Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Tržní struktury Téma: 4 Trh výrobních faktorů y k opakování firma - zadání Q FC VC TC AC AVC AFC MC 0 X X X X X X X 1 5 5 X X X X X 2 X 9 X X X X X 3 X 14 X X X X X 4 X 23 X X X X X 5 X 35 X X X X X 6 X 49 X X X X X - řešení Q FC VC TC AC AVC AFC MC 0 5 0 5 - - - - 1 5 5 10 10 5 5 5 2 5 9 14 7 4,5 2,5 4 3 5 14 19 6 1/3 4 2/3 1 2/3 5 4 5 23 28 7 5 ¾ 1 ¼ 9 5 5 35 40 8 7 1 12 6 5 49 54 9 8 1/6 5/6 14 P (Kč) 160 150 140 130 120 Q (Ks) 1 2 3 4 5 1
Určete: Úkoly A) Mezní příjem z prodeje třetí jednotky B) Průměrný příjem u páté prodané jednotky C) Celkový příjem z prodeje pěti jednotek A) Mezní příjem z prodeje třetí jednotky Východiska: MR n = TR n - TR n 1 (mezní veličina mezi dvěma body) MR 3 = TR 3 TR 2 MR3 = 140. 3-150. 2 = 420-300 = 120 B) Průměrný příjem u páté prodané jednotky Východiska: AR = P P = 120 AR = 120 Která z následujících křivek má tradičně typický tvar U? a) AC b) AVC c) MC d) AFC e) Pro každou z uvedených křivek je typický tvar U Východisko a řešení (a, b,c) Zisk soukromého obuvníka dosáhl 40 tis. za rok. Kdyby byl zaměstnán u státní firmy, pak by vydělal 30 tis. za rok a za 15 tis. by mohl pronajmout dílnu. Jakého dosáhl obuvník čistého ekonomického zisku? a) 40 tis. b) 5 tis. c) 45 tis. d) Záporného, z ekonomického hlediska 2
d) Záporného, z ekonomického hlediska realizuje ztrátu Izokosta odpovídá úrovni celkových nákladů ve výši 200 Kč. Cena kapitálu je 10 Kč, cena práce 20 Kč. V jakém bodě protíná izokosta horizontální osu? Na ose x se nanáší množství práce. Dáno: P K = 10, P L = 20, TC = 200 Východisko: TC = 20. L + 10. K 200 = 20. L + 0 L = 10 v bodě 10 Přímka GH v grafu je linií stejných nákladů (izokostou) vzhledem k použití faktorů A a B. Posun přímky z GH na GJ je způsoben A G H J B Jsou dány informace o výstupu firmy: MP A = 2, MP B = 5, cena A = 1, cena B = 4, celkový příjem 3500. Maximalizuje tato firma zisk? Východisko: Ověřit zda platí rovnost : MP A /P A = MP B /P B 2/1 5/4 firma neminimalizuje náklady, nemaximalizuje tedy ani zisk 3
Náklady na každého dělníka jsou 50 Kč za hodinu, nájemné za každý stroj činí 100 Kč za hodinu. Mezní fyzický produkt stroje je 200 jednotek outputu za hodinu. Vypočtěte velikost mezního fyzického produktu práce, pokud tato firma maximalizuje zisk. Dáno: P L = 50, P K = 100, MP K = 200, MP L =? Východisko: MP K / P K = MP L / P L 200/100 = MP L /50 MP L = 100 Tržní struktury Dokonalá konkurence Nedokonalá konkurence Chování firmy v dokonalé konkurenci Dokonalá konkurence nastane tehdy, jestliže žádný výrobce nemůže ovlivnit tržní cenu. Při dokonalé konkurenci existuje mnoho firem, všechny vyrábějí stejný produkt a každá z nich je příliš malá na to, aby ovlivnila tržní cenu. Za takových podmínek má každý výrobce zcela horizontální poptávkovou křivku. Individuální poptávková křivka v dokonalé konkurenci Příjmy firmy v dokonalé konkurenci 4
