Podkladová studie pro 2014+ - analýza podpory podnikání ve vazbě s výzkumem, vývojem a inovacemi, vzděláváním, ŽP a rozvojem venkova 11. 4.



Podobné dokumenty
Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU Sociální podnikání a sociální ekonomika

RPS/CSF Budoucnost politiky HSS Česká republika 2004>2006

Čerpání prostředků z fondů EU za programové období Petr Hovorka a Jan Kůs. Ministerstvo financí České republiky

Informace pro pracoviště AV ČR

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK)

Operační program Podnikání a inovace Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

Vnější podpora spolupráce

Výstupy evaluace PŘÍLOHA 4. Analytická část. Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje Programu rozvoje KHK

ALOKACE PROSTŘEDKŮ Z EVROPSKÝCH FONDŮ PRO VYBRANÉ OP [ÚDAJE V MILIONECH EUR]

Podpora výzkumu a vývoje v OPPI a plánované otevření programů žadatelům

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ NÁRODNÍ ORGÁN PRO KOORDINACI MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA

PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE OPERAČNÍHO PROGRAMU VÝZKUM A VÝVOJ PRO INOVACE

MOŽNOSTI ČERPÁNÍ FINANCÍ Z FONDŮ EU PRO ZŠ BOHDALICE A OBEC BOHDALICE

Výroční zpráva Operačního programu Podnikání a inovace za rok 2014

Analýza pokroku realizace ROP SČ

Zpráva o realizaci ROP Střední Morava pro Monitorovací výbor ROP SM. (stav k )

Dotace pro váš rozvoj a záměry

MALÝ PRŮVODCE VELKÝMI MOŽNOSTMI

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Mezinárodní strojírenský veletrh Brno Rozjednaný stav

Průběh čerpání strukturálních fondů

Příloha č. 2 k rozhodnutí ministra o vydání Dodatku k Metodickému pokynu. Č.j.: 15450/ Metodický pokyn

Výzva I - Poradenství. Operační program Podnikání a inovace

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci. PŘEHLED OTEVŘENÝCH VÝZEV k 20. září 2010

Operační program Podnikání a inovace SPOLUPRÁCE

Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 Příprava na programovací období

Příprava MPO na budoucí programovací období

Výroční zpráva za rok 2009

OP PODNIKÁNÍ A INOVACE. OPPI Program POTENCIÁL

Příloha 6 Vazba strategie na relevantní strategické dokumenty

Aktuální úkoly v oblasti kohezní politiky se zaměřením na současnost a budoucnost

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci PRAHA JAKO ŽADATEL A PŘÍJEMCE ZE SF / FS A NÁRODNÍCH ZDROJŮ

ITI ostravské aglomerace

Rozvoj venkovských oblastí na Vysočině. Magdaléna Svatoňová

Monitoring dotačních titulů a programových příležitostí

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost

Budoucnost kohezní politiky v letech

Hodnocení založené na důkazech: je možné u ex-ante hodnocení?

Nastavení společné řeči

ALTERNATIVY FINANČNÍCH ZDROJŮ EU PRO MALÉ A STŘEDNÍ FIRMY V REGIONU

Podpora výzkumu, vývoje a inovací na Ministerstvu průmyslu a obchodu

Analýza vazeb mezi operačními programy

Prováděcí dokument ROP NUTS 2 SČ Změna minimální hranice celkových způsobilých výdajů projektu z 5 milionů Kč na 3 miliony Kč


Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014

CzechInvest a podpora technologických platforem. Mgr. Marie Danišová projektová manažerka Praha, 19. září 2014

David Marek 20. dubna 2012

Zpracovatelský tým: Centrum EP, Oddělení rozvoje

ZPRÁVA O REALIZACI REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI STŘEDNÍ ČECHY PRO 16. ZASEDÁNÍ MONITOROVACÍHO VÝBORU

Monitoring dotačních titulů a programových příležitostí

Monitoring dotačních titulů a programových příležitostí

DOTACE EU PRO VZDĚLÁVÁNÍ

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

ECC Bulletin. Bilance čerpání dotací v roce 2014 = 441 miliard již proplaceno. Ohlédnutí za dotačním obdobím číslo: 15 leden 2015

Synergie, komplementarity a mechanismy koordinace mezi IROP a ostatními operačními programy

Strategické plánování a management VaV v České republice ve světle nového finančního rámce EU 2014+

CZECHINVEST A STRUKTURÁLNÍ FONDY. Služby CzechInvestu v oblasti strukturálních fondů. Naši klienti

Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF. Evropský fond pro regionální rozvoj. Finanční nástroje

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci PŘEHLED OTEVŘENÝCH VÝZEV K 18. LEDNU 2012

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Řešení. Východiska řešení. Rizika

