Březen 3/2014 Pro potřebu základních organizací KSČM Vyškov Obsah MDŽ ve Vyškově: Tradiční a přece jiný!... 1 Evropské volby v číslech a datech... 2 Kandidátka z JMK do EU-voleb soudružka Š V E N D O V A Dagmar... 3 Doporučujeme: Kurz praktické politiky... 3 Apolitický?... 3 Lustrace?... 4 Kdo má mít volební právo?... 4 Jaká EU?... 5 Přímá demokracie... 5 Komu to prospěje? Ukrajincům ne!... 6 Manifest komunisty a (neo)liberála... 7 Schwarzenberg se vyzná... 8 MDŽ ve Vyškově: Tradiční a přece jiný! Drazí spoluobčané, soudružky a soudruzi! Ani letos OV KSČM ve Vyškově nezapomněl na den, kterým vzdáváme hold našim maminkám, babičkám, prababičkám, tetám, zkrátka všem ženám. Letošní ročník byl však přece jen něčím jiný. Do zaplněného Besedního domu ve Vyškově zavítala vedoucí kandidátka pro volby do Evropského parlamentu Kateřina Konečná a jihomoravská kandidátka do EP Dagmar Švendová. I to, že mezi první desítkou kandidátů ucházející se o hlasy při eurovolbách jsou čtyři ženy, dokazuje význam něžného pohlaví pro politiku KSČM. Ale zpět k pátku 7. března, kdy se celookresní oslava MDŽ ve Vyškově konala. Na návštěvníky čekal bohatý program čítající vystoupení hudební formace Karel Gott revival Morava v podání našeho Josefa Boudy a Radka Vernera, taneční skupiny IND a mažoretek.
2 To však nebylo všechno. Na pódiu se tyčily hodnotné ceny tomboly. Pokud jste se nemohli této akce zúčastnit, nezoufejte. Budeme mít příležitost se spolu potkat při oslavách Svátku práce ve Vyškově na Smetanových sadech od 10 hodin. Nesmíme opomenout ani výročí osvobození naší země od německého fašismu, které se bude konat tradičně 8. května u Zlatého jelena ve Ždánickém lese (bližší informace a termíny odjezdů autobusů přinese další číslo Zpravodaje). Na závěr mi ještě jednou dovolte, drahé ženy, abych vám z celého srdce popřál všechno nejlepší, zejména pevné zdraví. Těším se na společná setkání, která nás čekají. Nejbližší akce: 1. duben Beseda k Ekvádoru a 18. světovému festivalu mládeže a studentstva. Výklad bude doprovázen promítáním obrazového materiálu pořízeného při téměř měsíčním pobytu Filipa Zachariaše v latinskoamerickém Ekvádoru. Kdy: 1. duben od 15:30 hod. Kde: Budova OV KSČM Vyškov, Hrnčířská 7. 1. květen Svátek práce: Od 9 hodin (od 10 hlavní program) ve Smetanových sadech ve Vyškově. Bohatý program s hudebním vystoupením skupiny Animoband. 8. květen Výročí osvobození: Od 10 hodin u pomníku partyzána Jiřího Jírovského ve Ždánickém lese. Evropské volby v číslech a datech Dny voleb v ČR: pátek 23. května (14 22 hod.) sobota 24. května (8 14 hod.) Právo volit: Občané ČR od 18 let věku. Voličské průkazy: Lze zažádat o jeho vydání příslušný obecní či městský úřad, kde má volič nahlášený trvalý pobyt, a to písemně (nutno ověřit podpis) do 7.5. OV KSČM Vyškov doporučuje, aby si ti, kteří budou v daný termín mimo své bydliště, o tento voličský průkaz zažádali, neboť s ním mohou volit kdekoliv na území ČR. Hlasovací lístky: Budou dodány do schránek, popř. budou přímo ve volební místnosti. Preferenční hlasování: Maximálně 2 preferenční hlasy!!!! Delegování členů do OVK nejpozději do 23.4.2014!!! Kandidáti KSČM: Vedoucí kandidátka: Ing. Kateřina KONEČNÁ (33 let). 2. místo: MUDr. Jiří Maštálka; 3. místo: Ing. Jaromír Kohlíček, CSc.; 4. místo: PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc.; 5. místo: PhDr. Josef Skála, CSc.; 6. místo: Pavla Šlahůnková; 7. místo: Ing. Esma Opravilová; 8. místo: JUDr. Lubomír Ledl; 9. místo: Dagmar Švendová, BA, LL. M.; 10. místo: Ing.
