Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 6. 7. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní / Zvýšený zájem / EVVO Předmět Přírodopis Téma / kapitola Zoologie / Bezobratlí (ploštěnci, hlísti) Zpracoval Mgr. Helena Šebestíková (tým 3)
Zoologie V této kapitole se dozvíte: něco o skupině organismů, kterými jsou ploštěnci a také co mohou člověku způsobit tasemnice či krevničky Budete schopni: zařadit do systému ploštěnku, tasemnice, motolice a další ploštěnce popsat vnější i vnitřní stavbu těla ploštěnky, tasemnice objasnit způsoby rozmnožování tasemnice seznámíte se s dalšími ploštěnci, kteří žijí u nás i ve světě Klíčová slova této kapitoly: taxonomie (systematika), říše, podříše, kmen, podkmen, třída, řád, čeleď, rod, druh ploštěnci, ploštěnky, tasemnice, motolice; cizopasník (parazit) strany těla (přední, zadní, břišní, hřbetní), souměrnost dvoustranná, nervová soustava provazcovitá, obojetník (hermafrodit), mezihostitel, boubel Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 0,5 + 2 hodiny (teorie + samostudium v učebnici, literatuře, internetu) 1 PLOŠTĚNCI 1.1 SYSTEMATIKA: říše: živočichové podříše: mnohobuněční živočichové bezobratlí kmen PLOŠTĚNCI dělí se na třídy: PLOŠTĚNKY TASEMNICE MOTOLICE (ploštěnka mléčná) (tasemnice bezbranná) (motolice jaterní) 2
1.1.1 třída: PLOŠTĚNKY zástupce: ploštěnka mléčná I. zařazení: kmen: ploštěnci třída: ploštěnky rod: ploštěnka druh: mléčná (horská, potoční, kalužní, ušatá, americká) II. kde žije: - pod kameny ve stojatých nebo mírně tekoucích vodách III. stavba těla: a) vnější - velikost do 1,5cm - tvar těla: protáhlý, zploštělý - barva: mléčně bílá - souměrnost: dvoustranná - strany těla: přední x zadní, břišní x hřbetní b) vnitřní - soustavy: trávicí soustava - ústní otvor (příjem potravy) trávicí dutina (trávení) ústní otvor (vylučování)... ven nestrávené zbytky vylučovací soustava - vyvinula se jako u prvních živočichů (ve vývoji) - obsahuje vývodné kanálky těmi jdou ven odpadní, škodlivé + toxické látky nervová soustava - provazcovitá (provazce nervů) smyslová soustava hmatové laloky, oči 3
rozmnožovací soustava rozmnožování + pojem: obojetník (HERMAFRODIT) - v jednom jedinci jsou: buňky samčí = spermie buňky samičí = vajíčka - splynutí + pohlavní buňky OPLOZENÍ 1.2 CIZOPASNÍ PLOŠTĚNCI - pojmy: cizopasník = PARAZIT (organismus žijící na úkor jiného organismu) a) vnější cizopasník např.: veš, blecha, klíště, jmelí... b) vnitřní cizopasník např.: tasemnice, hlísti... 1.2.1 třída: TASEMNICE zástupce: tasemnice bezbranná I. zařazení: kmen: ploštěnci třída: tasemnice rod: tasemnice druh: bezbranná (dlouhočlenná, psí...) II. kde žije: - v lidském střevě III. stavba těla: a) vnější - velikost: 3 10m - tvar těla: protáhlý, plochý, články - barva: mléčně bílá - hlavička (1mm) se 4 přísavkami b) vnitřní - bez trávicí soustavy (živiny přijímá celým tělem) - dýchá celým tělem - je obojetník (HERMAFRODIT); to znamená, že v jednom jedinci jsou: 4