ZPRÁVA O REALIZACI REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI STŘEDNÍ ČECHY PRO 17. ZASEDÁNÍ MONITOROVACÍHO VÝBORU

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK)

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Rozvojové priority regionů ČR z pohledu budoucí kohezní politiky

EVROPSKÉ FONDY Tomáš Chmela, tajemník SMS ČR

Obsah prezentace. OP Podnikání a inovace a OP Výzkum a vývoj pro inovace - synergie programů. OP PI a OP VaVpI synergie OPPP

Informační brožura ke konferencím

Programy Technologické agentury ČR R v roce Ing. Václav Fencl, CSc. jednatel

Možnosti financování MSP

Regionální podpora výzkumu, vývoje a inovací kde a jak získat finance. Ředitel Regionální kanceláře CzechInvest pro Jihomoravský kraj

Specifický program Myšlenky (Ideas)

Program rozvoje venkova ČR ohlédnutí za obdobím a výhled na období

ZPRÁVA O REALIZACI REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI STŘEDNÍ ČECHY PRO 12. ZASEDÁNÍ MONITOROVACÍHO VÝBORU

Podpora výzkumu a vývoje v oblasti čisté mobility na Ministerstvu průmyslu a obchodu

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost

CzechInvest Programové období Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

Konference Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Řídicí orgán OPPI

MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU

Stav vyjednávání finančního rámce EU Michal Částek Ministerstvo financí ČR

Hlavní aktivity agentury

PORADENSTVÍ. Ministerstvo průmyslu a obchodu. České republiky. Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Řídící orgán OPPI

Ing. Marian Piecha Ph.D. LLM

Přehled nástrojů na podporu inovačního podnikání v gesci MPO ČR

Mezinárodní porada ředitelů vědeckotechnických parků


Moţnosti čerpání dotace

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky OPERAČNÍ PROGRAM PODNIKÁNÍ A INOVACE NA LÉTA

PŘÍLOHA 1 PODROBNÝ POPIS VZTAHU NÁRODNÍCH PROGRAMŮ PODLE RESORTŮ A STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE

GRANTOVÁ SCHÉMATA IMPLEMENTOVANÁ V RÁMCI SROP V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI PRO 4. KOLO VÝZVY

Výzkum, vývoj, inovace a jejich podpora z fondů a politik EU

Odborný obsah byl připraven ve spolupráci se společností enovation, s.r.o., Centram andragogiky s.r.o. a Ministerstvem zahraničních věcí.

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost

Řízená výzva pro předkládání ţádostí v rámci ROP SV oblast podpory 1.2

Ex-ante hodnocení Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Shrnutí Závěrečné zprávy

Možnost zapojení MAS do Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK)

1. Úvod Hlavní rozvojové dokumenty města Územní plán města Příbora Povodňový plán města... 3

PODPORA PODNIKÁNÍ A INVESTIC ZE STRANY MSK

Program rozvoje. venkova. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Operační program Podnikání a inovace - nástroj podpory podnikatelů z prostředků evropských fondů

PODPORA FIREM FORMOU DOTACÍ S DŮRAZEM NA INFRASTRUKTURU PRO PODNIKÁNÍ

Transkript:

Podkladová studie pro 2014+ - analýza podpory podnikání ve vazbě s výzkumem, vývojem a inovacemi, vzděláváním, ŽP a rozvojem venkova 11. 4. 2012

OBSAH 1. Postup realizace zakázky 2. Dosavadní výstupy zakázky 3. Analyzované OP a jejich oblasti podpory 4. Tematické klastry 5. Diskuse

1. Dosavadní postup realizace zakázky - Etapa 1: Identifikace analyzovaných oblastí podpor, Vymezení jednotlivých tématických klastrů a jejich vzájemných vazeb, - Etapa 2: Hodnocení úspěšnosti hodnocených oblastí podpory, - Etapa 3: Hodnocení z hlediska požadavků EU, - Etapa 4: Výsledky hodnocení.

2. Dosavadní výstupy zakázky - Přehledové tabulky se základní identifikací analyzovaných oblastí podpory - Podrobné tabulky k zaměření analyzovaných oblastí podpory - Výstupy k hodnocení úspěšnosti analyzovaných oblastí podpor - Slovní zhodnocení úspěšnosti analyzovaných oblastí podpory - Mikrostudie - Zhodnocení výsledků předchozích studií k analyzovaným oblastem podpory a celkovým socio-ekonomickým trendům ve zkoumaných oblastech - Zhodnocení souladu analyzovaných oblastí podpor se základními strategickými dokumenty - Dílčí závěry a doporučení

3. Analyzované OP a jejich oblasti podpory - KLÍČOVÉ OBLASTI PODPORY: - především oblasti podpory OPPI, OP VaVPI, oblasti podpory cestovní ruch v ROPech, podnikání v OPPK - OSTATNÍ OBLASTI PODPORY: oblasti podpory vážící se k podnikání typicky PRV, OPR, územní (přeshraniční) spolupráce, národní tituly, OPŽP

4. Tematické klastry - Vymezení tematických klastrů: Podpora podnikání a konkurenceschopnosti podniků, Posilování vývojových a inovačních schopností podniků, Rozvoj výzkumných a vývojových kapacit, Ekoinovace.

