Použité podklady ke stanovisku

Podobné dokumenty
Posouzení se týká pouze otázek veřejné podpory, neřeší soulad s jinými právními předpisy (např. právní úprava zadávání veřejných zakázek apod.).

Vzdělávací seminář Audit při realizaci projektu I.

Veřejná podpora při výstavbě sítí elektronických komunikací v obcích. Jan Zahradníček AK Velíšek & Podpěra

Veřejná podpora v kontextu poskytování sociálních služeb. JUDr. Michael Kincl tel.:

VEŘEJNÁ PODPORA A PROBLÉMY SOUVISEJÍCÍ. De minimis, SOHZ, dopad na dotační politiku

Veřejná podpora obecný úvod

Veřejná podpora , Moravské Křižánky

Zásady pro poskytování a přijímání veřejné podpory

Veřejná podpora a SOHZ ve vztahu ke statusu veřejné prospěšnosti

VEŘEJNÁ PODPORA A VELIKOST PODNIKU. Základní pojmy a orientace

3. dubna 2007 Praha Mgr. Zuzana Havlíková. Veřejná podpora v ROP NUTS2 Střední Čechy

Způsobilost výdajů pro projekty ze strukturálních fondů EU v rámci veřejné podpory

Směrnice o veřejné podpoře. Tato směrnice upravuje postup při poskytování veřejné podpory z rozpočtu statutárního města Chomutova

Veřejná podpora a podpora de minimis

METODICKÁ PŘÍRUČKA k aplikaci pojmu jeden podnik z pohledu pravidel podpory de minimis

Státní podpora N 678/2007 Česká republika. Vrácení části spotřební daně na pohonné hmoty spotřebované při zemědělské produkci

Vážení klienti, vážení spolupracovníci, Co jsou služby obecného hospodářského zájmu (SOHZ) a koho se týkají?

Návrh ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

Státní podpora SA (2012/N) Česká republika Prodloužení režimu podpory Interoperabilita v železniční dopravě (ex N 469/2008)

EVROPSKÁ KOMISE. Státní podpora SA (2018/N) Česká republika Podpora periodických publikací týkajících se kinematografie (prodloužení)

Č.j.: VP/S 101/ V Brně dne 14. listopadu 2001

Návrh ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

Č.j. VP/S 36/ V Brně dne 14. srpna 2001

Veřejná podpora. Hlavní principy a pravidla. Ing. Pavel Černý Mgr. Jan Ďoubal

Podpora de minimis prakticky

Stanovisko České republiky k reformě pravidel veřejné podpory v oblasti služeb obecného hospodářského zájmu

Č.j. VP/S 111/ V Brně dne 1. listopadu 2001

Město Hejnice ul. Nádražní 521, Hejnice

EVROPSKÁ KOMISE. Brusel, C(2018) 2803 final. Státní podpora Česká republika SA (2017/N) Spolupráce při sdílení zařízení a zdrojů

Veřejná podpora 1. (základní informace)

Soutěžitel a podnik definiční a terminologické nejasnosti

Vybrané otázky z pravidel pro veřejnou podporu

Č.j.: VP/S 12/ V Brně dne 26. března 2002

STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY. ze dne 3. prosince 2004

Podpora kultury a kulturních projektů

V Brně dne 18. prosince 2008 Č. j.: 25381/2008/420/IC. Vážený pane vedoucí,

Č.j.: VP/S 83/ V Brně dne 19. srpna 2003

Č.j.: VP/S 54/ V Brně dne 4. června 2001

Generální sekretariát Vás žádá, abyste laskavě předali ministrovi zahraničních věcí přiložené rozhodnutí.

METODICKÁ PŘÍRUČKA k aplikaci pojmu jeden podnik z pohledu pravidel podpory de minimis OBSAH

Č.j.: VP/S 23/ V Brně dne 3. dubna 2002

Veřejná podpora a její konkrétní důsledky pro Diecézní charitu Brno

Č. J.: VP/S 11/ V Brně dne 24. února 2003

P r o h l á š e n í k žádosti o odstranění tvrdosti

Výzkumná organizace jako příjemce veřejné podpory

EVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO SPRAVEDLNOST A SPOTŘEBITELE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO MOBILITU A DOPRAVU

Č.j.: VP/S 26/ V Brně dne 19. dubna 2001

Aplikace principu tzv. vyjímají infrastruktury ze stávající provozní smlouvy

Č.j.: VP/S 49/ V Brně dne 21. června 2001

K čemu jsou výluky z dozorové pravomoci Úřadu nad přestupky v podobě narušení hospodářské soutěže orgány veřejné správy?

