Důchody: systém starobního důchodu v ČR

Transkript

1 ČESKO- ANGLICKÉ GYMNÁZIUM Důchody: systém starobního důchodu v ČR Seminární práce Interní konzultant: Mgr. Tomáš Veber, Th.D. Externí konzultant: Obor: Student: Filip Janda Ročník: 3. ročník/septima Školní rok: 2015/2016

2 Obsah 1. Úvod Důchod- nárok Podmínky nároku na řádný starobní důchod ( 29 zákona o důchodovém pojištění) Podmínky nároku na předčasný trvale krácený starobní důchod ( 31 zákona o důchodovém pojištění) Důchodový věk ( 32 zákona o důchodovém pojištění) U pojištěnců narozených před rokem Důchodové pojištění Výše důchodu výpočtový základ Procentní výměra Důchod Problémy Možná řešení Závěr... 12

3 1. Úvod V sociálně zaměřeném státě je starobní penze jedním ze státem kontrolovaných systémů, vedle sociálních dávek apod., který je pro mnoho lidí jediným příjmem, a tím pádem otázkou života a smrti. Je proto pozoruhodné, že je s každou novou vládou jednou, někdy i vícekrát měněn. To samotné je suboptimální, jelikož v ideálním stavu by každý za důchodové pojištění zaplatil přibližně tolik, kolik by mu bylo později vydáno. To bohužel z mnoha důvodů není realizovatelné. Tyto důvody a další problematiku bych chtěl ve své práci vysvětlit, a poté i navrhnout některá možná řešení. Podle mne je moudré se na důchodový věk připravit i soukromě, a to buďto našetřením si peněz na svůj vlastní účet, nebo také zajištěním příjmu, který si budete schopný i jako senior udržet, jelikož důchodový systém ČR není dlouhodobě dostatečný 2

4 2. Důchod- nárok 2.1.Podmínky nároku na řádný starobní důchod ( 29 zákona o důchodovém pojištění) Z pohledu délky pojištění pojištěnec má nárok na starobní důchod, jestliže získal dobu pojištění nejméně 25 let a dosáhl aspoň věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod (dále jen důchodový věk ) před rokem 2010, 26 let a dosáhl důchodového věku v roce 2010, 27 let a dosáhl důchodového věku v roce 2011, 28 let a dosáhl důchodového věku v roce 2012, 29 let a dosáhl důchodového věku v roce 2013, 30 let a dosáhl důchodového věku v roce 2014, 31 let a dosáhl důchodového věku v roce 2015, 32 let a dosáhl důchodového věku v roce 2016, 33 let a dosáhl důchodového věku v roce 2017, 34 let a dosáhl důchodového věku v roce 2018, 35 let a dosáhl důchodového věku po roce Pojištěnec má nárok na starobní důchod, pokud nesplnil podmínky uvedené pod bodem 1., také tehdy, jestliže získal dobu pojištění: - 15 let a dosáhl před rokem 2010 věku aspoň 65 let, 16 let a dosáhl v roce 2010 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle 32 pro muže stejného data narození, - 17 let a dosáhl v roce 2011 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle 32 pro muže stejného data narození - 18 let a dosáhl v roce 2012 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle 32 pro muže stejného data narození, - 19 let a dosáhl v roce 2013 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle 32 pro muže stejného data narození, 20 let a dosáhl po roce 2013 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle 32 pro muže stejného data narození. Pojištěnec, který nesplňuje podmínky uvedené v bodě 1. písm. g) až k), má nárok na starobní důchod též, jestliže dosáhl důchodového věku po roce 2014 a získal aspoň 30 let doby pojištění bez náhradních dob pojištění. Pojištěnec, který nesplňuje podmínky stanovené v bodech 1, 2 nebo 3, má nárok na starobní důchod též, jestliže dosáhl věku 65 let a splnil podmínky nároku na invalidní důchod stanovené zákonem o důchodovém pojištění 3

