Porovnání trhu stavebního spoření v ČR a v Německu

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra managementu firem a institucí Porovnání trhu stavebního spoření v ČR a v Německu Diplomová práce Autor: Pavel Veliký Finance - pojišťovnictví Vedoucí práce: Ing. Helena Cetlová Praha Červen, 2009 1

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury. V Jihlavě dne 30.6.2009 Pavel Veliký 2

Poděkování: Rád bych poděkoval paní Ing. Heleně Cetlové za odborné vedení a cenné připomínky, které mi poskytla při zpracování této diplomové práce. 3

Anotace práce: Diplomová práce Porovnání trhu stavebního spoření v ČR a v Německu analyzuje trh stavebního spoření v ČR a SRN z hlediska jeho dosavadního a současného vývoje, oba trhy navzájem porovnává a vyhodnocuje. Teoretická část práce uvádí základní princip fungování stavebního spoření a charakteristiku stavebního spoření v závislosti na legislativě v obou vybraných zemích včetně její společné historie. Práce dále analyzuje dosavadní vývoj a součastný stav trhu stavebního spoření v obou zemích a detailně porovnává vybrané stavební spořitelny z obou zemí, zejména z hlediska nabídky konkrétních produktů, úrokových sazeb a poplatků, ale i podle dosažených výsledků. Práce rovněž obsahuje vlastní názor autora práce na budoucí vývoj stavebního spoření. The annotation: The diploma work Comparison of the building savings market in the Czech Republic and in Germany analyses the market of the building savings in term of its previous and contemporary development, it compares both markets mutually and evaluate them. The theoretical part of this work describes the elementary principle of functioning of the building savings and the characteristics of the building savings according to a legislature in both countries including its common history. Then the work analyses the previous development and the actual status of the building savings market in both countries and compares in detail the chosen building societies, especially in term of the proposal of concrete products, interest rates and charges but also according to achieved results. The work also contains a personal opinion of the author on a future development of the building savings. 4

Obsah: Úvod... 6 1 Princip a fungování stavebního spoření... 7 1.1 Dvě fáze stavebního spoření... 9 1.1.1 Překlenovací úvěr... 10 1.2 Legislativní úprava stavebního spoření... 12 1.2.1 Právní úprava stavebního spoření v ČR... 12 1.2.2 Právní úprava stavebního spoření v Německu... 21 1.3 Historie stavebního spoření... 26 2 Metodologie... 28 3 Stavební spoření v ČR... 29 3.1 Analýza dosavadního vývoje stavebního spoření v ČR... 29 3.1.1 Stavební spoření a rok 2004... 31 3.2 Současný stav trhu stavebního spoření v ČR... 35 3.3 Porovnání vybraných ukazatelů stavebních spořitelen v ČR... 51 4 Stavební spoření v Německu... 56 4.1 Analýza dosavadního vývoje stavebního spoření v Německu... 56 4.2 Analýza současného trhu stavebního spoření v Německu... 57 4.2.1 Zemské stavební spořitelny (LBS)... 60 4.2.2 Privátní stavební spořitelny... 69 4.3 Porovnání vybraných ukazatelů stavebních spořitelen v Německu... 78 5 Vzájemné porovnání trhů obou zemí... 83 4.1 Porovnání trhů stavebního spoření podle počtu obyvatel... 83 4.2 Porovnání trhů podle podmínek stavebního spoření... 85 4.3 Porovnání trhů podle počtu smluv... 86 6 Odhad budoucího vývoje... 89 Závěr... 92 Seznam použité literatury... 94 Seznam tabulek, grafů a schémat... 96 Seznam zkratek a symbolů... 98 5

Úvod Stavební spoření v České republice vzniklo za účelem podpory řešení bytové situace občanů. Součastný model stavebního spoření se na český trh dostal právě z německy mluvících zemí, kde již úspěšně fungoval několik desetiletí. Tento komplexní finanční produkt, poskytovaný stavebními spořitelnami, má na finančních trzích ve značné konkurenci s ostatními finančními produkty stále své úspěšné pevné místo. Úkolem stavebního spoření je kromě zhodnocení naspořených prostředků pomoci k řešení otázky bydlení, a to nejenom vlastní pomocí, ale i za pomoci podpory od státu. Trh stavebního spoření v Německu je jeden z nejstarších a proti České republice, kde bylo stavební spoření zavedeno teprve od roku 1993, je mnohonásobně větší. Cílem této diplomové práce je porovnat trhy stavebního spoření v České republice a v Německu nejen z hlediska dosažených výsledků a vývoje, ale i dle jednotlivých subjektů a nabídek na každém z trhů. Celkově je rozčleněna do třech kapitol: První kapitola teoreticky popisuje princip a fungování stavebního spoření, jeho jednotlivé fáze, popis účastníků a celkový smysl. Vysvětluje legislativní úpravu pro stavební spoření, a to v podobě rozdělení pro trh český a trh německý, včetně historického vývoje, který se převážně odehrával mimo Českou republiku. Druhá část je věnována pouze českému trhu všem českým stavebním spořitelnám, jejich charakteristice a nabídce jejich produktů, vývoji stavebního spoření od jeho vzniku v ČR a analýze součastného stavu v tomto roce. Třetí část je věnována německému trhu a je obsahově koncipována stejně jako předchozí část českého trhu. Vzhledem k velkému počtu stavebních spořitelen je detailní charakteristika a porovnání stavebních spořitelen zaměřena vždy na tři největší stavební spořitelny z každé skupiny stavebních spořitelen. Čtvrtá kapitola vzájemně porovnává a vyhodnocuje oba trhy stavebního spoření. Závěrečná kapitola je věnována možnému odhadu budoucího vývoje stavebního spoření. 6

1 Princip a fungování stavebního spoření Stavební spoření u nás patří mezi relativně mladé bankovní produkty. Stavební spoření je komplexní finanční produkt poskytovaný stavebními spořitelnami. Základní myšlenkou vzniku stavebního spoření bylo řešení bytových potřeb. Hlavní výhoda je, že tento způsob financování je finančně dostupný širokým vrstvám obyvatelstva. Jedná se o specializovaný bankovní produkt, který spočívá v přijímání a úročení vkladů od účastníků stavebního spoření, v poskytování úvěrů účastníkům a v poskytování příspěvků v podobě státní podpory (vše za splnění stanovených podmínek). Stavební spoření poskytují stavební spořitelny (specializované banky), které mají k provozování udělenou potřebnou licenci. Stavební spořitelny zajišťují přijímání a úročení vkladů od účastníků stavebního spoření, poskytování úvěrů (překlenovacích úvěrů), vedení a správu účtů, zprostředkování státní podpory a další doplňkové služby. Stavební spoření je založeno na principu podílů klientů na tvorbě společných zdrojů. Klienty stavebního spoření lze rozdělit na dvě základní skupiny: 1. Klienti, kteří využívají stavební spoření k řešení bytových potřeb a mají zájem o úvěr. 2. Klienti, kteří využívají stavební spoření k výhodnému zhodnocení svých úspor, ti se dobrovolně vzdávají svých úspor ve prospěch klientů, kteří je potřebují. Jedním z nejdůležitějších prvků stavebního spoření je státní podpora. Díky této podpoře je tento produkt výhodný a oblíbený u široké veřejnosti. Výše statní podpory je % sazba z uspořené částky a podmínky pro její poskytnutí a její výši stanovuje příslušný zákon. Státní podpora je poskytována všem klientům, kteří využijí stavební spoření k řešení bytových potřeb, ale i klientům, kteří využijí stavební spoření pouze ke zhodnocení svých úspor. Hlavním úkolem státní podpory systému stavebního spoření je posílení motivace spořit. V systému stavebního spoření vystupují tři subjekty účastníci stavebního spoření, stavební spořitelny a stát. 7