Č.j.: VP/S 41/ V Brně dne 27. července 2001

Zasedání Zastupitelstva Ústeckého kraje

RÁMCOVÁ SMLOUVA O PLATEBNÍCH SLUŽBÁCH A PARTICIPACI NA SPOTŘEBITELSKÝCH ÚVĚRECH. ( Rámcová smlouva )

Veřejná podpora ve strukturálních fondech EU & Manuál služeb obecného hospodářského zájmu

10425/19 lr/aj/vmu 1 TREE.2.A

Adresa (sídlo): IČ: RČ: Statutární orgán:

Seminář pro poskytovatele sociálních služeb a obce Ing. Petra Steklá, Bc. Jana Čermáková Krajský úřad Ústeckého kraje

PRÁVNÍ STANOVISKO OHLEDNĚ POSTAVENÍ VLASTNÍKŮ PODŘÍZENÝCH DLUHOPISŮ EMITENTA ZOOT

Legislativní východiska provozování a financování veřejné přepravy osob. konference BUDOUCNOST AUTOBUSOVÉ DOPRAVY V ČR Brno, 12.

Prováděcí dokument Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

ČÁST DRUHÁ Obchodní podmínky vydavatele

V Bruselu dne K(2011) 8953 v konečném znění

METODICKÝ POKYN Veřejná podpora ROP Severozápad PŘÍLOHA Č. 8 PŘÍRUČKY PRO ŽADATELE

Č.j. VP/S 60/ V Brně dne 20. prosince 2000

R O Z H O D N U T Í. částečně o d m í t á

Č.j.: VP/S 157/ V Brně dne 12. března 2003

S 246/ /03 Brně dne 22. prosince 2003

Vybrané případy z oblasti výzkumu a vývoje v České republice

1053/ Pozměňovací návrhy

Co je de minimis! Podpora de minimis! Výhody a nevýhody! Předpisy! Působnost! Nařízení 1407/2013!

USNESENÍ. Č. j.: ÚOHS-S0790/2015/VZ-00051/2016/512/MHr Brno 12. ledna 2016

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS S451/2011/VZ 19467/2011/520/EMa V Brně dne: 9. prosince 2011

Č.j.: VP/S 20j/ V Brně dne 21. září 2000

Č.j.: VP/S 20m/ V Brně dne 27.září 2000

Výbor pro právní záležitosti SDĚLENÍ ČLENŮM (53/2011)

Č.j. VP/S 28/ V Brně dne 20. dubna 2004

Uwe CORSEPIUS, generální tajemník Rady Evropské unie

Č.j.: VP/S 37/ V Brně dne 17. května 2002

Č.j. VP/S 73/ V Brně dne 8. února 2001

V Bruselu dne COM(2015) 424 final ANNEX 1 PŘÍLOHY

ČÁST DRUHÁ VEŘEJNÁ PODPORA VE VYBRANÝCH OBLASTECH

Služby obecného hospodářského zájmu. Ing. Gabriela Kinclová Oddělení veřejné podpory Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

Č.j.: VP/S 40/ V Brně dne 30. května 2002

EVROPSKÁ KOMISE. V Bruselu dne K(2011)6448 v konečném znění

Č.j. VP/S 132/ V Brně dne 1. února 2002

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í

(Text s významem pro EHP)

Projekt vědy a výzkumu. Technická podpora a metody pro ověřování interoperability odbavovacích a informačních systémů ve veřejné dopravě

EVROPSKÁ KOMISE. 3) Spolupráce v rámci udržitelného zajišťování biomasy pro použití v procesech výroby potravin a energie a v průmyslových procesech

Věc C-380/03. Spolková republika Německo. Evropský parlament a Rada Evropské unie

Č.j. VP/S 52/ V Brně dne 28. listopadu 2000

Chystaná změna pravidel pro smlouvy o veřejné přepravě cestujících po železnici - novelizace nařízení (ES) č.1370/2007.

