Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU Sociální podnikání a sociální ekonomika

Transkript

1 Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU Dodatek č. 1 Sociální podnikání a sociální ekonomika Finální zpráva 27. srpna

2 Obsah: 1. ÚVOD - ZDŮVODNĚNÍ A CÍLE STUDIE IDENTIFIKACE SEGMENTŮ ANALÝZ, OBLASTÍ PODPOR, DOPLNĚNÍ TEMATICKÉ KLASTRY PRO PODKLADOVOU STUDII Z OBLASTI PODNIKÁNÍ, VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ, DOPLNĚNÍ Charakteristika klastrů Synergické vazby ANALÝZA Základní popis oblasti podpory, která je předmětem dodatečné analýzy Kvantitativní šetření Indikátory Interpretace zjištění EXPERTNÍ POSOUZENÍ ÚSPĚŠNOSTI A PŘÍNOSU ZKOUMANÝCH PODPOR.. 36 Tematický klastr: Podpora podnikání a konkurenceschopnosti podniků VYHODNOCENÍ OBLASTÍ PODPOR V KONTEXTU SOCIOEKONOMICKÝCH SOUVISLOSTÍ A PŘÍPRAVY 2014+, dodatek NÁVRHY A DOPORUČENÍ PRO 2014+, DODATEK Vazba na Národní rozvojové priority a tematické oblasti definované usnesením vlády ČR č.650/ Kontext s tematickými cíli a investičními prioritami návrhů nařízení EU Doporučení pro nové programové období PŘÍLOHA Č. 1: SEZNAM PODPOŘENÝCH PROJEKTŮ, ČERVENEC PŘÍLOHA Č. 2: INDIKÁTORY PODPOŘENÝCH PROJEKTŮ, ČERVENEC

3 1. ÚVOD - ZDŮVODNĚNÍ A CÍLE STUDIE Cílem Podkladových studií pro přípravu ČR na využívání fondů EU bylo zpracování materiálů umožňujících zhodnocení úspěšnosti vybraných oblastí podpory realizovaných v programovém období v oblasti podnikání, rozvoje lidských zdrojů a dopravní obslužnosti a souvisejících oblastech, a vytvořit tak podklad pro přípravu nového programového období Účel: Realizované aktivity měly přispět k dosažení čtyř účelů: a) rozhodovací účel hodnocení umožní přijmout rozhodnutí o pokračování, ukončení či jiném nasměrování politiky; ubezpečí, že existuje důvod pro implementaci programu či politiky a pro přidělení veřejných zdrojů do této oblasti, b) účel strategického hodnocení hodnocení sděluje, zda program naplňuje své cíle, c) manažerský účel (podněty k implementaci) hodnocení napomůže zlepšit výkonnost programů, zlepšuje jejich implementaci a řízení (nepřímý, následný efekt), d) vzdělávací a motivující účel hodnocení přispěje ke zlepšování a rozvoji kapacity participujících subjektů, institucí apod. Využití výstupů analýz se předpokládá zejména ve spojení s přípravou programových dokumentů pro období Obecné cíle: Výzkum se soustředil na: operační programy spolufinancované z fondů EU (včetně přeshraniční spolupráce), programy financované z národních zdrojů, v oblasti územní dimenze dopravy i na programy financované ze zdrojů krajů a dále na analytické, koncepční, strategické a další dokumenty (ČR i EU) pro programovou přípravu Výstupy projektu obsahují s využitím sekundárních zdrojů dat a dílčích analytických podkladů zpracovaných dodavatelem - náměty na rozpracování návrhů rozvojových priorit pro období 2014+, návrhy, doplnění a upřesnění oblastí podpor a argumentaci jejich výběru s důrazem na vzájemné vazby souvisejících opatření. Na základě provedených analýz dodavatelé navrhli doporučení (stanovení oblastí podpory, mechanismy koordinace apod.) pro období s cílem vytvořit podklady, které budou v další fázi programování sloužit k zajištění větší provázanosti při tvorbě nových operačních programů a relevantních oblastí podpor (posílení existujících nebo vznik nových synergických efektů). Výstupy byly diskutovány, připomínkovány a využity v rámci činnosti Koordinačních výborů Národního strategického referenčního rámce (KV NSRR) a dalších relevantních míst. 1 Analýza podpory podnikání ve vazbě s výzkumem, vývojem a inovacemi, vzděláváním, životním prostředím a rozvojem venkova a doporučení pro období 2014+, Analýza územní dimenze dopravy a její vliv na konkurenceschopnost a zaměstnanost a doporučení pro období 2014 a Analýza podpory celoživotního učení, zaměstnanosti a zaměstnatelnosti a jejich vzájemných vazeb s důrazem na adaptabilitu zaměstnanců a doporučení pro období

4 Na základě dodatečných požadavků členů koordinačních výborů byly do výzkumu zařazeny další tři oblasti podpory (respektive aktivity), které se váží k problematice podnikání. Věcné zaměření: Realizace dodatečných aktivit proběhne v následujících etapách: a) Identifikace oblastí podpor v rámci současných operačních programů. b) Expertní posouzení úspěšnosti a přínosů z realizace zkoumaných oblastí podpor na základě existujících podkladů. Při hodnocení přínosů z realizace, v případě potřeby a po dohodě se zadavatelem, předpokládá zadavatel vypracování vlastních analytických podkladů ze strany dodavatele. c) Vyhodnocení oblastí podpor v kontextu socioekonomických souvislostí a přípravy období 2014+: a. zhodnocení relevance současných oblastí podpor (definovaných v bodě a) ve vztahu k vývojovým změnám a trendům; b. zhodnocení současných oblastí podpor ve vztahu k dokumentům EU a ČR pro přípravu d) Návrhy a doporučení pro programové období se zaměřením na návrhy: a. jaké oblasti podpor jsou vhodné pro pokračování (zdůvodnění na základě navrženého metodického postupu) a jaké nové oblasti i pro období do programů zahrnout; b. jaké vazby mezi jednotlivými oblastmi podpor vytvářet a zahrnout do programů pro období a jakým způsobem koordinovat jejich realizaci; c. na využití nástrojů vhodných pro implementaci daných oblastí podpory (využití finančních nástrojů, globální granty, individuální projekty apod.); jak dále rozpracovat předmětné oblasti veřejné zakázky ve vazbě na priority pro přípravu ČR na období s cílem co největšího provázání souvisejících oblastí podpor v rámci nově připravovaných operačních programů (cílově ve sníženém počtu oproti současnému stavu), včetně uvedení návrhu základních indikátorů. Při zpracování studií o dodatku se vycházelo ze společně stanovené metodiky 2, podle které byly zpracovávány všechny dílčí výstupy tohoto projektu. Hlavním záměrem průřezových analýz je posoudit aktuální systém podpory ovlivňující konkurenceschopnost ve vybraných oblastech a zpracovat návrh zaměření podpory v období s ohledem na současné a očekávané potřeby a vývojové trendy. 2 Marek Jetmar a Eva Píšová OAS, MMR: Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU, (průřezové analýzy), Metodika postupu 4

5 2. IDENTIFIKACE SEGMENTŮ ANALÝZ, OBLASTÍ PODPOR, DOPLNĚNÍ V této fázi došlo ke stanovení tří dodatečných oblastí podpory (respektive aktivit), které se staly předmětem šetření. Jedná se o: Oblast podpory 3.1 Služby v oblasti sociální integrace, Aktivita c) Investiční podpora sociální ekonomiky, IOP, Oblast podpory 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb, Sociální ekonomika, OPLZZ, Oblast podpory 4.1 Zkvalitnění nakládání s odpady, OPŽP. Vedle identifikace oblastí podpor (respektive aktivit) podporovaných současnými tematickými operačními, došlo dále ke shrnutí relevantních informací z existujících studií, analýz, výstupů z monitorovacího systému, evaluací a dalších analytických podkladů. Etapa byla rozdělena na dílčí metodické body: A) Stanovení seznamu dokumentů a stanovení oblastí podpory, které budou předmětem analýzy; B) Stanovení požadavků na vstupy z MS operačních programů (MSC2007 případně MS) v závislosti na charakteru a zaměření analýz byla využita data poskytnutá v průběhu ledna až února ze systému MSC2007 v souvislosti s realizací studií; C) Vytvoření základních tematických klastrů a stanovení synergických vazeb. Oblasti podpor byly zpracovány v tabelární formě ve struktuře: Název dokumentu vlastník dokumentu cíl priorita - oblast podpory indikátor alokace Po stanovení oblastí podpor bylo přistoupeno k dalšímu kroku - definování tematických klastrů a synergických vazeb. Synergické vazby byly nalezeny ve třech úrovních: 1. mezi oblastmi podpory; 2. mezi klastry v rámci studie 1; 3. mezi klastry napříč tématy Tematické klastry zastřešují jednotlivé intervenční oblasti, jsou kompatibilní s postupy kohezní politiky, regionální politiky, politiky růstu a zaměstnanosti apod. Tematické klastry jsou stanoveny tak, aby umožnily propojovat analýzu oblastí podpory prováděnou v jednotlivých studiích. 3 Analýza územní dimenze dopravy a její vliv na konkurenceschopnost a zaměstnanost a doporučení pro období 2014 a Analýza podpory celoživotního učení, zaměstnanosti a zaměstnatelnosti a jejich vzájemných vazeb s důrazem na adaptabilitu zaměstnanců a doporučení pro období

6 V případě studie č. 1 Analýza podpory podnikání ve vazbě s výzkumem, vývojem a inovacemi, vzděláváním, životním prostředím a rozvojem venkova a doporučení pro období 2014+, vůči které se dodatek primárně vztahuje, byly tematické klastry definovány takto: 1. Podpora zahájení a rozvoje podnikání; - nově doplněna oblast intervence 3.1 Služby v oblasti sociální integrace, aktivita c) Investiční podpora sociální ekonomiky IOP, - a komplementární aktivita 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb, aktivita sociální ekonomika - sociální podnikání 2. Posilování vývojových a inovačních schopností podniků; 3. Rozvoj výzkumných a vývojových kapacit; 4. Ekoinovace - zde byla zařazena oblast podpory 4.1 Zkvalitnění nakládání s odpady, OPŽP Uvedená kategorizace sledovaných oblastí podpor do jednotlivých klastrů odpovídá jejich obsahovému naplnění a podporovaným aktivitám. 6

7 3. TEMATICKÉ KLASTRY PRO PODKLADOVOU STUDII Z OBLASTI PODNIKÁNÍ, VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ, DOPLNĚNÍ 3.1 Charakteristika klastrů V oblasti podnikání analyzovaného ve vazbě s výzkumem, vývojem a inovacemi, vzděláváním, životním prostředím a rozvojem venkova byly identifikovány celkem 4 základní tematické klastry. Jedná se o klastry: 1) Podpora podnikání a konkurenceschopnosti podniků Jednotlivá témata jsou úzce spojena s přímou podporou zakládání podnikatelských subjektů a rozvoje jejich činnosti, s podporou podnikání v širším slova smyslu a to prostřednictvím celé řady intervencí. Mezi oblasti podpory, které tento tematický klastr naplňují, proto patří zejména vybrané oblasti podpory OPPI, ROPů, programů přeshraniční spolupráce, PRV, OP Rybářství a dalších vybraných programů. Společným jmenovatelem všech těchto oblastí podpory je důraz na podporu podnikavosti, vznik a rozvoj podniků, ekonomizaci místního potenciálu, vytváření přirozených podmínek pro vytváření pracovních míst (v území), uplatnění nových produktů a služeb na trhu, nových prodejních modelů, kooperaci podniků (sítě), posilování dostupnosti ICT a jejich uplatnění v podnikové praxi. Tento tematický klastr tedy zastřešuje i opatření ovlivňující základní konkurenceschopnost podniků. Podpora rozvoje cestovního ruchu toto dílčí téma se specificky soustředí na oblast služeb bezprostředně využívající místní rozvojový potenciál spočívající v unikátní kombinaci přírodního bohatství, historického dědictví, živých kulturních tradic a možnosti získat nové zážitky. Jednotlivé formy udržitelného cestovního ruchu hrají významnou úlohu ve venkovské ekonomice (přispívají k její diversifikaci, k tvorbě pracovních příležitostí); představují významný příspěvek k růstu HDP a zaměstnanosti řady měst, významných turistických destinací ČR. Tematický klastr je úzce propojen s tématy vzdělávání, zvyšování zaměstnanosti (aktivní politika zaměstnanosti, opatření na trhu práce), posilování dostupnosti a obslužnosti území. Vytváří předpoklady pro rozvoj podniků a následné posilování jejich vývojových a inovačních schopností v hospodářsky slabých strukturální přeměnou postižených regionech. Podrobné rozřazení analyzovaných oblastí podpory vybraných operačních programů k tematickým klastrům: Podpora zahájení a rozvoje podnikání 4 : o OPPI Podpora začínajícím podnikatelům o OPPI Podpora nových výrobních technologií, ICT a vybraných strategických služeb 4 Vysvětlivka: tučně černě klíčové oblasti podpory analyzované přímo v rámci této studie, netučně černě další oblasti podpory analyzované přímo v rámci této studie. 7

