. 99/1963 Sb. 99 306, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb. 27

povinného, provede peněţní ústav výkon rozhodnutí z jednotlivých účtů podle pořadí uvedeného v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. 100 3.11.2. Přikázání jiných peněžitých pohledávek Výkon rozhodnutí přikázáním jiné peněţité pohledávky z účtu u peněţního ústavu nebo jiného nároku (sráţky z jiných příjmů např. nemocenská, náhrady mzdy nebo platu, peněţitá pomoc v mateřství atd.) lze nařídit i v případě, ţe pohledávka povinného se stane splatnou teprve v budoucnu, jakoţ i v případě, ţe povinnému budou dílčí pohledávky z téhoţ právního důvodu v budoucnu postupně vznikat. 101 Výkon rozhodnutí postihuje pohledávku povinného do výše pohledávky oprávněného a jejího příslušenství, pro něţ byl nařízen. 102 Soud doručí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí oprávněnému, povinnému a dluţníkovi povinného. Dluţníkovi povinného je doručí do vlastních rukou. Povinnému nesmí být doručeno dříve neţ dluţníku povinného. 103 Povinný ztrácí právo na pohledávku okamţikem, kdy bylo dluţníkovi povinného doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. 104 Jakmile nabude usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí právní moci, vyrozumí o tom soud oprávněného a dluţníka povinného; dluţníku povinného soud doručí vyrozumění do vlastních rukou. 105 Výkon rozhodnutí se provede tak, ţe dluţník povinného po právní moci usnesení o nařízení výkonu vyplatí oprávněnému pohledávku v rozsahu, v jakém byla nařízením výkonu postiţena. 106 3.11.3. Pohledávky nepodléhající výkonu rozhodnutí Výkonu rozhodnutí nepodléhají pohledávky náhrady, kterou podle pojistné smlouvy vyplácí pojišťovna, má-li být náhrady pouţito k novému vybudování nebo k opravě budovy. 107 Výkonu rozhodnutí nepodléhají peněţité dávky státní sociální péče, dávky pomoci 100 307, odst. 1, zákon č. 99/1965 Sb. 101 312, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb. 102 312, odst. 3, zákon č. 99/1963 Sb. 103 313, odst. 2, zákon č. 99/1963 Sb. 104 313, odst. 3, zákon č. 99/1963 Sb. 105 314, zákon č. 99/1963 Sb. 106 314a, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb. 107 317, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb. 28

v hmotné nouzi, z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení a jednorázově vyplacené dávky státní sociální podpory a pěstounské péče. 108 3.12. Postižení jiných majetkových práv, postižení účasti povinného ve veřejné obchodní společnosti a komplementáře v komanditní společnosti, postižení účasti povinného ve společnosti s ručením omezeným, v družstvu a komanditisty v komanditní společnosti 3.12.1. Postižení jiných majetkových práv Výkon rozhodnutí lze nařídit postiţením jiného práva neţ mzdy, peněţité pohledávky nebo nároku, jde-li o právo, které má majetkovou hodnotu a které není spojeno s osobou povinného a je převoditelné na jiného. Výkon rozhodnutí postiţením jiných majetkových práv se nepouţije, je-li podíl společníka v obchodní společnosti představován cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem, nebo kdouli práva společníka podílet se na řízení obchodní společnosti, jejím zisku nebo na likvidačním zůstatku spojena s cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem. 109 Postiţení účasti povinného ve veřejné obchodní společnosti a komplementáře v komanditní společnosti Zaniká-li nařízením výkonu rozhodnutí postiţením účasti společníka veřejná obchodní společnost, postihuje výkon rozhodnutí pohledávku povinného z práva na podíl na likvidačním zůstatku. 110 Vysvětlila bych to prakticky tak, ţe kdyţ je povinný účasten ve veřejné obchodní společnosti a má v této jakýkoliv podíl, pak právě výkonem rozhodnutí postiţením práva na podíl na likvidačním zůstatku, mu zaniká účast ve společnosti a podíl na likvidačním zůstatku je připsán na výkon rozhodnutí. Zaniká-li v důsledku nařízení výkonu rozhodnutí jen účast společníka ve veřejné obchodní společnosti, postihuje výkon rozhodnutí pohledávku z práva na vypořádání. 111 108 317, odst. 2, zákon č. 99/1963 Sb. 109 320, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb. 110 320a, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb. 111 320a, odst. 2, zákon č. 99/1963 Sb. 29

