ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Podobné dokumenty
ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

U s n e s e n í. t a k t o :

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

3 Ads 102/ Důchodové pojištění: žádost o přiznání invalidního důchodu; rozlišování mezi plným a částečným invalidním důchodem

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

Transkript:

53Ad 2/2019-63 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobkyně: J. R. bytem P. H. 579, 381 01 Č. K. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí ze dne 28. 11. 2018 č. j. X I. Žaloba se zamítá. takto: II. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: 1. Žalobou doručenou dne 17. 1. 2019 krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 28. 11. 2018, č. j. X, jímž byly zamítnuty námitky žalobkyně proti rozhodnutí žalované o žádosti o invalidní důchod. 2. V žalobě se namítá, že zdravotní stav žalobkyně nebyl podrobněji zkoumán, nebylo přihlédnuto k ustanovení 3 odst. 1 vyhl. č. 359/2009 Sb. Nebyla zohledněna další onemocnění zhoršující

2 53Ad 2/2019 zdravotní stav žalobkyně. Bylo-li by posouzení zdravotního stavu provedeno souladně s právním předpisem, pak by pokles pracovní schopnosti žalobkyně odpovídal minimálně invaliditě prvního stupně. 3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Napadené rozhodnutí je věcně správné, jestliže odpovídá závěrům, které učinila posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. 4. Z posudkových spisů soud zjistil, že žalobkyně byla od 9. 11. 2011 uznána invalidní v druhém stupni pro postižení odpovídající kapitole V položka 7 písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. v novelizovaném znění. Rozsah ztráty pracovní schopnosti byl stanoven ve výši 45 % a tato hodnota byla zvýšena o dalších 10 procentních bodů. 5. Při následné kontrole invalidita druhého stupně přetrvala. 6. Ke změně stupně invalidity došlo od 9. 3. 2017, kdy pro shodné postižení byl učiněn závěr, že rozsah ztráty pracovní schopnosti činí 45 %. Posudek o invaliditě byl v námitkovém řízení změněn tak, že lékař okresní správy sociálního zabezpečení sice správně vyhodnotil rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, avšak není doloženo funkční postižení takové závažnosti, aby indikovalo invalidizaci žalobkyně. Bylo uzavřeno, že rozsah ztráty pracovní schopnosti je dostatečně zhodnocen 20 %. 7. V roce 2018 se uskutečnila zjišťovací lékařská prohlídka pro účely rozhodování o žádosti žalobkyně o invalidní důchod. Lékař Okresní správy sociálního zabezpečení v Českém Krumlově vydal dne 8. 3. 2018 posudek, podle kterého je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně porucha přizpůsobení u pithiatické osobnosti, která má za následek 20 % pokles pracovní schopnosti. Tato hodnota byla zvýšena o dalších 10 procentních bodů. 8. K nové žádosti žalobkyně o invalidní důchod ze dne 11. 7. 2018 byl nově posouzen zdravotní stav žalobkyně a jeho dopad do pracovního potenciálu, kdy lékař Okresní správy sociálního zabezpečení v Českém Krumlově vydal dne 30. 8. 2018 posudek. V tomto posudku bylo za rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav označeno shodné postižení jako u předchozího posouzení, přičemž rozsah ztráty pracovní schopnosti byl stanoven podle kapitoly V položka 5 písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. v novelizovaném znění ve výši 20 %. Důvod k aplikaci 3 vyhlášky posudkový lékař neshledal. 9. Tento posudek byl podkladem pro vydání prvostupňového rozhodnutí ze dne 14. 9. 2018, jímž byla žádost žalobkyně o invalidní důchod zamítnuta. 10. V námitkovém řízení byl opatřen posudek o invaliditě vydaný lékařskou posudkovou službou žalované. V posudku jsou popsány podklady, ze kterých bylo vycházeno, došlo ke stanovení diagnózy, za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu bylo označeno postižení psychiky, kdy dominuje osobnostní problematika, porucha přizpůsobení. O ostatních poruchách zdravotního stavu se uvádí, že ty podstatně pracovní potenciál žalobkyně nelimitují a na dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu se podílejí v malé funkčně nevýznamné míře. Uzavírá se, že rozhodující zdravotní postižení s nejvyšším dopadem do pracovního potenciálu odpovídá postižením podle kapitoly V, položka 7 písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a má za následek 30 % pokles pracovní schopnosti. 11. O uvedený posudek se opírá napadené rozhodnutí, zdravotní stav žalobkyně byl posouzen komplexně nad rozsah námitek a vychází se ze zjištění, že rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobkyně pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav činí 30 %. Proto nejsou splněny podmínky 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění upravující podmínky invalidity. Jestliže rozsah

