Kvalita povrchových vod



Podobné dokumenty
OBSAH 1. ÚVOD MONITORING JAKOSTI VODY NA DROBNÝCH VODNÍCH TOCÍCH (DVT)...

KANALIZAČNÍ ŘÁD. stokové sítě obce NENKOVICE

DIELDRIN. Úvod. Závazky

PŘÍLOHY. k návrhu SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

KANALIZAČNÍ ŘÁD. stokové sítě obce SUDOMĚŘICE

7/2003 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 19. prosince o vodoprávní evidenci

NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 61 ze dne 29. ledna O b e c n á u s t a n o v e n í

LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD

Zpráva o životním prostředí ČR v roce 2009

stokové sítě obce VĚTEŘOV

Příloha č.1 Umístění hlásných profilů použitelných pro město Uherský Brod, situace 1:

KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ OBCE CHVALKOVICE

KANALIZAČNÍ ŘÁD DOLNÍ BOJANOVICE. stokové sítě obce

KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ MĚSTA. Borohrádek

DIPLOMOVÁ PRÁCE VÝVOJ CHEMISMU VODY V POVODÍ NISY. Bc. Gabriela Ziková, 2013 Vedoucí práce: doc. Ing. Martin Šanda, Ph.D.

KANALIZAČNÍ ŘÁD KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ OBCE KUNOVICE ČERVEN

PLÁN DÍLČÍHO POVODÍ OSTATNÍCH PŘÍTOKŮ DUNAJE II. UŽÍVÁNÍ VOD A DOPADY LIDSKÉ ČINNOSTI NA STAV VOD TEXT

integrované povolení

AKREDITOVANÉ ANALYTICKÉ LABORATOŘE

ÚVODNÍ ČÁST TEXTOVÁ ČÁST. II. plánovací období ( )

Hydrosféra - (vodní obal Země) soubor všeho vodstva Země povrchové vody, podpovrchové vody, vody obsažené v atmosféře a vody v živých organismech.

Povodí Labe, státní podnik

61_2003_Sb. 61/2003 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY. ze dne 29. ledna 2003

Rámcová směrnice v programech monitoringu státních sítí sledování jakosti vod

PLÁN OBLASTI POVODÍ BEROUNKY

NÁRODNÍ PLÁN POVODÍ ODRY

KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ MĚSTA PACOV MÍSTNÍ ČÁSTI BEDŘICHOV

NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ

TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL JAKOSTI VOD V PRŮBĚHU VÝROBY PITNÉ VODY

III. HYDROLOGICKÁ BILANCE JAKOSTI VODY III. HYDROLOGICAL BALANCE WATER QUALITY ASSESSMENT

Monitorovací kampaň v povodí Třešťského a Mlýnského potoka. Prosinec, 2015 Ing. Stanislav Ryšavý

KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ MĚSTA. Kostelec n. Orl.

Příčiny eutrofizace a zhoršování jakosti vody ve vodárenské nádrži Karhov: vnitřní zatížení nebo procesy v povodí?

Projekt VODAMIN Hydrochemický monitoring jakosti vod ovlivněných důlní činností v oblasti Cínovce

Hodnocení stavu vodních útvarů - komplexně i v detailu - Petr Ferbar Povodí Labe, státní podnik

ČESKÁ REPUBLIKA.

N á v r h. ZÁKON ze dne 2009, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů

2. ÚVODNÍ USTANOVENÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU

KANALIZAČNÍ ŘÁD. veřejné stokové sítě obce Podhrad

Povodí Odry, státní podnik. Krajským úřadem Moravskoslezského kraje. Krajským úřadem Olomouckého kraje. Ministerstvem zemědělství. AQUATIS a.s.

č. 98/2011 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. března 2011 o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně

PRO VEŘEJNOU KANALIZACI VODOCHODY-HOŠTICE

NAŘÍZENÍ VLÁDY. ze dne 29. ledna 2003

2. V 2 písm. a) se za slovo, trichlorethylenu vkládá slovo, tetrachlormethanu. 3. V 2 se písmeno g) zrušuje.

Republika Moldávie. Obecná charakteristika vodního hospodářství Moldávie

OBCE RAČICE - PÍSTOVICE

OBEC Banín KANALIZAČNÍ

Rekapitulace Jakostního modelu povodí Jihlavy, jeho aktualizace a rozšíření pod VD Dalešice Ing. Roman Hanák

Laboratoř CHVaK. č posouzená u ASLAB dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005