buňky samčí = spermie a buňky samičí = vajíčka má složitý vývin: oplozené vajíčko (splynutí + pohlavní buňky = OPLOZENÍ) s posledními články ven výkaly (hnojení) skot (spase) v mase skotu BOUBEL nedovařené nebo nedostatečně upravené maso ČLOVĚK (hlavička se přichytí ve střevě a roste v novou tasemnici) PREVENCE proti nákaze tasemnicí: nutnost správného tepelného opracování masa kontrola masa na jatkách TASEMNICE bezbranná mezihostitelem je SKOT TASEMNICE dlouhočlenná mezihostitelem je VEPŘ domácí Část pro zájemce: Tato část je určena pro rozšíření učiva. Životní cyklus tasemnice bezbranné a tasemnice dlouhočlenné: Lidé jsou jedinými konečnými hostiteli pro Taenia saginata (tasemnice dlouhočlenná) a Taenia solium (tasemnice bezbranná). Vajíčka a oplodněné tasemnice se přenášejí výkaly ; ve vnějším prostředí mohou vajíčka tasemnice přežít několik dní až měsíců. Skot (T. saginata) a prasata(t.solium) se nakazí přijímáním potravy infikované vajíčky nebo 5
oplodněnými tasemnicemi. Ve střevě zvířete se zárodky zahnízdí, proniknou střevní stěnou a migrují do příčně pruhovaných svalů, kde se vyvinou tzv. cysticerkus (boubel). Boubel může ve zvířeti parazitovat i několik let. Lidé se infikují přijetím syrové nebo nedostatečně tepelně upraveného masa. V lidském střevě se boubel vyvíjí déle jak dva měsíce, než se vyvine v dospělého parazita, který zde může přežívat i několik let. Dospělé tasemnice se přichytí na stěně tenkého střeva pomocí své hlavy, nazývané scolexem, a v tenkém střevě nadále zůstávají. Délka dospělých parazitů je obyčejně 5m a méně, T. saginata (může dosahovat délky 25m), T. solium 2-7 metrů. Dospělí paraziti produkují tzv. proglotidy, články tasemnice, které se v dospělosti oddělí od tasemnice a migrují k řitnímu otvoru - konečníku a vyloučí se stolicí (přibližně 6krát denně). Dospělí paraziti T. saginata mají obyčejně 1.000 až 2.000 proglotidů, zatím co dospělí paraziti T. solium mají v průměru 1.000 proglotidů. Články tasemnice, které obsahují zralá vajíčka, se uvolní a vyloučí stolicí. T. saginata může uvolnit až 100.000 a T. solium 50.000 vajíček. Geografický výskyt: Oba druhy se vyskytují celosvětově. Výskyt Taenia solium převažuje v chudých zemích, kde lidé žijí v úzkém kontaktu s prasaty a konzumují nedostatečně tepelně upravené vepřové maso a velice zřídka v zemích obývaných muslimy. (Zdroj: www.drnatura.cz/parazite.php) 1.3 Další cizopasní ploštěnci 1.3.1 třída: MOTOLICE zástupce: motolice jaterní žijí: - u nás charakteristika: - až 40 000 vajíček - složitý vývoj: - s výkaly dobytka do vody larva (do plžů) tam další vývoj pak opustí mezihostitele utvoří na povrchu cystu tu opět spase např. ovce ovce (onemocní... motají se ) zástupce: žijí: krevničky 6
- v tropech a subtropech (jde o druh motolic) charakteristika: - složitý vývoj: - konečný hostitel = člověk /pracující ve vodě, na rýžových polích/ nemoc BILHARCIÓZA - krevničky napadají močový měchýř, játra, kostní dřeň i mozek... Shrnutí kapitoly: Ploštěnci jsou mnohobuněčné organismy, které dělíme dále na ploštěnky, tasemnice a motolice. K nejznámějším ploštěncům patří ploštěnka mléčná, různé druhy tasemnic a motolic. Tasemnice a motolice mohou způsobit člověku závažná onemocnění. Je proto nutné dodržovat preventivní opatření proti možné nákaze. Zdroje: Učebnice: Maleninský, M. a kol. Přírodopis pro 6. a 7. ročník učebnice pro ZŠ a nižší ročníky víceletých GY Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o. Praha 2004, 2006 Internet: WIKIPEDIA http://cs.wikipedia.org www.guh.cz/.../foto04/foto_003.jpg www.biolib.cz/img/gal/17416.jpg www.trpitele.blog.cz www.drnatura.cz/parazite.php gymtri.trinec.org/.../006-motolice-jaterni.jpg 7
