Karlovarský kraj problémová analýza

Transkript

1 Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD

2 Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika a inovační systém Cestovní ruch Trh práce Demografický vývoj a věková struktura populace Školství a vzdělanost Sociální služby Zdravotnictví Pozemní dopravní infrastruktura Rozvoj letiště v Karlových Varech a jeho ekonomické dopady Kvalita životního prostředí Územní rozdíly v Karlovarském kraji Porovnání Karlovarského kraje s německými regiony

3 Makroekonomický vývoj kraje Konkurenceschopnost kraje

4 Makroekonomický vývoj - problém 1 Nízká míra hospodářského růstu stagnace ekonomiky kraje po roce 2003, kdy Česko zažívalo výrazný ekonomický růst; nízká výkonnost ekonomiky kraje kraj zaostává za ostatními regiony ČR a jeho odstup se neustále zvyšuje. Příčiny nízká produktivita práce téměř ve všech sektorech ekonomiky nízká vzdělanostní úroveň obyvatelstva špatná pozice firem v evropských a globálních hodnotových řetězcích orientace na zakázkovou výrobu méně sofistikovaných výrobků s nižší přidanou hodnotou

5 Makroekonomický vývoj - problém 1 Důsledky vysoká nezaměstnanost, (v letech 2003 a 2005 nárůst skokově o 5 p. b.) a dále se drží vysoko nad národním průměrem. nízká atraktivita pro nové investory velmi nízký příliv zahraničních investic stagnace životní úrovně obyvatelstva

6 Makroekonomický vývoj problém 2 Vysoká míra nezaměstnanosti pozitivní vývoj do roku 2003 (MN odpovídala národnímu průměru); od roku 2003 negativní trend ekonomického vývoje; Příčiny nízká produktivita práce téměř ve všech sektorech ekonomiky nízká vzdělanostní úroveň růst nezaměstnanosti až na hodnoty kolem 10 %.

7 Makroekonomický vývoj problém 2 Důsledky : vysoký přebytek uchazečů o zaměstnání v porovnání s počtem volných pracovních míst; nevhodná vzdělanostní a oborová struktura pracovních sil; nedostatek technicky vzdělaných a vyučených pracovníků; vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob specifická skupina dlouhodobě nezaměstnaných osob - také uchazeči s vyšším vzděláním a aktivně hledající práci.

8 Demografický vývoj

9 Vývoj počtu obyvatel kraje 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0-2,0-4,0-6, přirozený přírůstek Karlovarský kraj migrační saldo Karlovarský kraj celkový přírůstek Karlovarský kraj přirozený přírůstek Česko migrační saldo Česko celkový přírůstek Česko

10 Demografický vývoj projekce počtu osob v seniorském věku

11 Demografický vývoj - problém 1 Stárnutí populace současnost - relativně příznivá věková struktura populace kraje výrazné dopady procesu demografického stárnutí; podíl obyvatel nad 65 let vzroste do roku 2020 přibližně na pětinu celkového počtu obyvatel kraje největší růst nejstarší věkové kategorie - osoby nad 80 let nárůst do roku 2020 o více než Příčiny pokles porodnosti a nárůst naděje dožití a nevyrovnaný populační vývoj v minulosti; úbytek obyvatel mladších věkových skupin; naopak prodlužováním života starších obyvatel nárůst podílu seniorů v populaci; dopady demografického stárnutí budou v kraji se zpožděním v porovnání s ostatními regiony ČR (v průměru pětiletým)

12 Demografický vývoj - problém 1 Důsledky : zvyšování nároků na sociální a zdravotní služby poptávaných seniory (např. terénní sociální služby); změny nároků na kapacity škol a školských zařízení vlivem: ještě několik let pokračující pokles počtu obyvatel v ročnících vstupujících na střední školy; nárůst počtu žáků vstupujících na základní školy (v nejmladší věkové skupině dětí s potřebou mateřských škol se růst brzy zastaví) a tato vlna bude postupně přecházet na střední školy; po odeznění této druhé vlny pozvolný pokles počtu dětí ve všech věkových skupinách.

13 Demografický vývoj - problém 2 Rozdílná migrační aktivita kraj je dlouhodobě migračně atraktivní pro cizince (Rusko, Asie), a méně atraktivní pro Čechy; zahraniční migrací kraj dlouhodobě obyvatele získává; vnitřní migrací obyvatelstvo ztrácí; za období let se do kraje přistěhovalo cizinců a odstěhovalo Čechů. Příčiny v současnosti již silná komunita žijících cizinců v kraji je dobrým příkladem integrace do většinové společnosti; následování rodiny či známých, pomoc menšinové komunity; ztráta obyvatel vlivem omezených možností pracovního uplatnění; odliv obyvatel do z tohoto pohledu atraktivnějších regionů Praha a Plzeň

14 Demografický vývoj - problém 2 Důsledky : rostoucí počet cizinců v kraji ovlivňuje sociální situaci mnoha regionů a při vysoké územní koncentraci může způsobovat rozličné problémy (jazyková bariéra, tvorba ghett apod. včetně sociální deprivace místního obyvatelstva). odchod zejména vzdělanějších a kvalifikovanějších pracovních sil má negativní dopad na již tak nízkou vzdělanost obyvatel kraje a nedostatečně kvalifikovaná síla má za následek nízkou investiční aktivitu v kraji.