8 o OPPI Infrastruktura pro podnikání o OPPI Podpora poradenských služeb o OPPI Podpora marketingových služeb o ROP Severozápad Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury, - část Infrastruktura pro hospodářský rozvoj o ROP Severovýchod - Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání o ROP Střední Morava - Podpora podnikání o OP PK - Podpora příznivého podnikatelského prostředí o OP PK - Rozvoj malých a středních podniků o OPPI - Bankovní nástroje podpory MSP o IOP - Služby v oblasti sociální integrace, Aktivita c) Investiční podpora sociální ekonomiky o OPLZZ - Podpora sociální integrace a sociálních služeb, Sociální ekonomika o PRV - Modernizace zemědělských podniků o PRV - Investice do lesů o PRV - Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům o PRV - Seskupení producentů o PRV - Diverzifikace činností nezemědělské povahy o PRV - Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje o OP Rybářství - Produktivní investice do akvakultury o OP Rybářství - Investice do zpracování a uvádění na trh o OP Rybářství - Podpora a rozvoj nových trhů a propagační kampaně o OP Rybářství Společné činnosti o OPPI - Využití nových finančních nástrojů o Přeshraniční spolupráce ČR Polsko - Rozvoj podnikatelského prostředí o Přeshraniční spolupráce ČR Bavorsko - Hospodářský rozvoj, lidské zdroje a sítě, oblast:hospodářská spolupráce a rozvoj ekonomického prostoru o Přeshraniční spolupráce ČR Rakousko - Infrastruktura a služby spojené s podnikáním a inovacemi o Přeshraniční spolupráce ČR Sasko - Hospodářská kooperace a rozvoj přeshraničních hospodářských struktur o Střední Evropa - Zlepšování rámcových podmínek pro inovaci o OP Meziregionální spolupráce Inovace a znalostní ekonomika Podpora rozvoje cestovního ruchu: o ROP Severozápad Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury CR o ROP Severozápad Zlepšování kvality a nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení o ROP Severozápad - Podpora marketingu a tvorby a rozvoje produktů cestovního ruchu o ROP Severovýchod - Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu o ROP Severovýchod - Marketingové a koordinační aktivity v oblasti cestovního ruchu o ROP Střední Čechy - Podnikatelská infrastruktura a služby cestovního ruchu o ROP Jihozápad - Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu 8

9 o ROP Jihozápad - Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu o ROP Střední Morava - Podnikatelská infrastruktura a služby o ROP Moravskoslezsko - Rozvoj cestovního ruchu o ROP Jihovýchod - Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch o ROP Jihovýchod - Rozvoj služeb v cestovním ruchu o PRV Podpora cestovního ruchu o Přeshraniční spolupráce ČR Polsko Podpora cestovního ruchu o Přeshraniční spolupráce ČR Bavorsko - Hospodářský rozvoj, lidské zdroje a sítě, oblast:cestovní ruch,volný čas a rekreace o Přeshraniční spolupráce ČR Rakousko - Cestovní ruch, kultura a ekonomika volného času o Přeshraniční spolupráce ČR Sasko - Kooperace a rozvoj přeshraničních struktur v cestovním ruchu o Přeshraniční spolupráce ČR Slovensko - Podpora sociokulturního a hospodářského rozvoje přeshraničního regionu a spolupráce 2) Posilování vývojových a inovačních schopností podniků Tematický klastr zastřešuje aktivity, které se zaměřují na rozvoj výzkumných a vývojových kapacit podniků, na posilování inovační schopnosti podniků, na spolupráci podniků, zvláště jejich výzkumných a technologických částí, se sférou VaV a také se vzdělávacími institucemi. Toto téma se bezprostředně váže k opatřením zaměřeným na posilování konkurenceschopnosti založené na inovacích. Tento tematický klastr je provázán řadou funkčních vazeb na oblast výzkumu, či oblast vzdělávání. Úzce navazuje na aktivity realizované v tematickém klastru Podpora podnikání a konkurenceschopnosti podniků; souvisí s kvalitativní přeměnou fungování malých a středních podniků. Podrobné rozřazení analyzovaných oblastí podpory vybraných operačních programů k tematickému klastru Posilování vývojových a inovačních schopností podniků: o OPPI Zvyšování inovační výkonnosti podniků o OPPI Kapacity pro průmyslový výzkum a vývoj o OPPI Platformy spolupráce o Střední Evropa - Budovaní kapacit pro šíření a aplikaci inovace o Střední Evropa - Podpora rozvoje znalostí 3) Rozvoj výzkumných a vývojových kapacit Tematický klastr je zaměřen na oblast rozvoje výzkumné a vývojové infrastruktury a kapacity pro rozvoj kvalitního výzkumu a vývoje 5. Mezi infrastruktury budované v současném období patří zejména centra excelence a regionální centra VaV podporovaná OP VaVpI. Dále mezi analyzované oblasti podpory patří také oblast podpory OP VaVpI zaměřená na transfer technologií a 5 Veřejné výzkumné kapacity, soukromé výzkumné a vývojové instituce 9

10 komercializaci výsledků výzkumných organizací, neboť právě prostřednictvím jejich komercializace může dojít ke skutečně plnému využívání výzkumných a vývojových kapacit (spravovaných veřejným či soukromým sektorem), jejichž vznik je podporovaný v rámci daného programu. Důležitým tématem je i podpora klíčových podpůrných technologií (key enabling technologies), určených pro aplikovaný i základní výzkum. Dalším tématem patřícím do tohoto klastru je spolupráce VaV institucí a infrastruktur, vysokých škol a aplikační sféry. Tematický klastr je provázáno řadou funkčních vazeb na oblast vzdělávání. Zejména jde o oblasti terciárního vzdělávání, rozvoje postgraduálního studia, školení a mobility výzkumníků a vysoce kvalifikovaného technického a manažerského personálu, networkingové aktivity a partnerství mezi institucemi vyššího vzdělávání, výzkumných a technologických center, včetně výzkumných infrastruktur a podniků. Souvisí rovněž s atraktivitou a vybaveností území (pro výzkumníky a další špičkové pracovníky). Úzce navazuje na aktivity realizované v klastru Podpora zahájení a rozvoje podnikání; souvisí s kvalitativní přeměnou fungování malých a středních podniků. Podrobné rozřazení analyzovaných oblastí podpory vybraných operačních programů k tematickému klastru Rozvoj výzkumných a vývojových kapacit: o OP VaVpI Evropská centra excelence o OP VaVpI Regionální VaV centra o OP VaVpI Komercializace výsledků výzkumných organizací a ochrana jejich duševního vlastnictví o OP VaVpI Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem (realizováno týmem č. 2) o OP PK - Rozvoj inovačního prostředí a partnerství mezi základnou výzkumu a vývoje a praxí 4) Ekoinovace Klastr obsahuje opatření umožňující prosazení progresivních a environmentálně příznivých technologií, které vedou ke zvýšení energetické účinnosti a úsporám energií, snižují náročnost výroby z hlediska zapojení dalších surovinových zdrojů, podporují další využívání opadu, snižují technologická (průmyslová) rizika, jsou šetrná k životnímu prostředí (znečištění, zátěže, sběr třídění a opětovné využití odpadů, obaly, snižují environmentální rizika), přispívají k naplnění přijatých závazků v oblasti ochrany ovzduší emise CO 2 6 a dalších skleníkových plynů 7, vod apod. Dále jsou zde řazeny aktivity podporující rozvoj ekoprůmyslu - nových oborů a výrobních programů bezprostředně reagujících na uvedené společenské cíle. Toto téma se úzce váže ke všem výše uvedeným tématickým klastrům. Podporuje využívání stávajících výrobních areálů, jejich opětovné oživení, uplatňuje se při 6 Vazba na cíle prosadit nízkouhlíkové hospodářství. 7 Viz cíle spojené s klimatickými změnami. 10

11 technologických a výrobkových inovacích, vytváří podněty pro výzkumnou a vývojovou činnost. Podrobné rozřazení analyzovaných oblastí podpory vybraných operačních programů k tematickému klastru Ekoinovace : o OPPI Úspory energie a obnovitelné zdroje energie o OP ŽP Omezování emisí o OP ŽP - Zkvalitnění nakládání s odpady o OP ŽP - Odstraňování starých ekologických zátěží o OP ŽP - Omezování průmyslového znečištění 11

12 Schematické zobrazení tematických klastrů a jejich vazeb: Zvyšování zaměstnanosti (aktivní politika a opatření na trhu práce). Posilování dostupnosti a obslužnosti území. Podpora podnikání a konkurenceschopnosti podniků Podpora rozvoje CR Posilování vývojových a inovačních schopností podniků Ekoinovace Vzdělávání Atraktivita území, vybavenost Podpora výzkumných a vývojových kapacit Legenda: KLASTR SYNERGIE VAZBA KLASTRY VAZBA SYNERGIE 12

13 3.2 Synergické vazby Ministerstvo pro místní rozvoj navrhlo v roce 2009 pro posílení účinků realizovaných opatření systém podpory vytváření synergických vazeb. Cílem bylo podpořit vytváření synergií na úrovni projektů, které by se vázaly k různých cílům (prioritám, oblastem podpory) operačních programů. V reálu projekty, které takovou vazbu předpokládají a prokazují, obdrží dodatečné body v procesu hodnocení. Na základě vlastních úvah a především pak studie Zjištění vazeb mezi operačními programy v programovém období klíčové vazby (RegioPartner, s. r. o., 2009) byly identifikovány stovky vazeb mezi operačními programy a jejich oblastmi podpory, z nichž bylo vybráno cca 20 stěžejních synergických vazeb, které se staly předmětem sledování v informačních systémech ŘO OP, především pak MSC2007. Tento projekt chápal synergickou vazbu jako vazbu mezi dvěma a více oblastmi podpory, jejíž efektivní koordinace znásobuje příspěvek k naplňování cílů jednotlivých OP SF a strategických cílů NSRR. Zdaleka ne každá zkoumaná vazba či klíčová vazba má synergický efekt. Přestože se autoři snažili vyhnout komplementárním vazbám nastaveným technickým rozdělením působnosti jednotlivých OP, či vyvolaných v důsledku uplatnění zásady monofondovosti, řada vykázaných vazeb tento charakter má. Zásadním problémem je sledování synergií jen mezi operačními programy a nikoliv i mezi oblastmi podpory uvnitř operačního programu. Rovněž NOK chápe synergické vazby pouze jako vztahy mezi různými OP. Jedná se o zásadní omezení, které vede k bezprostřednímu opomenutí řady důležitých synergií. Regiopartner identifikovalo vazbu mezi OPPI a OP LZZ. Jedná se o vztah mezi budováním infrastruktury pro rozvoj lidských zdrojů (Oblast podpory 5.2 OPPI) a OP Lidské zdroje a zaměstnanost Prioritní osu 1, v oblasti podpory 1.1 Zvýšení adaptability pracovní síly a konkurenceschopností podniků globální grant zaměřený na vzdělávání zaměstnanců podnikatelských subjektů. Podporované aktivity specifického vzdělávání mají směřovat zejména do zpracovatelského průmyslu a služeb pro zpracovatelský průmysl (jako jsou např. technické zkoušky a analýzy), dále do energetiky, stavebnictví, informačních a komunikačních technologií, výzkumu a vývoje, průřezových odvětví (např. biotechnologie, nanotechnologie, optoelektronika, apod.) a dalších inženýrských činností podporujících nepřímo výše zmíněné obory. Podpora se předpokládá rovněž i projektům zaměřeným na partnerství a kooperační platformy mezi vzdělávacími institucemi zejména v oblasti středního technického vzdělávání a podnikatelskou sférou, které by vedly na jedné straně k popularizaci technického vzdělávání a na druhé straně k možnosti specializovaného doplňkového vzdělávání pro adresné potřeby podnikatelských subjektů v konkrétní lokalitě. Domníváme se, že se jedná o typický příklad komplementarity intervencí. Z hlediska témat, zkoumaných naším týmem, pokládáme za důležité následující vazby: I) rozvoj podnikání v kontextu aktivní politiky zaměstnanosti zvyšování zaměstnanosti, zapojování znevýhodněných skupin na trhu práce, sociální ekonomika a sociální podnikání. Obě hlediska bezprostředně akcentuje podpora sociální ekonomiky a sociálního podnikání. Z hlediska převažující praxe, kdy dochází především k podpoře tzv. 13

14 integračních sociálních podniků, lze označit oblasti podpory zaměřené na sociální podnikání, fakticky za nástroje politiky sociálního začleňování. Jde o vytváření pracovních příležitostí především pro osoby se zdravotním, tělesným či mentálním postižením prostřednictvím podpory podnikání sociálních podniků, firem. Další zastoupenou cílovou skupinou jsou Rómové, avšak s výrazně menším podílem. Podpora ostatních cílových skupin se prakticky neobjevuje (absolventi, osoby 55+, navrátivší se z výkonu trestu atd.). II) vztah mezi podnikáním, jeho požadavky na posilování podnikavosti, na profilování odborného zaměření absolventů dle současné a očekávané poptávky na trzích práce (potřeby podnikatelské sféry). Opomenuty jsou tak vazby na vzdělávací aktivity realizované OP VpK v oblasti základního vzdělávání (podnikavost), sekundárního a terciárního vzdělávání podpora oborů, po jejichž absolventech je poptávka na stávajícím trhu práce a lze očekávat pokračování této situace i v dalších letech (učební obory, řemesla, technické a přírodní obory VŠ) + rozvoj podnikatelských dovedností (střední a vysoké školy), podpora technických a přírodních oborů VŠ. Nedostatečně je zohledněna i sféra dalšího vzdělávání a celoživotního učení. III) vztah mezi podnikáním, dostupností a obslužností území Studie opomíjí význam dopravní infrastruktury pro zlepšení dostupnosti území a rozvoj podnikání (jedná se o základní lokalizační faktor!) a obslužnost území, z hlediska dojížďky zaměstnanců. V tomto směru je nutné sledovat vazby mezi napojením území na páteřní síť silnic a dálnic (respektive železniční koridory) oblasti podpory OP Doprava, zpřístupnění místních lokalit (napojení půmyslových zón a dalších výrobních areálů, MHD apod.) aktivity ROPů. Zohledněna je pouze vazba vztahující se k opětovnému využívání brownfields avšak aktivity OPPI a ROP mají komplementární charakter cílují na jiné využití revitalizovaného území OPPI pro podnikání a ROPy pro veřejné využití. IV) vztah mezi kvalitou prostředí a rozvojem podnikatelských či výzkumných aktivit Nedoceněna je kvalita prostředí, jeho atraktivita pro rezidenty i návštěvníky kvalita životního prostředí a vybavenost území službami (včetně síťových služeb voda, kanalizace, sběr a třídění odpadu komunální odpad atd.). Tyto faktory hrají rovněž důležitou úlohu při rozvoji cestovního ruchu (přírodní atraktivita, péče o kulturní dědictví), v odlišné podobě při rozhodování o lokalizaci výzkumných a vývojových kapacit (tvářnost, urbanistický a architektonický ráz, dostupnost kvalitních služeb.) Synergické vazby mezi OP Podnikání a OP VaVpI Regiopartner zohledňuje Jedná se o jediné funkční vazby z dané oblasti, které jsou sledovány rovněž MSC

