Mapa kontaminace půdy České republiky 137 Cs po havárii JE Černobyl



Podobné dokumenty
Mapy obsahu 137 Cs ve smrkových kůrách lesního ekosystému České republiky v roce 2010

Mapy obsahu 137 Cs v humusu lesního ekosystému České republiky v roce 2005

Mapy obsahu 210 Pb v humusu lesního ekosystému České republiky v roce 1995 a 2005

Mapy obsahu 137 Cs v humusu lesního ekosystému České republiky v roce 1995

Mapy obsahu 210 Pb ve smrkových kůrách lesního ekosystému České republiky v roce 1995 a 2010

Mapa kontaminace hřibotvarých hub lesního ekosystému České republiky 137 Cs v letech

Znečištění životního prostředí radionuklidy po zničení jaderné elektrárny Fukushima 1. Připravil: Tomáš Valenta

NEJČASTĚJŠÍ CHYBY A PASTI PŘI VÝPOČTU ROZPTYLOVÝCH STUDIÍ z pohledu tvůrce rozptylových studií. Lenka Janatová

Metodika pro systém odběrů vzorků živočišných produktů z hlediska. radioaktivní kontaminace po radiační mimořádné události, včetně sběru

PŘÍLOHA Č. 2. Síť včasného zjištění. Příkon prostorového dávkového ekvivalentu (PPDE) - SVZ SÚJB Praha

Radiační monitorovací síť ČR metody stanovení a vybrané výsledky monitorování

POSTUP PRO MOBILNÍ SKUPINY POSTUP 7 METODIKA ODHADU AKTIVITY RADIONUKLIDŮ V OBJEMNÝCH VZORCÍCH V TERÉNNÍCH PODMÍNKÁCH. Postup 7

Radiocesium v mase prasete divokého. Petr Dvořák

Plán oblasti Horního a středního Labe hydromorfologická studie toku Úpy (ř. km 0,0 78,6)

Je bezpečněji v podzemí nebo u Temelína?

RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti

Státní úřad pro jadernou bezpečnost. radiační ochrana. DOPORUČENÍ Měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve stavebních materiálech

K MOŽNOSTEM STANOVENÍ OLOVA

Rychlé metody stanovení zářičů alfa a beta při plnění úkolů RMS (radiační monitorovací sítě )

PRO VAŠE POUČENÍ. Kdo se bojí radiace? ÚVOD CO JE RADIACE? Stanislav Kočvara *, VF, a.s. Černá Hora

DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ

1991L0676 CS SMĚRNICE RADY ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (91/676/EHS)

ZPRÁVA O RADIAČNÍ SITUACI NA ÚZEMÍ ČSSR PO HAVÁRII JADERNÉ ELEKTRÁRNY ČERNOBYL

Téma: Státní úřad pro jadernou bezpečnost

PREDIKCE DÉLKY KOLONY V KŘIŽOVATCE PREDICTION OF THE LENGTH OF THE COLUMN IN THE INTERSECTION


DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ

ČSN RYCHLÁ METODA STANOVENÍ CELKOVÉ OBJEMOVÉ AKTIVITY ALFA

2008R0733 CS

Letní škola RADIOAKTIVNÍ LÁTKY a možnosti detoxikace

Výukový materiál OVZDUŠÍ pro 2. stupeň základních škol ENVItech Bohemia s.r.o.

Modelování magnetického pole v okolí podzemního vysokonapěťového kabelu

ČESKOSLOVENSKA SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA (19) ÚŘAD PRO VYNÁLEZY A OBJEVY

Rázové zkoušky únosnosti na cementobetonových krytech vozovek

Proměny kulturní krajiny

HYDROGEOLOGICKÝ PRŮZKUM

DETEKCE FUGITIVNÍCH EMISÍ Z POVRCHOVÝCH UHELNÝCH LOMŮ. Josef Keder Lubomír Paroha

ití gama spektrometrie při p kolektiv KDAIZ FJFI ČVUT V PRAZE

Detekční trubice typu A ke geigeru ALPHA ix Kat. číslo

PŘÍLOHA Č. 2. Síť včasného zjištění RMS ČR. Příkon fotonového dávkového ekvivalentu (PFDE) - SVZ SÚRO Praha

PŘÍLOHA Č. 2. Síť včasného zjištění. Příkon prostorového dávkového ekvivalentu (PPDE) - SVZ SÚJB Praha

Monitoring aluviálních ekosystémů

Obsah nákladových skupin dle DIN 276/06.93

ZPRACOVÁNÍ ROZPTYLOVÉ STUDIE REFERENČNÍM MODELEM SYMOS S UVEDENÍM PŘÍPADOVÉ STUDIE. RNDr Josef Keder, CSc.

