Kmen: Ploštěnci (Plathelminthes) Milan Dundr

Transkript

1 Kmen: Ploštěnci (Plathelminthes) Milan Dundr

2 Ploštěnci dorzoventrální zploštění těla z břišní a hřbetní strany pouze ektoderm a entoderm mezi nimi řídké parenchymatické pletivo omývané tělními tekutinami vněm vnitřní orgány

3 Ploštěnci vylučování: protonefridie

4 Ploštěnci vylučování: plaménkové buňky

5 Ploštěnci rozmnožování: téměř vždy hermafroditi vývoj nepřímý u parazitických druhů složité vývojové cykly

6 Ploštěnci rozmnožování: téměř vždy hermafroditi vývoj nepřímý u parazitických druhů složité vývojové cykly

7 Ploštěnci fylogeneze: vznikli z plazivých bentických žebernatek z ploštěnek se vyvinuly motolice a tasemnice; vývoj končí slepě

8 Systém:

9 Třída: Ploštěnky (Turbellaria)

10 Třída: Ploštěnky (Turbellaria) smysly: na hřbetu přední části těla hmatové buňky párové miskovité oči na přední části těla čichové laloky

11 Třída: Ploštěnky (Turbellaria) nervová soustava: vpřední části těla prstencovitě propojené nervové zauzliny (mozková zauzlina) z nich nervy k čichovým lalokům a k miskovitým očím

12 Třída: Ploštěnky (Turbellaria) nervová soustava: dále z nich vedou dva hřbetní a dva břišní postranní pruhy nervů do těla

13 Třída: Ploštěnky (Turbellaria) povrch těla: jednovrstevná pokožka většinou s pigmentem pokožka z řasinkového epitelu pohyb

14 Třída: Ploštěnky (Turbellaria) povrch těla: - pohyb též díky podkožnímu svalovému vaku (svaly okružně, podélně a příčně)

15 Třída: Ploštěnky (Turbellaria) potrava: dravci vakovitá trávicí dutina má slepá ramena začíná uprostřed těla na břišní straně zároveň i rozvod živin = gastrovaskulární soustava přijímací otvor je zároveň i vyvrhovací

16 Třída: Ploštěnky (Turbellaria) dýchání: celým povrchem těla

17 Třída: Ploštěnky (Turbellaria) vylučování: protonefridie plaménkové buňky vylučovací kanálky

18 Třída: Ploštěnky (Turbellaria) vylučování: ve vodě rozpustné odpadní látky proniknou difúzí do plaménkové buňky vnívířící brvy tekutinu posunují do kanálků ústí 8 páry otvorů na hřbetní straně

19 Třída: Ploštěnky (Turbellaria) rozmnožování: hermafroditi nakladená vajíčka po několika do kokonů přilepují na kameny ve vodě

20 Třída: Ploštěnky (Turbellaria) rozmnožování: sladkovodní vývoj přímý (!) mořské vývoj nepřímý

21 Třída: Ploštěnky (Turbellaria) rozmnožování: vyvinutá schopnost regenerace

22 Zástupci:

23 bílá ploštěnka mléčná (Dendrocoelum lacteum) sladkovodní (potoky, říčky pod kameny)

24 ploštěnka potoční (Planaria gonocephala) kopinatá příď těla sladkovodní

25 větší počet očí na přední části těla černá sladkovodní ploštěnka černá (Polycelis nigra)

26 Ploštěnky slaných vod:

27 Ploštěnky slaných vod:

28 Ploštěnky slaných vod:

29 Ploštěnky slaných vod:

30 Ploštěnky slaných vod:

31 Třída: Motolice (Trematoda)

32 Třída: Motolice (Trematoda) cizopasní dospělci parazitují na obratlovcích jejich vývojová stádia na bezobratlých často střídají hostitele složité vývojové cykly

33 Třída: Motolice (Trematoda) - nečlánkované tělo

34 Třída: Motolice (Trematoda) díky parazitickému způsobu života potlačeny některé orgány: smyslové ústrojí pohybové ústrojí

35 Třída: Motolice (Trematoda) naopak vytvořena ochranná ústrojí: kutikula přísavky

36 Třída: Motolice (Trematoda) vysoce výkonné pohlavní ústrojí

37 Zástupci:

38 stavba těla: motolice jaterní (Fasciola hepatica) protáhle lupenovité, ke koncům sbíhavé dospělé 3 cm dlouhé, 1,5 cm široké

