Česká poválečná literatura
Jan Drda 1915-1970 Novinář, politik, dramatik a prozaik Psal také filmové scénáře Napsal román Městečko na dlani: obraz malého města na počátku 20. století
Jan Drda: Němá barikáda Známá povídková sbírka Jana Drdy, kterou vydal krátce po válce Nejznámější z ní je povídka Vyšší princip: motiv heydrichiády; učitel latiny s vysokými morálními zásadami, i když ví, že je ve třídě udavač, kvůli němuž byli tři jeho studenti popraveni, se zastane atentátu na Heydricha: vražda na tyranu není zločinem
Julius Fučík 1903-1943 Komunistický novinář Popraven nacisty kvůli své účasti v odboji Po roce 1948 a nástupu komunistické strany se stal doslova legendou Známá je jeho Reportáž psaná na oprátce: napsal ji v Pankrácké věznici, vynášel ji pomocí motáků; v Reportáži sní o poražení nacismu, vyslovuje svou důvěru v komunismus
Společenská situace: 1945-1968 Po konci války v r. 1945 následovaly ještě tři relativně svobodné roky V únoru 1948 zvítězili volby komunisté v čele s prezidentem Klementem Gottwaldem ČSR se stala jednou z výsep stalinského SSSR V 50. letech nemilosrdné likvidace protivníků: Vykonstruované procesy a popravy: Milada Horáková, Záviš Kalandra, Heliodor Píka Dlouholetá vězení: Jan Zahradníček Mnozí autoři odešli do exilu V 50. letech ideálem budovatelská literatura Velká cenzura literatury
Společenská situace: 1945-1968 Pronásledováni byli hodně křesťanští autoři Zastavovala se činnost různých periodik Díky omezení literatury začali mnozí vydávat literaturu potají, vlastním nákladem, v opisech: samizdat Samizdatová literatura existovala již od 40. let, v letech 70. a 80. již byla celospolečenskou zavedenou záležitostí Vedle oficiální a samizdatová existovala ještě literatura vydávána v exilu v zahraničí Umělé přiživení několika témat, např. husitství Velké vyzdvihování Jiráska (akce Zdeňka Nejedlého Jirásek do škol ) či Fučíka Rozdělení světa na západní a východní blok, studená válka
Oficiální literatura: socialistický realismus Dílo socialistického realismu by mělo: řešit aktuální politickou situaci, oslavovat socialismus a komunismus a vést k nim, vychovávat lidi, být optimistické, typickým hrdinou dělník Ladislav Štoll: článek Třicet let bojů za českou socialistickou poezii: oficiálně vyzdvihl Wolkera a Neumanna, naopak zavrhl Halase, Seiferta, Bednáře apod. Štoll kritizoval kupř. Halasovu poezii kvůli subjektivitě, duchovní tematice a motivům smrti, Seifertovu pro plačtivost Mnozí jinak velcí umělci se nechali unést a v 50. letech tvořili plytkou budovatelskou literaturu (Kohout, Hrubín, Nezval) V 50. letech se psal tzv. budovatelský román: továrenské, dělnické atd. motivy
Stanislav Neumann: Píseň o Stalinu A jako jeden z nich vyrůstal soudruh Stalin. Skrýval se. Míval hlad. Však na to myslel stěží. Byl všude tam, kde chápali se zbraní. A vždycky z dělníků jej jeden v schůzích střežil, jako si člověk v bitvě srdce chrání. A když pak povstali a proti puškám stáli a hrozil oficír, od vzteku ochraptělý, když první máj výstřely rozháněli, tu proti střelbě stál jak skála soudruh Stalin.
Miroslav Florian: Americký pilot hovoří Poslušně hlásím pane generále Ridgwayi Když neříkám pravdu ať visím Dnes časně ráno v severní Koreji Shodili jsme infikovaný hmyz a krysy Připadalo mi to jako když s hor S šátkem pevně přes ústa ovázaným V čele své armády táhne generál Mor Strašlivější nežli všechny Ku-Klux-Klany Myslil jsem na svou ženu a děti v Kalifornii Tolik se bojí komárů a mušek Ať si každý večer pořádně ruce umyjí A pomodlí se za mne z celé duše
František Hrubín: Chléb s ocelí Ať nekončí ta noc, ať houstne mračno lític, já vidím dost, já vidím dost vždyť oheň jiný svět nám kreslí na obzorech, svět chudých, krásný svět na lodích, na traktorech, na křídlech, kolejích, svět tvůj a dětí tvých, svět, který staví léta pro všechny chudé světa zem narozená z hrůz, Sovětská Rus, Sovětská Rus!