15 4. ANALÝZA 4.1 Základní popis oblasti podpory, která je předmětem dodatečné analýzy Název dokumentu: Prioritní osa Globální cíl oblasti podpory: Specifické cíle oblasti podpory: Oblast podpory: Vyjmenování velkých projektů: Kategorie výdajů podle nařízení ES 1083/2006: Využití finančních nástrojů: Forma pomoci: Označení fondu: Příjemci pomoci: Integrovaný operační program (Programový dokument, platná verze; Prováděcí dokument, ) Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb Zajištění investiční podpory pro oblast sociální integrace na národní a nadregionální úrovni Zajištění sociálních služeb v souladu s individuálními potřebami uživatelů vybraných pobytových zařízení, které jim umožní život v přirozeném prostředí a jejich podporu při vstupu na trh práce, Zajištění dostupnosti sociálních služeb ve vybraných sociálně vyloučených romských lokalitách, které umožní integraci cílových skupin do společnosti a na trh práce, Zajištění udržitelného zaměstnání znevýhodněných skupin v běžném podnikatelském prostředí včetně jejich individuálního rozvoje a podpory poskytování sociálních služeb. 3.1 Služby v oblasti sociální integrace, Aktivita c) Investiční podpora sociální ekonomiky IOP; zaměřuje se na investiční projekty systémového, resp. inovativního zaměření v oblasti sociální integrace, včetně podpory specifických skupin obyvatel (Rómové) - 79 Jiná sociální infrastruktura Dotaci lze získat do výše 80 % (původně 90 %) způsobilých výdajů projektu, přičemž tyto prostředky budou hrazeny z 85% ze strukturální fondů (ERDF Evropský fond pro regionální rozvoj) a z 15% ze státního rozpočtu ČR. Příjemce bude zajišťovat minimálně 20% způsobilých výdajů projektu z vlastních (jiných) zdrojů. Maximální výše podpory je vymezená limitem de minimis. Globální grant předpokládá se u oblasti intervence 3.1c) ERDF Oprávněnými žadateli jsou fyzické osoby (OSVČ) a tyto formy podnikatelských právnických osob: společnost s ručením omezeným, akciová komanditní družstvo, veřejná obchodní společnost a podnikatelské právnické osoby podnikající na základě 15

16 oprávnění podle zvláštních právních předpisů. Žadateli mohou být také nestátní neziskové organizace, a to obecně prospěšná společnost a evidovaná (církevní) právnická osoba. Žadatel musí vyvíjet nové podnikatelské aktivity typu a), b), a c) na volném trhu na základě nového živnostenského oprávnění/jiného oprávnění k podnikání definovaného příslušným předpisem, u nové podnikatelské aktivity typu d) je podmínkou již existující platné živnostenské oprávnění/jiné oprávnění k podnikání definovaného příslušným předpisem. Žadatel musí mít sídlo v ČR, realizace projektu a podnikatelských aktivit v době udržitelnosti musí probíhat mimo region hlavního města Prahy. Provozovna podniku musí mít sídlo v ČR. Indikátory oblasti podpory Alokace oblasti podpory: Synergické vazby na jiné programy: Vazba na článek 9 Tematické cíle návrhu obecného nařízení EP a Rady EU pro období projektů zaměřených na sociální inkluzi (3.1.); subjektů, které realizují projekty v rámci sociální ekonomiky (3.1 c); Účelnost podpory (3.1 c) ,-Kč (výzva č. 1, z toho schváleno ,- Kč, tj. 29 %; ve výzvě č. 8 alokace ,- Kč) OP LZZ - P3 Sociální integrace a soudržnost (8) podpora zaměstnanosti a podpora mobility pracovních sil; (9) podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě; 16

17 Název dokumentu: Prioritní osa Globální cíl: Specifický cíl: Podporovaná oblast: Vyjmenování velkých projektů: Kategorie výdajů podle nařízení ES 1083/2006: Využití finančních nástrojů: Forma pomoci: Označení fondu: Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (Programový dokument, platné znění 12/2011) 3 - Sociální integrace a rovné příležitosti Posílení integrace osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených Sociální začleňování sociálně vyloučených osob a osob ohrožených sociálním vyloučením, včetně odstraňování bariér v jejich přístupu ke vzdělávání a k zaměstnání, cestou zajištění a zvyšování dostupnosti, kvality a kontroly služeb Sociální začleňování příslušníků sociálně vyloučených romských komunit zajištěním dostupnosti, kvality a kontroly služeb, včetně odstraňování bariér v jejich přístupu ke vzdělávání a k zaměstnání a v přístupu k investiční podpoře Prosazování cílených opatření pro plnění principu rovných příležitostí žen a mužů na trhu práce a vytváření podmínek pro soulad rodinného a pracovního života Posílení pracovní integrace osob, ohrožených sociálním vyloučením, odstraňováním bariér znesnadňujících jejich rovnocenný vstup na trh práce 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb, aktivita Podpora v oblasti sociální ekonomiky; nejde tedy o celou oblast podpory ale o jednu z podporovaných aktivit. Jedná se o podporu inovativních aktivit, které umožní sociálně vyloučeným osobám a osobám ohroženým sociálním vyloučením vstup na trh práce a do podnikatelského prostředí nebo přístup sociálně ohroženým skupinám k veřejným službám. Aktivita se dále v oblasti sociální ekonomiky měla také zaměřit na zvýšení dostupnosti vzdělávání v metodách sociální ekonomiky a poskytování podpory žadatelům při zpracovávání žádostí o finanční podporu Cesty k integraci a znovuzapojení znevýhodněných osob na trh práce; boj proti diskriminaci v přístupu na trh práce a v profesním postupu a podpora kladného přístupu k rozmanitosti v zaměstnání Podpora je poskytována formou nevratné finanční pomoci - dotace. Podpora poskytovaná grantovým projektům je podporou malého rozsahu (tzv. de minimis). Výše podpory je Kč až EUR. Nevratná finanční pomoc ESF 17

18 Příjemci pomoci: Indikátory oblasti podpory Alokace oblasti podpory: Synergické vazby na jiné programy: Vazba na článek 9 Tematické cíle návrhu obecného nařízení EP a Rady EU pro období Oprávněnými žadateli jsou fyzické osoby (OSVČ) a tyto formy podnikatelských právnických osob:společnost s ručením omezeným, akciová veřejná obchodní komanditní družstvo a podnikatelské právnické osoby podnikající na základě oprávnění podle zvláštních právních předpisů. Žadateli mohou být také nestátní neziskové organizace, a to: obecně prospěšná společnost a evidované (církevní) právnické osoby. Žadatel má sídlo v ČR. projektů OP LZZ PO 3; osob; nově vytvořených pracovních míst pro znevýhodněné skupiny; úspěšných absolventů kurzů; Podíl úspěšně osob; Podíl úspěšně osob; Relace mezi mediánem mezd mužů a žen; Dlouhodobá nezaměstnanost specifických skupin ,89 Kč 3.1 Služby v oblasti sociální integrace, Aktivita c) Investiční podpora sociální ekonomiky IOP (8) podpora zaměstnanosti a podpora mobility pracovních sil; (9) podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě; 18

19 4.2 Kvantitativní šetření Oblast podpory 3.1 Služby v oblasti sociální integrace, 3.1c) investiční podpora poskytovatelům sociálních služeb, zaměstnavatelům a dalším subjektům při prosazování a realizaci nástrojů sociální ekonomiky Alokace celkové veřejné zdroje: ,-Kč* Území: Celkové zdroje - Žádost Celkové zdroje - Sml/Dod Veřejné fin.prostř. celkem Žádost Veřejné fin.prostř. celkem - Žádost stavy N1 8 Veřejné fin.prostř. celkem - Žádost stavy N2 Veřejné fin.prostř. celkem - Žádost stavy N3 Veřejné fin.prostř. celkem - Žádost stavy N0, N4-N8 Veřejné fin.prostř. celkem - Žádost stavy P1- P3 Veřejné fin.prostř. celkem - Žádost stavy P4 Veřejné fin.prostř. celkem - Žádost stavy P45-P8 Veřejné fin.prostř. celkem - Sml/Dod Příspěvek Společens tví - Sml/Dod Soukromé spolufinancová ní Sml/Dod Veřejné fin. prostř. celkem Proplacen o příjemcům včetně záloh Příspěvek Společenstv í Proplacen příjemcům včetně záloh ČR Středočeský kraj Praha Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhrad ecký kraj N0 Projektová žádost vrácena k dopracování; N1 Projektová žádost nesplnila podmínky přijatelnosti a formálních náležitostí; N2 Projekt nedoporučen / neschválen; N3 Projekt doporučen / schválen jako náhradní projekt; N4 Projekt nesplnil podmínky pro vydání Rozhodnutí / podpisu Smlouvy; N5 Projektová žádost stažena žadatelem N6 Projekt pozastaven; N7 Projekt nedokončen/stažen; N8 Rozhodnutí / Smlouva ukončena ze strany ŘO/ZS; P1 Projektová žádost zaregistrována; P2 Projektová žádost splnila podmínky přijatelnosti a formálních náležitostí; P3 Projekt doporučen / schválen; P4 Projekt s vydaným Rozhodnutím / podepsanou Smlouvou; P45 Projekt v realizaci; P5 Realizace projektu ukončena; P6 Financování projektu ukončeno; P7 Výdaje projektu certifikovány; P8 Projekt finálně uzavřen 19

20 Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravs ký kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskosle zský kraj Typy žadatelů: Stát a jeho organizace Kraje Obce Podniky NNO Komory, profesní a zájmová samospráva Vzdělávací a veřejné výzkumné instituce Ostatní Prázdné Zdroj: Zpracováno na základě dat MSC2007 k , vlastní výpočet * Alokace výzvy č. 1, z toho schváleno ,- Kč, tj. 29 %, do výzvy č. 8 přesunuta alokace ,- Kč. 20

21 Oblast podpory 3.1 Služby v oblasti sociální integrace, Aktivita c) Investiční podpora sociální ekonomiky IOP Veřejné fin. prostř. celkem Proplaceno příjemcům včetně záloh/alokace Veřejné fin.prostř. celkem Žádost/ Alokace Alokace celkové veřejné zdroje: ,-Kč 6% 145% Území: Veřejné fin.prostř. celkem Sml/Dod /Alokace Celkové zdroje - Žádost/ČR Celkové zdroje - Sml/Dod/ ČR Veřejné fin.prostř. celkem Žádost/Č R Veřejné fin.prostř. celkem - Žádost stavy N1 / Veřejné fin.prostř. celkem Žádost Veřejné fin.prostř. celkem - Žádost stavy N2 / Veřejné fin.prostř. celkem Žádost Veřejné fin.prostř. celkem - Žádost stavy N3 / Veřejné fin.prostř. celkem Žádost Veřejné fin.prostř. celkem - Žádost stavy N0, N4-N8 / Veřejné fin.prostř. celkem Žádost Veřejné fin.prostř. celkem - Žádost stavy P1- P3 / Veřejné fin.prostř. celkem Žádost Veřejné fin.prostř. celkem - Žádost stavy P4 / Veřejné fin.prostř. celkem Žádost Veřejné fin.prostř. celkem - Žádost stavy P45-P8 / Veřejné fin.prostř. celkem Žádost Soukromé spolufinancování Sml/Dod / Veřejné fin.prostř. celkem - Sml/Dod ČR 13% 100% 100% 100% 3% 61% 0% 11% 16% 0% 9% 0,20 0,42 Středočeský kraj (Soukromé spolufinancování Sml/Dod + Veřejné fin.prostř. celkem - Sml/Dod - Příspěvek Společenství - Sml/Dod)/Pří spěvek Společenství - Sml/Dod 1% 9% 7% 9% 5% 59% 0% 0% 28% 0% 8% 0,11 0,31 Praha 1% 5% 5% 5% 3% 30% 0% 3% 54% 0% 10% 0,11 0,31 Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj 0% 2% 3% 2% 0% 55% 0% 23% 0% 0% 22% 0,66 0,95 3% 4% 23% 5% 0% 48% 0% 0% 11% 0% 41% 0,32 0,55 0% 5% 0% 5% 0% 100% 0% 0% 0% 0% 0% - - Ústecký kraj 3% 9% 26% 10% 0% 58% 0% 11% 8% 0% 23% 0,21 0,42 Liberecký kraj Královéhrad ecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina 0% 1% 0% 1% 0% 71% 0% 0% 29% 0% 0% - - 1% 15% 4% 12% 8% 66% 0% 7% 17% 0% 3% 0,11 0,31 0% 6% 0% 5% 0% 68% 0% 32% 0% 0% 0% - - 0% 5% 0% 5% 0% 51% 0% 10% 39% 0% 0%

