VLIV VYTÁPĚNÍ A VĚTRÁNÍ NA VÝSKYT ALERGIÍ U DĚTÍ

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA BIOLOGICKÝCH A LÉKAŘSKÝCH VĚD DIPLOMOVÁ PRÁCE VLIV VYTÁPĚNÍ A VĚTRÁNÍ NA VÝSKYT ALERGIÍ U DĚTÍ Vedoucí diplomové práce: PharmDr. Petr Jílek, CSc. HRADEC KRÁLOVÉ, 2015 Michaela Marková

Poděkování Děkuji mému školiteli, PharmDr. Petru Jílkovi, CSc., za odbornou pomoc a vedení při psaní této diplomové práce. Dále bych ráda poděkovala Doc. RNDr. Petru Klemerovi, CSc. za zhotovení softwarového programu pro statistické zpracování našich výsledků. 2

Prohlašuji, že tato práce je mým původním autorským dílem. Veškerá literatura a další zdroje, z nichž jsem při zpracování čerpala, jsou uvedeny v seznamu použité literatury a v práci jsou řádně citovány. Práce nebyla použita k získání jiného nebo stejného titulu. V Hradci Králové dne 20. 4. 2015 3

Obsah 1. Abstrakt... 6 2. Abstract... 8 3. Úvod... 10 4. Zadání práce - cíl práce... 11 5. Teoretická část... 12 5.1. Vymezení pojmů... 12 5.1.1. Alergie... 12 5.1.2. Astma bronchiale... 13 5.1.3. Alergická rýma... 14 5.1.4. Atopický ekzém... 14 5.1.5. The International Study of Asthma and Allergies in Childhood... 15 5.1.6. Rizikové faktory... 15 5.2. Vytápění... 15 5.2.1. Kamna na tuhá paliva nebo krb... 15 5.2.2. Ústřední (etážové) vytápění s radiátory... 20 5.2.3. Plynové topidlo v místnosti (WAW)... 22 5.2.4. Podlahové vytápění... 23 5.2.5. Přímotop... 24 5.3. Větrání... 25 5.3.1. Syndrom nezdravých budov (Sick Building Syndrome)... 25 5.3.2. Klimatizace... 28 6. Experimentální část... 30 6.1. Metody... 30 6.2. Použitý materiál a pomůcky... 30 6.3. Pracovní postup... 30 6.3.1. Tvorba dotazníků... 30 6.3.2. Struktura dotazníků... 31 6.3.3. Návratnost dotazníků... 32 6.3.4. Zpracování dotazníků... 32 6.3.5. Vyhodnocení získaných dat... 33 7. Výsledky... 34 7.1. Vytápění... 34 7.1.1. Vytápění kamny na tuhá paliva nebo krbem... 34 7.1.2. Ústřední (etážové) vytápění s radiátory... 37 4

7.1.3. Vytápění plynovým topidlem v místnosti (WAW)... 40 7.1.4. Podlahové vytápění... 43 7.1.5. Vytápění přímotopem nebo akumulačními kamny... 45 7.1.6. Jiný způsob vytápění... 48 7.2. Větrání... 51 7.2.1. Celoročně otevřené okno během spánku... 51 7.2.2. Otevřené okno aspoň polovinu u během spánku... 54 7.2.3. Celoroční větrání před spánkem... 57 7.2.4. Větrání před spánkem aspoň polovinu u... 59 7.2.5. Zavřená okna během spánku, větrání nepravidelné... 62 7.2.6. Klimatizovaná místnost... 65 7.2.7. Jiný způsob větrání... 68 8. Diskuze... 71 8.1. Vytápění... 71 8.1.1. Vytápění kamny na tuhá paliva nebo krbem... 71 8.1.2. Ústřední (etážové) vytápění s radiátory... 73 8.1.3. Vytápění plynovým topidlem v místnosti (WAW)... 74 8.1.4. Podlahové vytápění... 75 8.1.5. Vytápění přímotopem nebo akumulačními kamny... 76 8.1.6. Jiný způsob vytápění... 78 8.2. Větrání... 79 8.2.1. Celoročně otevřené okno během spánku... 79 8.2.2. Otevřené okno aspoň polovinu u během spánku... 80 8.2.3. Celoroční větrání před spánkem... 81 8.2.4. Větrání před spánkem aspoň polovinu u... 82 8.2.5. Zavřená okna během spánku, větrání nepravidelné... 82 8.2.6. Klimatizovaná místnost... 83 8.2.7. Jiný způsob větrání... 84 9. Závěr... 85 10. Použitá literatura... 87 11. Příloha... 93 11.1. Tabulky-vytápění... 93 11.2. Tabulky-větrání... 101 11.3. Dotazník... 111 5

1. Abstrakt Autor: Michaela Marková Název: Vliv vytápění a větrání na výskyt alergií u dětí Diplomová práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Studijní obor: Farmacie CÍL PRÁCE: Cílem naší práce bylo pokusit se vypátrat, zda různé způsoby vytápění a větrání působí protektivně nebo rizikově na výskyt alergií a klinických projevů alergií u dětí. Vyhledali jsme dostupné vědecké práce související s tímto tématem a porovnali jsme jejich závěry s našimi výsledky. METODY: Do 69 základních škol po celé České republice jsme rozeslali 2793 dotazníků, které retrospektivně vyplňovali rodiče dětí. Děti byly v té době žáky sedmých a osmých tříd. Zpátky jsme obdrželi 1697 dotazníků. Navrácené dotazníky jsme pak statisticky vyhodnotili. Zaměřili jsme se na tu část, která se věnovala vlivu vytápění a větrání místností, ve kterých děti spaly, na výskyt alergií u dětí. VÝSLEDKY: Zjistili jsme několik statisticky významných výsledků. Nežádoucí vliv na výskyt alergií u dětí jsme zaznamenali při používání ústředního vytápění u dětí ve věku od 4 do 5 let nebo plynového topidla (WAW) u 6letých a starších dětí. Vytápění kamny na tuhá paliva nebo krbem považujeme za rizikový faktor pro výskyt astmatu u dětí ve věku od narození do třech let a pro výskyt ekzému u dětí ve věku od 6 let. Podlahové vytápění má nepříznivý vliv na výskyt ekzému u 4letých a 5letých dětí a na výskyt alergické rýmy v prvním roce života. Protektivní vliv na výskyt alergií jsme zaznamenali pouze při používání přímotopu, především u dětí ve věku od 4 do 5 let. Pravidelné větrání se zdá být rizikové pro výskyt alergických onemocnění. Celoročně otevřené okno během spánku dítěte má nežádoucí vliv na výskyt astmatu a ekzému u 2letých až 5letých dětí a alergické rýmy u dětí ve věku od 4 do 5 let. Celoroční větrání před spánkem je rizikové pro výskyt alergické rýmy u dětí v prvním roce života. Podobně větrání otevřeným oknem aspoň 6

polovinu u během spánku působí nepříznivě na výskyt astmatu v prvním roce života. Jediný způsob větrání s protektivním vlivem je celoroční větrání před spánkem a jeho příznivý vliv na výskyt ekzému u dětí od narození do 1 u. ZÁVĚRY: Z velkého množství dat jsme získali několik statisticky významných výsledků. Vliv různých typů vytápění na výskyt alergií u dětí by si zasloužil další zkoumání. U větrání by bylo vhodné zaměřit pozornost na pravidelné větrání během spánku a před spánkem dítěte. U ostatních způsobů větrání jsme jejich vliv na výskyt alergií a alergických onemocnění nepázali. Klíčová slova: alergie, vytápění, větrání, astma, alergická rýma, ekzém, děti 7

2. Abstract Author: Michaela Marková Title: The effect of heating and ventilation on the prevalence of allergies in children Diploma work Charles University in Prague, Faculty of Pharmacy in Hradec Králové Study program: Pharmacy BACKGROUND: We investigated the protective or risk effects of different ways of heating and ventilation on the prevalence of allergies and their symptoms in children. We found available scientific literature with relation to our theme and compared their and our results. METHODS: We sent 2793 questionnaires to 69 elementary schools in the Czech Republic. The questionnaires were retrospectively filled in by parents of children from seventh or eighth grade of elementary school. We got back 1697 questionnaires which were statistically evaluated. We focused on the part with the questions about heating and ventilation of children s bedrooms. RESULTS: Some results have statistical significance. Using central heating in children s bedrooms of 4 and 5-year-old children and gas heating in bedrooms of 6-year-old and older children has adverse effect on the prevalence of allergies. Heating with solid fuels was the risk factor for asthma in children up to the age of 3 years and for eczema in children over the age of 6 years. Floor heating has adverse effect on the prevalence of eczema in 4 and 5-year-old children and on the prevalence of allergic rhinitis during the first year of life. We found the protective effect of direct heaters on the prevalence of allergies especially in children between the age of 4 and 5 years. Regular ventilation is the risk for prevalence of allergic diseases. Permanent night ventilation in children s bedrooms has adverse effect on the prevalence of asthma and eczema in children between the age of 2 and 5 years and allergic rhinitis in 4 and 5-year-old children. Permanent ventilation before sleep is the risk factor for allergic rhinitis in children during the first year of life. 8

Similarly, night ventilation at least half of the year has adverse effect on the prevalence of asthma in the first year of life. Permanent ventilation before sleep is the only way of ventilation with protective effect on the prevalence of eczema in children up to the age of 1 year. CONCLUSIONS: We got several statistically significant results. The impacts of different ways of heating on the allergies in children and regular ventilation during the night and before sleep are worthy of further research. Key words: allergy, heating, ventilation, asthma, allergic rhinitis, eczema, children 9

3. Úvod Alergiím je v současné době věnována velká pozornost. Za tou stojí prudký nárůst prevalence alergických onemocnění ve vyspělých, ale i rozvojových zemích. Řada vědeckých prací se zaměřila na zjišťování rizikových faktorů pro vývoj alergií a alergických symptomů. Ukazuje se, že velký vliv mají faktory vnitřního prostředí. To je důležité především u malých dětí, které tráví většinu času v domácnostech. Způsoby vytápění a větrání významně ovlivňují prostředí, ve kterém dítě vyrůstá. 10

4. Zadání práce - cíl práce Cílem naší práce je pokusit se pomocí dotazníkového šetření vypátrat možný vliv různých způsobů vytápění a větrání na výskyt alergií a klinických projevů alergií u dětí z různých částí České republiky a srovnat naše výsledky s poznatky odborné veřejnosti ze zahraničí i od nás. 11

5. Teoretická část 5.1. Vymezení pojmů 5.1.1. Alergie Termín alergie byl poprvé použit na počátku 20. století a znamenal přecitlivělost, ale i imunitu. Dnes alergii vnímáme v užším slova smyslu jako hypersenzitivitu či přecitlivělost. Jedná se o imunopatologický stav. Dle Coombse a Gela se rozlišují 4 typy imunopatologických reakcí s ohledem na jejich převládající mechanismy. (Vernerová 2012) Nejběžnějším typem je imunopatologická reakce 1. typu, označovaná také jako reakce atopická. V laické řeči se tato reakce označuje alergií. I v této práci se zabýváme alergií jako imunopatologickou reakcí 1. typu. Alergie a atopie ale neznamená totéž. Pacient s alergií je atopik s již manifestní reakcí. Podstatou atopie je nepřiměřená reakce na běžné antigeny (alergeny). Tato reakce je spojena s tvorbou IgE (imunoglobulin E) protilátek proti některým alergenům zevního prostředí. K nejčastějším alergenům patří složky pylových zrnek, složky potravy, zvířecí srst, antigeny roztočů z domácího prachu, léky. (Hořejší and Bartůňková 2005), (Jílek 2008) Při vzniku atopie hraje významnou roli genetická predispozice. Uvádí se, že riziko alergie u dítěte bez genetické zátěže je přibližně 20 %, u dítěte s jedním alergickým rodičem asi 30-40 %, u dětí s oběma alergickými rodiči 75-80 %. Ještě důležitější než genetická predispozice se zdají být vlivy vnějšího prostředí. Po druhé světové válce došlo k velkému nárůstu prevalence alergií, hlavně ve vyspělých zemích. Nelze předpokládat, že by tento nárůst byl způsoben genetickou mutací za tak krátkou dobu. Vysvětlení nabízejí spíše faktory vnějšího prostředí a změna životního stylu. (Vernerová 2012) Zlepšení hygienické péče, nižší nemocnost, vyšší proočkovanost populace, používání antibiotik, úprava pitné vody a stravy, nižší počet členů v rodině, to vše vede k ovlivnění imunitního systému, který není v raném věku dostatečně stimulován a nedochází tudíž k jeho dostatečnému vývoji. Důsledkem je narušení rovnováhy mezi větví Th1 a Th2 lymfocytů ve prospěch Th2 12

