OBSAH 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE... 2 1.1. Krátce z historie... 2 1.2. Postavení města v rámci vyšších územních celků... 2 2. OBYVATELSTVO... 3 2.1. Obecná charakteristika... 3 2.2. Vzdělání... 4 3. BYDLENÍ... 5 3.1. Bydlení ve městě... 5 4. EKONOMIKA... 6 4.1. Ekonomika... 6 4.2. Trh práce... 9 5. DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA... 11 5.1. Doprava... 11 5.2. Vodovodní a kanalizační síť... 14 5.3. Zásobování teplem... 15 5.4. Zásobování města zemním plynem... 15 5.5. Informační a komunikační technologie... 15 6. KVALITA ŽIVOTA... 16 6.1. Bezpečnost... 16 6.2. Sociální oblast... 16 7. VZDĚLÁVÁNÍ... 17 8. KULTURA A CESTOVNÍ RUCH... 18 8.1. Kultura, sport a rekreace... 18 8.2. Cestovní ruch... 19 9. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ... 19 9.1. Ovzduší... 20 9.2. Voda... 20 9.3. Nakládání s odpady... 20 10. SROVNÁNÍ S NĚMECKÝM POHRANIČÍM... 20 11. PŘÍLOHY... 22
1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Město Cheb je nejzápadnějším třicetitisícovým městem České republiky, vstupní branou z pomezí Bavorska a jihozápadního Saska do lázeňského trojúhelníku Karlovy Vary Mariánské Lázně Františkovy Lázně. Ve své bohaté historii hrál Cheb vždy důležitou roli. Byl městem, kde se dařilo řemeslníkům i obchodníkům, místem střetávání lidí a kultur na česko-německém pomezí i městem s právem ražby vlastních mincí. 1.1. Krátce z historie Historie města sahá sice až do 9. století, ale poprvé je Cheb připomínán teprve v roce 1061 v listině německého krále Jindřicha IV. a to ve starohornoněmeckém tvaru Egire. Za vlády krále Jana Lucemburského bylo město v roce 1322 jako dědičná zástava definitivně připojeno k zemím Koruny české a objevuje se poprvé pojmenování místa Cheb 1. V rámci království mělo výsadní postavení samosprávného území s vlastním sněmem. Až do poloviny 17. století patřilo město Cheb mezi největší a nejbohatší města zemí Koruny české. V důsledku třicetileté války však město skončilo na pokraji hospodářského zániku a v roce 1652 bylo přebudováno na vojenskou pevnost. Na přelomu 18. a 19. století Cheb přišel výstavbou Františkových Lázní o léčivé prameny, které do té doby patřily městu, a již nikdy nedosáhl svého dřívějšího postavení. Druhá světová válka a především události následující po ní dramaticky ovlivnily ekonomický i populačního vývoj města. Národnostní vášně vyvrcholily odtržením Sudet v roce 1938 a jejich připojením k Německu. Po osvobození území roku 1945 americkou armádou následoval odsun německých obyvatel a počet obyvatel se snížil téměř o polovinu. I přes postupné dosídlování města a dynamický nárůst obyvatel v 60. a 70. letech vlivem bytové výstavby a propopulačních opatření nedosáhl počet obyvatel města již nikdy úrovně 30. let. Graf 1: Vývoj počtu obyvatel ve městě a okrese Cheb v letech 1869 2001 počet obyvatel 180 000 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 Město Cheb Okres Cheb 0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 rok Zdroj: Statistický lexikon obcí 2005, ČSÚ V 19. i 20. století, zejména pak v období socialismu, se Cheb řadil mezi tradiční průmyslová města, hlavní vývoj města byl postaven na textilním a následně strojírenském průmyslu. Po roce 1990 přišla transformace ekonomiky, která znamenala přechod od centrálně plánované ekonomiky k ekonomice tržní. Podíl průmyslu se od roku 1989 snížil, ve městě došlo k privatizaci podniků, začal se rozvíjet sektor služeb a z města se postupně stává administrativně a obchodní centrum. 1.2. Postavení města v rámci vyšších územních celků Území města je na základě zákona součástí okresu Cheb a vyššího územního samosprávného celku Karlovarský kraj, který je součástí regionu NUTS II Severozápad. Karlovarský kraj je nejzápadnějším územím ČR a druhým nejmenším krajem, zaujímá 4,2 % rozlohy ČR. Podle současného administrativního členění je na území kraje celkem 132 obcí nejrůznější velikosti. Sídlem kraje a zároveň největší obcí kraje jsou Karlovy Vary, ve kterých žije téměř 18 % 1 Ve městě samém nebyl tvar Cheb používán dříve než v osmdesátých letech 19. století a od té doby jen uvnitř menšiny českých přistěhovalců. Po roce 1920 byl státními úředníky zaveden jako úřední (druhý) název. Socio-ekonomický profil 2
obyvatel. Město Cheb je pak druhým největším městem Karlovarského kraje a bydlí zde přibližně 11 % obyvatel. Území správního obvodu obce s rozšířenou působností Cheb může díky své poloze využívat spolupráce se sousedním Německem. Na jihu hraničí ORP Cheb s Bavorskem a jeho regiony Oberfranken a Oberpfalz, na severu pak se Saskem a jeho regionem Chemnitz. Na území ORP Cheb se nacházejí hraniční silniční přechody Pomezí nad Ohří Schirnding, Svatý Kříž Waldsassen a Vojtanov Schönberg, které umožňují bezproblémový pohyb osob i zboží. Dále pak železniční přechody Vojtanov Bad Brambach a Cheb Schirnding. V posledních letech se město Cheb snaží o spolupráci s okolními obcemi i zahraničními partnery. V rámci Karlovarského kraje je město členem těchto sdružení: Regionální sdružení obcí a měst Euregio Egrensis zájmové sdružení právnických osob, http://euregio-egrensis.org, Mikroregion Chebsko dobrovolný svazek obcí, založený 11 obcemi vroce 2003 http://www.mestocheb.cz/html/microregion/mikroregion.html, V současné době město spolupracuje se třemi zahraničními partnery městy: Nižní Tagil - Rusko http://ntagil.ru/, Rheden Holandsko http://www.rheden.nl/grh/navigatie.nsf/home!readform, Hof - Německo Bavorsko http://www.stadt-hof.de/hof_deu/index.htm, 2. OBYVATELSTVO 2.1. Obecná charakteristika Město Cheb patří počtem obyvatel k městům střední velikosti a jako druhé největší město kraje je také významné regionální středisko. V roce 2006 (k 1.1.) žilo na území města 33 681 obyvatel. Při rozloze 96,37 km 2 to představuje hustotu osídlení cca 349 obyvatel na 1 km 2. Tabulka 1: Postavení města Chebu v rámci ČR, kraje a okresu Území Počet obyvatel k 1. 1. 2006 Podíl města celkem muži ženy (%) Průměrný věk Česká republika 10 251 079 5 002 648 5 248 431 0,3 40,0 Karlovarský kraj 304 247 148 999 155 275 11 39,1 Okres Cheb 90 117 43 970 46 147 37 38,8* Město Cheb 33 681 16 583 17 089 100 38,0* Poznámka: *k 1.1.2005, Zdroj: Krajská reprezentace Karlovy Vary, ČSÚ Město Cheb je svým počtem obyvatel poměrně významné regionální středisko, protože je druhým největším městem Karlovarského kraje (po Karlových Varech s 50 893 obyvateli a před Sokolovem s 24 579 a Ostrovem s 17 111 obyvateli) a sedmým největším městem regionu NUTS II Severozápad, kde jej ještě přesahují velká města Ústeckého kraje (Ústí nad Labem, Most, Děčín, Teplice a Chomutov). Tabulka 2: Pohyb obyvatelstva v městě a okrese Cheb (na 1 000 obyvatel) Ukazatel Město Cheb Okres Cheb Karlovarský kraj 2002 2004 2002 2004 2002 2004 Živě narození 10,9 11,3 10,1 9,6 9,7 9,6 Zemřelí 8,6 9,6 9,6 9,8 9,4 9,9 Přistěhovalí 31,2 31,1 20,9 20,6 16,9 14,0 Vystěhovalí 26,9 26,8 17,7 17,8 15,5 12,5 Přirozený přírůstek 2,3 1,7 0,6-0,2 0,3-0,4 Přírůstek stěhováním 4,3 4,3 3,2 2,8 1,3 1,5 Celkový přírůstek 6,6 6,0 3,8 2,6 1,7 1,1 Zdroj: Krajská reprezentace Karlovy Vary, ČSÚ Z hlediska historického vývoje počtu obyvatel Cheb neustále roste s výjimkou období druhé světové války a zejména pak odsunu sudetských Němců, kdy se počet obyvatel města snížil téměř o polovinu. Pozitivní je vývoj také v transformačním období 1991-2001, kdy se počet obyvatel města zvýšil o více Socio-ekonomický profil 3