ODPADNÍ VODY ODPADNÍ VODY. další typy znečištění. Ukazatele znečištění odpadních vod. přehled znečišťujících látek v odpadních vodách

Průběh teploty vzduchu na stanici ČHMÚ Temelín v letech

integrované povolení

1991L0676 CS SMĚRNICE RADY ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (91/676/EHS)

Realizace bioplynové stanice

Žamberk. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Principy a pravidla územního plánování Kapitola C Funkční složky C.9 Vodní hospodářství

Aplikace snížené sazby daně z přidané hodnoty u piva

2.14 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Váš dopis zn. Spisová značka Vyřizuje / linka Datum S-MHMP /2012 Č.j. MHMP /2012/OOP-II/R- 258/Fi

FOSFOR A JEHO SLOUČENINY

Klasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů

SHRNUTÍ NÁVRHŮ NÁRODNÍCH PLÁNŮ POVODÍ

61/2003 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY

ZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V DÍLČÍM POVODÍ HORNÍ VLTAVY ZA ROK 2014

KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ OBCE TUCHLOVICE

Profil vod ke koupání - rybník Hnačov Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění

Implementace Water Framework Directive v České republice Směrnice 2000/60 ES, kterou se stanoví rámec Společenství pro oblast vodní politiky

KANALIZAČNÍ ŘÁD. Základní ustanovení pro napojování na veřejnou kanalizaci. / dále jen KŘ /

Kanalizační řád. stokové sítě města. HODONÍN a obce ROHATEC

PLÁN DÍLČÍHO POVODÍ OSTATNÍCH PŘÍTOKŮ DUNAJE V. OCHRANA PŘED POVODNĚMI A VODNÍ REŽIM KRAJINY TEXT

Studie zlepšení jakosti vod ve VD Vranov Frainer Thaya / Vranovská Dyje JAKOSTNÍ MODEL

Prezentace Povodí Moravy, s.p.

Tomáš Hrdinka, Petr Vlasák, Ladislav Havel, Eva Mlejnská. Možné dopady klimatické změny na vybrané ukazatele jakosti vody toků ČR


UHERSKÝ BROD 1. aktualizace k

Úplné znění výrokové části integrovaného povolení

TECHNOLOGIE ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD S VYUŢITÍM NANOVLÁKENNÉHO NOSIČE BIOMASY.

Kanalizační řád veřejné kanalizace obce OSKAVA

KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ MĚSTA ČERNOVICE

KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ OBCE ŽELIV

VODÁRNA PLZEŇ a.s. Odvádění a čištění dešťových vod na území města Plzně

BILANČNÍ MODEL POVODÍ VN BRNO únor 2012 Ing. Zuzana Gardavská, Ing. Stanislav Ryšavý, Ing. Roman Hanák

OBSAH KANALIZAČNÍHO ŘÁDU

Stručné shrnutí údajů uvedených v žádosti

Silniční okruh kolem Prahy, stavby 518 a 519 Ruzyně - Suchdol

OBSAH: B.1.Současné užívání vod... 1 B.1.1. Povrchové vody identifikace vlivů... 1 B.1.2. Podzemní vody identifikace vlivů... 19

Studie zlepšení jakosti vod ve VD Vranov Frainer Thaya / Vranovská Dyje JAKOSTNÍ MODEL

TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13)

EROZE ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY A JEJÍ VÝZNAM PRO ZANÁŠENÍ A EUTROFIZACI NÁDRŽÍ V ČESKÉ REPUBLICE

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

Vybrané prioritní látky v sedimentech a plaveninách ( ) Jarmila Halířová, Libor Mikl

B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

(EHP-CZ02-OV ) ZÁVĚREČNÝ SEMINÁŘ

PŘÍLOHA K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ PRO SPRÁVNÍ OBVOD ORP MORAVSKÁ TŘEBOVÁ

R O Z H O D N U T Í. integrované povolení

PL A TNÉ ZNĚ NÍ ČÁST PRVNÍ ZÁKON O VODÁCH (VODNÍ ZÁKON) HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ

ANALÝZA VÝZNAMNOSTI ZDROJŮ ZNEČIŠTĚNÍ V POVODÍ VODNÍ NÁDRŽE ROZKOŠ Z HLEDISKA PRODUKCE ŽIVIN

POVODNĚ V ČERVNU 2013

Plánování v oblasti vod

Okruhy SZZ Voda strategická surovina (navazující studium)