3 Pavel Janeček, BBS (další kandidáty naleznete na webových stránkách www.kscm.cz) Kandidáti KSČM v čele s Kateřinou Konečnou se poperou o 21 míst v Evropském parlamentu, které po volbách budou ČR náležet. Kandidátka z JMK do EU-voleb soudružka Š V E N D O V A Dagmar Rodilá Moravanka, která se rozhodla v Europarlamentu zastávat zájmy ČR a rovněž pokračovat v práci, se kterou se seznámila v době svého více než pětiletého působení v Evropském parlamentu, jako asistentka Ing. Vladimíra Remka. Má vysokoškolské vzdělání se zaměřením na právo EU a dále se vzdělává. Plynně hovoří anglicky a za dobu své práce jako asistentka europoslance se zdokonalila ve francouzštině, kterou dále studuje, pasivně ovládá němčinu. Bližší informace o s. Švendové naleznete na jejích internetových stránkách (http://www.dagmarsvendova.cz/) nebo na Facebooku (https://www.facebook.com/dagmar.svendova). Předseda OV KSČM Vyškov, Filip Zachariaš Doporučujeme: Kurz praktické politiky V souvislosti s podzimními volbami do zastupitelstev měst a obcí byl zejména pro nové i znovuzvolené zastupitele, ale i mladé členy a sympatizanty připraven kurz, který jim zajistí základní přehled o fungování obcí, zastupitelstev a dalších orgánů. Dále o krajské i celostátní úrovni fungování státní správy a volených orgánů. Absolventi tohoto kurzu tedy budou mít kompletní přehled o struktuře státní správy, jejím reálném fungování s návazností na praktickou část (přednášet budou i lidé, kteří se na těchto úrovních přímo pohybují tzn. obecní i krajští zastupitelé, poslanci, europoslanci). Případní uchazeči nechť se ozvou na mail filip.zacharias@email.cz nebo na tel. č. 739 492 262 do 7.4.2014! Vzdělávání bude probíhat v Brně na ulici Křenová vždy 1 x měsíčně v sobotu od září 2014. Cestovné je posluchačům hrazeno. Apolitický? Denně se u nás hovoří o apolitičnosti. Tak třeba armáda je prý apolitická. Blbost. Armáda je vrcholně politický orgán stejně jako třeba bezpečnost. Tady dochází k záměně pojmu apolitický místo nestranický. Je to tak, že příslušné jednání či akce sice nejsou jednostranně stranické, tedy nejsou zaměřeny na prosazování zájmů jedné strany či skupiny, ale posuzují danou otázku nebo jev všeobecněji. Tak třeba aktivity komunistů ve sportu. Člen strany se podílí na řešení problémů celého sportovního oddílu, ne jen politického zájmu té které strany. To ovšem neznamená, že by ve své práci, svých diskusích nezahrnoval stanoviska a cíle uskupení, jehož je členem. Zkrátka. Nenahrazovat jednání zájmové organizace politickou stranickou agitací,
4 ale své postoje samozřejmě vytvářet nejen v souladu se zájmy organizace, ale i se svými politickými (stranickými) představami. Lustrace? Když Mezinárodní tribunál v Norimberku odsoudil spolek SS jako válečného zločince současně konstatoval, že jednotlivým členům SS je třeba konkrétní zločinnou činnost soudem prokázat, mají-li být nějak postiženi (byla tam ještě další omezení). To česká pravice a její pomahači jsou jiní kabrňáci. Bez soudního rozsudku, jen zdvižením dostatečného počtu pravic v parlamentě, prohlásili za zločince každého, jehož jméno se najde v záznamech StB jako spolupracovník. Dokazovat konkrétní spolupráci (která by byla v rozporu se zákonem či morálkou) není třeba. Jsi v seznamu, nejsi plnohodnotný občan. Když protest proti zákonu probíral Ústavní soud, většina soudců zaujala postoj, že lustrák je v rozporu s ústavou. Poměr hlasů byl (pokud si dobře pamatuji) 8:7 ve prospěch zrušení lustračního zákona. Nebyla to však požadovaná dvoutřetinová většina, takže zákon, který je podle názoru většiny tehdejšího ÚS v rozporu s Ústavou ČR, platí. Není pochyb o tom, že se jedná o politickou diskriminaci, která má usnadnit pravici vládu a přístup k funkcím ve státním aparátu. Zde jednoznačně láska (k moci) zvítězila nad pravdou, nenávist nad moudrostí. Kdo má mít volební právo? Požadavek všeobecného, přímého, rovného a tajného volebního práva v pluralitním volebním systému je považován za jeden