Další BEZOBRATLÍ 2 HLÍSTI V této kapitole se dozvíte: něco o skupině organismů, kterými jsou hlísti a také co mohou člověku způsobit škrkavky či roupi Budete schopni: zařadit do systému škrkavku, roupa a další zástupce hlístů a hlístic popsat vnější i vnitřní stavbu těla škrkavky, roupa objasnit způsoby rozmnožování škrkavky seznámíte se s dalšími zástupci hlístů, kteří žijí u nás Klíčová slova této kapitoly: taxonomie (systematika), říše, podříše, kmen, podkmen, třída, řád, čeleď, rod, druh hlísti, hlístice, škrkavka, roup, háďátko pohlavní dvoutvárnost (dimorfismus), sameček, samička prevence nákazy, onemocnění Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 0,5 + 2 hodiny (teorie + samostudium v učebnici, literatuře, internetu) 2.1 SYSTEMATIKA: říše: živočichové podříše: mnohobuněční živočichové bezobratlí do kmene HLÍSTI patří třída HLÍSTICE 8
2.1.1 třída: Hlístice zástupce: škrkavka dětská I. zařazení: kmen: hlísti třída: hlístice řád: škrkavky rod: škrkavka druh: dětská (psí, koňská...) II. kde žije: - ve střevě člověka III. stavba těla: a) vnější - velikost: 10 20 cm - tvar těla: válcovité, oválné, protáhlé, velmi tuhé - barva: mléčně bílá - pohlavní dvoutvárnost = DIMORFISMUS (je rozlišen samec menší, má zatočený zadeček, samička větší, rovná...) b) vnitřní - dýchá celým povrchem těla - nemá hmat ani zrak (nepotřebuje je) - trávicí soustava: ústní otvor (příjem potravy) trávicí trubice (trávení) řitní otvor (odstranění zbytků) - rozmnožování: velmi složitý vývin: oplozené vajíčko (splynutí + pohlavní buňky = OPLOZENÍ) ven s výkaly výkaly (hnojení zeleniny, jahody) nesprávně nebo nedostatečně umytá zelenina ČLOVĚK (další složitý vývin + fáze: plíce krevní oběh střevo) 9
PREVENCE nákazy škrkavkou: nutnost správné hygieny, dostatečné mytí zeleniny, především jahod zástupce: I. zařazení: kmen: třída: řád: rod: druh: roup dětský hlísti hlístice roupi roup dětský II. kde žije: - v tlustém střevě (hlavně u dětí), v oblasti konečníku III. stavba těla: a) vnější - velikost: 0,5 1 cm - tvar těla: válcovitý, protáhlý, tělo měkké - barva: mléčně bílá b) vnitřní - dýchá celým povrchem těla - nemá hmat ani zrak (nepotřebuje je) - trávicí soustava: ústní otvor (příjem potravy) trávicí trubice (trávení) řitní otvor (odstranění zbytků) ~ jako u škrkavky IV. význam: parazit u dětí předškolního věku (v kolektivech) ~ bledost, hubnutí, nechutenství, svědění hlavně v noci 10
PREVENCE nákazy roupy: ~ nutnost správné hygieny ~ stříhání nehtů ~ mytí hraček... Další zástupci hlístic: škrkavka psí - u štěňat, 17 20cm, nutné odčervení... škrkavka koňská - až 50 cm, až 25 cm háďátko řepné - až 1mm, působí škody na řepě cukrovce Část pro zájemce: Tato část je určena pro rozšíření učiva. Škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides) Škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides) je největší škrkavka, parazit v lidském střevě. Nezralí i dospělí paraziti A. lumbricoides se šíří infikovanou stolicí. Dospělí jedinci dosahují délky 15-30 cm, o průměru 0,3-0,8 cm a mají břišně obloukovitý bičík; dospělé samičky měří 20-30cm, o průměru 0,5 cm. Životní cyklus: 11
