Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Fiskální dopady zavedení rovné daňové sazby Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Marcel Ševela, Ph.D. Autor: Barbora Suchánková Brno 2010
Na tomto místě bych velmi ráda poděkovala panu Ing. Marcelu Ševelovi, Ph.D. za cenné připomínky a účelné konzultace, které přispěly k vypracování této bakalářské práce.
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Fiskální dopady zavedení rovné daňové sazby vypracovala samostatně pod vedením Ing. Marcela Ševely, Ph.D. a uvedla veškeré literární i jiné zdroje, které byly v této práci použity. V Brně dne 26.5.2010
Abstract SUCHÁNKOVÁ, B. Fiscal impacts of the equal tax rate implementation. Bachelor thesis. Brno, 2010. The subject of the thesis The fiscal impacts of the equal tax rate implementation is to evaluate changes in the tax reform in the Czech Republic. The first part contains the definitions of basic terms connected with this type of taxation. Practical part analyzes the impacts of the equal tax rate on income of individuals. At the end this bachelor thesis deals with the fiscal impacts of the equal tax rate. Concretely it deals with the impacts on the revenues of the state budget. Keywords tax reform, flat tax, equal tax rate, impacts, income group Abstrakt SUCHÁNKOVÁ, B. Fiskální dopady zavedení rovné daňové sazby. Bakalářská práce. Brno, 2010. Předmětem bakalářské práce Fiskální dopady zavedení rovné daňové sazby je zhodnocení změn týkajících se daňové reformy v ČR. První část obsahuje definice základních pojmů spojených s tímto typem zdanění. V praktické části je provedena analýza dopadů zavedení rovné daňové sazby na příjmy fyzických osob. Závěrem se tato práce zabývá fiskálními dopady zavedení rovné daňové sazby. Konkrétně se jedná o dopady na příjmovou stránku státního rozpočtu. Klíčová slova daňová reforma, rovná daň, rovná daňová sazba, dopady, příjmové skupiny
Obsah 5 Obsah 1 ÚVOD...6 2 CÍL PRÁCE A METODIKA...7 2.1 Cíl práce...7 2.2 Metodika...8 3 KONCEPT ROVNÉ DANĚ...10 3.1 Typy rovné daně...13 3.2 Význam rovné daňové sazby...16 4 REFORMY ČESKÉ REPUBLIKY...18 4.1 Reforma daňového systému...19 5 ROVNÁ DAŇOVÁ SAZBA V ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE...21 6 DOPADY REFOREM NA POPLATNÍKY DPFO...26 6.1 Hlavní změny zákona o daních z příjmů...26 6.2 Trh práce a mzdová situace v ČR...28 7 MODELOVÁNÍ DOPADŮ REFOREM...34 7.1 Dopady na poplatníka DPFO...35 7.2 Dopady na rodiny s dětmi...39 7.3 Dopady na státní rozpočet a ekonomické subjekty...46 8 DISKUSE...51 9 ZÁVĚR...54 LITERATURA...56 SEZNAM TABULEK...59 SEZNAM OBRÁZKŮ...60
Úvod 6 1 Úvod Rovná daňová sazba se v posledních letech stala aktuálním tématem politických diskuzí. Složitější daňové systémy s progresivními sazbami jsou neefektivní, nespravedlivé a komplikované, proto státy přistupují k aplikaci rovné daňové sazby. Rovná daňová sazba funguje v mnoha zemích, kde nejčastěji bývá využívána jako efektivní nástroj daňových reforem díky své jednoduchosti, přehlednosti a spravedlnosti. V České republice je od roku 2008 zaveden koncept tzv. redukované rovné daně. Od zavedení rovné daňové sazby se očekává rychlejší hospodářský růst, eliminace administrativní náročnosti, omezení tendencí k daňovým únikům, zlepšení stavu veřejných financí aj. Rovná daň je ve své čisté podobě ojedinělou záležitostí. Většina států se tímto typem zdanění nechala inspirovat a zavádí pojem rovná daňová sazba (RDS). Základní princip a myšlenku rovné daně jednotlivé státy modifikují dle svých reálných možností a integrují tento daňový systém na vlastní ekonomiku. Princip rovné daňové sazby je tedy určitou alternativou klasické rovné daně. Důvodem k řešení tohoto tématu je především nejednoznačnost dopadů a nesoulad názorů na efektivnost zavedení rovné daňové sazby. Tato práce by měla potencionálním čtenářům přinést jasné vymezení dopadů zavedení rovné daňové sazby. Zhodnocení bude konstatováno na základě zjištěných výsledků a následného srovnání konkrétních jevů.
Cíl práce a metodika 7 2 Cíl práce a metodika 2.1 Cíl práce Primárním cílem práce je zhodnocení dopadů zavedení rovné daňové sazby v ČR. Předpokladem naplnění tohoto cíle je splnění následujících dílčích cílů. Jednotlivé dílčí cíle jsou podrobně vypracovány v praktické části bakalářské práce. Prvním dílčím cílem je vysvětlení základních pojmů (rovná daň, rovná daňová sazba), objasnění potřeby reforem a popis daňových systémů ve vybraných zemích Evropské unie. Druhým dílčím cílem je demonstrovat dopady zavedení rovné daňové sazby na modelových domácnostech. V rámci tohoto cíle budou analyzovány dopady na bezdětné poplatníky a rodiny s dětmi. Následně bude provedena komparace daňového zatížení poplatníků daně z příjmů fyzických osob. Ke stanovení jednotlivých příjmových skupin odpovídajících reálné situaci v ČR bude třeba rozebrat mzdovou úroveň na základě statistických dat publikovaných Českým statistickým úřadem. U vybraných příjmových skupin bude sledována změna čisté mzdy v závislosti na počtu dětí. Posledním dílčím cílem je zhodnocení fiskálních dopadů zavedení rovné daňové sazby. Zaměřím se především na příjmovou stránku státního rozpočtu. Tohoto cíle bude dosaženo prostřednictvím sledování vývoje daňových příjmů státního rozpočtu a stavu ekonomických subjektů.
Cíl práce a metodika 8 2.2 Metodika Po výběru tématu byl vypracován záměr a následně zadání bakalářské práce. Po schválení zadání bakalářské práce bylo zahájeno studium odborné literatury. Při zpracování této práce budu vycházet nejen z dostupné odborné literatury, ale i důvěryhodných internetových zdrojů. Zbývající informace budu pravidelně konzultovat s vedoucím práce. Relevantní data byly získány na základě analýzy dostupných informací a dokumentů. Základem praktické části (modelování dopadů reforem) jsou statistická data týkající se poplatníků daně z příjmů fyzických osob. Pomocí metody třídění byli poplatníci rozděleni do sedmi skupin dle velikosti jejich měsíčního (hrubého) příjmu. Jednotlivé příjmové skupiny byly zároveň sestaveny tak, aby odpovídaly konkrétním mzdovým pásmům v původním systému progresivních sazeb. Konkretizace dopadů zavedení rovné daňové sazby byla provedena na modelových domácnostech. Modelové domácnosti byly vytvořeny na základě statistických údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem. Prvním typem domácností je bezdětný poplatník. Jedná se o jednu osobu v domácnosti popř. s manželkou/manželem. Při kalkulacích čistých mezd bereme v úvahu, že uplatňuje pouze základní slevu na poplatníka. Druhým typem domácností jsou rodiny s dětmi. Tuto variantu jsem zvolila na základě výsledků celorepublikového sčítání lidu v roce 2001. To potvrdilo, že v České republice stále přetrvává model úplné rodiny se dvěma dětmi. K posouzení dopadů zavedení rovné daňové sazby na státní rozpočet byla použita metoda pozorování. Pozorování a komparace objemu vybraných daní v letech 2007 a 2008 odhalí pozitivní či negativní vliv zavedení RDS na příjmovou stránku státního
Cíl práce a metodika 9 rozpočtu. V souvislosti se zavedením RDS je také sledována změna počtu ekonomických subjektů v letech 2007 2009. Pro přehlednost jsou veškeré výsledky a zjištěné poznatky ve formě grafů a tabulek. Na základě vyvozených závěrů formuluji vhodná doporučení. Teoretická část byla vypracována s pomocí informační studie publikované Ministerstvem financí České republiky a odborné literatury, která se zabývá konceptem rovné daně. Dále následuje konfrontace pojmů rovná daň a rovná daňová sazba. Podrobněji rozebírám význam rovné daňové sazby a definuji výhody a nevýhody tohoto typu zdanění. Zdůvodňuji potřebu stabilizovat veřejné finance prostřednictvím komplexních reforem. Uvádím důvody realizace a harmonogram reformy daňového systému. Stručně popisuji daňový systém vybraných zemí Evropské unie. Na základě složené daňové kvóty porovnávám daňové zatížení Estonska, Slovenska a České republiky. Závěr teoretické části zachycuje hlavní změny zákona o daních z příjmů týkající se fyzických osob. Pro účely stanovení příjmových skupin zde charakterizuji mzdovou úroveň a aktuální situaci na trhu práce v České republice.