22 Jihomoravsk ý kraj Olomoucký kraj 1% 14% 10% 15% 6% 48% 0% 21% 19% 0% 6% 0,15 0,35 1% 4% 9% 4% 0% 68% 0% 6% 8% 0% 19% 0,11 0,31 Zlínský kraj 0% 6% 2% 7% 0% 75% 0% 7% 15% 0% 3% 0,11 0,31 Moravskosle zský kraj Typy žadatelů: Stát a jeho organizace 2% 14% 12% 14% 3% 69% 0% 17% 3% 0% 8% 0,17 0,38 0% 0% 0% 0% % 0% 0% 0% Kraje 0% 0% 0% 0% Obce 0% 0% 0% 0% Podniky 12% 92% 94% 92% 3% 63% 0% 11% 13% 0% 9% 0,21 0,42 NNO 1% 8% 6% 8% 0% 36% 0% 9% 48% 0% 7% 0,11 0,31 Komory, profesní a zájmová samospráva Vzdělávací a veřejné výzkumné instituce 0% 0% 0% 0% % 0% 0% 0% Ostatní 0% 0% 0% 0% Prázdné 0% 0% 0% 0% Zdroj: Zpracováno na základě dat MSC2007 k , vlastní výpočet 22

23 Kategorie výdajů - kód Oblast intervence 3.1 Služby v oblasti sociální integrace, Aktivita c) Investiční podpora sociální ekonomiky IOP Kategorie výdajů Veřejné fin.prostř. Veřejné fin.prostř. celkem - Žádost celkem - Sml/Dod 79 Jiná sociální infrastruktura , ,00 X Nerozlišeno Celkem (Kč) , ,00 Alokace celkové veřejné zdroje (Kč) Zdroj: Zpracováno na základě dat MSC2007 k , vlastní výpočet ,-Kč 23

24 Oblast podpory 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb, Sociální ekonomika, OPLZZ Alokace celkové veřejné zdroje: ,89 Kč Území: Celkové zdroje - Žádost Celkové zdroje - Sml/Dod Veřejné fin.prostř. celkem Žádost Veřejné fin.prostř. celkem - Žádost stavy N1 Veřejné fin.prostř. celkem - Žádost stavy N2 Veřejné fin.prostř. celkem - Žádost stavy N3 Veřejné fin.prostř. celkem - Žádost stavy N0, N4-N8 Veřejné fin.prostř. celkem - Žádost stavy P1- P3 Veřejné fin.prostř. celkem - Žádost stavy P4 Veřejné fin.prostř. celkem - Žádost stavy P45- P8 Veřejné fin.prostř. celkem - Sml/Dod Příspěvek Společenství - Sml/Dod Soukromé spolufinancování Sml/Dod Veřejné fin. prostř. celkem Proplaceno příjemcům včetně záloh Příspěvek Společenství Proplacen příjemcům včetně záloh ČR Středočeský kraj Praha Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhrad ecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravs ký kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskosle zský kraj Typy žadatelů: Stát a jeho organizace Kraje

25 Obce Podniky NNO Komory, profesní a zájmová samospráva Vzdělávací a veřejné výzkumné instituce Ostatní Prázdné Zdroj: Zpracováno na základě dat MSC2007 k , vlastní výpočet 25

26 Oblast podpory 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb, Sociální ekonomika, OPLZZ Veřejné fin. prostř. celkem Proplaceno příjemcům včetně záloh/alokace Veřejné fin.prostř. celkem Žádost/ Alokace Alokace celkové veřejné zdroje: ,89 Kč 18% 210% Území: ČR Středočeský kraj Praha Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhrad ecký kraj Pardubický kraj Veřejné fin.prostř. celkem Sml/Dod /Alokace Celkové zdroje - Žádost/ČR Celkové zdroje - Sml/Dod/ ČR Veřejné fin.prostř. celkem Žádost/Č R Veřejné fin.prostř. celkem - Žádost stavy N1 / Veřejné fin.prostř. celkem Žádost Veřejné fin.prostř. celkem - Žádost stavy N2 / Veřejné fin.prostř. celkem Žádost Veřejné fin.prostř. celkem - Žádost stavy N3 / Veřejné fin.prostř. celkem Žádost Veřejné fin.prostř. celkem - Žádost stavy N0, N4-N8 / Veřejné fin.prostř. celkem Žádost Veřejné fin.prostř. celkem - Žádost stavy P1- P3 / Veřejné fin.prostř. celkem Žádost Veřejné fin.prostř. celkem - Žádost stavy P4 / Veřejné fin.prostř. celkem Žádost Veřejné fin.prostř. celkem - Žádost stavy P45-P8 / Veřejné fin.prostř. celkem Žádost Soukromé spolufinancová ní Sml/Dod / Veřejné fin.prostř. celkem - Sml/Dod (Soukromé spolufinancování Sml/Dod + Veřejné fin.prostř. celkem - Sml/Dod - Příspěvek Společenství - Sml/Dod)/Pří spěvek Společenství - Sml/Dod 26% 100% 100% 100% 9% 76% 0% 2% 0% 0% 12% 0,00 0,18 4% 12% 15% 12% 0% 85% 0% 0% 0% 0% 15% 0,00 0,18 0% 16% 0% 16% 25% 75% 0% 0% 0% 0% 0% - - 1% 7% 5% 7% 31% 48% 0% 11% 0% 0% 10% 0,00 0,18 8% 5% 30% 5% 0% 33% 0% 0% 0% 0% 67% 0,00 0,18 0% 0% 0% 0% 0% 100% 0% 0% 0% 0% 0% - - 3% 16% 13% 16% 7% 76% 0% 7% 0% 0% 10% 0,00 0,18 0% 2% 0% 2% 45% 55% 0% 0% 0% 0% 0% - - 1% 4% 5% 4% 0% 85% 0% 0% 0% 0% 15% 0,00 0,18 2% 5% 8% 4% 0% 74% 0% 5% 0% 0% 21% 0,00 0,18 26

27 Kraj Vysočina Jihomoravsk ý kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskosle zský kraj Typy žadatelů: Stát a jeho organizace Kraje Obce Podniky NNO Komory, profesní a zájmová samospráva Vzdělávací a veřejné výzkumné instituce Ostatní Prázdné 0% 3% 0% 3% 9% 91% 0% 0% 0% 0% 0% - - 0% 9% 0% 9% 11% 87% 0% 0% 2% 0% 0% - - 0% 4% 0% 4% 0% 92% 0% 8% 0% 0% 0% - - 1% 6% 5% 6% 0% 89% 0% 0% 0% 0% 11% 0,00 0,18 5% 13% 19% 13% 0% 83% 0% 0% 0% 0% 17% 0,00 0,18 0% 0% 0% 0% % 0% 0% 0% % 0% 0% 0% % 0% 0% 0% % 86% 72% 86% 9% 79% 0% 2% 0% 0% 10% 0,00 0,18 7% 14% 28% 14% 9% 60% 0% 5% 0% 0% 25% 0,00 0,18 0% 0% 0% 0% % 0% 0% 0% % 0% 0% 0% % 0% 0% 0% Zdroj: Zpracováno na základě dat MSC2007 k , vlastní výpočet 27

28 Oblast podpory 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb, Sociální ekonomika, OPLZZ Kategorie výdajů - kód Kategorie výdajů Veřejné fin.prostř. celkem - Žádost Veřejné fin.prostř. celkem - Sml/Dod 71 Cesty k integraci a znovuzapojení znevýhodněných osob na trh práce; boj proti diskriminaci v přístupu na trh práce a v profesním postupu a podpora kladného přístupu k rozmanitosti v zaměstnání , ,67 X Nerozlišeno Celkem (Kč) , ,67 Alokace celkové veřejné zdroje (Kč) Zdroj: Zpracováno na základě dat MSC2007 k , vlastní výpočet ,89 Kč 28

29 4.3 Indikátory IOP Povinné indikátory dle Příručky pro příjemce vztahující se k aktivitě 3.1c): osob celkem: Celkový počet osob (zaměstnanci z cílových skupin a ostatní pracovníci bez znevýhodnění podniku), které získaly prostřednictvím realizace projektu zaměstnání Účelnost podpory: % podíl zaměstnanců projektu pocházejících z cílových skupin na celkovém počtu zaměstnanců projektu. Tento podíl bude vždy minimálně 0,4, tj. 40%, nebo vždy 1, tj. 100% (u OSVČ). Dále bývá sledován úspěšně osob: osob pocházejících ze znevýhodněných cílových skupin, které získaly prostřednictvím realizace projektu zaměstnání. Započítávají se osoby, nikoliv úvazky. Podpořené projekty, výzvy 1 a 8 IOP, červenec 2012, indikátory Kód indikátoru Název indikátoru Měrná jednotka indikátoru Výchozí hodnota indikátoru Cílová hodnota indikátoru Závazek příjemce Závazek příjemce v % Dosažená hodnota indikátoru Dosažená hodnota v % Dosažená hodnota indikátoru Sociální podnikání osob - celkem osob celkem SE osob 0,00 0,00 116,00 0,00 55,00 0,00 - osob 19,00 N/A 590, , Účelnost podpory procent 0,00 60,00 N/A N/A 48,10 80,17 68,16 (10,84) Účelnost podpory SE procent 0,00 (0,09) 66,09 (60,4) N/A N/A 68,16 (10,84) 114 (18) - Zdroj: Data MONIT červenec 2012, vlastní úpravy * V případě kategorie Výchozí hodnota indikátoru byla u podpořeného projektu CZ.1.06/3.1.02/ , Centrum kultury, umění a volnočasového vzdělávání pro děti a zdravotně postižené v obci Jestřebí, Pavel Stieranka, nastavena vstupní hodnota 8 %. Tuto skutečnost je možné zanedbat, průměrná hodnota pak bude 0. V případě kategorie Cílová hodnota indikátoru se v 7 případech pohybovala hodnota v intervalu větší než 0 a menší než 1. CZ.1.06/3.1.02/ , Vybavení tiskařského centra služeb Broumov, Centrum služeb Broumov s.r.o., 0,75 29

30 CZ.1.06/3.1.02/ ,Sociální podnik BENECYKL investiční část, BENECYKL s.r.o.,0,5 CZ.1.06/3.1.02/ ,Víceúčelový objekt- Wellness centrum,ecol GUARD s.r.o.,0,85 CZ.1.06/3.1.02/ ,Vybudování inovačního centra v lokajitě Josefov,STROJE SVOBODA s.r.o.,0,6 CZ.1.06/3.1.02/ ,Sociální firma - Doupovské hor, LEADER ACADEMY o.p.s.,0,7 CZ.1.06/3.1.02/ ,Vybudování zázemí sociálního podniku, Pro-Charitu s.r.o.,0,9 CZ.1.06/3.1.02/ Pivovar Mazal - sociální podnik pro osoby opouštějící prostředí dětských domovů, Jiří Mazal, 0,75 Tyto hodnot byly vynásobeny 100. Při této úpravě se průměrná hodnota souboru zvýší pouze o 10 % z 60,4 % na 66,1 %. V kategorii Dosažená hodnota indikátoru byly vykázány hodnoty pouze u 14 projektů. To je důsledkem velmi nízké průměrné hodnoty 10,8 %. Při přepočtu s nižším počtem projektů bychom získali hodnotu 68,2 %. OPLZZ Definice indikátorů dle Metodiky Monitorovacích indikátorů OP LZZ, verze 1.5: osob celkem: Celkový počet osob, které v rámci projektu získaly jakoukoliv formu podpory bez ohledu na počet poskytnutých podpor, každá podpořená osoba se v rámci projektu započítává pouze jednou; podpora je jakákoliv aktivita financovaná z rozpočtu projektu, ze které mají cílové skupiny prospěch, podpora může mít formu např. vzdělávacího nebo rekvalifikačního kurzu, stáže, odborné konzultace, poradenství, výcviku, školení, odborné praxe apod. Každá podpořená osoba je v rámci jednoho projektu započítávána pouze jednou, bez ohledu na to, kolik podpor obdržela osob OSVČ: osob, které v rámci projektu získaly jakoukoliv formu podpory. Každá osoba, která obdržela podporu, se započítává pouze jedenkrát. OSVČ - fyzické osoby, které podnikají na vlastní účet a jejich příjmy nejsou závislé na pracovním poměru nebo obdobném vztahu organizací celkem: Celkový počet organizací, které z projektu získaly podporu a alespoň z části ji využily pro svůj rozvoj. Do tohoto počtu se zahrnuje předkladatel a jeho partneři uvedení v žádosti o finanční podporu (Př.: Pokud má žadatel dva partnery bude hodnota tohoto ukazatele 3.) Detailní členění ukazatele dle nařízení 1828/06 EK příloha XXIII organizací MSP: Celkový počet organizací - Malé a střední podniky, které z projektu získaly podporu a alespoň z části ji využily pro svůj rozvoj. Detailní členění ukazatele dle nařízení 1828/06 EK příloha XXIII nově vytvořených/inovovaných produktů: Celkový počet nově vytvořených nebo inovovaných produktů. Produkt je souhrnný pojem označující všechny formy a nástroje, kterými je poskytována podpora cílovým skupinám, např. vzdělávací program, kurz, metodika, osnovy, školní vzdělávací program, e-learningový produkt, webový portál, rekvalifikační modul, integrační postupy, vzdělávací pomůcka apod. 30