Karotáž metoda pro zjišťování pohybu kontaminace a jeho souvislostí s geologickou a tektonickou stavbou území.

Sledování změn obsahu volného aktivního chloru při dopravě pitné vody

VÝSKYT STRONCIA 90 A CESIA 137 VE VODĚ NA ÚROVNI NOREM ENVIRONMENTÁLNÍ KVALITY A JEJICH ODPOVÍDAJÍCÍ OBSAH VE DNOVÝCH SEDIMENTECH

Radiační monitorovací síť současná praxe a příprava nové legislativy

Problematika ochrany půdy ve Výzkumném ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Radim Vácha

Metodika pro modelové prognózní stanovení kontaminace plodin (v prvním a dalších letech po havárii)

MOŽNOST VELMI RYCHLÉHO SEMIKVANTITATIVNÍHO ODHADU VYSOKÉ KONTAMINACE VODY A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ALFA-RADIONUKLIDY MĚŘENÍ IN SITU

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 499/2006 Sb. Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení

P L A T N É Z N Ě N Í. VYHLÁŠKA č. 500/2006 Sb.

Účel a doba měření. Měřicí místa a měřené veličiny

Botanický průzkum zaniklých vesnic na Tepelsku

Rozptylová studie případová studie RNDr Josef Keder, CSc.

Zpracování průzkumu návštěvnosti na komunikacích Krásná - Lysá hora a Trojanovice - Pustevny

Režim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice. Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2

Korozní mapy ČR. Uživatelský manuál. Kateřina Kreislová, Lukáš Pacák, Jaroslav Skořepa, Hana Geiplová, Zdeněk Barták

Příloha P.1 Mapa větrných oblastí

SPPK A02 001:2013 Výsadba stromů STANDARDY PÉČE O PŘÍRODU A KRAJINU ARBORISTICKÉ STANDARDY HODNOCENÍ STAVU STROMŮ SPPK A01 001:2015

ŽÁDOST O VYDÁNÍ SPOLEČNÉHO ÚZEMNÍHO ROZHODNUTÍ A STAVEBNÍHO POVOLENÍ

INFORMAČNÍ SYSTÉMY PRO KRIZOVÉ ŘÍZENÍ GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH VYUŽITÍ V KRIZOVÉM ŘÍZENÍ - MAGIS ING. JIŘÍ BARTA

Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace

295/2011 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY

Pracovní verze. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů

POPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENI. (Bl) (") ČESKOSLOVENSKA SOCIALISTICKÁ ( 19 ) (13) (SI) Int. Cl. 4. (22) Přihlášeno (21) PV

Hraniční duby určení věku

Digitální model reliéfu (terénu) a analýzy modelů terénu

PŮSOBNOST ÚSTAVU OPZHN JAKO VÝZKUMNÉ A VZDĚLÁVACÍ INSTITUCE VE SFÉŘE CHEMICKÉ A RADIAČNÍ BEZPEČNOSTI

Zásobování teplem ROZPTYLOVÁ STUDIE. Ing. Marcela Skříčková. Hradec Králové, duben 2015 Arch. č. 102/15

Druhá část: období od do Autor: RNDr. Ing. Karel Volf. Zpracováno pro: BAKTOMA spol. s r.o., ČSA 2, Velká Bystřice

Č. Téma Anotace 1 Spektrometrie neutronů pomocí Bonnerových sfér

Zpráva o výsledcích šetření za rok Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor veřejného investování

ROSTLINOLÉKAŘSKÝ PORTÁL uživatelský manuál

ZAJIŠTĚNÍ HARMONIZACE KRAJINOTVORNÉ, HYDROLOGICKÉ A PRODUKČNÍ FUNKCE AGRÁRNÍCH VALŮ A TERAS PRO DIVERZIFIKACI AKTIVIT NA VENKOVĚ

VÝSLEDKY ZÁTĚŽOVÝCH CVIČENÍ LABORATOŘÍ RMS VYBAVENÝCH SPEKTROMETRIÍ GAMA

Ležatá potrubí svody SOŠ JOSEFA SOUSEDÍKA VSETÍN ZLÍNSKÝ KRAJ

REGISTR KONTAMINOVANÝCH PLOCH

Ročník: 1. Mgr. Jan Zmátlík Zpracováno dne:

Obr. 1. Řezy rovnovážnými fázovými diagramy a) základního materiálu P92, b) přídavného materiálu

Holečkova 8, Praha 5 závod Berounka Denisovo nábřeží 14, Plzeň. Horšice, Přeštice, Radkovice u Příchovic, Týniště u Horšic

Dokumentace staveb. Právní předpisy. Postup při vyhotovení geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby. Ukázky dokumentací

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky

Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE.