lymfocytů, které jsou zodpovědné za alergickou reakci. (Vernerová 2012), (Von Hertzen and Haahtela 2004) V roce 1989 D. P. Strachan vytvořil tzv. Hygienickou hypotézu, kterou vysvětlil zvyšující se frekvenci alergií díky vyšší hygienické péči v raném dětství. Nižší kontakt s infekčními agens vede k fetálnímu poměru Th1/Th2 lymfocytů a vzniku alergických reakcí. (Strachan 1989) Hygienickou hypotézu potvrdila řada dalších studií. V České republice se vědci rozhodli zjistit, jak velikost rodin, kojení, rozsah preventivních očkování, expozice kouření, docházka do kolektivních předškolních zařízení, výskyt různých onemocnění po narození a kontakt s různými domácími zvířaty ovlivňuje výskyt alergických onemocnění u tříletých dětí. Strachanovu teorii nepotvrdili. Naopak rizikovým faktorem, který se častěji objevoval u alergických dětí, bylo podávání antibiotik a respirační onemocnění po narození a ve dvou a třech letech života. (Hrubá, Kukla et al. 2009) Mezi nejčastější klinické formy alergie patří alergická rýma, atopický ekzém a astma bronchiale. Výskyt alergických onemocnění u dětí v České republice vzrostl od u 1996 do u 2006 ze 17 % až na 32 %. (Kratěnová and Puklová 2008) 5.1.2. Astma bronchiale Astma bronchiale patří mezi jedno z nejčastějších chronických onemocnění. Jedná se o zánětlivé onemocnění dýchacích cest, kterého se účastní mnoho buněk a buněčných působků. Na celém světě je astmatem postiženo až 300 milionů obyvatel a jeho prevalence neustále stoupá, zvláště u malých dětí. Astma se typicky vyznačuje zvýšenou průduškovou reaktivitou. Dochází k obstrukci dýchacích cest způsobenou bronchokonstrikcí, zánětlivým ztluštěním stěn dýchacích cest a zvýšenou produkcí hlenu. Ke klinickým projevům patří opakované pískoty při dýchání, dušnost, tlak na hrudi a kašel, projevující se převážně v noci a ráno. (Asthma 2014), (Astma 2003) Bronchiální obstrukce je často stav reverzibilní. Astma je vždy zánětlivé onemocnění, nemusí být ale nutně alergické. K rizikovým nealergickým faktorům patří např. fyzická zátěž, chlad, silné emoce, infekce a chemické 13

škodliviny. U těžkých perzistujících forem astmatu se předpokládá, že k zánětu vedou kromě imunitní reakce I. typu také reakce III. a IV. typu dle Gela a Coombse. Ty se považují za IgE nezávislé. Astma bronchiale je nejčastější komplikací alergické rýmy. Nejméně 40 % osob s alergickou rýmou trpí některým projevem astmatu. (Vernerová 2012) 5.1.3. Alergická rýma Alergická rýma patří mezi nejčastější chronická onemocnění dýchacích cest. Je definována jako zánět nosní sliznice a tvoří nejběžnější formu neinfekční rýmy. Mezi charakteristické příznaky patří svědění nosní sliznice, patra či zvukovodů, vodnatá hypersekrece, kýchání a obturace nosu. Často se objevují i celkové příznaky v podobě zvýšené únavy, poruchy spánku a koncentrace. Rozvíjí se po kontaktu s alergenem na podkladu IgE zprostředkovaného zánětu. Prevalence alergické rýmy se nachází mezi 10-30 %. Opět se zde nachází souvislost alergické rýmy a astmatu. Až u 80 % astmatiků se projeví příznak alergické rýmy. (Seberová 2007), (Vernerová 2012) 5.1.4. Atopický ekzém Atopický ekzém je chronicky recidivující neinfekční zánět kůže. Ve většině případů se projeví během prvních pěti let života. Prevalence atopického ekzému u středoevropského obyvatelstva je 12-16 % u dětí předškolního věku a 3-5 % u dospělých. Onemocnění je charakteristické svěděním, suchou kůží, zánětem a exsudací. Klinické projevy bývají variabilní a často se mění s věkem pacienta. Tyto symptomy mají i velký vliv na psychiku pacienta, častá je podrážděnost a úzkost. To vše vede ke snížení kvality života. 85 % ekzematických pacientů má zvýšené celkové sérové hladiny IgE a specifických IgE proti inhalačním a potravinovým alergenům. V současné době je preferovaným termínem nikoli atopický ekzém, ale atopická dermatitida. Výzkumy z posledních let pázali i nealergické mechanismy vzniku. U více než 50 % atopických ekzematiků se během života rozvine alergická rýma nebo astma bronchiale. (Vernerová 2012), (Vohradníková 2010), (Ellis and Luger 2003) 14

5.1.5. The International Study of Asthma and Allergies in Childhood Studie ISAAC (The International Study of Asthma and Allergies in Childhood) je světový výzkumný program zahrnující přes 100 zemí a téměř 2 miliony dětí. Vznikl v roce 1991 jako reakce na zvyšující se prevalenci astmatu, alergické rýmy a ekzému u dětí v západních i rozvojových zemích. Cílem studie bylo monitorovat symptomy, rizikové faktory, rozvíjet ekologická opatření a intervence, které by se v budoucnu podílely na snížení zátěže alergickými i nealergickými onemocněními. Vědcům se podařilo vytvořit standardizovanou metodu, která se dá použít v různých lokalitách po celém světě. ISAAC dotazníky (někdy upravené dle zaměření dané studie) využila řada autorů ve svých pracích, ze kterých jsme čerpali v této diplomové práci. (Asher, Keil et al. 1995), (Anonymous 2014) 5.1.6. Rizikové faktory Od narození do předškolního a školního věku tráví děti doma většinu svého času. Kvalita vzduchu v jejich domovech je jedním z faktorů ovlivňujících jejich zdraví. Na kvalitu vzduchu v domácnosti má vliv míra větrání, vlhkost i způsob vytápění a z něj pocházející škodliviny. (Zhang, Spickett et al. 2005) Významnými zdroji alergenů jsou roztoči. Jedná se o početnou skupinu z kmene členovců. V domácím prachu se v našich klimatických podmínkách nejběžněji nachází Dermatophagoides pteronyssinus, méně často Dermatophagoides farinae. Ideálními podmínkami pro jejich životní cyklus je teplota okolo 25 ⁰C a relativní vlhkost 55-75 %. Takové podmínky splňuje například vyhřáté lůžko. Potravou jsou pro ně šupiny kůže, lupy, peří i vlna. Alergeny z jejich těl a výkalů působí dráždivě a prozánětlivě na sliznice, čímž zvyšují jejich propustnost pro další alergeny. Označují se jako Der p1, Der p2, Der f1 a Der f2. (Janíčková 2009) 5.2. Vytápění 5.2.1. Kamna na tuhá paliva nebo krb Celosvětově hlavním způsobem získávání energie stále zůstává spalování fosilních paliv (hlavně hnědého uhlí). Spalování uhlí významným způsobem 15

znečišťuje ovzduší. Uhlí se skládá především z uhlíku, ale obsahuje i další prvky jako síru, kyslík a vodík. Emise pocházející ze spalování uhlí zahrnují velké množství škodlivin. Patří k nim jemné frakce tuhých látek (s označením PM10 a PM2,5), oxid uhelnatý, oxid siřičitý, oxidy dusíku, toxické organické látky, těžké kovy a polyaromatické uhlovodíky (PAH). Jedny z nejvíce nebezpečných látek jsou jemné frakce tuhých látek, které na svém povrchu obsahují vysoký podíl toxických těžkých kovů a organických polutantů (např. PAH). (Belanger and Triche 2008), (Ritz, Jurečka et al. 2005) Kouř při spalování dřeva zahrnuje šiou paletu prvků, tvořících komplexní směs částic různého chemického a fyzikálního složení. To ztěžuje identifikaci jednotlivých škodlivých složek. Proto se většina vědců rozhodla studovat raději celou tuto směs než jednotlivé složky. (Belanger and Triche 2008) Vlivem vytápění kamny na tuhá paliva na výskyt alergií a respiračních onemocnění se zabývala řada studií. Jednou z nich je i studie provedená v Číně mezi lety 1999 a 2001. Studie se účastnili 6-10leté děti z 25 náhodně vybraných škol z předměstí Pekingu. Rodiče dětí odpovídali na otázky týkající se alergických příznaků a astmatu jejich dětí. Byly použity ISAAC dotazníky upravené pro potřeby studie. Identifikováno bylo 403 astmatiků, kontrolní skupinu tvořilo 806 dětí. Jednoznačně vyšší riziko výskytu astmatu v dětství bylo spojeno s používáním kamen na uhlí jako zdroje vytápění domácnosti. (Zheng, Niu et al. 2002) Čína v současné době spoléhá na získávání energetických potřeb pomocí spalování uhlí ze 70-75 %. Vláda v 80. letech 20. století vytvořila národní program na instalování energeticky efektivních kamen na spalování biomasy a uhlí. Kamna často ale postrádají vhodné větrací mechanismy a vnitřní znečištěný vzduch neustále ohrožuje zdraví dětí i dospělých. (Millman, Tang et al. 2008) S podobnými výsledky jako předchozí studie přišli i Qian, Zhang et al. (2004), kteří se zabývali vlivem rizikových faktorů domácího prostředí na výskyt respiračních onemocnění. Studie probíhala ve čtyřech čínských městech a účastnilo se jí 7754 dětí. Opět rodiče dětí odpovídali na otázky v dotazníku. Vytápění pomocí uhlí bylo spojeno s vyšším výskytem kašle, dušnosti, 16

zahleněním a astmatem. Výsledky potvrdily hypotézu, že spalování uhlí v kamnech je pozitivně spojeno s vyšší prevalencí respiračních onemocnění a symptomů u čínských dětí. 1130 dětí ve věku od 13 do 15 let bylo zahrnuto do průřezové dotazníkové studie v Polsku, která se zabývala rolí environmentálních faktorů na vývoj respiračních symptomů a astmatu. Pravděpodobnost astmatu byla téměř dvakrát vyšší u dětí žijících ve vlhkých obydlích, vytápěných kamny na uhlí a v domech v bezprostřední blízkosti silnic s rušnou dopravou. (Kasznia-Kocot, Kowalska et al. 2010) Podobně zjistil Thorn, Brisman et al. (2001) pozitivní vztah mezi vytápěním kamny na dřevo a výskytem astmatu po 16. roce života u dospělých. Protichůdné výsledky oproti těm dosud zmíněným nabízí dalších několik studií. V jižním Bavorsku se výzkumníci zaměřili na zkoumání způsobu vytápění obydlí a jeho vliv na výskyt astmatu, alergií a průduškovou reaktivitu. Studie, která probíhala na 63 základních školách, se účastnilo 1714 dětí. Jejich rodiče odpovídali na otázky uvedené v dotaznících. Jedna z otázek se dotazovala na zdroj energie používaný k vytápění a vaření, další potom na přítomnost ústředního topení v obydlí. Ústřední topení využívalo 41,1 % domácností, kamna na uhlí nebo dřevo používalo 43,5 % domácností a zbývající 15,5 % populace topilo plynovými nebo olejovými kamny. Jednoznačně nižší prevalence astmatu, senné rýmy, atopie a průduškové reaktivity byla u dětí, u kterých se jejich obydlí vytápělo uhlím nebo dřevem oproti dětem bydlícím s ústředním topením. Naopak v domácnostech s kamny na uhlí nebo dřevo se objevila mírně vyšší prevalence pneumonie během prvního u života dětí než v domácnostech s ústředním topením. (von Mutius, Illi et al. 1996) Infekční onemocnění v raném dětství může mít protektivní vliv na vývoj atopické přecitlivělosti a senné rýmy. Nedochází tak k narušení rovnováhy mezi Th1 a Th2 lymfocyty. To vedlo vědce k závěru, že vytápění uhlím a dřevem, které se mnohem častěji podílí na vzniku infekčních onemocnění dýchacích cest v dětství, může být spojeno s nižší prevalencí atopie, senné rýmy, astmatu a průduškové reaktivity. 17