ze základních kamenů demokracie. Ne však každým. Trochu si zavzpomínejme. Není to příliš dávno, pan Macek, někdejší místopředseda ODS a úspěšný privatizátor Knižního velkoobchodu se nechal slyšet, že by volební právo měli mít jen plátci přímých daní. Asi nemá dost přehled o situaci, protože je přemnoho bohatých, kteří nejsou v této republice plátci přímých daní, protože se obrátili na daňové ráje. Takže mu návrh neprošel ani u pravice. Pak tehdejší velký šéf lidovců Cyril Svoboda navrhoval, aby rodiče měli za každé své dítě volební hlas navíc. No, bylo by zajímavé, jak by se manželé hádali, komu dá hlas ve volbách jejich třeba dvouměsíční dítě. Teď se opět vyskytuje návrh, pochopitelně opět na pravici, aby volební právo neměli lidé nepřizpůsobiví. Jenže rozhodnout, kdo je nepřizpůsobivý a čemu, k tomu není a asi ani nemůže být zákon. Doplňme to občas vyslovovaným požadavkem, aby volební právo získala i mládež pod 18 roků (od 16 let), tedy ještě podle zákonů ne plně zodpovědná za své činy, protože neplnoletá. Oč jednodušší by bylo, vrátit se do dob C a K Francka Procházky I., kdy byly volební kurie. Ti nejchudší měli sice také volební právo, ale jejich hlas byl mnohonásobně méně platný než hlas šlechty, církevní šlechty,
5 ba i než hlas měšťanů. Výsledek voleb by pak byl jednoznačný. Nerozhodovala většina voličů, ale menšina z těch vyšších kurií. Však to tak fungovalo i ve Vyškově, takže převážná většina občanů Vyškova, která byla české národnosti, byla na radnici zastoupena většinově teprve po roce 1905, kdy se volební systém přiblížil složení společnosti. Řeči o demokracii jsou dobré pravici ke kritice komunistů a skutečných socialistů, ale jen tehdy, když pravici zajišťují vládu. Jaká EU? O konečné podobě Evropské unie se stále nerozhodlo. Němečtí státníci prosazují plíživý přechod na jednotnou federaci, asi jako USA. To by znamenalo, že velké členské státy unie by vlastně rozhodovaly o celounijních otázkách, a nám, těm malým, by ponechali jak je to v USA třeba rozhodovat zda homosexualita je či není dobrá. Ale peníze, zahraniční politika, hlavní přijímané zákony by přestaly být v podstatě ovlivnitelné těmi malými zeměmi. A v čí prospěch? Ve prospěch nejsilnějšího, tedy Německa. V současné době EU usiluje o uchopení pravomocí dílčích zemí v rozhodování o finančních otázkách a zahraniční politice. Na řadě jsou evropské ozbrojené síly s centrálním řízením. A pak jak kdysi říkal lidovec Cyril Svoboda bude jedno, která strana v některé zemi ve volbách získá většinu. Bude mít většinu, ale to bude tak asi všechno, co bude mít. Ostatní budou mít v rukou ti, kteří sice nevolení, ale reálně vládnou. Přímá demokracie V poslední době se často horuje pro zavedení přímé demokracie. Jenže ten pojem bývá často nesprávně roubován na volby s většinovým systémem. To je naprosto chybné. Ať volíme své zástupce většinovým, nebo poměrným systémem, vždy se jedná o demokracii zastupitelskou. Někteří preferují ten většinový systém, prý jsou zvolení poslanci přímo odpovědní svým voličům. Stačí se však podívat třeba na USA nebo Británii. Tam ten většinový systém je spolehlivým prostředkem proti novým a menšinovým občanským organizacím. Dokonce je mylný předpoklad, že většinový systém pak představuje většinový názor voličů. Pro zajímavost (bez udání roku, kdy k tomu došlo). Svého času zvítězila tímto systémem v Británii konzervativní strana, ačkoliv v součtu všech odevzdaných hlasů získala téměř o půl milionu méně než lejberisté. To umožnil právě většinový systém, kdy ve většině volebních obvodů získali konzervativci těsnou většinu, zatím co v poněkud menším počtu obvodů podpořili občané lejberisty až 70 % hlasů. Ostatně chce někdo tvrdit, že senátor, který u nás zvítězil v druhém kole ziskem 51 % odevzdaných hlasů (což v některých případech představuje jen 12 až 15 % všech voličů), je skutečným zástupcem všech občanů? Většinový systém prostě usnadňuje nejvlivnějším a často nejmajetnějším skupinám jednodušeji vládnout.