než 1 000 obyvatel, okresu o 1 800 a kraje o více než 2 300 obyvatel, zatímco v celém Česku počet obyvatel poklesl (o 84 tis.). Pohyb obyvatelstva ve městě Chebu je mírně příznivější než v okrese i v Karlovarském kraji, a to díky kladnému přirozenému přírůstku, kterým je město převyšuje. Pohyb obyvatel stěhováním je také ve srovnání s okresem i krajem vyšší. Celkový přírůstek města (přirozenou měnou a migrací) v roce 2004 činil 6,0, což svědčí o vyšší atraktivitě města i jeho příznivější demografické skladbě obyvatelstva. Základní demografické údaje města Cheb ve srovnání s okresem a krajem uvádí tabulka 2. Město Cheb má díky kladnému přirozenému přírůstku také příznivější věkovou strukturu (viz. graf 2 a 3) průměrný věk je ve městě 38 let, zatímco v okrese i kraji přibližně o rok vyšší a v celém Česku pak 40 let. Otázkou zůstává, zda se Chebu díky svému regionálnímu postavení tuto skladbu podaří i do budoucna udržet. Prognózu dalšího vývoje nám umožňuje vyslovit graf stromu života. Významný nárůst skupiny obyvatel v poproduktivním věku lze očekávat až v období 2015-25, kdy se v důsledku toho změní výrazně také poptávka po veřejných službách a zvýší se tlak na sociální a zdravotnické služby, který však bude postupně narůstat již v nadcházejícím období. Graf 2: Podíl obyvatel v produktivním věku na celkovém počtu obyvatelstva (2004) Obyvatelstvo ve věku Muži Ženy 0-14 11,7% 16,5% 9,2% 17,2% 14,1% 15,7% 15-64 65+ 71,8% Zdroj: Krajská reprezentace Karlovy Vary, ČSÚ 73,6% 70,1% Graf 3: Strom života v Chebu v roce 2001 věk 90+ 85-89 80-84 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 Ženy Cheb Muži Cheb Ženy ČR Muži ČR 10% 5% 0% 5% 10% Zdroj: Krajská reprezentace Karlovy Vary, ČSÚ podíl obyvatel na celkovém počtu 2.2. Vzdělání Úroveň vzdělanosti obyvatelstva města Chebu se mezi posledními dvěma censy zvýšila. Mezi lety 1991 a 2001 došlo k poklesu podílu obyvatel se základním a učňovským vzděláním a naopak k velkému nárůstu středoškolsky vzdělaného obyvatelstva. Zlepšení kvality vzdělanostní struktury města v transformačním období svědčí o rozšíření nabídky učebních oborů a o vyšších nárocích Socio-ekonomický profil 4
pracovního trhu. Nicméně, i přes vznik řady vysokoškolských pracovišť v městě i kraji se však podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva zvýšil pouze o 0,8% bodů a zůstává celorepublikově podprůměrný, nicméně vyšší než na úrovni Karlovarského kraje (viz. tabulka v příloze). Graf 4: Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel (15+) města 1991-2001 35% 30% 25% 1991 2001 20% 15% 10% 5% 0% Základní Učňovské bez maturity Odborné školy Střední školy Vysoké školy Zdroj: Krajská reprezentace Karlovy Vary, SLDB 2001, ČSÚ 3. BYDLENÍ 3.1. Bydlení ve městě V Karlovarském kraji bylo v letech 2003 a 2004 zahájeno více než 1 000 bytů, nicméně v roce 2005 klesl tento počat na necelých sedm set a výsledky za první pololetí roku 2006 nesvědčí zatím o opětovném zvýšení. V porovnání s ostatními kraji ČR je intenzita bytové výstavby v Karlovarském kraji jedna z nejnižších. Ve okrese Cheb je během posledních pět zahajována každoročně stavba v průměru 200 nových bytů, počet rozestavěných bytů se pak pohybuje kolem 1 500. Podle intenzity bytové výstavby, jak zahájených tak dokončených bytů, se však i okres řadí spíše k průměru či podprůměru ČR a k obnově bytového fondu zde dochází jen relativně pomalu. Tabulka 3: Bytová výstavba v okrese Cheb a Karlovarském kraji okres Cheb Karlovarský kraj 1. pololetí 1. pololetí 2003 2004 2005 2003 2004 2005 2006 2006 Počet dokončených bytů 95 114 474 82 524 503 1 149 364 Počet zahájených bytů 219 202 209 112 1 027 1 020 677 340 Počet rozestavěných bytů 1 1 543 1 619 1 452 1 482 3 608 4 116 3 859 3 835 Poznámka: 1 k 31. 12., resp. 30. 6. Zdroj: Statistický bulletin Karlovarského kraje 2003-2006 Podíváme-li se blíže na město Cheb, v roce 2001 v rámci Sčítání lidu, domů a bytů bylo ve městě Cheb evidováno celkem 2 586 domů, z nichž mírně převažují rodinné domy nad bytovými, a to o 2,7 %. Většina domů je ve vlastnictví soukromých osob, v majetku města je již pouze 19,5 % domů. Domovní fond ve městě je poměrně zastaralý, průměrné stáří domu je 50,3 let a více jak 77 % domů bylo v Chebu postaveno do roku 1980. Tabulka 4: Vybrané ukazatele bytové výstavby ve správním obvodu Cheb Z toho Průměrná obytná Průměrná hodnota Dokončené byty celkem v rodinných domech plocha 1 dokončeného dokončené stavby v tis. (v %) bytu (m 2 ) Kč 1) ) 1998 35 91 98 2 116,6 1999 52 42 64 1 251,9 2000 30 77 81 1 811,7 2001 114 39 62 1 355,3 2002 50 80 110 2 452,2 2003 49 94 106 2 372,3 1) hodnota stavby je uvedena bez hodnoty pozemku Zdroj: Správní obvody obcí s rozšířenou působností - Karlovarský kraj 2004, ČSÚ Socio-ekonomický profil 5
Co se týká současné bytové výstavby ve městě Cheb, lze konstatovat, že nárůst bytového fondu je velmi pozvolný. Z historického hlediska hlavní nárůst bytové výstavby ve městě proběhl v 60. a 70. letech, kdy za deset let došlo k navýšení bytového fondu o více jak čtvrtinu. V následujících letech začala bytová výstavba ve městě postupně stagnovat, např. nárůst v roce 2001 byl pouze 5 % oproti roku 1991. V těchto letech výstavba probíhala především v rodinných domech, což dokládají data uvedená v tabulce 4. V nedávném období se město angažovalo jako společník bytového družstva při výstavbě 62 bytových jednotek. V blízké budoucnosti pak plánuje výstavbu 93 bytových jednotek pro nízkopříjmové skupiny obyvatelstva v lokalitě Pražská ulice. Město má také dotační systém na podporu individuální bytové výstavby (včetně nájemních bytů) a na základě tohoto systému přispívá na výstavbu inženýrských sítí a za rychlé dokončení stavby. Soukromou bytovou výstavbu podporuje město i převodem pozemků z majetku města za výhodnou cenu. Nedostatkem je naopak nezajištění infrastruktury na pozemcích, které jsou v ÚP vymezeny k bytové výstavbě. Tabulka 5: Situace na trhu s byty ve městě Cheb Ceny byty standardní byt 1) celkem cena za m 2 Tržní nájemné 4 692,- Kč 69,- Kč Regulované nájemné 1 075,- Kč 16,- Kč Nabídková cena bytů 782 345,- Kč Ceny pozemků rozpětí ceny za m 2 průměrná cena za m 2 Pozemek pro výstavbu RD s inženýr. sítěmi 600 1 200,- Kč 870,- Kč Pozemek pro výstavbu RD bez inženýr. sítí 200-300,- Kč 250,- Kč Pozemky pro komerční účely (průmysl, služby apod.) 90 250,- Kč 185,- Kč Pozemek v průmyslové zóně 300 400,- Kč 346,- Kč 1) Standardní byt - družstevní i osobní vlastnictví, I. kategorie, podlahová plocha 68 m 2, opotřebení cca 40 % Zdroj: http://cenybytu.idnes.cz; www.reality.cz, Realitní kanceláře Cheb Ceny bytů za tržní hodnotu zaznamenaly za posledních několik let obrovský nárůst. Do situace v Chebu se tak již pravděpodobně začíná promítat jeho výhodná poloha nedaleko západních hranic, nabídkové ceny starších bytů rostou, tržní nájemné však mírně klesá. Obdobná je situace i u cen pozemků pro výstavbu rodinných domů, jejich ceny stále stoupají. Index měsíční změny ceny bytů se na konci června 2006 pohyboval na 1,06 %. Ceny za pozemky pro komerční využití nejsou na tak vysoké úrovni jako pozemky pro bydlení. Díky tomu, že město nabízí zainvestované pozemky v nově vybudované průmyslové zóně, pohybuje se hodnota ostatních přibližně na polovině. 4. EKONOMIKA 4.1. Ekonomika Podle sčítání lidu z roku 2001 bylo na území města Chebu 17 883 ekonomicky aktivních obyvatel, což představuje 55,1 % trvale bydlícího obyvatelstva. Ve srovnání s okresem (54,6 %) a krajem (53,3 %) se jedná o mírně nadprůměrný výsledek. Jedna pětina všech zaměstnaných vyjíždí za prací mimo Cheb, nejčastěji do Františkových Lázní (24 %). Naopak do Chebu dojíždí přibližně stejný počet pracovníků, přičemž nejvyšší podíl (20 %) zaujímají opět Františkovy Lázně. Mírně aktivní saldo dojížďky (242 pracovníků v r. 2001) svědčí o dostatku pracovních příležitostí ve městě. Územní struktura organizací Ekonomické aktivity se v rámci okresu do města Chebu výrazně nekoncentrují. V průměru se zde nachází pouze 1/3 zaměstnaných (využitých pracovních příležitostí), přičemž nejvíce (37,3 %) je to u firem do pěti zaměstnanců, nejméně naopak v sektoru podniků nad 200 zaměstnanců (27,8 %). Velké podniky (nad 200 zaměstnanců) se nachází sice na území správního obvodu, nicméně ne na území města Chebu ale v dalších menších městech (Františkovy Lázně, Skalná, Plesná, Luby). Největšími zaměstnavateli v okrese jsou lázeňská zařízení ve Františkových a Mariánských Lázních a průmyslové podniky na výrobu automobilových komponent v Hranicích a Krásné (viz příloha). Podle odvětvové struktury se do města Chebu koncentrují zejména podnikatelské aktivity ve stavebnictví a činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, jejichž podíl na zaměstnanosti okresu převyšuje 60 %. Více než 40% podíl na zaměstnanosti představuje už jen vzdělávací činnost, Socio-ekonomický profil 6