Další příčinou nižší prevalence alergických onemocnění u dětí žijících v domech s kamny na tuhá paliva je i fakt, že ložnice v těchto domech jsou chladnější a místnosti nejsou vytápěny stejnoměrně. Navíc používání vytápěcího zařízení s komínem nebo s jiným odtahem zplodin přispívá k vyšší četnosti větrání. Oba tyto faktory se podílejí na nižším výskytu roztočů v domácnostech a tudíž i nižším vývoji přecitlivělosti, astmatu a průduškové reaktivity. Používání kamen na uhlí nebo dřevo je spojeno s mnohem tradičnějším způsobem života a nabízí nám tak další řešení. Děti žijící na venkově, a především na farmách, jsou vystaveny od malička větší alergenové zátěži, přicházejí do kontaktu s pyly, se zvířaty, se senem uschovaným ve stodolách a jejich imunitní systém se více trénuje. Výsledkem je pak vývoj tolerance vůči alergenům. (von Mutius, Illi et al. 1996) Další studie pocházející z Německa měla za cíl porovnat prevalenci astmatu, alergické rýmy a ekzému u dětí žijících v Mnichově, západním Německu, a Greifswaldu, východním Německu. Zjišťoval se vliv různých faktorů a charakteristik na výskyt atopických onemocnění. Jedním z faktorů bylo vytápění uhlím nebo dřevem v prvním roce života dítěte a v současnosti. Studie se zaměřila na dvě věkové skupiny, 5-8leté a 12-15leté děti. Byly použity dotazníky z první fáze ISAAC. Prevalence atopických symptomů za posledních 12 měsíců u 5-8letých dětí byla obecně vyšší u dětí v Mnichově oproti Greifswaldu, u 12-15letých dětí bylo zjištěno jen několik málo rozdílů v prevalenci těchto symptomů. Celoživotní výskyt astmatu, senné rýmy a ekzému byl nižší u dětí v Greifswaldu a to v obou věkových kategoriích. Vytápění kamny na uhlí nebo dřevo bylo zaznamenáno častěji v Greifswaldu, přesto, že s postupem věku docházelo k významnému snížení v používání tohoto typu vytápění jak Greifswaldu, tak i v Mnichově. Dle výzkumníků má vytápění kamny na uhlí nebo dřevo protektivní vliv na výskyt atopických onemocnění. Zejména u atopické rýmy se zjistily statisticky významné výsledky při používání kamen v prvním roce života dítěte jak u 5-8letých dětí v Mnichově a Greifswaldu, tak i u 12-15letých dětí z Greifswaldu. (Duhme, Weiland et al. 1998) 18

V Kalifornii a Finsku se ukázalo používání kamen na dřevo jako protektivní faktor pro výskyt astmatu u dospělých a dětí, v Montaně pro symptomy astmatu u dětí. Ve Finsku a Montaně jsou přitom kamna na dřevo častým způsobem vytápění, především na venkově. To snižuje pravděpodobnost, že by zjištěné negativní výsledky byly způsobeny nedostatečným používáním kamen. (Eisner, Yelin et al. 2002), (Kilpelainen, Koskenvuo et al. 2001), (Noonan and Ward 2007) Několik studií zaznamenalo nižší výskyt alergií u dětí žijících na venkově ve srovnání s dětmi žijícími ve městech. Jednou z prvních byla již zmíněná studie z jižního Bavorska. Následovala švýcarská studie SCARPOL (Swiss Study on Childhood Allergy and Respiratory symptoms with Respect to Air Pollution), která se zabývala hypotézou, že život na farmě a zemědělství jako způsob obživy jsou spojeny s mnohem nižším rizikem výskytu senné rýmy a atopie. Studie se účastnily děti třech věkových kategorií (6-7 let, 9-11, 13-15 let) ze třech venkovských oblastí. Rodiče odpovídali na otázky v dotazníku ohledně astmatu a alergií. U 13-15letých dětí výzkumníci zjišťovali i sérové hladiny specifických IgE. Nižší riziko atopické přecitlivělosti se zjistilo u dětí, u kterých rodiče pracovali v zemědělství na plný úvazek a žili na farmě. Vytápění kamny na uhlí nebo dřevo se podílelo také na nižším riziku atopické přecitlivělosti, ale toto riziko je spojeno se zemědělským způsobem života, jelikož na farmě tento typ vytápění jednoznačně převládá. (Braun-Fahrlander 2000) Výsledky byly doplněny ještě rozsáhlejší dotazníkovou studií z jižního Bavorska zahrnující přes 10 000 respondentů ve věku 5-7let. Prevalence senné rýmy a s ní souvisejících symptomů byla u dětí vyrůstajících na farmě jednoznačně nižší než u jejich vrstevníků vyrůstajících v jiném než zemědělském prostředí. Podobně i prevalence astmatu a astmatických symptomů byla nižší u dětí farmářů. (Von Ehrenstein, Von Mutius et al. 2000) V Řecku testovali hypotézu, že děti vyrůstající v Aténách, v městské části znečištěné dopravou, měly vyšší prevalenci alergií a přecitlivělosti ve srovnání s dětmi, které vyrůstaly na venkově. Dlouhotrvající kontakt se znečištěným městským prostředím přispíval k vyššímu výskytu senné rýmy. U astmatu 19

a ekzému se výsledky mezi městským a venkovským prostředím příliš nelišily. (Priftis, Anthracopoulos et al. 2007) Zbývá zodpovědět, jakým způsobem dochází k tomu, že se u dětí z venkova vyskytuje nižší prevalence atopických onemocnění. Braun- Fahrlander (2000) nabízí několik možných vysvětlení. Prvním z nich je výběrové zkreslení. Dá se vypozorovat přesun rodin s dětmi trpícími alergií z venkova do měst. Ne vždy se však jedná o přesun z důvodů zdravotních. Mnohem častěji jsou to důvody ekonomické. Druhým řešením je vývoj tolerance. Děti, které žijí na farmě, jsou mnohem více vystaveny pylovým alergenům, když pomáhají rodičům při sklizni nebo když si hrají ve stodole, kde se uchovává seno pro dobytek. To vše přispívá k vývoji tolerance a nižšímu riziku vzniku senné rýmy u těchto dětí. Třetí možností je zvýšená mikrobiální stimulace. Zemědělské prostředí nabízí zvýšené hladiny mikrobiálních antigenů, které pocházejí jak z komenzálů, tak i patogenů. Vysoká koncentrace bakteriálních sloučenin byla nalezena ve stájích pro hospodářská zvířata. Jejich vyšší koncentrace má vliv na vyšší výskyt onemocnění dýchacích cest u farmářů. Brzký kontakt s infekčními onemocněními v raném dětství hraje protektivní roli ve vývoji atopické přecitlivělosti a onemocnění. Poslední zmíněným řešením je tradiční způsob života. Zemědělství může být ukazatel více tradičního života a podílet se na vysvětlení rozdílů v atopické přecitlivělosti mezi východní a západní evropskou populací. Rozdíly většinou nacházíme ve složení jídelníčku, vzdělání rodičů, pasivním kouření nebo způsobu vytápění. 5.2.2. Ústřední (etážové) vytápění s radiátory Ústřední vytápění je soustava vytápění založená na jednom topidle (kotli), umístěném mimo užívané místnosti, které vyrábí teplo a rozvádí ho pomocí teplovodních nebo teplovzdušných stupaček do otopných těles (radiátorů) po celé budově nebo její části. Za etážové vytápění se označuje otopný systém, ve kterém je topidlo umístěno přibližně ve stejné rovině (patře budovy) jako otopná tělesa. Pro ústřední topení se jako druhy topidel používají kotle na tuhá paliva (uhlí, dřevo, koks, štěpky), kotle na kapalná paliva (topná nafta, lehké topné oleje), plynové kotle (na zemní plyn nebo svítiplyn), elektrické kotle. (Velička 2013) 20

Vlivem ústředního topení na výskyt symptomů alergické rýmy se zabývali rakouští výzkumníci. Studie se účastnily 6-9leté děti a jejich rodiče, kteří vyplňovali dotazníky ohledně domácího prostředí a symptomů připomínajících alergickou rýmu. Ústřední topení s plynovým kotlem byl jeden z rizikových faktorů zvyšujících riziko výskytu symptomů alergické rýmy v posledních 12 měsících. (Zacharasiewicz, Zidek et al. 2000) V další studii Hunter, Davies et al. (2003) zjistili, že vytápění ústředním topením je jednoznačně rizikový faktor pro výskyt astmatu u dětí. Astmatické děti pocházely téměř 3 krát častěji z domácností s ústředním topením. Změny v životním stylu a průmyslový a ekonomický rozvoj zodpovídají za zvyšující se prevalenci atopických onemocnění. Klasický příklad můžeme nalézt u západního a východního Německa. Ve vyspělejším západním Německu mladí lidé mnohem více trpí atopickou přecitlivělostí, astmatem a sennou rýmou. Jednou z možných příčin je instalace nových izolujících oken a centrálního vytápění. To podporuje růst mikroorganismů, jako jsou roztoči a plísně, což vede ke zvyšující se alergenové zátěži. (Hirsch 1999) Podobně i Liccardi, Cazzola et al. (2001) zjistili, že instalace izolujících oken a ústřední vytápění přispívají k růstu roztočů a jsou rizikovým faktorem pro rozvoj přecitlivělosti dýchacích cest, především pokud jsou alergeny vdechovány v raném dětství. Jiné výsledky nabízí japonská studie, která se zabývala vztahem mezi atopickou dermatitidou a faktory domácího prostředí. Do studie bylo zahrnuto 4 254 dětí z 12 základních škol v Japonsku. Byly použity ISAAC dotazníky, které obsahovaly i otázky ohledně domácího prostředí. Vědci zjistili, že používání jiného způsobu vytápění než elektrického, navíc bez vhodného ventilačního potrubí, patří mezi rizikové faktory pro rozvoj atopické dermatitidy. (Ukawa, Araki et al. 2013) Gross, Heinrich et al. (2000) se zaměřili na determinanty výskytu alergenů Der p1 a Der f1 v domácím prachu ve dvou německých městech, Erfurtu a Hamburgu. Do studie se zapojilo 405 dospělých. Informace týkající se charakteristik obydlí a způsobu života se získaly pomocí dotazníků. Z každé domácnosti se odebraly vzorky prachu a testovaly na přítomnost Der p1 a Der 21

f1, dále se po dobu 7 dní monitorovala relativní vlhkost a teplota v obydlí. Koncentrace alergenů byla jednoznačně vyšší na podlahách v nižších patrech, na starých matracích, v poválečných budovách, v domech s jiným než ústředním vytápěním, na starých kobercích a v domech se psem. Zdá se, že ústřední vytápění je jedním z protektivních faktorů pro výskyt alergenů. Domy s ústředním vytápěním bývají vzduchotěsné a navržené tak, aby splňovaly maximální energetickou účinnost. Relativní vlhkost pak může dosahovat vysokých hodnot. V této studii vědci získali jednoznačně vyšší hodnoty teploty v domech s ústředním vytápěním. Přesto, že hodnoty relativní vlhkosti byly také mírně vyšší, hladiny Der p1 byly dvakrát nižší než u domácností bez ústředního vytápění. Vysvětlením by mohla být zvýšená teplota, která pravděpodobně redukuje hladiny Der p1. Roztoči ztrácí vodu a hynou. Další dotazníková studie probíhala v Polsku. Jejím cílem bylo zjistit vliv různých charakteristik domácího prostředí na výskyt roztočů a kočičích a psích alergenů v domácnostech s dětmi ve dvou oblastech, městské a venkovské. Nižší hladiny roztočů byly nalezeny v domácnostech v městské oblasti, naopak koncentrace kočičích a psích alergenů zde byly vyšší. Dalším zjištěním byla nižší koncentrace Der p1 a Der f1 v městských domech s ústředním vytápěním. (Wardzynska, Majkowska-Wojciechowska et al. 2012) 5.2.3. Plynové topidlo v místnosti (WAW) Plynové topidlo označované jako WAW je příkladem lokálního plynového vytápění. Patří mezi nejjednodušší způsoby vytápění jedné či více místností. Topidlo, které je zdrojem tepla, je zároveň i topným tělesem. Jedná se o nástěnné topidlo s odtahem spalin do komína nebo přes zeď pod oknem. Jednou z nejdůležitějších škodlivin, vznikající při oxidaci plynu, je oxid dusičitý. (Anonymous 2014) V italské studii se výzkumníci zaměřili na rizikové faktory a jejich vztah k pozitivitě kožních testů na běžné alergeny a klinické manifestaci atopických onemocnění v raném dětství. Do klinické manifestace se zahrnulo astma, alergická rýma, atopický ekzém a symptomy, kterými atopická onemocnění nejčastěji začínají v dětství. Studie se účastnilo 201 dětí ve věku 3 až 5 měsíců. Informace se získaly od matek dětí, které odpovídaly na otázky lékaře a 22