cílová částka Každý účastník sepisuje se stavební spořitelnou Smlouvu o stavebním spoření. Účastník se ve smlouvě písemně zaváže ukládat u stavební spořitelny peněžní částky ve stanovené výši. Účastník si dále ve smlouvě zvolí tzv. cílovou částku, variantu stavebního spoření a zda žádá poskytnutí státní podpory. Za uzavření smlouvy o stavebním spoření si stavební spořitelna účtuje poplatek v % výši ze zvolené cílové částky. Dalšími poplatky, které se stavebním spoření souvisejí jsou poplatky za vedení účtu, poplatek za poskytnutí úvěru, nebo poplatky za provedení změn. Cílová částka představuje celkovou finanční sumu, kterou bude mít účastník k dispozici k řešení svých bytových potřeb a je jedním z nejdůležitějších parametrů smlouvy o stavebním spoření a její nastavení výrazně ovlivňuje celkový užitek ze smlouvy o stavebním spoření. Schéma č.1 složení cílové částky úvěr ze stavebního spoření úroky z vkladů a ze stát. podpory státní podpora vklady účastníka Zdroj: Asociace českých stavebních spořitelen Cílová částka = součet všech vkladů účastníka + státní podpora + úroky z vkladů a ze státní podpory + úvěr ze stavebního spoření. 8

1.1 Dvě fáze stavebního spoření Fáze stavebního spoření má dvě základní části. Fázi spoření a fázi úvěrovou. Fáze spoření je první krok k dosažení finančních prostředků pro realizaci svých bytových potřeb. V této fázi na svůj účet u stavební spořitelny pravidelně (např. měsíčně, půlročně, ročně apod.) nebo nepravidelně (na účet lze kdykoliv vložit jakoukoliv částku) ukládá účastník stavebního spoření smluvené částky. Vklady lze na účet stavebního spoření ukládat jakýmkoliv způsobem (hotovostně, bankovním převodem, trvalým příkazem atd.) Tyto částky jsou průběžně úročeny úrokovou sazbou z vkladů a jednou ročně k nim je připisována státní podpora. Doba spoření není nijak maximálně omezena. Po stanovené době, kterou určuje stavební spořitelna a splňuje-li účastník předepsaná kritéria, jako je zůstatek spořícího účtu ve sjednané výši a hodnotící číslo na požadované úrovni, může účastník zažádat o úvěr a spořící fáze se mění na fázi úvěrovou. Zažádá-li účastník o úvěr ze stavebního spoření musí splňovat následující podmínky: - spořit po určitou minimální dobu - prokázat účel úvěru - zajištění úvěru - svoji bonitu - popřípadě splnit ještě další podmínky stanovené individuálně stavební spořitelnou. Úvěr může být (na rozdíl od částky získané pouze spořením) použit pouze na bytové potřeby a toto použití musí být řádně prokázáno. Tento druh úvěru je někdy označován jako úvěr řádný, klasický nebo běžný. Maximální výše úvěru může být ve výši rozdílu mezi cílovou částkou a zůstatkem na spořícím účtu účastníka. Po přidělení úvěru se ze spořitele stává dlužník a se spořitelnou je uzavřena úvěrová smlouva. Pro čerpání úvěru je nutno doložit použití finančních prostředků na bytové potřeby a poté jsou finanční prostředky převedeny na účet účastníka (zálohově, jednorázově nebo postupně). Splácení úvěru probíhá dle podmínek uvedených v úvěrové smlouvě, většinou pravidelnými měsíčními částkami, jejichž výše je rovněž stanovena v úvěrové smlouvě. 9

Schéma č.2 - Spoření a úvěr 1 1.1.1 Překlenovací úvěr Pokud účastník nesplňuje některou z podmínek pro přidělení řádného úvěru ze stavebního spoření (např. nesplňuje-li minimální délku spoření, na účtu není dostatečný procentní podíl cílové částky nebo nedosáhl potřebné výše), můžete požádat o tzv. překlenovací úvěr. Ten může být přidělen prakticky ihned po založení smlouvy a slouží k překlenutí doby do přidělení klasického (běžného, řádného) úvěru. Tímto způsobem lze získat i celou cílovou částku. Překlenovací úvěr je jedna z nejrychlejších možností získání finančních prostředku na řešení bytových potřeb účastníka, ale oproti řádnému úvěru je pro účastníka dražší. Na přidělení překlenovacího úvěru neexistuje žádný právní nárok a účastník musí splnit podmínky stanovené stavební spořitelnou podobně jako při řádném úvěru - prokázání účelu úvěru, zajištění úvěru, bonitu účastníka, ale také třeba vložit na účet stavebního spoření požadované procento cílové částky (většinou nižší než v případě řádného úvěru ze stavebního spoření). Podle toho je potom účastník zařazen do některé z rizikových skupin a v závislosti na ní je mu přidělen úvěr s příslušnou úrokovou sazbou. 1 Schéma spoření a úvěru [online]. 2003 [cit. 2009-03-04]. Dostupný z WWW: <http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1e/graf_- _stavebn%c3%ad_spo%c5%99en%c3%ad.png>. 10

Po přidělení překlenovacího úvěru se stavební spoření rozdělí na dvě části: část spoření, kde účastník nadále spoří (vkládá částky na spořící účet u stavební spořitelny, aby časem dosáhl nárok na poskytnutí klasického úvěru ze stavebního spoření) a část překlenovacího úvěru. Překlenovací úvěr nepředstavuje pouze rozdíl mezi naspořenými prostředky a cílovou částkou jako při klasickém úvěru a účastník musí splácet úroky z celkového objemu peněz (i z toho co zatím naspořil na svůj účet). V rámci splátek překlenovacího úvěru není splácena žádná jistina. To znamená, že na rozdíl od splátek klasického (rádného, běžného) úvěru ze stavebního spoření se úroky v čase nezmenšují, stejně jako se nesnižuje dlužná částka. Překlenovací úvěr je splacen až přidělením klasického (řádného, běžného) úvěru ze stavebního spoření. Teprve potom se začíná splácet jistina (teď už řádného úvěru ze stavebního spoření) a úroky se v čase snižují. Překlenovací úvěr je většinou, stejně jako klasický úvěr ze stavebního spoření, čerpán zálohově, jednorázově i postupně a může být použit pouze na řešení bytových potřeb účastníka spoření, což musí účastník řádně doložit. Schéma č. 3 - Překlenovací úvěr 2 2 Vyplatí se překlenovací úvěr? [online]. 2008 [cit. 2009-03-04]. Dostupný z WWW: <http://imgs.idnes.cz/fi_osobni/a041118_vra_obr%201_n.bmp>. 11