doprava, skladování a spoje a obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu. Naopak relativně malá je koncentrace pracovních míst ve zdravotní a sociální péči (18,6 %), ubytování a stravování (19,3 %) a také zemědělství (25,4 %) a zpracovatelském průmyslu (26 %). Celkem podíl ekonomických subjektů (nad 6 zaměstnanců) Chebu na okrese činí jen 32,7 %, přičemž v počtu bydlících představuje Cheb 37,4% podíl na okrese. Struktura ekonomiky v Chebu Podobně jako v jiných městech tvoří vysoký podíl osoby samostatně výdělečně činné a malé podniky do pěti zaměstnanců. V případě Chebu k tomu přispívá navíc faktor blízkosti hranic a četná podnikatelsky činná vietnamská komunita (viz živnostenské podnikání). V evropském srovnání pak patří svou velikostí většina podniků v Chebu do kategorie malých a středních podniků. Tabulka 6: Podíl organizací a podíl zaměstnaných podle velikostních kategorií (v%) POČET ZAMĚSTNANCŮ Okres ORP Město Okres ORP Město Počet subjektů Počet zaměstnanců Neuvedeno 60,9 82,9 59,1 - - - Bez zaměstnanců 28,9 4,1 31,6 - - - 1-5 6,9 8,8 6,5 11,2 11,2 12,5 6-19 2,1 2,6 1,7 17,6 17,3 17,2 20-49 0,8 1,0 0,7 19,0 19,6 19,9 50-199 0,4 0,5 0,4 33,1 29,1 34,2 200+ 0,1 0,1 0,1 19,2 22,7 16,1 Z toho subjekty s více než 5 zaměstnanci 3,4 4,2 2,8 88,8 88,8 87,5 Zdroj: Registr ekonomických subjektů 06/2006, ČSÚ Podíl zaměstnanosti v zemědělství je v Chebu velice nízký, přibližně 2 %, ale již v jeho blízkém zázemí se zvyšuje na nadprůměr okresu 3,6 % na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Cheb 2. Tabulka 7: Podíl organizací a podíl zaměstnaných podle odvětví OKEČ (v %) ODVĚTVÍ DLE OKEČ Okres ORP Město Okres ORP Město Počet subjektů Počet zaměstnanců Zemědělství, myslivost, lesnictví 5,1 5,3 3,3 2,9 3,6 2,2 Těžba nerostných surovin 0,3 0,2 0,4 - - - Zpracovatelský průmysl 20,8 19,5 19,0 37,1 30,2 29,5 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 0,9 1,0 1,1 1,9 2,9 IU Stavebnictví 7,3 8,7 10,4 4,3 5,7 8,3 Obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost 18,4 19,7 23,0 7,8 8,0 9,8 Ubytování a stravování 11,1 10,6 10,0 5,6 3,4 3,3 Doprava, skladování a spoje 5,7 5,3 4,5 3,1 4,2 4,2 Finanční zprostředkování 0,4 0,2 0,4 - - - Činnosti v obl. nemovitostí a pronájmu, podn. činnosti 6,3 5,5 7,8 3,4 3,9 6,3 Veřejná správa a obrana, povinné soc. zabezpečení 2,5 2,6 1,1 3,7 4,6 - Vzdělávání 9,7 9,6 7,8 8,7 9,7 11,8 Zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti 5,3 5,5 4,1 14,2 14,6 8,0 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 6,1 6,3 7,1 6,9 8,6 6,5 Celkem 100 100 100 99,5 99,3 89,9 Zdroj: Registr ekonomických subjektů 06/2006, ČSÚ Přestože koncentrace zpracovatelského průmyslu do Chebu je poměrně malá, jeho význam a postavení v ekonomice města dokládá i jeho poměrně vysoký podíl na zaměstnanosti, který činí téměř 30 %. Druhý nejvyšší podíl zaměstnanosti (cca 12 %) představuje vzdělávání, téměř 10 % připadá na obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu. Z důvodu ochrany individuálních dat není celkový součet podílu zaměstnanců v Chebu roven 100 %, nicméně i tak je možné na základě odhadu odvodit ekonomickou strukturu města podle zaměstnanosti. V sekundéru (průmysl, energie a stavebnictví) pracuje zhruba 40 % zaměstnanců, v terciéru 58 % a zbylé 2 % připadají na primér. Tato struktura je velmi podobná na úrovni ORP, okresu i celé ČR a lze ji označit za příznivou, jelikož není jednostranná a rovněž město není závislé na jednom až dvou hlavních zaměstnavatelích. 2 V tomto případě jsou však hodnoceny jen podniky nad 6 zaměstnanců, aby byly vyloučeny zjevné a nebo velice obtížně posouditelné nepřesnosti v kategoriích velmi malých firem. Socio-ekonomický profil 7
Živnostenské podnikání K 31.12.2005 bylo v Chebu vydáno celkem 25 177 živnostenských oprávnění, z nichž přibližně ¼ (6 466) byla již zrušena. Téměř 75 % připadá na živnosti pro fyzické osoby. V posledních pěti letech se počet všech vydaných oprávnění každoročně snižuje. Výjimku tvoří pouze oprávnění vydaná zahraničním fyzickým osobám, jejichž počet se od roku 2001 ztrojnásobil. To je nejpravděpodobněji spojeno s rozvojem podnikání vietnamské komunity. Její podíl na počtu (aktivních) ekonomických subjektů dle komerční databáze Albertina činí téměř 20 % (1 700 subjektů z celkového počtu 8 800 v r. 2004). V naprosté většině se jedná o samostatně výdělečné osoby podnikající v maloobchodě v nespecializovaných prodejnách či zprostředkování obchodu. Vietnamští podnikatelé provozují ale také kasina, herny, restaurace či kamenné obchody, kde často zaměstnávají jen své krajany. Tabulka 8: Přehled počtu všech vydaných živnostenských oprávnění 1992-2005 Za rok 2001 2002 2003 2004 2005 1992-2005 pro fyzické osoby 1 482 805 779 744 553 18 759 pro zahraniční FO 72 67 153 226 204 2 125 pro právnické osoby 362 217 261 236 226 4 260 pro zahraniční PO 0 7 1 1 6 33 Celkem 1 916 1 096 1 194 1 207 989 25 177 Zdroj: Živnostenský úřad, ICZ Z celkového počtu vydaných oprávnění do roku 2005 je dle předmětu podnikání nejvíce zastoupena kategorie koupě a prodej zboží (35,7 %), řemeslná činnost (17,4 %) a ostatní služby (16,9 %) (kosmetika a kadeřnictví, poradenství, účetnictví, administrativa, pronájem, apod.). Průmyslová zóna města V roce 1999 město schválilo plán rozvoje města, jehož hlavní součástí byl projekt na vybudování průmyslového parku v severovýchodní části obce Dolní Dvory. První etapa výstavby průmyslového parku o rozloze 32 ha stála 3,95 mil EUR, přičemž 55,34 % bylo hrazeno z prostředků programu Evropské unie Phare 2000 a zbylých 44,66 % nákladů rovným dílem z dotací ze státního rozpočtu ČR a vlastních prostředků města Cheb. V roce 2003 získal Průmyslový park Cheb ocenění v kategorii průmyslová zónu roku s nejvhodnějším urbanistickým řešením, kterou vyhlašuje pod záštitou MPO agentura CzechInvest ve spolupráci se Sdružením pro zahraniční investice (AFI). Velmi pozitivně bylo hodnoceno umístění mezi nejvýznamnějšími dopravní uzly v blízkosti silnice vedoucí do Německa a také vhodné komunikační napojení a technická připravenost pozemků pro investory. Krátce po dokončení technické infrastruktury na přelomu let 2004 a 2005 nejprve umístily v zóně své investice menší místní firmy TUP Bohemia a Pracant, s.r.o. (pracovní pomůcky a oděvy), poté je také za podpory agentury CzechInvest následovaly velké zahraniční investice japonské JSP International (6. největší investice v ČR roku 2004), producenta plastových výrobků převážně pro automobilový průmysl, německého výrobce hraček Playmobil, logistické společnosti Dachser a kamenické společnosti Granit Union. V roce 2005 se rozhodla postavit v parku svůj závod na výrobu obráběcích strojů a přesného strojírenství švýcarská firma Schneeberger a v srpnu 2006 začala realizace investice německé strojírenské firmy Hammerwerk, resp. její dceřiné společnosti HF- Czechforge. Dalšími nově příchozími investory jsou firmy Raiffeisen Service (prodejna stavebnin), Knihy a Video (dodávky dle katalogu z Ruska do SRN), pneuservis, ESTO (školící středisko na hasící techniku a protipožární ochranu) a DPL Offset Cheb, s.r.o. (tiskařský závod). Celková výše investic dosáhne 2,5 mld. Kč, ještě v roce 2006 má vzniknout v parku prvních 200 pracovních míst, do roku 2007 zhruba 450 nových míst a v r. 2013 se počítá až s 1100 novými pracovními příležitostmi. V současnosti stojí již pět provozoven, dvě se staví a do konce roku začne výstavba dalších dvou závodů. Ceny pozemků v průmyslovém parku byly stanoveny pro výrobní firmy na 300,- Kč/m 2, pro logistické firmy na 340,- Kč/ m 2 a pro obchodní firmy na 400,- Kč/ m 2 a zároveň byly stanoveny přesné limity pro tyto činnosti v poměru 50:30:20. Z důvodu zvýšeného zájmu investorů město rozšíří průmyslový park v západní části ze současných 35 na 45 ha (plánované dokončení v létě 2007) a již nyní eviduje 2 vážné zájemce o tyto plochy. Socio-ekonomický profil 8