Dospělí parazité žijí v dutině tenkého střeva. Dospělá samička je schopna vyprodukovat přibližně 200.000 vajíček denně, která se následně vylučují výkaly (stolicí). Neoplodněná vajíčka mohou projít trávicím traktem, aniž by přenášela nákazu. Avšak oplodněná vajíčka se vyvinou v embrya a jsou nositeli nákazy už po 18 dnech, až po období několika týdnů, to vše závisí na momentálních přírodních podmínkách (optimální vlhkost, teplo, půda ve stínu). Po požití těchto vajíček, se larvy zahnízdí, ve sliznici tenkého střeva, proniknou sliznicí a putují krevním řečištěm až k plicím. Larvy zde pokračují ve svém vývinu (10 až 14 dní), proniknou stěnami alveol, k bronchiálnímu stromu (plíce, průdušky, průdušinky) a následně jsou spolknuty. Než doputují do tenkého střeva, je ukončen jejich vývin v dospělé červy. Trvá to asi 2-3 měsíce než se z oplodněných vajíček vyvine dospělý červ, který potom sám klade vajíčka. Dospělí jedinci žijí 1 až 2 roky. Geografický výskyt: Nejčastější škrkavková nákaza - celosvětový výskyt. Největší výskyt je v tropických a subtropických zemích a územích s nedostatečnými hygienickými návyky. Vyskytuje se i v periférních oblastech jihovýchodu USA. (Zdroj: www.drnatura.cz/parazite.php ) Roup dětský (životní cyklus): 12
Vajíčka jsou uložena okolo řitního otvoru. Vlastní nákaza vzniká přenosem infikovaných vajíček do úst. Je způsobená nedodržováním hygieny rukou (mytí rukou po toaletě, respektive u dětí - škrábání v oblasti řitního otvoru, v důsledku svědění). K nákaze z osoby na osobu dochází kontaktem s oblečením nebo ložním prádlem infikované osoby. Roupem dětským je možné se nakazit i v prostředí, které je kontaminované vajíčky (např. závěsy, koberce, hračky). Některá malá vajíčka se mohou přenášet i vzdušnou cestou, respektive vdechnutím. Tyto jsou následně spolknuty a dále se vyvíjejí. Vajíčka se vyvinou v larvy, které se vylíhnou v tenkém střevě a dospělí červi se zahnízdí v tlustém střevě. Časový interval vývinu (od přijetí infikovaných vajíček v potravě až po kladení vajíček už vyvinutého dospělého červa) je zhruba jeden měsíc. Průměrná délka jejich života je okolo dvou měsíců. Oplodněné samičky migrují v noci ven z konečníku. Vajíčka se vyvíjejí v larvy a stávají se infekčními už po čtyřech až šesti hodinách (za příznivých podmínek). Retroinfekce (zpětná infekce) nebo migrace nově vylíhnutých larev z okolí řitního otvoru až do konečníku může nastat, ale přesné časté opakování není známo. Geografický výskyt: Celosvětový, infekce jsou frekventovanější ve školách, ať už mateřských nebo základních, v přeplněných podmínkách. Hlístice se objevují častěji v zemích s mírným podnebím než v tropických zemích. Nejobsáhlejší nákaza tímto parazitem byla zaznamenána v USA (odhadem bylo infikovaných 40 milionů lidí). (viz www.drnatura.cz/parazite.php ) Shrnutí kapitoly: Hlísti jsou mnohobuněčné organismy, ke kterým patří třída hlístice. K nejznámějším hlístům patří škrkavka dětská a roup dětský, kteří mohou způsobit člověku závažná onemocnění. Je proto nutné dodržovat preventivní opatření proti možné nákaze. Háďátko řepné napadá kulturní plodiny a způsobuje škody v zemědělství. Zdroje. Učebnice: Maleninský, M. a kol. Přírodopis pro 6. a 7. ročník učebnice pro ZŠ a nižší ročníky víceletých GY, Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., Praha 2004, 2006 Internet: WIKIPEDIA http://cs.wikipedia.org 13
www.drnatura.cz/parazite.php, www.biolib.cz/img/thn/_83103.jpg Konec kapitoly 14