Charakterizace zátěžz. ěže obyvatel malých sídel s škodlivinami z ovzduší



Podobné dokumenty
KVALITA OVZDUŠÍ. V ČESKÝCH MALÝCH SÍDLECHS VaV 740/4/01 Charakterizace zátěžz. ěže e obyvatel škodlivinami z ovzduší.

KVALITA OVZDUŠÍ V ČESKÝCH MALÝCH SÍDLECH

Případová studie (Karviná)

ZNEČISTĚNÍ OVZDUŠÍ VE SVITAVÁCH PLYNNÝMI ŠKODLIVINAMI A PRACHEM

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva Èeské republiky ve vztahu k životnímu prostøedí

UŽITEČNÉ SEMINÁŘE. CZ Hradec Králové, 21. února Zjišťování znečišťování ovzduší a nová legislativa ochrany ovzduší

MONITORING ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATELSTVA VE VZTAHU K VENKOVNÍMU A VNITŘNÍMU OVZDUŠÍ. MUDr.H. Kazmarová RNDr.B.Kotlík Státní zdravotní ústav Praha

Renáta Hošťálková MŽP odbor ochrany ovzduší telefon:

Je možná budoucnost českého zdravotnictví bez dat?

Pražská plošina Středolabská tabule. Benešovská pahorkatina. Hornosázavská pahorkatina

7 denní experimentální měření imisí v lokalitě Košíky u Otrokovic

(tuhý/prašný/pevný a nebo jen aerosol)

Věková struktura obyvatelstva

Studie HELEN. Zdravotní stav a životní styl obyvatel ČR. porovnání I. a II. etapy

1 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ... 4 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ZÁKLADNÍ INFORMACE INFORMACE O LOKALITĚ, KTEROU PROJEKT ŘEŠÍ...

STUDIE PROVEDITELNOSTI PROJEKTU POŘÍZENÍ AUTOBUSŮ CNG JAKO NÁHRADY DIESELOVÝCH VOZIDEL A VÝSTAVBA PLNICÍ STANICE VE MĚSTĚ KARVINÁ.

MUDr.Helena Kazmarová

Ing. David Kupka, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Vliv spalování komunálního odpadu v malých zdrojích tepla na životní prostředí v obcích

Mortalita zhoubný novotvar hrtanu, průdušnice a průdušky (C32-C34)

Věková struktura obyvatelstva

Mortalita - ostatní příčiny

Program zlepšování kvality ovzduší, zóna CZ02 Střední Čechy 78

Financování vodárenské infrastruktury. Ing. Oldřich Vlasák

Bratislava, 12. února 2013

Mortalita zhoubný novotvar žaludku (C16) kraj Vysočina

Mortalita chronických nemocí dolní části dýchacího ústrojí (J40 J47)

Aerosol a zdraví. MUDr.Helena Kazmarová

Závěrečná zpráva leden 2012

Mortalita Alzheimerovy nemoci, demence a senility (G30, F00 F07)

Mortalita - nehody (V01 X59)

Státní veterinární správa České republiky. Národní referenční laboratoř pro vzteklinu Informační bulletin č. 5/2009

Úloha KHS v ochraně ovzduší konference NCONZO Brno,

Hlášené případy pohlavních nemocí kraj Vysočina

Hlášené případy pohlavních nemocí

Regionální zpravodajství NZIS Celková mortalita kraj Vysočina Regionální zpravodajství NZIS

Metodická pomůcka pro zřizování, rozmísťování a evidenci bodů záchrany na území České republiky

Mortalita dopravní nehody (V01 V99)

NAP Čistá mobilita a CNG MSV Brno 2013 Které segmenty uplatnění zemního plynu vypadají nejslibněji?

