Vyjádření. k žádosti o vydání integrovaného povolení Tomáš Kelnar, fyzická osoba

Vyjádření k žádosti o vydání integrovaného povolení Tomáš Kelnar, fyzická osoba V Praze, 6.4.2007

Zadavatel: Krajský úřad Pardubického kraje Odbor životního prostředí a zemědělství Komenského náměstí 125, 532 11 Pardubice IČ: 70892822 Kontakt: posta@pardubickykraj.cz, 466 026 111 Zpracovatel: CENIA, česká informační agentura životního prostředí Úsek technické ochrany životního prostředí Kodaňská 10, 100 10 Praha 10 IČ: 45 24 91 30 Kontakt: info@cenia.cz, 267 225 232 Č.j.: 4187/CEN/07 Schválil: Kontroloval: RNDr. Jan Prášek, ředitel úseku technické ochrany životního prostředí Ing. Milena Drašťáková, vedoucí oddělení IPPC a EIA Odborný garant: Ing. Jaroslava Malířová Vypracoval: Ing. Jaroslava Malířová s využitím externí spolupráce Archivní výtisk č. 1 CENIA, česká informační agentura životního prostředí, 2007 2

Obsah OBSAH... 3 1. PŘEDMĚT VYJÁDŘENÍ... 4 1.1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PROVOZOVATELE ZAŘÍZENÍ... 4 1.2 POPIS ZAŘÍZENÍ A PŘÍMO SPOJENÝCH ČINNOSTÍ... 4 2. STANOVISKO K ŽÁDOSTI... 8 3. NÁVRH ZÁVAZNÝCH PODMÍNEK PROVOZU PODLE 13 ODST. 4 ZÁKONA Č. 76/2002 SB... 9 3.1 EMISNÍ LIMITY, OPATŘENÍ NA OCHRANU OVZDUŠÍ, VODY A PROTI HLUKUA SOUVISEJÍCÍ MONITORING... 9 3.2 OPATŘENÍ K VYLOUČENÍ RIZIK MOŽNÉHO ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A OHROŽOVÁNÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA POCHÁZEJÍCÍCH ZE ZAŘÍZENÍ PO UKONČENÍ JEHO ČINNOSTI... 11 3.3 PODMÍNKY PŘI NAKLÁDÁNÍ S ODPADY... 12 3.4 PODMÍNKY ZAJIŠŤUJÍCÍ OCHRANU ZDRAVÍ ČLOVĚKA, ZVÍŘAT A OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ... 12 3.5 PODMÍNKY PRO HOSPODÁRNÉ VYUŽÍVÁNÍ SUROVIN A ENERGIE... 13 3.6 OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ HAVÁRIÍM... 13 3.7 OPATŘENÍ PRO PROVOZ TÝKAJÍCÍ SE SITUACÍ ODLIŠNÝCH OD PODMÍNEK BĚŽNÉHO PROVOZU, PŘI KTERÝCH MŮŽE VZNIKNOUT NEBEZPEČÍ OHROŽENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ NEBO ZDRAVÍ ČLOVĚKA... 13 3.8 ZPŮSOB MONITOROVÁNÍ EMISÍ A PŘENOSŮ, PŘÍPADNĚ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ (METODIKA MĚŘENÍ, FREKVENCE, VEDENÍ ZÁZNAMŮ)... 14 3.9 OPATŘENÍ K MINIMALIZACI DÁLKOVÉHO PŘEMISŤOVÁNÍ ZNEČIŠTĚNÍ A K ZAJIŠTĚNÍ VYSOKÉ ÚROVNĚ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ JAKO CELKU... 14 3.11 DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY OCHRANY ZDRAVÍ ČLOVĚKA A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ S OHLEDEM NA MÍSTNÍ PODMÍNKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A TECHNICKOU CHARAKTERISTIKU ZAŘÍZENÍ... 14 3.11.1 EIA PODMÍNKY PROVOZU... 14 3.12 OSTATNÍ PODMÍNKY... 15 5. POROVNÁNÍ S NEJLEPŠÍMI DOSTUPNÝMI TECHNIKAMI (BAT)... 16 5.1 DOKUMENTY POUŽITÉ K POROVNÁNÍ ZAŘÍZENÍ S BAT... 16 5.2 POROVNÁNÍ PODLE REFERENČNÍHO DOKUMENTU BREF... 16 5.3 SOUHRNNÉ POROVNÁNÍ S BAT... 18 6. ODŮVODNĚNÍ STANOVISKA K ŽÁDOSTI... 20 7. SEZNAM ZKRATEK A LEGISLATIVY... 21 3

1. Předmět vyjádření 1.1 Identifikační údaje provozovatele zařízení Název zařízení Farma pro výkrm brojlerů Jeníkovice Provozovatel zařízení Tomáš Kelnar, fyzická osoba, Jeníkovice č. 88, 535 01 Přelouč IČ 46519581 Druh žádosti zařízení podle 42 zákona Kategorie dle přílohy č. 1 6.6. a) zařízení intenzivního chovu drůbeže mající prostor pro více zákona č. 76/2002 Sb. než 40 000 kusů drůbeže Umístění zařízení kraj Pardubický, katastrální území Jeníkovice, parcelní čísla viz příloha č. I b žádosti o vydání IP 1.2 Popis zařízení a přímo spojených činností Technické a technologické jednotky podle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. Výkrm kuřecích brojlerů s projektovanou kapacitou 150 000 ks. Popis zařízení Farma pro výkrm brojlerů se nachází v katastrálním území Jeníkovice na parcele č. 337/4 při místní komunikaci Jeníkovice k Barchovu. Hala pro výkrm brojlerů je stavebně řešena jako dvoulodní hala typu BIODAN. Jedná se o přízemní stavbu ocelové konstrukce s obvodovým zdivem o rozměrech 48 x 144 m. Jednotlivé lodě haly jsou řešeny sedlovými střechami (sklon 20 ) s výduchy ventilace umístěnými v řadě na hřebenu střechy. Objekt je rozdělen příčkami na čtyři samostatné chovné prostory - sekce pro výkrm, (každá sekce o rozměrech 24 x 72 m). Uprostřed jedné lodi je přípravna s denní místností, sociálním zařízením, prostorem pro řídící a rozvodnou skříň a spojovací chodba. Chovný prostor je 6 816 m 2, výška haly je 6,5 m. V těsném sousedství výkrmny se nachází stavba stejného provozu, s identickou halou, jejímž majitelem je p. Pavel Frýda. Oba majitelé se dohodli, že doplňkové objekty i když budou na pozemku a ve vlastnictví jednoho, budou užívat oba společně. Jmenovitě se jedná o tyto doplňkové objekty: ve vlastnictví p. Tomáše Kelnara studna, oplocení, požární nádrž, dešťová kanalizace, kafilerní box, komunikace, rozvody NN, dále pak objekty ve vlastnictví p. Pavla Frýdy trafostanice, sociální zařízení, náhradní zdroj, komunikace, rozvody NN, oplocení a přípojka VN. K tomuto účelu byla uzavřena příslušná smlouva, která je součástí přílohy č. XVI a) žádosti o vydání IP. Technické a technologické jednotky mimo rámec přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. Nejsou. 4