31 Produkt musí být samostatně použitelný pro poskytování podpory cílovým skupinám. Soubor několika předmětů či materiálů, které musí být použity společně, tak představuje jediný produkt. (Např. pokud je metodika pro lektora nepoužitelná bez osnovy kurzu a příslušné učebnice, nelze za produkt považovat metodiku, nýbrž kurz jako celek.) Započítává se počet různých produktů, nikoliv počet kusů, kopií či shodných opakování. Započítávají se pouze produkty vzniklé v rámci hlavních klíčových aktivit projektu, nikoli např. propagační předměty (s výjimkou prioritní osy 6, kde hlavní aktivitou může být právě publicita). Inovovaný produkt znamená takový produkt, kde změny v jeho cílech, obsahu, metodách nebo formách významně zvýšily jeho kvalitu a účinnost při poskytování podpory cílovým skupinám. Podpořené projekty, výzva 30 OPLZZ, červenec 2012 Indikátory Kód indikátoru Název indikátoru osob - celkem Měrná jednotka indikátoru Výchozí hodnota indikátoru Cílová hodnota indikátoru Závazek příjemce Závazek příjemce v % Dosažená hodnota indikátoru Dosažená hodnota v % Dosažená hodnota indikátoru Sociální podnikání osob 0, , ,00 105, ,00 127,53 243, osob - OSVČ osob 0,00 0,00 0,00 0,00 102,00 0,00 0,00 x organizací celkem 0, ,00 530,00 26,50 402,00 20,10 23,00 x 58, organizací MSP 0,00 0,00 0,00 0,00 19,00 0,00 0,00 x nově vytvořených/i novovaných produktů produktů Zdroj: Data MONIT červenec 2012, vlastní úpravy Poznámka k indikátorům: Jedná se o hodnoty vykázané systémem MONIT. V případě kategorie Dosažená hodnota indikátoru Sociální podnikání jsou v druhém pořadí uvedené rekonstruované hodnoty na základě informací z jednotlivých projektů. Poznámka: Zpracováno na základě dat uvedených v Příloze č.2. 0,00 100, , ,00 742,00 742,00 20,00 31

32 4.4 Interpretace zjištění Metodologická poznámka: Primárně se vychází, v souladu s metodikou Průřezových analýz, z dat MSC2007 k , která byla poskytnuta Ministerstvem pro místní rozvoj. Vzhledem k výraznému progresu čerpání ve zkoumaných oblastech jsou však doplněna o informace ze systému MONIT, které v případě oblasti podpory: 3.1 Služby v oblasti sociální integrace, Aktivita c) Investiční podpora sociální ekonomiky poskytl řídicí orgán IOP (MMR) a u podporované oblast: 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb, Sociální ekonomika pak řídicí orgán OPLZZ (MPSV). Poznatky opírající se o nová data jsou zvýrazněné. Oblast podpory: 3.1 Služby v oblasti sociální integrace, 3.1c) investiční podpora poskytovatelům sociálních služeb, zaměstnavatelům a dalším subjektům při prosazování a realizaci nástrojů sociální ekonomiky; Integrovaný operační program, alokace ,- Kč 1. Čerpání: K bylo kryto smlouvou a dodatky 12,5 % z původní alokace ve výši ,-Kč, což i přes fázi programové periody naznačuje, že plán není naplňován a nemá dobrou perspektivu naplnění. Tento názor potvrzuje i stav proplacených prostředků, tj. necelých 7 %. Jak vyplývá z údajů MONITU, byla situace v červenci 2012 již výrazně lepší, neboť byly nasmlouvány projekty v celkové výši ,70 Kč. Jedná se o 71 % alokace. Z těchto informací vyplývá, že situace se výrazně zlepšila a využití alokace není ohroženo Poptávka: Celková poptávka (celkové veřejné finanční prostředky - žádost) výrazně převýšila alokaci a dosáhla 1,45 jejího násobku. Dosažená hodnota je poměrně vysoká, a naznačuje tendenci k možnému naplnění větší části požadavků. Chybovost: Chybovost u předkládaných projektů (stav N1 neboli projektová žádost nesplnila podmínky přijatelnosti a formálních náležitostí) je na úrovni 3 %. Z územního pohledu jsou nejvyšší nenulové hodnoty u Královéhradeckého kraje (8 %) a u Jihomoravského kraje (6 %). Neuspokojená poptávka (stavy N2, N3): ŘO IOP ukládá do MSC2007 pouze informace o stavu N2 (projekt nedoporučen / neschválen), který je na úrovni 61 %. Alarmující je stav neschválených projektů v Karlovarském kraji, kde míra tohoto ukazatele dosahuje plných 100 %, vysoká neuspokojená poptávka je i v kraji Zlínském (75 %) a Olomouckém (71 %). Naopak nejnižší míra neschválených projektů je v Hl. m. Praze 30 %. Stav N3 (projekt doporučen / schválen jako náhradní projekt) není sledován nebo jeho výskyt je nulový (tj. v MSC2007 jsou uvedeny pouze nulové hodnoty). Nepředvídané okolnosti (stavy N0, N4-N8): Z analýzy vyplývá, že celkem 11 % poptávky nakonec není možné uspokojit z důvodu nastalých okolností. Největší propady jsou u projektů předkládaných subjekty ze Pardubického kraje 32 % a Jihočeského kraje 23 %. 3. Žadatel: Žadateli jsou podniky (94 %) a NNO, což plně koresponduje se zaměřením oblasti podpory. 4. Spolufinancování: Na každou investovanou 1 Kč z veřejných zdrojů, je v průměru vynaloženo 0,20 Kč ze zdrojů soukromých. Regionálně se však projevují určité odchylky od 9 Obrovská rozdíl mezi údaji MSC2007 a MONIT je pravděpodobně dán nikoliv průběžným, ale skokovým přebíráním dat ze strany MSC

33 pěti regionů (Středočeský kraj, Praha, Královéhradecký, Olomoucký a Zlínský kraj) s hodnotou 0,11 Kč až po Jihočeský kraj s 0,66 Kč. Ke každé investované 1 Kč z ERDF se v průměru přidá další 0,42 Kč z národních zdrojů. Opět se však prosazují regionální rozdíly na straně jedné pět regionů s hodnotou 0,31 Kč až po Jihočeský kraj s 0,95 Kč. 5. Území hledisko: Vzhledem k malému počtu projektů nebyla zohledňována rozdílná velikost krajů. Největší objem prostředků byl poptáván (Celkové zdroje Žádost) v Královéhradeckém kraji Kč tj. 15 % z požadovaného objemu. Na dalších místech se se 14% podílem umístily kraje Jihomoravský a Moravskoslezský. Nejnižší podíl vykazoval kraj Liberecký 1 % ( Kč) a Olomoucký 4 %. Co se týče reálné úspěšnosti grant získat (Celkové zdroje - Sml/Dod), pak nejlepších výsledků dosáhl kraj Ústecký Kč tj. 26% podílu, dále kraj Plzeňský s 23 %. Žádné prostředky nezískali žadatelé z krajů Karlovarský, Liberecký, Pardubický a Vysočina. 6. Kategorie výdajů: 79 Jiná sociální infrastruktura 7. Indikátory: Vzhledem k problematičnosti nastavení indikátorů a vykazování hodnot je komplikované přijmout závěry k naplňování indikátorů. Při hodnocení se vychází z dat MSC2007 k , která je však z důvodu nekompletnosti a vypovídací spornosti nutné doplnit o informace z MONITu (monitorovací ukazatele za jednotlivé projekty), však i zde se vyskytují zjevné nepřesnosti a chyby. Indikátor osob celkem nemá v systému MSC2007 nastavené cílové hodnoty. Z projektů Aktivita c) Investiční podpora sociální ekonomiky vyplývá, že do července 2012 bylo podpořeno 91 osob. Údaje jsou však vykázány jen u 15 projektů z celkových 88. Průměr je pak 6,1 osoby. Cílová hodnota (vlastně závazky vyplývající z projektů) je nastavena na hladině 590,55, což při 88 projektech odpovídá cca 6,7 osobám. V případě indikátoru Účelnost podpory je nastavena cílová hodnota 60 % a dle dat MSC2007 je naplněna na 80 %. Při analýze dat z MONITU dojdeme k závěru, že cílová hodnota je v případě 88 projektů nastavena na hladině 60,4 %, respektive 66,1 % - jde fakticky o závazky příjemců dotace (což odpovídá hodnotě z MSC 2007). Doposud byla u 14 projektů v průměru dosažená hodnota 68,2 %. 8. Závěrečné hodnocení: Z posledního vývoje vyplývá, že objem projektů umožní vyčerpat alokaci určenou pro sféru sociálního podnikání. Celková poptávka dosahuje 1,45 jejího násobku a umožňuje případně vést debatu o navýšení alokace. Stav N1 (Projektová žádost nesplnila podmínky přijatelnost a formálních náležitosti) vykazuje jen 3 %. Extrémně vysoký je však podíl projektů ve stavu N2 (Projekt nedoporučen/neschválen) dosahující 61 %, což poukazuje na selhání v nastavených mechanismech. Pravděpodobně se jedná o nesoulad mezi záměry poskytovatele dotace a prezentovanými cíli žadatelů. U všech krajů je neúspěšnost velmi vysoká a v případě Karlovarského kraje dokonce 100%! Pákový efekt je velmi malý, pouhých 20 % (jedná se také o aktuální minimální podíl spolufinancování). Větší podíl vykazuje pouze Jihočeský kraj 66 % a Plzeňský kraj 32 %. U řady dalších krajů např. Královéhradecký, Středočeský a u žadatelů s pražským domicilem je hodnota pouhých 11 %, což souvisí s původním nastavením výzvy č. 1, která vyžadovala pouze 10% spolufinancování. 33

34 Podporovaná oblast: 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb, Sociální ekonomika; Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, alokace ,89 Kč 1. Čerpání: K bylo kryto smlouvou a dodatky Kč, tj. 25,5 %, což poukazuje na nenaplňování plánu a i na špatnou perspektivu naplnění. Tento názor umocňuje i nízká míra proplacených prostředků 18%. Jak vyplývá z dat MONITU, pak v červenci 2012 již byla situace výrazně lepší, neboť byly podpořeny projekty v celkové výši Kč. Jedná se o 95 % alokace. Z těchto informací vyplývá, že situace se proměnila a alokace je již v podstatě využita Poptávka: Celkové žádané veřejné zdroje (data MSC2007) jsou na úrovni 2,1 násobku alokace, což podporuje tendenci k plnému využití alokace. Chybovost: Chybovost u předkládaných projektů (stav N1) je pro celou ČR na úrovni 9 %. Z krajů jsou nejvyšší nenulové hodnoty u Libereckého kraje (45 %) a u Jihočeského kraje (31 %). Neuspokojená poptávka (stavy N2, N3): MSC2007 nesleduje stav N3, tj. jsou zde uvedeny pouze nulové hodnoty. Stav projektů nedoporučen / neschválen (N2) je na úrovni 76 %. Vysokých hodnot neschválených projektů dosahuje kraj Karlovarský (100 %) a kraje Olomoucký (92 %) a Vysočina (91 %). Naopak nejnižší míra neschválených projektů je v Plzeňském kraji 33 %. Nepředvídané okolnosti (stavy N0, N4-N8): Z analýzy vyplývá, že pouze 2 % poptávky není možné uspokojit z důvodu nastalých okolností. Nejvyšších nenulových hodnot dosahují kraje Jihočeský (11 %) a Olomoucký (8 %). 3. Žadatel: Žadateli jsou podniky (86 %), zbytek připadá na NNO. 4. Spolufinancování: U této podporované oblasti je bezpředmětné hodnotit pákový efekt, neboť soukromé zdroje jsou ve všech regionech ČR rovny 0 Kč. Také hodnocení přidaných národních zdrojů není příliš účelné, neboť krom šesti regionů, kde zatím nebyly nasmlouvány žádné prostředky (tj. Praha, kraj Vysočina, Karlovarský, Liberecký, Jihomoravský a Olomoucký kraj), je u ostatních regionů dosažena hodnota 0,18 Kč. 5. Území hledisko: Vzhledem k malému počtu projektů nebyla zohledňována rozdílná velikost krajů. Největší objem prostředků byl poptáván (Celkové zdroje Žádost) v Ústeckém kraji Kč tj. 16 % z požadovaného objemu; v obdobné výši žádaly i subjekty s pražským domicilem. Na dalších místech se s 13% podílem umístil kraj Moravskoslezský a se 12% kraj Středočeský. Nejnižší podíl vykazoval kraj Karlovarský 0,5 % ( Kč) a Liberecký 2 %. Co se týče reálné úspěšnosti grant získat (Celkové zdroje - Sml/Dod), pak nejlepších výsledků dosáhl kraj Plzeňský Kč, tj. 30 % podílu, dále kraj Moravskoslezský s 19 % středočeský s 15 %. Žádné prostředky nezískali žadatelé z krajů Karlovarský, Liberecký, Vysočina, Jihomoravský, Olomoucký a z Prahy. 6. Kategorie výdajů: 71 Cesty k integraci a znovuzapojení znevýhodněných osob na trh práce; boj proti diskriminaci v přístupu na trh práce a v profesním postupu a podpora kladného přístupu k rozmanitosti v zaměstnání 7. Indikátory: Vzhledem k problematičnosti nastavení indikátorů a vykazování hodnot je komplikované přijmout závěry k naplňování indikátorů. Při hodnocení se vychází z dat MSC2007 k , která je však z důvodu nekompletnosti a vypovídací spornosti 10 Obrovská rozdíl mezi údaji MSC2007 a MONIT je pravděpodobně dán nikoliv průběžným, ale skokovým přebíráním dat ze strany MSC