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í

minimis Seminář pro příjemce

Seminář pro příjemce. Veřejná podpora

podílí veřejná, státní moc a to přímo či nepřímo

Obsah. O autorovi... XV Seznam použitých zkratek... XVI Předmluva... XXI

Státní podpora N 642/2008 Česká republika Veřejné financování alternativních plnicích stanic pro provozovatele veřejné dopravy

na základě usnesení Zastupitelstva Ústeckého kraje č. 35/2Z/2016 ze dne vyhlašuje Dotační program Sport 2017

COOKIES V ČESKÉ REPUBLICE. 1.1 Česká republika zákon o elektronických komunikacích

Transkript:

JUDr. Michael Kincl metodické a odborné poradenství v oblasti veřejné podpory lektorská činnost Aloise Skotáka 10, 678 01 Blansko tel: 606 829 369, e-mail: kincl@verejna-podpora.info;m_kincl@volny.cz IČ: 86980181 Posouzení převzetí závazků od dopravce TD BUS, a.s. Ústeckým krajem a úhrady závazků za tržby TD BUS, a.s. z nabíjení elektronických peněženek a prodlužování kupónů pro jiné subjekty z rozpočtu Ústeckého kraje a souladu tohoto postupu s pravidly veřejné podpory Použité podklady ke stanovisku Předání věci, ČJ: KUUK/55310/2019/LP/68870/2019/KUUK. Převzetí závazku dopravce TD BUS, a.s. (dále jen TDB ) popis situace Vzorová příkazní smlouva o poskytování služeb clearingového centra v rámci integrovaného dopravního systému Doprava Ústeckého kraje. Principy zúčtování v integrovaném dopravním systému Dopravy Ústeckého kraje a funkce zúčtovacího centra (dále jen Principy ). Popis situace V rámci integrovaného dopravního systému Doprava Ústeckého kraje (dále jen Kraj ) ukončil ke dni 7. 1. 2019 TDB činnost. Podklady uvádějí, že jde o společnost bez majetku a finančních závazků, tj. v platební neschopnosti. TDB byl vydavatelem karet, které slouží jako úložiště časových předplatných dokladů a elektronických peněz. Vydavatel karty držiteli karty odpovídá za produkty uložené na kartě. Z čl. 4.7.2. Principů vyplývá, že za prostředky uložené v elektronické peněžence ručí kmenový dopravce, tj. vydavatel karty, tedy dopravce, 1

kterého si cestující vybral při vyplňování žádosti o výrobu karty a aktivaci dopravní aplikace a jehož jménem se dopravní aplikace na kartu nahrála. Z podkladů vyplývá, že tržby za časové kupony jsou rozúčtovávány zúčtovacím centrem ke dni prodeje, peníze vložené do elektronické peněženky se prostřednictvím zúčtovacího centra pouze evidují a zúčtují se v okamžiku, kdy je zakoupen jízdní doklad. Do tohoto okamžiku jsou příslušné finanční prostředky drženy dopravcem, který je vydavatelem karty. Při zakoupení dokladu cestujícím pak vzniká povinnost odvést částku dopravci, u kterého se transakce provedla. Kraj zamýšlí převzít pohledávky dopravců, které mají vůči TDB, neboť příslušné úhrady z jeho strany nebyly prováděny. Podle podkladů jde o pohledávky za únor ve výši 18 476,66 Kč, za březen ve výši 22 365,02 Kč (celková částka činí 40 841,68 Kč). Cílem uvedeného kroku je udržení stability integrovaného dopravního systému ze strany Kraje. Zadání Posoudit převzetí závazků od dopravce TDB Krajem a úhrady závazků za tržby TDB z nabíjení elektronických peněženek a prodlužování kupónů pro jiné subjekty z rozpočtu Kraje a souladu tohoto postupu s pravidly veřejné podpory a navrhnout další postupy a jejich soulad s pravidly veřejné podpory. Soulad s pravidly EU pro oblast veřejné podpory Vymezení veřejné podpory vyplývá z čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále "SFEU") 1. Podle tohoto ustanovení je veřejnou podporou opatření, které kumulativně naplňuje následující znaky: (1) je poskytováno z veřejných prostředků, a to v jakékoliv formě, 1 Tento článek stanoví, že: Podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak. 2