6 Nakonec se stejně tento většinový systém, který odfiltroval menší strany a názorové proudy, uplatňuje prostřednictvím politických stran, nikoli nezávislými poslanci, kteří by plnili přání většiny občanů svých volebních obvodů. Přímá demokracie je takový způsob rozhodování, kdy na danou otázku, jak má být ten či onen problém společnosti řešen, odpovídají přímo občané. Jedná se nejčastěji o formu referenda či plebiscitu. Komu to prospěje? Ukrajincům ne! Puč, který probíhá na Ukrajině bude u nás nazýván revolucí. Ačkoli svržený prezident a vláda byli zvoleni podle demokratických zásad a zákonů, budou označováni za nedemokraty, zatímco pučisté budou oslavováni jako bojovníci za pravdu a možná i lásku. Jenže skutečnost je taková, že záleží na tom, kdo a z jaké pozice se na události dívá. Když úspěšně proběhla v roce 1917 bolševická revoluce, neměli pro ni stoupenci feudalismu a cara, stejně jako kapitalističtí fandové, slova čistého. A přece bylo zbavení moci Prozatímní vlády mnohem humánnější než ten současný ukrajinský převrat. Masovou podporu říjnové revoluci prokázala většina obyvatel i při obhajobě v době občanské války a intervence kapitalistických států. Ostatně nejen ve světle ukrajinských událostí byl náš únor 1948 prokazatelně legitimní. Vždyť si na prezidentovi republiky souhlas s přijetím demise pravicových ministrů, který byl v plném souladu s Ústavou, vyžádalo klidné a masivní lidové hnutí! Přesto světová pravice hovoří o únoru jako o puči a o ukrajinském převratu jako o vítězství demokracie! A tak jako tehdy u nás, tak zanedlouho na Ukrajině se může ukázat, že noví vládcové, aby upevnili a zachovali svou moc, dokáží sáhnout i mimo zákon. Na Ukrajině to už běží. Ještě nevědí, co se z toho vyklube, ale už by stavěli šibenici na Majdanu. Evropa prý podporuje Ukrajinu. Jistě, proti Rusku. Evropa se zklame, jako se spolu s USA zklamala v Iráku, Afghánistánu, Libyi a schyluje se ke zklamání i v Sýrii. Nejprve ze zahraničí rozdmychávali nepokoje, osobní účastí podněcovali k odporu vůči legitimní vládě a prezidentu, ale teď je čeká nějak se vymotat z ukrajinského fašistického nacionalismu (banderovských stoupenců, fašistických antisemitů). Hlavně, aby Ukrajina: * nespolupracovala s Ruskem, s nímž má tradiční kulturní i ekonomické vazby; * nerozpadla se tak, že by si v jednotlivých částech Ukrajiny stoupenci různých směrů zařídili život po svém, když už to v jednotě - také díky pomoci evropských politiků - nevyšlo; * nebránila rozkrást ten zbytek národního majetku, který ještě k rozkradení je.