Pavel Kohout: Čas lásky a boje Ráno čtu noviny; na stole stydne káva. Senátor Vanderbilt v Kongresu pěstí mává: Čas zaútočit na Sovětský svaz! Slyším ten hlas tak výbojný a drzý, slyším ten hlas a vůbec nechápu. Snad se ti lidé z washingtonských tvrzí nepodívali nikdy na mapu. Třetinu dne vychází slunce nad Sovětským svazem! A to mu ještě nikdo nebrání. Musí být vskutku šílenec a blázen, kdo chce té země dobýt ve zbrani!
Undergroundová literatura Proud literatury, která nesměla oficiálně vycházet, ať už proto, že neodpovídala standardům socialistického realismu, nebo protože text či autor sám měli politický problém s režimem Zbyněk Fišer: známější jako Egon Bondy, filozof a básník; psal knihy o filozofii; bydlel s Bohumilem Hrabalem a Vladimírem Boudníkem
Exilová literatura Česká literatura vydávaná v zahraničí 68 Publishers: nakladatelství Josefa Škvoreckého a jeho ženy Zdeny Salivarové v Torontu, založeno v 70. letech; nejznámější Index: nakladatelství z Kolína nad Rýnem, také vzniklo v 70. letech, zaměřeno na politologická díla Konfrontace: nakladatelství v Curychu, literatura faktu
Společenská situace: 1969-1989 V roce 1968 vpád vojsk Varšavské smlouvy na naše území Zatímco 60. léta byla obecně spíše uvolněná a tvořivě relativně svobodná, po vpádu dochází k opětovnému ochladnutí, posílení cenzury i návratu procesů (ovšem již ne tak zrůdných, jako v 50. letech) Začíná období tzv. normalizace Vydáno tzv. Poučení z krizového vývoje, základní normalizační text
Jan Otčenášek 1924-1979 Prozaik a scenárista Směl v 50. letech oficiálně publikovat Píše o různých tématem, mimo jiné také reflektuje druhou světovou válku Kromě svého nejznámější díla Romeo, Julie a tma napsal např. román Když v ráji pršelo o páru z Prahy, který se snaží založit si restauraci na Šumavě
Jan Otčenášek: Romeo, Julie a tma Zřejmě nejznámější Otčenáškova kniha Název očividně odkazuje na známou divadelní hru o velké lásce od Williama Shakespeara Vydáno v 50. letech Příběh středoškoláka Pavla, který během nacistické okupace ukryje židovskou dívku Ester, která se skrývá před transportem Společně mají romantické sny o budoucnosti Příběh končí tragicky Líčena atmosféra za okupace Postava českého kolaboranta a udavače Rejska
Bohumil Hrabal 1914-1997 Vyrůstal v Brně a v Nymburku Velký vliv na něj měl nevlastní strýc Pepin, vynikající svou výřečností a živelností, který často vystupuje v Hrabalových knihách Hrabal měl na jedné straně problémy se studiem, na druhé straně, když jej něco zaujalo, dokázal si kupř. přeložit náročné německé filozofické dílo
Bohumil Hrabal Prošel mnoha zaměstnáními: vlakový výpravčí, ocelárenský dělník, balič starého papíru, jevištní technik i skutečný spisovatel z povolání Pohyboval se na hraně: mohl většinou vycházet oficiálně, režimu však poplatný nebyl; zlom v 70. letech, kdy upadl v nemilost a vycházet nesměl Hrabal je velmi oblíbený v zahraničí, kupř. v Polsku