Rovnováha firmy v dokonalé konkurenci V podmínkách dokonalé konkurence je cena konstantní a celkové příjmy jsou tak závislé pouze na objemu vyrobené produkce a jsou mu přímo úměrné. Průměrné příjmy jsou konstantní a mezní příjmy se jim rovnají, a proto MR=AR=P. Podmínka rovnováhy firmy pro dokonalou konkurenci je MC=P. Rovnováha dokonale konkurenční firmy Bod zvratu Bod zvratu - graf V dlouhém období je možný pohyb firem mezi odvětvími, a proto musíme uvažovat nejen rovnováhu firmy, ale i odvětví. Podmínka rovnováhy firmy i odvětví v podmínkách dokonalé konkurence je: MR=MC=AC=AR neboli P=MC=AC Bod, který představuje rovnovážnou situaci, se nazývá bod zvratu tj. bod vyrovnání nákladů s výnosy Bod uzavření firmy Bod uzavření firmy - graf Když jsou celkové náklady vyšší než celkové příjmy, vykazuje firma ztrátu. Krátkodobě může pokračovat ve výrobě až do bodu TR=VC. To znamená, že firma zastaví výrobu v bodě, kdy se cena PM rovná průměrným variabilním nákladům. TR/Q = VC/Q P = AVC 5
Dokonalá konkurence y Funkce celkových nákladů firmy lze popsat rovnicí TC = 10Q + Q 2. Poptávka je určena rovnicí: P = 40-2Q. Vypočtěte: a) Rovnovážný objem produkce b) Rovnovážnou cenu c) Maximální velikost celkového zisku a) Rovnovážný objem produkce Východisko: MC = MR MC = TC = 10 + 2Q TR = P. Q = (40-2Q). Q = 40Q - 2Q 2 MR = 40-4Q 10 + 2Q = 40 4Q Q = 5 Firma bude vyrábět 5 jednotek b) Rovnovážná cena P = 40 2Q = 40 2. 5 = 30 Firma bude prodávat za cenu 30. c) Maximální velikost celkového zisku Π = TR TC = 150 75 = 75 TR = P. Q = 30. 5 = 150 TC = 10Q + Q 2 = 10. 5 + 5 2 = 75 Maximální úrpveň zisku je 75. Je dána funkce TC dokonale konkurenční firmy v krátkém období, kterou lze napsat ve tvaru: TC = q 3-14q 2 + 69q + 128. Napište funkci nabídky této firmy. 6
Napište funkci nabídky této firmy Nalezení bodu uzavření firmy. P = AVC AVC = VC/q = q 2-14q + 69 AVC = 2q - 14 = 0 q = 7 AVC(7) = 7 2 14. 7 + 69 = 20 (tj. cena uzavření) MC = TC = 3q 2 28q + 69 Pro P >= 20 platí P = MC = 3q 2 28q + 69 Pro P < 20 je q = 0 Nedokonalá konkurence Teoretická východiska Firma v nedokonalé konkurenci Firma vyrábí většinou diferencovaný produkt, případně výrazný podíl produkce daného trhu. Z toho vyplývá, že firma může ovlivnit tržní cenu daného výrobku, přičemž míra ovlivnění závisí na formě nedokonalé konkurence. Nedokonalá konkurence jako tržní struktura Nedokonalá konkurence je tedy trh, na kterém existuje alespoň jeden prodávající (firma), který může ovlivnit tržní cenu. Další vlastností je záporná směrnice křivky poptávky po produkci firmy. Srovnání individuální poptávky v dokonalé a nedokonalé konkurenci Příčiny vzniku nedokonalé konkurence Nákladové podmínky Bariéry konkurence (právní restrikce, diferenciace produktu) Nedostatečné informace tržních subjektů Vlastnictví důležitého výrobního faktoru v rukou jedné firmy Zásahy státu do tržního mechanismu Politické okolnosti 7
Nákladové podmínky a typy trhů v nedokonalé konkurenci Rovnováha monopolu Na rozdíl od dokonalé konkurence, v nedokonalé konkurenci individuální poptávková křivka klesá, křivka mezních příjmů klesá rychleji než křivka poptávky. Rovnováha monopolu graficky Monopolní síla Monopolní síla je schopnost stanovit cenu vyšší než mezní náklady (P>MC). Stupeň síly je možno vyjádřit pomocí Lernerova indexu (L). L = ( P - MC ) / P L ϵ 0; 1 Monopson Monopson představuje trh, kde je pouze jeden kupující, což mu umožňuje kupovat zboží za nižší cenu než v podmínkách dokonalé konkurence (např. stát jako jediný kupující vojenské produkce; monopson na trh práce u specializovaných profesí). Bilaterální monopol a monopson Pokud je na trhu, jehož nabídka představuje výstup monopolu, poptávka představována pouze jediným kupujícím, nazýváme tuto situaci bilaterální monopol. Existenci jediného kupujícího na trhu označujeme jako monopson. Bilaterální monopol tedy představuje speciální případ, kdy je na trhu jediný prodávající (monopol) a jediný kupující (monopson). 8