Koncept rovné daně 10 3 Koncept rovné daně S principem jednotné daňové sazby, vybíráním tzv. desátek bylo možné se setkat již ve starověkém Řecku a Římě. Tento způsob výběru daní byl tehdy považován za jediný spravedlivý, stimulující ekonomický růst a životní úroveň obyvatelstva. Díky jednoduchému a finančně nenáročnému systému výběru nízkých daní měl např. Řím dokonalou infrastrukturu, komunikace, systém zavlažování, kanalizace a obecní služby. 1 Zrušení rovných daní a nízkých sazeb zaznamenáváme v období první světové války. V důsledku nutnosti obnovy válkou poničeného území se začal prosazovat princip progresivního zdanění. Dalším důvodem byl růst vládních výdajů v oblasti sociálního zabezpečení a zvýšená potřeba solidarity bohatších vrstev obyvatelstva s těmi chudšími. Převládalo přesvědčení, že progresivní zdanění skupin s vyššími příjmy je správné, neboť v jeho důsledku nedochází ke snižování jejich sociální úrovně. 2 V dnešní době se opět začíná stále více hovořit o tzv. rovné daňové sazbě nebo zkráceně rovné dani. I když by se na první pohled mohlo zdát, že se jedná o dva zcela identické způsoby zdanění se stejným výsledkem, z hlediska odborné ekonomické terminologie tomu tak není a je nezbytné oba pojmy rozlišovat. Z níže uvedené jednoduché tabulky je patrné, že zatímco rovnou daňovou sazbou se rozumí určité procento zdanění, pak rovnou daní je míněna stejná absolutní finanční částka daně pro všechny. 1 ČIŽÍK, Vojtěch. Rovná daň v teorii a praxi [online]. Praha: MFČR, 2008 [cit. 2010-03-20]. s. 7. Dostupné z WWW: <http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/rovna_dan_v_teorii_a_praxi_pdf.pdf>. 2 ZAPLETAL, Jan. Rovná daň - Flat tax [online]. 28. 2. 2006, akt. 18. 1. 2007 [cit. 2010-05-14].
Koncept rovné daně 11 Tabulka č. 1 Rozdíl mezi pojmy rovná daňová sazba a rovná daň PŘÍJEM KE ZDANĚNÍ ROVNÁ DAŇOVÁ SAZBA (např. 20 %) ROVNÁ DAŇ (např. 20 000,-) Zdroj: autor 100000,- 20000,- 20000,- 200000,- 40000,- 20000,- 300000,- 60000,- 20000,- Nutno všem říci, že pokud se aktuálně v politických a ekonomických kruzích, ale už i u široké veřejnosti mluví o rovné dani, není jí myšleno, že všichni budou platit stejnou absolutní částku daně bez ohledu na výši příjmu. Upustíme li od této myšlenky pak lze definovat, že: Rovnou daní se z koncepčního hlediska aktuálně rozumí komplexní daňová reforma, která nahrazuje složitý systém hlavních všeobecných daní, a to daně ze zisku právnických osob, daně z příjmu fyzických osob a daně z přidané hodnoty. Rovná daň je tedy systémem rovného zdanění všech příjmů s jednou relativní sazbou a s jednotným nezdanitelným minimem pro každého poplatníka. 3 Důležité je na tomto místě ještě poznamenat, že úvahy o absolutní rovné částce daně pro všechny jsou sice možné, ale s ohledem na ekonomické, politické a zejména sociální důvody nereálné. Myšlenkou rovné daně jako ucelené daňové reformy se zabývali již počátkem 80. let ekonomové Stanfordské univerzity Robert Hall a Alvin Rabushka. Přesto, že ve své práci zveřejněné roku 1985 pod názvem The flat tax věnovali svou pozornost pouze daním 3 MACH, Petr. Rovná daň: Výzva pro Českou republiku. In Rovná daň. 1. vyd. Praha: CEP, 2001. s. 17-18. Dostupné z WWW: <http://cepin.cz/docs/dokumenty/sbornik07.pdf>. ISBN 80-902795-4-6.
Koncept rovné daně 12 důchodového typu, stala se tato jejich koncepce základem pro další bádání jednotlivých států nad systémem rovného zdanění. Koncepce Halla a Rabushka je založena na 3 pilířích: 4» všechny příjmy jsou zdaněny pouze jednou, co nejblíže u zdroje a stejnou nízkou sazbou» daňový systém je jednoduchý a náklady na jeho provoz nízké, daňové přiznání jednotlivců i firem má velikost strany A5 a jeho vyplnění trvá několik minut» sociálně nejslabší domácnosti daně neplatí, pokud jejich příjmy nedosáhnou určité minimální úrovně, tzn., že existuje institut základní individuální odčitatelné položky v podobě nezdanitelného minima Porovnáme-li myšlenky v uvedených pilířích se současným daňovým systémem je na první pohled patrné, že zejména první dva pilíře s aktuálním systémem nekorespondují. Např. v případě akciových společností je zisk daněn dvakrát. Poprvé daní z příjmů právnických osob a podruhé jako dividenda jednotlivých akcionářů. Dividendy jsou vypláceny až z čistého zisku společnosti, tj. po odvedení daně z příjmu. Také druhý pilíř je svou obsahovou náplní hodně vzdálený od aktuálního stavu. Stačí si prohlédnout formulář daňového přiznání. O výši nákladů na výběr daní nemluvě. Zastánci rovné daně odhadují, že se náklady výběru progresivních daní se pohybují v rozmezí 10 20 % hodnoty vybraných daní. 5 Samozřejmě v závislosti na složitosti daňového systému. 4 ČIŽÍK, Vojtěch. Rovná daň v teorii a praxi [online]. Praha: MFČR, 2008 [cit. 2010-04-12]. s. 1. Dostupné z WWW: <http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/rovna_dan_v_teorii_a_praxi_pdf.pdf>. 5 ZAPLETAL, Jan. Rovná daň - Flat tax [online]. 28. 2. 2006, akt. 18. 1. 2007 [cit. 2010-05-15]. Dostupné z WWW: <http://rovnadan.unas.cz/>.
Koncept rovné daně 13 3.1 Typy rovné daně Většina států obvykle upravuje základní princip a myšlenku rovné daně dle svých reálných možností a snaží se tedy určitým způsobem integrovat tento daňový systém na vlastní ekonomiku. Zavedení rovné daně se zpravidla týká těchto typů daní: daň z příjmů fyzických osob daň z příjmů právnických osob daň z přidané hodnoty Koncept rovné daně se skládá z několika složek. Jednotlivé složky jsou alternativou výše uvedených typů daní. ROVNÁ DAŇ OSOBNÍ 6 Předmětem rovné daně osobní jsou veškeré příjmy fyzických osob. Nejčastěji této dani podléhají příjmy ze závislé činnosti. Výpočet RDO lze jednoduše vyjádřit následujícím vzorcem: RDO = (ZÁKLAD NEZDANITELNÉ MINIMUM) x SAZBA 7 Nezdanitelné minimum představuje základní odčitatelnou položku, což je fixní částka stejná pro všechny poplatníky. Předpokladem pro zavedení této daně je zrušení veškerých daňových odpočtů a slev, zachována by měla být pouze základní sleva na poplatníka, sleva na manželku (manžela) a daňového zvýhodnění na vyživované dítě. Dosavadní systém slev na dani a nezdanitelné částky by nahradila tzv. negativní daň. Konkrétní příklad je uveden v tabulce č. 2. Uvažujme relativní sazbu daně ve výši 15 % 6 ČIŽÍK, Vojtěch. Rovná daň v teorii a praxi [online]. Praha: MFČR, 2008 [cit. 2010-04-11]. s. 3-5. Dostupné z WWW: <http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/rovna_dan_v_teorii_a_praxi_pdf.pdf>. 7 MACH, Petr. Rovná daň: Výzva pro Českou republiku. In Rovná daň. 1. vyd. Praha: CEP, 2001. s. 21. Dostupné z WWW: <http://cepin.cz/docs/dokumenty/sbornik07.pdf>. ISBN 80-902795-4-6.