Transkript:

Kvalita povrchových vod 9. Monitoring kvality vody Obsah Monitoring jakosti vody Státní síť sledování jakosti vody v ČR Účelové sítě sledování Mezinárodní programy Účelová sledování jakosti vody Monitoring jakosti povrchových vod Monitoring kvality vody Monitorovací sítě Státní síť profilů Síťě podniků Povodí Monitoring drobných vodních toků - ZVHS Síť Lesů ČR Další sítě Programy sledování jakosti povrchových vod Národní programy Mezinárodní programy Monitorovací systém jakosti vody v ČR Monitorovací systém jakosti vody v ČR Jakub Langhammer, 2006 1

Státní síť jakostních profilů Od roku 1963 Na počátku sledování síť zahrnovala 150 profilů, 4x ročně základní chemický rozbor odebraných vzorků vody. Současný rozsah sítě 263 profilů na vodohospodářsky významných tocích. 12x až 24x ročně odebírány vzorky vody Standardně sledováno až 78 ukazatelů, ale ne všechny na všech profilech Seznam všech historicky sledovaných ukazatelů zahrnuje na 340 položek Síť profilů Vývoj rozsahu sledovaných ukazatelů Od 1963 - základní chemické a fyzikální ukazatele Od 1966 radiologické ukazatele Od 1993 5 profilů v rámci sítě MKOL (4x Labe, 1x Vltava) Od 80. let těžké kovy Od poloviny 90. let specifické organické látky Od 1996 těžké kovy v sedimentovaných plaveninách Od 1999 specif. org. látky v sedimentovaných plaveninách Data jakosti vody z profilů státní sítě Správa sítě, výběr profilů a hodnocených ukazatelů - Pořízení dat podniky Povodí Archivace a správa dat Dostupné výsledky hodnocení Ročenky Jakost vody v tocích On-line databáze na internetu www.chmi.cz/ojv Centrální databáze, Oddělení jakosti vody Jakub Langhammer, 2006 2

Síť komplexního sledování jakosti vody Komplexní monitoring vmatrici voda plaveniny sedimenty živé organismy. Méně profilů, než stávající státní síť 44 profilů Síť komplexních profilů Síť komplexního sledování jakosti vody Jakost vody Stanovení 12 x ročně podle standardních metod, saprobní index 2x ročně. Plaveniny Sledování koncentrace plavenin probíhádenně, 4x vroce je hodnoceno zrnitostní složení plavenin a je stanoven obsah těžkých kovů, celkového uhlíku a celkového fosforu. Sedimenty sledovány na profilech 2x ročně zodebraných vzorků je stanovováno zrnitostní složení pro frakci pod 0,02 mm je stanoven obsah těžkých kovů, celkového uhlíku, celkového fosforu a specifických organických látek (PCB, PAU a chlorované pesticidy). Indikátorové organismy sledován obsah těžkýh kovů, chlorovaných pesticidů a polychlorovaných bifenylů. Ukazatele stanovovány na 5 indikátorových organismech Aselus aquaticus, Herpodbella octuculata, Bithynia tentaculata, Spherium corneum, skupina Hydropsychidae a Dreissena polymorpha. Síť komplexního sledování jakosti vody Profily rozděleny do 5 skupin: Referenční profily, charakterizující pramenné oblasti toků scelkovou plochou povodí do 500 km2. Hraniční profily, zachycující stav jakosti vody na hranici mezi dvěma státy a umožňující bilanci zátěže, odcházející zčr. Hraniční profily jsou situovány na Labi, Moravě, Odře, Dyji a Lužické Nise. Uzavírající profily, výústní profily vybraných přítoků hlavních toků při celkové ploše povodí nad 1000 km2. Postupové profily, charakterizují změny zátěže vtoku spostupně rostoucí plochou povodí, přičemž plocha povodí těchto profilů přesahuje 2500 km2. Účelové profily, umístěné pod zdroji stálého specifického znečištění a pod jinými významnými zdroji znečištění. Síť komplexního sledování jakosti vody Rozsah sledovaných parametrů upraven tak, aby bylo pokryto co nejvíce sloučenin uvedených v Rámcové směrnici EU. Prioritní látky: halogenované organickésloučeniny organofosforové sloučeniny látky s karcinogenními, mutagenními účinky, ovlivňující reprodukci ve vodním prostředí látky persistentní, biologicky akumulovatelné a organické a toxické látky kovy a jejich sloučeniny arsen a jeho sloučeniny biocidy a prostředky na ochranu rostlin látky v suspensi látky přispívajícík eutrofizaci látky, které majínepříznivý vliv na kyslíkovou rovnováhu Jakub Langhammer, 2006 3