35 nutné doplnit o informace z MONITu (monitorovací ukazatele za jednotlivé projekty), však i zde se vyskytují nepřesnosti a chyby. Indikátor osob celkem má v systému MSC2007 nastavenou cílovou hodnotu Rovněž vykazovaný závazek příjemce (105,7 %) a dosažená hodnota indikátoru (127,5 %) dosahují závratných hodnot (týká se celé prioritní osy 3). Z projektů Sociální ekonomiky vyplývá, že do července 2012 bylo podpořeno 243 osob, což představuje nepatrný zlomek. Průměr je pak 3,6 osoby (68 projektů). V případě indikátoru osob - OSVČ 11 je nastavena cílová hodnota 0, dle dat MSC2007 je dosaženo 102. V samotném MONITU je vykázána hodnota 0, přestože z analýzy projektů vyplývá, že bylo podpořeno nejméně 10 OSVČ. Rovněž u indikátoru organizací celkem jsou rozpory. MSC2007 vykazuje 23 subjektů. Z dat MONITu lze vyčíst, že bylo podpořeno 58 subjektů, v případě, kdy pokládáme organizaci za právnickou osobu. Důvodem je pravděpodobně započítávání hodnoty indikátoru až po ukončení projektů. Indikátoru organizací MSP v případě MSC2007 vykazuje dosaženou hodnotu 19. Data MONITu vykazují 0, ale z informací o projektech lze vyvodit, že všechny podpořené subjekty jsou zároveň i MSP - podpořeno 68 subjektů 40 s.r.o.,14 o.p.s., 10 OSVČ, 3 družstva, 1 a.s. Co se týče indikátoru nově vytvořených/inovovaných produktů, MSC2007 stanovil jako cílovou hodnotu 100,00. Závazky příjemců jsou ve výši 1525, dosažená hodnota pak 742,00. Příspěvek projektů Sociální ekonomiky ve vykázané výši 20 pak představuje malý zlomek. Pokud bychom předpokládali, že každý z projektů představuje přinejmenším jeden nový (respektive inovovaný) produkt, pak by hodnota vzrostla na 68.Vedle technického aspektu vykazování indikátoru může být důvodem nízkého počtu i odlišný postoj poskytovatele dotace, který nemusí považovat každý z produktů za nový či inovativní (definice novosti). 8. Závěrečné hodnocení: Z posledního vývoje vyplývá, že objem projektů se již přiblížil k alokaci určené pro sociální ekonomiku. Celková poptávka dosahuje 2,1 násobku alokace. Oba údaje vypovídají o úspěšnosti podpory a možnosti dalšího případného navýšení pro tyto účely. Stav N1 (Projektová žádost nesplnila podmínky přijatelnost a formálních náležitosti) vykazuje jen 9 %. Extrémně vysoký je opět podíl projektů ve stavu N2 (Projekt nedoporučen/neschválen) dosahující 76 %, což je ještě více než v případě IOPu. Opět se nejspíše jedná o nesoulad mezi cíli poskytovatele dotace a podnikatelskými záměry uváděnými žadateli v projektové žádosti. U všech krajů je neúspěšnost velmi vysoká a v případě Karlovarského kraje opět 100%. 11 Dle metodiky OPLZZ nejsou u rozpadových indikátorů stanoveny cílové hodnoty. 35

36 5. EXPERTNÍ POSOUZENÍ ÚSPĚŠNOSTI A PŘÍNOSU ZKOUMANÝCH PODPOR Tematický klastr: Podpora podnikání a konkurenceschopnosti podniků Zaměření klastru Společným znakem zařazených oblastí je přímá podpora zakládání podnikatelských subjektů a rozvoje jejich činnosti a s tím spojené řešení základních potřeb podnikatelských subjektů umožňujících její standardní fungování na trhu. Jedná se o odstraňování základních bariér, které znemožňují vlastní zahájení podnikatelské činnosti (přístup ke kapitálu, nákup zařízení, podnikatelské nemovitosti), které řeší nedostatky ve fungování podniku (poradenství), slabiny při získávání trhu (marketing). Z pohledu podniků jde o odstraňování zásadních slabých stránek, které představují jejich ohrožení na trhu; jde tedy o ovlivňování základních faktorů konkurenceschopnosti podniků. Mezi oblasti podpory, které tento tematický klastr naplňují, proto patří zejména vybrané oblasti podpory OPPI, ROPů, programů přeshraniční spolupráce, PRV, OP Rybářství a dalších vybraných programů. Dodatečně jsou zařazeny i oblasti podpory, respektive aktivity IOP a OP LZZ zaměřené na rozvoj sociálního podnikání. Podpora zahájení a rozvoje podnikání: OPPI Podpora začínajícím podnikatelům OPPI Podpora nových výrobních technologií, ICT a vybraných strategických služeb OPPI Infrastruktura pro podnikání OPPI Podpora poradenských služeb OPPI Podpora marketingových služeb OPPI - Bankovní nástroje podpory MSP ROP Severovýchod - Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání ROP Střední Morava - Podpora podnikání IOP - Služby v oblasti sociální integrace, Aktivita c) Investiční podpora sociální ekonomiky OPLZZ - Podpora sociální integrace a sociálních služeb, Sociální ekonomika OP PK - Podpora příznivého podnikatelského prostředí OP PK - Rozvoj malých a středních podniků PRV - Modernizace zemědělských podniků PRV - Investice do lesů PRV - Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům PRV - Seskupení producentů PRV - Diverzifikace činností nezemědělské povahy PRV - Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje OP Rybářství - Produktivní investice do akvakultury OP Rybářství - Investice do zpracování a uvádění na trh OP Rybářství - Podpora a rozvoj nových trhů a propagační kampaně OP Rybářství Společné činnosti OPPI - Využití nových finančních nástrojů Přeshraniční spolupráce ČR Polsko - Rozvoj podnikatelského prostředí Přeshraniční spolupráce ČR Bavorsko - Hospodářský rozvoj, lidské zdroje a sítě, oblast: Hospodářská spolupráce a rozvoj ekonomického prostoru Přeshraniční spolupráce ČR Rakousko - Infrastruktura a služby spojené s podnikáním a inovacemi Vymezení záběru klastru Zařazené oblasti podpory 36

37 Přeshraniční spolupráce ČR Sasko - Hospodářská kooperace a rozvoj přeshraničních hospodářských struktur Střední Evropa - Zlepšování rámcových podmínek pro inovaci OP Meziregionální spolupráce Inovace a znalostní ekonomika Podpora rozvoje cestovního ruchu: ROP Severozápad Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury CR ROP Severozápad Zlepšování kvality a nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení ROP Severozápad - Podpora marketingu a tvorby a rozvoje produktů cestovního ruchu ROP Severovýchod - Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu ROP Severovýchod - Marketingové a koordinační aktivity v oblasti cestovního ruchu ROP Střední Čechy - Podnikatelská infrastruktura a služby cestovního ruchu ROP Jihozápad - Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu ROP Jihozápad - Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu ROP Střední Morava - Podnikatelská infrastruktura a služby ROP Moravskoslezsko - Rozvoj cestovního ruchu ROP Jihovýchod - Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch ROP Jihovýchod - Rozvoj služeb v cestovním ruchu PRV Podpora cestovního ruchu Přeshraniční spolupráce ČR Polsko Podpora cestovního ruchu Přeshraniční spolupráce ČR Bavorsko - Hospodářský rozvoj, lidské zdroje a sítě, oblast:cestovní ruch,volný čas a rekreace Přeshraniční spolupráce ČR Rakousko - Cestovní ruch, kultura a ekonomika volného času Přeshraniční spolupráce ČR Sasko - Kooperace a rozvoj přeshraničních struktur v cestovním ruchu Přeshraniční spolupráce ČR Slovensko - Podpora sociokulturního a hospodářského rozvoje přeshraničního regionu a spolupráce Ideové východisko Společným ideovým východiskem všech těchto oblastí podpory je podpora podnikavosti, vznik a rozvoj podniků, ekonomizaci místního potenciálu, vytváření přirozených podmínek pro vytváření pracovních míst (v území), uplatnění nových produktů a služeb na trhu, nových prodejních modelů, posilování dostupnosti ICT a jejich uplatnění v podnikové praxi. Tento tematický klastr tedy zastřešuje i opatření ovlivňující základní konkurenceschopnost podniků. Ideové východisko Podpora rozvoje cestovního ruchu se specificky soustředí na oblast služeb bezprostředně využívající místní rozvojový potenciál spočívající v unikátní kombinaci přírodního bohatství, historického dědictví, živých kulturních tradic a možnosti získat nové zážitky. Jednotlivé formy udržitelného cestovního ruchu hrají významnou úlohu ve venkovské ekonomice (přispívají k její diversifikaci, k tvorbě pracovních příležitostí); představují významný příspěvek k růstu HDP a zaměstnanosti řady měst, významných turistických destinací ČR. Vnější vazby Tematický klastr je úzce propojen s tématy vzdělávání, zvyšování zaměstnanosti (aktivní politika zaměstnanosti, opatření na trhu práce), posilování dostupnosti a obslužnosti území. Vytváří předpoklady pro rozvoj podniků a následné posilování jejich vývojových a inovačních schopností v hospodářsky slabých strukturální přeměnou postižených regionech. Vnější vazby 37

38 Vzhledem k rozšíření o problematiku sociální ekonomiky se váže rovněž k oblasti sociální integrace, sociálnímu začleňování. Vztahy oblastí podpory Podpora podnikání a politika posilování základní faktorů konkurenceschopnosti malých a středních podniků je realizována spektrem nástrojů, odlišně odvětvově a územně zaměřených. Hlavní proud podpory MSP je uskutečňován prostřednictvím programů OPPI, doplňkově pak státními programy. Čistě komplementární charakter mají intervence ROPů a podpora sociálního podnikání zastřešovaná MPSV. PRV a OPR mají převážně sektorový charakter podpora zemědělské prvovýroby, zpracování produktů (potravinářství), s menšími dopady na ostatní obory. Aktivity MPSV v oblasti sociálního podnikání realizované prostřednictvím IOP a OPLZZ zdůrazňují ekonomické, společenské (komunitní), environmentální a územní hlediska podnikání. Z tohoto důvodu představují v české kontextu zcela unikátní a svébytný přístup k řešení spektra problémů společnosti, komunity. Vztahy oblastí podpory Programy přeshraniční spolupráce akcentují vedle vlastní podpory podnikání i specifická societální a komunitní hlediska, jako je vzájemná spolupráce, podpora soužití, sounáležitosti v příhraničí. Nemusí se však v předkládaných projektech bezprostředně promítat. Z tohoto hlediska se jedná o výrazně odlišné typy podpor, které se liší již svými cíli a není tudíž možné provést jejich bezprostřední komparaci. Jsou však vůči sobě navzájem doplňkové odvětvově a oborově (OPPI vs. PRV, OPR, sociální ekonomika), územně (OPPI vs. OPPK), cíli (územní spolupráce vs. ostatní programy; sociální ekonomika vs. ostatní programy). Možnosti srovnání podpory poskytované různými operačními programy jsou velmi omezené, vzhledem k tomu, že jednotlivé řídicí orgány uplatňují specifické postupy při vykazování a monitorování projektů. Tyto odlišnosti se nedaří odstranit ani na úrovni MSC2007 tj. interpretace velikosti poptávky je ovlivněna absencí podstatné části informací o objemu vyřazených žádostí. Ze strany zpracovatele je nutné tedy přistoupit k většímu využití expertních přístupů a pohledů. Při realizaci podpory je možné komparovat stejnorodé typy podpor, tj. ty, které jsou procesovány stejným způsobem, u kterých je možné odhlédnout od působení odlišných metodik, jiného výkaznictví apod. V tomto Dodatku se dále zaměřujeme pouze na problematiku sociálního podnikání. Hodnocení úspěšnosti Úspěšnost realizace podpory je sledována ve dvou rovinách: Prvním hlediskem je schopnost využít prostředky alokované pro realizaci Hodnocení úspěšnosti 38

39 podpory. Spočívá tedy ve zkoumání poptávky a nabídky, jejich objemu a vzájemného vztahu. Primárně se soustředíme na posouzení objemu viditelné poptávky, zachycené MSC2007, kterou je možné dokomponovat dle územního principu a cílové skupiny. Doprovodnou informací je pak reálné čerpání evropských zdrojů. Druhým hlediskem je úspěšnost realizace podpory z hlediska naplňování cílů podpory, které je sledováno prostřednictvím indikátorů výstupů a výsledků. V obou případech byla data získaná z MSC2007 k doplněna o informace o projektech k červenci Data byla čerpána z informačního systému MONIT, který využívá OPLZZ i IOP. Podpora sociálního podnikání a sociální ekonomiky Sektor sociálních podniků je v České republice stále ve fázi zrodu. Nízký zájem finančních zprostředkovatelů podpořit vznik sociálních podniků a slabé ekonomické postavení třetího sektoru vedlo k vytvoření mechanismů grantů zaměřených na založení, později rozvoj sociálních podniků, které jsou administrovány MPSV. Podpora sociálního podnikání Granty se zaměřují na podporu nových podnikatelských aktivit nebo na rozšíření kapacity podniku naplňujícího principy sociálního podnikání. Sociální podnik musí přispívat ke snižování nezaměstnanosti a k podpoře sociálního začleňování. Minimálně 40 % zaměstnanců z celkového počtu zaměstnanců sociálního podniku musí pocházet z podporovaných cílových skupin. Vnitřní pravidla fungování sociálního podniku umožňují maximální možné zapojení pracovníků do rozhodování a k posílení sociální soudržnosti. Případný zisk z podnikatelské činnosti je převážně použit pro rozvoj sociálního podniku a/nebo pro naplňování jeho obecně prospěšných cílů. Není z větší části rozdělován mezi vlastníky, zakladatele 12. Sociální podnik se svými aktivitami orientuje především na místní trh, místní komunitu (lokálně, nebo regionálně). Uspokojuje místní potřeby a využívá místní zdroje, vstupuje do místních iniciativ a partnerství a přispívá k místnímu rozvoji. Rovněž jsou podporovány nové podnikatelské aktivity osob samostatně výdělečně činných (bez zaměstnanců), které jsou zároveň osobami uvedenými v cílových skupinách a současně naplňují principy sociálního podnikání, tj. jejich podnikání má sociální, environmentální a ekonomický přínos. Globální grant "Investiční podpora pro sociální ekonomiku", financovaný EFRR prostřednictvím Integrovaného operačního programu, poskytuje kapitál pro zahájení podnikání pro poskytovatele sociálních služeb, zaměstnavatelům a ostatních organizacím sociální ekonomiky. Granty jsou poskytovány v rozmezí od až MPSV doporučuje, aby sociální podnik deklaroval ve svých dokumentech, že k rozdělení mezi akcionáře, společníky, členy či zakladatele nebude použito více než 49 % zisku. 39