na otázky v dotaznících. V nich byla i otázka ohledně způsobu vytápění. Zjistilo se, že prevalence atopické rýmy je vyšší u dětí vystavených vlhkosti a plynovému topení v domácnosti. Plynové vytápění je tak vedle mateřského kouření, celkové anestezii během porodu, předčasného porodu, hrozícího potratu, porodní váze nižší než 2500 g a vlhkosti další jednoznačný rizikový faktor pro rozvoj alergické rýmy. (Stazi, Sampogna et al. 2002) S podobnými výsledky přišla i studie provedená v Turecku. Opět se zjišťovala spojitost mezi rizikovými faktory a alergickou rýmou, ale i její vztah k astmatu, atopické dermatitidě a alergické přecitlivělosti v populaci 2774 dětí ve věku 9-11 let. Bylo provedeno dotazníkové šetření a kožní testy na 13 inhalačních alergenů. Mezi jednoznačně rizikové faktory pro vznik alergické rýmy, která se projevila během posledních 12 měsíců, patří rodinná historie atopie, současné vytápění plynovým topením a vlhkost v domácnosti během prvního u života dítěte. (Kuyucu, Saraclar et al. 2006) Lanphear, Aligne et al. (2001) z dětského nemocničního zdravotního střediska v Ohiu (Children s Hospital Medical Center) se rozhodli identifikovat rizikové faktory pro doktorem diagnostikované astma. Do studie se zapojilo 8257 amerických dětí mladších 6 let. Mezi rizikové faktory patří rodinná historie atopie, dětská historie alergie na domácí zvíře, kontakt s tabákovým kouřem v prostředí, používání plynového vytápění a přítomnost psa v domácnosti. 5.2.4. Podlahové vytápění Podlahové vytápění může sloužit k vytápění celé domácnosti nebo jen částí či některých místností. K přenosu tepla nedochází pomocí cirkulace teplého vzduchu, ale sáláním teplé podlahy. Nejčastějším typem je teplovodní podlahové topení, skládající se z topidla a rozvodů tepla ohřátou vodou v trubkách. Dalším typem je elektrické podlahové topení, které je založené na elektrických topných tělesech a pracuje bez oběhu otopné kapaliny. Tento typ se používá spíše jako doplňkové vytápění. Třetím typem je teplovzdušné podlahové vytápění, které je založeno na rozvodu ohřátého vzduchu z teplovzdušného generátoru vzduchovými kanálky pod podlahou. (Velička 2013), (Anonymous 2014) 23

Významným zdrojem alergenů (inhalačních i kontaktních), které se běžně nacházejí v lidských obydlích, jsou roztoči. V Koreji se roztoči nacházejí ve více než 90 % domácností, přesto je zde ve srovnání se západními zeměmi relativně nižší hustota populace roztočů a koncentrace roztočích alergenů v domácím prachu. Korejští vědci se domnívají, že je to způsobeno nejen rozdílnými klimatickými podmínkami, ale vliv mají i kulturní rozdíly. Korejci nespí na matracích a nepoužívají ani koberce, které poskytují vhodné podmínky k životu roztočů. Téměř všechny korejské domácnosti používají podlahový vytápěcí systém. Ten přispívá k teplému a suchému okolnímu prostředí a snižuje hladinu prachu v domácnosti. (Jeong, Park et al. 2012) Zvýšení teploty, snížení absolutní vzdušné vlhkosti nebo kombinace obou těchto dějů jsou vhodné způsoby k udržení hladiny vzdušné vlhkosti pod kritickou hodnotou, která přispívá k růstu a množení roztočů. Zvýšením teploty roztoči ztrácí tělesnou vodu a hynou. Na podlaze vytápěné podlahovým topením jsou pro ně méně přijatelné podmínky. V nizozemské studii se výzkumníci rozhodli porovnat 16 domů s podlahovým vytápěním s 21 domy s konvenčním vytápěním. V průměru méně roztočů bylo na vytápěných podlahách, i když rozdíly oproti nevytápěným podlahám nebyly veliké. (de Boer 2003) Jedním z míst nevhodných pro množení roztočů je díky klimatickým podmínkám jižní Afrika. Sinclair, Coetzee et al. (2010) se rozhodli testovat prachové vzorky z 10 domácností po dobu 1 u. Vzorky se odebíraly z matrací, podlahy v ložnici a v obývacím pokoji a testovaly na přítomnost roztočů. Každý majitel bytu vyplnil dotazník s otázkami ohledně způsobu bydlení. Mezi nimi byla i otázka na způsob vytápění. Pět domácností bylo bez roztočů, tři domácnosti byly naopak pravidelně pozitivní na roztoče. Výsledky dotazníků naznačují, že domy s pozitivním výskytem roztočů byly novější budovy, mnohem častěji měly koupelnu u ložnice a byly vytápěny podlahovým topením. 5.2.5. Přímotop Přímotopy jsou přístroje používané k lokálnímu vytápění místností. Nejsou součástí sítě rozvodů tepla, ale pracují jako samostatné jednotky. Hlavní 24

výhodou je rychlé vyhřátí místnosti, ale jsou určeny především pro příležitostné vytápění, protože jejich provoz bývá dražší. Používají se přímotopy elektrické a plynové, v některých případech přenosné. Dále se dělí na přímotopy s termostatem, akumulací, ventilátorem, přímotopy sálavé, elektrické krby atd. (Anonymous 2014) Nenašli jsme téměř žádné studie, které by se zabývaly problematikou přímotopů. Pravděpodobně je to z důvodu, že ve světě nic podobného slovu přímotop neexistuje. Ze zahraniční literatury naší představě přímotopu nejvíce vyhovuje plynové zařízení bez jakéhokoli odtahu zplodin nebo elektrické zařízení s lokálním účinkem. 5.3. Větrání Větrání pochází z latinského slova ventilare a znamená vystavit větru. Jeho cílem je vytvořit v budovách vhodné a kvalitní prostředí a odstranit či snížit množství polutantů, které jsou produkované člověkem, jeho aktivitami i okolním prostředím. V posledních desetiletích dochází k výraznému snížení míry větrání. Lidé tráví většinu svého života doma, a proto kvalita vzduchu v jejich domácnostech je významný faktor ovlivňující jejich zdraví. Ke snížení četnosti větrání přispívá zvyšující se cena za energii a instalace nových izolujících oken. Tím se domácnosti stávají vzduchotěsnými, roste zde teplota i vlhkost. (Sundell 2004) 5.3.1. Syndrom nezdravých budov (Sick Building Syndrome) Syndrom nezdravých budov (SBS) je termín používaný pro zdravotní potíže způsobené vnitřním prostředím budov, nejčastěji domácím nebo pracovním. Souvisí s časem stráveným v těchto budovách. Dle Světové zdravotnické organizace v roce 1984 trpělo symptomy SBS 30 % obyvatel vyspělých zemí. Příklady symptomů SBS jsou bolesti hlavy, podráždění očí, nosu, krku, suchý kašel, suchá a svědivá pokožka, závratě a nevolnosti, potíže se soustředěním, únava a přecitlivělost na pachy. Přesná příčina těchto symptomů není známá. Ke zlepšení stavu dochází brzy po opuštění nezdravé budovy. Mezi příčiny SBS patří vytápěcí, větrací a klimatizační systémy, které se podílejí na neadekvátní distribuci vzduchu v budově. Dále chemické nečistoty 25

z vnitřních zdrojů jako jsou lepidla, koberce, čalounění, kopírovací přístroje, dřevěné výrobky, pesticidy a čisticí prostředky, které mohou uvolňovat těkavé organické látky. Těkavé organické látky jsou i součástí tabákového kouře, společně s dalšími toxickými sloučeninami a jemnými frakcemi tuhých látek. Dalším zdrojem znečištění jsou produkty spalování, především oxid uhelnatý, oxid dusičitý a malé částice, pocházející z petrolejových a plynových kamen, kamen na dřevo, krbů a plynových sporáků. Kvalitu ovzduší v budově kromě vnitřních zdrojů ovlivňují i venkovní zdroje. Venkovní vzduch obsahuje nečistoty z výfukových plynů motorových vozidel, produkty spalování, nečistoty z instalatérských otvorů a stavebních výfuků. Příkladem biologických nečistot jsou bakterie, plísně, viry a pyl. Vliv má i nevhodná teplota, vlhkost a osvětlení. (Agency 1991), (Zhang, Zhao et al. 2011) Skupina evropských vědců, nazvaná EUROVEN, přezkoumala několik studií týkajících se větrání a jeho vlivu na zdraví. Badatelé souhlasili, že větrání je jeden z důležitých faktorů ovlivňujících zdraví, ale i produktivitu lidí. Zároveň dospěli k závěru, že zvýšený průtok vzduchu v neprůmyslovém prostředí zlepšuje vnímání kvality vzduchu a průtok vzduchu pod hodnotou 25 l/s na osobu zvyšuje riziko symptomů SBS, pracovní neschopnost a snižuje produktivitu. Míra větrání s rychlostí výměny vzduchu (air change rate-ach) vyšší než 0,5/h se v severských domácnostech podílí na snížení hladiny roztočů. (Wargocki, Sundell et al. 2002) Zvýšené koncentrace roztočů v matracích a prachu na podlaze ve švédských domácnostech měly vztah k vyšší vlhkosti a nižší četnosti větrání v těchto domácnostech, především v ložnicích. Ani v jedné domácnosti neodpovídalo větrání švédským předpisům (ACH 0,5/h). Předpokládá se, že v oblastech s chladnějšími zimními podmínkami, je pravidelné větrání jeden z protektivních faktorů mající vliv na napadení roztoči. (Sundell, Wickman et al. 1995) Ve Švýcarsku, kde v zimě bývá chladné a suché podnebí, se pacientům s alergickými problémy doporučuje časté větrání jejich domovů. Chladný vzduch se podílí na snížení vlhkosti v domácnosti a redukci hladin roztočů. (Carrard and Pichler 2012) 26

V čínské studii se vědci zabývali vlivem ventilace a vlhkosti v prostředí studentských kolejí na astma a alergické symptomy mezi studenty žijícími na koleji. Studentské koleje v Číně jsou přelidněné, průměrně 4 studenti sdílejí velmi malý prostor. Prostředí kolejí ovlivňuje i mokré prádlo, které si studenti suší na chodbách. Vědci se rozhodli změřit četnost větrání, teplotu vzduchu a relativní vlhkost ve 223 pokojích u 348 studentů. Ti vyplnili dotazníky ohledně jejich zdravotního stavu. Zjistilo se, že čím vyšší byla četnost větrání, tím nižší byla prevalence studentů s alergickými příznaky. Navíc přítomnost lokalizovaných ukazatelů vlhkosti v kombinaci s nižší četností větrání jednoznačně zvyšovaly riziko alergických příznaků. Během léta se všechny pokoje díky teplému počasí větraly dostatečně pomocí otevřených oken a dveří, ale problém nastal v zimním období. Během topné sezóny se četnost větrání velmi snížila. V zimě, kdy byla okna na noc zavřená, se zvyšovala v pokojích i hladina oxidu uhličitého. U 39 % pokojů byla rychlost výměny vzduchu <0,5/h a 90 % pokojů mělo průtok vzduchu <8,3 l/s na osobu. (Sun, Zhang et al. 2011) K podobným výsledkům dospěli i vědci v další čínské studii. Sledovali vlhkost v domácnosti jako rizikový faktor pro rozvoj astmatu, senné rýmy a dalších respiračních symptomů u 4-6letých dětí. Ke snížení vlhkosti a tedy i prevalence astmatu, dušnosti, kašle a alergické rýmy výrazně přispívá zlepšená ventilace, především otevřená okna během noci v dětském pokoji. (Hu, Liu et al. 2014) Evropská studie, probíhající ve 22 výzkumných centrech v 10 evropských zemích, si kladla za cíl, zjistit determinanty pro hlavní roztočí alergeny Der p1 a Der f1 a jejich rozložení. Informace ohledně způsobu bydlení se získaly pozorováním a rozhovorem s 3580 účastníky. Dále výzkumníci odebírali prachové vzorky z matrací a testovali je na přítomnost Der p1, Der f1 a Der 2 alergenů. Der 1 alergeny se v detekovatelném množství ( 0,1 µg/g) vyskytovaly v 68 % vzorků, Der 2 alergeny v 53 %. Mezi hladinami alergenů z různých výzkumných center byly velké rozdíly. Jedním z faktorů, ovlivňujících výskyt roztočů, je teplota. Nízké zimní teploty snižují hladiny především Der p1. Studie pázala, že spánek v ložnici s otevřenými okny na noc v zimních měsících je spojen s nižším výskytem roztočích alergenů. Výsledky platí jak 27