(2) zvýhodňuje určitý podnik (odvětví výroby či služeb), (3) hrozí narušením hospodářské soutěže a (4) potenciálně ovlivňuje obchod mezi členskými státy EU. Dále platí, že opatření musí přímo či nepřímo dopadat na příslušný veřejný rozpočet. 1. Veřejné prostředky V tomto případě má dojít k poskytnutí prostředků z rozpočtu Kraje, a to formou odkupu pohledávek. Ačkoliv podklady hovoří obecně o převzetí pohledávek, předpokládám, že se tak stane úplatně, neboť příslušným dopravcům mají být kompenzovány dluhy vzniklé ze strany TDB 2. Jde tak zcela zjevně o veřejné prostředky ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. Tento znak veřejné podpory je tudíž naplněn. 2. Zvýhodnění určitého podniku (odvětví výroby či služeb) Pojem podnik je vymezen judikaturou soudů EU tak, že jde o jakoukoliv entitu bez ohledu na právní status či způsob financování, vykonávající tzv. ekonomickou aktivitu 3. Za ekonomickou aktivitu je pak považována činnost spočívající v nabízení zboží a služeb na daném trhu 4. V posuzovaném případě se integrovaného dopravního systému v Kraji účastní dopravci (dopravní podniky). Ty nepochybně své služby nabízejí cestujícím a v jejich případě tak jde o nabízení služeb na trhu. Jde tak evidentně o ekonomickou aktivitu a dopravci jsou podniky ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. 2 Pokud by došlo k převzetí pohledávek bezúplatně, veřejné prostředky by zatíženy nebyly. To by však podle mého názoru bylo v rozporu se záměrem, který z podkladů vyplývá. 3 Rozhodnutí Evropského soudního dvora v případě C 41/90 Höfner v Macrotron. 4 Rozhodnutí Evropského soudního dvora ve spojených případech C 180/98 a C 184/98 Pavlov. 3

Zvýhodnění je pro potřeby pravidel EU pro oblast veřejné podpory vymezováno jako ekonomický benefit, který by daný podnik na trhu nezískal, tj. bez intervence veřejné instituce 5. V tomto ohledu platí, že dané opatření je třeba posuzovat podle jeho účinku, nikoliv podle cíle veřejné intervence 6. Rozhodovací praxe Evropské komise rovněž potvrzuje, že za výhodu považuje opatření, které podniku pokrývá náklady, které by za běžného fungování na trhu musel hradit ze svého rozpočtu 7. Výhoda je přítomna v okamžiku, kdy je finanční pozice podniku zlepšena v důsledku veřejné asistence. V tomto ohledu je porovnávána finanční situace podniku bez asistence a po ní 8. V daném případě bylo třeba zvýhodnění sledovat na úrovních TDB a ostatních dopravců zapojených do integrovaného dopravního systému. Podklady totiž jasně uvádějí, že ostatním dopravcům vznikly za TDB pohledávky, které hodlá Kraj převzít. Podotýkám, že pro posouzení bylo irelevantní, že kroky Kraje mají za cíl udržet stabilitu dopravního systému. V tomto ohledu bylo rozhodující, že dopravci do systému zařazení mají určité povinnosti, které se zavázali (i vůči sobě) plnit. Klíčovou otázkou především je, jak jsou pohledávky za TDB dobytné. Z podkladů vyplývá, že TDB je subjektem bez finančních prostředků. Předpokládám tudíž, že není schopen plnit své závazky 9. Předmětní dopravci by tak běžným právním postupem své pohledávky ani jejich část pravděpodobně nevymohli. Proto pokud Kraj dané pohledávky převezme a dopravcům je uhradí, a to v jakékoli výši, poskytne těmto subjektům výhodu rovnající se výši Krajem uhrazené pohledávky. Je totiž zřejmé, že za běžné tržní situace by dopravní podniky (věřitelé) musely své pohledávky vymáhat samostatně a jak již bylo uvedeno, pravděpodobně by k jejich vymožení z důvodu nesolventnosti na straně TDB nedošlo. 5 Srov. například rozsudek ESD v případě C-39/94 SFEI a další a C-342/96 Španělsko v Komise. 6 Srov. rozsudek ESD v případě 173/73 Itálie v Komise. 7 Srov. např. rozhodnutí Evropské komise č. N 675/2006 Slovenská republika Madách Posonium s.r.o. individuálna pomoc periodiku. 8 Srov. rozsudek ESD v případě 173/73 Itálie v Komise. 9 Z pohledu pravidel EU tak s největší pravděpodobností TDB naplňuje znaky podniku v obtížích. 4