Koncept rovné daně 14 a roční nezdanitelné minimum ve výši 96 000 Kč. Poplatník, jehož roční příjem činí maximálně 96000 Kč neodvede státu žádné daně. Poplatník, který vydělá více, než činí nezdanitelné minimum, odvede státu 15 % z částky, která přesahuje stanovené nezdanitelné minimum, v tomto případě 12600 Kč (15 % z 84000). Osoby bez zdanitelných příjmů dostanou od státu jednorázovou roční dávku (příspěvek) tzv. negativní daň ve výši 14400 Kč (15% z -96000). Tabulka č. 2 Výpočet daňové povinnosti poplatník A B C roční příjem 96 000 180 000 0 nezdanitelné minimum 96 000 96 000 96 000 rozdíl 0 84 000-96 000 sazba 15 % 15 % 15 % daň 0 12 600-14 400 Zdroj: autor Tím by došlo nejen k výraznému zjednodušení a zrychlení celého procesu, ale především ke snížení nákladů na správu a distribuci sociálních dávek. Část přímky směřující do záporných hodnot (viz obrázek č. 1) představuje výši státní sociální podpory (negativní daň). Zatímco v kladných hodnotách jde o zaplacenou daň z příjmů fyzických osob (RDO). Sociální dávky v podobě negativní daně by byly jednotlivých poplatníkům přiznávány pouze na základě zjednodušeného daňového přiznání. Obrázek č. 1 Negativní daň
Koncept rovné daně 15 ROVNÁ DAŇ Z PODNIKÁNÍ Rovnou daní z podnikání jsou zatíženy nejenom právnické osoby, ale obecně všechny podnikatelské subjekty, tedy i samostatně výdělečně činné fyzické osoby. Podnikání zahrnuje i pronájem majetku. Základem daně z podnikání je rozdíl mezi příjmy z prodeje zboží a služeb a výdaji na zboží a služby, použité k podnikatelským účelům, a na mzdy. 8 Díky rovné daň. sazbě nedochází k tzv. dvojímu zdanění, které se vztahuje na příjmy z úspor, podíly na zisku obchodních společností apod. Záměrem rovného zdanění je postupným sbližováním daňových sazeb fyzických a právnických osob docílit úplného sjednocení těchto sazeb. ROVNÁ DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY Princip rovné daně lze vztáhnout i na DPH. Podstatou je zrušení snížené daňové sazby DPH a zavedení jednotné daňové sazby. Aktuální základní sazba 20 % se vztahuje na naprostou většinu zboží a služeb. V případě zavedení rovné daně by se tato základní sazba snížila na 15 %, čili by ceny zboží a služeb klesly o 5 %. Vedle toho zvýšení snížené sazby z 10 % na 15 %, by znamenalo zdražení nejen tepla, chladu a potravin, ale mimo jiné také knih, ubytovacích, sportovních, kulturních služeb a dalších služeb podléhajících snížené daňové sazbě. 8 MINČIČ, Ladislav. O podstatě rovné daně: Rovná daň jako daň z příjmů právnických osob. In MACH, Petr. Rovná daň: Sborník textů. 1. vyd. Praha: CEP, 2001. O podstatě rovné daně. s. 45. Dostupný z WWW: <http://www.cepin.cz/docs/dokumenty/sbornik07.pdf>. ISBN 80-902795-4-6.
Koncept rovné daně 16 3.2 Význam rovné daňové sazby Existuje mnoho argumentů pro a proti zavedení rovné daňové sazby. Zavedení rovné daňové sazby se v mnoha zemích projevilo ekonomickým růstem. V jedné studii Institutu Alexise de Tocquevilla se porovnává hospodářská výkonnost 89 zemí světa. Země, které zavedly rovnou daň nebo podobný princip, rostou v posledních 10 15-ti letech dvakrát rychleji než země, které mají složitější daňové systémy. Rozvojové země, které zavedly rovnou daň, rostly čtyřikrát rychleji. 9 Ovšem některé výzkumy toto tvrzení vyvracení a zpochybňují pozitivní efekt rovného zdanění. Zastánci rovného zdanění preferují zavedení rovné daňové sazby a poukazují na následující výhody 10 : vyšší spravedlivost jednoduchost, transparentnost, efektivnost omezení diskriminace pro vysokopříjmové skupiny omezení výdajů státního rozpočtu oživení ekonomiky státu příliv zahraničního kapitálu růst konkurenceschopnosti posílení podnikatelské sféry eliminace distorzních účinků Pochopitelně se najdou kritici i odpůrci rovného zdanění, kteří zdůrazňují spíše nevýhody tohoto typu zdanění: zrušení odčitatelných položek pokles vládních příjmů negativní dopady na nízkopříjmové skupiny 9 MIKLOŠ, Ivan. Rovná daň - daň budoucnosti. In Daňová reforma na Slovensku. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku, 2003-07-16 [cit. 2010-05-09]. Dostupné z WWW:<http://www.cepin.cz/cze/prednaska.php?ID=460>. 10 KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 4. akt. vyd. Praha: ASPI, 2006. 280 s. ISBN 80-7357-205-2.
Koncept rovné daně 17 snížení sazby pro vysokopříjmové skupiny růst cen u zboží a služeb s původně sníženou sazbou pokles poptávky po službách daň. poradců Institut rovné daňové sazby je v poslední době využíván jako efektivní nástroj v rámci reformních opatření. Snížení daňových sazeb a levná pracovní síla jsou rozhodujícími faktory pro potencionální zahraniční investory. Zvýšení podnikatelské aktivity a příliv zahraničního kapitálu zvyšuje konkurenceschopnost země a stimuluje hospodářský růst. Hospodářský růst dlouhodobého charakteru je pak doprovázen dalšími pozitivními změnami, například posílením zaměstnanosti.
Reformy České republiky 18 4 Reformy České republiky Hlavním účelem reformy veřejných financí 2007 2010 je dosažení požadovaných deficitů veřejných rozpočtů (pod 3 % HDP) a zajištění dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. K prohlubování vládních deficitů výrazně přispívá vysoký podíl mandatorních výdajů na celkových výdajích státního rozpočtu. Příčinou vzrůstajících mandatorních výdajů je stárnutí populace, kdy stoupá počet důchodců a zároveň klesá počet ekonomicky aktivních občanů. Důvodem pro okamžité a radikální řešení deficitního hospodaření státu je mimo jiné existence závazků vůči Evropské unii. Členské státy EU musí dbát na plnění tzv. Maastrichstských konvergenčních kritérií. Ke zlepšení situace by mělo dojít díky reformám daňového systému, důchodového systému a zdravotnictví. Restrukturalizace je nevyhnutelná nejen na straně příjmů, ale zejména na straně výdajů veřejných rozpočtů. Zcela zásadní převrat představoval zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. V rámci zákona došlo k následujícím změnám 11 : nahrazení stupnice čtyř daňových progresivních sazeb (12 %, 19 %, 25 %, 32 %) jednotnou lineární sazbou daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 % zvýšení slev na dani zrušení institutu společného zdanění manželů a minimálního základu daně snížení nominální sazby daně z příjmů právnických osob na 21 % zvýšení snížené sazby DPH z 5 % na 9 % zavedení principu zdanění superhrubé mzdy nová koncepce přímých daní rozšíření účasti zaměstnanců na veřejném zdravotním pojištění 11 VANČUROVÁ, Alena. Daňové reformy ČR. [online]. 2008, [cit. 2010-05-14]. Dostupný z WWW: <http://www.kdpcr.cz/data/files/pdf/vancurova.pdf>.
Reformy České republiky 19 Změny takového rozsahu nebyly v České republice zaznamenány od roku 1993. Nicméně i tento zákon byl o rok později znovu novelizován. Plánované snížení sazby daně z příjmů fyzických osob na 12,5 % bylo zrušeno a zůstala zachována sazba 15 %. Tuto sazbu můžeme pojmenovat jako tzv. redukovanou rovnou daň. Zdůvodnění je jednoduché. Hlavní ideou čisté rovné daně je existence pouze základních slev na dani popř. daň. zvýhodnění na dítě. V našem systému existuje široké spektrum daňových výjimek, odčitatelných položek aj., z tohoto důvodu nelze hovořit o klasické rovné dani. Naopak sazba daně z příjmů právnických osob se každoročně snižuje, aktuální sazba daně činí 19 %. K významnému kroku v oblasti daňových změn došlo v roce 2004, kdy musela ČR v souvislosti se vstupem do Evropské unie implementovat do českého právního řádu nový zákon o DPH. V důsledku harmonizace byly některé služby zdaňované sníženou sazbou DPH převedeny od 1. ledna 2004 do základní sazby např. telekomunikační služby. Daň z přidané hodnoty vůbec patří k nejsložitějším a nejobsáhlejším daňovým pravidlům. V souvislosti s poslední novelizací zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, která nabývá účinnosti od 1. ledna 2010 se mění výše základní sazby z 19 % na 20 % a snížené sazby z 9 % na 10 %. 4.1 Reforma daňového systému Fundamentálním cílem reformy daňového systému je zjednodušení a zefektivnění daňové správy. Tato komplexní reforma obsahuje tři základní pilíře: I. reforma zdaňování příjmů a majetku, II. reforma daňového procesu, III. institucionální reforma Jednotlivé pilíře zahrnují dílčí cíle a konkrétní změny v určitých oblastech. V první části daňové reformy je zásadním úkolem publikace nového zákona o daních příjmů.