Mortalita onemocnění ledvin (N00 N29) kraj Vysočina

PROBLEMATIKA BILANCE EMISÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK Z MALÝCH SPALOVACÍCH ZAŘÍZENÍ NÁVRH EMISNÍCH FAKTORŦ. Horák, Hopan, Branc, Modlík

Metodika inventarizace emisí ze spalování paliv v domácnostech

ZDRAVOTNÍ RIZIKA Z VENKOVNÍHO OVZDUŠÍ VÝVOJ B. Kotlík, H. Kazmarová, CZŢP, SZÚ Praha

Opatření ke zlepšování ovzduší Jihomoravského kraje - Identifikace typových regionálních projektů, PO 2, OPŽP 2014+

Jaká je bezpečnost ve městech a v obcích? Preventivní programy a možnosti jejich využití

Zlepšeníkvality ovzdušív příhraniční oblasti Česka a Polska. Ing. David Kupka

Mortalita dopravní nehody (V01 V99)

Místní program ke zlepšení kvality ovzduší pro město Přerov

Mortalita zhoubný novotvar žaludku (C16)

Návrh OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY

NĚDOBÁ STRATEGIE (DO ROKU 2020) ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ČR

ZDRAVÍ A OVZDUŠÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI

Co se skrývá v datech možnosti zpřesnění (odhadu) expozice (. Another Brick in the Wall..)

Farm Projekt Projektová a poradenská činnost, dokumentace a posudky EIA

Mortalita - nehody (V01 X59)

OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY

Kvalita ovzduší na území Statutárního města Opava

Ekonomické souvislosti: hodnocení externalit z užití (a z těžby) uhlí za limity

LEGISLATIVA A MONITORING V OCHRANĚ OVZDUŠÍ

VYHODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ Z AMBULANTNÍHO MĚŘENÍ V PRAVČICÍCH, ZLÍNSKÝ KRAJ

Hospitalizovaní v nemocnicích ČR 2016

Zpráva o životním prostředí. České republiky v roce (plné znění)

BZN. NO 2 (µg/m 3 ) PM 2,5. Pozaďové stanice ČR 6,9 15,6 13,5 0,7 0,52 0,08 3,30 0,40 0,67

Mortalita onemocnění jater (K70 K77)

Zpracovatel: Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Mgr. B. Krejčí

ANALÝZA DOPADŮ ZNEČIŠTĚNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ NA PŘÍKLADĚ MĚSTA OSTRAVY

Tisková konference MŽP a MZ na téma Znečišťování ovzduší pocházejícího z vytápění domácností a s tím spojených zdravotních rizik

1 Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem 2 Krajská hygienická stanice Ústí nad Labem 3 Český hydrometeorologický ústav Praha


STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE (DO ROKU 2030) ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ČR - PZKO. Problematika ORP a karty projektů. Regionální řídící výbor 24.3.

Mortalita Alzheimerovy nemoci, demence a senility (G30, F00 F07)

Svitavy životní prostředí 2009

MORFOLOGIE, CHEMICKÁ A TOXIKOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA POULIČNÍHO PRACHU A SUSPENDOVANÝCH PRACHOVÝCH ČÁSTIC, VČETNĚ URČENÍ ZDROJŮ PŮVODU

VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA ZVEŘEJŇUJE

Než zaklepete u zaměstnavatele

AKTUALIZACE PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ROCE Královéhradecký kraj

PZKO SE ZAMĚŘ ĚŘENÍM M NA PZKO OPAVA. EKOTOXA OPAVA S.R.O. Ing. Jiří Hon, Mgr. Zdeněk Frélich. VŠB -TU Doc. Ing. Petr Jančík, RNDr.

PŘÍLOHY. k návrhu SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

Ovzduší. a zdraví. MUDr.Helena Kazmarová MUDr.Helena Veselská. h.kazmarova. kazmarova@szu.cz /index.htm

» I. Legislativa současná» II. Legislativa budoucí» III. Současné problémy

CEMENTÁRNA ČÍŽKOVICE MODELOVÉ HODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ

Screening kolorektálního karcinomu: silné a slabé stránky dle dostupných dat

Výsledky měření emisí v roce 1999

Hodnocení adresného zvaní občanů do onkologických screeningových programů ČR

KOMPENZAČNÍ OPATŘENÍ A AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA

Dìkujeme všem organizacím, které poskytly údaje ke zpracování roèenky. Úplný pøehled zdrojù dat je uveden v závìru publikace.