Další otázkou je, jak Kraj naloží s převzatými pohledávkami za TDB. V případě, že je TDB promine, poskytne tomuto subjektu výhodu, a to z veřejných prostředků. Podklady tuto skutečnost neřeší, ale z důvodu úplnosti posouzení jsem se jí zabýval. V případě, že Kraj bude pohledávky vymáhat (tuto skutečnost předpokládám), výhodu TDB neposkytne, a to ani v případě, že k vymožení pohledávek ve finále nedojde. naplněný. Z výše uvedených důvodů považuji i tento znak veřejné podpory za 3. Hrozba narušení hospodářské soutěže Z konstrukce tohoto znaku veřejné podpory vyplývá, že pro jeho naplnění postačuje pouhá možnost narušení soutěže v důsledku poskytnuté výhody. Je tak evidentní, že k narušení soutěže nemusí v praxi vůbec dojít. Možné narušení soutěže je nezbytné posuzovat na národní úrovni i na úrovni EU. Stejně tak platí, že možné narušení soutěže není eliminováno tím, že konkurent příjemce rovněž obdržel výhodu 10. Výhodu rovněž nelze ospravedlnit tvrzením, že stejné narušení soutěže existuje i v jiných členských státech EU 11. Potenciální narušení soutěže je třeba posuzovat nejen ve vztahu k přímé konkurenci, ale i k produktům či službám zastupitelným (tzv. substituty). U posuzování tohoto znaku veřejné podpory lze předpokládat, že již samotná výhoda z veřejných prostředků může ovlivnit tržní vztahy. To platí především v oblastech, kde je hospodářská soutěž velmi intenzivní. Tento závěr potvrzuje praxe Evropské komise, která, podpořena názorem Soudního dvora EU, uvádí, že již pouhý 10 Rozsudek Soudu I. stupně v případě T 214/95 Vlaams Gewest v Komise /1998/, ECR II-717, odst. 54. 11 Srov. např. rozsudek Evropského soudního dvora v případě 78/76 Steinike und Weinlig v Německo /1977/, ECR 595. 5