5 2.2.Podmínky nároku na předčasný trvale krácený starobní důchod ( 31 zákona o důchodovém pojištění) Pojištěnec má nárok na předčasný trvale krácený starobní důchod, jestliže získal potřebnou dobu pojištění ( 29 odst.1 nebo 3) a do dosažení důchodového věku mu chybí nejvýše: a. 3 roky, pokud jeho důchodový věk je nižší než 63 let, b. 5 roků, pokud jeho důchodový věk činí alespoň 63 let a dosáhl věku alespoň 60 let. Rovněž v případě předčasného starobního důchodu se postupně prodlužuje délka potřebné doby pojištění pro nárok na tento důchod, a to obdobně jako v případě řádného starobního důchodu (cílově po roce 2018 na 35 let včetně náhradních dob, respektive 30 let bez náhradních dob). Přiznání tohoto důchodu vylučuje nárok na řádný starobní důchod. 3. Důchodový věk ( 32 zákona o důchodovém pojištění) 3.1. U pojištěnců narozených před rokem 1936 U mužů 60 let U žen: 53 let, pokud vychovaly alespoň 5 dětí 54 let, pokud vychovaly alespoň 3 nebo 4 děti 55 let, pokud vychovaly alespoň 2 děti 56 let pro matky jednoho dítěte 57 let pro všechny ostatní 2) U pojištěnců narozených mezi 1936 a

6 5 Rok narození Důchodovývěk činí U mužů U ženy s X dětmi avíce r+2m 60r+4m 60r+6m 60r+8m 60r+10m 61r 61r+2m 61r+4m 61r+6m 61r+8m 61r+10m 62r 62r+2m 62r+4m 62r+6m 62r+8m 62r+10m 63r 63r+2m 63r+4m 63r+6m 63r+8m 63r+10m 64r 64r+2m 64r+4m 64r+6m 64r+8m 64r+10m 65r 65r+2m 65r+4m 65r+6m 65r+8m 65r+10m 66r 66r+2m 66r+4m 66r+6m 66r+8m 66r+10m 67r +4m +8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r 60r+4m 60r+8m 61r 61r+4m 61r+8m 62r 62r+4m 62r+8m 63r+2m 63r+8m 63r+10m 64r 64r+2m 64r+4m 64r+6m 64r+8m 64r+10m 65r 65r+2m 65r+4m 65r+6m 65r+8m 65r+10m 66r 66r+2m 66r+4m 66r+6m 66r+8m 66r+10m 67r +4m +8m +4m +8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r 60r+4m 60r+8m 61r 61r+4m 61r+8m 62r+2m 62r+8m 63r+2m 63r+8m 64r+2m 64r+6m 64r+8m 64r+10m 65r 65r+2m 65r+4m 65r+6m 65r+8m 65r+10m 66r 66r+2m 66r+4m 66r+6m 66r+8m 66r+10m 67r +4m +8m +4m +8m +4m +8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r 60r+4m 60r+8m 61r+2m 61r+8m 62r+2m 62r+8m 63r+2m 63r+8m 64r+2m 64r+8m 65r+2m 65r+4m 65r+6m 65r+8m 65r+10m 66r 66r+2m 66r+4m 66r+6m 66r+8m 66r+10m 67r +4m +8m +4m +8m +4m +8m +4m +8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r+2m 60r+8m 61r+2m 61r+8m 62r+2m 62r+8m 63+2mr 63r+8m 64r+2m 64r+8m 65r+2m 65r+8m 66r 66r+2m 66r+4m 66r+6m 66r+8m 66r+10m 67r +4m +8m +4m +8m +4m +8m +4m +8m +4m +8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r+2m 59r+8m 60r+2m 60r+8m 61r+2m 61r+8m 62r+2m 62r+8m 63r+2m 63r+8m 64r+2m 64r+8m 65r+2m 65r+8m 66r+2m 66r+8m 66r+10m 67r