OCHRANA OVZDUŠÍ VE STÁTNÍ SPRÁVĚ V: TEORIE A PRAXE listopadu 2009, Hotel Gomel, České Budějovice 1

ení kvality ovzduší oblasti Česka a Polska Kvalita ovzduší Ing. Rafał Chłond Ostrava 29. června 2010

PROJEKT SNÍŽENÍ PRAŠNOSTI V OBCI PAŠINKA STUDIE PROVEDITELNOSTI

Znečištění ovzduší a zdraví

PŘÍNOSY EMISNÍ VYHLÁŠKY (PROJEKT TAČR)

Společenské a obchodní centrum Zlín - Březnická

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Program ke zlepšení kvality ovzduší města Plzně. Souhrn

RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti

Svitavy životní prostředí 2008

Aktualizace programu ke zlepšení kvality ovzduší města Plzně Souhrn

VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA o vydání opatření obecné povahy

Problematika emisí prachu z malých spalovacích

Hodnocení adresného zvaní občanů do onkologických screeningových programů v ČR

Transkript:

Charakterizace zátěžz ěže obyvatel malých sídel s škodlivinami z ovzduší.vliv znečišťuj ujících ch látek l na zdraví.návrh postupů ke snížen ení úrovně zátěže B. Kotlík (1), H. Kazmarová (2) (1) SZÚ Praha, centrum laboratorních činností, odbor chemických a fyzikálních laboratoří (2) SZÚ Praha, centrum odborných činností, odbor hygieny životního prostředí

sledování a řízení kvality ovzduší Historické důvody koncentrace obyvatel (současná kontrola kvality ovzduší je založená na měření ve městech - nad 15 tisíc obyvatel). koncentrace průmyslu Aktuální problémy energetická koncepce doprava lokální a lokální průmyslové zdroje 2

přitom 3

v České republice je cca 10 000 měst, městeček, městysů, vesnic, vesniček, vsí a osad (a tři velkoměsta nad 250 tis. obyvatel). V sídlech pod 10 tisíc žije téměř 4,5 mil. obyvatel (zdroj : Statistická ročenka ČR 2003). 4

a podle NPSE ČR R z roku 2007 5

Ale jak tam opravdu je jsme museli změřit. A nešlo měřit všude vybrala se proto tři representativní malá sídla pořád měřilo se tedy kalendářní rok - interval měření zahrnoval i topnou sezónu na přelomu let 2002/2003 všechno - sledovány byly tedy pouze hodnoty SO 2, NO X, TSP (a v něm souběžně vybrané prvky - As, Cd, Pb, Mn) a PAU. 6

kritéria ria výběru malá sídla do 5 tisíc obyvatel poloha v údolí řeky/potoka bez významného průmyslového zdroje převaha lokálních zdrojů - domácích topenišť minimální ovlivnění dálkovým přenosem 7

vybraná sídla Vybrána sídla pokrývají různé počty obyvatel a různé typy a zastoupení používaných paliv osada - s cca 70 stálými obyvateli, s převahou spalování dřeva vesnice/městys - cca 15 km od Trutnova s přibližně 850 stálými obyvateli a majoritním spalováním hnědého uhlí plynofikované městečko provinčního typu - 20 km od Jihlavy s téměř 4,5 tis. obyvatel Sídla tak pokrývala jak variabilní životní styly - od víkendových obyvatel (osada) přes vesnický až po městský životní styl, tak vliv různých typů domácích topenišť na různé typy paliv. 8

odhad spots potřeby paliv v obcích ch (2002/2003) (výsledky z dotazníkov kové akce) uhlí dříví plynofikováno Jednotky Havlovice Habartice Třešť hnědé uhlí 477,1 41,8 29,1 brikety 0,5 4 - černé uhlí t 12,0 - - koks 12,3 - - dřevo 325,6 113,8 150,3 zemní plyn m 3 3000-264671 U obyvatel, kteří nebyly zahrnuti do dotazníkové akce (nebo nereagovali) byla předpokládána v průměru stejná spotřeba paliva na osobu, jako byla vyhodnocena na základě dotazníků. 9