4.1. Podpora podnikání a konkurenceschopnosti podniků úzká vazba na přímou podporu zakládání podnikatelských subjektů a rozvoje jejich činnosti, s podporou podnikání v širším slova smyslu, a to formou celé řady intervencí. Do tohoto klastrového tématu patří také oblast podpory cestovního ruchu jako jeho samostatné podtéma; společným ideovým východiskem je podpora podnikavosti, vznik a rozvoj podniků, ekonomizaci místního potenciálu, vytváření přirozených podmínek pro vytváření pracovních míst (v území), uplatnění nových produktů a služeb na trhu, nových prodejních modelů, posilování dostupnosti ICT a jejich uplatnění v podnikové praxi. Tento tematický klastr tedy zastřešuje i opatření ovlivňující základní konkurenceschopnost podniků.

4.1. Podpora podnikání a konkurenceschopnosti podniků tematický klastr je úzce propojen s tématy vzdělávání, zvyšování zaměstnanosti (aktivní politika zaměstnanosti, opatření na trhu práce), posilování dostupnosti a obslužnosti území. Vytváří předpoklady pro rozvoj podniků a následné posilování jejich vývojových a inovačních schopností v hospodářsky slabých a strukturální přeměnou postižených regionech.

4.1. Podpora podnikání a konkurenceschopnosti podniků Úspěšnost realizace podpory je sledována ve dvou rovinách: - Prvním hlediskem je schopnost využít prostředky alokované pro realizaci podpory. Spočívá tedy ve zkoumání poptávky a nabídky, jejich objemu a vzájemného vztahu. Primárně se soustředíme na posouzení objemu viditelné poptávky, zachycené MSC2007, kterou je možné dokomponovat dle územního principu a cílové skupiny. Odlišnosti ve výkaznictví operačních programů pro potřeby MSC2007, které např. u OPPI nezachycují neúspěšné žádosti tj. stavy N0-N3, je však nutné také vzít v úvahu. Dalším faktorem, který se opět projevuje u OPPI, je cílování poptávky ze strany administrátora dle výše alokace konkrétní výzvy předkládání projektů je znemožněno po dosažení násobku alokace uvedené ve výzvě programu.

4.1. Podpora podnikání a konkurenceschopnosti podniků Úspěšnost realizace podpory je sledována ve dvou rovinách: - Doprovodnou informací, která má však spíše význam finančně účetní, z hlediska vztahu státu a EU (národní účetnictví), je pak reálné čerpání evropských zdrojů. - Druhým hlediskem je úspěšnost realizace podpory z hlediska naplňování cílů podpory, které je sledováno prostřednictvím indikátorů výstupů a výsledků. Obdobný postup je realizován i v případě ostatních klastrů s drobnými úpravami s ohledem na specifika zkoumaných oblastí podpory.

4.1. Podpora podnikání a konkurenceschopnosti podniků Bankovní a další finanční produkty Oblast podpory: 1.1. Podpora začínajícím podnikatelům (START) - o prostředky na zahájení rozvoje podnikání je ze strany žadatelů zájem vysoký podíl zazávazkovaných prostředků (96 %); i když je doposud vyčerpáno velmi málo prostředků, přesto, vzhledem k objemu zazávazkovaných prostředků, je možné předpokládat hladké splnění finančních cílů. Oblast podpory: 1.2. Využití nových finančních nástrojů (JEREMIE) - Český rozvojový, uzavřený investiční fond, výběr spravující IS, - podpora zaměřená na vzniku podniků formou seed capital a start upů na straně jedné, a na vstup soukromých investorů do již existujících podniků (venture capital), - riziko poptávky (nápady, kapitál) x povinnosti onhospodařovatele, jeho cíle

4.1. Podpora podnikání a konkurenceschopnosti podniků V tomto tematickém klastru jsou zahrnuty následující oblasti podpory OPPI poskytující granty: 2.2. Podpora nových výrobních technologií, ICT a vybraných strategických služeb, 5.3. Infrastruktura pro podnikání, 6.1. Podpora poradenských služeb a 6.2. Podpora marketingových služeb. - Výrazně se liší poměr poptávky k alokaci, která u oblasti podpory 2.2. Podpora nových výrobních technologií, ICT a vybraných strategických služeb dosáhla 148 % alokace, zatímco u podpory 6.1. Podpora poradenských služeb pouze 36 %. Přitom v prvním případě je alokováno více než 16 mld. (po revizi programu) a ve druhém jen 1,4 mld.