Další sítě sledování kvality vody Ostatní sítě monitoringu kvality vody sledování jakosti vody hraničních toků síť sledování a.s. Povodí na nádržích a účelových profilech, které nejsou součástí státní sítě síť sledování malých vodních toků a nádrží, provozovaná Zemědělskou vodohospodářskou správou (dříve Státní meliorační správou) účelová sledování Mezinárodní komise na ochranu Labe (MKOL), Projektu Labe, Projektu Morava a Projektu Odra síť sledování jakosti podzemních vod Sledování jakosti drobných vodních toků Monitoring ZVHS V rámci monitorovacích programů zajišťovaných Státní meliorační správou od 2001 Zemědělská vodohospodářská správa 372 profilů 32 sledovaných ukazatelů Souhrnné výsledky monitoringu na www.zvhs.cz Monitoring jakosti vody na drobných vodních tocích Monitoring jakosti vody na malých vodních nádržích Monitoring dusičnanů pro potřeby nitrátové směrnice ES (91/676/EHS) Monitoring sedimentů Sledované látky BSK 5 Dusičnanový dusík Amoniakálnídusík Celkový fosfor Enterokoky Bakterie F koli Chlorofyl a Rtuť PCB PAU Monitoring ZVHS síť profilů Mezinárodní programy a sítě monitoringu kvality vody Jakub Langhammer, 2006 4

Spolupráce na hraničních vodách Česko má se všemi svými sousedy podepsány bilaterální smlouvy o ochraně hraničních vod. S Německem od 25.9. 1997 S Polskem od 7.8.1958 S Rakouskem od 18.3.1970 Se Slovenskem od 16.12.1999 Spolupráce vychází zúmluvy OSN o ochraně a využívání hraničních vodních toků a o mezinárodních jezerech zroku 1996. Česko úmluvu podepsalo roku 2000. Plněna prostřednictvím práce mezinárodních komisí. Mezinárodní programy monitoringu Zabezpečení provozu mezinárodních programů je součástí státní sítě sledování. Jedná se sice o smluvně potvrzenou spolupráci, její plnění je ale založeno spíše na dobrovolnosti. Hlavní programy: Mezinárodní komise pro ochranu Labe - MKOL (od 1990) Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje MKOD (od 1999) Mezinárodní komise pro ochranu Odry - MKOO (od 1999) MKOL Mezinárodní komise pro ochranu Labe. Založena 8.10.1990 v Magdeburku - ČSSR, SRN, EU Cíle: umožnit užívánívody (především získávánípitné vody z břehové infiltrace a zemědělské využívánívody a sedimentů) dosáhnout co nejpřirozenějšího ekosystému se zdravou četnostídruhů, trvale snižovat zatíženíseverního moře z povodílabe. získáváníprimárních dat o jakosti vody v Labi a na závěrových profilech jeho významných přítoků v celém mezinárodním povodí. Kdosaženítěchto cílů je třeba zejména: zlepšit stav Labe a jeho přítoků z fyzikálního, chemického a biologického hlediska v komponentech voda, plaveniny, sedimenty a organismy zvýšit ekologickou hodnotu poříčníkrajiny Labe. MKOL 9.-10.12 1991 přijat Naléhavý program ke snížení odtoku škodlivých látek Cíldosáhnout sníženíemisí15 prioritních látek znejdůležitějších průmyslových zdrojů znečištěnívýstavbou čistíren odpadních vod. 12.12.1995 schválen Akční program Labe,v němž se stanovily cíle, které mají být splněny do roku 2010: sníženíznečištěníkomunálních a průmyslových odpadních vod snížení plošného znečištění ze zemědělství sníženíznečištěníze skládek, srážek zlepšeníbiotopních struktur opatření na ochranu před havarijním znečištěním vody 21.-22.10.1997 schváleny cílové záměry, které vyjadřují žádoucí stav. Nejsou právně závazné a postrádají časový horizont. MKOD Členské země -státy spadající do povodí Dunaje Německo, Rakousko, Slovinsko, Česko, Slovensko, Chorvatsko, Maďarsko, Srbsko a Černá hora, Rumunsko, Bulharsko, Ukrajina a Moldávie Cílem je dosáhnout a udržet vyrovnané vodohospodářství. Kroky k dosažení cílů: přijmutíprávních předpisů pro manipulaci s látkami nebezpečnými vodám přijmutíprávních předpisů ke sníženíznečištěnílátkami zplošných zdrojů (zejména zemědělství) vzájemná spolupráce při eliminaci znečištěnívod dopravou stanoveníemisních limitů pro jednotlivá průmyslová odvětví V Česku probíhá monitorování na dvou profilech: Morava-Lanžhot a Dyje-Pohansko). MKOO Členské země: Německo, Česko, Polsko a EU Cíle: předcházet a trvale snižovat zatížení Odry a Baltského moře znečištěním. získávání pitné vody z břehů infiltrací a vodu pro zemědělství přiblížení ekosystému co nejvíce původnímu stavu Nevýhodou tohoto programu je absence jednotného monitorovacího systému. 2002 byla zřízena pracovní skupina, která má za úkol jednotný monitoring a vyhodnocování výsledků vytvořit. V ČR do programu zapojen 1 profil (Odra - Bohumín). Jakub Langhammer, 2006 5