odhadnuté emisní bilance uhlí dříví plynofikováno Jednotky Havlovice Habartice Třešť TZL 12,80 2,30 19,49 SO 2 t/rok 13,01 0,83 6,07 NO x 4,14 0,62 9,01 PAH kg/rok 60,44 2,98 13,55 Cd 5,28 0,36 1,64 Hg 112,38 7,56 34,36 Pb 246,35 16,63 75,58 As 145,45 10,24 46,53 Cr g/rok 31,31 2,28 10,35 Cu 75,64 4,86 22,07 Ni 28,59 2,03 9,22 Se 44,14 3,08 14,00 Zn 865,31 58,63 266,44 10

naměř ěřen ené hodnoty TSP a NO X srovnání s daty z MZSO VaV 740/4/01 - Aritmetické roční průměry - srovnání 2002 a 2003 pro PM10 60 50 40 30 20 10 VaV 740/4/01 - Aritmetické roční průměry - srovnání 2002 a 2003 pro NO2 2002 2003 imisní limit 0 11 A01 A04 A05 A06 A07 A08 A09 A10 KO CB KT PM SO DC JN LB MO UL HB HK SY UO BM HO ZR KI OL OV Habartice Havlovice Třešť konc. NO2 v µg/m 3 A01 A02 A04 A05 A06 A07 A08 A10 KO CB KT PM SO DC JN LB MO UL HB HK SY UO BM HO ZR KI OL OV Habartice Havlovice Třešť 26 32 22 města 60 50 40 30 20 10 0 2002 2003 imisní limit města konc. PM 10 v µg/m 3

naměř ěřen ené hodnoty Pb a As srovnání s daty z MZSO VaV 740/4/01 - Aritmetické roční průměry srovnání 2002 a 2003 pro olovo 0,10 0,08 2002 2003 0,06 0,007 VaV 740/4/01 - Aritmetické roční průměry - srovnání 2002 a 2003 pro arsen 0,0011 0,0008 0,0050 0,006 0,005 0,004 0,003 0,002 0,001 2002 2003 imisní limit 0,000 Habartice Havlovice Třešť 12 A01 A04 A05 A06 A07 A08 A10 BN KL KO ME PB CB KT PM SO DC LB MO UL HB HK SY UO BM HOJI KM ZR KI OL OV konc. As v µg/m 3 0,0024 0,0211 0,0166 0,04 0,02 0,00 A01 A04 A05 A06 A07 A08 A10 BN KL KO ME PB CB KT PM SO DC LB MO UL HB HK SY UO BM HOJI KM ZR KI OL OV Habartice Havlovice Třešť města města konc. Pb v µg/m 3

naměř ěřen ené hodnoty BaP a TEQ srovnání s daty z MZSO 10 8 VaV 740/4/01 - Srovnání aritmetick ého ročního průměru v roce 2002 a 2003 pro benzo(a)pyren - BaP 2002 2003 imisní limit 7,38 6 4 2 2,63 1,44 0 Praha 10 Ústí nad Labem Hradec Králové Žďár n/s Karviná Ostrava Habartice Havlovice Třešť konc. v ng/m3 sídlo VaV 740/4/01 - Srovnání aritmetického ročního průměru v roce 2002 a 2003 pro toxický ekvivalent BaP - TEQ 14 12 10 8 6 4 2 0 2,25 11,63 4,15 13 Praha 10 Ústí nad Labem Hradec Králové Plzeňměsto Brnoměsto Plzeňměsto Brnoměsto Žďár n/s Karviná Ostrava Habartice Havlovice Třešť konc. v ng/m3 sídlo