15 Sociální služby a zdravotnictví

16 Sociální služby charakteristika Významný nárůst počtu zařízení, lůžek i uživatelů v domovech pro seniory v letech 2003/2009 (největší v ČR) Nízký počet lůžek na 1000 obyvatel ve srovnání s ostatními kraji v ČR v domovech pro seniory Příznivý počet neuspokojených žadatelů ve všech zařízeních sociální péče ve srovnání s většinou krajů v ČR Dobrá dostupnost zařízení sociální péče z většiny obcí kraje Velký počet voloučených romských lokalit

17 Socální služby hlavní poznatky Vysoký podíl poskytovatelů sociálních služeb z řad nestátních neziskových organizací Dostatečná kvantitativní dostupnost sociálních služeb pro stávající počet a strukturu obyvatel (zejména pro seniory a zdravotně handicapované) Systematická realizace Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Budování nových kapacit/zařízení pro poskytování sociálních za podpory externích finančních prostředků

18 Sociální služby hlavní poznatky Nerovnoměrné územní rozložení sociálních služeb, síť sociálních služeb a vyváženost územní nabídky v rámci kraje není systémově řešena V kraji chybí poskytovatelé 4 typů sociálních služeb specifikované v zákoně o sociálních službách (tísňová péče, tlumočnické služby, služby následné péče, terapeutické komunity) Nedostatečné koncepční řešení provázanosti sociálních a zdravotnických služeb o seniory a handicapované občany (sociálně-zdravotní lůžka) Nízká stávající kapacita zařízení poskytujících sociální služby z hlediska budoucích potřeb, nedostatečné prostory pro rozvoj terénních a ambulantních služeb

19 Zdravotnictví hlavní poznatky Kvalitní Územní zdravotnická záchranná služba technické vybavení, rozmístění výjezdových stanovišť, výborný koeficient úspěšnosti zásahů Dobrá dostupnost specializované péče ve větších městech SO ORP vyjma Kraslic a Aše Dobrá dostupnost nemocniční (lůžkové) péče v rámci kraje Příznivý poměr akutních a následných lůžek v mezikrajském srovnání Dobré pokrytí území kraje zařízeními následné péče Výstavba nového pavilonu akutní medicíny a modernizace kardiocentra v nemocnici v Karlových Varech

20 Zdravotnictví hlavní poznatky Nedostatek zdravotnického personálu - zejména lékařů pro lůžkovou péči, stomatologů, farmaceutů, všeobecných sester a porodních asistentek Technicky nevyhovující budovy zdravotnických zařízení, zastaralé a dosluhující zdravotnické vybavení a přístroje Nedostatečné využití lůžek na některých odděleních KKN a.s. Absence akreditovaných pracovišť, superspecializované a specializované péče např. onkologická péče Nerovnoměrná síť ordinací ambulantních specialistů na území kraje Absence zařízení hospicového charakteru zajišťující paliativní péči

21 Sociální služby - problém 1 Kapacita zařízení poskytujících sociální služby počet i podíl seniorů v populaci bude v budoucnosti v kraji stále narůstat a tento nárůst se bude v polovině příštího desetiletí intenzivně zrychlovat nejintenzivnější nárůst u věkové skupiny nad 80 let věku. Příčiny stávající a očekávaný populační vývoj; snižování míry úmrtnosti ve vyšším věku; prodlužování naděje dožití a tím častější dožívání se vyššího a vysokého věku.

22 Sociální služby - problém 1 Důsledky : po roce 2016 výrazný růst počtu i podílu osob ve věku nad 70 let resp. 80 let; zvyšování nároků na sociální služby kraje = rozšiřování nabídky terénních služeb sociální péče, které umožní uživatelům zůstat v jejich domácím, přirozeném prostředí při zachování sociálních vazeb; poskytování služeb tradičním způsobem (pobytové služby ve standardizovaných zařízení) = neustálý růst nákladů na tyto druhy služeb; klíčový úkol = nastavení nejvýhodnější kombinace bydlení, ubytování a služeb sociální péče, které umožní klientům co nejdéle zachovávat aktivitu a co největší díl soběstačnosti, a to v jejich přirozeném prostředí.

23 Zdravotnictví - problém 1 Nedostatečná kapacita zdravotnického personálu v nemocnicích kraje poslední pozice v rámci ČR v relativním počtu lékařů na obyvatel; předposlední pozice v rámci ČR počtem stomatologů a farmaceutů; nedostatek zdravotnického personálu také na úrovni všeobecných sester. Příčiny nabídka zaměstnání v nemocnicích nižšího typu (horší vybavení, zázemí, kariérní růst); odliv zdravotnického personálu do soukromých zdravotnických zařízení a zahraničí (Německo); pokles počtu absolventů lékařských fakult všeobecného lékařství; mýtus práce ve zdravotnictví = málo prestižní a finančně špatně ohodnocená.

24 Zdravotnictví - problém 1 Důsledky : zhoršená péče o pacienta; vyčerpanost zdravotnického personálu může vést k chybným diagnózám a v krajních případech vyústit až v tzv. nebezpečnou péči pro pacienta; zdravotní pracovníci mají zhoršené podmínky pro možnost udržovat si odbornost.

25 Zdravotnictví - problém 2 Absence zařízení hospicového charakteru podle Vyhlášky MZd ČR má mít kraj k dispozici 15,37 hospicových lůžek na obyvatel kraje; žádný z veřejných, soukromých nebo neziskových subjektů v současné době tuto péči obyvatelům kraje neposkytuje. Příčiny nedostatek finančních prostředků pro vybudování zařízení hospicového charakteru - finančně nákladná záležitost; stávající stav financování péče o umírající, který je odborníky považován za nevyhovující a často demotivující; nezájem ze strany veřejnosti o tento typ zařízení (nedostatkem informací o tomto typu poskytované péče).

26 Zdravotnictví - problém 2 Důsledky : nedostatečná kvalita péče o umírající osoby s ohledem na sociální rozměr jedince; kontinuita a koordinace péče o umírající je velmi nedokonalá.