4.2. Trh práce Strategický plán města Cheb Situace na trhu práce v okrese Cheb podléhá každoročně periodickým výkyvům. Začátkem roku dochází k růstu míry nezaměstnanosti, která od března poklesne vlivem zahájených sezónních prací v lázeňství, stavebnictví a zemědělství. Mírný nárůst míry nezaměstnanosti bývá zaznamenáván také v červenci či na podzim, kdy do evidence přicházejí absolventi škol. Další výraznější růst nezaměstnanosti je v měsíci prosinci, kdy končí řada pracovních poměrů na dobu určitou. Stav a vývoj volných pracovních míst Nabídka volných pracovních míst se v okrese Cheb za poslední tři roky zvýšila, přičemž ale nedosahuje zatím úrovně z roku 2001. Z následujícího grafu vyplývá, že nejvíce volných pracovních míst je v okrese Cheb nabízeno u dělnických profesí (k 30. 6. 2006 to bylo přibližně 70 %). Nejžádanějšími profesemi z této kategorie během posledních tří let byli: šička, dělník textilní výroby, brusič, řidič a prodavač. Mezi dlouhodobě neobsazená místa patří také profese lékaře (tato místa nejsou podle údajů ÚP příliš finančně zajímavá, a tak jsou často obsazována cizinci). Graf 5: Vývoj volných pracovních míst v okrese Cheb, 2001-2006 700 600 500 400 300 200 celkem THP dělnická 100 0 12/2001 12/2002 12/2003 12/2004 12/2005 06/2006 Zdroj: MPSV Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti v okrese Cheb se dlouhodobě pohybuje mírně pod průměrem ČR, naopak míra nezaměstnanosti přímo ve městě Cheb je dlouhodobě nad průměrem ČR a tedy také nad průměrem okresu. Z hlediska absolutního počtu uchazečů o práci tvoří uchazeči registrovaní ve městě Cheb téměř polovinu všech uchazečů registrovaných v okrese (podíl města na obyvatelstvu je však pouze 37 %). Graf 6: Vývoj registrované míry nezaměstnanosti v letech 2001-2006 12 % 10 8 6 4 2 Město Cheb Okres Cheb Karlovarský kraj Česko 0 VI XII VI XII VI XII VI XII VI XII V Zdroj: MPSV 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Celkový vývoj míry nezaměstnanosti ve městě Cheb odpovídá zhruba vývoji míry nezaměstnanosti jak v Česku tak v kraji, kdy od r. 1997 míra nezaměstnanosti zhruba do r. 2004 rostla, od tohoto roku pak došlo k jejímu mírnému poklesu 3. V průběhu roku 2005 se míra nezaměstnanosti v Chebu pohybovala kolem 10,2 %. Město Cheb tak patří tedy z hlediska okresu k oblastem s vyšší mírou 3 Největší část poklesu míry nezaměstnanosti (v řádu jednoho procenta) byla nicméně způsobena změnou metodiky, skutečný pokles byl tedy pouze v řádu desetiny procenta. Socio-ekonomický profil 9
nezaměstnanosti, která se během posledních let více přiblížila úrovni celého Karlovarského kraje. Vývoj míry nezaměstnanosti ve městě, okrese, kraji a celém Česku je znázorněn v grafu č. 6. Vývoj struktury nezaměstnaných Věková struktura uchazečů se v posledních několika letech v okrese Cheb změnila o několik procentních bodů, přičemž došlo ke změně z hlediska pořadí jednotlivých věkových skupin. Od roku 2005 největší podíl představují uchazeči o zaměstnání ve věkové skupině 50-59 let od roku 2000 se zvýšil podíl této skupiny z 18 na téměř 27 % v roce 2006, zatímco podíl věkové skupiny 20-29 let se v okrese Cheb od roku 2000 snížil z 33 na přibližně 26 %. Kategorie uchazečů ve věku 50-59 patří mezi problémové zejména z hlediska dlouhodobé nezaměstnanosti, přičemž situace žen v této věkové kategorii je znatelně horší než u mužů. Průměrný věk uchazečů se tak od roku 2000 zvýšil v okrese Cheb z 36 na více než 39 let. Ve struktuře uchazečů podle dosaženého vzdělání nedochází v okrese Cheb v průběhu posledních let k výrazným změnám. Nejsilněji zastoupenými skupinami jsou uchazeči se základním vzděláním a se středním odborným vzděláním s výučním listem. Dohromady tito uchazeči představují více než tři čtvrtiny všech uchazečů o práci. Třetí nejvíce zastoupenou skupinou jsou uchazeči se středním odborným vzděláním s maturitou. Tabulka 9: Struktura uchazečů o zaměstnání, květen 2006 (v %) Ve věku S nejvyšším ukončeným vzděláním do 29 let 50 let a více bez vzdělání základní SOU Město Cheb 28,0 28,3 6,2 32,9 35,6 Cheb 30,5 28,2 1,4 37,5 38,2 Karlovy Vary 30,0 27,0 0,7 44,0 34,6 Sokolov 33,0 21,6 14,6 41,9 28,6 Karlovarský kraj 31,2 25,4 5,8 41,7 33,3 ČR 31,7 25,3 0,6 30,5 41,5 Zdroj: MPSV, Úřad práce Cheb V případě srovnání města Cheb, okresů Karlovarského kraje, kraje a České republiky (viz tabulka 9), jsou patrné rozdíly jak z hlediska věkové tak vzdělanostní struktury uchazečů. Co se týká věkové struktury uchazečů, ve městě Cheb je ze všech sledovaných oblastí nejvyšší podíl skupiny uchazečů ve věku nad 50 let, zatímco podíl skupiny uchazečů ve věku do 29 let je zde nejnižší. Podle tohoto srovnání se zdá, že problémy s nezaměstnaností ve městě Cheb mají zejména starší lidé, kteří nemají dostatečnou kvalifikaci a jsou mnohem méně flexibilní než lidé mladší. Naopak mladí mohou snadněji využít blízkosti Německa či nabízených sezónních prací. Z hlediska vzdělání je ve městě Cheb oproti národní úrovni výrazně vyšší podíl uchazečů bez vzdělání a také mírně vyšší podíl uchazečů se základním vzděláním. Graf 7: Struktura uchazečů podle délky nezaměstnanosti v %, květen 2006 35 30 25 Město Cheb Cheb 20 Karlovy Vary 15 Sokolov 10 Karlovarský kraj 5 0 do 3 měsíců 3-6 měsíců 6-9 měsíců 9-12 měsíců 12-24 měsíců 24 měsíců a více ČR Zdroj: MPSV, Úřad práce Cheb Struktura uchazečů podle délky nezaměstnanosti se v posledních letech v okrese Cheb výrazně nezměnila, k mírnému nárůstu došlo pouze u skupiny uchazečů evidovaných déle jak 24 měsíců. Stále nejvyšší podíl představují v okrese Cheb uchazeči evidovaní na úřadu práce do 3 měsíců (přibližně 30 % v roce 2006). Podíl dlouhodobě nezaměstnaných, tj. nezaměstnaných déle než 12 měsíců, se v okrese Cheb pohyboval mezi 25 a 30 %, což je výrazně nižší podíl než je tomu v případě celé ČR. Jak město tak okres Cheb netrpí tedy tak významně dlouhodobou nezaměstnaností jako jiné oblasti v ČR a naopak vyšší je zde nezaměstnanost spíše krátkodobá (podíl uchazečů evidovaných do 6 měsíců je přibližně 50 %). Možným vysvětlením může být vyšší podíl šedé ekonomiky, blízkost Socio-ekonomický profil 10
Německa a také lázeňství v okolí. Tyto oblasti mohou nabízet flexibilní práci se zajímavým ohodnocením, avšak bez dlouhodobé perspektivy a jistoty. O tom svědčí vyšší podíl krátkodobě nezaměstnaných, kdy zejména mladí lidé jsou si schopni během relativně krátkého období práci najít a v mezidobí z důvodu nutnosti placení zdravotního pojištění se registrují na Úřadu práce. Naopak mezi dlouhodobě nezaměstnané patří zejména starší lidé s nízkým vzděláním. Ohrožené skupiny na trhu práce Mezi ohrožené skupiny s obtížným postavením na trhu práce patří v okrese Cheb zejména osoby se zdravotním postižením, osoby s nízkým vzděláním (či úplně bez vzdělání) a osoby starší 50 let. K 31. 5. 2006 byl podíl těchto skupin uchazečů na celkovém počtu registrovaných uchazečů ve městě více než 80 %, tedy přibližně jako v Karlovarském kraji. Tabulka 10: Struktura ohrožených skupin nezaměstnaných podle pohlaví k 31.5.2006 Okres Cheb Podíl z celkového počtu uchazečů Celkem Z toho muži (v %) Okres Cheb Karlovarský kraj Osoby se zdravotním postižením (ZP) 456 58,8 13,1 12,4 Uchazeči o zaměstnání starší 50 let 1 137 59,4 32,7 26,0 Absolventi škol 116 49,1 5,3 - Osoby s nízkým vzděláním 1 474 50,3 40,3 48,3 Osoby pečující o děti do 15 let věku 160 2,5 4,6 10,0 Zdroj: Úřad práce Cheb Uchazeči se ZP mají na trhu práce velmi špatné uplatnění vzhledem k jejich zdravotním handicapům a zaměstnavatelé pro ně vždy nemají vhodná pracovní místa. Někteří občané se ZP jsou v předdůchodovém věku a mají pouze základní vzdělání, což jejich situaci značně ztěžuje. Uchazeči se ZP se podílí na nejdelší době nezaměstnanosti. Průměrná délka jejich evidence je 2 roky a více. Jejich podíl na celkovém počtu uchazečů se během posledních let pohybuje kolem 10 %. Absolventi škol a mladiství tvoří zhruba 5 % z celkového počtu uchazečů. To představuje významný společenský problém, protože tito lidé ztrácejí motivaci získat zaměstnání. Okres Cheb produkuje nejvíce absolventů gymnázií a středních škol s ekonomickým zaměřením, kteří netrpí dlouhodobou nezaměstnaností a většina absolventů je do 3-6 měsíců umístěna. U absolventů učebních oborů a studijních oborů je překážkou při vstupu do zaměstnání absence praxe, kterou zaměstnavatelé vyžadují. Průměrná mzda Průměrná mzda dosáhla v roce 2005 v okrese Cheb výše 16 266 Kč, což umístilo okres na 63. místo v rámci České republiky a byla výrazně pod průměrem ČR (19 631 Kč). Zatímco v roce 2004 dosahovala průměrná mzda v okrese 83,7 % republikového průměru, v roce 2005 to bylo jen 82,9 %. Průměrná mzda v Karlovarském kraji dosáhla v tomtéž období 16 498 Kč a byla nejnižší mezi všemi 14 kraji České republiky. 5. DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 5.1. Doprava Z hlediska dopravy osob a nákladů je v současné době pro Cheb rozhodující doprava silniční a železniční. Letecká, cyklistická, vodní a pěší doprava plní většinou účely rekreační, turistické nebo sportovní. Silnice Cheb patří díky své poloze mezi významné silniční uzly ČR. Město se nachází v blízkosti plánované čtyřproudé rychlostní komunikace R6, která by měla spojit Prahu, Karlovy Vary, Sokolov a Cheb. V současnosti jsou z této komunikace dokončeny dva větší úseky úsek vedoucí přes okres Cheb (část představuje 7 km dlouhý obchvat města Cheb) a dále úsek Pavlov Nové Strašecí dlouhý 21 km. K definitivnímu propojení Chebu a Karlových Varů rychlostní silnicí R6 by mělo dojít v roce 2010. Po stávající komunikaci I/6 je vedena také mezinárodní komunikace E48 (Nűrnberg) - Pomezí Cheb Karlovy Vary Praha. V trase Vojtanov - Cheb - Karlovy Vary je vedena mezinárodní silnice E49 Magdeburg Karlovy Vary Plzeň České Budějovice Třeboň Wien. Město Cheb má také velmi dobré napojení na německou dálniční síť prostřednictvím mezinárodních silnic E50 vedoucí přes Regensburg na jih na Mnichov a dále směrem do Rakouska a E51 spojující Berlín a Norimberk. Socio-ekonomický profil 11
