Základní škola a mateřská škola Potůčky PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ (klasifikační řád) Zpracovala: Mgr. Jana Kunstová Projednáno na pedagogické radě dne: 06. 12. 2011 Platnost od: 07. 12. 2011
Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků v Základní škole Potůčky ( Hodnocení žáků dle zákona 561/2004 Sb.) 1. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci a) - soustavné diagnostické pozorování žáků - sledování žáků a jeho připravenost na hodinu - různé druhy zkoušení ( písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové ) - předepsané kontrolní písemné práce - analýza výsledků činností žáka - konzultace s ostatními učiteli - spolupráce s PPP - rozhovory se žákem - rozhovory se zákonnými zástupci žáka b) Žák musí být vyzkoušen alespoň dvakrát za každé pololetí, z toho nejméně jednou ústně. Vyučující dodržuje zásady pedagogického taktu. Neklasifikuje žáky po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden. Účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáků, ale hodnotit to, co žák umí. Klasifikuje se jen probrané a procvičené učivo. c) Učitel oznámí žákovi výsledek každé klasifikace a komentuje klady a nedostatky výkonu. Při ústním zkoušení oznámí výsledek okamžitě, u písemných zkoušek a prací nejpozději do týdne. d) Termín rozsáhlé písemné zkoušky sdělí učitel žákům v dostatečném předstihu. Kontrolní písemná práce se může psát pouze jedna denně. e) Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka, aby mohl správnost své klasifikace doložit. V případě dlouhodobé nepřítomnosti předá klasifikační podklady novému učiteli nebo vedení školy. f) Třídní učitelé jsou povinní seznámit ostatní vyučující se závěry pedagogickopsychologického vyšetření v rozsahu nezbytném pro klasifikaci žáka. Tato sdělení jsou pokládána za osobní údaje, nejsou poskytována dalším osobám a musí být zajištěna před zneužitím.
2. Klasifikace žáka a) Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu výjimkou předmětů, z nichž je žák rozhodnutím ředitele osvobozen. b) Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě. c) Klasifikační stupeň určí vyučující, v případě, že jeden předmět vyučuje více učitelů, výslednou známku určí vyučující po vzájemné dohodě. d) Na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky za celé pololetí, stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru známek. Při dlouhodobém pobytu žáka mimo školu (pobyt v lázních apod.) vyučující respektuje známky žáka, které sdělila škola, kam byl žák umístěn. e) Učitel posuzuje výsledky práce žáka objektivně, nepřihlíží ani k subjektivním ani k vnějším vlivům. f) O stavu klasifikace ve třídě informuje ostatní učitele třídní učitel na pedagogické radě, kde se projednávají i případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování -čtvrtletně V naléhavých případech vyučující informuje vedení školy ihned. g) Na konci klasifikačního období zapíší učitelé výsledky celkové klasifikace do katalogových listů - pololetně, na konci školního roku připraví návrhy na opravné zkoušky. Tyto údaje se zapisují před jednáním pedagogické rady. h) Písemné nebo grafické práce, které jsou podkladem klasifikace, se uchovávají po dobu klasifikačního období (včetně doby, kdy se k ní mohou zákonní zástupci odvolat tj. do 30. 9. následujícího školního roku). Opravené písemné práce musí být předloženy žákům, kteří je vypracovali, a na požádání ve škole také jejich zákonným zástupcům. ch) Ředitel školy může s písemným doporučením školského poradenského zařízení povolit nezletilému žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami (ale i mimořádně talentovanému) na žádost jeho zákonného zástupce vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu ( 18 zákona č.561/2004 Sb.), jehož součástí je i vymezení obsahu a rozsahu učiva, které bude požadováno při klasifikaci. Klasifikační stupně Hodnocení prospěchu žáka se provádí klasifikačním stupněm: 1. stupeň 1 (výborný) Žák bezpečně ovládá učivo dané osnovami a dobře mu rozumí. Získané znalosti uvědoměle a tvořivě využívá při samostatném řešení úkolů. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Pokud se dopouští chyb, tak