40 Souběžně je žadatelům k dispozici globální grant "Sociální ekonomika", spolufinancovaný z prostředků ESF, operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, který podporuje zakládání a rozvoj nových sociálních podniků, hradí provozní náklady. Granty jsou poskytovány v rozmezí od do (v rámci režimu de minimis). Tyto vzájemně komplementární aktivity představují komplexní přístup k financování investičních a provozních potřeb sociálních podniků. Granty poskytované z IOP představují nástroj, který umožňuje získat část potřebného investičního kapitálu pro rozjezd podnikání. Motivuje potenciální podnikatele vstoupit na trh a začít podnikat. Umožňuje rekrutovat doposud nové nepodnikající osoby (ze sféry NNO), přilákat mladé absolventy k podnikání případně podpořit další zástupce cílové skupiny aby sami začali podnikat v oblasti sociální ekonomiky. Podporuje vznik start-upů. Granty poskytované OPLZZ Lidské zdroje a zaměstnanost hradí provozní náklady spojené se založením a rozvoj nových sociálních podniků. Jedná se podporu spojenou s vytvářením týmu, management a marketingové aktivity, úhrada části mzdových nákladů a odvodů pracovníků. Rovněž tato podpora je především zaměřená na vznik nových malých a středních podniků. Hodnocení úspěšnosti realizace sociálního podnikání V případě oblasti podpory 3.1 Služby v oblasti sociální integrace, Aktivita c) Investiční podpora sociální ekonomiky, IOP bylo dle informací MSC 2007 k kryto smlouvou a dodatky 12,5 % alokace. Dle aktuálních dat MONITu k červenci 2012 byly podpořeny projekty v celkové výši ,70 Kč. Jedná se o 71 % alokace. Z těchto informací vyplývá, že situace se výrazně zlepšila a využití alokace není ohroženo. Dle informací MONITu bylo předloženo 244 projektů. Pozitivních stav je vykazován u 88. Celková poptávka (MSC2007 celkové veřejné zdroje žádost) o bezmála 50 % převýšila alokaci a dosáhla 145 %. V případě bezproblémového uspokojení poptávky, by došlo k hladkému splnění finančních cílů programu. Hodnocení úspěšnosti realizace sociálního podnikání Co se týče oblasti podpory 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb, Sociální ekonomika, OPLZZ pak zde je situace ve srovnání se IOP dokonce lepší. K kryto smlouvou a dodatky 25,5 % alokace. Dle aktuálních dat MONITu k červenci 2012 byly podpořeny projekty v celkové výši Kč. Tato suma představuje 95 % alokace. Z uvedených informací vyplývá, že situace se proměnila a alokace je již v podstatě využita. Vzhledem k fázi programové periody vypovídá o naplnění plánovaného rámce. Proplaceno doposud bylo pouze 18 % prostředků (MSC2007), což je samo o sobě málo, ale celkový vývoj naznačuje splnění cílů i v této oblasti. Předloženo bylo 368 projektů (data MONIT), pozitivní stavy vykazuje 68 projektů. Celková poptávka (celkové veřejné zdroje žádost) převýšila alokaci o 110 %. Obdobně jako v případě aktivit IOP by při uspokojení prokázané poptávky došlo k rychlému splnění finanční cílů programu. 40

41 Vývoj naznačuje rostoucí schopnost předkládat projektové žádosti, které je možné profinancovat z veřejných zdrojů. Zdá se, že se postupně zvyšuje absorpční kapacita. Je možné uvažovat o případném navýšení alokace prostředků. Regionální pohled V případě podpory poskytované IOP byl největší objem prostředků poptáván v Královéhradeckém kraji Kč tj. 15 % z požadovaného objemu. Na dalších místech se s 14% podílem umístily kraje Jihomoravský a Moravskoslezský. Nejnižší podíl vykazoval kraj Liberecký 1 % ( Kč) a Olomoucký 4 %. Granty OPLZZ byly nejvíce poptávány v Ústeckém kraji Kč tj. 16 % z požadovaného objemu; v obdobné výši žádaly i subjekty s pražským domicilem. Na dalších místech se s 13% podílem umístil kraj Moravskoslezský a se 12% kraj Středočeský. Nejnižší podíl vykazoval kraj Karlovarský 0,5 % ( Kč) a Liberecký 2 %. Regionální pohled Tabulka č. 1: Regionální poptávka, data MSC2007 k Území IOP OPLZZ Celkové zdroje - Žádost/ČR Celkové zdroje - Sml/Dod/ČR Celkové zdroje - Žádost/ČR Celkové zdroje - Sml/Dod/ČR ČR 100% 100% 100% 100% Středočeský kraj 9% 7% 12% 15% Praha 5% 5% 16% 0% Jihočeský kraj 2% 3% 7% 5% Plzeňský kraj 4% 23% 5% 30% Karlovarský kraj 5% 0% 0% 0% Ústecký kraj 9% 26% 16% 13% Liberecký kraj 1% 0% 2% 0% Královéhradecký kraj 15% 4% 4% 5% Pardubický kraj 6% 0% 5% 8% Kraj Vysočina 5% 0% 3% 0% Jihomoravský kraj 14% 10% 9% 0% Olomoucký kraj 4% 9% 4% 0% Zlínský kraj 6% 2% 6% 5% Moravskoslezský kraj 14% 12% 13% 19% Zdroj: Zpracováno na základě dat MSC2007 Co se týče reálné úspěšnosti získat prostředky IOP, pak nejlepší výsledky dosáhl s 26% podílem Ústecký kraj ( Kč), dále kraj Plzeňský s 23 %. Žádné prostředky nezískali žadatelé z krajů Karlovarský, Liberecký, Pardubický a Vysočina. 41

42 V případě OPLZZ pak nejlepších výsledků dosáhl kraj Plzeňský Kč tj. 30 % podílu, dále kraj Moravskoslezský s 19 %, Středočeský s 15 %. Žádné prostředky nezískali žadatelé z krajů Karlovarský, Liberecký, Vysočina, Jihomoravský, Olomoucký a z Prahy. Vzhledem k malému počtu projektů nebyla zohledněna rozdílná velikost krajů. Z porovnání vývoje ve zkoumaných oblastech vyplývá, že regionální situace se různí. V případě Moravskoslezského, Plzeňského kraje či kraje Vysočina jsou vykázané hodnoty v obou případech obdobné. OPLZZ více preferují subjekty ze Středočeského a Jihočeského kraje. IOP naopak subjekty z Ústeckého a Jihomoravského kraje. Z dat systému MONIT týkajících se projektů IOP pak vyplývá, že největší objem prostředků je směrován krajů Jihomoravský (velmi vysokých 19,9 %), Moravskoslezský a Ústecký. Jedná se o populačně největší kraje ČR s tím, že uvedené regiony s výjimkou Brněnské metropolitní oblasti, patří mezi dlouhodobě strukturálně postižené oblasti (v prvním případě se jedná o venkovské periferní území Jihomoravského kraje vs. urbanizované restrukturalizací průmyslu ovlivněné regiony) s vysokou mírou nezaměstnanosti. Na opačné straně škály se pak umisťují populačně i územně menší kraje, které však také vykazují dlouhodobě přetrvávající socioekonomické problémy související se jejich polohou (Karlovarský a Zlínský kraj), strukturou ekonomiky, sídelní strukturou (Jihočeský kraj). Mapa č. 1: Podpořené projekty, celkové způsobilé výdaje, IOP Zdroj: Data z MONIT červenec 2012, vlastní zpracování Co se týče OPLZZ, pak z dat MONITu vyplývá, že největší objem prostředků je směrován do krajů Olomoucký a Plzeňský s tím, že především podíl Olomouckého kraje je velmi vysoký 17,4 %. Vzápětí za nimi se však umisťují kraje Moravskoslezský, Ústecký a Jihomoravský, které byly na předním místě IOP. Na opačném konci se pak umisťují populačně i územně menší kraje Liberecký (pouhých 1,68 %), Vysočina a Karlovarský. 42

43 Mapa č. 2: Podpořené projekty, celkové způsobilé výdaje,oplzz Zdroj: Data z MONIT červenec 2012, vlastní zpracování V případě obou podpůrných mechanismů pak byly sledovány i podpořené projekty dle místa realizace. Tabulka č. 2: IOP - Projekty podle členění dle velikostních kategorií obce; červenec 2012 Kategorie dle velikosti obce Celkové způsobilé výdaje Soukromé zdroje/celkové způsobilé výdaje projektů Průměrný objem celkových způsobilých výdajů Průměrný objem celkových způsobilých výdajů v % do , % , % , % , % , % , % , % a více , % Celkem , % Zdroj: Zpracováno na základě dat MONIT červenec 2012, vlastní výpočet Při rozdělení projektů dle velikostních kategorií obcí se ukázalo, že ve zkoumaném souboru vůbec nejsou zastoupeny obce v rozmezí (větší obce, městyse, malá města). Naopak největší objem finančních prostředků čerpají obce v rozmezí obyvatel a obce do 499 obyvatel. Z těchto zjištění však nelze vyvozovat finální závěry vzhledem k malému počtu projektů. Přesto tato situace navozuje formulování hypotéz o opírání se o silné sociální 43

44 soudržnost v případě malých sídel, o plánovaném využívání urbanizační externích efektů u větších měst. Z dat také vyplývá, že absolutní počet projektů nebo pákový efekt neroste či neklesá s velikostí obce. Naopak tato tabulka upozorňuje na trend v ukazateli průměrný objem celkových výdajů, kde jsou menší obce nad průměrem a pod ním jsou naopak všechny kategorie obcí od obyvatel (názorně viz. graf). Nejvyšší průměrný objem celkových způsobilých výdajů je v kategorii obyvatel a nejnižší v kategorii Graf č. 1: IOP Průměrný objem celkových způsobilých výdajů Zdroj: Zpracováno na základě dat MONIT červenec 2012, vlastní výpočet Celkový malý počet projektů a jejich zastoupení ve velikostních kategoriích obcí neodráží specifika jednotlivých regionů. Výjimkou je Moravskoslezský kraj s vysokým počtem projektů v sídlech nad 100 tis.obyvatel, který odráží vysoký stupeň urbanizace kraje. Tabulka č. 3: IOP - Projekty podle členění dle krajů, červenec 2012 Kraj projektů v krajích Kategorie dle velikosti obce Celkové způsobilé výdaje projektů Jihočeský kraj 4 do Jihomoravský kraj

45 a více Karlovarský kraj 3 do Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj a více Olomoucký kraj Pardubický kraj 5 do Plzeňský kraj 7 do a více Středočeský kraj 7 do Ústecký kraj Vysočina 6 do Zlínský kraj 4 do Celkem Zdroj: Zpracováno na základě dat MONIT červenec 2012, vlastní výpočet 45

46 Míra spolufinancování je nižší u příjemců v obcích od do obyvatel (0,15) a obyvatel (0,16) na opačném konci stupnice jsou s 0,30 příjemci v obcích a více. V případě OPLZZ vykazují data MONITu vyšší počty projektů u kategorií obcí s vyšším počtem obyvatel a tomu i vyšší způsobilé výdaje. Nejvyšší počet projektů je realizován v obcích s obyvateli, čemuž odpovídá druhá nejvyšší částka celkových způsobilých výdajů. Pouze jeden projekt je realizován v obci v kategorii obyvatel, kde se uvádí i nejnižší způsobilé výdaje. Tabulka č.4: OPLZZ - Projekty podle členění dle velikostních kategorií obce, červenec 2012 Kategorie dle velikosti obce Celkové způsobilé výdaje Přepočítaný počet projektů* Průměrný objem celkových způsobilých výdajů Průměrný objem celkových způsobilých výdajů v % do , % , % , % , % , % , % , % , % a více , % Celkem , % Zdroj: Zpracováno na základě dat MONIT červenec 2012, vlastní výpočet *Poznámka: projektů včetně dalších hodnot je přepočítaný dle výše míry realizace projektu v daném místě realizace (tj. pokud jsou u projektu vedena dvě místa realizace, tak ke každému je připočtena pouze 0,5 projektu a dále jsou stejným způsobem děleny i způsobilé výdaje). Zdá se, že celkový malý počet projektů a jejich zastoupení ve velikostních kategoriích obcí dostatečně nereflektuje specifika jednotlivých regionů. Vyšší zastoupení projektů ve velikostní kategorii 100 tis. obyvatel a více týkající se krajů Olomouckého a Jihomoravského odráží sílu metropolí těchto regionů. Graf č. 2: OPLZZ Přepočítaný absolutní počet projektů dle místa realizace Zdroj: Zpracováno na základě dat MONIT červenec 2012, vlastní výpočet 46