Oligopol V praxi převažuje oligopol proti monopolům. Základní rysy oligopolu: 1) existence několika firem v odvětví 2) zpravidla diferencovaný produkt 3) bariéry vstupu znemožňující příchod nových firem. Každá firma je natolik silná, že může stanovit cenu vyšší než mezní náklady (P>MC). Trh výrobních faktorů Místo, kde se střetává nabídka a poptávka po výrobních faktorech. Zde v roli poptávajícího stojí firmy a v roli nabízejícího spotřebitelé, resp. domácnosti. Domácnosti nabízejí výrobní faktory za jejich tržní cenu a firmy si je kupují. Oproti trhu výrobků a služeb, kde se kupující snaží maximalizovat užitek, zde se snaží firmy maximalizovat zisk. Práce Půda Kapitál Výrobní faktory Cena výrobních faktorů Cena, která je spojená se službou tohoto faktoru, tzn. s jeho pronájmem. V případě půdy se platí pachtovné a cenou je sazba pozemkové renty. Za práci se platí mzda a cenou práce je mzdová sazba. U kapitálu se platí úrok a cenou kapitálu je úroková sazba. Trh výrobního faktoru Transferový výdělek Část celkového výdělku, kterou by daný faktor mohl získat při svém alternativním využití. 9
Ekonomická renta část celkového výdělku, která převyšuje transferový výdělek. Pozemková renta Výši pozemkové renty určuje výše sazby pozemkové renty a množství pronajaté plochy. Protože je nabídka půdy fixní, ovlivňuje výši renty pouze poptávka po půdě. Pozemková renta graf Trh práce Poptávka po práci Trh práce Individuální nabídka práce Trh práce Rovnováha na trhu práce 10
Trh práce monopson Teorie rozdělování Východiska pojetí důchodu Pojetí důchodu Důchod je celkové množství peněz (finanční příjem), které člověk nebo domácnost obdrží během určitého časového období (1 měsíc, 1 rok apod.). Může být tvořen: Mzdou (pracovním výdělkem) Vlastnickým důchodem (renta, dividendy, ) Příjmem plynoucím z transferových plateb (starobní důchody, dávky státní podpory, podpory v nezaměstnanosti, apod.) Pojetí bohatství Bohatství čistá hodnota aktiv vlastněných k určitému časovému okamžiku v určitých peněžních jednotkách (Kč). Bohatství je tvořeno : Hmotnými položkami (půda, zboží dlouhodobé spotřeby) Finančními aktivy (hotovost, vklady, akcie, ) Bohatství je určitá zásoba peněžních jednotek, zatímco důchod je tok v peněžních jednotkách v průběhu času. Důležité: zopakovat stavové a tokové veličiny!!!!! Návaznost na trh výrobních faktorů Teorie rozdělování důchodů je vyústěním teorie formování cen na trzích výrobních faktorů. Tyto ceny (jsou-li rovnovážné) jsou odvozeny od velikosti mezních fyzických produktů jednotlivých výrobních faktorů a od cen jejich produkce. Ceny výrobních faktorů určují důchody připadající jejich majitelům mzdu, rentu, zisk a úrok. Rozdělení důchodů společnosti na mzdu, rentu a úrok (zisk) tedy v případě rovnováhy na všech trzích odpovídá poměru mezních produktivit práce, půdy a kapitálu v měřítku celé ekonomiky. Struktura - skladba důchodů Celkové důchody domácností (Y) lze rozdělit : Pracovní důchody (Y L ) Důchody plynoucí z vlastnictví půdy (Y A ) Důchody plynoucí z vlastnictví kapitálu (Y K ) Důchod ve formě transferové platby (Y T ) Platí tedy: Y = Y L + Y A + Y K + Y T 11