pro Der p1, tak i Der f1. Další protektivní vliv na výskyt Der p1, nikoli však Der f1, mělo používání ústředního vytápění a umístění ložnice ve vyšších patrech domu. Naopak mezi rizikové faktory patřilo používání starších matrací, nedostatečné větrání v ložnici a vlhkost v domě. (Zock, Heinrich et al. 2006) Ve Švédsku se vědci rozhodli zjistit, jestli nízká míra větrání v domácnostech je spojena s vyšší prevalencí astmatu a alergických symptomů u dětí. Studie zahrnovala 198 případů (děti s alespoň dvěma ze třech symptomů: dušnost, rýma, ekzém) a 202 kontrol. Většina domácností nesplňovala minimální požadavky ohledně míry ventilace (0,5/h) a jednoznačně nižší míra větrání byla ve zmíněné skupině případů. Hypotéza, že nízká míra ventilace zvyšuje riziko alergických symptomů, nebyla jednoznačně pázaná, ale ani odmítnutá. Pravděpodobně díky malé velikosti vzorku. (Bornehag, Sundell et al. 2005) Žádný přímý vztah mezi četností větrání a výskytem astmatu a alergií u dětí se nepázal ve dvou severských studiích. Ve většině domácností byla rychlost výměny vzduchu vyšší než 0,5/h, lze tedy předpokládat, že vztah mezi mírou větrání a zdravotními problémy se projeví při ACH pod 0,5/h. Vyšší četnost větrání může navíc zvyšovat hladiny nečistot pocházejících z venkovního prostředí, např. oxidu dusičitého. (Emenius, Svartengren et al. 2004), (Oie, Nafstad et al. 1999) 5.3.2. Klimatizace Klimatizace se využívá pro úpravu teploty, vlhkosti a čistoty vzduchu, který se filtruje z venkovního i vnitřního prostředí. Během posledních let narůstá počet nemocí, které souvisí s pobýváním v prostorech s klimatizačním zařízením. Problémem se stávají především mikroorganismy (bakterie, viry, plísně). Při optimálních podmínkách (teplota, vlhkost) se kumulují a rozmnožují v různých částech klimatizačního systému (např. potrubí a filtry) a při proudění vzduchu putují až do vnitřního prostředí. K tomuto ději však dochází pouze tehdy, když se klimatizační systém pravidelně neudržuje a nekontroluje. Pokud je člověk dlouhodobě vystaven chladnému klimatizovanému prostoru, může to negativně ovlivnit funkci řasinkového epitelu. Výsledkem je 28

paralýza epitelu a stagnace hlenu, vysychání sliznic horních cest dýchacích, bakteriální infekce horních cest dýchacích, rýma a chrapot. Chladný vzduch způsobí prochladnutí a bolest v obličeji, krku a zádech i podráždění periferních nervů. Při střídání chladného prostoru a tepla se v důsledku vazokonstrikce a vazodilatace může projevit kolaps. V klimatizovaných místnostech, kde nejsou okna, se u některých osob objevují i psychosomatické potíže jako je únava, bolest hlavy, dýchací a žaludeční potíže. Klimatizace patří mezi faktory způsobující SBS. (Kohoutová 2008) Kuwahara, Kondoh et al. (2001) zjišťovali rizikové faktory přispívající k alergickým symptomům dýchacích cest u populace zdravých dospělých žen. V japonských domácnostech ve městech se velmi často používají klimatizační zařízení, hlavně během horkého počasí, kdy teploty i vlhkost v domácnostech dosahují vysokých hodnot. Studie pázala jednoznačně pozitivní vztah mezi intenzivním používáním klimatizace v teplém počasí a atopickou přecitlivělostí. Klimatizace neredukuje hladinu vlhkosti pod hranici nutnou pro přežití roztočů. Při setkání dvou prostředí, venkovního vlhkého a teplého a vnitřního chladnějšího s nižší vlhkostí, vznikají ideální podmínky pro množení roztočů. Vysoká dopravní hustota může mít vliv na vývoj astmatu a alergických symptomů u předškolních dětí. Zuraimi, Tham et al. (2011) se rozhodli sledovat, jestli používání klimatizace snižuje riziko výskytu astmatu a alergických symptomů způsobených znečištěným vzduchem v lokalitách s hustým provozem. U dětí, které spaly v domácnostech s klimatizací, se nepázal žádný vztah mezi výskytem astmatu a alergických symptomů a vysokou dopravní hustotou. Zatímco u dětí z domácností bez klimatizace se projevil jednoznačně nepříznivý vliv hustého provozu na výskyt astmatu a alergických symptomů. V Singapuru vědci zjistili, že děti žijící v domácnostech bez klimatizace jsou ve vyšším riziku rozvoje přecitlivělosti na plísně a polysenzibilizace. (Kidon, See et al. 2004) 29

6. Experimentální část 6.1. Metody Cílem této diplomové práce bylo porovnat výsledky získané z dotazníkového šetření se zahraniční, ale i domácí literaturou, zabývající se příčinami rozvoje alergií a alergických onemocnění u dětí. Dotazníky zahrnovaly několik širších okruhů témat, které si mezi sebou rozdělilo a statisticky zpracovalo několik diplomantů. Témata byla do dotazníků vybrána na základě toho, zda jim byla již věnována pozornost odborné veřejnosti v zahraničí nebo u nás. Dotazníky se rozeslaly do několika desítek základních škol v České republice. Na jejich vyplnění se podíleli rodiče dětí, kteří na otázky odpovídali retrospektivně. Děti byly žáky sedmých a osmých tříd, narozené v letech 1995-1999. Navrácené dotazníky jsme pak statisticky zpracovali. 6.2. Použitý materiál a pomůcky Vytištěné dotazníky s doprovodným dopisem Dopisy pro vedoucí škol Počítače Počítačové programy Microsoft Excel, Microsoft Word, Fine Reader v. 4, citační program EndNote Scannery Tiskárny USB flash disky, externí harddisk 6.3. Pracovní postup 6.3.1. Tvorba dotazníků Dotazníky vznikaly v roce 2011 a jejich sestavením se zabývalo několik diplomantů společně pod vedením PharmDr. Petra Jílka, CSc. Témata se vybírala podle jejich možné souvislosti s vývojem alergií a s ohledem na existující dostupnou vědeckou literaturu. 30

Důraz byl kladen na srozumitelnost dotazníků a také na jejich anonymitu. Zajímalo nás pouze poštovní směrovací číslo bydliště. Jednotlivá témata se rozdělila mezi diplomanty. Mým tématem se stal vliv vytápění a větrání na výskyt alergií u dětí. 6.3.2. Struktura dotazníků Dotazník měl strukturu jednotlivých celků s tematickými otázkami. Na otázky odpovídali rodiče dětí, především matky. Dotazník byl složen z devíti stran. První strana byla úvodní, ve které byl popsán účel dotazníku, dobrovolná účast, anonymita a postup, jak správně dotazník vyplnit. Další strany obsahovaly již otázky, na které rodiče odpovídali nejčastěji pomocí křížků, případně měli možnost u některých otázek doplnit i slovní vyjádření. U většiny otázek byly čtyři kolonky pro různá věková období (1., 2. až 3., 4. až 5. a 6. až dosud), pro případ, že by se odpovědi na otázky s postupem věku měnily. K jednotlivým okruhům byly pro větší srozumitelnost uvedeny doplňující informace. První okruh otázek byl zaměřen na obecné údaje o dítěti a jeho rodině. Zajímal nás a měsíc narození dítěte, jeho pohlaví, výška, váha a informace o místě narození i o současném bydlišti, abychom mohli charakterizovat prostředí, ve kterém dítě prožilo své dětství. Dále jsme se ptali na zdravotní potíže u dítěte i u jeho pokrevních příbuzných, současnou i dřívější léčbu alergických symptomů u dítěte, návštěvy dítěte u lékaře a jeho případnou diagnózu a na léky, které dítě užívalo či užívá proti alergii. Tento úvod nám pomohl rozdělit děti do dvou skupin, na alergiky a nealergiky. V dalších částech dotazníků nás zajímala výživa matky v těhotenství a kojení, užívání léků a potravních doplňků, průběh těhotenství a okolnosti porodu. Od těhotenství a kojení jsme přešli ke stravovacím návykům dítěte, způsobu hygieny a péči o pokožku dítěte, onemocněním, které dítě prodělalo, užívání antibiotik v dětství a kontaktu dítěte se zvířaty. Dále jsme se dotazovali na hygienické návyky v domácnosti a na vybavení prostředí, ve kterém dítě spalo. 31

6.3.3. Návratnost dotazníků Celkem 2793 dotazníků jsme rozeslali do 69 základních škol po celé České republice. Na dotazník odpovědělo a zpět ho poslalo 1697 rodičů. Návratnost dosáhla přibližně 61 %. 6.3.4. Zpracování dotazníků Každá strana dotazníku byla při jeho tisku opatřena šestimístným kódem, který sloužil pro identifikaci jednotlivých dotazníků. U navrácených dotazníků jsme jejich strany naskenovali do počítače a utřídili je podle čísla stran do složek. K zisku dat jsme využili program Fine Reader v. 4. Program pomocí nevyplněného dotazníku rozeznal zakřížkovaná políčka u vyplněných dotazníků. Provedli jsme kontrolu každé zpracované strany, opravu případných chyb a doplnění ručně psaných odpovědí. Data jsme následně převedli do programu Microsoft Excel. Výsledkům jednotlivých políček jsme přidělili číselné odpovědi v podobě 1 (ano), 0 (ne) a -1 (bez odpovědi). U některých otázek bylo na výběr z více odpovědí, ty pak měly číslování 1,2,3 atd. Při statistickém vyhodnocení jsme pracovali s filtry. Dotazníky, které byly jen částečně vyplněné, jsme vyfiltrovali a dále s nimi již nepracovali. Bylo nutno určit kritéria, podle kterých by dítě patřilo do skupiny alergiků. Alergické dítě muselo současně splňovat tyto tři podmínky: 1) u dítěte se ve věku od dvou let vyskytl alespoň jeden alergický příznak 2) dítě ve věku od dvou let bylo alespoň jednou léčeno kvůli symptomům alergie 3) dítě ve věku od dvou let kvůli symptomům alergie a jejich léčbě opakovaně navštívilo lékaře Děti, které nesplňovaly ani jednu z výše uvedených podmínek pro alergiky, jsme zařadili do skupiny nealergiků. Pokud dítě splňovalo jednu nebo dvě podmínky, s jejich údaji jsme při dalším vyhodnocení nepočítali. 32

6.3.5. Vyhodnocení získaných dat V programu Microsoft Excel jsme si vyfiltrovali odpovědi alergiků a nealergiků (následně astmatiků a neastmatiků, ekzematiků a neekzematiků, dětí s alergickou rýmou a bez alergické rýmy) na danou otázku. Při jejich porovnání jsme k získání statistické významnosti využili chí-kvadrát test závislosti dvou kvalitativních znaků (Klemera and Klemerová 1999). K vytvoření tohoto testu byl použit opět Microsoft Excel a následující vzorec: X 2 = [(ad bc) / (na + nb)] 2. (1/a0 + 1/b0 + 1/c0 + 1/d0) a = ka počet výskytu sledovaného znaku A b = kb počet výskytu sledovaného znaku B c = na ka d = nb kb a0 = (ka + kb). na / (na + nb) b0 = a + b a0 c0 = na a0 d0 = nb b0 ka, kb počet výskytu sledovaného znaku na, nb počet pokusů náhodného jevu A, B Rozdíl mezi dvěma kvalitativními znaky měl statistickou významnost se spolehlivostí p, pokud platila následující nerovnost: X 2 > X 2 p Čím nižší hodnotu p jsme získali, tím měl sledovaný jev vyšší statistickou významnost. Pro přehlednost jsme tři stupně významnosti vyjádřili v grafech pomocí hvězdiček: p 0,05 * p 0,01 ** p 0,001 *** Z výsledků získaných pomocí chí-kvadrát testu jsme v programu Microsoft Excel vytvořili grafy a ty pak převedli do programu Microsoft Word, který jsme použili pro sepsání diplomové práce. 33

7. Výsledky 7.1. Vytápění Zaměřili jsme se na vliv jednotlivých způsobů vytápění na výskyt alergií u dětí. Zajímal nás způsob vytápění místnosti, kde dítě spalo. Výskyt jasných alergiků a jasných nealergiků jsme sledovali ve čtyřech věkových etapách. Jednalo se o 1. života dítěte, 2. až 3., 4. až 5. a 6. života dítěte až dosud. Podobným způsobem jsme řešili vliv jednotlivých způsobů vytápění na výskyt astmatu, atopického ekzému a alergické rýmy u dětí. Opět ve čtyřech obdobích jejich života. Do hodnocení jsme nezahrnuli dotazníky, ve kterých rodiče odpověděli nevím. Procenta v grafech jsou zaokrouhlena na 1 desetinné místo. 7.1.1. Vytápění kamny na tuhá paliva nebo krbem V této části jsme se zabývali vlivem vytápění kamny na tuhá paliva nebo krbem na výskyt alergiků a nealergiků. V prvním roce života spalo 4,8 % alergiků a 5,4 % nealergiků v místnosti vytápěné kamny nebo krbem. Ve dvou až třech letech došlo naopak ke zvýšení výskytu alergiků na 5,0 % a snížení výskytu nealergiků na 4,5 %. Ve čtyřech až pěti letech se četnost alergiků a nealergiků téměř vyrovnala na 4,8 % a 4,9 %. Od 6. u života dítěte jsme zaznamenali nárůst alergiků na 6,0 % a pokles nealergiků na 3,8 %. Zjištěné hodnoty nebyly statisticky významné. (Tab. 11.1.1.1.) 34