7 Nebo že by chaos na východě Evropy byl nevyřčeným cílem západní politiky? Další národní stát se dostane na výplatní listinu globalistů. Ovšem jen jako obrazně řečeno řecký dlužník! Pravda s láskou už rozbalují svá křídla nad ukrajinským bohatstvím. A co lid? Obrazně řečeno - zazvonil si klíči, a teď to už na něm nezáleží. Komunisté na Ukrajině se stali typicklým terčem všelijakých bojůvek. Podobně jako tomu bylo v roce 1933 v Německu. Není náhoda to, že sekretariáty ukrajinských komunistů a byty některých představitelů byly napadeny a vypleněny. Manifest komunisty a (neo)liberála Karel Marx je zastáncem komunistického hnutí. Vít Bárta je (neo)liberálním politikem a podnikatelem v jedné osobě. Názory obou představitelů potvrzují, že ve společnosti dochází ke konfliktu různých společenských tříd. Konfliktem mezi elitou, ovládanou masou či konfliktem mezi proletariátem a buržoasií. Marx je přesvědčen, že politika, stát a právo jsou nástrojem vládnoucí třídy k vykořisťování a útlaku ovládaných tříd. Zcela v tomto případě vylučuje možnost uvažovat o právním státě. Bárta otevřeně přiznal, že jako TOP Management se choval stejně jako dosavadní elity a dělal maximum pro minimalizaci daňové zátěže, korupci a protekcionismus. A v mnoha případech také podporoval elity, které egoisticky poškozovaly celospolečenské zájmy. Z těchto vzájemných konfliktů vzniká třídní boj, který je zároveň mnohdy i bojem politickým. Tyto boje lze řešit násilnou cestou formou svržení vlády nebo politického systému. Další možností je cesta zákonodárná, což znamená například změnu pracovního zákoníku. Tato změna může pomoci obyčejným lidem nebo podnikatelskolobbistickým skupinám. V opačném případě může jejich zájmy ohrozit. Pokud půjdeme do větších extrémů, tak Karel Marx v Manifestu komunistické strany usiluje odstranit příčinu třídního boje zrušením soukromého vlastnictví výrobních prostředků a popisuje dějiny třídních bojů, jako zápas mezi ovládanými (proletariát) a vládnoucími (buržoasie). Za extrémem se označuje také Vít Bárta, který jako Superguru ve straně Věcí veřejných usiloval o spojení ekonomické a politické moci. Navíc otevřeně přiznal, že dnes politická a ekonomická moc splývá. Znamená to tedy, že politika přestává sloužit občanům a stává se nástrojem k prosazování ekonomických zájmů velkých businessmanů.
8 Marx uvedl, že sociální spravedlnosti má být dosaženo odstraněním příčiny třídního boje, tedy zrušením soukromého vlastnictví výrobních prostředků. Bárta mluvil o tom, že podnikatelé vstupují do politiky kvůli byznysu. Upozorňuje na to, že firma musí mít větší vliv v politice, protože o veřejných zakázkách rozhodují politici. Karel Marx v roce 1847 předložil materiály na tajném sjezdu v Londýně, aby mohl být vypracován praktický program strany, určený pro veřejnost. Tak vznikl Manifest komunistické strany, ke kterému v roce 1924 vyjádřil sociální demokrat Stivín, že není možné dělat praktickou politiku podle programu z roku 1848. Kdyby Marx napsal pokračování svého manifestu, tak by jej zřejmě ukončil větou: Proletáři všech zemí, třeste se! Vít Bárta v říjnu 2008 předložil manažerům firmy ABL tajný materiál s názvem Strategie 2009 2014, který zveřejnila MF Dnes v dubnu 2011. Jednalo se o plán dalšího hospodářského růstu firmy ABL, který zahrnoval ovládnutí veřejného prostoru pomocí strany Věcí veřejných. Bárta zřejmě nahradil Marxovo heslo z Manifestu komunistické strany: Proletáři všech zemí, spojte se! za Gazdíkovo heslo: Proletáři všech zemí, vyližte si.... Zde nemusím ani připomínat v jaké formě ono pověstné heslo zaznělo ve filmu Pelíšky. Pavel Herman Schwarzenberg se vyzná Světový myslitel s dobrým spaním se nechal slyšet, že Putinův postup v ukrajinské krizi připomíná Hitlerův. Má samozřejmě pravdu, jenže podle radia Jerevan. Hitlera dostaly k moci také bezohledné bojůvky, ne demokratické volby. To se ovšem netýká Putina, ale právě naopak současného ukrajinského vedení. A co pan Schwarzenberg? Snad je jeho šlechtická duše hluboce zraněna nezvolením za krále či prezidenta, a proto o prezidentových názorech velkopansky hlásá, že jsou to kecy. Inu, vždyť Zeman je vlastně také plebejec Telefon 517 348 472, 517 348 861, 725 646 076, e-mail: ov.vyskov@kscm.cz http://www.vyskov.pohled-zleva.cz