1.2 Legislativní úprava stavebního spoření 1.2.1 Právní úprava stavebního spoření v ČR Celý systém stavebního spoření je upraven v řadě zákonů a vyhlášek. Základní formou je zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb. K 1.7.2005 byl zákon o stavebním spoření novelizován. Činnost stavebních spořitelen je upravena zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách. Pro účastníky stavebního spoření je podstatná zákonná úprava zdaňování výnosů z vkladů na účtech stavebního spoření a daňová úprava úvěrů poskytovaných v rámci stavebního spoření, a to v zákoně č 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů Spoření V rámci spořící fáze je účastník stavebního spoření povinen spořit měsíčně (minimálně 1x ročně) částku, kterou si sjednal ve smlouvě o stavebním spoření. Většina stavebních spořitelen v ČR přitom nabízí stavební spoření přednastavené tak, aby spořící fáze trvala nejméně 5-6 let a účastník naspořil za toto období 40 nebo 50 % tzv. cílové částky. Během fáze spoření lze provádět změny smlouvy o stavebním spoření (výše cílové částky, varianty atd.), pokud se v průběhu spoření změní představy a potřeby účastníka. Tyto změny i celé stavební spoření účastníka podrobně upravují Všeobecné obchodní podmínky a uzavřená smlouva o stavebním spoření. Stavební spořitelny Poskytovatelem stavebního spoření jsou stavební spořitelny (specializované banky), dle zákona č. 96/1993 sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření v platném znění. Stavební spořitelny kromě poskytování stavebního spoření nesmějí nabízet a provozovat žádné jiné typy bankovních služeb. Z důvodu zvýšení bezpečnosti pro vkladatele a z důvodu finanční stability předepisuje zákon o stavebním spoření přísná kritéria, jak smějí stavební spořitelny investovat prostředky vkladatelů. Stavební spořitelny smějí investovat pouze do finančních nástrojů s nízkou mírou rizika, jako jsou: 12

- státní dluhopisy nebo dluhopisy, za něž převzal záruku stát - pokladniční poukázky České národní banky - hypotéční zástavní listy atd. Spekulativní obchody s akciemi na kapitálových trzích, vedení běžných účtů nebo poskytování spotřebitelských úvěrů nejsou stavebním spořitelnám povoleny. Vzhledem k těmto opatřením zatím nedošlo na trhu stavebního spoření k žádnému oslabení důvěry a problémům s likviditou. Státní dozor nad stavebními spořitelnami provádí Česká národní banka a také Ministerstvo financí ČR. Česká národní banka vykonává dozor a dohled nad stavebními spořitelnami jako nad ostatními komerčními bankami. Ministerstvo financí provádí státní kontrolu na úseku poskytování státní podpory a stavební spořitelna musí ministerstvu předkládat údaje, které jsou relevantní pro přiznání státní podpory 3. Další úpravu právních vztahů, které se stavebním spořením souvisejí, obsahují dále např. občanský a obchodní zákoník, právní předpisy upravující činnost katastru nemovitostí atd. Účastník stavebního spoření Účastníkem stavebního spoření může být fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky a s přiděleným rodným číslem nebo právnická osoba se sídlem na území ČR a přiděleným identifikačním číslem (IČ). Stavební spoření může tedy v ČR uzavřít i cizinec (fyzická osoba, která není českým občanem), která má povolení k trvalému pobytu. Za právnickou osobu uzavírají smlouvu o stavebním spoření osoby oprávněné za ni jednat. Věková hranice účastníka není nijak stanovena a za nezletilé osoby uzavírá smlouvu jejich zákonný zástupce. 3 Zdroj: zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření v platném znění. 13

Uzavření smlouvy Smlouva o stavebním spoření je tvořena ze dvou částí a je vždy v písemné formě. První část se nazývá návrh na uzavření smlouvy o stavebním spoření, kde je kromě identifikačních údajů účastníka uvedena cílová částka, varianta stavebního spoření, způsob spoření (pravidelně, jednorázově). Účastník se ve smlouvě zaváže ukládat u stavební spořitelny vklady ve smluvené výši. Smlouva účastníka, pokud je jím fyzická osoba, musí obsahovat jeho prohlášení, zda v rámci této smlouvy žádá o přiznání státní podpory. Toto prohlášení může účastník v průběhu kalendářního roku jedenkrát změnit. Ve smlouvě musí být uvedena úroková sazba z vkladů a úroková sazba z úvěru ze stavebního spoření. (U dříve uzavřených smluv mohou být úroky místo ve smlouvě uvedeny ve Všeobecných obchodních podmínkách.) Zákon stanoví, že rozdíl mezi úrokovou sazbou z vkladů a úrokovou sazbou z úvěru ze stavebního spoření může činit nejvýše 3 procentní body. Úrokovou sazbu z vkladů uvedenou ve smlouvě může stavební spořitelna jednostranně změnit, pokud účastník po splnění podmínek stanovených stavební spořitelnou pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření nabídku na úvěr nepřijme a od uzavření smlouvy uplyne nejméně 6 let. Možnost a způsob stanovení změněné úrokové sazby z vkladů musí být uvedeny ve smlouvě 4. Součástí každé smlouvy jsou i Všeobecné obchodní podmínky o stavebním spoření, které schvaluje pro každou spořitelnu Ministerstvo financí ČR. Po sepsání návrhu mají spořitelny většinou 60ti denní lhůtu na přijetí smlouvy. V případě přijetí smlouvy obdrží účastník písemné vyjádření o přijetí návrhu. Pro sepsání návrhu na uzavření smlouvy jsou potřeba následující doklady: platný občanský průkaz průkaz o povolení k pobytu doklad o trvalém pobytu účastníka za nezletilé zákonný zástupce 4 Zdroj: Všeobecné obchodní podmínky MPSS, zákon. č. 96/1993 Sb., zákona o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření v platném znění. 14