7.1.1.1. Graf Vliv vytápění kamny na tuhá paliva nebo krbem na výskyt alergií u dětí Jak již bylo uvedeno dříve, astma, atopický ekzém a senná nebo celoroční rýma (ne z nachlazení) patří mezi nejčastější alergická onemocnění. Proto jsme se po zjištění četnosti alergiků a nealergiků zaměřili na vliv vytápění kamny na tuhá paliva nebo krbem na výskyt těchto třech alergických onemocnění. Od narození do 5. u života jsme zaznamenali vyšší výskyt astmatiků. Od 6 let dochází naopak k nárůstu četnosti neastmatiků. V 1. roce života spalo 11,1 % astmatiků a 4,6 % neastmatiků v místnosti vytápěné kamny nebo krbem. Ve 2 až 3 letech to bylo 11,7 % astmatiků a 3, 8 % neastmatiků, od 4 do 5 let 7, 5 % astmatiků a 3,8 % neastmatiků. Od 6 let se snížil výskyt astmatiků na 3,5 %, zatímco u neastmatiků se mírně zvýšila hodnota na 4,0 %. Mezi astmatiky a neastmatiky v prvním roce a ve dvou až třech letech jsme zaznamenali statisticky významné rozdíly. (Tab. 11.1.1.2.) 35

7.1.1.2. Graf Vliv vytápění kamny na tuhá paliva nebo krbem na výskyt astmatu u dětí U ekzematiků, kteří spali v místnostech vytápěných kamny na tuhá paliva nebo krbem, se projevilo postupné zvyšování jejich četnosti. Od 4,0 % v prvních třech letech života, přes 4,9 % ve 4. a 5. roce, až k 7,5 % po 6. roce života. Opačný jev se projevil u neekzematiků, kde došlo k poklesu četnosti ze 4,9 % v 1. roce, přes 4,2 % ve 2 až 3 letech, 4,0 % během čtyř až pěti let až na 3,7 % po 6. roce života. Statisticky významný rozdíl mezi ekzematiky a neekzematiky jsme zaznamenali u šestiletých a starších dětí. (Tab 11.1.1.3.) 7.1.1.3. Graf Vliv vytápění kamny na tuhá paliva nebo krbem na výskyt ekzému u dětí 36

Alergickou rýmou trpělo v 1. roce 6,3 % dětí, které spaly v místnostech vytápěných kamny nebo krbem, bez rýmy bylo 4,7 % dětí. Ve 2 a 3 letech trpělo 2,9 % dětí a netrpělo 4,3 %, od 4. do 5. u 3,3 % dětí a 4,1%. Od 6 let mělo alergickou rýmu 5,1 % dětí a nemělo 3,8 % dětí. Získané výsledky nebyly statisticky významné. (Tab. 11.1.1.4.) 7.1.1.4. Graf Vliv vytápění kamny na tuhá paliva nebo krbem na výskyt alergické rýmy u dětí 7.1.2. Ústřední (etážové) vytápění s radiátory Při sledování vlivu vytápění ústředním topením na výskyt alergií u dětí jsme v prvních pěti letech života zjistili mírnou převahu alergiků nad nealergiky. V prvním i ve druhém až třetím roce života spalo 80,1 % alergiků v místnosti vytápěné ústředním topením. Ve čtyřech a pěti letech to bylo 81,8 % a od šesti let 79,4 %. Nealergiků vystavených ústřednímu topení bylo 76,2 % v prvním roce, 75,4 % ve 2 až 3 letech, 76,4 % od 4 do 5 let a 80,0 % od 6. u života. V období od čtyř do pěti let jsme zaznamenali statisticky významné rozdíly mezi alergiky a nealergiky. (Tab. 11.1.2.1.) 37

7.1.2.1. Graf Vliv ústředního vytápění na výskyt alergií u dětí Při zjišťování rozdílu mezi astmatiky a neastmatiky jsme nezískali statisticky významné výsledky. Četnost astmatiků, kteří spali v místnostech vytápěných ústředním topením, byla větší ve všech čtyřech sledovaných obdobích. Do jednoho u bylo vystaveno ústřednímu topení 80,0 % astmatiků a 77,9 % neastmatiků, ve 2. až 3. roce 81,8 % astmatiků a 76,7 % neastmatiků, od 4 do 5 let 84,9 % astmatiků a 78,2 % neastmatiků a od 6 let až dosud 81,7 % astmatiků a 79,8 % neastmatiků. (Tab. 11.1.2.2.) 7.1.2.2. Graf Vliv ústředního vytápění na výskyt astmatu u dětí 38

V místnosti vytápěné ústředním topením spalo 80,8 % ekzematiků a 77,6 % neekzematiků v prvním roce života, 80,1 % dvouletých a tříletých ekzematiků a 76,6 % neekzematiků. Od 4. u došlo k poklesu četnosti ekzematiků na 75,6 % a nárůstu neekzematiků na 78,8 %. Od 6. u na 78,2 % ekzematiků a 80,1 % neekzematiků. Získané výsledky nebyly statisticky významné. (Tab. 11.1.2.3.) 7.1.2.3. Graf Vliv ústředního vytápění na výskyt ekzému u dětí Výskyt dětí trpících alergickou rýmou, které spaly v místnostech s ústředním topením proti těm bez rýmy, byl ve všech sledovaných obdobích vyšší. Do 2 let trpělo alergickou rýmou 81,3 % dětí vystavených ústřednímu topení a netrpělo 77,8 % dětí, od dvou do třech let mělo rýmu 82,9 % dětí a nemělo 76,6 %. Od 4 do 5 let mělo rýmu 84,8 % dětí a nemělo 78,0 %. Od 6 let bylo 83,5 % dětí trpících rýmou a 79,3 % dětí bez rýmy. Získané výsledky nebyly statisticky významné. (Tab. 11.1.2.4.) 39

7.1.2.4. Graf Vliv ústředního vytápění na výskyt alergické rýmy u dětí 7.1.3. Vytápění plynovým topidlem v místnosti (WAW) Dále jsme se zabývali vlivem vytápění plynovým topidlem na výskyt alergií u dětí. Ve všech sledovaných obdobích jsme získali vyšší četnost alergiků než nealergiků. V prvním roce života spalo 5,0 % alergiků a 4,1 % nealergiků v místnosti vytápěné plynovým topením, ve dvou a třech letech to bylo 4,3 % alergiků a 3,6 % nealergiků, od 4 do 5 let 5,0 % alergiků a 2,9 % nealergiků a od 6 let až dosud 5,5 % alergiků a 3,2 % nealergiků. V období od 6 let až dosud jsme získali statisticky významné výsledky. (Tab. 11.1.3.1.) 7.1.3.1. Graf Vliv vytápění plynovým topidlem na výskyt alergií u dětí 40

Při zjišťování vlivu vytápění plynovým topením na výskyt astmatu byla četnost neastmatiků ve všech sledovaných obdobích vyšší než četnost astmatiků. Během prvního u života spalo 4,4 % astmatiků a 4,9 % neastmatiků v místnosti s plynovým topením. Ve dvou a třech letech došlo k poklesu výskytu astmatiků na 1,3 %, od 4 do 5 let až na 1,1 %. Četnost neastmatiků byla 4,4 % ve 2 až 3 letech a 4,0 % ve 4 až 5 letech. Od 6. u výskyt astmatiků mírně narostl na 3,5 %, neastmatici tvořili 4,1 %. Mezi hodnotami astmatiků a neastmatiků jsme nezaznamenali statisticky významné rozdíly. (Tab. 11.1.3.2.) 7.1.3.2. Graf Vliv vytápění plynovým topidlem na výskyt astmatu u dětí Ekzémem trpělo v prvním roce života 4,6 % dětí, které spaly v místnostech s plynovým topidlem, bez ekzému bylo 4,9 % dětí. Od dvou let došlo ke zvýšení četnosti ekzematiků na 7,3 % a poklesu četnosti neekzematiků na 4,0 %. Ve 4 a 5 letech spalo 4,9 % ekzematiků a 3,8 % neekzematiků v místnosti vytápěné plynovým topidlem. Od 6. u se projevil pokles ve výskytu ekzematiků na 3,0 % a nárůst neekzematiků na 4,1 %. Hodnoty nebyly statisticky významné. (Tab. 11.1.3.3.) 41

7.1.3.3. Graf Vliv vytápění plynovým topidlem na výskyt ekzému u dětí Dále jsme sledovali vliv plynového topení na výskyt alergické rýmy. Ve všech čtyřech sledovaných obdobích jsme zaznamenali vyšší četnost dětí trpících alergickou rýmou. Během prvního u života trpělo rýmou 7,8 % dětí, bez rýmy bylo 4,8 % dětí. Od 2 let mělo rýmu 4,8 % dětí, bez ní bylo 4,3 %, ve 4 a 5 letech bylo 5,3 % dětí s rýmou a bez ní 3,7 % a od 6 let až dosud trpělo rýmou 4,7 % dětí a netrpělo 4,0 % dětí. Zjištěné hodnoty nebyly statisticky významné. (Tab. 11.1.3.4.) 7.1.3.4. Graf Vliv vytápění plynovým topidlem na výskyt alergické rýmy u dětí 42

7.1.4. Podlahové vytápění Dále jsme se zabývali vlivem vytápění podlahovým topením na výskyt alergií u dětí. Nealergici převažovali nad alergiky ve všech sledovaných obdobích. V prvním roce spalo 0,7 % alergiků a 0,9 % nealergiků v místnosti s podlahovým topením, ve 2. a 3. roce 0,5 % alergiků a 1,2 % nealergiků, od 4 do 5 let 0,7 % alergiků a 0,8 % nealergiků a od 6. u 2,4 % alergiků a 2,5 % nealergiků. Získané výsledky nebyly statisticky významné. (Tab. 11.1.4.1.) 7.1.4.1. Graf Vliv podlahového vytápění na výskyt alergií u dětí Při zjišťování vlivu podlahového vytápění na výskyt astmatu převažovala četnost astmatiků nad neastmatiky téměř ve všech sledovaných obdobích. Pouze ve 4 a 5 letech bylo astmatiků 0,0 % a neastmatiků 0,7 %. V prvním roce spalo 2,2 % astmatiků a 0,7 % neastmatiků v místnosti s podlahovým vytápěním, ve dvou až třech letech to bylo 1,3 % astmatiků a 0,8 % neastmatiků a od 6 let 3,5 % astmatiků a 2,3 % neastmatiků. Žádný z výsledků nebyl statisticky významný. (Tab. 11.1.4.2.) 43

7.1.4.2. Graf Vliv podlahového vytápění na výskyt astmatu u dětí V prvním roce života byla četnost ekzematiků, kteří spali v místnostech s podlahovým vytápěním, 2,0 % a neekzematiků 0,6 %. Od dvou do třech let došlo ke snížení výskytu ekzematiků na 0,7 % a navýšení neekzematiků na 0,8 %. Ve 4 a 5 letech se projevil opět nárůst výskytu ekzematiků na 2,4 % a pokles neekzematiků na 0,5 %. Od 6. u spalo 2,3 % ekzematiků a 2,4 % neekzematiků v místnosti vytápěné podlahovým topením. Statisticky významný rozdíl mezi ekzematiky a neekzematiky jsme zaznamenali ve 4. a 5. roce života. (Tab. 11.1.4.3.) 7.1.4.3. Graf Vliv podlahového vytápění na výskyt ekzému u dětí 44

Sledováním vlivu podlahového vytápění na výskyt alergické rýmy u dětí jsme v prvním roce života získali statisticky významné výsledky. Alergickou rýmou trpělo v 1. roce 3,1 % dětí, bez rýmy bylo 0,6 % dětí, ve 2 a 3 letech rýmu mělo 0,0 % dětí a bez ní bylo 0,8 %. Ve 4. a 5. roce rýma postihla 1,3 % dětí a 0,6 % dětí bylo bez rýmy. Od 6 let mělo rýmu 1,7 % dětí a nemělo 2,5 % dětí. (Tab. 11.1.4.4.) 7.1.4.4. Graf Vliv podlahového vytápění na výskyt alergické rýmy u dětí 7.1.5. Vytápění přímotopem nebo akumulačními kamny V další otázce jsme se zabývali vlivem vytápění přímotopem nebo akumulačními kamny na výskyt alergie u dětí. Ve všech sledovaných obdobích byla četnost nealergiků vyšší než alergiků, i když s věkem docházelo k postupnému snižování této četnosti. V prvním roce jsme zaznamenali 6,7 % alergiků a 8,2 % nealergiků. Ve dvou a třech letech spalo 5,8 % alergiků a 7,4 % nealergiků v místnosti vytápěné přímotopem, od 4 do 5 let to bylo 2,9 % alergiků a 5,8 % nealergiků a od 6 let 4,1 % alergiků a 5,3 % nealergiků. Statisticky významný rozdíl mezi alergiky a nealergiky jsme zjistili v období od 4 do 5 let. (Tab. 11.1.5.1.) 45