Přímo spojené činnosti Technologie ustájení výkrm brojlerů probíhá na hluboké podestýlce, provoz je turnusový. Podlahu ve stájovém prostoru tvoří beton B20 vakuovaný upravený Finischerem tloušťky 150 mm. Odkanalizování odpadních vod z mytí hal je děleno na dvě samostatné větve, každá je ukončena do podzemní jímky užitného obsahu 25 m 3. Odkanalizování je PVC potrubím (160 mm) se spádem 0,5 a 1 % přes revizní šachty opatřené kanálovou mříží s rámem. Technologii krmení a napájení dodala firma AGE České Meziříčí. Krmné směsi pro brojlery jsou skladovány mimo halu ve 4 silech Roxell, každé o objemu 34,7 m 3. Sila jsou umístěna v blízkosti přípravny, plněna jsou automaticky. Dopravu krmných směsí ze sil do krmných linek MINIMAX zabezpečují 4 flexibilní dopravníky. Každý dopravník je tvořen potřebným počtem trub NOVICOR, spirálou, pohonnou jednotkou, vypínačem a hladinovým spínačem. Krmné linky MINIMAX zabezpečují přepravu krmné směsi v jednotlivých sekcích do krmných misek (kruhových krmítek). V každé sekci je celkem 6 linek MINIMAX a cca 550 miskových krmítek. V hale pro výkrm brojlerů je používám napájecí systém FRISSS. V každém ze čtyř stájových prostorů sekcích je umístěno sedm řad závěsných napájecích linek. Každá napájecí linka FRISSS sestává ze sekcí osazených kalíškovými napáječkami, závěsů do ocelových nosníků (vzdálenost mezi dvěma závěsnými body 4 m), navijáku a připojovací hadice a jednoho panelu na halu včetně systému zavěšení. V každé sekci je cca 920 kalíškových napáječek v souladu s welfare viz. protokol SVS, který je součástí přílohy č. XVIII b) žádosti o vydání IP. Ventilace podtlakový systém ventilace s kombinací příčné a podélné ventilace s přívodem vzduchu soustavou bočních regulačních jednolistých (nezateplených) klapek (300 x 1000 mm) umístěných ve dvou řadách nad sebou v bočních stěnách haly a odvodem soustavou axiálních ventilátorů umístěných v každé sekci u vnitřní příčky, tzn. v úžlabí objektu. Pro letní maxima a plný zástav je ve štítových stěnách všech čtyř sekcí instalována soustava posilových ventilátorů sloužících ke zvýšení výkonu větracího řízení. Každá sekce je opatřena 106 ventilačními klapkami (53 klapek ve dvou řadách), 6 ks regulovaných ventilátorů EXAVENT a 3 ks ventilátorů EXAVENT o průměru 560 mm, 7 ks ventilátorů EM 50 (ve štítě sekce) a 6 ks ventilátorů FC 1440/220 V. Každá sekce je řízena samostatně mikropočítačem FSUP, který řídí klima na základě měření vnitřní teploty (na čtyřech místech), vlhkosti vzduchu uvnitř objektu a vnější teploty. Vzduchotechnické zařízení je dimenzováno na max. výměnu vzduchu 4,68 m 3. kg -1 ž. v. Jednodenní kuřata se naskladňují do jedné lodi, tedy dvou stájových prostorů. Po cca 14 dnech se otevřou otvory v dělící podélné příčce a kuřata se sama rozmístí do zbývajících stájových prostorů. Výkrm probíhá v turnusech, doba výkrmu je 35 38 dnů, (1 turnus = 35 až 38 dnů vlastní výkrm a 23 až 26 dnů vyskladňování, dezinfekce, čištění). Ročně se v hale realizuje 6 turnusů (tzv. obrátkovost). Výkresová a technická dokumentace haly viz. příloha č. V žádosti o vydání IP. Technologie vytápění vytápění je zajištěno plynovými vytápěcími teplovzdušnými soupravami ERMAF GP 20/100 o výkonu po 120 kw, v počtu 6 ks na halu. Topným médiem je zemní plyn. Technologie osvětlení stájové prostory jsou osvětleny zářivkami. Intenzita osvětlení se snižuje z 23 luxů v prvních dnech výkrmu až na 10 luxů asi od 30 dne výkrmu. Počet zářivek (36 W) v jedné sekci je 30 ks. Světelný režim není nastaven, v současné době se svítí celých 24 hodin. Ve výkrmně je zavedena tzv. hygienická smyčka, pracovníci se převlékají v oddělených prostorech (nečistá šatna, sprcha, čistá šatna). Ostatním nepovolaným osobám je vstup do těchto 5