4.1. Podpora podnikání a konkurenceschopnosti podniků Tento stav naznačuje výrazné vychýlení poptávky směrem k ovlivňování základních faktorů - řešení základních potřeb podniků spojených se vznikem firem, aktivizací soukromého kapitálu, a jejich standardního fungování na trhu. To dokládá i velký objem celkové poptávky po podnikatelské infrastruktuře (oblast podpory 5.3. Infrastruktura pro podnikání) přes 12 mld. Kč (celková poptávka je shodná s výší alokace). - Naopak poptávka po podpoře poradenských služeb je velmi nízká. Cílem programu Poradenství je posílit schopnost MSP čerpat dotace na služby poradců, které si mohou samy vybrat s ohledem na specifika své podnikatelské činnosti či zvažované uplatnění inovací. - Nízká poptávka po poradenských službách je v tomto směru nápadná.

4.1. Podpora podnikání a konkurenceschopnosti podniků - Z hlediska objemu prostředků Veřejné fin.prostř. celkem - Sml/Dod, porovnání územní, jsou nejvýznamnějšími příjemci největší kraje ČR jako je Moravskoslezský či Jihomoravský. Překvapivý je v tomto ohledu možná nižší objem prostředků směřovaný do Středočeského kraje. Třetí nejvyšší objem získal Zlínský kraj, který se však řadí spíše k menším krajům. Na opačném konci se nacházejí Jihočeský kraj a Karlovarský kraj. - Při zohlednění podílu podnikatelských subjektů v jednotlivých krajích pak v případě celkových zazávazkovaných prostředků nejlépe vedou moravské kraje: Jihomoravský kraj, Moravskoslezský a Zlínský kraj. Nejnižší podíly u jednotlivých oblastí podpory jsou naopak rozprostřeny u různých českých regionů, Středočeský kraj, Jihočeský kraj a Liberecký kraj. - Pákový efekt - vedou Jihočeský, Plzeňský a Ústecký kraj, na konci se umisťují Karlovarský, Pardubický a Zlínský, Liberecký.

4.1. Podpora podnikání a konkurenceschopnosti podniků - Pokrok v realizaci - naplnění indikátorů - Problémem je nedostatek informací o reálném naplňování cílů programů, tj. o stavu naplnění indikátorů výstupů a výsledků. U klíčových indikátorů nejsou doposud evidovány žádné hodnoty, což vzhledem k pokročilosti realizace programu je překvapivé. Přesto je možné říci tyto společné charakteristiky: - oblasti podpory mají pro sledování realizace nastaveny bohaté sady indikátorů výstupů, výsledků a dopadů; jejich počet je velmi vysoký v řadě případů se informace překrývají, některé z nich jsou redundantní; z tohoto hlediska by bylo určitě možné přistoupit k výrazné redukci ukazatelů, - u většiny ukazatelů nejsou vyplněny hodnoty, což v podstatě neguje jejich využití pro řízení podpory, - u některých indikátorů chybí počáteční hodnota, což výrazně stěžuje interpretaci, - u některých indikátorů jsou sledovány hodnoty vyplývající ze závazků žadatelů, což alespoň částečně umožňuje interpretovat průběh podpory.

4.1. Podpora podnikání a konkurenceschopnosti podniků - OP 2.2. Podpora nových výrobních technologií, ICT a vybraných strategických služeb se zdá, že indikátor 381505 Instalované technologie byl nastaven správně. Žadatelé se zavázali instalovat 3367 technologií, což lehce převyšuje cílovou hodnotu (o 5 %). S ohledem na probíhající realizaci projektů však bylo dosaženo jen 47 % cílové hodnoty. Přesto se jedná o slibný vývoj, který by měl umožnit naplnit tento ukazatel. Další indikátory, jako je Počet nově vytvořených pracovních míst - celkem jsou rovněž naplněny jen částečně, a to ve výši 27 %. - OP 5.3. Infrastruktura pro podnikání jsou vykazovány hodnoty pouze za indikátor podlahová plocha rekonstruovaných objektů, u kterého je cílová hodnota doposud naplněna jen z 27 %, zazávazkováno je 75 %. - OP 6.1. Podpora poradenských služeb MSC2007 vykazuje u sledovaných indikátorů nulové hodnoty. Výjimkou je indikátor Počet podpořených projektů poradenských služeb pro rozvoj podnikání, jehož cílová hodnota (600) je naplněna z 24 %. - OP 6.2. Podpora marketingových služeb nejsou k dispozici informace o naplnění indikátorů.