Reformy České republiky 20 Současný zákon o daních z příjmů obsahuje kvůli častým úpravám a novelizacím závažné nedostatky a chyby. Stávající nedostatky a chyby je třeba odstranit a vytvořit nový přehlednější a jednodušší zákon. Zjednodušení a zprůhlednění daňových pravidel navíc přispěje k omezení prostoru pro vyhýbání se zdanění a daňové úniky. V rámci zvyšování podílu nepřímých daní a snižování podílu přímých daní by mělo dojít ke zrušení některých daní (dědická, darovací) resp. přesun bezúplatného nabytí majetku do zákona o daních z příjmů. Důležitým krokem je zejména snaha o formulaci zjednodušeného formuláře pro daňové přiznání. ad II. Reforma daňového procesu si klade za cíl nahradit stávající zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků novým a přehlednějším daňovým řádem. K dalším cílům patří elektronizace daň. správy a vymezení pravidel pro daňové spisy. ad III. Záměrem institucionální reformy je zřízení jednotného inkasního místa (JIM) pro výběr veřejných příjmů (daně, clo, pojistné) a následné sloučení finančních a celních úřadů spolu s vybudováním informačních center pro zákazníky veřejné správy.
Rovná daňová sazba v zemích Evropské unie 21 5 Rovná daňová sazba v zemích Evropské unie Rovná daň se v mnoha zemích osvědčila. V této části práce jsem pro inspiraci vybrala dvě členské země EU, které již rovnou daň aplikovaly. Na základě složené daňové kvóty se pokusím zhodnotit daňové zatížení a podíl jednotlivých daní na daňových příjmech. První zemí je Estonsko, které patřilo v 90. letech 20. století k vyspělým státům s rychlým hospodářským růstem. Hlavní příčinou hospodářského poklesu na začátku 90. let 20. století byl rozpad SSSR. Díky rozsáhlým reformám v roce 1994 se nejen Estonsko, ale všechny pobaltské státy brzy dostaly z nepříznivé situace a následovalo úspěšné období. Dle růstu HDP dosahovalo dokonce nejlepších výsledků v Pobaltí. K hospodářskému růstu přispěla vysoká úroveň vzdělání, dovoz nových technologií a vysoká produktivita. Před zavedením rovného zdanění probíhalo zdanění příjmů podobně jako u nás. Komplikovaný systém zdanění příjmů FO i PO se postupně redukoval, až došlo k úplnému zjednodušení a sjednocení sazeb. Vlivem postupného snižování patří v dnešní době Estonsko ke státům s nejnižším daňovým zatížením. 12 Od 1. ledna 1994 zavedlo rovnou daň pro fyzické i právnické osoby ve výši 26 %. V roce 2005, kdy sazba dosahovala výše 24 %, bylo uzákoněno každoroční snížení o 1 procentní bod. V letech 2009 a 2010 nebylo snížení odsouhlaseno z důvodu celosvětové hospodářské krize. Od roku 2008 stále tedy platí sazba daně ve výši 21 %. Spodní hranice je stanovena na 18 % v roce 2011, avšak v důsledku ekonomické krize se může reálné snížení na tuto hranici promítnout až později. Daň z přidané hodnoty je v současné době 20 %. Druhou zemí je Slovenská republika. Institut rovné daňové sazby zde byl zaveden 1. 1. 2004. Slovensko se díky daňové reformě stalo příznivým místem pro rozvoj 12 Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [online]. [cit. 2010-04-02]. Finanční a daňový sektor.
Rovná daňová sazba v zemích Evropské unie 22 podnikání. Cílem rovné daňové sazby bylo danit stejným způsobem všechny druhy příjmů bez ohledu na druh ekonomické aktivity. Jednotná sazba zde činí 19 % pro zdanění příjmů FO i PO. U DPFO došlo k eliminaci daňových sazeb z původních pěti sazeb (10 %, 20 %, 28 %, 35 %, 38 %). Sazba DPPO se snížila z 25 % na 19 %. Změna se týkala i DPH. Dosavadní sazby, základní (20 %) a snížená (14 %) byly nahrazeny jednotnou sazbou ve výši 19 % 13. S ohledem na nízkopříjmové skupiny muselo dojít k částečné kompenzaci formou zvýšení nezdanitelného minima z 38360 Sk na 80832 Sk tj. cca 7000 Sk měsíčně. Hlavním důvodem změny výše nezdanitelného minima bylo potencionální zvýšení sazby DPFO u nízkopříjmových skupin v souvislosti se zavedením jednotné sazby ve výši 19 %. Pro snadnější představu slouží následující diagram. 14 Obrázek č. 2 Progrese při rovné daňové sazbě Zdroj: Ministerstvo financí SR Roční příjem do 80 832 Sk se nezdaňuje a ostatní příjmy nad toto nezdanitelné minimum podléhají jednotné sazbě DPFO. Například poplatník s měsíčním 13 ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii. Praha: Linde a.s., 2006. 250 s. ISBN 80-7201-593-1. 14 Ministerstvo financií Slovenskej republiky [online]. c1998-2005, aktualizované dňa: 15. 07. 2005 [cit. 2010-04-11]. Fakta, ktoré hovoria za daňovú reformu. Dostupné z WWW: <http://www.finance.gov.sk/default.aspx?catid=3998>.
Rovná daňová sazba v zemích Evropské unie 23 příjmem 10 000 Sk odvádí celkovou daň ve výši 6,2 %. Vlivem nezdanitelného minima vzniká jakási progrese a celková daň je fakticky menší. Ministerstvo financí SR zavedlo systém rovné daňové sazby za účelem snižování deficitu veřejným financí pod úroveň 3 % HDP. V důsledku zavedení rovné daňové sazby došlo nejen ke snížení daňových úniků, ale především ke zvýšení aktivity a produktivity podnikatelských subjektů. K pozitivní změně dochází v oblasti zahraničních investic, díky přílivu zahraničního kapitálu roste konkurenceschopnost slovenské ekonomiky. Veřejnost si pod nátlakem vymínila sníženou sazbu daně na zdravotnické potřeby ve výši 10 % DPH. 15 Od 1. 1. 2007 platí snížená, 10% sazba DPH na léky a vybrané zdravotní pomůcky. Snížená sazba platí také od 1. ledna 2008 pro knihy, učebnice a tiskárenské potřeby. Estonsko i Slovenská republika vstoupily do Evropské unie stejně jako ČR dne 1. 5. 2004. Ve stejném roce se také staly řádnými členy Severoatlantické aliance (NATO). Pro Estonsko je prioritní vstup do eurozóny. Plánované datum zavedení eura je stanoveno na 1. ledna 2011. Nutným předpokladem pro přijetí společné evropské měny je setrvání v Evropském mechanismu směnných kurzů II (ERM II) a dodržování konvergenčních kritérií. Estonsko vstoupilo do ERM II krátce po vstupu do EU (28. června 2004). Současná hospodářská recese komplikuje dodržování kritéria cenové stability a úrovně vládního deficitu, čímž brání zavedení eura a ohrožuje plánované datum přijetí. I přes pozdější vstup do mechanismu směnných kurzů (28. listopadu 2005) Slovensko vstoupilo do EMU a přijalo euro již od 1. ledna 2009. 15 NERUDOVÁ, Danuše. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 2. aktualizované vydání. Praha: ASPI, 2008. 260 s. ISBN 978-80-7357-386-7.
Rovná daňová sazba v zemích Evropské unie 24 Na základě složené daňové kvóty můžete zhodnotit daňové zatížení vybraných zemí Evropské unie.» Daňová kvóta představuje podíl daní na HDP, čímž umožňuje mezinárodní srovnání. Relevantnější údaje zachycuje daňová kvóta složená, poněvadž zahrnuje i příjmy z povinného pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Obrázek č. 3 Složená daňová kvóta Zdroj: EUROSTAT - European Commission - Taxation trends in the European Union, 2008 + 2009 edition. Všechny sledované státy se z hlediska daňového zatížení pohybují pod hranicí průměru EU. Úroveň zdanění na Slovensku je srovnatelná se zdaněním v Rumunsku a patří k nejnižším v Evropské unii. Daňové příjmy zpravidla zahrnují inkaso přímých a nepřímých daní včetně povinného pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Součet jednotlivých daní odpovídá velikosti celkové složené kvóty v konkrétním státě. Rozložení jednotlivých daní ve vybraných státech je následující.