Státní podpora Je-li účastníkem stavebního spoření fyzická osoba, má nárok na zálohu státní podpory. Smlouvy uzavřené do 31. 12. 2003 - Státní podpora je poskytována formou zálohy ve výši 25 % z ročně uspořené částky, maximálně však z 18 000 Kč. Případné přeplatky nad tuto částku a úroky z vkladů účastníka se převádějí do základu pro výpočet státní podpory v dalším roce. Účastník může mít uzavřenu pouze jednu smlouvu s nárokem na státní podporu. Smlouvy uzavřené od 1. 1. 2004 - Státní podpora je poskytována formou zálohy ve výši 15 % z ročně uspořené částky v příslušném kalendářním roce, maximálně však z 20 000 Kč. Pokud má účastník, fyzická osoba, uzavřeno více smluv v jednom kalendářním roce, přísluší mu státní podpora na ty smlouvy, u kterých si o přiznání písemně požádal. Přitom se postupně poukazují zálohy státní podpory z uspořených částek u dříve uzavřených smluv. Celkový součet záloh ke všem smlouvám nesmí překročit hranici 3 000 Kč. Částka nad 20 000 Kč se převádí do následujícího roku v případě, že smlouva obsahuje prohlášení účastníka, že v rámci této smlouvy žádá o přiznání státní podpory. Toto prohlášení nesmí účastník po dobu trvání smlouvy změnit. Poplatky Poplatek za uzavření smlouvy se u stavebních spořitelen v ČR pohybuje od 1 až 1,6% z cílové částky. Téměř všechny spořitelny nabízejí různé bonusy ve formě snížení nebo vrácení poplatku za uzavření smlouvy účastníkovi. Není výjimkou i uzavření smlouvy bez poplatku nebo zvýhodnění pro mladistvé. Automaticky ke dni uzavření smlouvy je otevřen účastníkovi u stavební spořitelny i účet (spořící účet), na kterém jsou evidovány všechny vklady účastníka, připsaná státní podpora a úroky, které ze svých vkladů a státní podpory získal. Výše poplatku se u českých stavebních spořitelen pohybuje okolo 200 Kč ročně a spořitelna je povinna minimálně jednou za rok poslat účastníkovi výpis z jeho spořícího účtu na jeho kontaktní adresu. 15

Hodnotící číslo Ve spojení s úvěrem se vyskytuje právě termín hodnotící číslo. Toto číslo vlastně hodnotí kvalitu spoření účastníka. Ve výši tohoto čísla se odráží, jak dlouho a v jaké výši klientovy peníze u stavební spořitelny leží na účtu. Pravidlem je, že čím více peněz a delší dobu na účtu je, tím více hodnotící číslo roste. Jeho minimální výše pro poskytnutí úvěru je uvedena ve smlouvě o stavebním spoření. Úročení a daně Vklady klientů stavebního spoření a připsané zálohy státní podpory jsou stavební spořitelnou úročeny ročně 1-4 % (dle podmínek při založení smlouvy). Úroky z vkladů (fyzických osob) jsou osvobozeny od daně. Úvěr ze stavebního spoření Po skončení spořící fáze a po splnění stanovených podmínek přechází stavební spoření do druhé - úvěrové fáze, kdy má účastník spoření nárok na úvěr ze stavebního spoření s úrokovou sazbou. Ve většině případů jsou v ČR úvěry ze stavebního spoření úročeny 2 až 6 % p. a. Účastník má právo na poskytnutí úvěru ze stavebného spoření na financování bytových potřeb při splnění podmínek stanovených stavební spořitelnou ve Všeobecných obchodních podmínkách a po prokázání schopnosti úvěr splatit (zajištění, bonita). Úvěr, který je poskytován všemi českými stavebními spořitelnami, je tzv. úvěr ze stavebního spoření. Na čerpání takového úvěru má účastník stavebního spoření nárok za následujících podmínek: - smlouva trvá v době žádosti o úvěr alespoň 24 měsíců - naspořená částka požadovaná stavební spořitelnou pro přidělení úvěru (většinou 40 až 50% z cílové částky) - dosáhnutí parametru ohodnocení požadovaného stavební spořitelnou - prokázání zajištění úvěru, jeho návratnost (tj. své dostatečné příjmy) a účelovost vynaložení prostředků úvěru na zajištění svých bytových potřeb 16

Při standardním nastavení smlouvy o stavebním spoření, kdy účastník spoří cca. 0,5 až 0,6 % z cílové částky měsíčně, vzniká nárok na úvěr ze stavebního spoření obvykle nejdříve po 5 letech. Pokud však účastník spoří částky vyšší, či dokonce jednorázově složí na účet stavebního spoření celý požadovaný vklad ve výši 40 až 50 % cílové částky, může získat nárok na úvěr ze stavebního spoření dříve - při jednorázovém složení celého požadovaného vkladu již po cca. 2 letech. Úvěry ze stavebního spoření jsou spořitelnami úročeny velmi nízkou úrokovou sazbou ve výši 3 až 6 % ročně. Překlenovací úvěr Pokud účastník stavebního spoření nenaspořil dostatečně vysoký vklad požadovaný stavební spořitelnou nebo dosud nedosáhl požadovanou úroveň parametru ohodnocení, nemá nárok na úvěr ze stavebního spoření. V takovém případě mu může být poskytnut překlenovací úvěr, kterým se "překlene" doba, než účastník splní veškeré podmínky pro získání úvěru ze stavebního spoření. Překlenovací úvěr poskytuje stavební spořitelna účastníkovi ve výši celé cílové částky - nikoli jen z rozdílu cílové částky a naspořených prostředků účastníka. Následkem toho dlužník paradoxně platí i úroky z vkladů, které sám naspořil. Splátky překlenovacího úvěru zahrnují pouze platbu úroků splácením překlenovacího úvěru tak dlužník nesnižuje své zadlužení a zbytkovou částku úvěru. Po splnění všech podmínek pro získání úvěru ze stavebního spoření spořitelna překlenovací úvěr částečně splatí naspořenými prostředky účastníka a zbytkovou část "přemění" na úvěr ze stavebního spoření. 17

Všeobecné úvěrové podmínky Všeobecné úvěrové podmínky jsou nedílnou součástí smlouvy o úvěru, upravují podmínky v jednotlivých spořitelnách 5. Obsahují: - úvodní ustanovení, kde je uvedena spořitelna, která úvěr poskytuje a komu může poskytnout - předpoklady poskytnutí úvěru, kde je zmíněno hlavně smluvní ujednání, právní nároky a zajištění úvěru, např. zřízením zástavního práva k nemovitosti, ručení třetí osobou apod. - článek o čerpání peněz z úvěru, dále o úročení a splácení úvěru a úroků, kde jsou zmíněné termíny splatnosti, mimořádné splátky, vrácení úvěru apod. - práva a povinnosti smluvních stran. Nejprve na straně klienta, poté i na straně spořitelny - článek o důsledcích neplnění těchto podmínek a o změnách podmínek, které vyžadují písemnou formu - závěrečná ustanovení, kde jsou vypsány souhlas se shromažďováním a zpracováváním osobních údajů o klientovi, o poskytování informací, kontakt mezi spořitelnou a klientem, případně spoludlužníkem - den účinnosti podmínky završuje. Bytové potřeby Bytovými potřebami účastníka, který je fyzickou osobou, se pro účely tohoto zákona rozumí 6 : a) výstavba bytového domu, rodinného domu, nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu b) změna stavby na bytový dům, rodinný dům nebo byt c) koupě bytového domu, rodinného domu nebo bytu včetně rozestavěné stavby těchto domů nebo bytu d) koupě pozemku v souvislosti s výstavbou nebo koupí bytového domu, rodinného domu nebo bytu, včetně rozestavěného bytového domu, rodinného domu nebo bytu 5 Zdroj: Všeobecné úvěrové podmínky SSČS. 6 Novela zákona č. 423/2003 Sb., v platném znění. 18

