Gymnázium, Brno, Elgartova 3 GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0925 I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti Téma: Vybraná díla ze světové literatury Autor: PaedDr. Soňa Cupáková Název: Giovanni Boccaccio Dekameron Datum: 4. 10. 2013 Cílová skupina: žák gymnázia Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Anotace: Pracovní list slouží k procvičení probraného učiva
Giovanni Boccaccio Dekameron 1. Renesance (z franc.renaissance = znovuzrození, obrození) R. je etapa ve vývoji evrop. společenského, politického a kult. života, která následuje po středověkém umění a znamená počáteční stadium epochy představované novodobým umění. R. se začala vyvíjet na konci 13. stol. V Itálii a byla spjata s rozvojem měst a vystoupením měšťanstva jako společenské síly. Dalším významným střediskem r. bylo Nizozemí, které se v 15. a 16. stol. stalo jedním z hospodářsky a obchodně nejsilnějších států Evropy.. Ideově znamenala r. návrat k pozemské a smyslové antice a jejímu racionalismu a antropocentrismu (= kladení člověka do centra světa). Tato okolnost vedla také ke vzniku humanismu, který představoval základní proud období r. uplatňující se zejména v literatuře, dramatu a vědě. Novými prvky charakterizujícími r. byly relativismus (= uvědomění si nedostatečnosti a podmíněnosti lidského poznání), který představoval mj. výraz snášenlivosti k odlišným názorům, a individualismus. [1] Vlastními slovy vysvětli základní znaky renesance. 2. Italská renesanční literatura Dante Alighieri je autorem rozsáhlé práce Božská komedie. Tento duchovní epos je rozdělen do tří částí Peklo, Očistec, Nebe. Dantova Božská komedie se stala inspirací pro mnohé spisovatele, např. v práci Labyrint světa a ráj srdce J.A.Komenského nacházíme znaky tohoto díla. Francesco Petrarca pocházel stejně jako Dante z Florencie, po vypovězení odchází do Avignonu. Proslavil se především milostnou poezií, své sonety věnoval dívce Lauře. Oblíbil si formu znělky (sonetu), takže velkou část souboru Canzoniera tvoří právě sonety. G.Boccaccio patřil mezi významné představitele italského humanismu, svůj cyklus milostných novel začíná psát v době, kdy Evropu zasáhl mor. Vyznač nesprávné tvrzení. 3. G.Boccaccio Italský renesanční básník a prozaik Pocházel z Florencie, studoval práva, později se věnoval diplomacii. Doplň další informace, které se týkají jeho života. 4. Dílo autora Přestože je Dekameron nejslavnější dílo autora, Boccaccio napsal i řadu odborných prací: Kterou z odborných prací věnoval Boccaccio autorovi Božské komedie? Dekameron se stal pravděpodobně předlohou další práce, která má podobnou kompozici. Anglický renesanční spisovatel v díle zachytil vyprávění několika poutníků, kteří si na své cestě k hrobu Thomase Becketta vyprávějí různé příběhy. Doplň název práce i jméno autora.
5. Česká renesanční literatura První překlady Dekameronu se v české literatuře objevují již v 15. století. Autorem překladu několika novel je: Daniel Adam z Veleslavína Jan Campanus Vodňanský Hynek z Poděbrad Václav Hájek z Libočan Urči správné řešení. 6. Dekameron Dekameron je práce, ve které nacházíme jak středověké, tak renesanční znaky: Erotika. Symboly Racionalita Výstavba textu.. Motivy... Urči, co je typické pro středověkou literaturu a co pro renesanční. 7. Kompozice Chronologická Paralelní Rámcová Retrospektivní Urči správné řešení, své tvrzení dolož - vysvětli... 8. Charakteristika Dekameronu Dílo stručně charakterizuj. Uveď okolnosti vzniku práce. 9. Dekamaron Úryvek č. 1 Pravím tedy, že od spásonosného vtělení Syna Božího dospěla léta čísla tisíc tři sta čtyřicet osm, když do vynikajícího města Florencie, krásnějšího nad všecka ostatní města italská, přišel vražedný mor, seslaný na smrtelníky buď vlivem nebeských těles, nebo ze spravedlivého božího hněvu,.. Někteří se domnívali, že se dá této chorobě čelit tím, že budou střídmě žít a zřeknou se všecka nadbytku. Někteří byli opačného mínění a tvrdili, že nejzaručenějším lékem na tuto chorobu je hodně pít, užívat si, chodit za zpěvu písní a uprostřed žertů na procházky. Někteří smýšleli krutěji (jako by to bylo snad jistější) a říkali, že proti moru není lepšího léku a nic tak dobrého jako utéci před ním; z té příčiny se proto nestarali o nic jiného než o sebe a mnoho mužů a paní opustilo své město, své domy, svůj kraj, své příbuzné a svůj majetek a vyhledávalo cizí nebo své venkovské statky, jako by je nemohl dostihnout hněv boží.[2] Jaká byla reakce lidí na morovou ránu? Kdy se mor objevil ve Florencii? Úryvek č. 2 Zkažená mysl nechápe zdravě žádné slovo. Tuto zkaženou mysl nenapraví žádná slušná slova a žádná neslušná slova mysl řádnou nezkazí právě tak jako nemůže bahno poskvrnit sluneční paprsky nebo jako nemůže pozemský kal pokazit krásu nebes.