Y L = w. L Skladba důchodů L.. počet hodin práce odpracovaných domácností w. průměrná hodinová mzdová sazba Y A = I. A A. množství půdy ve vlastnictví domácnosti I.. průměrná míra výnosu z půdy Y K = v. K K. objem kapitálu ve vlastnictví domácnosti v. průměrná míra výnosu z kapitálu Důchod ve formě transferové platby (Y T ) Y = w. L + I. A + v. K + Y T Nerovnost v pracovních důchodech Pracovní důchody domácnosti závisí na množství práce, které domácnost prodá na trhu práce a mzdové sazbě (ceně práce). Cena práce je dána objektivně, zatímco množství nabízené práce obvykle závisí na rozhodnutí domácnosti. Faktory ovlivňující nerovnost ve výši výdělku : Rozdílné dovednosti (fyzické a duševní schopnosti) Rozdíly ve vynaloženém úsilí (intenzita práce) Rozdíly v povolání, které souvisí s dobou odborné přípravy (nebezpečnost, nepříjemnost, specifické schopnosti, ) Faktory pracovní diskriminace (rasa, pohlaví, věk, náboženství, národnost, ) Rozdíly ve vzdělání, rozdílnost v kvalitě pracovníků Nerovnost ve vlastnických důchodech Nerovnost ve vlastnických důchodech je založena především na rozdílném množství kapitálu a půdy ve vlastnictví domácnosti. Majetek získávají domácnosti: Dědictvím (akumulovaný přenos pracovních i nepracovních důchodů z minulých generací) Dary Úsporami z pracovních i nepracovních důchodů Podnikáním s ochotou podstupovat riziko Nerovnost ve vlastnických důchodech Míra výnosu z kapitálu a míra výnosu z půdy mohou být pro různé domácnosti nestejné. Některé domácnosti nemají přístup k výhodnějším mírám výnosu (možnost vhodněji alokovat své úspory). Tyto poruchy jsou způsobeny : Monopolem vlastnictví výrobního faktoru Nedostupností některých investic pro domácnosti s nedostatečně vysokými úsporami Měření nerovnosti v důchodech Pro měření nerovnosti v důchodech se používá Lorenzův graf a důchodový Giniho koeficient. Lorenzův graf vyjadřuje vztah mezi : Absolutní rovností Absolutní nerovností Skutečnou nerovností Lorenzova křivka (Lorenz Curve LC) vyjadřuje způsob rozdělení důchodu tak, že přiřazuje rozděleným skupinám obyvatelstva poměrná rozdělení důchodů. Lorenzova křivka Absolutní rovnost - ideální Lorenzova křivka vyjadřuje absolutně rovné rozdělení důchodů (úhel 45 stupňů), extrém. Absolutní nerovnost Lorenzova křivka jako přímka zalomená do pravého úhlu (extrém). Skutečná nerovnost skutečná Lorenzova křivka leží někde mezi oběma extrémy (statistické údaje). Lorenzova křivka je grafickým znázorněním důchodové pyramidy, kde široký základ tvoří většina lidí s nízkými důchody, zatímco ostrý vysoký štít je tvořen nepočetnými vrstvami nejbohatších. 12
Grafická interpretace LK Grafická interpretace Ideální Lorenzova křivka Absolutně nerovné rozdělení Skutečná Lorenzova křivka Relativní nerovnost důchodu procento důchodu procento důchodu procento důchodu procento důchodu LC A LC B A-B 45 procento domácností procento domácností procento domácností procento domácností Giniho koeficient Pro měření míry nerovnosti v důchodech se používá srovnání skutečné a ideální Lorenzovi křivky. Giniho koeficient poměřuje rozdíl mezi plochou pod skutečnou Lorenzovou křivkou a plochou pod ideální Lorenzovou křivkou. G = (A B) / A Může mít hodnoty od 0 do 1 (0 = abs. rovnost). Z pouhé změny v nerovnosti v rozdělování není možné dělat jednoznačné závěry, jestliže neznáme příčiny, které k této změně vedly, a její následky. Přerozdělovací procesy v ekonomice Rozdělení důchodů mezd, úroků, zisků