3 53Ad 2/2019 pracovní schopnosti žalobkyně pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dosahuje 30 %, není žalobkyně podle 39 odst. 1 zákona invalidní. 12. Soud řízení doplnil posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Posudková komise zaznamenala subjektivní potíže udávané žalobkyní, popsala výsledky odborných lékařských vyšetření, především neurologické, psychiatrické, kardiologické a interní povahy, jakož i výsledek psychologického vyšetření. Uvedla, s jakým výsledkem byla žalobkyně vyšetřena odborným neurologem a odborným psychiatrem v posudkové komisi. Na základě těchto podkladů stanovila klinickou diagnózu, podle které je žalobkyně stižena poruchou přizpůsobení u pithiatické osobnosti, neurasténií, neuralgií třetí větve trojklanného nervu vpravo, má ostruhu patní kosti oboustranně, hypertenzní nemoc, sinusovou tachykardii, astmatické ekvivalenty při pollinose, syndrom spánkové apnoe, hemeroidy, těžkou kontuzi levého stehna, poruchu tukového metabolismu, homozygotní mutaci genu MTHFR, v lednu 2015 prodělala flebotrombózu a je obézní. 13. V posudkovém nálezu se uvádí, že žalobkyně je absolventkou střední ekonomické školy s maturitou a dosud pracovala na plný úvazek jako administrativní pracovnice. V roce 1984 byla provedena operace slepého střeva, v roce 1998 diagnostikovány drobné varixy, léčí se pro pollinosu, zmiňovány byly astmatické ekvivalenty při tomto onemocnění. Tato postižení zůstávají bez podstatných posudkových dopadů. Byla léčena pro thyreopatii, v roce 2007 bylo provedeno ECHO vyšetření srdce s normálním nálezem, s normálním výsledkem bylo ukončeno ergometrické vyšetření, se stejným výsledkem vyšetření mozku. Kardiologická vyšetření provedená v roce 2017 byla uzavřena s normálním nálezem. Zjištěna byla hypertenzní nemoc, avšak v té souvislosti nebyly prokázány žádné orgánové komplikace. 14. Od roku 1997 byla léčena na neurologii pro postižení trojklanného nervu, dále pro bolesti v bederním úseku páteře, o nichž uvádí se, že tyto potíže nedominují. O těžké kontuzi levého stehna se uvádí, že po excizi ložiska byla popsána lehká až středně těžká motorická léze nervu peroneus vlevo distálně a lehká léze proximálně, lehká léze nervu tibialis vlevo distálně a lehká motorická léze nervu femorals vlevo. EMG vyšetření bylo v normě. Klinické vyšetření neurologem při jednání v komisi bylo s prakticky normálním topickým neurologickým nálezem. Žádná patologie na levé dolní končetině zjištěna nebyla. 15. V roce 2017 byly popsány ostruhy patních kostí a zhoršení sluchu vpravo s tinnitem. Při obezitě má poruchu tukového metabolismu, při genetickém vyšetření v roce 2013 byla verifikována homozygotní mutace genu MTHFR. I o těchto postiženích se uvádí, že zůstávají bez podstatných posudkových dopadů. 16. V roce 2018 byl prokázán obstrukční syndrom spánkové apnoe, kdy léčba přístrojem musela být ukončena, protože žalobkyně nezvládla cizí předmět na obličeji. 17. U žalobkyně dominují psychické potíže, kdy od října 2007 je dispenzarizována psychiatrem pro poruchu přizpůsobení u osobnosti pithiatické. Psychologické vyšetření z listopadu 2018 zaznamenalo aktuálně nižší úroveň kognitivních funkcí a mírnou deterioraci mnestických funkcí. To nebylo potvrzeno při vyšetření psychiatrem v komisi, kdy kognitivní a exekutivní funkce byly bez významných poruch. Odpovědi žalobkyně byly přiléhavé bez latencí, myšlení koherentní bez formálních a obsahových poruch, poruchy vnímání nebyly přítomny. Afektivita byla kolísavá, lakrimózní. Od počátku měsíce dubna 2019 byla nestabilní v reakci na úmrtí bratra, kdy nedokáže postarat se o domácnost, selhává v sebepéči, polehává, čas tráví sledováním dokumentů na televizní stanici ZOOM. Žije u dospělé dcery, úzkost zajídá. Emotivita před touto psychosociální zátěží byla anamnesticky s emoční nestabilitou dlouhodobě, protože u žalobkyně byla prokázána významná akcentace osobnostních rysů, kdy dle dokumentace psychiatra