Rovná daňová sazba v zemích Evropské unie 25 Podíly jednotlivých daní na celkových daňových příjmech v roce 2007 (v % HDP) ČR SR EST. Zdroj: EUROSTAT - European Commission. Taxation trends in the European Union: Data for the EU Member States and Norway. s.251, 254, 264, 272. ISBN 978-92-79-11171-6. ČR příspěvky na sociální zabezpečení jsou hlavním zdrojem daňových příjmů. Průměrné hodnoty EU oscilují kolem 12,4 %. ČR je tedy vysoce nad průměrem. Podíl českých sociálních příspěvků je nejvyšší v EU, následované Francií a Německem. Podíl přímých i nepřímých daní je pod průměrem EU, který se v roce 2007 pohyboval mezi 13,6-13,8 %. K povzbuzení naší ekonomiky se nutné razantní snížení daní, bránící hospodářskému růstu. SR v rámci daňové reformy snaha o přesun daňového břemene z přímých daní na daně nepřímé. Od roku 2004 byla zrušena daň dědická a darovací, o rok později postihlo zrušení i daň z převodu a přechodu nemovitostí. Spotřební daně jsou uvaleny na víno, pivo, líh, minerální oleje, tabákové výrobky, elektřinu, uhlí a zemní plyn. Podíl jednotlivých daní je pod průměrem EU. EST. nadprůměrný a relativně vysoký je podíl nepřímých daní. Spotřební daně se vybírají z prodeje tabáku a tabákových výrobků, alkoholu, pohonných hmot, aut, motocyklů, jachet a obalů.
Dopady reforem na poplatníky DPFO 26 6 Dopady reforem na poplatníky DPFO 6.1 Hlavní změny zákona o daních z příjmů Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP) byl nespočetně krát novelizován. Zaměřím li se na zásadní změny týkající se fyzických osob je prioritní rok 2008. Od 1. 1. 2008 vstoupil v platnost zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, který zavedl jednotnou sazbu daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 %. Tato lineární sazba nahradila dosavadní stupnici čtyř daňových sazeb, která byla v ČR zavedena od roku 2000. Následující tabulky zachycují původní progresivní daňové sazby pro stanovení měsíční zálohy na daň a provedení ročního zúčtování. Tabulka č. 3 Měsíční zálohy na daň od Kč Základ daně do Kč Daň 0 10 100 12 % Ze základu přesahujícího 10 100 18 200 1 212 Kč + 19 % 10 100 Kč 18 200 27 600 2 751 Kč + 25 % 18 200 Kč 27 600 a více 5 101 Kč + 32 % 27 600 Kč Tabulka č. 4 Roční základ daně od Kč Základ daně do Kč Daň 0 121 200 12 % Ze základu přesahujícího 121 200 218 400 14 544 Kč + 19 % 121 200 Kč 218 400 331 200 33 012 Kč + 25 % 218 400 Kč 331 200 a více 61 212 Kč + 32 % 331 200 Kč
Dopady reforem na poplatníky DPFO 27 Původní progresivní zdanění do jisté míry demotivovalo k vyššímu pracovnímu nasazení s cílem zabránit vyššímu zdanění. Zavedení stejné daňové sazby zároveň odstranilo diskriminaci poplatníků s vyššími příjmy. Tabulka č. 5 Vývoj sazeb na veřejné zdravotní pojištění veřejné zdr. poj. 2007 2008 2009 zaměstnanec 4,5 % 4,5 % 4,5% zaměstnavatel 9 % 9 % 9 % Veřejné zdravotní pojištění neprochází žádnými podstatnými změnami a výše sazeb zůstává stále stejná. Od roku 2009 se mění výše sazeb u pojistného na sociální zabezpečení. Ke snížení sazby došlo jak na straně zaměstnance, tak na straně zaměstnavatele. Tabulka č. 6 Vývoj sazeb na soc. zabezpečení soc. zabezpečení 2007 2008 2009 důchodové poj. 6,5 % důchodové poj. 6,5 % zaměstnanec 8 % nemocenské poj. 1,1 % 8 % 6,5 % - SPZ 0,4 % důchodové poj. 21,5 % důchodové poj. 21,5 % zaměstnavatel 26 % nemocenské poj. 3,3 % 26 % 25% nemocenské poj. 2,3 % SPZ 1,2 % SPZ 1,2 % Zdroj:Daňové zákony 2009. Komentář k novele DPFO
Dopady reforem na poplatníky DPFO 28 Z důvodu zvýšení nejnižší daňové sazby z 12 % na 15 % a zavedení institutu superhrubé mzdy jako zvýšeného základu daně bylo nutné razantní navýšení slev na dani. 16 Toto opatření mělo částečně eliminovat a kompenzovat negativní dopady vyplývající ze zavedení jednotné daňové sazby. Tabulka č. 7 Roční slevy na dani typ slevy 2007 2008 základní na poplatníka 7200 24840 student 2400 4020 na manžela/ku 4200 24840 daň. zvýhodnění na dítě 6000 10680 Zdroj: Daňové zákony 2008. Hlavní změny zákona o daních z příjmů. Původní základní sleva na poplatníka ve výši 7200 Kč tj. 600 Kč měsíčně byla zvýšena o více než trojnásobek. K nejvýraznějšímu zvýšení došlo u slevy na manžela/ku a to téměř o 6tinásobek. Zvýšení se pochopitelně týkalo i daňového zvýhodnění na vyživované dítě z 6000 Kč tj. 500 Kč měsíčně na 890 Kč v roce 2008 a 2009. Současné daňové zvýhodnění na dítě platné od 1. ledna 2010 činí měsíčně 967 Kč tj. 11 604 Kč ročně. Pro uplatnění případných slev na dani je nezbytné předchozí podepsání prohlášení k dani. 6.2 Trh práce a mzdová situace v ČR Pro stanovení příjmových skupin odpovídajících současné mzdové úrovni je nezbytné vycházet ze skutečných dat zveřejněných ve mzdových statistikách Českého statistického úřadu. Pro představu jsem vybrala několik grafů, zachycující situaci 16 ŠIROKÝ, J. a kol. Daňové teorie s praktickou aplikací. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008. s. 151 ISBN 978-80-7400-005-8.
Dopady reforem na poplatníky DPFO 29 v České republice. Z údajů ČSÚ vyplývá, že 66 % zaměstnaných pobírá nižší plat, než ten který se uvádí jako průměr. Více než ⅔ zaměstnaných tedy nedosahuje na průměrnou mzdu. Tento fakt je důvodem pro preferování ukazatele medián mezd. Dalším argumentem proč vycházet z tohoto ukazatele je vyšší vypovídající schopnost mediánu o skutečné mzdové úrovni. Obrázek č. 4 uvádí celkové podíly v jednotlivých mzdových pásmech v letech 2007 a 2008. Celkový podíl zaměstnanců je dán součtem podílu obou pohlaví. Obrázek č. 4 Podíly zaměstnanců v pásmech hrubých měsíčních mezd Zdroj: ČSÚ Téměř 64 % zaměstnanců pobíralo v 2007 měsíční hrubou mzdu do 24000 Kč. Nejvyšší podíl (14,4 %) byl v roce 2007 dosažen ve mzdovém pásmu od 15001 18000 Kč. V roce 2008 došlo ke snížení podílu zaměstnanců v prvních pěti mzdových pásmech. Z původních 64 % se podíl zaměstnanců pobírajících mzdu do 24000 Kč snížil na 58 %. Tím, se tedy automaticky zvýšil podíl zaměstnanců v dalších pěti pásmech tj. od 22001 Kč a více.
Dopady reforem na poplatníky DPFO 30 Finanční ohodnocení zaměstnanců bývá ovlivněno několika atributy. Všeobecným pravidlem je závislost na pohlaví. Dále rozhoduje věk, vzdělání a status zaměstnance. Nejvyšší mzdy pobírají zaměstnanci středního věku (30-45 let) s vysokoškolským vzděláním. Z následujícího grafu, je zřetelné, že zaměstnaní do 29 let pobírají podprůměrnou mzdu. Muži pobírají ve všech případech nadprůměrnou mzdu v dané věkové kategorii. Opačná situace nastává u žen, které jsou vždy pod průměrem v dané věkové kategorii. Průměrný věk zaměstnanců v roce 2008 byl 41 let. Nejvíce zaměstnaných bylo zejména ve věkových kategoriích od 25 do 59 let. Obrázek č. 5 Průměrné měsíční mzdy podle věku a pohlaví v roce 2008 Zdroj: ČSÚ, tab. A3. Dostupné z WWW:<http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/3109-09>.