pouze ojedinělých a nepodstatných. Výsledky jeho činností jsou kvalitní, případně s menšími nedostatky. 2. stupeň 2 (chvalitebný) Žák v podstatě ovládá příslušné učivo dané osnovami, ale v obtížnějších otázkách potřebuje pomoc učitele. Jeho ústní a písemný projev obsahuje menší nepřesnosti a chyby. Získané dovednosti a vědomosti s malou pomocí učitele aplikuje při řešení úloh a problémů. Výsledky jeho činností jsou bez podstatných nedostatků. 3. stupeň 3 ( dobrý ) Žák ovládá podstatnou část příslušného učiva daného osnovami, jeho vědomosti jsou však neúplné a nepřesné. V jeho ústním a písemném projevu se vyskytují chyby. Při ústním zkoušení potřebuje vedení učitele a kladení návodných otázek. Nevyjadřuje se přesně. K praktické aplikaci získaných vědomostí a dovedností potřebuje pomoc učitele. Požadované činnosti nevykonává přesně podle zadání učitele a v požadované kvalitě. 4. stupeň 4 (dostatečný) Žák ovládá pouze malou část příslušného učiva daného osnovami. Jeho vědomosti jsou převážně formální, nedokáže je spojovat do souvislosti a samostatně aplikovat. I při řešení jednoduchých úkolů potřebuje pomoc učitele. V jeho ústním i písemném projevu jsou značné nedostatky. Závažné chyby dovede i s pomocí učitele jen obtížně opravit. Samostatné studium mu činí velké potíže. Kvalita výsledků jeho činností je nízká. 5. 5. stupeň 5 ( nedostatečný ) Žák neovládá učivo dané osnovami. Dopouští se závažných chyb. I na návodné otázky odpovídá zpravidla nesprávně. Chyby a nedostatky v plnění úkolů se mu ani s pomocí učitele nedaří odstranit. Nedovede samostatně studovat. Kvalita výsledků jeho činností je nedostatečná. Jeho celkové vědomosti, dovednosti a návyky nejsou na takové úrovni, aby mohl pochopit a zvládnout další učivo. 3. Celkové hodnocení žáka (zákon 561-51, 52, 53 ) a) Celkové hodnocení zahrnuje všechny předměty i chování, nezahrnuje nepovinné předměty. b) Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci 1. pololetí, určí ředitel školy náhradní termín tak, aby klasifikace mohla být provedena nejpozději do 2 měsíců po ukončení pololetí. Není li možná klasifikace ani pak, žák se za 1. pololetí nehodnotí. c) Nelze li žáka pro závažné důvody klasifikovat na konci 2. pololetí, určí ředitel školy náhradní termín tak, aby klasifikace mohla být provedena nejpozději do 30. září. Je-li v náhradním termínu klasifikován nedostatečně nebo nemohl být klasifikován, opakuje ročník. d) Opakování ročníku z jakéhokoliv důvodu je možné pouze jednou na každém stupni ZŠ.
e) Má-li zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci pololetí, může do 3 dnů ode dne, kdy se o hodnocení dozvěděl (nejpozději však do tří dnů od vydání vysvědčení), požádat o komisionální přezkoušení žáka. Toto přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem. Je-li vyučujícím v daném předmětu ředitel školy, požádá zákonný zástupce o přezkoušení krajský úřad. f) Komisi jmenuje ředitel školy ( případně krajský úřad), je tříčlenná a tvoří ji předseda, zkoušející učitel( zpravidla vyučující a přísedící.). Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů a pořizuje se o ní protokol. Tento výsledek již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. g) Výsledek sdělí prokazatelným způsobem zákonnému zástupci žáka ředitel školy. 4. Celkový prospěch žáka na vysvědčení Celkový prospěch žáka na vysvědčení se vyjadřuje stupněm: a) prospěl s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů na vysvědčení hodnocen stupněm horším než 2, průměr známek z povinných předmětů nepřesahuje 1,5 a jeho chování je velmi dobré. Při slovním hodnocení zvládl učivo v rozsahu, jejž umožňuje jeho vývojová porucha a přistupuje k výuce s příkladnou pílí a odpovědností. b) prospěl, není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen stupněm 5. Při slovním hodnocení zvládl učivo alespoň v rozsahu, jejž umožňuje jeho vývojová porucha. Ke vzdělávání přistupuje aktivně a odpovědně c) neprospěl, je-li v některém z povinných předmětů při celkové klasifikaci hodnocen stupněm 5. Při slovním hodnocení nezvládl učivo ani v rozsahu, který umožňuje jeho porucha. Je nedbalý a bez patřičné píle. Do vyššího ročníku postupuje žák, který při celkové klasifikaci na konci 2. pololetí nebo při opravných zkouškách dosáhl hodnocení alespoň prospěl, s výjimkou předmětů výchovného zaměření a těch, z nichž byl uvolněn. Dále postupuje podle 52, odst. 1 vždy žák, který již jednou v rámci daného stupně opakoval ročník. 5. Všeobecná ustanovení pro hodnocení žáka a) Učitel používá ke klasifikaci dosažených výsledků žáka pětistupňovou klasifikační stupnici nebo slovní hodnocení. Při klasifikaci žáků se speciálními poruchami učení nebo se speciálními potřebami přihlíží k doporučení pedagogicko psycholgické poradny. b) Učitel je povinen přesně a srozumitelně oznámit žákům kritéria klasifikace a obsah a rozsah učiva, jehož znalost bude požadována. Při zkoušení musí být žákovi dostatek času ke