3.12.2. Postižení účasti povinného ve společnosti s ručením omezeným, v družstvu a komanditisty v komanditní společnosti V nařízení výkonu rozhodnutí soud zakáţe a) povinnému převádět jeho podíl komanditisty v komanditní společnosti, podíl ve společnosti s ručením omezením nebo jeho druţstevní podíl nebo ho zatěţovat a b) příslušnému orgánu komanditní společnosti, společnosti s ručením omezeným nebo druţstvu udělit povinnému k převodu nebo k zatíţení podílu souhlas, je-li ho potřeba. 112 3.13. Nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovité věci, správa spoluvlastnického podílu na nemovité věci Výkon rozhodnutí správou nemovité věci můţe být nařízen, jen kdyţ oprávnění označí nemovitou věc nebo jejich soubor, jejíţ správu navrhuje, jestliţe uvede, ţe správou nemovité věci nebo jejich souboru lze dosáhnout uspokojení jeho pohledávky s příslušenstvím a jestliţe doloţí, ţe nemovitá věc nebo jejich soubor e majetkem povinného. O tom, ţe byl podán návrh na nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovité věci, soud vyrozumí katastrální úřad, v jehoţ obvodu se nemovitá věc nachází. 113 Správu nemovité věci vykonává soud. Jednotlivé úkony můţe na základě pověření soudce provést vykonavatel nebo jiný zaměstnanec soudu. Vyţaduje-li to charakter nemovité věci, soud ustanoví správce. 114 Soud činí vhodná opatření, aby nemovitá věc byla řádně a úspěšně hospodářsky uţívána, zejména přikáţe dluţníkovi povinného, aby plody a uţitky plynoucí z nemovité věci skládal na jím určený účet, a zakáţe mu, aby je poskytoval povinnému, aby je poskytoval povinnému, provedl na ně započtení nebo s nimi jinak nakládal. 115 112 320 aa, odst. 1 a)-b), zákon č. 99/1963 Sb. 113 320 b, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb. 114 320f, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb. 115 320f, odst. 3, zákon č. 99/1963 Sb. 30

3.14. Věci nepodléhající výkonu rozhodnutí Výkonem rozhodnutí nemohou být postiţeny věci, jejichţ prodej je podle zvláštních předpisů zakázán, nebo které podle zvláštních právních předpisů výkonu rozhodnutí nepodléhají. 116 Z věcí, které jsou ve vlastnictví povinného, se nemůţe týkat výkon rozhodnutí těch, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění svých pracovních úkolů, jakoţ i jiných věcí, jejichţ prodej by byl v rozporu s morálními pravidly. 117 Takto jsou z výkonu rozhodnutí vyloučeny zejména a) běţné oděvní součásti, obvykle vybavení domácnosti, b) snubní prsten a jiné předměty podobné povahy, c) zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě, d) hotové peníze do částky odpovídající dvojnásobku ţivotního minima jednotlivce, e) zvířata, u nichţ hospodářský efekt není hlavním účelem chovu a která slouţí člověku jako jeho společník. 118 Je-li povinný podnikatelem, nemůţe se výkon rozhodnutí týkat těch věcí z jeho vlastnictví, které nezbytně nutně potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti; to neplatí, vázne-li na těchto věcech zástavní právo a jde-li o vymoţení pohledávky oprávněného, která je tímto zástavním právem zajištěna. 119 3.15. Prodej movitých věcí Výkonem rozhodnutí můţe být nařízen podle návrhu oprávněného s výslovným určením věcí, které mají být prodány, nebo bez tohoto určení. 120 Je-li oprávněnému známo, ţe má povinný některou movitou věc umístěnou mimo svůj byt (sídlo), anebo ţe povinný je vlastníkem zaknihovaného cenného papíru, uvede oprávněný takovou skutečnost jiţ v návrhu na výkon rozhodnutí; oprávněný rovněţ uvede podle moţností, kde se movitá věc nachází nebo kde je zaknihovaný cenný papír evidován. 121 116 321, zákon č. 99/1963 Sb. 117 322, odst. 1, zákon č. 99/1963 Sb. 118 322, odst. 2, zákon č. 99/1963 Sb. 119 322, odst. 3, zákon č. 99/1963 Sb. 120 323, odst. 2, zákon č. 99/1963 Sb. 121 323, odst. 3, zákon č. 99/1963 Sb. 31