Dopady reforem na poplatníky DPFO 31 Následující graf zobrazuje situaci v roce 2008. Medián ukazuje mzdu zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení, zatímco aritmetický průměr pouze říká, kolik mzdových prostředků připadá v průměru na jednoho zaměstnance. 17 Platí, že polovina hodnot je nižší než medián a druhá polovina je vyšší než medián. Medián je tedy vhodnějším ukazatelem než průměr. Důvodem je mimo jiné fakt, že průměr je mnohem více ovlivněn extrémními platy top manažerů a vysoce postavených zaměstnanců. Obrázek č. 6 Medián mezd podle věku a pohlaví v roce 2008 Zdroj: ČSÚ Problémem souvisejícím s průměrnou mzdou je prohlubování mzdových rozdílů u jednotlivých příjmových skupin. Pro snadnější komparaci slouží následující graf zachycující průměrnou mzdu a medián mezd. 17 Platy-mzdy.cz [online]. 2008-2010 [cit. 2010-03-24]. Metodika měření. Dostupné z WWW: <http://www.platy-mzdy.cz/metodika-mereni-vyse-platu/>.
Dopady reforem na poplatníky DPFO 32 Obrázek č. 7 Komparace průměru a mediánu mezd (rok 2008) Výše měsíční mzdy je závislá především na oboru a lokalitě zaměstnavatele. Mezi nejlépe placené oblasti patří informační technologie a finanční poradenství. Z regionálního hlediska je nejvyšší platové úrovně dosaženo v Praze. Tabulka č. 8 Ukazatele mzd. diferenciace a kvantily ukazatel 2007 2008 průměrná mzda (Kč) 24 604 26 349 5. percentil 10 442 10 935 1. decil D1 12 139 12 805 dolní kvartil Q 0,25 (Q1) 15 775 16 854 medián Q 0,5 (M) 20 908 22 217 horní kvartil Q 0,75 (Q3) 27 516 29 368 9. decil D9 37 721 40 332 95. percentil 48 537 52 319 Zdroj: ČSÚ, tab. 4.7, http://www2.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/3111-09; tab. A18, http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/3109-09
Dopady reforem na poplatníky DPFO 33 Z důvodu změny metodiky počítání průměrné mzdy v roce 2009 mohou být uváděné hodnoty průměrné mzdy odlišné. Dle nové metodiky počítání jsou hodnoty průměrné mzdy nižší. Minimální mzda se od ledna 2007 nezměnila a činí 8000 Kč, tj. 48,1 Kč na hodinu. První decil je hodnota, pod kterou leží 10 % nejnižších hodnot sledovaného znaku. Dolní kvartil znamená, že 25 % mezd se v roce 2008 pohybovala pod částkou 16854 Kč. Hodnota horní kvartil udává, že 75 % platů dosahuje nižší částky a pouze 1/4 pobírá vyšší mzdu než 29368 Kč. Devátý decil je hodnota, nad kterou leží 10 % nejvyšších hodnot sledovaného znaku.
Modelování dopadů reforem 34 7 Modelování dopadů reforem Pro důkladné porovnání a následné zhodnocení přínosů reformy veřejných financí se v následující části této bakalářské práce zaměřím na určité skupiny obyvatel, které budou rozdělené dle jejich příjmů. Vzhledem k tomu, že výpočet čisté mzdy se v jednotlivých letech podstatně liší, rozhodla jsem se stručně vymezit postup výpočtu. Základ daně z příjmů fyzických osob (ze závislé činnosti) se v roce 2007 stanovil následovně: ZD = hrubá mzda - zdravotní a sociální pojištění; (zaokrouhlení na celé stokoruny nahoru) Tento základ daně se poté násobí příslušnou daňovou sazbou a výsledkem je záloha na daň. Z této zálohy se následně odečítají slevy na dani. Pokud je podmínka pro uplatnění slevy splněna jen po část roku, uplatňuje se každý kalendářní měsíc 1/12 slevy (kromě slevy na poplatníka). Vzhledem k tomu, že budeme uvažovat měsíční příjem bude se vypočtená záloha na daň vždy snižovat o částku odpovídající 1/12 slevy na dani. Vedle toho nebudeme uvažovat možnost uplatnění odčitatelných položek, které jsou předmětem ročního zúčtování např. úroky z hypotečního úvěru a z úvěru ze stavebního spoření, pojistné na soukromé životní pojištění, penzijní připojištění apod. Od roku 2008 je stanovení měsíční zálohy na daň zcela odlišné. Základ daně tzv. superhrubá mzda = hrubá mzda + pojistné placené zaměstnavatelem ve výši 35 % (od 1. 1. 2009 ve výši 34 %). Vypočtený základ daně se násobí sazbou daně 15 % a odečtou se slevy na dani v poměrné výši. Cílem je především analyzovat rozdíly v daňovém zatížení a dopady na jednotlivé skupiny obyvatel v důsledku legislativních změn, jež jsou součástí reformních úprav. Předmětem komparace budou specificky vybrané příjmové skupiny, tak aby zahrnovaly veškeré progresivní daňové sazby. Jednotlivé příjmové skupiny jsou navrženy na základě statistický dat ČSÚ (viz tabulka č. 8).
Modelování dopadů reforem 35 Myšlenka rovné daňové sazby především bere na zřetel a snaží se zvýhodnit nízkopříjmové skupiny. Hlavní idea spočívá v tom, že poplatníci s minimálními příjmy by díky nezdanitelnému minimu neplatili daně např. s hrubým měsíčním příjmem do 10000 Kč. Rozporuplná je situace v ČR, v případě zavedení superhrubé mzdy. Tento způsob úpravy hrubé mzdy může být do určité míry chápán jako snaha o obcházení myšlenky rovné daňové sazby. Ve skutečnosti jsou lidé s minimální mzdou ve výši 8000 Kč nuceni platit daň, kterou by za normálních okolností vůbec platit nemuseli. Tím, že zvýší daňový základ o částku pojistného (34 %) je překročena pomyslná hranice zdanění příjmů. 7.1 Dopady na poplatníka DPFO Následující komparace čisté mzdy a měsíční zálohy na daň slouží k vymezení dopadů zavedení jednotné sazby daně z příjmů na bezdětného poplatníka. Současně předpokládáme, že uplatňuje pouze základní slevu na poplatníka. Tabulka č. 9 Změna mzdy v 5. percentilu a 1. decilu Hrubá mzda 2007 10 442 Kč 5. percentil 1. decil 2008 2007 10935 Kč 12139 Kč 2008 12 805 Kč pojistné zaměstnanec 1306 1367 1519 1601 zaměstnavatel 3655 3828 4219 4482 ZD zaokr. 9200 14800 10700 17300 sazba 12% 15% 1212 + 19% 15% záloha na daň 1104 2220 1326 2595 slevy poplatník 600 2070 600 2070 záloha 504 150 726 525 ČM 8632 Kč 9418 Kč 9895 Kč 10679 Kč rozdíl 786 Kč 784 Kč
Modelování dopadů reforem 36 V případě bezdětného poplatníka s minimálními příjmy zavedení institutu superhrubé mzdy způsobilo mírné zvýšení čisté mzdy v řádu několika set korun měsíčně. Zvýšená záloha na daň byla vykompenzována vyšší slevou na poplatníka, tudíž je celková záloha nižší než v předchozích letech. Podobná situace nastává u poplatníků, jejichž příjem se pohybuje v rozmezí mediánu a průměrné mzdy. Poplatníci s příjmy patřící do 1. 3. a částečně i 4. daňového pásma, cca do 31600 Kč neprofitují ze zavedení jednotné daňové sazby tak výrazně jako poplatníci s příjmy patřící výhradně do 4. daňového pásma. Tabulka č. 10 Změna mzdy v dolním kvartilu a mediánu dolní kvartil Hrubá mzda 2007 15 775 Kč 2008 16 854 Kč medián 2007 2008 20908 Kč 22217 Kč pojistné zaměstnanec 1972 2107 2614 2778 zaměstnavatel 5522 5899 7318 7776 ZD zaokr. 13900 22800 18300 30000 sazba 1212 + 19% 15% 2751 + 25% 15% záloha na daň 1934 3420 2776 4500 slevy poplatník 600 2070 600 2070 záloha 1334 1350 2176 2430 ČM 12469 Kč 13397 Kč 16118 Kč 17009 Kč rozdíl 928 Kč 891 Kč Všechny příjmové skupiny dosáhly v roce 2008 vyšší čisté mzdy než v předchozím roce. Ovšem u určitých příjmových skupin (medián, horní kvartil) jsou zálohy na daň v roce 2008 vyšší než v roce 2007. Úspora na dani progresivně roste s výší hrubé mzdy. Zatímco měsíční úspora na dani je u průměrných výdělků několik set korun, u nadprůměrných příjmů činí úspora i několik tisíc korun.