7 4. Důchodové pojištění Aby člověk nabyl práva na starobní důchod, tak musí nejenom být dostatečně starý, ale taky musí být plátcem důchodového pojištění, které má hodnotu (v procentech z platu) u zaměstnavatelů 25 %, z toho 2,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění, 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, u zaměstnanců 6,5 %, u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) 29,2 %, z toho: 28 % na důchodové pojištění, 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, u OSVČ, které jsou dobrovolně účastny nemocenského pojištění, 2,3 % z vyměřovacího základu, který nemůže být nižší než dvojnásobek rozhodného příjmu zakládající účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, v roce 2016 tedy z částky minimálně Kč, a který nemůže být vyšší než určený vyměřovací základ připadající v průměru na jeden měsíc výkonu činnosti na naposledy podaném přehledu o příjmech a výdajích, přičemž k přehledu staršímu tří let se nepřihlíží. Pokud nelze určit maximální vyměřovací základ dle předchozí věty, nebo zahájila-li v kalendářním roce OSVČ činnost a nevykonávala ji alespoň po dobu čtyř měsíců, činí maximální měsíční vyměřovací základ pro nemocenské pojištění v následujícím kalendářním roce a dále až do podání přehledu za tento následující rok, ½ průměrné mzdy (v roce 2016 částku Kč). u osob dobrovolně účastných důchodového pojištění 28 %, u zahraničních zaměstnanců, kteří se dobrovolně přihlásí k účasti na nemocenském pojištění, 2,3 % z vyměřovacího základu, který může být platbou pojistného určen ve výši dvojnásobku rozhodného příjmu zakládající účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, v roce 2016 tedy Kč, nebo ve výši odpovídající vyměřovacímu základu dobrovolného důchodového pojištění uhrazeného za daný kalendářní měsíc 6

8 5. Výše důchodu Jelikož už jsem vysvětlil, kdy člověk nabývá práva na starobní důchod, tak přichází na řadu jeho výše. Výše důchodu je závislá na výši mzdy za každý odpracovaný rok, předčasném/pozdějším odchodu do důchodu vyměřovací základ Každý odpracovaný rok se mzda vynásobí určitým koeficientem. Výsledek je vyměřovací základ důchodu. Každý rok je tento koeficient jiný (neustále klesá), jeho přesné hodnoty můžete vidět v tabulce ,7236 8,5537 8,3630 8,1651 7,8769 6,8258 5,5735 4,4496 3, ,1673 2,6750 2,4199 2,2136 2,0453 1,9187 1,7680 1,6475 1, ,4475 1,3761 1,2909 1,2024 1,1118 1,0744 1,0553 1,0315 1,000 A aby se započítávala inflace (a nebylo to moc jednoduché), tak se tento koeficient každý nový kalendářní rok mění Výpočet vyměřovacího základu by tedy mohl vypadat třeba takto- VZ=(mzda za 2010)*1,2909+(mzda za 2011)*1, výpočtový základ Výpočtový základ se vypočítá z vyměřovacího základu takto: 7

9 Vyměřovací základ Výpočtový základ Do Kč Vyměřovací základ *1,00 Nad Kč do kč (VZ )*0,27 Nad Kč do Kč (VZ )*0,19 Nad Kč (VZ )*0, Procentní výměra Procentní výměra=výpočtový základ*počet odpracovaných let*1,5 Procentní výměra nikdy nesmí být nižší než 770Kč a může být upravena při předčasném nebo pozdějším odchodu do důchodu. Násobí se *0,9za každých 90 dnů předčasného odchodu. Při pozdějším odchodu se násobí *1,5 za každých 90 dnů předčasného odchodu Důchod Následně stačí k výsledné procentní výměře přičíst pevnou částku důchodu, která je po rok 2016 stanovena ve výši Kč. Důchod = Kč + Procentní výměra Je třeba upozornit, že každý rok k se mění koeficienty pro výpočet důchodu, zvyšují se redukční hranice a mění se i procenta pro výpočet výpočtového základu a základní výměra důchodu. Přesný výpočet důchodu se zohledněním všech rozhodných skutečností provádí ČSSZ až na základě řádně uplatněné žádosti u okresní správy sociálního zabezpečení podle místa trvalého bydliště. V ideálním případě by občan ČR dostal vyplaceno stejné peníze, jaké během svého života přes důchodové pojištění do systému zaplatil. Systém solidarity zaručuje, že část peněz jde na důchody a dávky lidí kteří nejsou schopni "na sebe zaplatit". To samo o sobě není až takový problém, problémem ovšem může být to, že např. v unoru se vyplácí peníze vybrané v lednu. To, kombinované se stárnoucí populací ztěžuje vyplácení důchodu. Další část mojí práce popisuje problémy se systémem, a možná řešení. 8