4.1. Podpora podnikání a konkurenceschopnosti podniků - MIKROSTUDIE, situace ve vybraných CZ NACE regiony: - CZ NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení která představuje tradiční průmyslovou českou výrobu, zastoupenou na celém území ČR, - CZ NACE 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení představuje progresivní průmyslový obor, který prošel výraznou transformací v posledních 20 letech, - CZ NACE 28 Výroba strojů a zařízení j. n. patří k tradičním oborům českého průmyslu, - CZ NACE 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů patří v současné době k nejvýznamnějším oborům v ČR a k hlavním exportním odvětvím, - CZ NACE 32 Ostatní zpracovatelský průmysl dokresluje situaci dalších tradičních oborů v území.

4.1. Podpora podnikání a konkurenceschopnosti podniků - OP 5.3. Infrastruktura pro podnikání

4.1. Podpora podnikání a konkurenceschopnosti podniků OP 5.3. Infrastruktura pro podnikání OP 6.1. Poradenství

4.1. Podpora podnikání a konkurenceschopnosti podniků OPPK - Tyto dvě oblasti podpory se od sebe liší ve většině základních ukazatelů. Žadateli ve 3.3 jsou pouze podniky, u 3.2 jsou to zejména komory, profesní a zájmová samospráva, obce a NNO. Oblast podpory 3.2 vykazuje poměrně nízké hodnoty jak v oblasti poptávky, tak i při vlastním čerpání zazávazkovaných prostředků (smlouvami je kryto pouze 20 % alokace). I díky tomu byla část alokace převedena na oblast podpory 3.1. A zcela obráceně je tomu u oblasti podpory 3.3, kde poptávka po prostředcích bezmála 2x převyšuje alokaci, a jako bezproblémové se ukazuje zazávazkování (87 % alokace) i vlastní čerpání prostředků. - Realizace oblasti podpory 3.2. se nevyvíjí uspokojivě. I z pohledu řídicího orgánu není tato oblast vnímaná jako úspěšná; dlouhodobě vykazuje nízkou poptávku. To bylo důvodem přesunu části alokace ve prospěch oblasti podpory 3.1.

4.1. Podpora podnikání a konkurenceschopnosti podniků - Základním problémem této oblasti podpory je její nevyhraněnost tj. nejednoznačné vymezení cílů, stanovení očekávaných výsledků. Je třeba zvážit další fungování podpory v uvedené podobě v tomto i budoucím období. - U oblasti podpory 3.3. se ukazuje jako bezproblémové zazávazkování i vlastní čerpání prostředků. Z indikátorů však vyplývá, že dochází ke zpoždění věcného naplňování cílů OPPK. Zdá se, že řada indikátorů nebude ke konci realizace programu naplněna. Rybářství - Zdá se, že i přes nepříznivý finanční vývoj oblasti podpory 2.4. nemusí její implementace, v kontextu dalších podporovaných oblastí osy 2 a cílů administrátora, vykazovat poruchy. Vzhledem k vysoké stávající poptávce v oblasti podpory 2.1. lze doporučit zaměření i budoucí podpory tímto směrem. Důvodem je vysoká absorpce v dané oblasti. Vzhledem k zaměření oblasti podpory na zvýšení konkurenceschopnosti podniků zabývajících se zpracováním ryb a výrobou rybích produktů lze doporučit pokračování podpory 2.4. po roce 2014.

4.1. Podpora podnikání a konkurenceschopnosti podniků Hlavní zjištění: - podpora základní konkurenceschopnosti podniků je nastavena logicky správně, koresponduje i se záměry nové programové periody kohezní politiky + řídicích dokumentů přístup ke kapitálu, - cestovní ruch MSP, - regionální variabilita je významná objem, intenzita podpory, schopnost vázat další investice, - úspěšné jsou jednoduché formy podpory řešící konkrétní potřeby podniků, - komplexnější řešení potřeb podniků? - nejasné, - nedaří se realizovat opatření zaměřená na kultivaci podnikatelského prostředí, rozvoj potenciálu vyžadující zapojení různých typů aktérů, přesahy mezi odvětvími 3.2. OPPK, přeshraniční spolupráce, Poradenství OPPI? funkční, horizontální, územní vazby - nejsou nastaveny synergické vazby, slabé komplementární vazby

4.2 Posilování vývojových a inovačních schopností podniků - klastr zastřešuje aktivity, které se zaměřují na rozvoj výzkumných a vývojových kapacit podniků, na posilování inovační schopnosti podniků, na spolupráci podniků, zvláště jejich výzkumných a technologických částí, se sférou VaV a také se vzdělávacími institucemi. Toto téma se bezprostředně váže k opatřením zaměřeným na posilování konkurenceschopnosti založené na inovacích. - OP PI - Zvyšování inovační výkonnosti podniků (INOVACE), Kapacity pro průmyslový výzkum a vývoj (POTENCIÁL), Platformy spolupráce - klastr je provázán řadou funkčních vazeb na oblast výzkumu, či oblast vzdělávání. Úzce navazuje na aktivity realizované v tematickém klastru Podpora podnikání a konkurenceschopnosti podniků; souvisí s kvalitativní přeměnou fungování malých a středních podniků.