Modelování dopadů reforem 37 Tabulka č. 11 Změna mzdy v horním kvartilu a 9. decilu horní kvartil Hrubá mzda 2007 27 516 Kč 2008 29 368 Kč 9. decil 2007 2008 37721 Kč 40332 Kč pojistné zaměstnanec 3441 3671 4716 5042 zaměstnavatel 9632 10279 13203 14117 ZD zaokr. 24100 39700 33100 54500 sazba 2751 + 25% 15% 5101 + 32% 15% záloha na daň 4226 5955 6861 8175 slevy poplatník 600 2070 600 2070 záloha 3626 3885 6261 6105 ČM 20449 Kč 21812 Kč 26744 Kč 29186 Kč rozdíl 1363 Kč 2442 Kč Tabulka č. 12 Změna mzdy v 95. percentilu 95. percentil Hrubá mzda 2007 2008 48537 Kč 52319 Kč pojistné zaměstnanec 6068 6540 zaměstnavatel 16989 18312 ZD zaokr. 42500 70700 sazba 5101 + 32 % 15% záloha na daň 9869 10605 slevy poplatník 600 2070 záloha 9269 8535 ČM 33200 Kč 37244 Kč rozdíl 4044 Kč Zdroj: vlastní výpočty Na základě těchto výpočtů se potvrdilo, že v případě zavedení rovné daňové sazby dochází ke značnému zvýhodnění a zmírnění daňové zátěže pro nadprůměrné příjmové skupiny. Od úrovně horního kvartilu zaznamenáváme nárůst oproti předchozímu roku
Modelování dopadů reforem 38 cca 1 300 4 000 Kč. Díky kompenzaci formou zvýšení slev na dani byly potlačeny negativní dopady zvýšení sazby daně pro nízkopříjmové skupiny a došlo ke zvýšení čisté mzdy o 9,1 %. Index čisté mzdy hodnotíme vzhledem k průměrnému meziročnímu nárůstu čisté mzdy (8,28 %). Tabulka č. 13 Index čisté mzdy Hrubá mzda v Kč Meziroční nárůst ČM v % 2007 2008 Nárůst Absolutní rozdíl 2008-2007 5. percentil 8632 9418 109,11 786 Kč 1. decil 9895 10679 107,92 784 Kč dolní kvartil 12469 13397 107,44 928 Kč medián 16118 17009 105,53 891 Kč horní kvartil 20449 21812 106,67 1363 Kč 9. decil 26744 29186 109,13 2442 Kč 95. percentil 33200 37244 112,18 4044 Kč Nejvyšší meziroční nárůst čisté mzdy o více než 12 % byl zaznamenán u vysokopříjmových skupin. Nadprůměrný nárůst byl dosažen v první příjmové skupině, v úrovni 9. decilu a 95. percentilu. U ostatních příjmových skupin byl nárůst čisté mzdy podprůměrný. Nejnižšího nárůstu dosáhli poplatníci s příjmem na úrovni mediánu mzdy a to 5,5 %.
Modelování dopadů reforem 39 7.2 Dopady na rodiny s dětmi Dalším krokem bude zhodnocení dopadů zavedení rovné daňové sazby na rodiny s dětmi. Podle posledního sčítání lidu v roce 2001 stále převládá model úplné rodiny se dvěma dětmi. 18 Tato skutečnost byla základem pro výběr vhodného typu rodiny odpovídající aktuální situaci v ČR. Pro stanovení čisté mzdy bereme v úvahu poplatníka uplatňujícího daňové zvýhodnění na dvě vyživované děti. Tabulka č. 14 Změna mzdy v 5. percentilu a 1. decilu Hrubá mzda 2007 10 442 Kč 5. percentil 1. decil 2008 2007 10935 Kč 12139 Kč 2008 12 805 Kč pojistné zaměstnanec 1306 1367 1519 1601 zaměstnavatel 3655 3828 4219 4482 ZD zaokr. 9200 14800 10700 17300 sazba 12% 15% 1212 + 19% 15% záloha na daň 1104 2220 1326 2595 slevy poplatník 600 2070 600 2070 dítě 1000 1780 1000 1780 záloha 0 150 0 525 bonus 496 1630 274 1255 ČM 9632 Kč 11198 Kč 10894 Kč 12459 Kč rozdíl 1566 Kč 1565 Kč Poplatníci s nižšími příjmy uplatňující daňovému zvýhodnění na děti nejčastěji dosahují daňového bonusu. V souvislosti s daňovými reformami došlo od roku 2008 ke zvýšení minimální výše daňového bonusu z 50 na 100 Kč. Maximální výše měsíčního bonusu je stanovena na 4350 Kč tj. 52200 Kč ročně. 18 HŮLE, Daniel. Demografie.info [online]. 2004-2009 [cit. 2010-03-29]. Demografický informační portál. Dostupné z WWW: <http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclid=375>.
Modelování dopadů reforem 40 Tabulka č. 15 Změna mzdy v dolním kvartilu a mediánu dolní kvartil Hrubá mzda 2007 15 775 Kč 2008 16 854 Kč medián 2007 2008 20908 Kč 22217 Kč pojistné zaměstnanec 1972 2107 2614 2778 zaměstnavatel 5522 5899 7318 7776 ZD zaokr. 13900 22800 18300 30000 sazba 1212 + 19% 15% 2751 + 25% 15% záloha na daň 1934 3420 2776 4500 slevy poplatník 600 2070 600 2070 dítě 1000 1780 1000 1780 záloha 334 1350 1176 650 bonus 0 430 0 0 ČM 13469 Kč 15177 Kč 17118 Kč 18789 Kč rozdíl 1708 Kč 1671 Kč Poplatníci s příjmem v úrovni dolního kvartilu ušetří více než poplatníci s příjmem v úrovni mediánu. Příčinou je daňový bonus. Poplatníkovi s nižším příjmem (dolní kvartil) totiž vznikl daňový bonus, zatímco poplatník (medián) již odvádí zálohu na daň ve výši 650 Kč. Na základě těchto výsledků lze konstatovat, že poplatníci s průměrnými příjmy profitují nejméně (dle meziroční změny). Skutečnost, že v závislosti na velikosti příjmu (hrubé mzdy) roste daňová povinnost poplatníka, potvrzuje existenci progresivity i v systému rovné daňové sazby. Ta avšak není tak značná jako v původním systému progresivních daňových pásem. Původní systém progresivních sazeb fungoval jako vestavěný stabilizátor, který automaticky reagoval na změny hospodářského cyklu. Při zvýšení příjmů v období konjunktury se poplatníci dostávaly do vyšších daňových sazeb a naopak. Zavedením rovné daňové sazby je tento posun mezi daňovými pásmy znemožněn.
Modelování dopadů reforem 41 Tabulka č. 16 Změna mzdy v horním kvartilu a 9. decilu horní kvartil Hrubá mzda 2007 27 516 Kč 2008 29 368 Kč 9. decil 2007 2008 37721 Kč 40332 Kč pojistné zaměstnanec 3441 3671 4716 5042 zaměstnavatel 9632 10279 13203 14117 ZD zaokr. 24100 39700 33100 54500 sazba 2751 + 25% 15% 5101 + 32% 15% záloha na daň 4226 5955 6861 8175 slevy poplatník 600 2070 600 2070 dítě 1000 1780 1000 1780 záloha 2626 2105 5261 4325 bonus 0 0 0 0 ČM 21449 Kč 23592 Kč 27744 Kč 30965 Kč rozdíl 2143 Kč 3221 Kč Měsíční hrubou mzdu ve výši od 40001 Kč pobíralo v roce 2008 celkem 10,2 % zaměstnanců. Tito zaměstnanci patřili v původním systému progresivních sazeb do posledního daňového pásma, kde základ daně převyšoval 27600 Kč. Díky zavedení rovné daňové sazby měsíčně ušetří nejméně 3000 Kč. Ve srovnání s původním systémem zdanění formou progresivních daňových pásem tedy dochází ke značné úspoře na dani. Nadprůměrného nárůstu čisté mzdy dosahují převážně poplatníci, kterým vznikl daňový bonus. Jedná se tedy o poplatníky patřící do nízkopříjmových skupin (5. percentil dolní kvartil). Další tři skupiny (medián 9. decil) jsou z hlediska meziročního nárůstu čisté mzdy pod průměrem, i přesto, že v absolutním vyjádření je nárůst čisté mzdy vyšší než u nízkopříjmových skupin.