10 6. Problémy Jako první důkaz existence problému bych chtěl předložit zprávu rozesílanou ministryní práce a sociálních věcí Mgr. Michaelou Marksovou. Samotnou zprávu najdete v příloze, zde jí jen shrnu. V první části varuje adresáta že jako OSVČ bude vystaven nepříznivým důsledkům velmi malého důchodu. Poté zdůraznuje, že OSVČ obvykle mívá jako vyměřovací základ polovinu daňového základu, tzn má-li rozdíl mezi příjmy a výdaji 26 tisíc korun, tak jako základ pro výpočet důchodu bude použita částka 13 tisíc. Poté varuje před upravou daňových paušálů, což snižuje základy ještě dále. Praktický příklad co používá Mgr. Ministryně si dovolím citovat: "OSVČ pan Novák má za rok 2015 příjem ve výši Kč a výdaje uplatní výdajovým paušálem 60%. Výdaje tedy činí Kč. Daňový základ za rok 2015 je částka Kč Vyměřovací základ pana Nováka za rok 2015, ze kterého odvede pojistné na důchodové pojištění bude činit Kč (½ daňového základu) Skutečné výdaje pana Nováka mohly být například pouze ve výši 50%. Čistý příjem pana Nováka je pak Kč, což je měsíčně 25 tisíc. Přestože skutečný měsíční příjem pana Nováka je , tak měsíční vyměřovací základ je pouze Hodnocený měsíční příjem pana Nováka pro důchodové učely je prakticky těsně nad urovní minimální mzdy, přestože jeho čistý příjem přesahuje čistý příjem zaměstnance s průměrnou mzdou." 9

11 Poté doporučuje stanovit základ pro placení pojistného vyšší, a uvádí několik příkladů. Příklad Samostatná Vyměřovací základ Základ pro Výše výdělečná činnost v období výpočet důchodu starobního důchodu Zákonné minimum 4989Kč 5768Kč Dvojnásobekminima 9978Kč 9136Kč Čtyřnásobek minima Kč Kč Poté doporučuje zvýšit pojistné placené správě sociálního zabezpečení. Co již zmínit opomene je to, že ve 2. a 3. příkladě zaplatil "Novák" do systému o tolik více, a přesto se mu za každou korunu co do systému dobrovolně přispěl se mu vrátí cca 0,6Kč (do konce jeho života s předpokládanou dobou dožití 82 let). Stoprocentní návratnosti (tzn. nevydělal by na tom ani korunu, ale nebyl by ve ztrátě) by dosáhl ve věku 98 let, a od té doby by se mu více vyplatilo připlatit si, než si ty peníze nechat. A to nezapočítávám do výpočtu tu možnost že by peníze měl na libovolném spořícím učtě v nějaké bance, která by nabídla nejen možnost kdykoli je bezeztrátově vybrat, ale stále je tam určité zhodnocení peněz. V tu chvíli by se Novákům č.2 a č.3 jejich připlacení do systému oproti č.1 vyplatilo až ve věku 110 let (přibližně, záleží na bance č.1), což je věk kterého se momentálně dožívá málokdo. Tím pádem jediná možná motivace pro paní Minstryni je snaha o sehnání extra peněz do systému, který se momentálně není schopen dlouhodobě udržet, a funguje z měsíce na měsíc. To samo o sobě nemusí být jen chybou dnešní vlády, ale je to spíše dlouhodobý problém související se stárnoucí populací. Jak populace stárne, poměr počtu důchodců a pracujících se mění. V poslední kapitole budu představovat možná řešení tohoto problému. 10

12 7. Možná řešení- Řešení kterého se prozatím využívá je opoždování vstupu do důchodu, čímž se udržuje doba v důchodu přibližně stejná, to ovšem není optimální řešení. Druhou možností je mít nějakou rezervu, ze které by se dalo čerpat v případě problému. Ten by ovšem trvalo několik let vybudovat, a to při dobré ekonomice, takže to momentálně také není aplikovatelné. Třetím řešením které navrhuji by byla částečná automatizace systému, která by snížila potřebný počet úředníků, a tím snížilo náklady na přerozdělení. 11

13 Závěr Náš systém je výhodný pro sociálně slabší části populace, ale přitom demoralizuje podnikatele a movitější části populace. Přibližně 34 procent peněz vybraných v rámci důchodového pojištění je "ztraceno" v systému přerozdělování. Politika ohledně důchodového systému je nerozhodná, a mění se každých několik let. Systém se takto už o moc déle neudrží. 12