7.1.5.1. Graf Vliv vytápění přímotopem na výskyt alergií u dětí Od narození do 3 let života jsme zjistili vyšší výskyt neastmatiků, naopak od čtyř let až dosud byla četnost vyšší u astmatiků. V prvním roce bylo 4,4 % astmatiků a 7,7 % neastmatiků pod vlivem přímotopu, ve 2 a 3 letech 2,6 % astmatiků a 7,0 % neastmatiků, od 4 do 5 let 6,5 % astmatiků a 4,9 % neastmatiků. Od 6. u jsme zjistili 6,1 % astmatiků a 4,9 % neastmatiků. Získané výsledky nebyly statisticky významné. (Tab. 11.1.5.2.) 7.1.5.2. Graf Vliv vytápění přímotopem na výskyt astmatu u dětí 46

Při zjišťování vlivu vytápění přímotopem na výskyt ekzému u dětí jsme nezískali statisticky významné výsledky. Ekzémem trpělo v prvním roce života 6,6 % dětí, ve 2 a 3 letech 4,0 %, od 4 do 5 let 4,1 % dětí a od 6 let 6,8 % dětí. U neekzematiků se projevilo postupné snižování četnosti se snižujícím se věkem dětí. V prvním roce jsme zaznamenali 7,7 % neekzematiků, ve dvou a třech letech 7,1 %, ve čtyřech a pěti letech 5,0 % a od šesti let 4,9 % neekzematiků. (Tab. 11.1.5.3.) 7.1.5.3. Graf Vliv vytápění přímotopem na výskyt ekzému u dětí V prvním roce jsme získali vyšší četnost dětí, které spaly v místnostech s přímotopem a netrpěly alergickou rýmou. Od 2 let došlo naopak k navýšení výskytu dětí s alergickou rýmou. Od 4. u se opět navyšuje četnost dětí netrpících rýmou. Během prvního u mělo alergickou rýmu 6,3 % dětí, bez ní bylo 7,7 % dětí, od 2 do 3 let trpělo rýmou 7,6 % dětí a netrpělo 6,8 %. Ve 4 a 5 letech to bylo 3,3 % dětí s rýmou a 5,1 % dětí bez rýmy. Od 6. u se rýma projevila u 4,2 % dětí a bez rýmy bylo 5,2 % dětí. Zaznamenané hodnoty nebyly statisticky významné. (Tab. 11.1.5.4.) 47

7.1.5.4. Graf Vliv vytápění přímotopem na výskyt alergické rýmy u dětí 7.1.6. Jiný způsob vytápění V dalším ku jsme sledovali vliv jiného způsobu vytápění na výskyt alergií u dětí. Ve všech sledovaných obdobích jsme získali vyšší četnost nealergiků než alergiků. V prvním roce bylo 0,2 % dětí alergických a 0,7 % nealergiků, ve 2 a 3 letech opět 0,2 % alergiků a 0,7 % nealergiků. Od 4 do 5 let došlo k mírnému nárůstu alergiků na 0,5 % a nealergiků na 1,1 %. Od 6. u spalo v místnosti s jiným způsobem vytápění 0,7 % alergiků a 1,1 % nealergiků. Zaznamenané hodnoty nebyly statisticky významné. (Tab. 11.1.6.1.) 7.1.6.1. Graf Vliv jiného způsobu vytápění na výskyt alergií u dětí 48

Zjišťováním vlivu jiného způsobu vytápění na výskyt astmatu jsme nezískali statisticky významné výsledky. Od narození do třech let jsme zjistili 0,0 % astmatiků. Neastmatiků bylo v prvním roce 0,5 % a 0,6 % ve 2. a 3. roce. Od 4 do 5 let narostla četnost astmatiků na 1,1 % a neastmatiků na 0,8 %. Od 6 let spalo v místnosti s jiným způsobem vytápění 0,9 % astmatiků a 1,0 % neastmatiků. (Tab. 11.1.6.2.) 7.1.6.2. Graf Vliv jiného způsobu vytápění na výskyt astmatu u dětí Dále jsme se zabývali vlivem jiného způsobu vytápění na výskyt atopického ekzému u dětí. Od narození do třech let trpělo ekzémem 0,7 % dětí, ve 4 a 5 letech 0,8 % dětí a od 6. u života došlo ke zvýšení na 1,5 %. Bez ekzému bylo od narození do třech let 0,5 % dětí, ve 4 a 5 letech 0,8 % a od 6 let 0,9 % dětí. Výsledky nebyly statisticky významné. (Tab. 11.1.6.3.) 49

7.1.6.3. Graf Vliv jiného způsobu vytápění na výskyt ekzému u dětí Alergickou rýmou trpělo v prvním roce života 1,6 % dětí, které byly vystaveny jinému způsobu vytápění. Ve dvou a třech letech došlo k postupnému poklesu četnosti na 1,0 %, na 0,7 % ve 4 a 5 letech a na 0,4 % dětí od 6 let. Bez alergické rýmy bylo 0,4 % dětí v prvním roce, 0,5 % dětí ve dvou a třech letech, 0,9 % od 4 do 5 let a 1,1 % dětí od 6. u života. Zaznamenané hodnoty neměly statistickou významnost. (Tab. 11.1.6.4.) 7.1.6.4. Graf Vliv jiného způsobu vytápění na výskyt alergické rýmy u dětí 50

7.2. Větrání V další části jsme se zabývali vlivem jednotlivých způsobů větrání na výskyt alergií u dětí. Zajímal nás způsob větrání místnosti, kde dítě spalo. Výskyt jasných alergiků a jasných nealergiků jsme sledovali opět ve čtyřech obdobích života. Vliv jednotlivých způsobů větrání na výskyt astmatu, atopického ekzému a alergické rýmy u dětí jsme řešili podobně jako u vytápění. Do hodnocení jsme nezahrnuli dotazníky, ve kterých rodiče odpověděli nevím. Procenta v grafech jsou zaokrouhlena na 1 desetinné místo 7.2.1. Celoročně otevřené okno během spánku Při sledování vlivu celoročně otevřeného okna během spánku dítěte na výskyt alergií u dětí jsme nezaznamenali statisticky významné výsledky. Ve všech sledovaných obdobích byla četnost alergiků vyšší než nealergiků. V prvním roce spalo při celoročně otevřeném okně 3,7 % alergiků a 2,7 % nealergiků, ve dvou a třech letech to bylo 3,7 % alergiků a 2,4 % nealergiků, od 4 do 5 let 4,2 % alergiků a 2,3 % nealergiků a od 6 let 4,5 % alergiků a 3,0 % nealergiků. (Tab. 11.2.1.1.) 7.2.1.1. Graf Vliv celoročně otevřeného okna během spánku na výskyt alergií u dětí Ve věku od dvou let až dosud jsme zaznamenali vyšší výskyt astmatiků, kteří spali při celoročně otevřeném oknu. V prvním roce života byla četnost 51

astmatiků 2,4 % a neastmatiků 3,2 %. Od dvou let došlo k nárůstu astmatiků na 9,5 % a poklesu neastmatiků na 2,8 %. Ve 4 a 5 letech se četnost astmatiků ještě zvýšila na 11,0 % a u neastmatiků byla 2,9 %. Od 6. u spalo při celoročně otevřeném okně 5,4 % astmatiků a 3,8 % neastmatiků. Od 2 do 5 let byly rozdíly mezi astmatiky a neastmatiky statisticky významné. (Tab. 11.2.1.2.) 7.2.1.2. Graf Vliv celoročně otevřeného okna během spánku na výskyt astmatu u dětí U ekzematiků, kteří spali v místnostech s celoročně otevřeným oknem, byla četnost ve všech sledovaných obdobích vyšší. Od 2 do 5 let byly rozdíly mezi ekzematiky a neekzematiky podobně jako u astmatu statisticky významné. V prvním roce bylo 4,1 % ekzematiků a 3,0 % neekzematiků, od 2 do 3 let 6,8 % ekzematiků a 2,7 % neekzematiků, ve 4 a 5 letech 7,6 % ekzematiků a 3,1 % neekzematiků a od 6. u spalo v místnosti s celoročně otevřeným oknem 5,4 % ekzematiků a 3,7 % neekzematiků. (Tab. 11.2.1.3.) 52

7.2.1.3. Graf Vliv celoročně otevřeného okna během spánku na výskyt ekzému u dětí Alergickou rýmou trpělo v prvním roce 0,0 % dětí, které spaly s celoročně otevřeným oknem a netrpělo 3,3 % dětí. Od druhého u došlo k nárůstu četnosti dětí trpících alergickou rýmou. Ve 2 a 3 letech mělo alergickou rýmu 4,9 % dětí a bez ní bylo 3,0 %, od 4 do 5 trpělo alergickou rýmou až 6,8 % dětí a netrpělo 3,0 % dětí. Zaznamenané hodnoty ve 4 a 5 letech byly statisticky významné. Od 6 let alergická rýma trápila 6,0 % dětí a bez ní bylo 3,5 % dětí. (Tab. 11.2.1.4.) 7.2.1.4. Graf Vliv celoročně otevřeného okna během spánku na výskyt alergické rýmy u dětí 53

7.2.2. Otevřené okno aspoň polovinu u během spánku V dalším bodě jsme sledovali vliv otevřeného okna aspoň polovinu u během spánku dítěte na výskyt alergií u dětí. Rozdíly mezi alergiky a nealergiky nebyly statisticky významné. V prvním roce spalo při otevřeném okně aspoň polovinu u 30,9 % alergiků a 33,8 % nealergiků, ve 2 a 3 letech to bylo 33,6 % alergiků a 35,1 % nealergiků, od 4 do 5 let 37,1 % alergiků a 38,5 % nealergiků a od 6 let došlo k vyrovnání četnosti alergiků a nealergiků na 40,6 %. (Tab. 11.2.2.1.) 7.2.2.1. Graf Vliv otevřeného okna aspoň polovinu u během spánku na výskyt alergií u dětí V období prvního u života jsme získali statisticky významné rozdíly mezi astmatiky a neastmatiky, kteří spali v místnostech s otevřeným oknem aspoň polovinu u. Pod vlivem otevřeného okna aspoň polovinu u spalo 45,2 % astmatiků a 31,0 % neastmatiků. Ve dvou a třech letech došlo k poklesu četnosti astmatiků na 33,8 % a nárůstu neastmatiků na 33,6 %. Ve 4 a 5 letech jsme zjistili 40,7 % astmatiků a 36,8 % neastmatiků a od 6. u až dosud 45,5 % astmatiků a 39,3 % neastmatiků. (Tab. 11.2.2.2.) 54

7.2.2.2. Graf Vliv otevřeného okna aspoň polovinu u během spánku na výskyt astmatu u dětí Od narození do 5 let byla četnost ekzematiků, kteří spali v místnostech s otevřeným oknem aspoň polovinu u, vyšší než četnost neekzematiků. V prvním roce mělo ekzém 32,7 % dětí. Ve 2 a 3 letech bylo ekzematiků 35,4 %, ve 4 a 5 letech 37,3 %. Od 6. u došlo k poklesu na 36,2 % ekzematiků. Četnost neekzematiků se s věkem postupně zvyšovala. V prvním roce jsme zjistili 31,3 % neekzematiků, ve dvou a třech letech 33,4 %, ve čtyřech a pěti letech 37,0 % a od 6. u 40,1 %. Získané hodnoty neměly statistickou významnost. (Tab. 11.2.2.3.) 55

7.2.2.3. Graf Vliv otevřeného okna aspoň polovinu u během spánku na výskyt ekzému u dětí Alergickou rýmou trpělo v prvním roce 29,0 % dětí, které spaly aspoň polovinu u při otevřeném okně, bez alergické rýmy bylo 31,5 %. Od dvou do třech let došlo k mírnému nárůstu četnosti dětí trpících alergickou rýmou na 39,8 %, bez ní bylo 33,2 %. Ve 4 a 5 letech mělo alergickou rýmu 37,2 % dětí a nemělo 37,0 % dětí. Od 6. u alergická rýma trápila 36,9 % dětí a bez rýmy bylo 40,2 % dětí. Zaznamenané výsledky nebyly statisticky významné. (Tab. 11.2.2.4.) 7.2.2.4. Graf Vliv otevřeného okna aspoň polovinu u během spánku na výskyt alergické rýmy u dětí 56