Modelování dopadů reforem 42 Tabulka č. 17 Změna mzdy v 95. percentilu 95. percentil Hrubá mzda 2007 2008 48537 Kč 52319 Kč pojistné zaměstnanec 6068 6540 zaměstnavatel 16989 18312 ZD zaokr. 42500 70700 sazba 5101 + 32 % 15% záloha na daň 9869 10605 slevy poplatník 600 2070 dítě 1000 1780 záloha 8269 6755 bonus 0 0 ČM 34200 Kč 39024 Kč rozdíl 4824 Kč Následující tabulka č. 18 vytváří přehled o meziročním nárůstu čisté mzdy u poplatníka uplatňujícího daňové zvýhodnění na dvě děti, který byl komplexně rozebrán v předchozích tabulkách. Průměrný nárůst čisté mzdy je 12,68 %. Tabulka č. 18 Index čisté mzdy Hrubá mzda Meziroční nárůst ČM v % Absolutní rozdíl 2007 2008 Nárůst 2008-2007 5. percentil 9632 11198 116,26 1566 Kč 1. decil 10894 12459 114,37 1565 Kč dolní kvartil 13469 15177 112,68 1708 Kč medián 17118 18789 109,76 1671 Kč horní kvartil 21449 23592 109,99 2143 Kč 9. decil 27744 30965 111,61 3221 Kč 95. percentil 34200 39024 114,11 4824 Kč Názornější porovnání absolutních rozdílů čistých mezd mezi jednotlivými příjmovými skupinami nám umožňuje obrázek č. 8. Graf byl sestaven na základě dat z tabulek č. 13
Modelování dopadů reforem 43 a 18. U bezdětných poplatníků v prvních čtyřech skupinách je navýšení měsíční čisté mzdy přibližně stejné, a činí maximálně 1000 Kč. Razantnější růst čistých mezd zaznamenáváme u nadprůměrných příjmů tj. od úrovně horního kvartilu. Vyšší čisté mzdy je dosaženo u poplatníků zohledňujících daňového zvýhodnění na děti. Obrázek č. 8 Absolutní rozdíly čistých mezd v závislosti na typu a příjmu poplatníka Zdroj: vlastní výpočty Následující tabulka zachycuje změnu čisté mzdy v závislosti na počtu dětí u vybraných příjmových skupin. Zaměřím se na skupiny, které byly v roce 2008 nejčetnější z hlediska podílu zaměstnanců. Nejvíce zaměstnanců (13,9 %) patří do mzdového pásma od 24001 28000 Kč. Mzdové pásmo od 15001 18000 Kč s podílem zaměstnanců 12,9 % je druhou nejčetnější skupinou. Z dostupných dat jsou vybraným mzdovým pásmům nejblíže hodnoty dolního a horního kvartilu. Vybrané příjmové skupiny zastupují podprůměrné i nadprůměrné příjmy. Příjmy na úrovni dolního kvartilu se řadí mezi podprůměrné a úroveň horního kvartilu patří mezi nadprůměrné příjmy.
Modelování dopadů reforem 44 Tabulka č. 19 Změna čisté mzdy v závislosti na počtu dětí (dolní kvartil) daň. Dolní kvartil počet zákl. sleva záloha na daň (-); zvýhodnění (HM=16854 Kč) dětí (poplatník) daň. bonus (+) na dítě ČM superhrubá mzda 1 dítě 2070 Kč 890 Kč - 460 Kč 14287 Kč (22800 Kč) 2 děti 2070 Kč 1780 Kč + 430 Kč 15177 Kč základ daně před 3 děti 2070 Kč 2670 Kč + 1320 Kč 16067 Kč slevami 4 děti 2070 Kč 3560 Kč + 2210 Kč 16957 Kč (3420 Kč) 5 dětí 2070 Kč 4450 Kč + 3100 Kč 17847 Kč Poplatník s měsíční hrubou mzdou 16 854 Kč, který má dvě a více dětí neodvádí žádnou zálohu na daň a měsíčně si naopak polepší o 430 4 350 Kč. Tabulka č. 20 Změna čisté mzdy v závislosti na počtu dětí (horní kvartil) daň. Horní kvartil počet zákl. sleva záloha na daň (-); zvýhodnění (HM=29368 Kč) dětí (poplatník) daň. bonus (+) na dítě ČM superhrubá mzda 1 dítě 2070 Kč 890 Kč -2995 Kč 22702 Kč (39700 Kč) 2 děti 2070 Kč 1780 Kč - 2105 Kč 23592 Kč základ daně před 3 děti 2070 Kč 2670 Kč - 1215 Kč 24482 Kč slevami 4 děti 2070 Kč 3560 Kč - 325 Kč 25372 Kč (5955 Kč) 5 dětí 2070 Kč 4450 Kč + 565 Kč 26262 Kč Poplatník s hrubou mzdou na úrovni horního kvartilu odvádí zálohu na daň i přesto, že uplatňuje daňové zvýhodnění na 4 děti. Obrázek č. 9 porovnává situaci poplatníků v dolním a horním kvartilu. Kladné hodnoty vyjadřují výši daňového bonusu a záporné hodnoty představují zaplacenou zálohu na daň.
Modelování dopadů reforem 45 Obrázek č. 9 Záloha na daň a daňový bonus podle počtu dětí poplatníka Zdroj: autor Zatímco poplatník v dolním kvartilu získává maximální měsíční daňový bonus již při sedmi dětech, poplatník v horním kvartilu by maximální výše bonusu dosáhl až při uplatnění daňového zvýhodnění na 10 dětí. V případě uplatnění daňového zvýhodnění na více dětí dochází k vyšší úspoře na dani a zároveň k nárůstu čisté mzdy. Daňový bonus tedy mohou získat zejména poplatníci s nízkým základem daně anebo uplatňující daňové zvýhodnění na více dětí. Nejnižší a zároveň podprůměrný meziroční nárůst čisté mzdy zaznamenáváme u poplatníků s příjmem na úrovni mediánu. Systém rovné daňové sazby je tedy nejméně výhodný pro bezdětné rodiny s příjmem na úrovni mediánu. Naopak nejvíce profitují rodiny s dětmi a vysokopříjmové skupiny.
Modelování dopadů reforem 46 7.3 Dopady na státní rozpočet a ekonomické subjekty Zda mělo zavedení rovné daňové sazby pozitivní či negativní vliv na příjmy státního rozpočtu můžeme zhodnotit dle několika atributů. Zejména podle změny objemu vybraných daní a počtu ekonomických subjektů (plátců daně). Předmětem komparace jsou daňové příjmy státu a jejich struktura v letech 2007 a 2008. Vzhledem k tomu, že v následujícím textu bude použit pojem celostátní výnos daní, považuji za vhodné tento pojem správně vysvětlit. Celostátní výnos daní = daňové příjmy státního rozpočtu + daňové příjmy územně samosprávných celků a státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) Obrázek č. 10 Podíl jednotlivých rozpočtů na celostátním výnosu daní Největší inkaso daní připadá na státní rozpočet. V roce 2008 přiteklo do státního rozpočtu téměř 544,4 mld. Kč. Podíl rozpočtů obcí a krajů činil 26,7 %, z toho 20,2 % (154,4 mld. Kč) připadlo obcím a zbývajících 6,5 % (49,8 mld. Kč) získaly kraje. Státnímu fond dopravní infrastruktury získal do svého rozpočtu 16,3 mld. Kč, tj. 2,1 %. Celkový objem příjmů, schválený zákonem č. 360/2007 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2008, byl stanoven ve výši 1 036,5 mld. Kč. Proti schválenému rozpočtu na rok 2007 byly celkové rozpočtované příjmy na rok 2008 vyšší o 87 mld. Kč, tj. o 9,2 %. Na jejich zvýšení se měly podílet zejména příjmy z daní a poplatků, které měly vzrůst o 34,4 mld. Kč, tj. o 6,7 %. Největší růst se předpokládal u DPH (o 28,3 mld. Kč, tj. 17,3 %), daní s příjmů právnických osob (o 10,4 mld. Kč, tj. o 9,7 %), spotřebních daní (o 3,5 mld. Kč, tj. o 2,7 %), u daní z příjmů fyzických osob mělo dojít naopak k poklesu (o 7,9 mld. Kč, tj. o 8,1 %). Pojistné na
Modelování dopadů reforem 47 sociální zabezpečení mělo vzrůst o 32,1 mld. Kč, tj. o 9,0 %. V průběhu roku 2008 došlo k některým rozpočtovým změnám, které znamenaly navýšení celkového rozpočtu příjmů na 1044,1 mld. Kč (o 7,6 mld. Kč). Změny se však netýkaly rozpočtu daňových příjmů a ani příjmů z pojistného na sociální zabezpečení. 19 Obrázek č. 11 Podíl jednotlivých daní na skutečných daňových příjmech státního rozpočtu 2007 2008 Na základě údajů z grafů se potvrdil očekávaný nárůst podílu u pojistného na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a veřejné zdravotní pojištění, dále u daní z příjmů právnických osob a daně z přidané hodnoty. Pokles je zřejmý u daní z příjmů fyzických osob a spotřebních daní. Schválený státní rozpočet na rok 2008 počítal s poklesem inkasa z DPFO na 90,2 mld. Kč. Dosažená skutečnost 95,0 mld. Kč jej naplnila na 105,3 %, což vzhledem k roku 2007 znamenalo meziroční pokles o 7,2 mld. Kč, tj. o 7,0 %. 19 Ministerstvo financí České republiky [online]. 2005 [cit. 2010-05-02]. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu. Dostupné z www: <http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/szu2008_c_ii_pdf.pdf>.