fakt, že se v důsledku určité výhody posílí konkurenční postavení jednoho podniku ve srovnání s konkurencí, postačuje k závěru o možném narušení soutěže 12. V tomto případě je třeba vzít v potaz, že se jedná o sektor dopravy, který je z hlediska soutěžních pravidel velmi citlivý. Jak uvádí Evropská komise v jednom ze svých rozhodnutí týkajících se přímo dopravy v Kraji 13 : Služby regionální autobusové dopravy byly v posuzovaném období v Ústeckém kraji plně liberalizovány, neboť jakýkoli provozovatel z jiného členského státu, který splňoval podmínky pro získání licence, mohl v České republice v průběhu posuzovaného období poskytovat služby regionální autobusové dopravy. Jakákoli kompenzace hrazená poskytovatelům regionální autobusové dopravy by proto měla být považována za způsobilou narušit hospodářskou soutěž v oblasti poskytování služeb osobní autobusové dopravy. Uvedený závěr lze nepochybně vztáhnout i na železniční či další druhy dopravy. Navíc platná pravidla liberalizaci v oblasti dopravy ještě více umocnila. Proto považuji i tento znak veřejné podpory za naplněný. 4. Potenciální ovlivnění obchodu mezi členskými státy EU Jak již bylo uvedeno, jde o oblast dopravy. V jejím případě rozhodovací praxe institucí EU u veřejného financování možné ovlivnění obchodu spíše předpokládá. V tomto sektoru platí, že: jestliže státní finanční podpora posílí postavení podniku v porovnání s ostatními podniky soutěžícími na vnitřním trhu Společenství, je třeba 12 Srov. například rozsudek Evropského soudního dvora v případě 730/79 Philip Morris Holland BV v. Komise /1980/, s. 2671. Na tento rozsudek Evropská komise v praxi poměrně často odkazuje, neboť z jeho odůvodnění pro ni nevyplývá povinnost provádět detailní analýzu dopadu výhody na soutěž. Existují však i rozhodnutí, z nichž lze požadavek alespoň na minimální analýzu těchto aspektů dovodit (např. rozsudek Soudu I. stupně ve spojených případech T 447-449 /93 Associazione Italiana Tecnico Economica del Cemento, British Cement Association, Titan Cement Company SA v Komise /1995/, ECR II-1971, odst. 138 143). Většina rozhodnutí Evropské komise ovšem ukazuje, že narušení soutěže spíše presumuje, než aby se detailněji zabývala analýzou trhu. 13 Rozhodnutí Evropské komise SA. 20350 o státní podpoře poskytnuté Českou republikou několika provozovatelům regionální autobusové dopravy v Ústeckém kraji. 6

mít za to, že jmenované podniky jsou touto podporou ovlivněny 14. Dále platí, že: není nijak vyloučeno, že veřejná dotace udělená podniku, který poskytuje pouze místní nebo regionální dopravní služby a neposkytuje dopravní služby mimo svůj domovský stát, by nicméně mohla mít vliv na obchod mezi členskými státy. Jestliže členský stát poskytne podniku veřejnou dotaci, může být totiž díky této dotaci poskytování dopravních služeb uvedeným podnikem zachováno nebo rozšířeno s tím důsledkem, že příležitosti podniků usazených v jiných členských státech poskytovat své dopravní služby na trhu tohoto státu se zmenšují 15. I když se ve výše citovaném rozhodnutí hovoří o dotaci, jde o závěry platné pro jakékoliv veřejné financování. Z těchto důvodů považuji i tento znak veřejné podpory za naplněný. Závěr Na základě uvedených skutečností jsem dospěl k závěru, že popsané veřejné financování splňuje všechny znaky veřejné podpory podle čl. 107 odst. 1 SFEU. Návrh postupu S ohledem na výši pohledávek se jako nejjednodušší a právně nejbezpečnější postup jeví aplikace pravidla de minimis podle nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis, a to ve vztahu k předmětným dopravcům. Pravidlo de minimis by mohlo být aplikováno i v případě prominutí pohledávek ve vztahu k TDB, neboť zmíněné nařízení jeho aplikaci vůči podnikům v obtížích nevylučuje. V této souvislosti upozorňuji na povinnost zaznamenat do 5 pracovních dnů od poskytnutí podpory de minimis do centrálního registru příslušné informace. 14 Např. Rozsudek Soudního dvora ve věci C- 288/97, Regione Friuli-Venezia Giulia v. Komise,nebo rozhodnutí Evropské komise SA. 20350 o státní podpoře poskytnuté Českou republikou několika provozovatelům regionální autobusové dopravy v Ústeckém kraji. 15 Srov. rozsudek Soudního dvora ve věci C-280/00 Altmark Trans GmbH. 7

V rámci tohoto posouzení jsem rovněž řešil otázku, zda nelze na vypořádání daných pohledávek aplikovat postup předpokládaný v čl. 5 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70, ve znění nařízení č. 2016/2338 a 22 zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který na uvedené nařízení navazuje. V těchto ustanoveních je řešen postup, pokud dojde k přerušení poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících, nebo taková situace hrozí. Zmíněná ustanovení se však týkají možnosti a postupu při uzavření smlouvy s dopravci, nikoliv vyrovnávání finančních závazků mezi dopravci v rámci daného systému a jsou tudíž na posuzovaný případ podle mého názoru nepoužitelná. V Blansku dne 28. 4. 2019 JUDr. Michael Kincl 8