prostor zakázán. Dezinfekční plochy jsou jednak u příjezdu do areálu a jednak před vstupem do haly. Zásobování vodou vrt pro odběr vody je ve vlastnictví p. Tomáše Kelnara. Vzhledem k tomu, že v těsném sousedství výkrmny se nachází stavba stejného provozu s identickou halou, jejímž majitelem je p. Pavel Frýda, je tento vrt užíván společně na základě uzavřené smlouvy, která je součástí přílohy č. XVI a) žádosti o vydání IP. V roce 1997 byl na pozemku parc. č. 337/4 v kat. území Jeníkovice, číslo hydrologického pořadí 1-03-04-025 vyhlouben hydrogeologický vrt JH 1 a na témže pozemku i monitorovací vrt JM 1. Vodním zdrojem pro výkrmnu brojlerů je vrt JH 1, který má charakter neveřejné studny. Vrt JM 1 je situován na severozápadním okraji areálu farmy, ve směru proudění podzemních vod, může proto monitorovat případný únik škodlivin z areálu výkrmny brojlerů. Hloubka vrtu JH 1 je 62 m, průměr vrtu: (0 4 m) 324 mm, (4 62 m) 254 mm, maximální okamžitá vydatnost 3 l/s. Nad vrtem je vybudována manipulační šachtice, do vrtu je zapuštěno ponorné čerpadlo UPA 100 B 11/10 se sacím košem umístěným v hloubce 45 m. Hloubka vrtu JM 1 je 10 m, průměr (0 4 m) 324 mm, (4 10 m) 254 mm. Zpráva o provedení průzkumných hydrogeologických prací viz. příloha č. XIII a) žádosti o vydání IP. Maximální povolený odběr podzemní vody je 1,5 l/s, 121 m 3 /den, 21 500 m 3 /rok. Povolení k odběru podzemní vody viz. příloha č. II / 7 žádosti o vydání IP. Povolení užívání vodohospodářského objektu SO.3 Studna, SO.7 Požární a vsakovací nádrž, SO.9 Kanalizace stavby Výkrmna brojlerů Jeníkovice viz. příloha č. II /10 žádosti o vydání IP. Voda je z vrtu čerpána do dvou nádrží z umělé hmoty (každá pro jednu halu), které jsou umístěny v halách pod zastřešením a odtud je dále pro pití rozváděna gravitací. Čerpání vody do nádrží je plně automatické, podle stavu hladin v nádržích. Doprava vody z vrtu do nádrží je řešena potrubím 1PE 63 (DN 50), které je zaústěné nad hladinami v nádržích. Na každém vývodu do nádrže je osazen elektroventil V 30 113 616 DN 50 včetně servomotoru MAXI typ 65 00221200. Technická zpráva k dokumentaci Výkrmna brojlerů Jeníkovice napojení vrtu a ovládání plnění akumulačních nádrží - viz. příloha č. V žádosti o vydání IP. Voda je používána k potřebě zaměstnanců, k napájení kuřat a k zajištění veterinární asanace výrobních prostor. Dle protokolů, které jsou v příloze č. XIII a), vyhovuje voda mikrobiologickým požadavkům Vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 187/2005 Sb. Pitná voda. Provozní řád vodního díla je součástí přílohy XVIII f) žádosti o vydání IP. Kontrola výkrmu celý proces krmení, napájení, osvětlení, ventilace a topení je řízen počítačem. V denních záznamech je registrována spotřeba krmiva, vody, max. a min. teplota, obsluha dále registruje úhyn a podávání léků či vakcín. Týdně se registruje vážení kuřat. Poplachové zařízení dále kontroluje max. a min. teplotu od přípustné hranice, příliš vysokou vlhkost ve stáji, přerušení přívodu vody, výpadek elektrického proudu, výpadek jednotlivých motorů ventilace, teplovzdušných agregátů. Množství vzduchu je řízeno počítačem v závislosti na růstové křivce kuřat a stájovém prostředí. Odchylky ve spotřebě krmiva a vody od normálu informují o zdravotním stavu kuřat a umožňují tak včasný preventivní zásah. Veterinární péče veškerá veterinární péče je prováděna smluvním veterinárním lékařem. Odkliz vedlejších živočišných produktů uhynulá zvířata jsou za dodržení hygienických předpisů a za použití základních ochranných pomůcek pravidelně a v nejkratší době po úhynu odklízena a ukládána v igelitových pytlích nebo plastových sudech do kafilerního boxu. Kafilerní box je osazen u vstupu farmy tak, aby vozidla asanačního podniku nezajížděla k hale při současném zajištění jeho přístupnosti i z vnitřní strany od objektu výkrmny. Jedná se o velký zásobník s uzamykatelnými dvířky a uzamykatelným víkem, osazený na betonové desce. 6