Silniční síť v okolí Chebu je nyní přebudována tak, že město bylo v podstatě zbaveno dálkové tranzitní dopravy (především nákladní). Další ulehčení by mohl přinést plánovaný jihovýchodní obchvat města. V blízkosti města se nacházejí také významné silniční hraniční přechody do SRN Pomezí nad Ohří a Svatý Kříž, nedaleko leží i Vojtanov. Samotný Cheb slouží jako železniční hraniční přechod. Městská komunikační síť Páteř městského komunikačního systému tvoří: průtah silnice II/606 (ulice Vrbenského, Evropská, Pražská; bývalá silnice I. třídy č.6) - prochází městem ve směru západ - východ, využívá trasu městského okruhu. Slouží k rozvedení regionální a vnitroměstské dopravy. Zatížení komunikace roste od západu až na 20 400 voz./den v úseku Pivovarská - Pražská, což je vůbec nejzatíženější profil ve městě. silnice II/214 směr Svatý Kříž (ulice 17. listopadu) - dvoupruhová komunikace převádí regionální dopravu směrem na Waldsassen. silnice II/214 směr Františkovy Lázně (ulice Ašská) - částečně čtyřpruhová komunikace slouží k napojení severních částí Chebu (na levém břehu Ohře) a převádí dopravu do severních částí regionu, na silnici I/6 a k hraničním přechodům na Ašsku. Dopravní zatížení je vysoké, zejména na mostě přes Ohři. Podle zpracovatele Komplexního řešení dopravy v Chebu je možné za největší závady dnešní komunikační sítě považovat: Silné zatížení městského okruhu (ulice Evropská - Ašská) a rozhodujících křižovatek na něm. Od severu existuje pouze jediná, velmi silně zatížená příjezdová komunikace (ulice Ašská), která přichází do křižovatky s Pražskou ulicí a způsobuje vysoké zatížení městského okruhu. Problematické komunikační spojení sídliště Zlatý vrch s centrem Chebu. Chybějící komunikační propojení po obvodě jižní části města (Spáleniště - Podhrad), takže veškerá frekvence v tomto směru musí využít Pivovarskou ulici. Neexistence jihovýchodního obchvatu způsobuje průjezd tranzitní dopravy z hraničního přechodu Svatý Kříž na silnici I/6 směr Karlovy Vary a na silnici I/21 směr D5 přes město Historické jádro je zatíženo tranzitními průjezdy ve směru od jihu na sever Dopravně inženýrské řešení mnoha komunikací neodpovídá současným požadavkům na bezpečnost a estetiku uličních prostorů Bodové závady v podobě nepřehledných křižovatek Doprava v klidu Poměrně problematickou oblastí dopravního systému v Chebu je parkování, tak jako ve většině větších měst. Jako oblasti s problematickým parkováním byly určeny především: historické centrum velmi vysoká obsazenost v denním období, zřetelný deficit parkovacích stání, problémy s nelegálním stáním a s plněním povinností řidičů na placených stáních oblast v okolí historického centra obsazenost je vyšší v denním období, deficit parkovacích stání se nejeví tak vysoký, spíše lokální problémy sídliště (Skalka, Spáleniště, U stadionu, U nádraží, Sadová, Hrnčířská, Zlatý vrch) velmi vysoká obsazenost v nočním období oblast blokové činžovní zástavby (jižně od spojnice Vrbenského - Evropská a v okolí nádraží) - v některých lokalitách lze vysledovat deficit parkovacích stání Hromadná doprava osob V Chebu je městská hromadná doprava zajišťována společností Autobusy Karlovy Vary a.s. divize Cheb. Síť městské autobusové dopravy tvoří v současné době 12 linek. Linky zajišťují spojení především autobusového nádraží s centrem města a jeho jednotlivými částmi, dále propojují větší průmyslové podniky, školy a zdravotnická zařízení. Systém MHD v Chebu však není příliš využíván, MHD denně přepraví cca 5 400 cestujících. Přitom například Mariánské Lázně se zhruba polovičním počtem obyvatel mají téměř dvojnásobný počet přepravených osob. Společnost Autobusy Karlovy Vary a.s. bude provozovat městskou hromadnou dopravu v Chebu i v následujících šesti letech. Staronový dopravce se v nové smlouvě bude ale muset zavázat k tomu, že splní několik podmínek města, k nimž patří také optimalizace spojů a stabilita jízdného. Podle představ dopravní firmy by v rámci optimalizace mělo dojít ke snížení počtu linek na sedm, přičemž počet ujetých kilometrů by se měl lehce zvýšit. I díky optimalizaci by se do budoucna nemělo nikterak Socio-ekonomický profil 12
razantně zvyšovat stávající desetikorunové jízdné ani osmimilionový příspěvek, kterým radnice městskou hromadnou dopravu ročně dotuje. Tabulka 11: Počet přepravených cestujících a počet obyvatel ve vybraných městech ČR (2004) Město Počet obyvatel Počet cestujících denně počet cest. přepravených za den přepravených MHD / počet obyvatel Cheb 32 000 5 400 0,17 Mariánské Lázně 14 600 9 657 0,66 Plzeň 165 000 350 000 2,10 Zdroj: Komplexní řešení dopravy v Chebu Železnice Cheb se vzhledem ke své poloze nachází na dvou hlavních železničních tratích, kterými jsou tratě č. 140 Cheb - Sokolov - K. Vary - Chomutov a 170 Marktredwitz - Schirnding - Cheb - Mariánské Lázně - Plzeň Praha. Z železničního uzlu Cheb vycházejí následující železniční tratě: Tabulka 12: Přehled železničních tras číslo průměrný interval průměrný interval trasa trati osobních vlaků rychlíků 140 Cheb - Karlovy Vary Chomutov 1h 2h 5h 146 Cheb - Luby u Chebu 2,5h -- 148 Cheb - Aš - Hranice v Čechách 1,5h - 2,5h -- 170 Cheb - Plzeň Praha 2h 4h 2h 813 Cheb Schirding Marktredwitz 2h -- 824 Cheb Frant. Lázně Vojtanov Zwickau 2h -- Zdroj: Komplexní řešení dopravy v Chebu Letiště V Chebu se rovněž nachází letiště s přistávací plochou 1 800 m, které je využívané především pro sportovní účely a nově také pro Leteckou záchrannou hasičskou službu. Ve vzdálenosti cca 50 km se nachází mezinárodní letiště Karlovy Vary, kde byly v uplynulých letech investovány značné prostředky do zlepšení odbavení a přistávacího navigačního systému. V dobrém dosahu jsou ale také mezinárodní letiště v Německu konkrétně ve městech Erfurt (cca 180 km), Mnichov (cca 350 km) a Norimberk (cca 150 km), která jsou řádově významnější než letiště v Karlových Varech a přibližně stejně či dokonce lépe dosažitelná jako letiště v hlavním městě Praha. Cyklistická doprava Cheb není městem, ve kterém by cyklistika představovala každodenní dopravní prostředek pro mnoho lidí nebo kde by tvořila významný podíl na dopravních výkonech jako například v rovinatém Polabí. V posledních letech se však obecně zvyšuje popularita cyklistické dopravy a město Cheb podporuje vybudování sítě cyklistických tras, které by sloužily jak pro rekreační, tak pro každodenní používání jízdního kola (např. pro cesty do práce, školy apod.). Pro tento účel byl v roce 2006 zpracován Generel cyklistické dopravy. Větší ucelená síť cyklistických tras v současnosti neexistuje. Několik úseků je vyznačeno dopravní značkou C9 (stezka pro chodce a cyklisty), ale jedná se o krátká spojení bez návazností. V roce 2002 byla postavena nová samostatná stezka od nádraží k Riegrově ulici, další úseky byly dokončeny v následujících letech. K nejvýznamnějším připravovaným stavbám patří zejména cyklotrasa napříč městem Cheb. Ta je řešena jako základní trasa doplňující stávající regionální cyklotrasu č. 36 a propojuje město ve směru sever jih, má spojit významné zdroje a cíle cyklistické dopravy jako jsou sídliště Zlatý Vrch, průmyslová část mezi řekou Ohří a Pražskou ulicí, nákupní centrum, nádraží, Háje. Zprovoznění celé cyklotrasy předpokládá Město Cheb v roce 2007. Kromě těchto tras je město Cheb napojeno také na několik dálkových cyklotras, které spojují významné památky a místa tohoto regionu. Jedněmi z posledních dokončených tras jsou dvě přeshraniční cyklostezky Cheb Waldsassen a Pomezí nad Ohří Rathsamerweg (Schirnding), které jsou součástí mezinárodní cyklostezky Cyklostezka podél Ohře. Pěší doprava Pěší doprava v Chebu má vzhledem k rozloze města poměrně velký význam (40 % občanů Chebu chodí do zaměstnání a škol pěšky, stejné procento chodí pěšky i na nákup, k lékaři a na úřady Komplexní řešení dopravy v Chebu) a pěší doprava je tak pro řadu cest zejména do historického centra konkurenceschopná individuální automobilové i městské hromadné dopravě. Kromě této Socio-ekonomický profil 13