4 53Ad 2/2019 a psychologa byly zjištěny hystrionské rysy se sklony k impulsivnímu jednání. Před touto zátěží a vystavením pracovní neschopnosti byla žalobkyně schopna vykonávat práci administrativního pracovníka na plný úvazek. Na dotaz ohledně dočasné pracovní neschopnosti žalobkyně uvedla, že dlouhodobější dočasnou pracovní neschopnost měla v minulosti po rozvodu, psychické problémy řešila dovolenou či náhradním volnem. Dočasná pracovní nemocnost byla vystavena po zhoršení psychických potíží v reakci na úmrtí bratra. 18. Uzavírá se, že u žalobkyně se zjišťuje dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou v době vydání napadeného rozhodnutí byla porucha přizpůsobení u pithiatické osobnosti. Žalobkyně s tímto postižením byla schopna vykonávat práce lehčího charakteru s využitím středoškolského vzdělání a získaných pracovních zkušeností. 19. K argumentaci žalobkyně, že v případě psychických potíží čerpala místo dočasné pracovní neschopnosti dovolenou, neobstojí, protože má pět týdnů dovolené a při vyčerpání celé dovolené v rozsahu 25 dnů oproti 251 dnům při indexu 0,1 se tudíž nejedná o podstatně menší rozsah a intenzitu ve smyslu snížení alespoň o třetinu ve smyslu 5 písm. a) vyhl. č. 359/2009 Sb. 20. Postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav posudková komise podřadila kapitole V položka 7 písm. a) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., v novelizovaném znění a rozsah ztráty pracovní schopnosti byl stanoven ve výši 10 %. Bylo tak učiněno se zřetelem k tíži obtíží zdravotního postižení. V žádném případě se u žalobkyně nejednalo o středně těžké postižení, o stavy s podstatným narušením pracovního a společenského fungování, závažné maladaptivní chování, opakované situační dekompenzace. Nebyl zjištěn důvod pro využití 3 vyhlášky, protože všechna zdravotní postižení jsou bez významného dlouhodobého funkčního dopadu. Žalobkyně byla v hodnoceném období schopna využívat svého vzdělání, zkušenosti a znalosti a pokračovat v předchozí výdělečné činnosti. 21. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 22. Rozhodnutí o žádosti o invalidní důchod je závislé na lékařském odborném vyšetření. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže. 23. Soud vyšel při svém rozhodování především z uvedeného posudku posudkové komise, která zhodnotila zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti odborných lékařů neurologa a psychologa. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel jak k subjektivním potížím udávaným žalobkyní, tak k těm, které vyplývají z odborných lékařských nálezů, především neurologické, psychiatrické, interní, kardiologické povahy a vzala v úvahu výsledek psychologického vyšetření. Na základě takto stanovené klinické diagnózy označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je porucha přizpůsobení u pithiatické osobnosti. Toto zdravotní postižení pak podřadila kapitole V, položka 7 písm. a) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobkyně stanovila se zřetelem k důsledkům, kterými se toto zdravotní postižení projevuje.

5 53Ad 2/2019 Poukázala na to, že při vyšetření v komisi bylo shledáno, že kognitivní a exekutivní funkce jsou bez významných poruch. Posudková komise současně uvedla, že zjištěné postižení neodpovídá postižení středně těžkému, protože nejedná se o podstatné narušení pracovního a společenského fungování ani žádné závažné maladaptivní chování, nebyly shledány situační dekompenzace. Současně byl zhodnocen stav dočasné pracovní neschopnosti vyvolané úmrtím bratra žalobkyně. 24. Posudková komise se dále zabývala dalšími zdravotními postiženími žalobkyně, tak jak jsou popsány v posudkovém nálezu, o nichž uvedla, že zůstávají bez významných posudkových dopadů. Současně se zabývala možností využití 3 vyhlášky, pro jehož aplikaci neshledala posudkový důvod. Výslovně uvedla, že žalobkyně v hodnoceném období byla schopna využít své vzdělání, zkušenosti a znalosti a pokračovat ve své předchozí výdělečné činnosti. 25. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala dalšími zdravotními postiženími žalobkyně a učinila úvahu o možnosti aplikovat předpis o korekčních faktorech, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, je-li jím činěn závěr, že zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý a podmiňuje 10 % rozsah ztráty pracovní schopnosti. 26. Podmínky pro přiznání invalidního důchodu upravuje 38 a násl. zákona o důchodovém pojištění. Podle 39 odst. 1 zákona je pojištěnec invalidní, dosahuje-li míra poklesu pracovní schopnosti pojištěnce pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nejméně 35 %. 27. Je-li posudkem posudkové komise prokázáno, že rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobkyně pro onemocnění chronické povahy činí 10 %, pak žalobkyně invalidní není. Proto jí invalidní důchod přiznat nelze. 28. Napadené rozhodnutí nebylo proto vydáno v rozporu s 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. 29. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle 78 odst. 7 s. ř. s. žalobu zamítl. 30. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení 60 odst. 2 s. ř. s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšné žalované nelze ve věcech důchodového pojištění právo na náhradu nákladů řízení přiznat. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

6 53Ad 2/2019 V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. České Budějovice 20. května 2019 JUDr. Věra Balejová v. r. samosoudkyně