4.2 Posilování vývojových a inovačních schopností podniků - analyzované oblasti podpory řeší zejména zavádění inovací a rozsáhlé uplatňování výsledků výzkumu a vývoje v průmyslu a v podnikatelských službách (Program podpory: INOVACE), zvýšení počtu podnikatelských subjektů, které provádějí vlastní výzkum, vývoj a inovaci, podpoření růstu zaměstnanosti díky tvorbě nových kvalifikovaných pracovních míst a prohloubení spolupráci podniků s výzkumnými a vývojovými institucemi (Program podpory: POTENCIÁL), podporu spolupráce podniků, vědecko-výzkumných a vzdělávacích institucí a komunální sféry na regionální i nadregionální úrovni s možností podpory i mezinárodní spolupráce nových i existujících uskupení. Zejména budou podporovány projekty identifikace, zakládání a rozvoje klastrů a technologických platforem. - Prostředky programu INOVACE byly navýšeny vydáním rozhodnutí K (2010) 4355 žádost o revizi Operačního programu Podnikání a inovace. Žádost o změnu operačního programu byla odůvodněna především významnými socioekonomickými změnami, především pak dopady celosvětové ekonomické krize. Hlavním důvodem pro provedení revize operačního programu byly dopady finanční a hospodářské krize v podobě hrozících významných socioekonomických změn v podporovaných regionech soudržnosti NUTS 2.

4.2 Posilování vývojových a inovačních schopností podniků - K 31.12.2011 bylo zazávazkováno 64,4 % alokace daného klastru. Celkem byly předloženy projekty za více než 50 miliard korun, největší poptávka byla v oblasti podpory 4.2 OP PI. Realizovány jsou projekty za téměř 23 mld. Kč, celková poptávka (celkové veřejné zdroje žádost) dosáhla průměrně 1,4 jejího násobku. - Poptávka v oblastech podpory OP PI 4.1 ( 1641 předložených projektů) a OP PI 4.2 ( 736 předl. proj.) je poměrně vysoká, což dokládá dobrou absorpční kapacitu pro nabízené intervence a rovněž správnost provedené realokace. Reálné výsledky spojené s poskytováním podpory jsou však doposud nízké, což pravděpodobně koresponduje se zpožděným čerpáním zazávazkovaných prostředků. Tematicky se jedná o podpory, které jsou stěžejní při posilování dlouhodobé konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů a klíčové pro přechod české ekonomiky na dráhu konkurenceschopnosti. Vysoká poptávka indikuje možnost zvýšení alokace na tento typ intervencí v příštím programovém období. - Z důvodu opoždění realizace programu OP PI a schvalování jednotlivých projektů jsou prozatím dosažené výsledky indikátorů z hlediska pokroku velmi nízké

4.3 Rozvoj výzkumných a vývojových kapacit - Klastr je zaměřen na oblast rozvoje výzkumné a vývojové infrastruktury a kapacity pro rozvoj kvalitního výzkumu a vývoje. - OP VaVpI - Evropská cetra excelence, Regionální VaV centra, Komercializace výsledků výzkumných organizací a a ochrana jejich duševního vlastnictví, Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem - OP PK - Rozvoj inovačního prostředí a partnerství mezi základnou výzkumu a vývoje a praxí - Mezi infrastruktury budované v současném období patří zejména centra excelence a regionální centra VaV podporovaná OP VaVpI. - Dále mezi analyzované oblasti podpory patří také oblast podpory OP VaVpI zaměřená na transfer technologií a komercializaci výsledků výzkumných organizací, neboť právě prostřednictvím jejich komercializace může dojít ke skutečně plnému využívání výzkumných a vývojových kapacit (spravovaných veřejným či soukromým sektorem), jejichž vznik je podporovaný v rámci daného programu. Důležitým tématem je i podpora klíčových podpůrných technologií (key enabling technologies), určených pro aplikovaný i základní výzkum.

4.3 Rozvoj výzkumných a vývojových kapacit - Dalším tématem patřícím do tohoto klastru je spolupráce VaV institucí a infrastruktur, vysokých škol a aplikační sféry. Klastrové téma je provázáno řadou funkčních vazeb na oblast vzdělávání. Zejména jde o oblasti terciárního vzdělávání, rozvoje postgraduálního studia, školení a mobility výzkumníků a vysoce kvalifikovaného technického a manažerského personálu, networkingové aktivity a partnerství mezi institucemi vyššího vzdělávání, výzkumných a technologických center, včetně výzkumných infrastruktur a podniků. - Souvisí rovněž s atraktivitou a vybaveností území (pro výzkumníky a další špičkové pracovníky). Úzce navazuje na aktivity realizované v klastru Podpora zahájení a rozvoje podnikání ; souvisí s kvalitativní přeměnou fungování malých a středních podniků.