Které knihy, která slova, které listy jsou světější, důstojnější a úctyhodnější než Písmo svaté? A přece bylo mnoho takových, kteří je chápali falešně, čímž přivodili záhubu sobě i jiným. Každá věc sama o sobě je k něčemu dobrá, ale je-li jí nesprávně použito, může tuze uškodit. To tvrdím i o svých příbězích. [3] V které části knihy se můžeme setkat s výše uvedeným úryvkem? Pokus se objasnit, co se autor snaží čtenáři vysvětlit. Úryvek č. 3 Emilia dokončila svůj příběh a všichni vychvalovali ovdovělou paní, tu však již pohlédla královna na Filostrata a děla: Je na tobě, abys vyprávěl. [4] Příběh, který vyprávěla Neifile, se všem tak líbil, že se paní nemohly udržet, aby se tu nezasmály, tu něco neprohodily, král je několikrát napomenul, aby byly zticha, a posléze vyzval Pamfila, aby pověděl svůj příběh. Když pak paní konečně zmlkly, začal Pamfilo takto vyprávět:.[5] Všechny novely mají přibližně stejný začátek. Pokus se o jejich charakteristiku a podobnost vysvětli. Úryvek č. 4 Nuže přihodilo se, že se do této paní, navštěvující hlavní kostel a ještě dosti mladé, krásné a líbezné, velmi zamiloval probošt kostela, jenže nemohl dospět ani sem, ani tam. Za nějaký čas se však osmělil do té míry, že dal této paní své choutky na vědomost a poprosil ji, aby se spokojila s jeho láskou a milovala ho tak, jako miluje on ji. Probošt byl mysli převelice mladistvé, ač byl již letitý, choval se drze a nadutě, nade vše se povyšoval, jeho způsoby a mravy oplývaly pošklebky a nechutnostmi a byl tak nafoukaný a odporný, že ho nikdo neměl rád, a jestliže mu byl snad přece jen někdo nakloněn, tato paní byla z těch, kteří ho neměli rádi ani trošku, ba nenáviděla ho víc než bolení hlavy. [6] Jaká témata Boccaccio ve svém Dekameronu zpracovává? Charakterizuj jazykovou stránku díla. Použitá literatura [1] PAVELKA, Jiří a Ivo POSPÍŠIL. Slovník epoch, směrů, skupin a manifestů. 1.vydání. Brno: Gergetown, 1993. s.159. ISBN 80-901604-0-9. [2] BOCCACCIO, Giovanni. Dekameron. 2.vydání. Praha: Rudé právo, 1965.s.10-13. [3] BOCCACCIO, Giovanni. Dekameron. 2.vydání. Praha: Rudé právo, 1965.s.661. [4] BOCCACCIO, Giovanni. Dekameron. 2.vydání. Praha: Rudé právo, 1965.s.482. [5] BOCCACCIO, Giovanni. Dekameron. 2.vydání. Praha: Rudé právo, 1965.s.446. [6] BOCCACCIO, Giovanni. Dekameron. 2.vydání. Praha: Rudé právo, 1965.s.477.
Řešení (vypracována pouze jednoznačná řešení) Úkol č. 2 Dante Alighieri je autorem rozsáhlé práce Božská komedie. Tento duchovní epos je rozdělen do tří částí Peklo, Očistec, Nebe. Úkol č. 3 Italský renesanční básník a prozaik Pocházel z Florencie, studoval práva. Zásluhou otce se dostává na neapolský královský dvůr, kde se setkává s mnoha humanisty. Část života prožil na diplomatických cestách. Ke konci svého života se věnoval studiu jazyků. Úkol č. 4 Život Dantův Cantenburské povídky Geoffrey Chaucer Úkol č. 5 Hynek z Poděbrad Úkol č. 6 Středověk motivy, symboly, výstavba textu Renesance erotika, racionalita Úkol č. 7 Rámcová kompozice Úkol č. 8 Úkol č. 9 Úryvek č. 1 Boccaccio vytvořil soubor sta novel. Práci začíná psát v době, kdy Florencii postihl mor. Podobně jako mnoho dalších opouští město. Na relativně bezpečném místě začíná psát jednotlivé příběhy, které mají často erotický nádech a mají pobavit čtenáře. Sestaví tedy skupinku 10 mladých žen a mužů, kteří si po dobu deseti dnů vypravují veselé příběhy k pobavení. Příběhy nejsou rozsáhlé, důležitější je dějová stránka. Reakce lidí byla různá, někteří se snažili žít asketicky, jiní naopak rozmařile, někteří (podobně jako Boccaccio) město opustili. Mor se objevil ve Florencii v r. 1348 Úryvek č. 2 Jedná se o úryvek ze závěru práce. Boccaccio objasňuje záměr své knihy. Jednotlivé příběhy mají čtenáře především pobavit, odpoutat od skutečnosti, že mor se nebezpečně šíří celou Evropou. Smrti se autor nevysmívá. Zároveň upozorňuje čtenáře, že každá kniha se dá vyložit různým způsobem a je jen na nás, který způsob zvolíme. Úryvek č. 3 Příběhy mají podobný začátek, tedy zhodnocení předešlého vyprávění, pak následuje nový příběh vyprávěný další osobou. Úkol č. 4 Boccaccio zpracovává převážně milostné příběhy, často se nejedná o původní látku, mnoho motivů je převzato ze starších středověkých prací. Autor používá spisovný jazyk, v ukázce můžeme najít i knižní výrazy.