N á v r h NAŘÍZENÍ VLÁDY. ze dne Předmět úpravy. 2 Základní pojmy

CVIČENÍ 3: VODNÍ PROVOZ (POKRAČOVÁNÍ), MINERÁLNÍ VÝŽIVA. Pokus č. 1: Stanovení celkové a kutikulární transpirace listů analýzou transpirační křivky

Přehled technických norem pro stanovení radioaktivních látek ve vzorcích vody

ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV AV Č R PRAHA, v.v.i. Letenská 4, Praha 1 - Malá Strana;

FYTOTOXICKÝ POTENCIÁL PŘÍZEMNÍHO OZONU V ČESKÉ REPUBLICE. Český hydrometeorologický ústav, Praha

č. 295/2011 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 14. září 2011 o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění Vláda

Gymnázium Chotěboř, Jiráskova 637, Chotěboř. Závěrečná zpráva. projektu Voda živá tok Barovka

GEOLOGICKÝ PRŮZKUM PRO ZEMĚDĚLSKÉ VYUŽÍVÁNÍ KRAJINY TNV

Rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona nebo pro vydání stavebního povolení

, Brno Připravil: Ing. Jaromír Landa, Ph.D. AGP Geografické informační systémy

A.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.3

ZNALECKÝ POSUDEK č /13

Vlečka 4260 Prefa Pardubice, Rašovice

Audit bezpečnosti pozemních komunikací. Místo pro přecházení, silnice I/35, křižovatka se silnicí III/01873 u Hrachovce

Metodický pokyn ČAH č. 2/2008 k vyhlášce č. 590/2002 Sb. o technických požadavcích pro vodní díla

Transkript:

Státní ústav radiační ochrany, v.v.i. 140 00 Praha 4, Bartoškova 28 Mapa kontaminace půdy České republiky 137 Cs po havárii JE Černobyl Zpráva SÚRO č. 22 / 2011 Autoři Petr Rulík Jan Helebrant Vypracováno v rámci projektu Institucionálního výzkumu MV v 2011 Spolupracovníci: na zajištění odběrů se podílela velká skupina osob pracujících v předchůdci dnešního SÚRO v Institutu hygieny a epidemiologie (pozdějším Státním zdravotním ústavu) v Centru hygieny záření a na Odborech hygieny záření Krajských hygienických stanic. Základ zobrazených dat byl převzat ze souboru Souhrnná data o černobylské kontaminaci území České republiky za období 1986 2004, která byla součástí projektu výzkumu a vývoje c. 6/2003: Analýza a zpracovaní vybraných dat, potřebných pro vývoj a ověřeni programového vybaveni pro hodnocení radiologických důsledku vážných havárii) koordinovaného ing. I. Malátovou, CSc. Praha 2011 1