7.2.3. Celoroční větrání před spánkem V této části jsme se zabývali dětmi, které spaly v místnostech se zavřenými okny, ale před uložením se místnost větrala celoročně. Při zjišťování vlivu tohoto typu větrání na výskyt alergií u dětí jsme nezískali statisticky významné výsledky. V prvním roce života spalo v místnosti celoročně větrané před uložením 42,9 % alergiků a 43,1 % nealergiků. Ve 2 a 3 letech bylo alergiků 41,3 % a 42,7 % nealergiků, od 4 do 5 let došlo k mírnému poklesu alergiků na 37,1 % a nealergiků na 38,9 %. Od 6 let se projevil další pokles v četnosti alergiků na 31,7 % a nealergiků na 36,6 %. (Tab. 11.2.3.1.) 7.2.3.1. Graf Vliv celoročně otevřeného okna před spánkem na výskyt alergií u dětí Ve všech sledovaných obdobích byla četnost neastmatiků, kteří spali v místnostech celoročně větraných před uložením, větší než četnost astmatiků. U obou těchto skupin docházelo k postupnému snižování jejich výskytu. V prvním roce spalo v místnosti celoročně větrané před uložením 35,7 % astmatiků a 43,9 % neastmatiků, od dvou do třech let to bylo 35,1 % astmatiků a 42,5 % neastmatiků. Ve 4 a 5 letech poklesla četnost astmatiků na 31,9 % a neastmatiků na 38, 3 % a od 6 let na 27,7 % astmatiků a 35,8 % neastmatiků. Zjištěné rozdíly mezi astmatiky a neastmatiky nebyly statisticky významné. (Tab. 11.2.3.2.) 57

7.2.3.2. Graf Vliv celoročně otevřeného okna před spánkem na výskyt astmatu u dětí Statisticky významné rozdíly mezi ekzematiky a neekzematiky, kteří spali v místnostech celoročně větraných před uložením, jsme zaznamenali v prvním roce života. Od narození došlo u neekzematiků k postupnému snižování jejich četnosti. V prvním roce života trpělo ekzémem 36,1 % dětí, neekzematiků bylo 44,5 %. Od dvou do třech let bylo ekzematiků 37,4 % a neekzematiků 42,7 %, ve 4 a 5 letech 34,7 % ekzematiků a 38,2 % dětí bez ekzému. Od 6 let až dosud jsme zjistili 36,9 % dětí s ekzémem a 35,1 % neekzematiků. (Tab. 11.2.3.3) 7.2.3.3. Graf Vliv celoročně otevřeného okna před spánkem na výskyt ekzému u dětí 58

U alergické rýmy jsme stejně jako u atopického ekzému zjistili statistickou významnost v prvním roce života dětí, které spaly v místnostech celoročně větraných před uložením. Od narození až dosud se projevilo snižování četnosti u dětí s alergickou rýmou i bez ní. Během prvního u života trpělo rýmou 56,5 % dětí, bez ní bylo 43,2 % dětí. Ve 2 a 3 letech mělo alergickou rýmu 40,8 % dětí a nemělo 42,3 %, ve 4 a 5 letech ji mělo 37,2 % a nemělo 38,0 % dětí. V 6. roce až dosud trpělo alergickou rýmou 33,5 % dětí a netrpělo 35,6 % dětí. (Tab. 11.2.3.4.) 7.2.3.4. Graf Vliv celoročně otevřeného okna před spánkem na výskyt alergické rýmy u dětí 7.2.4. Větrání před spánkem aspoň polovinu u V dalším bodě jsme se zaměřili na děti, které spaly v místnosti se zavřenými okny, ale před uložením se místnost větrala aspoň polovinu u. Ve všech sledovaných obdobích převažovala četnost alergiků nad nealergiky. V prvním roce života jsme zjistili 16,2 % alergiků a 13,9 % nealergiků, ve 2 a 3 letech 15,4 % alergiků a 13,6 % nealergiků, ve 4 a 5 letech 15,4 % alergiků a 13,7 % nealergiků a od 6 let až dosud 15,8 % alergiků a 12,7 % nealergiků. Zaznamenané hodnoty nebyly statisticky významné. (Tab. 11.2.4.1.) 59

7.2.4.1. Graf Vliv větrání před spánkem aspoň polovinu u na výskyt alergií u dětí Při sledování vlivu tohoto typu větrání na výskyt astmatu jsme v prvním roce zaznamenali vyšší četnost neastmatiků a to 15,4 %, astmatiků bylo 9,5 %. Ve dvou a třech letech došlo k nárůstu astmatiků na 14,9 % a poklesu neastmatiků na 14,8 %. Ve 4 a 5 letech se projevil pokles astmatiků na 9,9 % a nárůst neastmatiků na 15,2 %. Od 6. u trpělo astmatem 12,5 % dětí a bez astmatu bylo 14,1 % dětí. Zjištěné hodnoty nebyly statisticky významné. (Tab. 11.2.4.2.) 7.2.4.2. Graf Vliv větrání před spánkem aspoň polovinu u na výskyt astmatu u dětí 60

U ekzematiků, kteří spali v místnostech větraných před spaním aspoň polovinu u, byla četnost v prvním roce 18,4 %, u neekzematiků 14,9 %. Ve 2 a 3 letech došlo ke snížení výskytu ekzematiků na 12,9 % a navýšení neekzematiků na 15,0 %. Ve 4 a 5 letech se projevilo opět mírné zvýšení ekzematiků na 15,3 % a pokles neekzematiků na 14,8 %. V období od 6 let až dosud trpělo ekzémem 17,7 % dětí, bez ekzému bylo 13,6 %. Zjištěné výsledky nebyly statisticky významné. (Tab. 11.2.4.3.) 7.2.4.3. Graf Vliv větrání před spánkem aspoň polovinu u na výskyt ekzému u dětí Od narození do třech let převažovala četnost dětí netrpících alergickou rýmou, které spaly v místnostech větraných před spánkem aspoň polovinu u. Ve 4 a 5 letech došlo k vyrovnání výskytu dětí s alergickou rýmou a bez ní. Od 6 let narostla četnost dětí trpících alergickou rýmou. V prvním roce trpělo alergickou rýmou 11,3 % dětí, bez ní bylo 15,4 %, ve dvou a třech letech trpělo 10,7 % dětí a netrpělo 15,1 % dětí. Ve 4 a 5 letech se četnosti dětí s alergickou rýmou a bez ní vyrovnaly na 14,9 %. Od 6 let mělo alergickou rýmu 16,7 % dětí a bez rýmy bylo 13,5 %. Získané hodnoty nebyly statisticky významné. (Tab. 11.2.4.4.) 61

7.2.4.4. Graf Vliv větrání před spánkem aspoň polovinu u na výskyt alergické rýmy u dětí 7.2.5. Zavřená okna během spánku, větrání nepravidelné Dále nás zajímal vliv zavřených oken během spánku a nepravidelného větrání na výskyt alergií u dětí. Ve všech sledovaných obdobích jsme zjistili vyšší výskyt nealergiků než alergiků. V prvním roce bylo pod vlivem nepravidelného větrání 4,5 % alergiků a 5,5 % nealergiků, ve dvou a třech letech 4,5 % alergiků a 5,1 % nealergiků, od 4 do 5 let 4,5 % alergiků a 5,4 % nealergiků a od 6 let 5,0 % alergiků a 6,0 % nealergiků. Zaznamenané výsledky nebyly statisticky významné. (Tab. 11.2.5.1.) 62

7.2.5.1. Graf Vliv nepravidelného větrání na výskyt alergií u dětí U astmatu jsme nezjistili statisticky významné výsledky. Ve všech sledovaných obdobích byla četnost neastmatiků, kteří spali v nepravidelně větraných místnostech, vyšší než astmatiků. V prvním roce spalo v místnosti s nepravidelným větráním 4,8 % astmatiků a 5,1 % neastmatiků, od 2 do 3 let 4,1 % astmatiků a 5,1 % neastmatiků, ve 4 a 5 letech 4,4 % astmatiků a 5,2 % neastmatiků. Od 6 let až dosud mělo astma 5,4 % dětí a nemělo 5,6 % dětí. (Tab. 11.2.5.2.) 7.2.5.2. Graf Vliv nepravidelného větrání na výskyt astmatu u dětí 63

U ekzematiků, kteří spali v nepravidelně větraných místnostech, se projevilo postupné snižování jejich četnosti. Opak jsme zaznamenali u neekzematiků. V prvním roce spalo v místnosti s nepravidelným větráním 6,1 % ekzematiků a 5,0 % neekzematiků, ve 2 a 3 letech 5,4 % ekzematiků a 5,0 % neekzematiků, ve 4 a 5 letech 4,2 % ekzematiků a 5,3 % neekzematiků a od 6 let až dosud trpělo ekzémem 3,1 % dětí a bez něj bylo 5,8 % dětí. Získané hodnoty nebyly statisticky významné. (Tab. 11.2.5.3.) 7.2.5.3. Graf Vliv nepravidelného větrání na výskyt ekzému u dětí Ve všech sledovaných obdobích jsme dále zaznamenali vyšší četnost dětí netrpících alergickou rýmou, které byly pod vlivem nepravidelného větrání. Četnost dětí trpících alergickou rýmou byla nižší než u dětí bez alergické rýmy, ale postupně se od narození s věkem zvyšovala. Během prvního u života trpělo alergickou rýmou 1,6 % dětí, bez rýmy bylo 5,3 % dětí. Ve dvou a třech letech mělo alergickou rýmu 3,9 % dětí a nemělo 5,1 % dětí. Ve 4 a 5 letech rýma trápila 4,1 % dětí a bez ní bylo 5,3 % dětí. Od 6. u až dosud rýma trápila 5,2 % dětí, bez rýmy bylo 5,6 %. Zaznamenané výsledky nebyly statisticky významné. (Tab. 11.2.5.4.) 64

7.2.5.4. Graf Vliv nepravidelného větrání na výskyt alergické rýmy u dětí 7.2.6. Klimatizovaná místnost Při zjišťování vlivu klimatizace na výskyt alergií u dětí jsme nezaznamenali statisticky významné výsledky. Ve všech sledovaných obdobích převažovala četnost alergiků nad nealergiky. Během prvního u života spalo v klimatizované místnosti 1,0 % alergiků a 0,3 % nealergiků. Od dvou do pěti let bylo 0,7 % alergiků a 0,4 % nealergiků. Od 6 let trpělo alergií 0,7 % dětí a bez alergie bylo 0,3 % dětí. (Tab. 11.2.6.1.) 7.2.6.1. Graf Vliv klimatizace na výskyt alergií u dětí 65

Ve všech sledovaných obdobích byla četnost astmatiků, kteří spali v klimatizované místnosti, vyšší než neastmatiků. Výskyt astmatiků se však od narození s věkem postupně snižoval. V prvním roce spalo v klimatizované místnosti 2,4 % astmatiků a 0,6 % neastmatiků, ve dvou a třech letech to bylo 1,4 % astmatiků a 0,5 % neatsmatiků, od 4 a do 5 let 1,1 % astmatiků a 0,6 % neastmatiků. Od 6. u až dosud trpělo astmatem 0,9 % dětí, bez něj bylo 0,5 % dětí. Rozdíly mezi astmatiky a neastmatiky nebyly statisticky významné. (Tab. 11.2.6.2.) 7.2.6.2. Graf Vliv klimatizace na výskyt astmatu u dětí Dále nás zajímal vliv klimatizace na výskyt ekzému u dětí. V prvních třech letech byla četnost ekzematiků vyšší než neekzematiků. V prvním roce spalo v klimatizované místnosti 1,4 % ekzematiků, ve dvou a třech letech 0,7 % ekzematiků. V dalších letech byla četnost ekzematiků 0,0 %. Neekzematiků bylo v prvních třech letech života 0,6 %, ve 4 a 5 letech 0,7 % a od 6 let až dosud 0,5 %. Zaznamenané hodnoty nebyly statisticky významné. (Tab. 11.2.6.3.) 66

7.2.6.3. Graf Vliv klimatizace na výskyt ekzému u dětí Děti trpící alergickou rýmou, které spaly v klimatizované místnosti, jsme zjistili pouze v prvním roce života. Jejich četnost byla 1,6 %. V ostatních sledovaných obdobích byla jejich četnost 0,0 %. V prvních třech letech života bylo bez alergické rýmy 0,6 % dětí, ve čtyřech a pěti letech 0,7 % a od 6 let až dosud opět 0,6 % dětí. Zjištěné výsledky nebyly statisticky významné. (Tab. 11.2.6.4.) 7.2.6.4. Graf Vliv klimatizace na výskyt alergické rýmy u dětí 67