e) nebo s řešením jiných bytových potřeb f) splacení členského vkladu nebo podílu právnické osobě, jejímž je účastník členem nebo společníkem, stane-li se účastník nájemcem bytu, popřípadě budeli mít jiné právo užívání k bytu, v bytovém nebo rodinném domě ve vlastnictví této právnické osoby g) změna stavby, údržba stavby, nebo udržovací práce na: - bytovém domě nebo rodinném domě, pokud jsou tyto ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví účastníka nebo právnické osoby, jejímž je účastník členem nebo společníkem, a účastník je nájemcem bytu v takovém bytovém domě nebo rodinném domě, nebo užívá-li byt v uvedeném domě z jiného právního důvodu - bytu ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví podle zvláštního právního předpisu, včetně úhrady podílu na změně, údržbě nebo udržovacích pracích týkajících se společných částí domu - bytu v bytovém domě nebo rodinném domě, je-li účastník jeho nájemcem, nebo užívá-li byt z jiného právního důvodu, a stavební práce jsou prováděny se souhlasem vlastníka bytového domu nebo rodinného domu, je-li takového souhlasu třeba podle zvláštního právního předpisu h) vypořádání společného jmění manželů nebo vypořádání spoluvlastníků, popřípadě dědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada spoluvlastnického podílu na účely uvedené v písmenech a) až f) a písmenu i) i) úhrada za převod členských práv a povinností v družstvu, nebo za převod podílu v právnické osobě, stane-li se účastník nájemcem bytu, popřípadě bude-li mít jiné právo užívání bytu v bytovém domě nebo rodinném domě ve vlastnictví právnické osoby, které se převod členských práv a povinností nebo převod podílu týká j) řešení bytové potřeby uvedené pod písmeny c) a d) úplatným převodem nebo přechodem podle zvláštního právního předpisu k) připojení bytového domu nebo rodinného domu, nebo domu s byty ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu k veřejným sítím technického vybavení, je-li účastník vlastníkem nebo spoluvlastníkem připojované stavby l) splacení úvěru, nebo půjčky použitých na financování bytových potřeb uvedených výše s výjimkou pokut nebo jiných sankcí m) bytová potřeba ve výše uvedených odstavcích na kterou bude poskytnut úvěr se musí nacházet na území České republiky 19

Změny podmínek pro stavební spoření od 1.1.2004 Pro smlouvy o stavebním spoření uzavřené do 31. 12. 2003 platily jiné podmínky, než platí u smluv uzavřených po tomto datu. Změny se týkají výše státní podpory i doby trvání stavebního spoření a možnosti stavebních spořitelen snížit úrokové sazby. Jedná se o novelu zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření zákonem č. 65/2004 Sb. Do 31. 12. 2003 platilo, že klient stavební spořitelny má nárok na 25 % z uspořené částky ročně, maximálně z částky 18 000 Kč, tzn. že maximální výše státní podpory byla stanovena na 4 500 Kč za rok. Po tomto datu byla snížena procentní výše na 15 % z uspořené částky ročně, maximálně však z částky 20 000 Kč, tzn., že maximální výše státní podpory je nyní stanovena na 3 000 Kč za rok. Částky, které přesahují limity 18 000 Kč a 20 000 Kč se převádí do následujícího roku. Státní podpora náležela ročně klientovi jen za jednu uzavřenou smlouvu, ovšem po novele od 1. 1. 2004 může klient požádat o státní podporu ke každé smlouvě, kterou uzavře, ale součet všech státních podpor na všech těchto smlouvách v jednom roce nesmí přesáhnout celkovou limitní částku účastníka. Takže pokud na smlouvu s nejstarším datem bude připsána státní podpora a nebude vyčerpaná v plné výši, je možné připsat její zbylou část na druhou nejstarší smlouvu a případně na další smlouvy podle data uzavření. Co se týká doby trvání stavebního spoření, tak před novelou zákona o stavebním spoření byla doba, na kterou se smlouva uzavírala, 5 let. V případě, že účastník od uzavření smlouvy po dobu pěti let s vkladem nenakládal, s výjimkou případu, kdy byl vklad ze stavebního spoření po poskytnutí úvěru použit na bytové potřeby, náležela mu státní podpora. Po novele tohoto zákona se doba spoření prodlužuje z pěti na šest let. Před uvedenou novelou zákona o stavebním spoření nesměly stavební spořitelny měnit úrokové sazby, které byly sjednány při podpisu smlouvy. Tato novela umožňuje po uplynutí šestileté doby tyto úrokové sazby změnit. 20

Ukončení stavebního spoření Smlouvy o stavebním spoření jsou uzavírány na dobu neurčitou a přesný datum ukončení smlouvy o stavebním spoření není nikdy ve smlouvě uveden. Konec stavebního spoření nastává v jedné z následujících situací: 1. v důsledku výpovědi smlouvy 2. splacením poskytnutého úvěru ze stavebního spoření 3. písemnou dohodou účastníka a stavební spořitelny 4. písemnou výpovědí 5. zánikem účastníka (právnická osoba), úmrtí účastníka (fyzická osoba) 6. jiný způsob na základě právních předpisů Výpověď smlouvy se podává vždy k poslednímu dni v měsíci. Výpovědní lhůta činí 3 měsíce a začíná běžet od 1. dne následujícího měsíce po doručení výpovědi stavební spořitelně. Smlouva je ukončena k poslednímu dni výpovědní lhůty a po ukončení smlouvy následuje výplata naspořených prostředků (včetně státní podpory při splnění zákonných podmínek), a to formou převodu na bankovní účet klienta nebo šekovou poukázkou. 1.2.2 Právní úprava stavebního spoření v Německu Systém stavebního spoření v Německu je upraven zákonem o stavebních spořitelnách Das Gesetz über Bausparkassen. V platnost vstoupil v roce 1973 a je sladěn se zákony o účetnictví a kapitálových společnostech z roku 1957. Tento zákon byl novelizován vyhláškami z 15. února 1991, 21. srpna 2002 a naposledy 29. července 2008. Součástí právního systému stavebního spoření v Německu je Nařízení ochrany věřitelů stavebních spořitelen (Verordnung zum Schutz der Gläubiger von Bausparkassen). Toto nařízení mimo jiné zajišťuje, aby stavební spořitelny obezřetně pracovaly se svěřenými finančními prostředky svých spořitelů a zajišťovaly hladké financování úvěrů a výplaty naspořených prostředků 7. 7 Zdroj: Diplomová práce, Igor Cetl Analýza a porovnání stavebního spoření v ČR a SRN 2006. 21