Obsah 1 Anotace... 2 2 Cíl a účel projektu... 2 3 Úvod... 2 4 Původ dat... 3 5 Způsob odběru a měření... 3 6 Vyhodnocení a zobrazení dat v mapách... 3 7 Doplňující informace o srážkách... 5 8 Závěr... 5 9 Literatura... 6 10 Obrázky... 6 1 Anotace Ve zprávě jsou uvedeny mapy kontaminace půdního povrchu 137 Cs pocházející dominantně z havárie JE Černobyl. Mapy jsou doplněny o informace o srážkách v době průchodu kontaminovaných vzdušných hmot nad územím ČR, které zapříčinily nehomogenitu rozložení tohoto spadu. 2 Cíl a účel projektu Vytvoření přehledné mapy kontaminace půdy České republiky 137 Cs v důsledku havárie JE Černobyl moderními zobrazovacími prostředky v bodové variantě a ve variantě vyhlazené pomocí metody Multilevel B-spline v programu SAGA GIS [3]. Mapy slouží SÚJB případně dalším resortům pro získání přehledu o velikosti kontaminace a jejího rozložení po území ČR a pro odhad možného přestupu 137 Cs do plodin. 3 Úvod K současné kontaminaci půdy 137 Cs přispěly 2 zdroje: testy jaderných zbraní v atmosféře, které vrcholily v 60. letech minulého století, a černobylská havárie. Kontaminace povrchu z testů jaderných zbraní v 60. letech byla na území ČR obdobné velikosti jako po havárii černobylské, samozřejmě díky odstupu obou událostí, příspěvek černobylské kontaminace v současné době může být vyšší. Oba příspěvky nejsou jednoduše rozlišitelné. V roce 1986, krátce po černobylské havárii, se uskutečnil podrobný průzkum kontaminace svrchní vrstvy půdy ČR cesiem 137 a dalšími radionuklidy. O kontaminaci svrchní vrstvy půdy se předpokládalo, že dominantně byla způsobena černobylskou havárií. Heterogenní distribuce 137 Cs a dalších radionuklidů po havárii JE Černobyl na území ČR byla způsobena koincidencí lokálních srážek s průchodem kontaminovaného mraku (několik průchodů v různých směrech). Vyšší hodnoty byly nalezeny v oblasti bývalého Severomoravského kraje a Jihočeského kraje. 2

4 Původ dat Mapy jsou zpracovány na základě výsledků měření vzorků půd odebraných po havárii JE Černobyl v roce 1986. Data byla shromážděna v Centru hygieny záření Institutu hygieny a epidemiologie (pozdějším Státním zdravotním ústavu). Od předání kompetencí problematiky expozice ionizujícímu záření (z působnosti ministerstva zdravotnictví do působnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a vzniku Státního ústavu radiační ochrany) je databáze s výsledky měření ve správě SÚRO [2]. 5 Způsob odběru a měření Hlavní celostátní průzkum byl proveden mezi 16. a 18. červnem 1986. Cílem celostátního průzkumu půd bylo ocenění spadu, a tedy i kontaminace teritoria celého státu. Půda byla odebírána podle jednotné metodiky. Odběrová místa byla volena tak, aby co nejlépe reprezentovala distribuci radioaktivního spadu na území tehdejší ČSSR. Byla to místa nezastíněná budovami, keři ani stromy bez travnatého porostu (nejčastěji zemědělská půda neobdělaná od 26.4.1986) se sklonem povrchu menším než 3 o a s půdou málo propustnou pro vodu (zásadně ne písčitá půda). Vzorky byly zpravidla odebírány z plochy 0,09 m 2 do hloubky většinou 3 cm. Před měřením byla půda sušena, kameny větší než 2 cm, případně též kořeny rostlin, byly odstraněny a vzorky byly homogenizovány. Aktivity byly stanoveny pomocí polovodičové spektrometrie gama s HPGe a Ge(Li) detektory, kterými byly monitorující laboratoře vybaveny. 6 Vyhodnocení a zobrazení dat v mapách U mnoha lokalit byly doplněny souřadnice. Protože v době odběru nebyly souřadnice odečítány, musely být odhadnuty na základě popisu místa odběru. V některých případech nebylo možno na základě popisu rozlišit místa odběru, a proto jim byly přiděleny stejné souřadnice. V některých případech se také již nepodařilo rozlišit, zda se jedná o výsledek měření vzorku z dalšího blízkého odběru či o doplňující případně zpřesňující měření téhož vzorku. V případech existence více hodnot pro tutéž lokalitu byl pro zobrazení použit aritmetický průměr. Celkem je v uvedené databázi 1172 výsledků měření. Ve 33 případech ležela aktivita pod mezí detekce většinou 20 Bq/m 2. Protože se jedná o hodnotu velmi nízkou, byly v těchto případech hodnoty aktivit odhadnuty touto mezí detekce. Počty vzorků z různých časových období jsou uvedeny v tabulce 1. Nejvyšší aktivita byla 80 800 Bq/m 2. Studie z dalších let zde nejsou zahrnuty, neboť odběry byly prováděny do větší hloubky (většinou 20 cm), a stanovená aktivita přísluší, jak havárii JE Černobyl, tak i aktivitě pocházející z testů jaderných zbraní v atmosféře v 60. letech 20. století. 3