Bohumil Hrabal: obecné rysy Jeho díla velmi autobiografická: zkušenosti ze života a z různých povolání, v knihách vystupují skutečné postavy a události Někdy dokonce Hrabal říkal, že není spisovatel, ale zapisovatel : pozoruje, co je ve světě zajímavé a píše o tom Na povrchu častý motiv prostých život milujících lidí, na kterých je něco zajímavé Pod touto vrstvou často poměrně pesimistické filozofické úvahy či komentáře ke světu, době a lidem
Bohumil Hrabal: obecné rysy Je známý psaním poměrně orálním stylem (jako by text byl ústně vyprávěn), často dlouhá souřadná souvětí, připomíná místy Haška Významné je u Hrabala prolínání nízkého s vysokým, geniálního s banálním, krásného s ošklivým či fádním (neboť takový je svět a takové je i Hrabalovo dílo) Časté vulgarismy, sexuální i jiné živočišné scény; byly mu cenzurovány Používá hovorovou či obecnou češtinu Vychází také ze surrealismu
Bohumil Hrabal: Perlička na dně Dvanáct povídek Povídky většinou Hrabal psal v 50., vyšly však v 60. letech Některé byly hned zfilmovány Měly poměrně velký čtenářský úspěch Již zde typické hrabalovské motivy i postavy Jarmilka: těhotná svačinářka, pod obyčejným líčením rázovité ženy se skrývá symbol nezdolné životní síly Pepin: postava vycházející z Hrabalova nevlastního strýce Perlička na dně: něco krásného či zajímavého hluboko v každém člověku
Bohumil Hrabal: Pábitelé Další sbírka povídek, vyšla krátce po Perličce na dně, se kterou má mnoho společných rysů; později vyšly obě sbírky jako Automat svět Hrabalovy novotvary pábení a pábitelé Pábitelé: lidé někdy podivínští či zvláštní, někdy až komičtí, společná jim je chuť do života, radost z poznávání světa a získávání různých zkušeností, určitá rázovitost a jedinečnost Pábitelé jsou na povrch prostí lidé, kteří ovšem jsou mnohovrstevnatí, složití a něčím zajímaví Jsou protikladem prázdným, unuděným a pasivním lidem Pomyslným králem pábitelů je strýc Pepin
Bohumil Hrabal: Taneční hodiny pro starší a pokročilé Novela z 60. let Celá je napsána jednou větou Jedná se o nepřetržitý monolog strýce Pepina vzpomínajícího na mládí Mnoho různých témat a motivů, celková roztříštěnost a odbíhání od hlavní linie
Bohumil Hrabal: Ostře sledované vlaky Novela z 60. let Hrdinou je mladý Miloš Hrma pracující za druhé světové války v železniční stanici Kostomlaty (v úvodu motiv sebevraždy, u Hrabala častý, zde kvůli sexuálnímu selhání) Postava úředníka Hubičky Postava Viktoria Freie (tzv. mluvící jméno vítězství svobody ) Postava Máši Situační komika Motiv přerodu chlapce v muže, odboje, kontrast erotiky a okupace Závěr napsán velmi dynamicky, tragický
Bohumil Hrabal: Postřižiny Novela ze 70. let Vypravěčem a hlavní postavou je Hrabalova matka Vzpomínání na své dětství v Nymburku
Bohumil Hrabal: Obsluhoval jsem anglického krále Román ze 70. let Hlavní hrdina Jan Dítě se snaží dosáhnout dokonalosti ve svém číšnickém oboru, chce se neustále dostat výše Často přitom jde takříkajíc přes mrtvoly či se nějak účastní a nebo je k němu netečný zla; sám není přímo zlý, spíše si to ve své naivitě ani neuvědomuje Téma nacismu a kolaborace Erotické motivy Velmi orální styl; rámcové Dávejte pozor, co vám dneska řeknu apod.