Kafilerní box je ve vlastnictví p. Tomáše Kelnara. Vzhledem k tomu, že v těsném sousedství výkrmny se nachází stavba stejného provozu s identickou halou, jejímž majitelem je p. Pavel Frýda, je tento kafilerní box užíván společně na základě uzavřené smlouvy, která je součástí přílohy č. XVI a) žádosti o vydání IP. Smlouva o svozu a likvidaci vedlejších živočišných produktů s asanačním podnikem ASAP s.r.o. Věž je součástí přílohy č. XVI c) žádosti o vydání IP. Vyskladnění kuřat brojleři jsou vyskladňováni ručně, v přepravních bednách jsou odváženi dopravními prostředky odběratelů. Vyskladnění hluboké podestýlky s exkrementy je řešeno jejím vyhrnutím na hromadu a okamžitým naložením na dopravní prostředky, které ji odváží přímo k odběrateli PROAGRO Nymburk a.s. Výkrmna nedisponuje vlastním hnojištěm. Cena dodávané hluboké podestýlky s exkrementy je kompenzována dodávkou stelivové slámy. Smlouva k dodávce slámy a odběru podestýlky je součástí přílohy č. XVI d) žádosti o vydání IP. DDD dezinfekce je prováděna smluvně, firmou vždy po vyskladnění jatečných brojlerů, vyhrnutí hluboké podestýlky s trusem a provedení mechanické očisty hal. Po nastlání stelivové slámy se stáje dezinfikují zaplynováním tzv. suchá dezinfekce. V rámci prevence jsou na farmě dezinfekční rohože (dezinfekce dopravních prostředků, osob). Deratizace bude probíhat pravidelně v průběhu roku dle potřeby. Dezinsekce je prováděna v letních měsících dle potřeby. Smlouva o provádění DDD je součástí přílohy XVI e) žádosti o vydání IP. Odvod, uskladnění odpadních a dešťových vod odkanalizování odpadních vod charakteru hnojůvky z mytí stájových prostorů je děleno na dvě samostatné větve, každá je ukončena do podzemní jímky užitného obsahu 25 m 3. Jedná se o monolitickou betonovou jímku s vnitřní hydroizolační stěrkou s pochůzným zastropením se železobetonem. V jímce je instalováno čidlo pro signalizaci jejího naplnění. Odkanalizování je PVC potrubím (160 mm) se spádem 0,5 a 1 % přes revizní šachty opatřené kanálovou mříží s rámem. Odkanalizování dešťových vod dešťové vody z vnějších střech haly jsou svedeny klempířskými prvky do žlabu a následně do terénu. Voda ze střední části střechy je pomocí střešních vpustí svedena do vnitřní dešťové kanalizace, která se před čelem hal napojuje na hlavní dešťovou kanalizaci, do níž jsou dále zaústěny kanalizační vpustě u komunikací a obvodové příkopy před čely hal. Dimenze potrubí 200 300 mm, plast. Hlavní dešťová kanalizace je svedena do požární nádrže, která je umístěna v severovýchodním cípu areálu, v nejnižší části jeho terénu. Vnitřní rozměry nádrže jsou 8 x 20 m, hladina vody 1m, hloubka nádrže 2,2 m, sklon svahů 1:2. Nádrž je ve spodní části vyložena a utěsněna svařovanou fólií Carbofol tloušťky 3 mm na dně a svazích do výše 1 m, kde je zahrnuta a zapuštěna do zeminy. Zbylá část svahů je vyložena betonovými svahovými dlaždicemi s otvory. Toto uspořádání umožňuje zajištění požární vody v množství 200 m 3, zbývající množství se vsakuje. Splaškové vody ze sociálního zařízení pracovníků jsou odváděny do jímky odpadních vod z mytí hal. Vzhledem ke skutečnosti, že chod celé farmy zajišťuje pouze sám provozovatel, je produkce těchto splaškových vod zcela minimální. Požární nádrž, dešťová kanalizace je ve vlastnictví p. Tomáše Kelnara. Vzhledem k tomu, že v těsném sousedství výkrmny se nachází stavba stejného provozu s identickou halou, jejímž majitelem je p. Pavel Frýda, je požární nádrž a dešťová kanalizace užívána společně na základě uzavřené smlouvy, která je součástí přílohy č. XVI a) žádosti o vydání IP. Odpadní voda z mytí hal charakteru hnojůvky je používána k aplikaci na zemědělské plochy, smlouva k odběru odpadních vod viz. příloha č. XVI g) žádosti o vydání IP. 7

Trafostanice elektrická energie je napojena samostatnou přípojkou 35 kv a distribuční transformační stanicí 35/0,4 kv společně pro výkrmové haly p. Tomáše Kelnara a p. Pavla Frýdy. Trafostanice, která je ve vlastnictví p. Pavla Frýdy, je na základě uzavřené smlouvy (viz. příloha č. XVI a) žádosti o vydání IP) užívána společně i p. Tomášem Kelnarem. Rozvody NN jsou kabelové, zemní paprskové. Rozvody začínají v hlavní rozvodně a končí v přípojkových skříních jednotlivých objektů. Jednotlivé větve jsou tvořeny dvěma kabely pro případ poruchy kabelu. Elektrorozvod je proveden kabely AYKY, CYKY uloženými převážně v kabelových žlabech a na lištách. Rozvod na roštech, jež je položen níže jak 1,5 m nad podlahou, je chráněn proti mechanickému poškození pancéřovou trubkou. Těsnost soustavy je v provedení uzavřeném. Nejnižší stupeň elektrického krytí je navržen IP 20. Rozvody začínají na svorkách rozvaděče. Rozvody NN, které jsou ve vlastnictví p. Tomáše Kelnara a p. Pavla Frýdy jsou užívány společně na základě smlouvy, která je součástí přílohy č. XVI a) žádosti o vydání IP. Náhradní zdroj elektrické energie, sklad PHM, rozvodna Pro případ výpadku elektrické proudu je instalován náhradní zdroj dieselagregát o výkonu 200 kw, který se nachází v areálu výkrmny brojlerů v jednoduchém pomocném objektu o ploše 9 x 9 m. V objektu je umístěna strojovna, sklad PHM, rozvodna a sklad. Všechny tyto místnosti mají samostatný vstup přímo z venkovního prostředí. Betonové podlahy jsou v objektu náhradního zdroje opatřeny nátěrem proti prašnosti, v rozvodně je proveden dielektrický koberec, ve skladu PHM je izolační nátěr proti úniku ropných produktů. Přípojka VN, trafostanice i náhradní zdroj jsou ve vlastnictví p. Pavla Frýdy, smlouva o vzájemném užívání doplňkových objektů je součástí přílohy č. XVI a) žádosti o vydání IP. Měření a kompenzace jsou pro oba spotřebitele osazeny do rozvodny náhradního zdroje rozvaděče RE 1 a RE 2, odtud jsou pak vedeny dva samostatné okruhy rozvodu NN zvlášť pro každého vlastníka. 2. Stanovisko k žádosti Na základě Vašeho požadavku, č.j. KrÚ 53970-3/2006/OŽPZ/KU, ze dne 17.1.2007 jsme posoudili žádost o vydání integrovaného povolení fyzické osoby Tomáš Kelnar. Doporučujeme vydat integrované povolení za níže navržených závazných podmínek provozu zařízení. 8