Účelová sledování kvality vody Vlastní hodnocení kvality vody Účelová hodnocení Doplňková sledování Výzkumné programy Bakalářské/magisterské/doktorské práce Možnosti stanovení ukazatelů jakosti vody v terénu Okamžitá měření Rozbory pomocí mobilních zařízení Odběry vzorků jakosti vody Účelový monitoring Doplňková sledování Kontrola zdrojů znečištění Monitoring havarijních situací Jednorázové plošné odběry Nezávislé výzkumné projekty Bakalářské/magisterské/doktorské práce Založení monitoringu Nárazové plošné odběry Bilanční hodnocení látkových vnosů z hlavních toků a zdrojů znečištění Prostorová distribuce znečištění jako doplněk dlouhodobého monitoringu ve výústním profilu Středně- a dlouhodobý monitoring Monitoring na dosud nesledovaných povodích Založení stálých profilů Stanovení periody odběru Pokrytí ucelených časových období hydrologický rok Vlastní monitoring příklad Projekt Hodnocení látkového odnosu z geograficky odlišných prostředí 2000-03 Povodí Blšanky, Lužické Nisy, Loučky a Olšavy Plošný monitoring 4x ročně Doplnění dat z výústních profilů Sledované parametry Průtok Základní fyzikální a chemické ukazatele Koncentrace plavenin Metoda hodnocení Laboratorní rozbory Mobilní analytika Gryf/Merck Povodí Blšanky Profil B4 Profil B8 Odnos BSK5 72.1 t/r Odnos BSK5 3.7 t/r Pom ěr BSK5/CHSK 0.31 0.15 Profil B10 Profil B7 Pom ěr BSK5/CHSK Odnos BSK5 20.2 t/r Profil B1 0.078 B1 Odnos BSK5 79.3 t/r 0.13 0.28 B7 B3 B10 B8 B5 B9 Profil B3 Odnos BSK5 Odnos BSK5 5.6 t/r 2001 t/r B6 0.28 kód plocha název profilu Q 2001 100 Profil B6 B1 35.576 Blšanka - Holedeč 0.85 50 Odnos BSK5 11.8 t/r B3 Profil 42.682 B5 Černocký potok - Siřem 0.07 10 Odnos BSK5 2.4 t/r 0.15 B4 65.624 Blšanka - Siřem, nad soutokem s Černockým potokem 0.68 Profil B9 0.14 Odnos BSK5 15.1 t/r 0 4 8 km B5 34.27 Očihovecký potok, Očihovec 0.05 0.15 B6 86.102 Podvinecký p. - Kryry 0.13 B8 43.869 Mlýnecký p. - Kryry 0.03 B9 56.063 Blšanka - Mukoděly 0.27 B10 9.872 Blšanka - Kalvárie 0.10 Jakub Langhammer, 2006 6