Bohumil Hrabal: Příliš hlučná samota Novela ze 70. let Hlavní hrdina Hanťa, který lisuje starý papír (Hrabal použil vlastní vzpomínky na toto povolání) Hanťa se dostává do styku se spoustou knih Zvláštní přístup ke knihám: miluje je, ale zároveň je musí lisovat Kontrast: pomalý, s láskou lisující Hanťa vs. odlidštěná lisovna v továrně
Bohumil Hrabal: Příliš hlučná samota Různé verze konce; motiv sebevraždy Hláška: nebesa nejsou humánní Hanťovi se zjevují známé náboženské či filozofické osobnosti, s nimiž rozmlouvá Arthur Schopenhauer: německý iracionalistický filozof z 19. století navazující na indické myšlení, svět je jen iluze a jediné, co existuje, je vůle, díky tomu je život nutně utrpením, dílo Svět jako vůle a představa Ježíš Kristus: nejvýznamnější postava křesťanství Lao-c : zakladatel čínské filozofie taoismu, dílo Tao-te-ťing
Bohumil Hrabal: Něžný barbar O Vladimíru Boudníkovi, příteli, s nímž bydlel V knize vystupuje i Egon Bondy
Bohumil Hrabal: Svatby v domě Součást trilogie z 80. let Silně autobiografické Vyprávěno prostřednictvím Hrabalovy ženy Elišky, hlavní hrdina (Hrabal) oslovován Eliškou jako doktor První díl parodií na čtení pro dívky Odkazuje k některým Hrabalovým starším dílům (hrdina prochází některými známými místy a vyrovnává se s minulostí) Motivy sebevraždy, sudetských Němců, I. Svatby v domě. Dívčí románek II. Vita nuova. Kartinky III. Proluky
Bohumil Hrabal: život a dílo v posledních letech Na přelomu 80. a 90. let Hrabal stále psal: Život bez smokingu, Kličky na kapesníku ad. Jedním z posledních děl Dopisy Dubence: Dubenka byla americká studentka April Gifford, se kterou se stárnoucí Hrabal seznámil v Praze a stala se jeho múzou Hrabal se setkal s Billem Clintonem Na konci 90. let vypadl z okna nemocnice; možná je sebevražda
Josef Škvorecký 1924-2012 Míval problémy s režimem, na konci 50. let např. kvůli knihy Zbabělci musel odejít z redakce časopisu Světová literatura Na konci 60. let odjel na stipendijní pobyt do USA, do Československa už se potom nevrátil a od roku 1969 působil jako profesor a vydavatel v kanadském Torontu (kde r. 1971 založil 68 Publishers) Nejznámější dílo Zbabělci Román Legenda Emöke: o lásce pražského novináře a maďarské dívky
Josef Škvorecký: Zbabělci Jeden z prvních Škvoreckého románů Napsán ve 40. letech, poprvé vydán na konci 50. let Hlavní hrdina je Škvoreckého alter ego ( druhé/jiné já ) mladý saxofonista Danny Smiřický Odehrává se v posledních osmi dnech druhé světové války Román řeší generační konflikt: mladší generace (kterou spojuje jazzová hudba) a je přirozená oproti oportunistické a zbabělecké starší generaci
Josef Škvorecký: Zbabělci Zbabělci jsou: za války kolaboranti, po válce přetvařující se lidé se spoustou řečí o vlastenectví; Danny se jejich pokrytectví vysmívá Popisován i příjezd Angličanů a později Rudé armády Používán hovorový i nespisovný jazyk, anglicismy Postava Dannyho vystupuje ještě v knihách Mirákl a Příběh inženýra lidských duší
Vladimír Páral 1932 Vystudovaný chemik; v 60. letech se začal živit jako spisovatel Vytvořil tzv. černou pentalogii (erotické motivy, téma stereotypu): První díl: novela Veletrh splněných přání: o chemikovi pohlceném stereotypem v práci i doma; hodně sexuálních motivů Soukromá vichřice: o dvou párech pracujících se stejné továrně, snaží se prolomit stereotyp nevěrou a erotickými dobrodružstvími Milenci a vrazi: odehrává se v jednom domě a v jedné chemičce, silná symbolika barev a návaznost na Stendhala Profesionální žena: humoristé a parodické dílo; hlavní hrdinka Soňa je ženou z povolání, spletitý příběh plný únosů; opět zde vystupuje chemička
Vladimír Páral Další díla řadíme do bílé pentalogie (mohla oficiálně vycházet, neměla problémy): Mladý muž a bílá velryba: podtitul Malý chemický epos; hlavní hrdina opět chemik, téma partnerských vztahů; hlavní hrdina Břéťa se zamiluje do Edity, po mnoha peripetiích začne jeho lásku opětovat, ale on se nechtěně otráví v laboratoři; parafráze na Melvilla a dílo Bílá velryba; opět motivy stereotypu Muka obraznosti: odehrává se v textilce, hlavní hrdina Marek touží po své kolegyni Zině, která jej spíše ignoruje; Zina má muže Arnošta, jejich vztah je ovšem založen spíše sexuálně, což jí v jednu chvíli přestane stačit, tak skončí s Markem; opět je vztah založen hlavně na sexu, navíc je Marek nevěrný; Marek končí opět v chemičce