4.3 Rozvoj výzkumných a vývojových kapacit - Klastr celkem - k 31.12.2011 bylo zazávazkováno 83,6 % alokace všech oblastí podpory v klastru; v oblasti podpory OP VaVpI 3.1 je to ovšem 0 %. Celkem byly předloženy projekty za více než 95 miliard korun, největší poptávka byla v oblasti podpory 3.1 OP PK a 2.1 OP VaVpI. Realizovány jsou projekty za 49,3 mld. Kč, celková poptávka (celkové veřejné zdroje žádost) dosáhla průměrně 1,6 jejího násobku. - V OP PK 3.1 je v současné době krytou smlouvou nebo dodatky více než 90 % alokace, oblast podpory je naplňována v souladu předpokladem, poptávka výrazně převyšuje nabídku (3,3krát). Téměř 2/3 projektů realizují vzdělávací a veřejné výzkumné instituce. Proplaceno k 31.12.2011 v kontrahovaných projektech ve vztahu k alokaci bylo 29,3 %.

4.3 Rozvoj výzkumných a vývojových kapacit - V programu OP VaVpI nelze relevantně posoudit realizaci jednotlivých oblastí podpory a zhodnotit tak jejich úspěšnost, a to s ohledem na celkové opoždění zahájení realizace programu a zatím dosažený pokrok. Většina projektů je v počáteční fázi realizace a tomu odpovídají proplacené finanční prostředky a dosavadní plnění indikátorů. V současnosti z hlediska budoucího naplnění stanovených cílů je velmi problematická především oblast podpory 3.1, kde nejsou k 31.12.2011 vykazovány žádné kontrahované finanční prostředky, poptávka dosahuje pouze 0,3 násobku alokace. 9 projektů je ve schvalovacím procesu (stav P1-P3). - Z regionálního hlediska jsou VaV kapacity podpořené prostředky z OP VaVpI budovány nejčastěji v Jihomoravském kraji a Moravskoslezském kraji. Počet projektů spolupráce aplikační sféry s centry excellence počet projektů spolupráce aplikační sféry s regionálními VaV centry dosahuje vysoké míry závazku příjemců, avšak aktuální dosažená hodnota je prozatím velmi nízká 0 % v důsledku postupného náběhu plánovaných aktivit podpořených center.

4.3 Rozvoj výzkumných a vývojových kapacit - OP VaVpI 2.1 regionální VaV centra- oblast vykazuje vysokou poptávku (2,45). Celkově bylo předloženo 103 projektů, z nichž 36 mělo k 31. 12. 2011 vydanou smlouvu o poskytnutí dotace. Projekt CZ.1.05/2.1.00/03.0108 UDRŽITELNÁ ENERGETIKA žadatele Centrum výzkumu Řež s.r.o. je jako jediný realizován ve dvou krajích Středočeském a Plzeňském v poměru 65:35 plánovaných investic. Objem schválených finančních prostředků v OP VaVpI 2.1 v krajích 5% 9% 22% Středočeský Jihočeský 12% 2% Plzeňský Ústecký Liberecký Jihomoravský 14% Olomoucký 25% 8% 3% Zlínský Moravskoslezský

4.3 Rozvoj výzkumných a vývojových kapacit 2014+ - velký potenciál intervencí v dané oblasti je nejen v současnosti, ale i v budoucím programovacím období 2014+. Již nyní je ovšem jasné, že se nepředpokládají investice podobného charakteru a rozsahu. V novém programovém období vhodné zajistit financování obnovy zakoupených technologií a přístrojového vybavení, aby tak došlo k dlouhodobé udržitelnosti výsadního postavení těch VaV center, které byla či ještě budou podpořena v rámci OP VaVpI. - důležité bude provázat také investice do VaV center s investicemi do lidských zdrojů. Významným očekávaným efektem je zaměření vědeckých pracovníků na aplikační výzkum. Cílem by měla být zejména podpora vzniku a rozvoje kvalitně vybavených pracovišť VaV zaměřených na aplikovaný výzkum, posílení jejich spolupráce s aplikační sférou, tvorba podmínek pro úspěšnou komercializaci výsledků VaV ve výzkumných organizacích, zlepšení systému informovanosti o výsledcích VaV, popularizace VaV.