Povodí Lužické Nisy Povodí Loučky Profil N8 Odnos BSK5 705.1 t/r 0.33 Profil N7 Odnos BSK5 493.7 t/r 0.29 N6 N5 N3 kód plocha název profilu Q2001 N1 57.885 Luž. Nisa - Proseč n. N. 0.92 N2 81.682 Luž. Nisa - St. Pavlovice, 1.10 nad Černou Nisou Profil N5 N3 26.558 Černá Nisa - St. Pavlovice, ústí 0.52 Odnos BSK5 37.8432 t/r N5 78.096 Jeřice - Chrastava 1.00 0.15 N6 47.238 Luž. Nisa - Chrastava, nad Jeřicí 3.10 Profil L8 Odnos BSK5 843.5 t/r 0.19 L8 Profil L7 Odnos BSK5 73.8 t/r 0.13 N8 64.139 Luž. Nisa - Hrádek n. N., u hranic 4.30 Profil N3 Odnos BSK5 31.2 t/r 0.13 Profil L6 Odnos BSK5 8027.17 t/r 0.28628 L6 L7 L5 Profil L5 Odnos BSK5 5042.6 t/r 0.08 Odnos BSK5 2001 t/r 500 250 50 0 4 Profil N6 Odnos BSK5 635.5 t/r 0.34 Profil N4 Odnos BSK5 471.9 t/r 0.56 Profil N2 Odnos BSK5 383.2 t/r 8 km 1.01 N2 N1 Profil N1 Odnos BSK5 95.7 t/r 0.33 Profil L4 Odnos BSK5 7.4 t/r 0.19 Odnos BSK5 2001 t/r 200 100 20 0 4 8 km Profil L3 Odnos BSK5 4459.2 t/r 0.09 L3 L4 kód plocha název profilu Q2001 L1 74.137 Libochovka - nad 0.60 D. Loučkami L2 2.388 Loučka - Dolní Loučky, výústní 2.10 profil L2 L3 71.41 Loučka Újezd 1.49 L1 Profil L1 L4 72.162 Libochovka - Jeřábkův mlýn 0.05 Odnos BSK5 1356.7 t/r L5 13.345 Loučka - Mirošov most 1.30 0.15 Profil L2 BSK5 8549.7 L6 76.84 Loučka (Bobrůvka) Olešínka, hl. tok 1.10 Odnos t/r L7 29.144 Olešná - most před Olešínkou 0.20 0.11 L8 46.276 Loučka (Bobrůvka) pod Novým M.n.M 0.50 Povodí Olšavy Výsledky monitoringu Profil O7 Odnos BSK5 1.98677 t/r 0.39375 O7 Profil O3 Odnos BSK5 46.9 t/r 0.21 O8 Profil O5 Odnos BSK5 9.0 t/r 0.26 O3 O5 Profil O1 Odnos BSK5 216.5 t/r 0.41 O1 O6 Profil O6 Odnos BSK5 18.4 t/r 0.23 O4 Odnos BSK5 2001 t/r kód plocha název profilu Q2001 O1 30.725 Olšava - Uherský Brod 1.30 Profil O2 Odnos BSK5 41.5 t/r 0.41 O2 Profil O4 Odnos BSK5 64.7 t/r 0.44 0 4 200 O2 82.081 Nivnička - Uherský Brod 0.32 O3 10.326 Luhačovický p. Újezdec 0.44 100 20 O4 42.134 Olšava - Šumice (pod mostem) 0.39 O5 37.315 Kladenka Nezdenice 0.12 8 kmo6 66.002 Olšava - Bojkovice (brod pod vsí) 0.28 O7 70.238 Luhačovický p. Biskupice 0.02 O8 62.31 Černý p. - Bojkovice (nad soutokem s Luhačovickým p.) 0.04 Výsledky Srovnání látkového odnosu z různých povodí Porovnání režimu znečištění Porovnání prostorové distribuce zátěže toků v závislosti na geografických podmínkách specifický látkový odnos Referenční hodnoty pro model erozního rizika Specifický látkový odnos srovnání 4 povodí povodí BSK5 CHSKCr N-NH4 N-NO3 Pcelk RL NL Blšanka 0.382 2.180 0.033 0.325 0.016 54.396 6.137 Lužická Nisa 1.970 6.785 0.213 0.824 0.047 15.690 102.354 Olšava 1.747 6.015 0.189 0.731 0.041 13.910 90.743 Loučka* 0.409 1.557 0.047 0.981 0.028 14.584 6.799 Výsledky specifický látkový odnos BSK5 N-NO3 N-NH4 Jakub Langhammer, 2006 7

0 4 8 km Kvalita povrchových vod - 9 Výsledky Model erozního rizika Výsledky Kritické zóny erozní ohroženosti Erozní riziko Luž. Nisa Prahování Olšava G+P+L+S 4 8 12 16 18 24 Loučka Kritické oblasti Blšanka Olšava Jakub Langhammer, 2006 8