Ludvík Vaculík 1926 Jedna z nejvýznamnějších osobností samizdatové literatury, u jejího zrodu V 50. letech působil v Rudém právu, později v Literárních novinách Nejprve s komunismem sympatizoval, později se s ním rozešel a kritizoval otevřeně i svými díly poměry v 60. a 70. letech Roku 1968 napsal prohlášení 2000 slov Vaculík provozoval samizdatové vydavatelství Edice Petlice Mimo jiné psal (a píše) také fejetony
Ludvík Vaculík: Sekyra Román z poloviny 60. let Odráží Vaculíkovo vystřízlivění a opuštění komunistických ideálů Silně autobiografické dílo Odehrává se v 50. letech a hlavním hrdinou je Vaculíkův otec: snaží se hlavně zajistit svou rodinu, stává se i aktivním členem KSČ, ale nakonec přichází rozčarování Dílo popisuje Vaculíkovo mládí z Valašska Poslední část: již dospělý vypravěč (Vaculík) se vrací do svého rodiště a vzpomíná na dětství Snaha díla ukázat, proč mnozí lidé, zejména ti, kteří to v životě neměli jednoduché, inklinovali ke snadným řešením předkládaným KSČ, ale zároveň kritika tohoto režimu
Ludvík Vaculík: Morčata Román z počátku 70. let Vydáno jako první svazek Edice Petlice, vydalo jej také 68 Publishers Hlavní hrdina je bankovní úředník Václav, který sám nic neznamená, musí jen každého poslouchat a jeho život je stereotypní Svou frustraci si začne ventilovat na morčatech, která různě týrá Vyprávění v ich-formě, ale ve scénách týrání v er-formě (alibistický odstup > banální zlo) Tematizováno také kradení peněz (v bance) Hlavní hrdina sleduje svého kolegu, při jedné sledovačce jej někdo překvapí a zjistíme jen, že se hrdina již domů nedostal Některé postavy nejsou označovány jmény, ale jen iniciálami
Ludvík Vaculík: Český snář Vydávaný v 80.-90. letech Podoba deníkových zápisů datovaných do let 1979-1980 Vypovídá o poměrech v tehdejší společnosti Zachycuje tehdejší významné literární postavy: Pavla Kohouta, Václava Havla, Ivana Klímu a další Motivy snů
Milan Kundera 1929 Ve 40. letech členem KSČ, později vyloučen Působil jako docent na FAMU Roku 1975 emigroval do Francie Získal francouzské občanství a naopak ztratil české, dodnes žije a tvoří ve Francii Napsal teoretickou práci Umění románu Také se teoreticky zabýval Cervantesem, kterého si velmi váží a považuje jej za jednoho z největších tvůrců v žánru románu
Milan Kundera: Směšné lásky Soubor sedmi povídek, které vznikaly od 60. let a jako Směšné lásky vyšly na začátku 70. let Známá povídka Falešný autostop: dva mladí lidé jedou na výlet a cestou začnou hrát hru na autostop, při té hře poznávají, jací ve skutečnosti jsou (hra opravdovější, než skutečnost) Končí to ztrátou citu z jejich vztahu Ze hry není úniku zpátky
Milan Kundera: Žert Hlavní hrdina Ludvík Jahn Téma politických problémů a cenzury slova: Ludvík pošle pouze z legrace své kamarádce Markétě pohlednici s nápisem: Optimismus je opiem lidstva, zdravý duch páchne blbostí. Ať žije Trockij. Tento žert se mu vymstí, je různě popotahován a končí u Pomocného technického praporu (tzv. pétépáci ; většinou političtí odpůrci dělající těžké práce) Absurdita: nevinný žert k horšímu změní celý Ludvíkův život Později se chce Ludvík pomstít dávnému nepříteli a vyspí se s jeho ženou Helena, ale opět je zde motiv absurdity: Helena se svým mužem již není a naopak se zamiluje do Ludvíka Helena se pokusí zabít, ale sní jen projímadlo
Milan Kundera: Žert Motiv absurdity se nese celým dílem a na více rovinách: Absurdita života a světa jako takových Absurdita časů a politicko-byrokratického systému v ČSSR Vyprávění je v ich-formě, ale vypravěčů je zde více Jako vypravěči se střídají čtyři postavy: mezi jinými Ludvík a Helena Kompozice Žertu je velmi promyšlená, rytmická a souměrná