účelové dopravy je pro Cheb jako významné turistické centrum důležitá i pěší doprava rekreačně turistická. Největší problém pěší dopravy tvoří nepřekonatelné nebo obtížně překonatelné překážky: řeka Ohře kromě velkých mostů jsou pěšími využívány i lávky železniční tratě - nejhorší bariérou je trať Plzeň - Cheb, na které v úseku Podhrad - nádraží Cheb (3,5 km) není jediné oficiální místo pro překonání trati uzavřené areály problematické spíše v případě dalšího rozvoje města silně dopravně zatížené komunikace (Ašská, Evropská, Vrbenského, Pražská, Pivovarská, 17. listopadu, Májová). Dalším problémem je atraktivita pěších tras, čímž se rozumí především bezpečnost a pohodlí, jak je vnímá uživatel, tedy chodec. Vodní doprava Významným tokem Karlovarského kraje a také okresu Cheb je řeka Ohře, která je hojně využívána pro vodáckou turistiku. Hlavní výhodou je splavnost téměř po celý rok. I v důsledku vysoké nespokojenosti s vodáckým zázemím byl koncem roku 2005 Regionální rozvojovou agenturou Egrensis vytvořen Program rozvoje vodácké turistiky. Součástí přípravy tohoto dokumentu bylo vytvoření pracovní skupiny Vodácká Ohře, do které je aktivně zapojeno také město Cheb. Zatím dokončenou akcí s cílem zlepšení podmínek pro vodáctví na řece Ohři bylo osazení 69 informačních cedulí v českém, německém a anglickém jazyce, v úseku od Chebu po Kadaň. V nejbližší době se budou také řešit či se již řeší (ať již projekčně či stavebně), některé životu nebezpečné jezy na řece. 5.2. Vodovodní a kanalizační síť Správu a údržbu řadů daného média zajišťuje pro město společnost CHEVAK Chebské vodovody a kanalizace a.s. se sídlem v Chebu. Současnými největšími akcionáři společnosti jsou NGW Duisburg (30,58 %), město Mariánské Lázně (16,04 %), město Cheb (15,89 %), město Aš (10,77 %), město Františkovy Lázně (8,46 %) a město Lázně Kynžvart (4,01 %). Do města je v současné době dodávána voda ze tří vodních zdrojů: úpravna vody Nebanice artéský vrt Jindřichov prameniště Bavory Hlavním zdrojem pitné vody ve městě Cheb je voda z úpravny vody Nebanice, která zajišťuje úpravu vody z podzemních zdrojů a její následnou distribuci pro provozy Cheb a Aš. Tato vodárenská soustava vodovodní sítě se nazývá Nebanický skupinový vodovod. Prameniště Bavory je využíváno spíše pro jeho udržení. V letech 1990-1995 byla postavena nová čistírna odpadních vod, plynové a kalové hospodářství bylo dokončeno o rok později. V konečné etapě byly na městskou čistírnu Cheb přivedeny odpadní vody z Františkových Lázní. V roce 1998 byla realizována výměna aeračního systému, která umožnila úsporu elektrické energie o 40 %. V rámci Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje, který určuje další směr rozvoje infrastruktury vodovodů a kanalizací až do r. 2015, se počítá s rozsáhlou rekonstrukcí vodovodní sítě ve městě. Ve městě Cheb je připravována také intenzifikace a modernizace ČOV (odstranění znečištění dusíkem a fosforem) a rekonstrukce kanalizace pro veřejnou potřebu. Problémem zůstává připojení v některých okrajových částech města, zejména v chatové a rekreační oblasti u nádrže Jesenice. Tabulka 13: Cena vodného a stočného rok 2003 rok 2004 rok 2005 rok 2006 Kč nárůst Kč Kč Kč nárůst Kč nárůst vodné 22,05 10,5 % 24,15 9,5 % 26,78 10,9 % 28,35 5,9 % stočné 18,90 5,9 % 19,95 5,6 % 22,05 10,5 % 22,58 2,4 % celkem 40,95 8,3 % 44,10 7,7 % 48,83 10,7 % 50,93 4,3 % Zdroj: Chevak a.s. Ve srovnání cen vodného a stočného 32 vodárenských společností působících na území ČR s cenou mezi 39 a 55 Kč byl Chevak v roce 2005 devátý nejdražší. Socio-ekonomický profil 14
5.3. Zásobování teplem Strategický plán města Cheb Tuto službu pro město zajišťuje společnost TEREA Cheb s.r.o., která vznikla v roce 1994 jako společný podnik města Cheb a NGW Duisburg GmbH. V současnosti město Cheb i NGW drží každý 50% podíl na této společnosti. Tabulka 14: Základní technické údaje 2004 2005 2006 Celkem odběratelů 435 442 468 Celkem maloodběratelů (byty) 7 036 7 123 7 354 Zdroj: TEREA Cheb s.r.o. V posledních letech došlo k přestavbě 20 kotelen spalujících uhlí a těžký topný olej na kotelny spalující zemní plyn s kogenerační výrobou elektrické energie. Dále došlo k celkové rekonstrukci distribučního systému v délce 12 km. Cena tepla dodávaného společností TEREA Cheb činí v roce 2006 469 Kč/GJ. Průměrná cena dálkového tepla v ČR v roce 2005 byla 350 Kč/GJ, odhad pro rok 2006 je 380 Kč/GJ. Její rozptyl byl od ceny 250 Kč/GJ u velkých soustav v krajských městech zásobovaných z uhelných tepláren či elektráren, až po ceny 550 Kč/GJ u plynových zdrojů (Teplárenské sdružení ČR). 5.4. Zásobování města zemním plynem Hlavním dodavatelem zemního plynu je Západočeská plynárenská a.s. Ve střednědobém plánu vlastních investic neuvažuje v městě Cheb s žádnou stavbou nových plynárenských zařízení. Rozvoj místních sítí je předpokládán v souvislosti s novou výstavbou jako investice cizích investorů. Tabulka 15: Počet odběratelů plynu v roce 2006 kategorie počet odběratelů velkoodběr 53 maloodběr 1 029 domácnosti 12 390 Zdroj: Západočeská plynárenská a.s. 5.5. Informační a komunikační technologie Telekomunikace Pro město Cheb správu a údržbu dané sítě zajišťuje Telefónica O2 Czech Republic, a.s., krajské středisko Karlovy Vary, Jugoslávská 3/1706. Kabelová televize Toto médium je ve městě poskytováno společností Karneval Media s.r.o., která má na území města Cheb obousměrnou veřejnou komunikační síť zakončenou více než 10.000 koncovými body - bytovými zásuvkami. Dostupné jsou v současnosti k dispozici tyto služby: kabelová analogová televize, připojení k Internetu a digitální televizní příjem. V krátkém časovém horizontu (podzim 2006) budou podle představitelů společnosti následovat i hlasové služby - telefon. Kolik domácností v současnosti využívá tyto služby (kabelovou televizi a kabelový internet) v Chebu odmítla společnost prozradit, neboť se jedná o obchodně citlivý údaj. Internet Podle oslovených představitelů hlavních poskytovatelů těchto služeb ve měst Cheb využívá většina jejich zákazníků ADSL připojení s nejnižší dostupnou rychlostí. Mezi zákazníky mírně převažují ekonomické subjekty nad domácnostmi, z nich pak převážně živnostníci. Tabulka 16: Hlavní poskytovatelé internetového připojení ve městě Cheb (07/2006) Poskytovatel Typ Cena (bez DPH) Telefónica O2 Czech Republic DSL 512/128 kb/s 4096/512 kb/s 399 1 199 1 Kč GTS Novera DSL 512/128 kb/s 4096/512 kb/s 395 1 195 2 Kč Volný DSL 512/128 kb/s 4096/512 kb/s 389 1 399 1 Kč SkyNet DSL 512/128 kb/s 4096/512 kb/s; Wi-Fi 64 kb/s 10 Mb/s 379 1 299 1 Kč Bluetone DSL 3 1 024 5120 kb/s; Sky (5.4 GHz) 512 1024 kb/s; 649 1 399 Kč IPEX DSL 512/128 kb/s 4096/512 kb/s 377 1 190 1 Kč Karneval Kabel 1000 7000 kb/s 399 1 499 Kč Socio-ekonomický profil 15