splnění úkolu a musí být dodrženy psychohygienické podmínky pro hodnocení činnosti žáka (např. přiměřenost věku, specifické zvláštnosti, pedagogický takt). c) Výsledek klasifikace zapíše učitel do žákovské knížky a známku žákovi zdůvodní. d) Při sdělení hodnocení činnosti žáka rodičům se zaměřuje učitel i na hodnocení osobních morálních vlastností žáka, jeho zájmu o daný předmět a úroveň získaných dovedností. e) Zákonný zástupce je neprodleně seznámen s případným poklesem výsledků žáka, zejména v případě, že hrozí klasifikace nedostatečně nebo snížení stupně z chování. Toto sdělení se provádí dopisem nebo osobně a pořizuje se o něm zápis. f) Žáka lze zkoušet a klasifikovat jen ve vyučovacích předmětech ve třídě, není přípustná klasifikace mimo vyučování. 6. Hodnocení chování žáka a) Snížená známka z chování se uděluje v případě závažného porušení řádu školy. Žákovi je sděleno, kdy a jakým způsobem řád porušil a je mu dána možnost vysvětlit situaci. Návrh na snížení známky z chování podává většinou třídní učitel, který jej konzultuje s ředitelem školy. Uvede důvody pro své rozhodnutí a kroky, které vykonal k nápravě chování žáka. Informuje též o navrhovaných či v průběhu pololetí přijatých výchovných opatření ( viz vyhláška MŠMT č.48/2005 Sb., 17). b) Výchovná opatření 17, vyhláška č. 48/2005Sb., jsou pochvaly a jiná opatření k posílení kázně. 1. Pochvaly se udělují za dlouhodobou úspěšnou práci, za reprezentaci školy, za příkladný projev lidskosti, iniciativy. Uděluje ji třídní učitel nebo ředitel školy před kolektivem žáků, písemně je zaznamená do žákovské knížky a na vysvědčení, záznam se provede i do katalogového listu. 2. Napomenutí a důtky se udělují při porušení povinností stanovených školním řádem jako opatření k posílení kázně. Předcházejí zpravidla před snížením stupně z chování. Podle závažnosti provinění lze uložit: - napomenutí třídního učitele při méně závažných prohřešcích proti školnímu řádu - důtka třídního učitele při závažnějších prohřešcích proti školnímu řádu, zejména v oblasti přípravy na vyučování, opakované zapomínání školních pomůcek nebo závažné prohřešky proti společenskému chování. Napomenutí nebo důtku může žákovi udělit třídní učitel dle závažnosti provinění, tuto skutečnost oznámí neprodleně řediteli školy. - důtka ředitele školy je udělována ředitelem školy po projednání v pedagogické radě za ojedinělé nevhodné chování vůči spolužákům či zaměstnancům školy, úmyslné poškození majetku školy a jiné ojedinělé závažné důvody provinění proti školnímu řádu.
Ředitel školy nebo třídní učitel oznámí důvody udělení výchovného opatření písemně zákonným zástupcům žáka, opatření se zaznamenává do katalogového listu, nikoliv však na vysvědčení. Za jeden přestupek se uděluje pouze jedno kázeňské opatření. Snížený stupeň z chování za opakované porušení školního řádu lze použít až po vyčerpání jiných opatření k posílení kázně tehdy, byla-li neúčinná. 7. Zásady a kritéria pro používání slovního hodnocení Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, kterou dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístup ke vzdělávání v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Slovní hodnocení vychází: zhodnocení výsledků ústního i písemného projevu z pracovního tempa ze schopnosti samostatně pracovat ze schopnosti soustředit se Do slovního hodnocení jednotlivých předmětů se nesmí promítnout hodnocení chování žáka. Ve slovním hodnocení se učitel vyjadřuje k těmto oblastem: osvojení znalostí základního učiva míra dosažení očekávaných výstupů úroveň dovedností a schopností aplikovat získané poznatky přístup žáka k předmětu (zájem, snaha, úsilí) úroveň přípravy žáka (příprava žáka na vyučování, domácí úkoly) Žák může být slovně hodnocen pouze na základě písemné žádosti zákonného zástupce. O použití slovního hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem Školské rady, a to na návrh vyučujícího daného předmětu, popřípadě třídního učitele.