4.4 Ekoinovace - OPPI Úspory energie a obnovitelné zdroje energie (Program Eko-energie), OP ŽP Omezování emisí, Odstraňování starých ekologických zátěží, Omezování průmyslového znečištění. - Klastr zahrnuje opatření umožňující prosazení progresivních a environmentálně příznivých technologií, které vedou ke zvýšení energetické účinnosti a úsporám energií, snižují náročnost výroby z hlediska zapojení dalších surovinových zdrojů, snižují technologická (průmyslová) rizika, jsou šetrná k životnímu prostředí (znečištění, zátěže, obaly, snižují environmentální rizika), přispívají k naplnění přijatých závazků v oblasti ochrany ovzduší emise CO2, dalších skleníkových plynů, vod apod. - zastřešuje vedle tematických opatření i aktivity průřezového charakteru, které vytvářejí podněty pro opatření v oblasti ekoinovací. Toto téma se proto úzce váže ke všem ostatním klastrovým tématům. Podporuje využívání stávajících výrobních areálů, jejich opětovné oživení, uplatňuje se při technologických a výrobkových inovacích, vytváří podněty pro výzkumnou a vývojovou činnost.

4.4 Ekoinovace - K 31.12.2011 bylo v případě programu Eko-energie kryto smlouvou a dodatky 70 % alokace, což je vzhledem k fázi programové periody v souladu s předpokladem. Proplaceno však doposud bylo jen 22 % prostředků, což znamená, že není naplňován plánovaný rámec. Přesto, s ohledem na velikost poptávky, je zde dobrá perspektiva naplnění. Celkově bylo předloženo 1 460 projektů a rozhodnutí o přidělení dotace z nich doposud obdrželo 51 %. Celková poptávka (celkové veřejné zdroje žádost) výrazně převýšila alokaci a dosáhla 1,7 jejího násobku. Z metodického nastavení však vyplývá, že významná část poptávky není v MSC2007 vůbec zachycena (stavy N0-N3). Odtud plyne, že podíl reálně neuspokojené poptávky může být výrazně větší. - Prostředky programu Eko-energie byly navýšeny vydáním rozhodnutí K (2010) 4355 + dodatečné navýšení prostředků ve výši 38 326 689 EUR.

4.4 Ekoinovace Výrazně méně příznivá je situace je u programů financovaných z OPŽP.* - 2.2 Omezování emisí kryto smlouvou a dodatky pouze 5 % alokace, Předloženo bylo 504 projektů a rozhodnutí o přidělení dotace obdrželo 48 projektů. Celková poptávka (celkové veřejné zdroje žádost) převýšila alokaci a dosáhla 1,28 jejího násobku. Pokud by došlo k reálnému uspokojení poptávky, bylo by možné naplnit finanční cíle podpory. - 4.2 Odstraňování starých ekologických zátěží kryto 25 %, proplaceno doposud pouze 20 % prostředků; předloženo bylo 180 projektů a rozhodnutí o přidělení dotace obdrželo 70 projektů. Celková poptávka (celkové veřejné zdroje žádost) jen lehce převýšila alokaci a dosáhla 108 %. Kdyby došlo k bezproblémovému uspokojení prokázané poptávky, nebyly by problémy se splněním finančních cílů programu. - 5.1 Omezování průmyslového 22 %, 14 Předloženo bylo 97 projektů a rozhodnutí o přidělení dotace obdrželo 32 projektů. Celková poptávka (celkové veřejné zdroje žádost) dosáhla však pouze objemu 86 % alokace, což je neméně ze zkoumaných oblastí podpory. - * hodnocení ovlivňuje fakt, že projekty jsou do stavu s Rozhodnutím načítány až po vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace, které je vydáváno až po posouzení provedeného výběrového řízení.

4.4 Ekoinovace - Podíváme-li se na využívání veřejných zdrojů v jednotlivých regionech zároveň u všech zkoumaných oblastí podpory jsou významné objemy prostředků směřovány především do Moravskoslezského kraje a Pardubického kraje. - Moravskoslezský kraj je úspěšný z hlediska absolutních hodnot i při zohlednění podílu podnikatelských subjektů v jednotlivých krajích. Nápadná je vysoká úspěšnost při čerpání prostředků z oblastí podpory určené primárně podniků, na straně druhé pak velmi malá schopnost předkládat žádosti i čerpat prostředky ze strany veřejných subjektů OPŽP 4.2. V tomto směru je zcela obrácená situace v případě Libereckého kraje, ve kterém je ve všech oblastech podpory předkládáno málo projektů i málo čerpáno s výjimkou právě oblasti podpory OPŽP 4.2, kde je právě tento kraj nadprůměrný. - Malé objemy prostředků vzhledem k velikosti krajů jsou poptávány i čerpány ve Středočeském, Královéhradeckém kraji a kraji Vysočina.

5. DISKUSE - Děkujeme za pozornost! - Dotazy? Sdružení DHV & QUARTUS Mgr. Lenka Brown & Ing. Marek Jetmar, Ph.D.