Tabulka 1 Počty dat v různých časových obdobích odběru vzorků v roce 1986 (poslední odběr byl proveden 24.9.1986) Data z období Počet dat Počet dat Včetně dat ze stejných lokalit Z každé lokality 1 výsledek *) 1 od 1.5. 1172 909 2 z průzkumu 16. 18.6. 878 798 3 od 6.5. 1096 868 4 od 10.5. 1055 846 5 od průzkumu č2 (od 19.6.) 15 9 6 do průzkumu č.2 (do 15.6.) 279 126 7 do 9.5. včetně 117 63 8 do 5.5. včetně 76 41 9 do 4.5. včetně 40 26 Poznámka - *) V případech existence více hodnot pro tutéž lokalitu byl pro zobrazení použit aritmetický průměr. - Řádek 2 - Odběr byl proveden z poměrně tenké vrstvy půdy, takže lze předpokládat, že příspěvek kontaminace pocházející z testů jaderných zbraní v atmosféře v 60. letech 20. století je malý. - Řádek 3 v období do 5.5.86 procházely nad územím ČR vzdušné hmoty, které byly více kontaminovány než v období pozdějším, takže případné srážky v tomto období mohly způsobit vyšší kontaminaci terénu než v období pozdějším. - Řádek 4 - v období do 9.5.86 procházely nad územím ČR kontaminované vzdušné hmoty, takže případné srážky v tomto období mohly způsobit vyšší kontaminaci terénu než v období pozdějším, kdy již k příchodu nových kontaminovaných vzdušných hmot nedocházelo. Hodnoty plošných aktivit jsou zobrazeny jednak bodově, a jednak v barvených plochách získaných metodou Multilevel B-spline v programu SAGA GIS [3]. Výsledky zobrazení pro vybraná období odběru půd jsou na obrázcích 1 až 4; v případech existence více hodnot pro tutéž lokalitu (tutéž souřadnici) byl pro zobrazení použit aritmetický průměr. Přehled zobrazení plošné kontaminace 137 Cs v důsledku havárie JE Černobyl na obrázcích 1 až 4. (poslední odběr byl proveden 24.9.1986): Obr 1a: Data z období od 1.5. 1986 bodové zobrazení (909 hodnot) Obr 1b: Data z období od 1.5. 1986 vyhlazené zobrazení (909 hodnot) Obr 2a: Data z období 16. 18.6. 1986 bodové zobrazení (798 hodnot) Obr 2b: Data z období 16. 18.6. 1986 vyhlazené zobrazení (798 hodnot) Obr 3a: Data z období od 6.5. 1986 bodové zobrazení (868 hodnot) Obr 3b: Data z období od 6.5. 1986 vyhlazené zobrazení (868 hodnot) Obr 4a: Data z období od 10.5. 1986 bodové zobrazení (846 hodnot) Obr 4b: Data z období od 10.5. 1986 vyhlazené zobrazení (846 hodnot) Střední hodnoty plošné kontaminace půdy ČR 137 Cs pro zobrazené intervaly jsou uvedeny v tabulce 2. 4

Tabulka 2 Střední hodnoty plošné kontaminace půdy ČR 137 Cs v roce 1986 získané z metody Multilevel B-spline v programu SAGA GIS pro zobrazené intervaly Data z období Počet dat Aritmetický průměr Bq / m 2 1 od 1.5. 909 4242 2 z průzkumu 16. 18.6. 798 4199 3 od 6.5. 868 4147 4 od 10.5. 846 4143 Poznámka V případech existence více hodnot pro tutéž lokalitu byl pro zobrazení použit aritmetický průměr. Na obrázku 5 jsou zobrazeny plošné aktivity v kvantilových grafech pro log-normální rozdělení pro všechna data z hodnocených odběrů roku 1986 a pro data z odběrů mezi 16. a 18.6. 1986 (pokud z jedné lokality bylo více výsledků, byl použit za tuto lokalitu aritmetický průměr). Je vidět, že rozdělení je jen velmi přibližně log-normální, což odpovídá nehomogenitě plošné kontaminace díky nerovnoměrným srážkovým událostem v době průchodu kontaminovaných vzdušných hmot nad ČR. 7 Doplňující informace o srážkách Pro doplnění informací zde uvádíme na obrázku 6 i srážkové mapy pro dobu průchodu hlavních kontaminovaných vzdušných hmot pro jednotlivé dny, kdy srážky byly větší než 0 mm. Srážkové mapy byly vytvořeny tak, že z publikace [1] byly naskenovány obrázky, které byly následně georeferencovány podle hranic ČR v programu v Quantum GIS - tj. obrázky byly posazeny do geografických souřadnic a následně vytvořeny vektorové vrstvy ve formátu shapefile, do kterých byly hranice srážkových kategorií manuálně obkresleny (neboli byla provedena vektorizace vrstvy). K této vrstvě pak byla doplněna i atributová tabulka s hodnotami. Hlavní depozice aktivity zřejmě proběhla v době srážkových událostí 1 a 2 (30.4. 5.5.1986); pozdější srážky (8.5.1986) vzhledem k nižším aktivitám v ovzduší přispěly k celkové depozici radionuklidů méně. 8 Závěr V zobrazeních různých časových období v bodovém zobrazení (obrázky 1a až 4a) není příliš velkého rozdílu, v plošných vyhlazených zobrazeních (obrázky 1b až 4b) není rozdíl patrný vůbec. Plošná vyhlazená zobrazení jsou přehlednější než zobrazení bodová. Nejsprávnější je zobrazení v obr 2 (resp. obr 2b), protože odběry byly provedeny v krátkém časovém období ze svrchní tenké vrstvy půdy po celém území ČR, kdy již prakticky veškerá kontaminace ovzduší byla deponována. Hlavní depozice aktivity zřejmě proběhla v době srážkových událostí 1 a 2 (30.4. 5.5.1986); pozdější srážky (8.5.1986), vzhledem k nižším aktivitám v ovzduší, přispěly 5