PROSPĚCH: Ovládnutí učiva předepsaného osnovami: 1 - výborný ovládá bezpečně 2 - chvalitebný ovládá 3 - dobrý v podstatě ovládá 4 - dostatečný ovládá se značnými mezerami 5 - nedostatečný neovládá Úroveň myšlení: 1 - výborný pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti 2 - chvalitebný celkem výstižně 3 - dobrý menší samostatnost v myšlení 4 - dostatečný nesamostatné myšlení 5 - nedostatečný odpovídá nesprávně i na návodné otázky Úroveň vyjadřování: 1 - výborný výstižně a poměrně přesně 2 - chvalitebný celkem výstižně 3 - dobrý myšlenky nevyjadřuje příliš přesně 4 - dostatečný myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi 5 - nedostatečný odpovídá nesprávně i na návodné otázky Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští: 1 - výborný užívá vědomosti a spolehlivě a uvědoměle dovednosti, pracuje samostatně, přesně a s jistotou 2 - chvalitebný dovede používat vědomostí a dovedností při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb 3 - dobrý řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby 4 - dostatečný dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává 5 - nedostatečný praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele Píle a zájem o učení: 1 - výborný aktivní, učí se svědomitě a se zájmem 2 - chvalitebný učí se svědomitě 3 - dobrý k učení a práci nepotřebuje větších podnětů 4 - dostatečný malý zájem o učení, potřebuje stále podněty 5 - nedostatečný pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné
8. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáka Sebehodnocení je důležitou součástí procesu hodnocení. Je to jedna z výchovných metod. Žáci jsou navykáni na situaci, kdy hodnocení pedagogem, skupinou či jiným žákem bude předcházet sebehodnocení, s nímž bude vnější hodnocení konfrontováno. Žák si tak porovná svůj pohled na sebe sama, na své výkony a pohledy pedagogů a ostatních spolužáků. Zapojování žáků do procesu hodnocení zajišťují pedagogičtí pracovníci, kteří vedou žáky k tomu, aby se při sebehodnocení učili používat odpovídajících kritérií pro hodnocení, všimli si toho, co je významné a podstatné. Při sebehodnocení se žák snaží popsat např. co se mu daří co mu ještě nejde jak bude pokračovat dál proč tomu tak je Sebehodnocení žáků nemá nahradit klasické hodnocení - hodnocení žáka pedagogem, ale má pouze doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy a více aktivizovat žáka. Žák má právo na své sebehodnocení. 9. Pravidla pro hodnocení žáků se speciálními potřebami U těchto žáků se při hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru jejich postižení. Vyučující respektují doporučení odborných pracovišť a uplatňují při klasifikaci a hodnocení přiměřené způsoby získávání podkladů. Volí takové formy zkoušení, na něž nemá porucha negativní vliv. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale jevů, které žák zvládl. Důraz je kladen na vyjádření pozitivních stránek výkonu, objasnění podstaty neúspěchu a návodem, jak tyto nedostatky překonat. Podporuje se jeho motivace k učení. 10. Zájmové útvary Práce v zájmových útvarech se hodnotí na vysvědčení stupni: - pracoval úspěšně je aktivní, pracuje kreativně, samostatně, využívá své osobní předpoklady, úspěšně se rozvíjí. Jeho projev je působivý, originální, přesný. Účastní se akcí, které reprezentují či podporují školu. - pracoval je v činnostech aktivní, pracuje s pomocí vedoucího, osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě.
13. Formy informování zákonných zástupců Informace o průběhu vzdělávání a chování žáka a o akcích pořádaných školou jsou zákonným zástupcům předávány: zápisy v žákovské knížce (pokud je žák nepřítomen, předloží učiteli žákovskou knížku v nejbližším možném termínu a učitel sdělení doplní) osobním sdělením na konzultacích a třídních schůzkách, které probíhají dle plánu nebo jsou k nim rodiče písemně pozváni zákonným zástupcům, kteří se nemohli dostavit v termínu určeném školou, poskytnou vyučující možnost individuální konzultace po předchozí domluvě. V Potůčkách 29. 11. 2011 Mgr. Jana Kunstová, ředitelka školy