3. Návrh závazných podmínek provozu podle 13 odst. 4 zákona č. 76/2002 Sb. 3.1 Emisní limity, opatření na ochranu ovzduší, vody a proti hluku a související monitoring 3.1.1 Ovzduší Velký zdroj znečišťování ovzduší Monitoring: Provést výpočet emise amoniaku pomocí emisních faktorů 1 x ročně. Poznámka: Dle přílohy k vyhlášce č. 362/2006 Sb. posuzovaná technologie není uvedena jako stacionární zdroj, u kterého se stanovuje koncentrace pachových látek. V případě obtěžování zápachem ze zařízení se postupuje dle výše zmíněné vyhlášky. Dle přílohy č. 2 k nařízení vlády č. 615/2006 Sb. je zařízení kategorizováno jako velký zdroj znečišťování ovzduší. Malý zdroj znečišťování ovzduší Vytápění hal zajišťují teplovzdušné hořáky na zemní plyn ERMAF GP 20/100 o výkonu po 120 kw, v počtu 6 ks na halu s plnoautomatickým ovládáním. Malý zdroj znečišťování ovzduší náhradní zdroj elektrické energie (dieselagregát) V zařízení je nainstalován 1 náhradní zdroj elektrické energie pro zajištění nutné dodávky elektrické energie pro provoz. Monitoring: Měření účinnosti spalování, množství vypouštěných látek (CO) a kontrola stavu spalinových cest nebyly doložené. Poznámka: Provozovatel zařízení předložil provozní řád zdroje znečišťování ovzduší a plán zavedení zásad správné zemědělské praxe, které nejsou aktuální. Záznamy o emisích jsou vedeny v souhrnné provozní evidenci. K datu ústního jednání o žádosti doložit: Aktualizovaný provozní řád zdroje znečišťování ovzduší a plán zavedení zásad správné zemědělské praxe. 9

1. Zajistit prostřednictvím osoby, která je držitelem platné autorizace jednorázové měření účinnosti spalování, měření množství vypouštěných látek (CO) a kontrolu stavu spalinových cest u náhradního zdroje elektrické energie postupem podle přílohy č. 7 nařízení vlády č. 352/2002 Sb. T: od data nabytí právní moci IP 2. Uplatňovat snižující technologii krmení s ověřeným biotechnologickým přípravkem pro zdroj znečišťování ovzduší, která sníží emise amoniaku, metanu a pachových látek, v souladu s přílohou č. 2 nařízení vlády č. 615/2006 Sb. T: od data nabytí právní moci IP 3.1.2 Voda A) Odpadní voda technologická a splašková Poznámka: Odpadní splaškové vody jsou odváděny do jímek odpadních vod z mytí hal. Vzhledem ke skutečnosti, že chod celé farmy zajišťuje pouze sám provozovatel, je produkce těchto splaškových vod minimální. Odpadní voda z mytí hal je používána k aplikaci na zemědělské plochy; smlouva k odběru odpadních vod viz příloha č. XVI g) žádosti o vydání IP. B) Dešťová voda Poznámka: Dešťové vody ze střech a zpevněných ploch jsou odváděny místní kanalizací do požární nádrže. Malá část dešťové vody se zasakuje volně do terénu. Povolení užívání vodohospodářského objektu Požární a vsakovací nádrž a SO. 9 Kanalizace stavby Výkrmna brojlerů Jeníkovice viz. příloha č. II /10 žádosti o vydání IP. C) Odběr podzemní vody Poznámka: Vrt pro odběr podzemní vody je ve vlastnictví p. Tomáše Kelnara. Vzhledem k tomu, že v těsném sousedství výkrmny se nachází stavba stejného provozu s identickou halou, jejímž majitelem je p. Pavel Frýda, je tento vrt užíván společně na základě uzavřené smlouvy, která je součástí přílohy č. XVI a) žádosti o vydání IP. Vrt JH-1 je umístěný na pozemku parc. č. 337/4 v k. ú. Jeníkovice, číslo hydrologického pořadí 1-03-04-025. Je zdrojem vody pro výkrmnu brojlerů a má charakter neveřejné studny. Vrt JM 1 určený k monitorování je situován na severozápadním okraji areálu farmy, ve směru proudění podzemních vod, a může proto monitorovat případný únik znečišťujících látek z areálu výkrmny brojlerů. Hloubka vrtu JH 1 je 62 m, průměr vrtu: (0 4 m) 324 mm, (4 62 m) 254 mm, maximální okamžitá vydatnost 3 l/s. Nad vrtem je vybudována manipulační šachtice, do vrtu je zapuštěno ponorné čerpadlo UPA 100 B 11/10 se sacím košem umístěným v hloubce 45 m. Maximální povolený odběr podzemní vody je 1,5 l/s, 121 m 3 /den, 21 500 m 3 /rok. 10

Povolení k odběru podzemní vody viz příloha č. II/7 žádosti o vydání IP. Povolení užívání vodohospodářského objektu SO.3 Studna viz příloha č. II /10 žádosti o vydání IP. Provozovatel předložil povolení k nakládání s podzemními vodami k odběru podzemních vod, vydané Okresním úřadem v Pardubicích, referátem životního prostředí, č.j. 1723/97/KA/VOD, ze dne 7.7.1997. Bude nahrazeno v rámci řízení o vydání IP. Voda je používána k potřebě zaměstnanců, k napájení kuřat a k zajištění veterinární asanace výrobních prostor. Dle protokolů, které jsou v příloze č. XIII a) žádosti o vydání IP, vyhovuje voda mikrobiologickým požadavkům Vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 187/2005 Sb. Pitná voda. Provozní řád vodního díla je součástí přílohy XVIII f) žádosti o vydání IP. 1. Odebírat vodu z vrtu JH-1 v množství 1,5 l/s, 121 m 3 /den, 21 500 m 3 /rok. 2. Provádět sledování kvality odebírané podzemní vody dle vyhlášky č. 20/2002 Sb. T: od data nabytí právní moci IP 3.1.3 Hluk, vibrace a neionizující záření A) Hluk Plnit nejvyšší přípustnou ekvivalentní hladinu akustického tlaku A ve venkovním chráněném prostoru pro denní dobu 50 db (A), pro noční dobu 40 db (A). T: od data nabytí právní moci IP B) Vibrace Nerelevantní. C) Neionizující záření Nerelevantní. 3.2 Opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti Tři měsíce před plánovaným ukončením provozu předložit povolovacímu úřadu plán postupu ukončení provozu. 11