39 stavba těla: motolice jaterní (Fasciola hepatica) na břišní straně přední části těla 2 přísavky uprostřed přední z nich je ústní otvor

40 povrch těla: motolice jaterní (Fasciola hepatica) jednovrstevná pokožka vylučuje ochrannou kutikulu proti trávicím šťávám hostitele

41 motolice jaterní (Fasciola hepatica) trávicí soustava: ústní přísavka s ústním otvorem svalnatý hltan nasává živiny z těla hostitele jícen větví se a nakonec člení na hustou gastrovaskulární síť

42 motolice jaterní (Fasciola hepatica) vylučování: protonefridie od plaménkových buněk rozmístěných v parenchymu kapiláry spojují se v silnější trubičky do hlavních kanálků» 1 nebo 2 do močového měchýře otvorem na zadním konci těla ven

43 dýchání: anaerobní motolice jaterní (Fasciola hepatica) jsou-li vnější parazité (ektoparazité) dýchají celým povrchem těla

44 motolice jaterní (Fasciola hepatica) nervová soustava: oproti ploštěnkám mnohem jednodušší: u předního konce párová mozková zauzlina

45 motolice jaterní (Fasciola hepatica) nervová soustava: z ní krátké provazce kpřednímu konci, zejména k ústní přísavce znítéž3 páry dlouhých provazců směřujících dozadu a propojených navzájem příčnými spojkami

46 motolice jaterní (Fasciola hepatica) pohlavní soustava: vyplňuje téměř celé tělo párová varlata, nepárový vaječník

47 motolice jaterní (Fasciola hepatica) pohlavní soustava: proterandričtí hermafroditi první dozrávají spermie

48 motolice jaterní (Fasciola hepatica) pohlavní soustava: vajíčka oplodní spermie jiného jedince vyplavována žlučovody s výkaly opouštějí tělo (ovce)

49 motolice jaterní (Fasciola hepatica) pohlavní soustava: dostanou-li se do vody larva miracidium (obrvená, pohyblivá)

50 motolice jaterní (Fasciola hepatica) pohlavní soustava: během 24 hodin musí proniknout do plášťové dutiny plže bahnatky malé vjejím hepatopankreatu (slinivkojaterní žláze) se mění ve vakovitou sporocystu

51 motolice jaterní (Fasciola hepatica) pohlavní soustava: rýhováním uvnitř sporocysty protáhle vakovitá larva redie

52 motolice jaterní (Fasciola hepatica) pohlavní soustava: uvnitř redie pohyblivé larvy spřísavkami cerkárie

53 motolice jaterní (Fasciola hepatica) pohlavní soustava: cerkárie opustí tělo bahnatky pohybuje se ve vodě zacystuje se na zatopené trávě

54 motolice jaterní (Fasciola hepatica) pohlavní soustava: po opadnutí vody spase trávu i se zacystovanými cerkáriemi hostitel (např. ovce)

55 motolice jaterní (Fasciola hepatica) pohlavní soustava: v žaludku hostitele cysta praskne larva pronikne do jater dospěje v motolici

56 motolice jaterní (Fasciola hepatica) pohlavní soustava: v tomto cyklu je mnoho faktorů, které ho mohou přerušit proto motolice velmi plodné s nadprodukcí potomstva

57 význam: působí: motolice jaterní (Fasciola hepatica) těžké trávicí poruchy nízkou užitkovost či dokonce úhyn napadených zvířat (ovce, skot, volně žijící přežvýkavci)

58 motolice jaterní (Fasciola hepatica) význam: lze přenést i na člověka (okusování stébel trav) vážná onemocnění žlučníku a jater

59 JV a V Asie motolice střevní (Fasciolopsis buski) střevo člověka (někdy i koz, prasat aj.) bolesti břicha, průjmy, závratě

60 motolice střevní (Fasciolopsis buski) silné napadení (popsáno přes 3000 kusů u 1 pacienta) smrt mezihostitel = plž

61 motolice střevní (Fasciolopsis buski) - larvy zacystovány na vodních rostlinách - na plodech kotvice plovoucí nebo lotosů (v JV Asii se pojídají syrové)

62 krevnička močová (Schistosoma haematobium, syn. Bilharzia) způsobuje nemoc billharziózu: (= též egyptská nebo močová bilharzióza) těžké záněty močového měchýře

