Šíření kontaminace podzemních vod v okolí skládky Pozďátky u Třebíče Pacherová P., Bláha V., Erbanová L., Novák M., Pačes T. Stručná historie skládky Pozďátky 1993: vypracován projekt 1994: zkušební zahájení provozu 1996: zjištěn výskyt nadměrného množství kyselých odpadních vod s vysokými obsahy těžkých kovů Cd, Cr, Pb, Cu, Ni, Zn a V 199: přelití nashromážděných výluhů přes korunu hráze a výrazné znečištění podzemních vod v okolí skládky 20: během druhé havárie zjištěn velký výtok skládkové vody z revizní šachty Stručná historie skládky Pozďátky 22-04 jednání o způsobu sanace skládky a přikrytí nezakrytého sektoru folií : kolaudační rozhodnutí na stavební úpravy (překrytí volnéčásti folií) zveřejnění EIA Složení uloženého odpadu 13 druhů odpadu Hlavní složky:» Síran železnatý» Azbestový odpad» Stavební suť» Kal z broušení usní a koželužen» Odpad ze zpracování usní» Vyřazené léky Množství uloženého odpadu Celková hmotnost: 23 0 tun Celkový objem: 16 0 m 3 Mocnost odpadu: 12 m Charakteristika lokality Podloží je tvořeno durbachity Hydrogeologické poměry: 3 základní zóny oběhu podzemních vod L. Rukavičková, Hlavní složka: Síran železnatý 10 0 tun (12% Fe, 1%Ti, obsahy Cd, Cu, Ni a Zn)
Proudění podzemních vod Hlavní infiltrační oblast: hřbet Na Močidlech - písčité zvětraliny durbachitu - mocnost do dvou metrů Hloubka hladiny: 0 až 4 m - převážně volná - v podloží jílovitých vrstev lokální kolektory s napjatou Hladinou Odvodňování: skrytě do aluvia, přímo do Prašince Černý, Patzeltová 22 L.Rukavičková Drenážní systém Hlavní infiltrační oblast Archivní data: koncentrace síranů na monitorovaných místech pod skládkou Přirozené proudění v lokalitě je velmi silně ovlivněno drenážním systémem skládky svrchní drenážní systém (nad těsněním skládky) spodní drenážní systém (pod těsněním skládky) Kš-2: kontrolní šachta spodní drenáže (uložen pod těsnící vrstvou skládky) Kš-5: šachta spojující oba drenážní systémy Archivní data: koncentrace Ni na monitorovaných místech pod skládkou Hlavní použité metody» Geochemické metody: analýzy složení vzorků povrchových i podzemních vod a sedimentů z širšího okolí skládky.» Izotopové metody: použití izotopů jako indikátorů dosažení kontaminace: izotopy olova (206Pb/2Pb, 2Pb/2Pb), síry (δ34s) a železa (δ56fe).
Geochemický výzkum ČGS Jednorázové odběry podzemních a povrchových vod v širším okolí skládky: duben 26 květen 20: roční monitoring chemismu podzemních a povrchových vod na 12ti odběrových místech, včetně oddělených zón ve vrtu V5. Situace v blízkém okolí skládky Chemické složení vod v dubnu 26 Překročení limitů v dubnu 26 Překročení limitů v dubnu 26 Průměrné hodnoty ve sledovaných vrtech v roce 20
Březen : Znečištění Prašince instalace provizorních měrných přepadů k zachycení průtoků Prašince nad a pod vtokem skládkových vod 30.. 20. 15. 10. 5. 0. 60. 50. 40. 30. 20. 10. 0. Znečištění Prašince Duben 26 Be Cr Co Ni Cu Cd PR-N PR-P Květen Be Cr Co Ni Cu Cd Hodnoty ph 26 PR-N,09 6,9 PR-P 6,3 5,58 Srážky (mm) 26 měsíc 32 24 týden 21 8 PR-N PR-P Znečištění Prašince Závěry I 5 4.5 4 3.5 3 2.5 2 1.5 1 0.5 0 3. 2.50 2. 1.50 1. 0.50 Mn2+ Duben 26 Fe Květen 120 1 80 60 40 20 0 0. 2. 150. 1. 50. (SO4)2- Přibližný únik látek za 24 hodin SO 4 2- Fe Mn 2+ Al Be,8kg 196g 130g 332g 105mg Cr 3,5g Cd 102mg Nejvíce jsou znečištěné vrty HP v horníčásti skládky a vrt HI 1 v dolníčásti pod výtokem z drenáže. Šíření znečištění do vrtu HP je urychlováno vypouštěním srážkových vod ze skládky. Hlavníčást znečištění se od skládky šíří SZ směrem k potoku Prašinci, do kterého se tak dostává značné množství kyselých vod a rozpuštěných látek. 0. Al Mn2+ Fe 0. (SO4)2- Chemické složení vod v dubnu 26 Situace v širším okolí skládky
Odběry z nových vrtů 26: vrt V-5 (hloubka 56 m) 20: instalace zařízení na oddělení zón přítoku podzemní vody do vrtu V5 dolní systém: cca 0% celkového přítoku podzemní vody horní systém: cca 30% přítoku L. Rukavičková Chemismus vody v etážích vrtu V5 0.80 Chemismus vody v etážích vrtu V5 Fe 0.0 0.60 0.50 0.40 0.30 0 0.10 0. 9.3 1.6.2 6.8.9.2 3.1 0.30 9.0 8.0.0 6.0 5.0 4.0 3.0 2.0 1.0 0.0 Co 9.3 1.6.2 6.8.9.2 3.1 8 Be Cr2+ 0. 6 5 0 0.15 4 3 0.10 2 0.05 1 0 0. 9. 3 1.6.2 6.8 V5H.9.2 3.1 9. 3 V5D Chemické složení vod v květnu 1.6.2 6. 8 V5H.9.2 3. 1 V5D Závěry II 1) Jednotlivé etáže mají různou hloubku hladiny podzemní vody a rozdílné chemické složení. Ve vrtu V5 se v místě předpokládané tektoniky podařilo oddělit dvě různé zóny přítoku podzemní vody. 2) Voda ve spodní etáži má vyšší koncentrace většiny sledovaných látek (limity překročeny nejsou).
Závěry II 4) Z chemických rozborů není možné jednoznačně posoudit možnost znečištění jednotlivých etáží skládkou. 5) Koncentrace všech sledovaných látek ve studních v obci Dobrá voda nepřekračují limity znečištění. Závěry 1) Hlavníčást znečištění se od skládky šíří SZ směrem k potoku Prašinci, do kterého se tak dostává značné množství kyselých vod a rozpuštěných látek. 2) Nejvíce jsou znečištěné vrty HP v horníčásti skládky a vrt HI 1 v dolníčásti pod výtokem z drenáže. Použitá literatura a jiné zdroje Rukavičková L., Holeček J., Pacherová P., Lukeš J., Bláha V., Erbanová L. (): Hydrogeologické poměry areálu skládky nebezpečných odpadů Pozďátky u Třebíče Černý J., Patzeltová B. (22): Skládka Pozďátky analýza rizika. Aktiv s.r.o., Liberec. www.arnika.org Tento výzkum je financován z prostředků Výzkumného centra 1M0554 Pokročilé sanační technologie a procesy (MŠMT)