a renty mezi domácnosti, které je výsledkem fungování tržního mechanismu, nazýváme prvotním rozdělením. Prvotní rozdělení důchodů obvykle neodpovídá poměrům mezních produktivit výrobních faktorů (nerovnovážné stavy na dílčích trzích, nedokonalost). Rozdělení podle poměru mezních produktivit je však stavem, kolem kterého skutečné výsledky procesů prvotního rozdělení oscilují a který se prosazuje v dlouhém období. Trvale nerovnovážné ceny způsobují trvale nerovnovážné prvotní rozdělení. Přerozdělovací procesy v ekonomice Důchody, které jsou výsledkem procesu prvotního přerozdělení, však ještě nejsou konečnými důchody. Tyto důchody podléhají přerozdělování prostřednictvím státního rozpočtu (daně, poplatky, soc. dávky, dotace, subvence). Přerozdělování prvotních důchodů probíhá také prostřednictvím fondů sociálního pojištění, zejména penzijního pojištění, nemocenského pojištění a pojištění v nezaměstnanosti. Výsledkem přerozdělování důchodů je jeho konečné rozdělení. Přerozdělovací procesy v ekonomice Důchody domácností byly v procesu přerozdělování zvýšeny o tzv. transferové platby (soc. podpory, dávky, ) a sníženy o daně, poplatky, odvody do státního rozpočtu a různých povinných fondů. Důchody vyšších příjmových skupin domácností se v procesu přerozdělení snižují a důchody nižších příjmových skupin se naopak zvyšují. Rozdíl je pouze v míře přerozdělení a tedy ve stupni zmírnění prvotní nerovnosti. Výsledkem přerozdělovacích procesů je tedy snížení důchodového Giniho koeficientu, respektive přiblížení důchodové Lorenzovy křivky směrem ke křivce ideální. 13
Vliv přerozdělování na ekonomické aktivity Podle ekonomů přerozdělování snižuje velikost disponibilního důchodu společnosti. Důvody: 1) Administrativní náklady s přerozdělováním jsou vždy spjaté neproduktivní náklady (platy úředníků, ). 2) Vliv na pracovní úsilí a podnikatelství přerozdělování často oslabuje podněty k práci a podnikání (část domácností dá přednost volnému času před prací, nebo málo intenzivní práci před prací intenzivnější). Vliv přerozdělování na ekonomické aktivity Při vysokém zdanění, nebo při vysokém stupni progrese zdanění důchodů, lidé dávají přednost průměrné aktivitě a volnémučasu. Rozhodující motivací k práci je možnost vysokých výdělků spolu se společenským postavením a osobní seberealizací. Omezování motivace vede k oslabení podnětu k práci a tím snížení skutečných pracovních výkonů. Některé přerozdělovací procesy mohou zvyšovat konkurenční dokonalost na trhu práce a mobilitu práce jako výrobního faktoru. Sem patří povinná školská docházka, státní podpora školství a státní rekvalifikační programy. Vliv přerozdělování na ekonomické aktivity 3) Vliv na tvorbu úspor a investic Státní podpora výrobních podniků (dotace, subvence, ) může jak oslabovat náročnost tržního prostředí a tím působit proti efektivnosti výroby a oslabovat alokační funkci trhu, tak také být účinnou formou zvyšování efektivnosti. Vysoké výdaje státního rozpočtu předpokládají vysoké daně nebo vysoký stání dluh. Vysoká míra zdanění vede ke snížení sklonu k úsporám, neboť investované úspory podléhají zdanění; vysoké daňové zatížení důchodů tedy naopak zvyšuje sklon ke spotřebě. Vliv přerozdělovacích opatření na pracovní úsilí a podnikatelskou aktivitu, stejně tak jako na tvorbu úspor a jejich přeměnu v investice, má své kladné i záporné aspekty. 14