konc. v ng/m3 sídlo 16 14 12 10 8 6 4 2 0 VaV 740/4/01 - Srovnání středních hodnot BaP v Třešti, Havlovicích a Habarticích - roční průměr, topná a netopná sezóna 7,38 13,69 4,33 2,63 2,55 1,44 1,07 0,33 rok topná netopná sezónnost Habartice Havlovice Třešť 0,93 VaV 740/4/01 - Srovnání středních hodnot TEQ v Třešti, Havlovicích a Habarticích - roční průměr, topná a netopná sezóna 25 20 21,5 Habartice Havlovice Třešť konc. v ng/m3 sídlo 15 10 5 0 2,3 11,6 6,7 4,2 3,9 1,8 0,6 rok topná netopná 1,5 14

vliv na zdraví hodnocené látky Suspendované částice-aerosol Oxid dusičitý Arzén PAU 15

zdravotní účinky aerosolu dráždění (dýchacích cest) snížení samočistící funkce a obranyschopnosti dýchacích cest (poškozením funkce mikrofágů, snížením mukociliární bariéry) zatím nezjištěna neúčinná koncentrace 16

zdravotní účinky aerosolu Krátkodobá zvýšená zátěž (denní konc.): úmrtnost (zvláště KVO) hospitalizace pro respirační onemocnění výskyt příznaků ( kašel,..) plicní funkce spotřeba bronchodilatancií Dlouhodobá roční zátěž úmrtnost respirační nemocnost očekávaná délka života (předčasná úmrtnost) 17

aerosol odhad rizik Expozice suspendovaným částicím představují podle teoretického výpočtu zvýšení výskytu zánětu průdušek a dalších respiračních symptomů u dětí ze 3 % výskytu ve zcela neovlivněné populaci na 5,4 % až 6,9 % v sídle s nejvyšší zátěží. ( dvojnásobek) 18

PAU-účinky na zdraví více než 100 různých chemických sloučenin uhlíku a vodíku, se dvěma či více aromatickými cykly pro hodnocení se používají koncentrace BaP benzo[a]pyrenu (existuje limit) mutagenita, karcinogenita účinky odvozeny ze studií výskytu rakoviny plic u pracovníků profesionálně exponovaných působení PAU (koksárenské pece, výroba hliníku) s benzo[a]pyrenem jako indikátorem jednotka rizika uváděná WHO: 8,7 x 10-5 (ng.m -3 ) -1. 19

Arzen-účinky na zdraví (chronické působení) změny v krevním obraze, onemocnění dýchacích cest a kůže, neurologické účinky, alergické dermatitidy. podle IARC je arzen prokázaný lidský karcinogen (sk. 1). Kritickým účinkem při inhalační expozici arzenu je rakovina plic. jednotka rizika podle WHO je: 1,5 x 10-3 (µg.m -3 ) -1 20

jen pro představup edstavu Pro 4,5mil lidí v ve všech sídlech s méně než 5000 obyvateli můžeme hypoteticky odhadnout zvýšení rizika vzniku o 600 až 2900 případů.. 21

základní příčiny znečištění ovzduší v malých sídlechs 1. Volba paliva a zdroje Z výsledků ročního měření ve třech malých sídlech vyplývá nepopiratelná, statisticky prokázaná souvislost mezi používaným typem paliva, režimem provozu zdroje (<0,2 MW) a zhoršenou kvalitou ovzduší. Vysoké měřené hodnoty bývají navíc koncentrovány v zimním období v topné sezónně. 22

jenom pro srovnání Pozn: A doporučený režim, B nevyhovující režim provozu zdroje spalování paliv. Palivo Režim Emise v gramech na 1 kwh -1 CO SO 2 NO 2 CH 4 TZL Dřevěné brikety A 10,7 0,1 0,4 0,6 0,2 B 10,8 0,2 0,4 0,8 0,5 Černé uhlí A 10,0 0,6 0,5 1,1 2,3 B 14,4 0,7 0,9 3,4 2,5 Hnědouhelné brikety A 26,5 0,8 1,0 5,6 1,4 B 42,2 1,4 1,4 3,3 5,9 Hnědé uhlí I A 109 2,6 0,8 21,0 2,4 B 177 1,9 0,9 28,2 21,5 Hnědé uhlí II A 72,3 3,7 0,8 8,0 13,2 B 175 5,4 1,0 6,6 5,1 Tepelná elektrárna 400 MW 0,016 0,5 0,8 0,004 0,043 Odhad emisí z malých zdrojů na 1kWh-1 vyrobené energie pro různé typy paliv [zdroj Tekáč, 2008]