Stavební spořitelny Stavební spořitelny jsou kreditní ústavy, jejichž obchodní činnost je zaměřena na přijímání vkladů účastníků stavebního spoření (vklady stavebního spoření) a ze shromážděných částek poskytují účastníkům stavebního spoření peněžní půjčky (půjčky ze stavebního spoření) na úpravy bydlení (stavební spoření). Stavební spoření smí být provozováno pouze stavebními spořitelnami. Soukromé stavebné spořitelny mohou být provozovány pouze v právní formě akciové společnosti. Právní forma veřejnoprávní stavební spořitelny je určena spolkovými zeměmi. Účastník stavebního spoření Účastník stavebního spoření je ten, kdo uzavře se stavební spořitelnou smlouvu (smlouva o stavebním spoření), kterou získává po vložení vkladu právní nárok na poskytnutí půjčky ze stavebního spoření Úpravy bydlení ve smyslu zákona 1. výstavba, pořízení, údržba a oprava budov určených převážně k obývání a bytů, zejména rodinných domů a bytů v soukromém vlastnictví, a získání práv k trvalému využívání obytných prostor, 2. výstavba, pořízení, údržba a oprava jiných budov, pokud slouží k obytným účelům, 3. získání stavebního pozemku a dědičné právo stavby k pořízení budov určených převážně k obytným účelům, 4. získání stavebního pozemku a dědičné právo stavby k pořízení jiných budov s ohledem k podílu, který odpovídá vztahu části budovy zřízené na pozemku určené k obytným účelům k celkové budově, 5. opatření k získání a podpoře obytných území 6. vyplacení závazků, které byly uzavřeny za účelem realizace opatření podle předchozích bodů 1 až 5 7. vyplacení závazků, které spočívají na pozemku sloužícímu převážně k obytným účelům. 22

Za úpravu bydlení se považuje vyplacení závazků, které byly uzavřeny k plnění vkladů stavebního spoření i podnikatelské stavební záměry, jestliže jsou prováděny ve vztahu se stavbou bytů nebo oblastí, které slouží k bydlení, a jestliže jsou určeny k tomu, aby přispívaly k zásobování těchto oblastí Dohled Všechny stavební spořitelny jsou podřízeny dohledu a regulaci Spolkového Úřadu finančních služeb (der Bundesanstalt für Finanzdienstleistungsaufsicht). Spolkový úřad pro dohled nad poskytováním finančních služeb vykonává dohled nad stavebními spořitelnami podle zákona o stavebních spořitelnách a zákona o bankovnictví. Je oprávněn v rámci dohledu učinit veškerá opatření, která jsou nutná, aby byla zachována obchodní činnost stavební spořitelny v souladu se všeobecnými obchodními zásadami a všeobecnými podmínkami pro uzavírání stavebních smluv. Spolkový úřad rozhoduje ve sporných případech. Podpora stavebního spoření Podpora stavebního spoření se od České republiky odlišuje a to díky větším možnostem podpory. Podpora spoření v Německu závisí na poskytnutí příspěvku na podporu rodinného domu nebo bytu (Wohnungsbauprämie) a příspěvku od zaměstnavatele na stavební spoření (Arbeitnehmersparzulage). Dne 4. 7. 2008 byl schválen Spolkovou radou vlastnický důchodový zákon (Eigenheimrentengesetz). Ten předpokládal od 1. 11. 2008 zavedení dodatkové podpory stavebního spoření. 23

Prémie na výstavbu domu nebo bytu (Wohnungsbauprämie) Tato podpora byla zavedena v roce 1952 z důvodu velké bytové nouze, která byla po válce a je to obdoba státní podpory v ČR. Nárok na tuto podporu mají podle zákona všichni občané Německa starší 16ti let (sirotci nezávisle na věku), kteří splňují požadavky a nepřekročí příjmovou hranici. Výše prémie je od 1. 1. 2004 8,8% z uspořené částky, maximálně je to však z 512 euro pro jednotlivce nebo 1024 euro pro manželský pár. Samozřejmě vyplácení této částky je omezeno hranicí ročního zdanitelného příjmu účastníka spoření a to je přesně 25 600 euro pro jednotlivce a nebo tedy 51 200 euro právě pro manželský pár. Poplatek za zpracování žádosti o prémii na výstavbu bytu si účtují spořitelny za zaslání a zpracování žádostí o prémii na výstavbu bytu a ve většině případů se tento poplatek pohybuje kolem 1,5 euro za rok. Samozřejmě jsou také i tarify bez tohoto poplatku. Podpora od zaměstnavatele (Arbeitnehmersparzulage) Zaměstnanci mohou získat další státní příspěvek v podobě podpory od zaměstnavatele a ten činí od 1. 1. 2004 9% z ročně uspořené částky. Přesněji řečeno je to ročně maximálně 470 euro a je omezen hranicí ročního zdanitelného příjmu 17 900 euro u jednotlivce nebo 35 800 euro u manželského páru. Další podmínkou, která je velice podstatná, že zaměstnavatel platí vždy příspěvky pro tento účel. Poskytnutí prémie na výstavbu a příspěvek od zaměstnavatele má ještě další omezení. U obou státních příspěvků se počítá uspořená částka zvlášť, aby klient získal oba příspěvky v maximální možné výši, musí však mít v daném roce uspořeno 512 euro + 480 euro. Úspory ze stavebního spoření, které ze zákona musí trvat minimálně 7 let, může klient, který si nebere úvěr, použít na cokoli, a to i včetně obou státních příspěvků. Pokud by klient v průběhu sedmi let žádal o úvěr musí být finanční prostředky použity pouze na bytové účely dle stanovení zákona podobně jako v České republice. 24

Poplatky Stavební spořitelny v Německu vybírají při uzavření smlouvy o stavebním spoření poplatek, který se pohybuje v závislosti na daném tarifu a institutu. Tento poplatek je procentuálně stanoven mezi 1,0 až 1,6 % cílové částky. Tento poplatek je splatný již při uzavření smlouvy a často se stává, že je účtován s prvními splátkami spoření. Je také ale pravdou, že tento poplatek může být zaplacen i jedinou částkou. Poplatek za uzavření určité smlouvy je také prémiově zvýhodněn a za jistých okolností je daňově odečitatelný, což je velkým plusem pro klienta. Poplatek se také může ve výjimečných případech vrátit a to v případě, pokud se účastník spoření vzdá přidělení úvěru ze stavebního spoření. Některé spořitelny tak vracejí tento poplatek a to i s úrokem, který není příliš vysoký. Poplatek za poskytnutí úvěru ke stavebnímu spoření, je určen za zpracování úvěru podle výše požadovaného úvěru, slouží ke krytí administrativních nákladů se správou úvěru. Poplatek, se obvykle pohybuje mezi 2 a 3% úvěru a je splatný v okamžiku vyplacení naspořené částky. Tento poplatek je vypočítám z naspořené částky, tudíž úvěr je navýšen o částku poplatku za úvěr. Poplatek za zpracování úvěru je připočten k úvěru a samozřejmě musí být splácen a musí se z této částky platit také i úroky, které s tím souvisí. Účet stavebního spoření Účet stavebního spoření je velice podobný obvyklému účtu, tedy běžnému. Lze ho také srovnat se sporožirovým účtem, u něhož se také účtují poplatky za vedení. Poplatek za vedení účtu je vlastně roční poplatek, který je v prvním roce smlouvy zpravidla účtován poměrnou částkou a v dalších letech je pak účtován vždy na začátku kalendářního roku na vrub příslušného účtu. Poplatek za vedení účtu se samozřejmě v mnoha případech liší v závislosti na druhu spořitelny a také na zvoleném tarifu, který si účastník sám zvolí. Obvykle se tento poplatek pohybuje mezi 7,5 až 10 euro. Některé spořitelny také nabízejí vedení účtu zdarma, buď u všech tarifů a nebo pouze u některých. 25