3.3 Podmínky při nakládání s odpady Bude nakládáno s těmito nebezpečnými odpady: Tabulka č. 1 Název druhu odpadu Seznam nebezpečných odpadů Kat. č. odpadu Jiné motorové, převodové a mazací oleje 13 02 08 Plastové obaly (znečištěné nebezpečnými látkami) Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami 15 01 02 O/N 15 02 02 Olejové filtry 16 01 07 Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť 20 01 21 Poznámka: Provozovatel předložil souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady, vydaný Městským úřadem Přelouč, odborem životního prostředí, č.j. SMUPC/2909/2006/OŽP/411/KH, ze dne 2.6.2006. Bude nahrazen v rámci řízení o vydání IP. Provozovatel může doplnit soupis nebezpečných a ostatních odpadů, se kterými hodlá nakládat, při ústním jednání o žádosti. Odpady budou tříděny a budou předávány oprávněným osobám. Hluboká podestýlka s exkrementy bude provozovatelem evidována jako statkové hnojivo. Platná smlouva pro odběr statkového hnojiva byla předložena. 1. Nakládat s vedlejšími živočišnými produkty a kategorizovat je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002. T: od data nabytí právní moci IP 2. Evidovat a nakládat s hlubokou podestýlkou s exkrementy v souladu se zákonem č. 156/1998 Sb., v platném znění a vyhláškou č. 274/1998 Sb., v platném znění. T: od data nabytí právní moci IP 3.4 Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka, zvířat a ochranu životního prostředí Poznámka: Provozovatel neskladuje DDD prostředky a veterinární přípravky. DDD je prováděna na základě smluvního vztahu. 12

1. V případě skladování žíravých látek vybavit sklad záchytnou vanou. T: od data zahájení skladování 2. Nahradit případné dezinfekční prostředky na bázi chlóru ekologicky šetrnými dezinfekčními prostředky bez snížení účinku. T: do 31.12.2008 3.5 Podmínky pro hospodárné využívání surovin a energie Závazné podmínky nejsou navrženy. 3.6 Opatření pro předcházení haváriím Zpracovat a předložit povolovacímu úřadu Protokol o nezařazení objektu do některé ze skupin dle zákona č. 59/2006 Sb. T: 31.12.2007 Poznámka: Provozovatel má zaveden program údržby a oprav v zařízení. Součástí zařízení je hygienická a veterinární kontrolní smyčka. V zařízení je instalován náhradní zdroj elektrické energie pro případ výpadku elektrického proudu. Provozovatel předložil komplexní plán školení a vzdělávání v zařízení. Provozovatel předložil plán revizí v zařízení. Nebyly doloženy platné protokoly o těsnosti jímek na odpadní technologické a splaškové vody. Provádět zkoušky těsnosti jímek na odpadní technologické vody a odpadní splaškové vody 1 x za 5 let v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., v platném znění a ČSN 750905. T: od data nabytí právní moci IP 3.7 Opatření pro provoz týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu, při kterých může vzniknout nebezpečí ohrožení životního prostředí nebo zdraví člověka Poznámka: Havarijní plán pro případ úniku látek závadných vodám byl předložen, stejně jako pohotovostní plán pro případ výskytu nákaz v chovu drůbeže, provozní řád a havarijní plán pro případ výpadku elektrického proudu a vody. 13

3.8 Způsob monitorování emisí a přenosů, případně technických opatření (metodika měření, frekvence, vedení záznamů) Viz kapitola 3.1.1 a kapitola 3.1.3, podmínka Vyjádření. 3.9 Opatření k minimalizaci dálkového přemisťování znečištění a k zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku Zařízení není zdrojem dálkového přemísťování znečištění. 3.10 Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení Provozovatel zařízení je povinen podle příslušných právních předpisů: vést provozní evidenci velkého zdroje znečišťování ovzduší a zpracovat souhrnnou provozní evidenci za kalendářní rok a předat ji ČIŽP OI do 15. února následujícího roku, vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, zasílat každoročně do 15. února následujícího roku pravdivé a úplné hlášení o druzích, množství odpadů a způsobech nakládání s nimi a o původcích odpadů obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa provozovny, předložit roční zprávu o monitoringu plnění podmínek IP KÚ PK, odboru ŽPZ k 31. 3. běžného roku, ohlásit KÚ PK, odboru ŽPZ plánovanou změnu zařízení, vést evidenci údajů o plnění závazných podmínek provozu, plnit podmínky vyplývající z nařízení vlády č. 368/2003 Sb., o IRZ a dodržovat vyhlášku č. 572/2004 Sb., kterou se stanoví forma a způsob vedení evidence podkladů nezbytných pro ohlašování do IRZ. 3.11 Další zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí s ohledem na místní podmínky životního prostředí a technickou charakteristiku zařízení 3.11.1 EIA podmínky provozu Do prostoru zařízení neplánovat ani neumísťovat stavby, které mohou měnit siluetu stavby, resp. převyšovat navržené haly. (dokumentace EIA viz příloha č. XIII n). 14

3.12 Ostatní podmínky Poznámka: Provozovatel nepředložil bezpečnostní listy pro Virocid, Cid 20 a Kick-start 2. K datu ústního jednání o žádosti doložit: Bezpečnostní listy pro Virocid, Cid 20 a Kick-start 2 v souladu s platnou legislativou. 4. Vypořádání se stanovisky a připomínkami účastníků řízení KHS Pardubického kraje, č.j. 364/07/HRA-Pce/213, ze dne 5.1.2007 bez připomínek. Pardubický kraj, Krajský úřad, odbor životního prostředí a zemědělství, č.j. KrÚ 53970-5/2006/OŽPZ/KU, ze dne 16.2.2007 jakým způsobem je prováděno třídění směsného komunálního odpadu a množství využitelných složek Žádost nelze doplňovat. Opatření viz kap. 3.3 vyjádření. požadujeme provést zhodnocení provozu předmětného zařízení ve vztahu k uvedenému zákonu (viz zákon č. 59/2006 Sb.) Viz. Kap. 3.6 vyjádření. 15