Avonet DSL 512 4046 kb/s 369 1 390 1 Kč WIA Wi-Fi Wi-Fi 128 kb/s 1536/384 kb/s 500 800 Kč Sauron Wi-Fi 512 kb/s 2048 kb/s 500 1 500 Kč 1 Uvedená cena nezahrnuje paušální poplatek za pevnou linku (min. 356 Kč), případně poplatek poskytovateli bez pevné linky 2 Uvedená cena bude navýšena o 245 Kč v případě poskytování na platformě GTS Novera, nebo o paušál Českému Telecomu. 3 Služba dostupná od 15. 7. 2006 6. KVALITA ŽIVOTA 6.1. Bezpečnost O bezpečnost obyvatel, ochranu majetku a veřejného pořádku se v Chebu starají dvě bezpečnostní složky: Policie ČR a Městská policie Cheb. Městská policie zajišťuje především dohled nad dodržováním obecně závazných právních předpisů, ochranu veřejného pořádku, dohled nad dodržováním pravidel občanského soužití a vyhlášek města. Jako prevence proti veškeré kriminalitě se ve městě osvědčil kamerový systém. V současné době jsou kamery instalovány na šesti místech a počítá se s dalšími. Podle Policejního prezidia ČR a Okresního ředitelství Policie ČR nevykazuje kriminalita v okrese Cheb v posledních letech výraznou dynamiku. V roce 2005 byl Karlovarský kraj na třináctém místě v celkovém počtu trestné činnosti a jeho podíl na celkové kriminalitě v České republice činil pouze 3,0 %. Podíl okresu Cheb na celkové kriminalitě Karlovarského kraje v roce 2005 činil 25 %. Odlišné od statistických dat je ale vnímání bezpečnosti ve městě, s to jak občany tak podnikateli. V anketě, která proběhla roku 2000 uvedla více jak polovina obyvatel, že se ve městě necítí bezpečně. Jako vážný problém je vnímáno občany zejména provozování prostituce, ale také vandalismus a drobné krádeže, které nejsou často hlášeny ani policii a tak evidovány ve statistice. Záporně je také jak občany tak podnikateli hodnocena činnost městské policie. 6.2. Sociální oblast Sociální péče V Chebu se nacházející následující zařízení poskytující sociální služby: Tabulka 17: Přehled zařízení poskytujících sociální služby ve městě Cheb v roce 2006 Zařízení Počet ÚSP pro mentálně postižené děti (Mája) 1 Domy pro seniory (s pečovatelskou službou) 3 Počet bytů v domech pro seniory 115 Domovy důchodců 1 Domov-penzion pro důchodce 2 Zdroj: MÚ Cheb Město Cheb dále poskytuje svým občanům pečovatelskou službu, a to od roku 1993. Jde o službu sociální péče, která starým a zdravotně postiženým občanům usnadňuje život ve stáří, při zdravotním postižení, umožňuje jim uspokojování potřeb odůvodněných stárnutím, případně zdravotním stavem. Ve městě Cheb je dále celá řada občanských sdružení a organizací, které jsou určeny rodinám a dětem, seniorům, zdravotně handicapovaným, dále zde najdeme služby pro občany společensky nepřizpůsobené a pro národnostní menšiny, zejména romské etnikum. V letošním roce město Cheb také zpracovalo Komunitní plán rozvoje sociálních služeb na období 2006-2009 (KPSS), což souvisí se změnou nároků na sociální služby v důsledku jak demografických změn tak změn stylu života obyvatel. Jako slabé stránky zde byly označeny mimo jiné nízká informovanost občanů, nedostatek osobních asistentů, absence realitní péče či nevyhovující prostory některých zařízení. Zdravotní péče Ve městě Cheb je dostatečná základní infrastruktura a kapacita pro poskytování lékařské péče (viz příloha). Působí zde také nemocnice s kapacitou 299 lůžek, která se k 1. červenci 2006 sloučila s nemocnicí Sokolov a nemocnicí Karlovy Vary do jedné akciové společnosti Karlovarská krajská nemocnice. Hlavní činností je poskytování ústavní i ambulantní základní a specializované preventivní, diagnostické a léčebné péče. Nemocnice má 8 lůžkových oddělení s 299 lůžky a 9 oddělení komplementu. Socio-ekonomický profil 16
Nemocnice Cheb je významným lůžkovým zařízením jak v okrese, tak v okolních oblastech. Spádová oblast nemocnice zahrnuje také Ašsko a Plánsko a překračuje tedy hranice okresu (celkově zahrnuje přes 100 tisíc obyvatel). Významnými pracovišti je onkologie a radioterapie, které je pracovištěm krajského typu a je jedním ze 13 v Česku. Společně s FN Plzeň tvoří onkologické centrum pro celé bývalé západní Čechy, spád pacientů je tedy z Karlovarského i Plzeňského kraje. Velký význam nabývá nemocnice v období léta, při zvýšení cestovního ruchu, celoročně je pak zázemím pro lázeňskou péči pro oblast Františkových Lázní i lázní Kynžvart a mnohdy i Mariánských Lázní. 7. VZDĚLÁVÁNÍ Mateřské školy Ve školním roce 1990/1991 bylo v Chebu šestnáct mateřských škol, po patnácti letech jejich počet poklesl na šest. V průběhu doby došlo ke zrušení především malých, provozně drahých školek a dále pak školek podnikových. Ve školním roce 2002/2003 pak došlo ke sloučení MŠ z 10 na 6. Celková kapacita mateřských škol v Chebu je v současnosti 983 žáků. Počty zapsaných dětí během posledních školních let mírně narostly, pokračující růst se však nedá očekávat (viz věková struktura). Základní školy Na rozdíl od mateřských škol nedošlo u základních škol v Chebu v průběhu uplynulých let k žádné redukci. V Chebu se v současnosti nachází celkem 6 státních základních škol, dále 1 speciální základní škola a 1 soukromá základní škola (Svobodná chebská škola) s jednou třídou, která zahájila svoji činnost ve školním roce 1991/1992. Stávající kapacita základních škol v Chebu je 3 970 žáků. Naplněnost škol je na slušné úrovni a prostorová rezerva umožňuje lepší budování odborných učeben a profilaci školy. Počty žáků ve státních ZŠ však v posledních letech každoročně mírně klesají, určité zlepšení slibují příští roky v souvislosti s nárůstem žáků v mateřských školách. Dlouhodobě vzhledem k regresivní věkové struktuře obyvatelstva však nárůst očekávat nelze. Střední školy V Chebu se v současnosti nachází již jen 3 státní střední školy gymnázium (čtyřleté a osmileté všeobecného zaměření), střední zdravotnická škola a integrovaná střední škola s odborným učilištěm a jedno soukromé gymnázium (osmileté). Celkem zde studuje na SŠ zhruba 2600 studentů, přičemž tento počet se v posledních čtyřech letech prakticky nemění. Mírně se zvyšuje počet nově přijatých 841 ve školním roce 2006/07, což je o 95 více než před třemi lety. Z cizích jazyků má na školách největší zastoupení německý (54 % studentů) a anglický jazyk (39 % studentů). Integrovaná střední škole v Chebu (SIŠ) je také významným subjektem celoživotního vzdělávání. Škola má po celém kraji 11 kontaktních míst a vzděláním již prošlo ve 20 různých kurzech více než 300 osob. Podstatnou část vzdělávaných osob tvoří matky na mateřské a rodičovské dovolené. Kromě toho SIŠ spolupracuje při výměně žáků na praxi v nejbližším příhraničí v Bavorsku a Sasku. Vysoké školy V Chebu jsou dvě veřejné vysoké školy. Fakulta ekonomická (FEK), jedna ze sedmi fakult Západočeské univerzity v Plzni, která byla založena v roce 1990 a působí kromě Plzně také v Chebu, a Konzultační středisko Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. Přibližně 1/2 až 2/3 studentů prezenčního studia FEK v Chebu nepochází z Karlovarského kraje. Navíc značná část studentů bakalářského studia pokračuje v navazujícím magisterském studiu na FEK v Plzni nebo jiných VŠ, a proto v Chebu většinou nezůstávají. Odlišná je situace v kombinované formě studia, kde chebská část fakulty nabízí i navazující magisterský studijní program. Studenti jsou ve městě již více zakotveni a obvykle zůstávají. I zde je však výrazný podíl (cca 3/4 ) studentů mimo Cheb či Karlovarský kraj. Tabulka 18: Počet studentů FEK v Chebu dle studijních programů v r. 2005/2006 Studijní program Počet Nově studentů přijatí bakalářský Ekonomika a management 598 255 Hospodářská politika a správa 145 56 magisterský Ekonomika a management 58 35 Zdroj: FEK ZČU Socio-ekonomický profil 17
Město Cheb se od počátku vzniku fakulty významně podílí na jejím rozvoji. Fakultě přenechalo budovu v Hradební ulici, finančně podpořilo knihovnu, počítačové učebny a stojí za modernizací kolejí v Chebu s kapacitou 206 míst. Dále podporuje činnost sportovního klubu VŠSK Akademik Cheb a organizování Univerzity třetího věku, kterou navštěvují stovky občanů města. Konzultační středisko Provozně ekonomické fakulty ČZU v Praze nabízí v Chebu celoživotní vzdělávání v akreditovaném oboru Veřejná správa a regionální rozvoj v kombinovaném bakalářském a navazujícím magisterském stupni. Toto studium bylo na Chebsku zahájeno v roce 1979 a později přešlo na Střední integrovanou školu v Chebu. Provozovatelem je společně tato škola a Krajská agrární komora Karlovarského kraje se sídlem v Chebu. Kromě obou výše zmíněných vysokoškolských institucí působí v Karlovarském kraji od roku 2000 soukromá Vysoká škola Karlovy Vary, o.p.s. nabízející vzdělání ve správních, sociálně správních a veřejnosprávních oborech (téměř 800 studentů v roce 2004) a několik menších pracovišť dalších vysokých škol a univerzit - Vysoká škola hotelová v Praze 8 (K. Vary), Akademie J. A. Komenského (Sokolov), Fakulta strojní Západočeské univerzity v Plzni (Sokolov) a Studijní středisko Ústavu jazykové a odborné přípravy UK (M. Lázně). Prakticky všechny obory v kraji jsou společenskovědně založené. Podíl vysokoškolsky vzdělávaných studentů v kraji však neustále velmi nízký a kraj zaujímá až 12. místo mezi kraji. 