47 Tabulka č. 5: OPLZZ - Projekty podle členění dle krajů, červenec 2012 Kraj projektů v krajích Kategorie dle velikosti obce Celkové způsobilé výdaje Přepočítaný počet projektů Jihočeský kraj 4, , ,00 Jihomoravský kraj 8, , , a více ,00 Karlovarský kraj 3, , ,00 Královéhradecký kraj 4, , , ,10 Liberecký kraj 1, , ,50 Moravskoslezský kraj 8, , , , , a více ,10 Olomoucký kraj 11, , , , , , a více ,00 Pardubický kraj 4, , , ,10 Plzeňský kraj 6, , , a více ,00 Středočeský kraj 4,00 do , , , ,00 Ústecký kraj 6, , , , ,00 Vysočina 2, ,00 47

48 ,00 Zlínský kraj 5,40 do , , , , ,00 Celkem 68, ,00 Zdroj: Zpracováno na základě dat MONIT červenec 2012, vlastní výpočet Zaměřme se na důvody nízké podpory předložených projektů v případě zkoumaných aktivit IOP a OPLZZ (data MSC2007). Co se týče Chybovosti (N1) IOP, jsou nejvyšší nenulové hodnoty vykazovány u Královéhradeckého kraje (8 %) a u Jihomoravského kraje (6 %). Velmi vysoké hodnoty vykazuje stav N2 (projekt nedoporučen / neschválen), který se pohybuje od 48 % (Plzeňský a Jihomoravský kraj, pomiňme hl. m. Prahu). Alarmující je stav neschválených projektů v Karlovarském kraji, kde míra tohoto ukazatele dosahuje plných 100 %. Vysoká neuspokojená poptávka je i v kraji Zlínském (75 %) a Olomouckém (71 %). V případě nepředvídaných okolností (stavy N0, N4-N8), kdy poptávku nakonec není možné uspokojit jsou největší propady u projektů předkládaných subjekty z Pardubického kraje (32 %) a Jihočeského kraje (23 %). V případě OPLZZ jsou u stavu N1 nejvyšší nenulové hodnoty u Libereckého (45 %) a u Jihočeského kraje (31 %). Neuspokojená poptávka, reprezentovaná především stavem N2, která je opět velmi vysoká, pak vykazuje extrémní hodnoty v případě krajů Karlovarský (100 %) a Olomoucký (92 %) a Vysočina (91 %). Naopak nejnižší míra neschválených projektů je v Plzeňském kraji 33 %. U Nepředvídaných okolností (stavy N0, N4-N8) byly nejvyšších nenulové hodnoty vykázány u krajů Jihočeský (11 %) a Olomoucký (8 %). Typ žadatele V případě aktivit IOP spadali dle informací MSC2007 žadatelé dominantně do skupiny podniky 94 % (Celkové zdroje - Sml/Dod) respektive 92 % (Veřejné fin.prostř. celkem Žádost). Dalším podporovaným typem žadatele jsou NNO (6 %, respektive 8 %). U aktivit OPLZZ je zastoupení podniků poněkud menší podniky 72 %, případně 86 %. V případě NNO je podíl tedy logicky vyšší, 28 % respektive 14 %. Typ žadatele 48

49 Tabulka č. 6: Projekty IOP a OPLZZ členění dle typu žadatele (MSC2007) Oblast podpory: Typ žadatele: 3.1 Služby v oblasti sociální integrace, Aktivita c) Investiční podpora sociální ekonomiky IOP 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb, Sociální ekonomika, OPLZZ Veřejné fin.prostř. celkem Žádost Celkové zdroje - Sml/Dod Veřejné fin.prost. celkem Žádost Celkové zdroje - Sml/Dod Stát a jeho organizace 0% 0% 0% 0% Kraje 0% 0% 0% 0% Obce 0% 0% 0% 0% Podniky 92% 94% 86% 72% NNO 8% 6% 14% 28% Komory, profesní a 0% 0% 0% 0% zájmová samospráva Vzdělávací a veřejné 0% 0% 0% 0% výzkumné instituce Ostatní 0% 0% 0% 0% Zdroj: Zpracováno na základě dat MSC2007 Jak vyplývá z dat MONITu (podpořené projekty) vykázaných za IOP, pak mezi nejčetněji zastoupené příjemce patří společnosti s ručením omezeným (53), OSVČ (15) a obecně prospěšné společnosti (10). Další uplatněnou formou byla družstva (5) a akciová společnost. Tabulka č. 7: IOP - Členění dle typu žadatele Typ žadatele Celkové způsobilé výdaje Soukromé financování projektů Průměrný objem celkových způsobilých výdajů Průměrný objem celkových způsobilých výdajů v % Soukromé zdroje/celkové způsobilé výdaje Akciová společnost , , ,41% 0,20 Družstvo , , ,93% 0,11 Obecně prospěšná společnost , , ,70% 0,15 Osoba samostatně výdělečně činná , , ,07% 0,22 Společnost s ručením omezeným , , ,79% 0,25 Celkem ,00% 0,23 Zdroj: Zpracováno na základě dat MONIT, červenec

50 Při pohledu na míru spolufinancování dle typu žadatele, pak je rozpětí od 0,11 (družstva) do 0,25 (osoby samostatně výdělečně činné). Průměrný objem celkových způsobilých výdajů dosahuje nejnižší hodnoty u typu žadatele obecně prospěšná společnost (57,7%), které mají dvojnásobný počet projektů než-li družstva, avšak celkové způsobilé výdaje dvojnásobné nejsou. V průměru si tedy na největší projekty troufají OSVČ, které jsou na 111% průměrného objemu celkových způsobilých výdajů. Tabulka č. 8: OPLZZ - Členění dle typu žadatele Typ žadatele Celkové způsobilé výdaje projektů Průměrný objem celkových způsobilých výdajů Průměrný objem celkových způsobilých výdajů v % Akciová společnost ,49% Družstvo ,67% Obecně prospěšná společnost ,78% Osoba samostatně výdělečně činná ,66% Společnost s ručením omezeným ,86% Celkem ,00% Zdroj: Zpracováno na základě dat MONIT, červenec 2012 Zajímavá čísla se objeví při pohledu na průměrný objem celkových způsobilých výdajů na projekt, kdy největší projekty mají obecně prospěšné společnosti (108,78%) a naopak nejmenší projekty čerpají akciové společnosti. Tento stav je pravděpodobně způsobený vyšší odvahou obecně prospěšných společností, které nepřispívají ze svých zdrojů na tento typ projektů. Rozdíl je patrný i díky srovnání s IOP oblastí zaměřenou na sociální problematiku, kde musí příjemce vložit do projektu i část svých prostředků, a tady jsou naopak obecně prospěšné společnosti nejopatrnější, tj. mají v průměru nejmenší projekty. Z analýzy vyplývá, že poptávka v obou případech překračuje objem alokovaných prostředků. Zcela neuspokojivý vývoj představuje vysoký podíl projektů ve stavu N2 (Projekt nedoporučen/neschválen), což poukazuje na určité chyby či selhání v nastavených mechanismech. Pravděpodobně se jedná o nesoulad mezi záměry poskytovatele dotace a cíli žadatelů prezentovanými v jejich podnikatelských záměrech. Po přijetí systémových opatření, která by tento rozpor vyřešila, lze očekávat, že by se rozšířil prostor pro další podporu rozvoje sociálního podnikání, včetně navýšení alokace. Přínosem by bylo pořádání seminářů pro potenciální příjemce spojených s jednotlivými výzvami, na nichž by mohli poskytovatelé dotace jasně vysvětlit své záměry, co a jak si představují. Existuje územní nerovnoměrnost při čerpání podpory (velikost sídla, region). Vzhledem k malému počtu subjektů však v současné době nelze formulovat ucelené závěry týkající se preferencí velikosti sídlení kategorie, či strukturální charakteristiky území (ekonomické orientace). 50

51 Tabulka č. 9: Firmy čerpající z IOP i OPLZZ Žadatel IČ Žadatel název AZ GREEN, sociální družstvo Typ žadatele družstvo VS Rychleby s.r.o. s.r.o GRANITES, s.r.o. s.r.o A & D KLÁSEK spol. s r.o. PONTES Písek s.r.o. Active Colour s.r.o. s.r.o. s.r.o. s.r.o. Projekt Kořeny jsou základ II. Zpracování ovoce a bylin Těžba a zpracování kamene Dřevovýroba Tomíkovice Integrační kavárna PONTES Active Colour - Mokrá lakovna OPLZZ - celkové způsobilé výdaje IOP - celkové způsobilé výdaje OPLZZ+IOP - celkové způs. výdaje OPLZZ % způsobilé výdaje IOP % způsobilé výdaje NUTS II NUTS V Kategorie dle velikosti obce , , ,60 65% 35% Plzeňský kraj Planá , , ,00 50% 50% Olomoucký kraj Velká Kraš , , ,00 55% 45% Olomoucký kraj Stará Červená Voda , , ,20 46% 54% Olomoucký kraj Žulová , , ,00 46% 54% Jihočeský kraj Písek , , ,80 74% 26% Zlínský kraj TED Group s.r.o. s.r.o. DEK Group- 3P , , ,00 21% 79% Služby Jihlavské Terasy o.p.s. CLEAR SERVIS, o.p.s. Krabičky - výrobní družstvo Družstvo NAPROTI SOFIRA Kadaň s.r.o. Trutnovská zeleň, o.p.s. Centrum služeb Broumov s.r.o. o.p.s. Umění s handicapem Moravskoslezský kraj Valašské Meziříčí Český Těšín , , ,40 69% 31% Vysočina Jihlava o.p.s. CLEAR SERVIS , , ,00 57% 43% družstvo Krabičky , , ,60 36% 64% družstvo MB NAPROTI , , ,82 71% 29% Moravskoslezský kraj Moravskoslezský kraj Moravskoslezský kraj Český Těšín Ostrava Ostrava a více a více s.r.o. SOFIRA , , ,40 84% 16% Ústecký kraj Kadaň o.p.s. Lesní práce , , ,20 57% 43% s.r.o. Centrum služeb Broumov SP , , ,84 42% 58% Královéhradecký kraj Královéhradecký kraj Náchod, Trutnov Broumov

52 Lávka, o.p.s. o.p.s. S citem pro věc , , ,92 51% 49% Královéhradecký kraj ONZA a.s. a.s. Jirkov:MPSE , , ,52 24% 76% Ústecký kraj TI SYSTEMS s.r.o. s.r.o BENECYKL s.r.o. s.r.o Unika Morava, s.r.o Hober s.r.o. s.r.o Mgr. Helena Schaumannová TI SYSTEMS s. r.o. - sociální p Sociální podnik BENECYKL s.r.o. Hradec Králové Chomutov, Jirkov , , ,08 44% 56% Karlovarský kraj Sokolov , , ,40 58% 42% Jihomoravský kraj Brno a více s.r.o. Účetní firma , , ,88 88% 12% Sociální podnik - Cukrárna Sedmi Moravskoslezský kraj Karviná , , ,20 39% 61% Jihočeský kraj Strakonice OSVČ Stará škola , , ,00 7% 93% Jihomoravský kraj Javorník Hana Suchánková OSVČ Hana Suchánková , , ,00 56% 44% Středočeský kraj Milovice Mini technické Kamil Kubíček OSVČ , , ,00 36% 64% Zlínský kraj Kroměříž služby Dřevovýroba Stanislav Doubek OSVČ , , ,00 47 % 53 % Středočeský kraj Pečice do 499 Pečičky Celkem , , ,86 50% 50% Zdroj: Zpracováno na základě dat MONIT Pozn. počet projektů je totožný s počtem přepočítaných projektů, vč. kategorie obce 52

53 24 projektů má své zrcadlové partnery z druhého dotačního titulu (27 % projektů z pohledu OPLZZ, 35 % z hlediska IOP). Nejčastěji se jedná o subjekty realizující své aktivity v Moravskoslezském kraji a v sídlech s obyvateli. Prostředky jsou průměrně využívány v poměru 1:1 viz tabulka č. 9. Pákový efekt U projektů IOP je dle dat MSC2007 pákový efekt (Soukromé spolufinancování Sml/Dod / Veřejné fin.prostř. celkem - Sml/Dod) velmi malý, pouhých 0,20 (jedná se také o aktuální minimální podíl spolufinancování). Větší podíl vykazuje pouze Jihočeský kraj 0,66 a Plzeňský kraj 0,32. U řady dalších krajů např. Královéhradecký, Středočeský a u žadatelů s pražským domicilem je hodnota pouhých 0,11, což souvisí s původním nastavením výzvy č. 1, která vyžadovala pouze 0,10 spolufinancování. V případě podniků je pak 0,21 a NNO 0,11. Pákový efekt Při využití aktuálních dat MONITu se na prvním místě umístily Jihomoravský (0,35) a Pardubický kraj (0,32). Nejnižší pak vykazuje kraj Vysočina (0,11). Míra spolufinancování dle formy příjemce podpory IOP se pohybuje v rozpětí od 0,11 (družstva) do 0,25 (osoby samostatně výdělečně činné). Mapa 3: Podpořené projekty, pákový efekt - soukromé zdroje/celkové způsobilé výdaje, IOP Zdroj: Data z MONIT červenec 2012, vlastní zpracování U OPLZZ - sociální ekonomika není relevantní sledovat pákový efekt, tedy míru soukromých zdrojů financování na celkovém financování, neboť všechny projekty jsou financovány pouze z prostředků státního rozpočtu a příspěvku EU. 53