ANATOMIE DOLNÍCH KONČETIN KOSTRA DOLNÍ KONČETINY "Noha je umělecký výtvor složený ze 26 kostí, 107 vazů a 19 svalů" skládá se ze dvou částí pletenec dolní končetiny (spojení končetiny s trupem) kostry volné dolní končetiny PLETENEC (cingulum) je tvořen jedinou kostí, která vznikla srůstem tří párových kostí v jednu jedinou. kosti pánevní s kostí křížovou a sponou stydkou Pánevní kost (pelvis, os coxae) srůst kostí sedací kost (os ischii) kyčelní kost (os ilium) stydká kost (os pubis) pánev je spojena s křížovou kostí nepohyblivým tuhým kloubem (amphiarthrosis). dolní končetina je k trupu připojena mnohem pevněji než horní (připojena kloubním spojením s hrudní kostí a pomocí svalů.) KOSTRA VOLNÉ DOLNÍ KONČETINY Stehenní kost (femur) Čéška (jablíčko) (patela) Lýtková kost (fibula) Holenní kost (tibia) Kostra stehna (skeleton femoris) Stehenní kost (femur) je největší kostí v lidském těle kloubně spojena s pánví v kyčelním kloubu a s čéškou, holenní a lýtkovou kostí v kolenním kloubu. krček a kost stehenní svírají úhel 130 Kostra bérce (skeleton cruris) je tvořen dvěma kostmi holenní kost (tibia) = rozšiřuje se a na vnitřní straně vybíhá ve vnitřní kotník (k palci) lýtková kost (fibula) = na dolním konci vybíhá na zevní straně v zevní kotník (k malíku) Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 22
Kosti nohy (skeleton pedis) kostěný podklad nohy tvoří kotníky kosti holenní a lýtkové kosti zánártní, kosti nártní, kosti články prstů 7 kostí zánártních, (ossa tarsi) 1.kost patní (calcaneus), 2.kost hlezenní ( talus), 3.kost loďková (os naviculare), 4,5,6 = tři kosti klínové: vnitřní, střední a zevní (os cuneiforme mediale, intermedium, laterale), 7.kost krychlová (os cuboideum) 5 kosti nártních (ossa metatarsi), je jich 5 ( I, II, III, IV, V) Kosti prstů ( phalanges) na palci jsou 2 články a na ostatních 3 KLOUBY A VAZY DOLNÍ KONČETINY Kyčelní kloub ( articulatio coxae ) připojuje dolní končetinu k pánevním kostem flexe, extenze, rotace, abdukce, addukce dolní končetiny největší kloub v lidském těle Kolenní kloub ( articulatio genus) k vyrovnání zakřivení - menisky (chrupavčité destičky poloměsíčitého tvaru), jsou připojeny k tibii (holenní kosti) přední plocha kloubu patella (čéška) - vložena do úponové šlachy čtyřhlavého svalu stehenního kloubní pouzdro je silné a zpevněné postraními vazy uvnitř jsou dva samostatné zkřížené vazy stabilita je předpokladem stability celé dolní končetiny hlavním pohybem flexe (ohnutí), extenze (natažení), rotace při ohnutém koleni s rozsahem 120 150 Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 23
Klouby nohy funkční, ale málo pohyblivý celek než na rukou kosti nohy (ossa tarsi) vytvářejí podélné a příčné klenutí - nožní klenbu nožní klenba - noha se opírá na čtyřech bodech - význam pro pružné našlapování další kloubní spojení je kost patní + hlezenní a člunkovou patní + krychlovou krychlová + člunková člunková + klínová krychlová + kostí klínové kosti nártní + prstové články Vazy zesilují pouzdro v místech, kde je kloub více namáhaný omezuje nežádoucí pohyb zabezpečují dotyk kloubních ploch (vazy kloubu kolenního) CÉVY DOLNÍ KONČETINY může je rozdělit do 3 skupin : tepny( artérie), žíly (vény), vlásečnice ( kapiláry) TEPNY (artérie) vedou okysličenou krev ze srdce, pod velkým tlakem ( kromě plicnice ta je bez kyslíku) přecházejí v tepénky a ty se větví do vlásečnic. mají pevné a pružné stěny na vnější straně mají vazivový obal, který obsahuje nervy (autonomní nervstvo) - sympatické nervy (vazokonstrikční účinky, tj. stahování cév) a parasympatické nervy (vazodilatační - roztahování cév). vedou tudy senzitivní vlákna z baro- (tlak, v aortě a krkavicích) a chemoreceptorů (množství O2 a CO2) do prodloužené míchy. střední část stěny je tvořena vazivem s elastickými vlákny. proudění krve - při systole komor se na začátku aorty vyduje stěna, vrací se zpátky. vydouvání a stlačování stěny postupně přechází k periferiím a tlačí krev. rychlost proudění krve je v aortě 30 cm/s a 0,5 cm/s ve vlásečnicích. vnitřní strana je vystlána vrstvou endotelových buněk, tj. tenkých buněk s nesmáčivým povrchem, které produkují různé látky. Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 24
