MAGAZÍN HORNBACH Vydání 1/2016 Machr Buď na sebe hrdý Ukázka
KDYŽ SE CHCE, TAK TO JDE Pro první vydání MACHRA jsme hledali machry po celém světě, abychom se seznámili s jejich projekty a prozradili, co za nimi stálo. Jako třeba projekt Nick Pourfard (23 let) ze San Franciska. Ten našel možnost, jak zcela nezvykle využít staré skateboardy dělá z nich kytary. Zní to zajímavě? Tak: Čtěte! Teď! Tady! Chcete si koupit celý magazín? Prosím. Na prodejně nebo on-line shopu.* Za 29.- korun. Hodně zábavy s MACHREM
Roll n Rock Takové nástroje nedělá nikdo jiný: v 18 letech dostal nápad a ve 23 už měl rozjetý byznys. A nadšené fanoušky, kteří za jeden kus neváhají zaplatit 3 400 amerických dolarů. Nick Pourfard vyrábí kytary z naprosto neobvyklého materiálu: ze starých skateboardů.
V Nickově skladu čeká na svou proměnu a znovuzrození 1 500 starých skateboardů. Jeho dílna je doslova zbrojnicí: některé kusy jsou prastaré, jiné zbrusu nové. Z přibližně 20 prken vyrobí elektrickou kytaru, a dokonce i elektromagnetické snímače si vine sám. KONEČNĚ NÁPAD: DĚLAT ELEKTRICKÉ KYTARY Z VYŘAZENÝCH SKATEBOARDŮ, KTERÉ BY JINAK SKONČILY V KONTEJNERU TO BY BYLA SENZACE.
Na začátku byl úraz. Tehdy osmnáctiletý Nick Pourfard si při skejtování v San Franciscu zlomil klíční kost. Na prkně nemohl jezdit dlouhé měsíce. Hrozně jsem se nudil, vzpomíná. Předtím jsem neznal nic jiného. Abych nějak zabil čas, začal jsem vyřezávat. Nejdřív lžíce a pak další věci. Rychle se zlepšoval a brzy si porozuměl se dřevem i s nástroji. A chtěl víc. Od dvanácti let hraju na elektrickou kytaru, což je vedle skejtování moje druhá velká vášeň. Jednou mě napadlo, že bych si mohl vyrobit vlastní nástroj. Podařilo se? Ne tak úplně. Stavět elektrické kytary je po čertech drahé. Když jsem viděl, kolik stojí jednotlivé díly, byl jsem v šoku. Dělalo to zhruba 1 000 amerických dolarů a to jsem tehdy nemohl zaplatit. Ale Nick se nevzdal, tato myšlenka mu zkrátka nešla z hlavy. Jak se dostat k levnějším materiálům? Konečně dostal nápad: Dělat kytary ze starých skateboardů mých a mého kámoše to by byla senzace! A z nápadu se stal skutečný byznys. Prisma Guitars, firma nyní třiadvacetiletého Nicka Pourfarda, nyní zaměstnává prvního pracovníka a v garáži v sanfranciské čtvrti Inner Sunset District vyrábí většinou až pět kytar současně: kousky pro amatéry a sběratele. Každý nástroj je unikát s absolutně čistým zvukem. Fanoušci jsou ochotni zaplatit až 3 400 amerických dolarů. V Nickově skladu čeká na svou proměnu a znovuzrození asi 1 500 skateboardů. Jeho kamarádi, obchody se skateboardy, a dokonce i několik profesionálních skateboardistů mu každý den dodávají další. Na jednu kytaru spotřebuje až 20 prken. Dlouhovlasý Nick s plnovousem nejprve stáhne z prken grip materiál, který skejťáci lepí na prkna, aby se jim na nich lépe stálo. Někdy se dá grip docela dobře odstranit, ale většinou to jde dost ztuha. Důležitější je ale další krok: aby Nick získal potřebný materiál, musí prkna spojit. Chvíli to trvalo, než jsem vymyslel, jak to udělat, aby to drželo. A zároveň dobře vypadalo, vypráví. První pokus: experimenty s různými lepidly, klihy, svěrkami, ocelovými svorkami a řadou dalších přidržovacích nástrojů. Výsledek: Jde to, i když je to strašná dřina a spoje nejsou vždycky ideální. Nakonec Nick vyvinul vlastní laminovací stroj. Je vysoce účinný a rád se s ním pochlubí. Když se ho ovšem někdo zeptá, jak ta věc přesně funguje, začne být skoupý na slovo. Ten stroj je prostě geniální. Dokáže vyrobit dřevěný blok až ze 30 skateboardů, který je údajně tužší a trvanlivější než nejdražší tvrdé dřevo. Podrobnosti si ale musím nechat pro sebe. Můj kamarád staví ze TEXT: JAN DREIER FOTO: GABOR EKECS Nick provrtává silná prkna a jeho spolupracovník Michael ho podporuje. Později spojí tělo kytary s krkem, který už je vyfrézovaný z bloku skateboardů.