k celkové depozici radionuklidů méně. Tj. pro korelaci deponované aktivity se srážkami je vhodné vzít v úvahu srážkové události mezi 30.4. a 5.5. 1986. Střední hodnota plošné aktivity odhadnutá z dat z období 16.-18.6. 1986 interpolovaných metodou Multilevel B-spline v programu SAGA GIS (obr. 2b) je 4200 Bq/m 2. 9 Literatura 1. Zpráva o Radiační situaci na území ČSSR po havárii JE Černobyl, Institut hygieny a epidemiologie, Centrum hygieny záření, Praha 10, Šrobárova 48, 1987 2. Databáze SÚRO Kontaminace půdy ČR 137 Cs ČR po havárii JE Černobyl (v excelu) 3. SAGA (System for Automated Geoscientific Analyses), www.saga-gis.org 10 Obrázky Obr 1a Plošné kontaminace ČR 137 Cs v důsledku havárie JE Černobyl Odběry provedeny v období od 1.5. 1986 - bodové zobrazení (909 hodnot) 6

Obr 1b Plošné kontaminace ČR 137 Cs v důsledku havárie JE Černobyl Odběry provedeny v období od 1.5. 1986 - plošné zobrazení (909 hodnot) 7

Obr 2a Plošné kontaminace ČR 137 Cs v důsledku havárie JE Černobyl Odběry provedeny v období 16.-18.6. 1986 - bodové zobrazení (798 hodnot) 8

Obr 2b Plošné kontaminace ČR 137 Cs v důsledku havárie JE Černobyl Odběry provedeny v období 16.-18.6. 1986 - plošné zobrazení (798 hodnot) 9

Obr 3a Plošné kontaminace ČR 137 Cs v důsledku havárie JE Černobyl Odběry provedeny v období od 6.5. 1986 - bodové zobrazení (868 hodnot) 10

Obr 3b Plošné kontaminace ČR 137 Cs v důsledku havárie JE Černobyl Odběry provedeny v období od 6.5. 1986 - plošné zobrazení (868 hodnot) 11

Obr 4a Plošné kontaminace ČR 137 Cs v důsledku havárie JE Černobyl Odběry provedeny v období od 10.5. 1986 - bodové zobrazení (846 hodnot) 12

Obr 4b Plošné kontaminace ČR 137 Cs v důsledku havárie JE Černobyl Odběry provedeny v období v od 10.5. 1986 - plošné zobrazení (846 hodnot) 13

Obr 5 Rozdělení plošných aktivit 137 Cs v půdě v kvantilových grafech pro log-normální rozdělení pro všechna data z hodnocených odběrů 1986 a pro data z odběrů mezi 16. a 18.6.1986 (pokud z jedné lokality bylo více výsledků, byl použit za tuto lokalitu aritmetický průměr) 14

Obr 6 Velikost srážek na území ČR v době průchodů kontaminované vzdušiny po havárii JE Černobyl v období 30.4.-9.5. 1986. Postupně od shora dolů: 1) 30.4.-1.5., 2) 4.-5.5., 3) 7.-8.5, 4) 8.-9.5. 15

16