63 krevnička močová (Schistosoma haematobium, syn. Bilharzia) samice klade hrotitá vajíčka protrhávají stěnu kapilár močového měchýře způsobují krvácení močových cest

64 krevnička močová (Schistosoma haematobium, syn. Bilharzia) vajíčka pak s močí do vody a způsobí sekundární infekci přes vodního plže

65 krevnička močová (Schistosoma haematobium, syn. Bilharzia) z plže se uvolňují tisíce cerkárií s ocáskem plavou, aktivně vyhledávají člověka, zavrtávají se mu do kůže a krevním oběhem se přemisťují na oblíbená místa

66 krevnička močová (Schistosoma haematobium, syn. Bilharzia) v oblastech, kde se pěstuje rýže choroba často končí celkovou sešlostí a smrtí Egypt (Středomoří), Afrika, J a JV Asie

67 krevnička močová (Schistosoma haematobium, syn. Bilharzia) vajíčka se našla i v ledvinách staroegyptských mumií z 2. tisíciletí př.n.l. vevropě vněkterých částech Portugalska

68 krevnička močová (Schistosoma haematobium, syn. Bilharzia) - krev v moči - častá komplikace = rakovina močového měchýře

69 krevnička močová (Schistosoma haematobium, syn. Bilharzia) - na rozdíl od většiny motolic je odděleného pohlaví (!)

70 krevnička močová (Schistosoma haematobium, syn. Bilharzia) - silnější a širší sameček (délka 1,5 cm) - neustále přidržuje delší, ale štíhlejší samičku ve své břišní rýze a průběžně ji oplodňuje

71 krevnička močová (Schistosoma haematobium, syn. Bilharzia) - v Americe a Asii i další podobné druhy

72 Třída: Tasemnice (Cestoda)

73 Třída: Tasemnice (Cestoda) - zcela přizpůsobené životu uvnitř těla hostitele - vdospělosti ve střevech obratlovců

74 Třída: Tasemnice (Cestoda) - larva = onkosféra do krevního oběhu do svalů přeměna v larvocystu = klidové stádium (boubel)

75 Třída: Tasemnice (Cestoda) - některé druhy i v játrech nebo mozku obratlovců, či v těle korýšů

76 Třída: Tasemnice (Cestoda) stavba: hlavička (skolex) velikost špendlíkové hlavičky na zúženém konci věnec příchytných háčků (rostelum) = určovací znak

77 Třída: Tasemnice (Cestoda) stavba: krček za ním ploché články (proglotidy) postupně se rozšiřují a prodlužují tělo až několik metrů

78 Třída: Tasemnice (Cestoda) stavba: jednovrstevná pokožka kutikula (ochrana) pod pokožkou redukovaný podkožní svalový vak pohyb

79 Třída: Tasemnice (Cestoda) stavba: zralé články se na konci těla odtrhují a s výkaly opouštějí tělo hostitele

80 Třída: Tasemnice (Cestoda) dýchání: anaerobně trávicí soustava: chybí živiny vstřebává celým povrchem těla

81 Třída: Tasemnice (Cestoda) vylučování: protonefridie

82 Třída: Tasemnice (Cestoda) nervová soustava: slabě vyvinuta vhlavičce je párovitá uzlina

83 Třída: Tasemnice (Cestoda) nervová soustava: znípodélné nervové pruhy, spojené navzájem příčnými spojkami; dva po stranách těla jsou silnější

84 Třída: Tasemnice (Cestoda) rozmnožování: proterandričtí hermafroditi poslední články vyplněny oplozenými vajíčky

85 Třída: Tasemnice (Cestoda)

86 Třída: Tasemnice (Cestoda) příznaky: chronický střevní katar cítí v dolní části těla pohyby cizího živočicha nucení ke zvracení často bolestivé průjmy

87 Třída: Tasemnice (Cestoda) příznaky: pacient hubne nervové příznaky závrati epileptické záchvaty

88 Třída: Tasemnice (Cestoda) příznaky: max. po 3 měsících se ve stolici objeví odcházející články tasemnice

89 Zástupci tasemnic:

90 tasemnice dlouhočlenná (Taenia solium) v tenkém střevě člověka na hlavičce 4 přísavky a věnec přichycovacích háčků 2-3 m