1.3 Historie stavebního spoření Myšlenka na vznik jistého druhu kolektivního spoření za účelem výstavby nebo koupě domu vznikla již v 18. století v Anglii. První myšlenky o společném financování bydlení se objevily koncem 18. století v Anglii. Tehdy občany napadlo využít pro výstavbu jednoho bydlení finanční prostředky od více účastníků. Jeden z občanů si pořídil bydlení v prvním roce z celkových úspor všech ostatních, v letech následujících bydlel a nadále přispíval, tj. spořil s ostatními účastníky. Tak to postupovalo dále, až si všichni pořídili bydlení. Z finančního hlediska nikdo neutrpěl ztrátu a pořadí občanů vyřešili losováním. Historicky první stavební spořitelna se jmenovala Ketlys Building Society a byla založena v Birminghamu už roku 1775. Členové tohoto spolku poskytovali vklady do fondu, ze kterého byly následně financovány jejich bytové potřeby prostřednictvím úvěrů. Na přelomu 18. a 19. století už existovalo přibližně padesát takových stavebních společností, jejichž velikost byla mezi dvaceti až třiceti členy. Když byly uspokojeny bytové potřeby jejich členů, obvykle zanikaly. Právní úprava postupně zavedla zásluhový princip při rozdělování peněz namísto losování. Kdo déle a více spořil, tomu byly dříve společné prostředky poskytnuty. Dnešní moderní podoba byla stavebnímu spoření vtisknuta v Německu, zejména v letech po první světové válce. První stavební spořitelna v Německu byla založena v roce 1885 jako "Stavební spořitelna pro každého" pastorem von Bodeschwingh v Bielefeldu. K většímu rozvoji stavebního spoření pak dochází po první světové válce, kdy docházelo ke znovuvýstavbám, což s sebou neslo velkou potřebu peněžních prostředků. Toto období je spojováno se jménem Georg Kropp, který se zabýval otázkami bydlení, financí a kolektivního investování. Hledal způsob jak vyřešit katastrofální situaci s bydlením po první světové válce. Původní systém byl založen na losování, koncem 30. let pak došlo k zásadní změně systému, kdy bylo zavedeno hodnotící číslo jako kritérium pro získání úvěru. K dalšímu intenzivnějšímu rozvoji stavebního spoření dochází po měnové reformě v roce 1948. Německu v té době totiž chybělo 5-6 milionů bytů. V roce 1948 počet smluv jen mírně přesahoval 300 tisíc, o 23 let později jich bylo již více než 12 milionů. V roce 1952 byla ve Spolkové republice Německo zavedena státní podpora ve výši 25% z ročních vkladů 8. 8 Historie stavebního spoření [online]. 2009 [cit. 2009-03-26]. Dostupný z WWW: <http://www.acss.cz/cz/stavebni-sporeni/historie-stavebniho-sporeni/>. 26

V roce 1973 vstoupily v platnost zákon o stavebním spoření a na něj navazující prováděcí nařízení. Tím byl vytvořen jednotný právní základ obchodní činnosti soukromých i zemských stavebních spořitelen. Novelizací zmíněného zákona v roce 1991 se německým stavebním spořitelnám otevřela cesta na jednotný evropský trh. I v Rakousku má stavební spoření dlouhou historii. Začalo se rozvíjet už koncem 20. let 20. století a od té doby si získalo velkou oblibu. Zajímavé je, že až do poloviny padesátých let zde nebyla poskytována žádná státní podpora. Stavební spoření fungovalo na principu solidárního družstevního financování, kdy klienti spořili do společného fondu a podle daných kritérií byly postupně jednotlivcům poskytovány prostředky na pořízení bydlení. Později pak bylo možné částečně si odečíst z daní prostředky vynaložené na stavební spoření. Od sedmdesátých let byl klientům také poskytován fixní státní příspěvek, který byl ovšem ve srovnání s ČR nízký. Od roku 1998 se z fixního příspěvku stal příspěvek variabilní. Kromě České republiky se v 90. letech stavební spoření začalo rozvíjet i na Slovensku a v Maďarsku. Díky pozitivním zkušenostem s fungováním tohoto systému dochází k podnícení zájmu o jeho zavedení i ze strany dalších států (Chorvatsko, Rumunsko). V České republice bylo stavební spoření zavedeno schválením zákona číslo 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. Patří tak mezi nejmladší bankovní produkty, ale od počátku své existence mezi nimi zaujímá své nezastupitelné místo. 27

2 Metodologie V této diplomové práci je použito metody: - deskripce - analýzy - komparace - prognózy Úvodní teoretické kapitoly a legislativní vymezení včetně historie je zpracováno metodou deskripce z dostupných zdrojů: internetové stránky, zákony, výroční zprávy stavebních spořitelen. Trh stavebních spořitelen v České republice a v Německu je podrobně analyzován dle jednotlivých stavebních spořitelen a jejich aktuální nabídky. Oba trhy stavebního spoření jsou navzájem posuzovány metodou komparace z dostupných informačních zdrojů o dosavadním vývoji a současném stavu. Budoucí vývoj stavebního spoření je prognózován a to pro oba trhy stavebního spoření. 28

3 Stavební spoření v ČR Stavební spoření se začalo nabízet v České republice na začátku devadesátých let, konkrétně od roku 1993, kdy byl schválen zákon č.96/1993 o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. 3.1 Analýza dosavadního vývoje stavebního spoření v ČR Díky vynikajícím zkušenostem byl základní model stavebního spoření převzat z německy mluvících zemí, především z Rakouska a z Německa a upraven pro fungování na českém trhu. V roce 1993 začaly vznikat první stavební spořitelny a klienti začali uzavírat první smlouvy. Tabulka č. 1 Přehled stavebních spořitelen Název stavební spořitelny Datum založení Raiffeisen stavební spořitelna a.s 4. září 1993 Modrá pyramida stavební spořitelna a.s Českomoravská stavební spořitelna a.s. Wüstenrot stavební spořitelna a.s. 9.prosince1993 27.srpna1993 28.září1992 Stavební spořitelna České spořitelny a.s. 22.června 1994 HYPO stavební spořitelna a.s. 1. října 1994 Zdroj: internetové stránky jednotlivých stavebních spořitelen, zpracoval autor práce Delší dobu bylo stavební spoření nabízeno především jako finanční produkt umožňující výhodné spoření se státní podporou. Poskytování úvěrů ze stavebního spoření pro financování bytových potřeb z hlediska principu stavebního spoření nebylo možné. Poskytování úvěrů začalo až po splnění podmínek pro poskytnutí úvěru. To přitom vlastně bylo popřením hlavního smyslu stavebního spoření, jímž byla odůvodňována jeho podpora ze strany státu. 29