Milan Kundera: Nesnesitelná lehkost bytí Příběh o mileneckém čtyřúhelníku (Tomáš a Tereza, Sabina a Franc), kteří řeší partnerské vztahy, jsou si navzájem různě nevěrní Časté téma sexu: některým z postav jde hlavně o sex, jiným o vztah, některé jsou rozvážnější a jiné povrchní Všechny postavy marně hledají nějaký vyšší smysl života, nějaký pevný bod a svou rovnováhu Knihu rámuje myšlenka známá především od stoiků a Friedricha Nietzscheho: věčný návrat téhož -> takový život je nesnesitelně těžký, protože vše, co uděláme, se bude neustále znovu opakovat V Kunderově díle je však život naopak nesnesitelně lehký: nic, co postavy dělají, nemá žádný větší dopad na cokoliv
Pavel Kohout 1928 Prozaik, básník, scénárista, dramatik, publicista Byl dramaturgem Divadla na Vinohradech Roku 1969 byl vyloučen z KSČ Byl dlouhodobě pronásledován tajnou policií Roku 1979 byl na cestě do Rakouska a byl mu zakázán návrat do ČSSR Jeho dcera také spisovatelka: Tereza Boučková Byl hlavně dramatikem: hry Taková láska či Sbohem smutku
Ladislav Fuks 1923-1994 Prozaik Román Pan Theodor Mundstock: odehrává se za okupace, Theodor je Žid, který se připravuje transport, nakonec jej srazí a zabije nákladní auto (motiv absurdity); motivy fantazie, rozpolcené osobnosti Román Variace pro temnou strunu: také se odehrává za okupace, hrdina Michal utíká před světem do své fantazie
Ladislav Fuks: Spalovač mrtvol Novela z roku 1967, rok poté natočen film (režisér Juraj Herz) Hlavní hrdina je pracovník krematoria Karel Kopfrkingl Příběh se odehrává za okupace Příběh je vyprávěn v jednotlivých scénách, mezi nimiž jsou časové odstupy, celý příběh se rozvíjí na ploše asi tří let Dokola se vrací některé motivy (princip opakování): např. návštěvy panoptika, boxerského utkání či rozhledny S opakováním souvisí schematické postavy Postavy často také opakují stejné hlášky (navíc jde často o pouhé fráze) Schematičnost a opakování = motivy grotesknosti, absurdity a přetvářky
Ladislav Fuks: Spalovač mrtvol Kopfrkingl dbá na své uhlazené a vzdělaně působící chování, poskytuje mu to vnitřní klid a sám se tak určitým způsobem stylizuje Kopfrkingl si také potrpí na patos Pod povrchem je však spíše jednoduchou a prostou osobou Je navíc fakticky spíše nevýznamný: dělá ne příliš důležitou a dobře placenou práci spalování mrtvol, rodinu živí žena Patosem a uhlazeností se snaží sám sobě dát hodnotu Sám sebe navíc udržuje v myšlence, že jeho život má smysl a že navíc sleduje neustále jakýsi vysoký a ušlechtilý cíl
Ladislav Fuks: Spalovač mrtvol Kopfrkingl rozvíjí své zvláštní teze o světě: neustále své okolí poučuje o milosrdenství smrti a pokrokovosti spalování mrtvol; také o tom, jak vnímá cíl všeho ve smrti a nicotě Svá tvrzení opírá o křesťanské a hlavně pak o buddhistické myšlenky Kopfrkingl nedisponuje skutečnou vzdělaností, spíše dokola a nefunkčně opakuje sumu svých podivných názorů Je také velmi systematický (častý motiv časových rozvrhů, např. práce v krematoriu) -> pocit porozumění věcem a vlády nad nimi Často mu nejde ani o komunikaci, ale spíše jen o vytvoření atmosféry vzdělanosti; postavy si často spolu nenaslouchají Kopfrkinglovi chybí také empatie: nevšimne si kupř., že je jeho žena dlouhodobě v depresích
Ladislav Fuks: Spalovač mrtvol Součástí patosu je používání tzv. romantických jmen, které vyžaduje Kopfrkingl po svém okolí (pozlátko přitom zastírá tu pravdu pod ním) Karel Kopfrkingl se nechá oslovovat Roman, své ženě říká Lakmé či čarokrásná Lakmé: opera o ženě, která spáchá sebevraždu, protože jí její muž nemiluje, i Kopfrkinglova žena se pokusí o sebevraždu Kopfrkingl začne kolaborovat a přebírat nacistické názory V jeho případě jde spíše o navázání na jeho obdiv k patosu a také na snahu něco znamenat a mít smysl Objevují se pojmy jako stoprocentní člověk (nacistické fráze)
Ladislav Fuks: Spalovač mrtvol Ke konci novely Kopfrkingl začíná šílet Zabije svého syna a oběsí také manželku Nakonec úplně zešílí, poslední scéna se odehrává po válce v sanitním vlaku