8. KULTURA A CESTOVNÍ RUCH 8.1. Kultura, sport a rekreace Historické a kulturní památky v Chebu a okolí Město Cheb je městem kultury, což dokládá celá řada významných kulturních a historických památek, které přestavují zajímavý potenciál také pro cestovní ruch. Význam historických památek dokládá prohlášení Chebu městskou památkovou rezervací v roce 1981. Mapa 1: Přehled nejzajímavějších památek ve městě Legenda: 1. Špalíček 2. Kostel sv. Mikuláše 3. Městský dům Chebské muzeum 4. Chebský hrad 5. Nová radnice (Galerie výtvarného umění) 6. Gablerův a Schirdingerův dům ( Galerie u Kamene ) 7. Výstavní a koncertní síň Klára 8. Františkánský klášter 9. Kostel sv. Václava (produkční centrum Kamenná) 10. kostel sv. Bartoloměje 11. Galerie 4 12. Galerie "Růžový kopeček" 13. Dům Balthasara Neumanna 14. Divadlo 15. Evangelický kostel Zdroj: Městský úřad Cheb I v okolí města Cheb se nachází celá řada zajímavých lokalit, mezi významné patří například lázeňská města Karlovy Vary (40 km), Mariánské Lázně (30 km) a Františkovy Lázně (5 km), dále hrádek Ostroh Seeberg či zámek Kynžvart (27 km), honosné sídlo Metternichů. Kulturní život Cheb nabízí také celou řadu kulturních akcí s mnoha hudebními a scénickými vystoupeními. Mezi významné patří letní Mezinárodní festival mládežnických dechových orchestrů FIJO, pořádaný každý sudý rok, dále jazzový festival Jazz Jam, který jej vystřídá na podzim každý rok. Novodobou tradicí se stal cyklus varhanních koncertů Chebské varhanní léto. Socio-ekonomický profil 18
Městský úřad vydává každoročně celoroční kalendá ř kulturních a společenských akcí a Městské informační centrum měsíčně zdarma distribuuje informační materiál s přehledem kulturních, sportovních a společenských akcí a programů s kontaktními informacemi na jednotlivá zařízení. Dalším zajímavým projektem v Chebu byla "Krajinná výstava bez hranic Cheb - Marktredwitz 2006" pilotní projekt přeshraniční spolupráce v oblasti turistiky, životního prostředí, urbanismu a dopravy. Sport a rekreace Nabídka sportovních a rekreačních aktivit ve městě je různorodá (viz příloha). Každá skupina zde může nalézt zajímavé činnosti jak trávit volné chvíle. Mez i významné sportovní akce konané ve městě patří například tradiční házenkářský turnaj ženských reprezentací O štít města Chebu. Mezi hlavní zařízení patří např. Plovárna Dřenice Přehrady Jesenice a Skalka nově zrekonstruované či postavené tenisové kurty, sportovní hala Lokomotiva, fotbalový stadion, hřiště na minigolf či krytý plavecký bazén V okolí jsou vhodné terény pro oblíbenou cykloturistiku a turistiku, návštěvníci i obyvatelé mají také možnost jízdy na koních v okolních jezdeckých klubech. 8.2. Cestovní ruch Město Cheb představuje zajímavou turistickou destinaci a nabízí návštěvníkům ideální kombinaci historických památek a bohatého společenského, kulturního a sportovního dění jak ve městě tak v blízkém i vzdálenějším okolí. Podmínky pro rozvoj cestovního ruchu v Chebu jsou poměrně dobré, což dokládá i znázorněný potenciál CR v Karlovarském kraji na mapce v příloze. Zájem turistů o zajímavosti města stále vzrůstá. Dokladem, že Cheb představuje zajímavou destinaci cestovního ruchu, je následující graf, ze kterého zřetelně vyplývá nárůst počtu návštěvníků města v letech 2003 2005. Celkový potenciál města pro rozvoj cestovního ruchu potvrzuje mimo jiné i podíl zahraničních hostů, který dosahuje vyšších hodnot než v případě ostatních regionů. Nicméně, nevýhodou zůstává, že turistická sezóna ve městě je poměrně krátká. Hlavní sezóna probíhá ve městě od května do září, což dokládá i graf v příloze. Mezi nejvíce vytížené měsíce patří jednoznačně červenec a srpen. Graf 8: Vývoj návštěvnosti města Cheb v letech 2003-2005 a podíl Krajského muzea a Chebského hradu na návštěvnosti v jednotlivých letech 160% 140% 120% 100% 80% 60% 40% 20% 0% 55% Zdroj: Městský úřad Cheb 43% 100% 51% 128% 42% 39% 38% 2003 2004 2005 Chebský hrad Krajské muzeum Celkem 141% 9. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Město Cheb se nachází v rovině Chebské pánve, která hraničí na jihozápadě s hornatinou Českého lesa, na severovýchodě s pásmem Smrčin (včetně Chebské pahorkatiny) a jihovýchodě se Slavkovským lesem. Hlavní hydrologickou osu oblasti zahrnující přibližně území ORP Cheb je řeka Ohře s přítoky Odrava, Plesná a Libocký potok. Podíl lesních pozemků (v majetku města) je ve městě pod průměrem Česka (cca 30 %), naopak podíl orné půdy je oproti okolním obcím s rozšířenou působností vyšší (viz příloha). Socio-ekonomický profil 19
Na území správního obvodu ORP Cheb zasahuje okrajově CHKO Slavkovský les, která byla zřízena v roce 1974, a přírodní parky Český les, Kamenné vrchy, Leopoldovy Hamry a Smrčiny. Mimo to se zde nachází celkem 12 maloplošných chráněných území. 9.1. Ovzduší Životní prostředí v Chebu se od počátku devadesátých let stále zlepšuje. Dokladem je situace na místě s nejhorším ovzduším v Chebu, na křižovatce u Esky, kde se snížily hodnoty indexů znečištění vzduchu více než desetinásobně (viz příloha). Zatímco v roce 1994 dosahoval index znečištění hodnoty silně znečištěné ovzduší, v současnosti zde má hodnotu ovzduší čisté. Zlepšení vzduchu způsobila řada faktorů. Svou roli sehrál nejen obchvat města, který odvedl část dopravy z chebských ulic, ale také modernizace velkých kotelen ve městě. Dnes jsou všechny napojeny na plyn a jejich provoz je ekologický. 9.2. Voda Kvalita vody z úpravny Nebanice je průběžně sledována společností CHEVAK Cheb a odpovídá požadavkům platné legislativy. Surová voda pro úpravu, která připomíná vysokými obsahy oxidu uhličitého, železa a manganu minerální vody, má zcela ojedinělou kvalitu a je upravována netradičními technologiemi. Na úpravně vody, která je po rekonstrukci z let 2000 2002, byla poprvé v Česku použita technologie biologického odbourání železa a manganu biocenózou železitých a manganových bakterií v pískovém loži tlakového filtru po předchozím vytěsnění oxidu uhličitého. 9.3. Nakládání s odpady Pro město Cheb zajišťuje svoz, třídění, využívání a zneškodňování komunálního odpadu firma ASP služby s.r.o. Komunální odpad je odvážen na zabezpečenou skládku Březová, která se nachází 25 km severovýchodně od Chebu v okrese Sokolov. Ročně se ve městě sváží cca 7 tisíc tun komunálního odpadu. Sběr nebezpečného a objemného odpadu je zajišťován v jediném sběrném místě v obci Chocovice, která se nachází 8 km severovýchodně od Chebu a rovněž není na území správního obvodu. Absence sběrného dvora v blízkosti města se jeví jako největší problém odpadového hospodářství, a proto se začátkem roku 2007 plánuje otevření druhého, pro obyvatele dostupnějšího sběrného místa v jižní části obce v Hájích, což ovšem naráží na odpor místních občanů. Na území správního obvodu města se nenachází žádná skládka, což je z hlediska životního prostředí jistě pozitivní faktor, na druhou stranu město musí vynakládat na odpadové hospodářství více finančních prostředků (celkem přes 30 mil. Kč ročně). Od roku 2003 přispívá na separaci odpadů autorizovaná obalová firma EKO-KOM, a.s., která hradí zhruba 30 % nákladů. 10. SROVNÁNÍ S NĚMECKÝM POHRANIČÍM Vzhledem k poloze města Cheb je kromě jeho srovnání s dalšími oblastmi Česka, resp. Karlovarského kraje významné také jeho srovnání se sousedními oblastmi/regiony Německa či konkurenčními městy na německé straně. Okres Cheb sousedí s německými zeměmi Bavorsko a Sasko, které jsou dále členěny na menší územní jednotky tzv. kreis, odpovídající přibližně našim okresům. Tabulka 19: Srovnání vybraných regionů charakteristiky obyvatelstva Název regionu (národní jazyk) Výměra (km 2 ) Počet obyvatel Podíl obyvatelstva ve věku (v %) 0-14 15-64 65 + Počet živě narozených na 1 000 obyv. Průměrný roční přírůstek na 1 000 obyvatel celkový Přírůstek na 1 000 obyvatel migrační přirozený migrační 2003 2005 2005 2005 1995-2000 2004 Tirschenreuth 1 084 78 399 15,9 64,4 19,7 7,5-1,4-0,9-3,6-2,5 Hof, svobodné město 58 49 163 13,2 64,3 22,5 7,6-6,1-2,2-6,6-4,0 Hof, Landkreis 893 106 632 14,6 62,9 22,5 7,1-2,6 0,7-6,3-1,9 Wunsiedel im Fichtelgebirge 606 82 627 13,5 62,9 23,6 6,4-7,2-1,1-6,7-2,2 Plauen, svobodné město 102 68 892 9,9 66,7 23,4 7,1-8,0-2,1-6,0-3,3 Vogtlandkreis 1 310 191 318 9,8 66,1 24,1 6,7-7,6-1,2-7,0-4,1 okres Cheb 933 89 838 15,5 72,3 12,2 9,6-2,0-1,4-0,2 2,8 Zdroj: ČSÚ, GENESIS-Online Socio-ekonomický profil 20