530 176 638 232 516 385 579 730 906 867 1 115 926 1 373 258 1 293 890 314 650 705 463 430 233 2 097 338 Úvěry ze stavebního spoření začaly být ve větší míře čerpány až v roce 1997. Od následujícího roku 1998 pak byla státní podpora stavebního spoření rozšířena i o možnost odečítat si zaplacené úroky z úvěru od daňového základu. Trh stavebního spoření od té doby rychle rostl a meziroční nárůsty počtu nově uzavřených smluv, naspořených částek i vyplacené státní podpory dosahovaly vysokých hodnot. Vrcholem se stal rok 2003, kdy bylo uzavřeno přes dva milióny nových smluv o stavebním spoření. Graf č. 1 Vývoj počtu nově uzavřených smluv Vývoj počtu nově uzavřených smluv 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Zdroj: MF ČR, zpracoval autor práce Na konci roku 2003 stavební spořitelny evidovaly celkem 6,3 mil. smluv o stavebním spoření ve fázi spoření, přičemž objem úspor na účtech stavebního spoření překročil 236 mld. Kč. Ze státního rozpočtu bylo v tomto roce vyplaceno více než 13,2 mld. Kč na státní podpoře stavebního spoření. Stavební spoření tak sice na jedné straně zůstávalo potřebným stabilizačním prvkem bankovního sektoru, ale zároveň také bylo díky nárůstu vyplácení státní podpory silně zatěžující pro státní rozpočet. 30

3.1.1 Stavební spoření a rok 2004 Stále se zvyšující růst stavebního spoření nemohl vydržet věčně a bylo jen otázkou času, kdy český trh dosáhne svého nasycení. Konec roku 2003 se v tomto směru stal zlomovým, protože novelou zákona o stavebním spoření došlo u všech smluv uzavřených po 1. 1. 2004 ke snížení maximální státní podpory ze 4 500 Kč (25 % z uspořené částky) na 3 000 Kč (15 % z uspořené částky), prodloužení vázací lhůty z pěti na šest let a některým dalším změnám, které přinesly zpřísnění podmínek pro použití úspor a úvěrů ze stavebního spoření. To vše se od počátku roku 2004 odrazilo v dramatickém propadu zájmu o stavební spoření, jak je patrné z grafu č.1 Další vývoj v počtu nově uzavíraných smluv má však od roku 2004 až do roku 2008 stále rostoucí tendenci. Graf č.2. podíl výdaje státního rozpočtu 9 Zdroj: AČSS Lidé v Česku začali méně spořit a více utrácet, a to zejména za bydlení, přičemž se velmi ochotně zadlužovali. Trh s dlouhodobými úvěry začaly silně obsazovat levné hypotéční úvěry a tak se stavební spořitelny kromě nabídky výhodného spoření začaly více soustředit na nabídku úvěrových produktů. 9 Výroční zpráva AČSS za rok 2008 [online]. 2009 [cit. 2009-03-04]. Dostupný z WWW: <http://www.acss.cz/cz/novinari/vyrocni-zpravy-acss/vyrocni-zprava-2008/>. 31

Tabulka. č.2 vývoj počtů úvěrů Rok Počet úvěrů ze SS Počet překlenovacích úvěrů Počet úvěrů ze SS celkem 1997 21 554 60 316 81 870 1998 70 377 116 868 187 245 1999 167 687 119 255 286 942 2000 262 259 111 204 373 463 2001 346 145 119 679 465 824 2002 420 929 147 991 568 920 2003 488 850 196 890 685 740 2004 549 968 236 785 786 483 2005 582 867 275 008 857 875 2006 587 501 313 152 900 653 2007 580 352 362 592 942 944 2008 569 870 401 306 971 176 Zdroj: MF ČR, zpracoval autor práce Ačkoliv novela zákona o stavebním spoření měla za následek úbytek počtu nově uzavřených smluv, která trvá až do současnosti, v úvěrové oblasti tento efekt nenastal, jak je patrné z předchozí tabulky, počet úvěrů má stále rostoucí tendenci. Počet poskytnutých úvěrů meziročně vzrostl o 9,1 % na 858 tisíc. Jejich celkový objem k 31.12.2005 dosahoval 108 mld. Kč, z čehož 76 mld. Kč připadalo na překlenovací úvěry a 32 mld. Kč na úvěry ze stavebního spoření. Pro stavební spořitelny je přitom významný fakt, že se podařilo udržet růst poměru objemu poskytnutých úvěrů k objemu úspor na účtech stavebního spoření tak, že ke konci roku dosáhl hodnoty 32,8 %. V roce 2006 bylo celkem uzavřeno 516 385 nových smluv o stavebním spoření, což je o 86 tisíc nových smluv více než v roce 2005 a nejvíce smluv od roku 2004, kdy vešla v platnost novela zákona o stavebním spoření. Z údajů čtyř ze šesti stavebních spořitelen na našem trhu vyplývá, že celkový objem poskytnutých úvěrů ze stavebního spoření loni překonal hranici 50 miliard korun. O rok dříve to bylo o 7 miliard méně. 10 Postupně se také zvyšuje cílová částka u stavebního spoření, což ovlivňuje i výši úvěru. Stavební spoření je využívané hlavně jako bezpečná investice, která díky státní podpoře dosahuje relativně vysokých výnosů v porovnání s téměř nulovým rizikem ztráty. 10 Zdroj: Výroční zpráva Asociace českých stavebních spořitelen za rok 2006. 32

Graf č. 2 Vývoj průměrné cílové částky u nově uzavřených smluv o stavebním spoření Vývoj průměrné cílové částky (v tis. CZK) 350 300 250 200 150 143,2 145,3 144,2 139,4 136,9 146,7 200,5 222,8 227,9 235,8 284,9 302,8 100 50 0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Zdroj: MF ČR, zpracoval autor práce V roce 2007 poskytly stavební spořitelny klientům 72,5 miliardy korun v podobě účelových úvěrů na bydlení. To bylo o plných 40 % více než v roce 2006, což představuje nejvyšší růst za posledních pět let. Zároveň v tomto roce uzavřely 579 730 nových smluv s cílovou částkou 170 miliard Kč. U dalších 282 376 smluv klienti svou cílovou částku navýšili, celkem o 71,3 miliardy Kč. Výše průměrného úvěru v roce 2007 tedy činila 445 385 korun. Meziročně tak vzrostl o více než 112 tisíc korun, respektive o 34 % 11. V úvěrové oblasti byl sice ke konci roku 2007 celkový stav počtu úvěrů 943 944, což představuje nejmenší meziroční nárůst jejich stavu za poslední roky, a to nejen v absolutním vyjádření (nárůst o 42 tis. úvěrů), ale i relativním vyjádření (nárůst o 4,7 %). Celkový objem úvěrů dosáhl k 31. 12. 2007 hodnotu cca 179,3 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o rekordních cca 44 mld. Kč 12. 11 Archiv stavebního spoření [online]. 2007 [cit.2009-03-04] Dostupný z WWW: <http://www.mesec.cz/bydleni/stavebni-sporeni/archiv/>. 12 Vývoj stavebního spoření [online] 2008 [cit.2009-03-04] Dostupný z WWW: <http://www.mesec.cz/aktuality/vyvoj-stavebniho-sporeni-a-penzijniho-pripojisteni/>. 33