5. Porovnání s nejlepšími dostupnými technikami (BAT) 5.1 Dokumenty použité k porovnání zařízení s BAT Referenční dokument BREF Intenzívní chov drůbeže a prasat (červenec 2003) 5.2 Porovnání podle referenčního dokumentu BREF Dodržování zásad správné zemědělské praxe Stanovení a zavádění vzdělávacích a školicích programů BAT splněn. Přesné plánování činností BAT splněn. Plánovány jsou dodávky naskladňovaných a vyskladňovaných kuřat, dodávky krmiv a surovin. Byl předložen plán vzdělávání a školení v zařízení, byl předložen plán revizí v zařízení. Monitoring vstupů a výstupů BAT splněn. Zavedení programu údržby a oprav BAT splněn. Zpracování havarijních plánů BAT splněn. Podklad: BREF Intenzívní chov drůbeže a prasat kapitola 5.1 Krmné techniky Fázová výživa BAT splněn. Čtyři základní aminokyseliny v krmivu pro snížení obsahu bílkovin v exkrementech BAT splněn částečně. KKS obsahují dvě základní aminokyseliny. Anorganický fosfor a fytáza v krmivu pro snížení obsahu fosforu v exkrementech BAT splněn. Podklad: BREF Intenzívní chov drůbeže a prasat kapitola 5.3.1 Emise z ustájení Hluboká podestýlka s nucenou ventilací BAT splněn. Podklad: BREF Intenzívní chov drůbeže a prasat kapitola 5.3.2 Hospodaření s vodou Čištění stájí vysokotlakým zařízením BAT splněn. Přesné nastavení napájecího zařízení BAT splněn. Sledování spotřeby vody pomocí vodoměrů BAT splněn. Oddělené zachytávání dešťových vod do nádrže a jejich využití k čištění stájí BAT splněn částečně. Srážkové vody jsou odděleně zachytávány do nádrže, avšak za jiným účelem využití, než k čištění stájí (požární nádrž). Podklad: BREF Intenzívní chov drůbeže a prasat kapitola 5.3.3 16

Hospodaření s energií Tepelná izolace objektů BAT splněn. Instalace ventilátorů s nízkou spotřebou energie a vysokou účinností BAT splněn. Použití zářivek BAT splněn. Rekuperace tepla z hal BAT nesplněn. Z důvodu vysokých finančních nákladů a technické náročnosti provozovatel nemá zavedenu zmíněnou techniku. Podklad: BREF Intenzívní chov drůbeže a prasat kapitola 5.3.4 Skladování exkrementů Provozovatel předává hlubokou podestýlku s exkrementy ze stájí kuřat po odklizu odběratelům BAT nehodnocen. Podklad: BREF Intenzívní chov drůbeže a prasat kapitola 5.3.6 Zpracování exkrementů Provozovatel předává hlubokou podestýlku s exkrementy ze stájí kuřat po odklizu odběratelům BAT nehodnocen. Podklad: BREF Intenzívní chov drůbeže a prasat kapitola 5.3.7 Zapravení exkrementů Provozovatel předává hlubokou podestýlku s exkrementy ze stájí kuřat po odklizu odběratelům BAT nehodnocen. Podklad: BREF Intenzívní chov drůbeže a prasat kapitola 5.3.8 17

5.3 Souhrnné porovnání s BAT Následující hodnocení je provedeno podle hledisek uvedených v příloze č. 3 zákona č. 76/2002 Sb. 5.3.1 Použití nízkoodpadové technologie Hledisko je splněno částečně. Využívá se fázová výživa obsahující dvě základní aminokyseliny, anorganický fosfor a fytázu. Doprava krmiv nevyžaduje použití obalů. Řešení: Technicky a finančně náročné zavedení čtyř základních aminokyselin. 5.3.2 Použití látek méně nebezpečných Hledisko je splněno částečně. Používá se nafta, kterou v současnosti nelze nahradit. Provozovatel používá dezinfekční prostředky na bázi chlóru. Řešení: kapitola 3.4 vyjádření. 5.3.3 Podpora zhodnocování a recyklace látek, které vznikají nebo se používají v technologickém procesu, případně zhodnocování a recyklace odpadu Hledisko je splněno. Odpady se třídí a mohou být následně využívány ke zhodnocování a recyklaci. Tříděný odpad je předáván oprávněným osobám. Exkrementy z chovu budou využívány odběrateli jako statková hnojiva ke hnojení pozemků. 5.3.4 Srovnatelné procesy, zařízení či provozní metody, které již byly vyzkoušeny ve světovém měřítku Hledisko je splněno. Fázová výživa je využívána, krmné směsi pro kuřata obsahují dvě základní aminokyseliny, anorganický fosfor a fytázu pro snížení bílkovin a fosforu v exkrementech. Objekty jsou zateplené. Výměnu stájového vzduchu zabezpečují ventilátory s nízkou spotřebou energie a vysokou účinností. Mytí stájí se provádí pomocí vysokotlakých agregátů. Odkliz exkrementů v chovu probíhá po ukončení výkrmového cyklu. Kuřata jsou ustájená na hluboké podestýlce s nucenou ventilací. 5.3.5 Vědecký pokrok a změny vědeckých poznatků a jejich interpretace Hledisko je splněno. Krmení zabezpečuje automatický systém řízený počítačovou jednotkou. Součástí krmiva je ověřený biotechnologický přípravek snižující emise amoniaku minimálně o 40 % a také emise metanu a pachových látek. Stájové mikroklima řídí počítačová jednotka. 18