Řezání, frézování, broušení... Tělo kytary pomalu získává svůj vzhled. Nick a Michael posouvají obrobky nad sebe a vedle sebe, aby určili vzhled kytary. starých skateboardů nové. V jedné televizní show naprosto detailně vysvětlil, jak to dělá, a teď mu několik lidí tu metodu ukradlo. Masivní špalek, z něhož se zrodí kytara, Nick dále zpracuje pomocí skutečného arzenálu nástrojů. Jsou jich minimálně dva tucty od zbrusu nových až po prastaré: pásové, okružní a kapovací pily, stolní, horní a portálové frézky, stojanové a ruční vrtačky, ruční, pásové, stojanové a výstředníkové brusky. Nick je blázen do nářadí, své nástroje opatruje jako malý kluk. Pomocí strojního vybavení obrábí špalky z laminovacího stroje, podle požadovaného vzhledu buď vodorovně, tedy souběžně s vrstvením skateboardu, nebo svisle. Pak je složí do nového tvaru. Výsledný efekt se liší podle použitého postupu. Tenké proužky vrstev skateboardu se ukážou na povrchu těla kytary nebo na jejím boku. A na přední straně, která je naplocho ohoblovaná, se prolínají psychedelické barevné plošky. Nick kombinuje techniky podle své chuti a nálady. Se svým spolupracovníkem Michaelem pak posouvá různé obrobky každý naprosto jedinečný nad sebe a vedle sebe, aby určil design nové kytary. Když jsou kusy vybrané, je potřeba znovu uříznout tvar, spojit je a slepit. Je to složité a časově náročné výrobci kytar z masivního dřeva tento krok ušetří. Nickovy vzory jsou ovšem na rozdíl od malovaného dřeva nezničitelné, jsou pevnou a trvalou součástí nástroje. Některé kytary Nick vyrábí výhradně ze skateboardů; ty jsou pak pořádně těžké. Jiné, lehčí nástroje staví s vyfrézovanou zadní stěnou z mahagonu. Když je hotová základní forma těla, začne se opět hoblovat, frézovat a brousit. Následuje závěrečné lakování to se musí umět. Smirkování trvá strašně dlouho, šest hodin jedna kytara, s vodou a se zrnitostí 1 200, dokud není všechno perfektní. Nick ukazuje téměř hotový nástroj. Přejíždí prstem po jeho hranách: Je starý, podívejte, bez suků, prostě bezvadný. Teď ještě abych to dokázal zopakovat u každé kytary. Zvlášť u zaoblení, ta se smirkují nejhůř. Nick si z toho ale nedělá těžkou hlavu. Dívá se na věc optimisticky, zkrátka kalifornsky. A navíc je to rutinér, i když do roku 2015 své kytary vyráběl během studia průmyslového designu a obchodního marketingu na státní univerzitě v San Francisku. Od minulého roku už se ale plně věnuje své firmě Prisma Guitars. A jeho obchod jen kvete. Dodává osm různých modelů kytar, které se liší tvarem i vybavením. Jmenují se například The Duke, Diavolo nebo The Syndicate.
Moje vzdálenější rodina měla kdysi podivné vazby na mafii, tak proto ta jména, která připomínají padouchy, vysvětluje Nick. Jeho zákazníkům to ale nevadí, spíše naopak Prisma Guitars jsou téměř vždy vyprodané. Nové zákazníky Nick a Michael zapisují do pořadníku. Prostě v klidu, po kalifornsku: Jak dlouho se čeká? Trvá to tak dlouho, jak to trvá, odpovídá Nick. Kalifornský kliďas a zároveň perfekcionista: nástroj, který není dokonalý, u Nicka nikdy neprojde. Předtím ještě připraví tělo kytary pro elektroniku. PROMĚNIT SKATEBOARD V KYTARU TO JE MOŽNÉ JEN S NICKOVÝM LAMINOVACÍM STROJEM. DETAILY STROJE: PŘÍSNĚ TAJNÉ.
Kontrola zvuku? Přestávka na oběd! Nick hraje před dílnou na elektrickou kytaru ze své řady Accardo. Prodává osm různých modelů za 2 800 až 3 400 dolarů za exemplář. Vpravo výrobek na zakázku s ručně zhotovenými nastavovacími knoflíky z nerez oceli. ZÁKAZNÍK MŮŽE POČKAT. DOKONCE MUSÍ. NICKOVY KYTARY JSOU TÉMĚŘ VŽDY VYPRODANÉ. TRVÁ TO TAK DLOUHO, JAK TO TRVÁ. IMPRESSUM Vydavatelství a sídlo reakce: G+J Corporate Editors GmbH, Stubbenhuk 10, 20459 Hamburg, tel. 040/3703-0, e-mail: macher@guj.de Šéfredaktor (odpovědný ve smyslu tiskového práva): Tobias Pützer (ext), Adrian Pickshaus Tisk: Mohn Media Mohndruck GmbH, Gütersloh
# Korečkové rypadlo # Kytary ze skateboardů # Na cestě za zlatem v Evropě # Bylinná medicína # Největší vrták na světě # Stavba lodí # Jezdec na strmých stěnách # Umění improvizovat # Revoluce ze 3D tiskárny # Volno po práci