91 tasemnice dlouhočlenná prase sežralo články z lidských výkalů (dříve při chovu běžně) (Taenia solium)

92 tasemnice dlouhočlenná larva (onkosféra) krevním oběhem do svalu bělavé váčky = boubele (Taenia solium)

93 tasemnice dlouhočlenná nedokonalá tepelná úprava vepřového masa do žaludku člověka boubel (Taenia solium)

94 tasemnice dlouhočlenná vychlípí hlavičku zachytí se ve sliznici tenkého střeva vytváří články svajíčky (Taenia solium)

95 tasemnice dlouhočlenná (Taenia solium) bolesti břicha nechutenství průjmy nebo zácpa nervové obtíže změny krevního obrazu

96 tasemnice dlouhočlenná (Taenia solium) díky přechodu na velkochovy prasat se výskyt potlačil

97 tasemnice bezbranná (Taeniarhynchus saginatus) až 2000 článků délka i 10m

98 tasemnice bezbranná (Taeniarhynchus saginatus) - hlavička nemá věnec příchytných háčků, jen 4 přísavky

99 tasemnice bezbranná (Taeniarhynchus saginatus) - do člověka při konzumaci syrového hovězího (tatarský biftek)

100 tasemnice bezbranná (Taeniarhynchus saginatus) - nebo při konzumaci špatně tepelně zpracovaného hovězího z dobytka, který se pase na lukách hnojených fekáliemi ze septiků nebo kanalizace

101 tasemnice bezbranná (Taeniarhynchus saginatus) - v ČR častější

102 měchožil zhoubný (Echinococcus granulosus) velmi nebezpečný tělo 6mm dlouhé, pouhé 4 články (!)

103 měchožil zhoubný (Echinococcus granulosus) vdospělosti ve střevě šelem mezihostitel: srnčí zvěř, ovce, kozy, skot, člověk

104 měchožil zhoubný (Echinococcus granulosus) - onkosféra v játrech nebo plicích - zde vytváří boubele velikosti až kedlubnu (průměr až 15 cm) - v nich mnoho hlaviček

105 měchožil zhoubný (Echinococcus granulosus) - protržení boubele tekutina alergický šok až smrt

106 měchožil zhoubný (Echinococcus granulosus) - u člověka: - kopřivka - bolesti v jaterní krajině - zvětšení jater - žloutenka - kašel - astma - někdy až smrt

107 měchožil zhoubný (Echinococcus granulosus) - kosmopolitní; v Evropě nejčastěji na Balkáně, v ČR vzácně

108 měchožil zhoubný (Echinococcus granulosus) - léčit lze pouze chirurgicky!!! - na obr. cysta v mozku

109 škulovec široký (Diphyllobothrium latum) až 4000 článků až 12 m, šířka 1,5 cm

110 škulovec široký (Diphyllobothrium latum) - na hlavičce 2 přísavné rýhy (botridie)

111 škulovec široký (Diphyllobothrium latum) larvální vývoj 3 stádia: 1. v buchance

112 škulovec široký (Diphyllobothrium latum) larvální vývoj 3 stádia: 2. v rybě (okoun, štika nebo losos sežere infikovanou buchanku) ve svalstvu, pak v játrech

113 škulovec široký (Diphyllobothrium latum) larvální vývoj 3 stádia: 3. v konečném hostiteli (tuleň, pes, vlk, kočka, liška, medvěd, člověk)

114 škulovec široký (Diphyllobothrium latum) - člověk se může infikovat už tím, když kuchá rybu a neumyje si ruce - v lidském střevě povyroste denně až o 8 cm (!)

115 - u člověka: škulovec široký (Diphyllobothrium latum) - poruchy střevní funkce - chudokrevnost - někdy zvětšení jater a sleziny

116 škulovec široký (Diphyllobothrium latum) - může dosáhnout stáří až 35 let (!), pokud mezitím člověk neumře

117 škulovec široký (Diphyllobothrium latum) - mírný pás na severní polokouli všude, kde se konzumují ryby (Pobaltí, Sibiř, Skandinávie, Dálný východ, Severní Amerika)

118 řemenatka ptačí (Ligula intestinalis) - ve střevech racků a volavek

119 řemenatka ptačí (Ligula intestinalis) - mezihostitelé: buchanky a ryby - napadené ryby mají namnoženými řemenatkami (dlouhými až 50 cm) deformované břicho