5.3.6 Charakter, účinky a množství příslušných emisí 5.3.6.1 Emise do ovzduší Hledisko je splněno částečně. Fázová výživa je uplatněna. Odkliz exkrementů z chovu probíhá po ukončení výkrmového cyklu. Kuřata jsou ustájená na hluboké podestýlce s nucenou ventilací. Součástí krmiva je ověřený biotechnologický přípravek snižující emise amoniaku minimálně o 40 % a také emise metanu a pachových látek. Celková roční emise amoniaku kategorizuje zařízení jako velký zdroj znečišťování ovzduší. Měření emisí nebylo provedeno. Měření účinnosti spalování, množství emisí a kontrola stavu spalinových cest u náhradního zdroje elektrické energie a přímotopných agregátů nebyly provedeny. Řešení: kapitola 3.1.1 vyjádření. 5.3.6.2 Emise do vody Hledisko je splněno částečně. Splaškové odpadní vody jsou svedeny do jímek na technologické odpadní vody a vyváženy na základě platné smlouvy. Zkoušky těsnosti jímek odpadních vod nebyly doloženy. Dešťové vody ze střech a zpevněných ploch jsou zachycovány v požární nádrži a v malém množství volně zasakovány. Řešení: kapitola 3.6 vyjádření. 5.3.6.3 Emise hluku Hledisko je splněno částečně. Zdrojem hluku je provoz zařízení a doprava. Měření hluku ze zařízení nebylo provedeno. Emise hluku z dopravy jsou zanedbatelné, což je konstatováno v žádosti o vydání IP. 5.3.6.4 Emise vibrací Nerelevantní. 5.3.6.5 Emise neionizujícího záření Nerelevantní. 5.3.7 Datum uvedení nových a existujících zařízení do provozu Zařízení bylo uvedeno do provozu v roce 1998. 5.3.8 Doba potřebná k zavedení BAT Viz text Vyjádření. 19

5.3.9 Spotřeba a druh surovin používaných v technologickém procesu a jejich energetická účinnost Hledisko je splněno částečně. Fázové krmení řídí počítačová jednotka. Provozovatel využívá vodoměry sledující spotřebu vody. Součástí napájecích okruhů jsou medikátory dávkující vitamíny, minerální látky a léčiva. Využívá se nucené ventilace s pomocí ventilátorů s malou spotřebou energie a vysokou účinností řízené počítačovou jednotkou. Objekty hal jsou zateplené. V halách jsou instalována zářivková svítidla. Pro čištění a mytí hal se využívá vysokotlakých agregátů. Dešťová voda je odděleně zachytávána do požární nádrže, ale není využita pro mytí a čištění stájí. Rekuperace tepla z hal není zavedena. Řešení: text Vyjádření. Dešťová voda není odděleně zachytávána do nádrže a není využita k čištění stájí z důvodů technické a finanční náročnosti instalace zařízení k předčištění těchto vod. Z důvodu technické a finanční náročnosti není zavedena rekuperace tepla z hal. 5.3.10 Požadavek prevence a omezení celkových dopadů emisí na životní prostředí a rizik s nimi spojenými na minimum Hledisko je splněno. Byl předložen komplexní plán vzdělávání a školení zaměstnanců v zařízení. 5.3.11 Požadavek prevence havárií a minimalizace jejich následků pro životní prostředí Hledisko je splněno. Je zaveden program údržby a oprav. Součástí zařízení je hygienická a veterinární kontrolní smyčka. Náhradní zdroj elektrické energie zabezpečuje provoz zařízení v případě výpadku elektrického proudu. Byl předložen plán revizí v zařízení. Havarijní plán pro případ úniku závadných látek vodám, pohotovostní plán pro případ výskytu nákaz v chovu drůbeže a havarijní plán pro případ výpadku elektrické energie a vody byly předloženy. 6. Odůvodnění stanoviska k žádosti Stanovisko k žádosti o vydání IP uvedené v části 2 vychází z porovnání zařízení s nejlepšími dostupnými technikami, ze zhodnocení jednotlivých kapitol žádosti o integrované povolení a stanovisek účastníků řízení a dotčených orgánů státní správy. Předložená Žádost o vydání integrovaného povolení v zásadě respektuje obsah a rozsah vyhlášky č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění. Přes uvedené nedostatky Žádosti o vydání integrovaného povolení je možné doporučit KÚ PK, odboru ŽPZ, vydání integrovaného povolení fyzické osobě Tomáš Kelnar. 20

7. Seznam zkratek a legislativy Zkratky BAT nejlepší dostupná technika BREF referenční dokument nejlepších dostupných technik ČIŽP OI Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát ČOV čistírna odpadních vod DDD dezinfekce, dezinsekce, deratizace EIA posuzování vlivů na životní prostředí IP integrované povolení IPPC integrovaná prevence a omezování znečištění IRZ integrovaný registr znečišťování KKS kompletní krmná směs KÚ PK Krajský úřad Pardubického kraje NN nízké napětí PHM pohonné hmoty SVS státní veterinární správa VN vysoké napětí ŽPZ životní prostředí a zemědělství Legislativa Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech (úplné znění vyhlášeno pod č. 106/2005 Sb.) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění a o integrovaném registru znečišťování, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů 21

Vyhláška č. 20/2002 Sb., o způsobu a četnosti měření množství a jakosti vody Vyhláška č. 356/2002 Sb., o seznamu znečišťujících látek, obecných emisních limitech, způsobu předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míře obtěžování zápachem a intenzitě pachů, podmínkách autorizace osob, požadavcích na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínkách jejich uplatňování Vyhláška č. 554/2002 Sb., o vzoru žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsahu a způsobu jejího vyplnění Vyhláška č. 572/2004 Sb., kterou se stanoví forma a způsob vedení evidence podkladů nezbytných pro ohlašování do IRZ Vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků Vyhláška č. 362/2006 Sb., o způsobu stanovení koncentrace pachových látek, přípustné míry obtěžování zápachem a způsobu jejího zjišťování Nařízení vlády č. 368/2003 Sb., o integrovaném registru znečišťování Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády č. 615/2006, o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002, ze 3. října 2002, kterým se stanoví hygienická pravidla týkající se vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě ČSN 750905 Zkoušky vodotěsnosti vodárenských a kanalizačních nádrží 22