základní příčiny znečištění ovzduší v malých sídlechs 2. Spalování odpadů Z dotazníkového šetření, ověřeného přímým jednáním s obyvateli obcí, lze mít za prokázané časté spalování odpadů. Mnoho materiálů, legislativněřazených mezi odpady, není (i historicky) chápáno jako odpad (nábytek, papír, zbytky dřevěných konstrukcí, další biologické materiály..), ale jako zdroj energie. O spalování odpadů významně rozhodují ekonomické faktory. 24

základní příčiny znečištění ovzduší v malých sídlechs 3. Vnímání rizika, informovanost Chybí obecné povědomí o nebezpečnosti respektive škodlivosti spalování určitých typů paliv či spalování odpadů a pro případné laické zájemce chybí jednoduše a přehledně zpracované srovnání vlastností paliv dostupných na trhu. Chybí i širší informovanost o existujících možnostech vytápění a vlastnostech či výhodách a nevýhodách existujících typů kotlů. 25

základní příčiny znečištění ovzduší v malých sídlechs 4. Ekonomické faktory Významným způsobem ovlivňují jak použitý typ paliva, tak způsob spalování. V současnosti (rok 2005) lze podle údajů presentovaných v různých médiích zajistit vytápění rodinného domu na rok plynem (cena cca 40 tis. Kč), uhlím (20 tis. Kč) nebo dřívím (10 až 15 tis. Kč). Lze předpokládat, že tento poměr cen tj. 40/20/10 má obecný charakter a nezávisí příliš ani na velikosti obydlí ani na regiónu. Důležitou roli hraje cena i při obnově používaných systémů vytápění. 26

5. Životní styl základní příčiny znečištění ovzduší v malých sídlechs Česká republika patří mezi země s nejvyšší energetickou náročností. Šetření energií, zateplování rodinných domů a ekologické stavitelství je na vesnicích stále spíše výjimkou. 6. Alternativní zdroje Používání alternativních zdrojů energie/paliv (sluneční energie, vítr, biomasa, geotermální energie) relativně dobře medializováno, ale jejich využívání omezeno jak neinformovaností, tak konkrétními podmínkami (dostupnost), tak skutečností, že tento přístup nebyl/není plošně dostatečně podporován. 27

závěry volbu paliv a způsoby spalování ovlivňují nejvíce ekonomické faktory (cena, dostupnost). Informace o kvalitě paliv (jejich emisních faktorech) není využívána, pokud je vůbec dostupná. zcela chybí ekonomicky založená motivace vedoucí k používání kvalitnějších paliv a nízkoemisních způsobů vytápění. pravomoc obce, která umožňuje zakázat používání určitých druhů paliv, by měla být důsledněji uplatňována; 28

závěry rozšířené spalování odpadů by měla omezit jak legislativně zakotvená možnost kontroly malých lokálních topenišť doplněná odpovídajícím systémem sankcí, tak úprava demotivujících individuálních plateb za odvoz odpadu; součástí programů pro zlepšení kvality ovzduší, by mělo být i zvýšení informovanosti o nebezpečnosti respektive škodlivosti spalování určitých typů paliv či spalování odpadů doplněné jednoduchým a přehledným porovnáním paliv dostupných na trhu včetně doporučení vhodných šetrnějších systémů vytápění či ohřevu; 29

závěry dalším krokem by mělo být rozšíření využívání alternativních zdrojů energie (geotermální energie, kontrolovaného spalování biomasy.) a zvýšený tlak na šetření energií (zateplování, ekologické domy ). (Pozor: alternativní ekologický) Jinak malá sídla asi ještě chvíli budou významnými plošnými zdroji znečišťujících látek, kontaminujícími sebe i své okolí. 30

Předvedeny byly výstupy z pětiletého (2001 aža 2005) projektu dotovaného MŽP M P jako VaV 740/4/01 Děkuji za pozornost 31