Tepénky (arterioly) jsou menší. stavba stěny je stejná jako u tepen, pouze střední vrstva je tvořena hladkou svalovinou místo elastického vaziva. ŽÍLY (vény) odvádějí krev z dolní končetiny do duté žíly kapsovité chlopně, které usměrňují tok krve. krev je odváděna systémem hlubokých žil, ke kterému patří přední a zadní holenní žíla a zákolenní žíla, která pokračuje jako stehenní žíla systémem povrchových žil, ke kterým patří véna saphena magna (vnitřní kotník -vnitřní strana lýtka - až tříselná krajina, která se spojuje se stehenní žilou) véna saphena parva ( vnější kotník v jamce zákolenní vstupuje do zákolenní žíly) VLÁSEČNICE (kapiláry) celkový povrch vlásečnice 6 400 m2. krev v nich proudí rychlostí asi 0,5 mm/sec stěny tvoří pouze vrstva endotelových buněk, je velice tenká prostupují všechny tkáně kromě pokožky a její deriváty (nehty, vlasy, chlupy), oční rohovka a chrupavky. - prostupují živiny, kyslík z krve do tkání, obráceně pak oxid uhličitý a odpadní látky. jejich stěnou mohou prostupovat i leukocyty - uplatnění při obraně proti infekci. NERVY DOLNÍ KONČETINY mozkomíšní periferní nervy vychází z pleteně bederní a pleteně křížové P.B = nerv stehenní (ovlivňuje přední strany stehna a svaly vnitřní strany stehna ) P.K = ovlivňují hluboké svaly na zadní straně kloubu kyčelního nervy hýžďové nerv sedací lat. ischiadicus (nejmohutnější nerv v lidském těla), na něj navazuje nerv holení (ovlivňuje svaly na zadní straně stehna a bérce) vstupuje do chodidla a dělí se na vnitřní a vnější nerv chodidlový druhá větev sedacího nervu je lýtkový nerv společný Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 25
nerv lýtkový povrchový pro dlouhý a krátký sval lýtkový a nerv lýtkový hluboký pro svaly na přední straně bérce a na hřbetu nohy SVALY DOLNÍ KONČETINY je jich velké množství dělíme je do skupin svaly v oblasti kyčelního kloubu svaly stehna svaly bérce svaly nohy Svaly stehna rozdělují na svaly přední a zadní P Z čtyřhlavý sval stehenní (musculus quadriceps femoris) sval krejčovský (musculus sartorius) dvojhlavý sval stehenní (musculus biceps femoris) sval pološlašitý (musculus semitendinosus) sval poloblanitý (musculus semimembranosus) sval zákolenní (musculus popliteus) Svaly bérce rozdělujeme na přední, zadní a zevní skupinu svalů Přední skupina sval holenní (M. tibialis anterior) dlouhý natahovač prstů (M. extensor digitorum longus) dlouhý natahovač palce (M. extensor hallucis longus) Zadní skupina Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 26
P dělíme ji na povrchní a hlubokou trojhlavý sval lýtkový (M. triceps surae)- ten se skládá dvojhlavý sval lýtkový (M.gastrocnemius) šikmý sval lýtkový (M. soleus) sval chodidlový (M. plantaris) H zadní sval holenní (M.tibialis posterior) dlouhý ohybač prstů (M. flexor digitorum) dlouhý ohybač palce (M.flexor hallucis longus) Zevní skupina svalů dlouhý sval lýtkový (M. peroneus longus) krátký sval lýtkový (M. peroneus brevis) Svaly nohy dělíme je na svaly hřbetní strany nohy, svaly chodidlové strany nohy SHSN krátký natahovač prstů (M. extensor digitorum brevis) Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 27
krátký natahovač palce (M. extensor brevis) SCHSN palcová, malíková, střední Palcová skupina odtahovač palce (M. abductor hallucis) přitahovač palce (M. adductor hallucis) krátký ohybač palce (M. flexor digitorum brevis) Malíková skupina odtahovač malíku (M. abductor digiti minimi V) krátký ohybač malíku (M. flexor digiti minimi brevis V) Střední skupina svaly mezikostní krátký ohybač prstů (M. flexor digitorum brevis) čtyřhranný sval chodidlový (M. quadratus plantae) KLENBY NOŽNÍ dělíme ji na podélná klenba vnitřní, zevní,příčná přední Vnitřní klenba začíná na spodním hrbolu kosti patní = na kost hlezenní, kost člunkovou, první kost klínovou a na první kost nártní ( v místě hlavičky končí) Zevní klenba začíná na spodním hrbolu patní kosti = na kost krychlovou a pátou kost nártní (v místě hlavičky končí) Příčná přední je vytvořena klenutím hlaviček druhé až čtvrté kosti nártní opírá se o podložku ve třech bodech spodní hrbol patní hlavička první kosti nártní hlavička páté kosti nártní výška klenby je individuální (vysoká, nízká), během života se může měnit kosti klenby nohy drží pohromadě vzájemné kloubní spojení kostí pevné vazy svaly Svaly nohy a bérce jsou nejdůležitější měkkou tkání nohou jsou li dobře vyvinuty a trvale procvičovány, jsou schopny až do stáří udržet klenbu ve správném postavení Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 28
jsou pevné, ale pružné při zatížení dokáže poklesnout až o 3 cm, po odpočinku se vrací do původní podoby při dlouhodobém přetěžování dochází k trvalému poklesu a vytvoření ploché nohy na správné postavení má vliv přední sval holenní příčné bříško přitahovače palce Vazy nohy napomáhají ke správnému postavení kleneb nejvíce napomáhá dlouhý vaz chodidlový Úloha kleneb nožních umožňují chůzi pomocí odvíjení nohy od podložky umožňují pružnou chůzi i na tvrdé podložce tlumí otřesy (dotyk nohy s podložkou) Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 29