Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Šumperk, Gen. Krátkého 30 Normy, normalizace při mokrých povrchových úpravách - obecné zásady. Šumperk, leden 2007 Název projektu: Registrační číslo: Tvorba a realizace vzdělávacích programů pro svařování kovů, obrábění kovů technologií CNC, povrchových úprav nanášením barev a laků, změny výuky v obchodních oborech po vstupu do EU. CZ.04.1.03/3.1.15.2/0091 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
Obsah 1. Úvod do problematiky norem a normalizace... 2 2. České technické normy... 3 3. Tvorba a platnost technických norem... 6 4. Právní úprava technické normalizace... 7 5. Řízení technické normalizace v České republice... 8 6. Práce s normami během technologického procesu výroby... 9 7. Vybrané zákony a vyhlášky související s hygienickými a bezpečnostními předpisy pracovišť mokrých povrchových úprav... 11 8. Seznam vybraných technických norem souvisejících s truhlář-skou výrobou... 14 9. Kontaktní adresy v oblasti technických norem a normalizace... 17 Příloha: Zdroje...19 Registrační číslo projektu: CZ.04.1.03/3.1.15.2/0091 1
1. Úvod do problematiky norem a normalizace Technickou normalizaci můžeme chápat jako pojem pro přesnost, řád, jednotnost. Jako taková se objevuje ve vyspělých státech na přelomu 19. a 20. století, kdy si to vyžádal rychlý rozvoj průmyslu, strojírenství a dopravy. Normalizace především úzce souvisí s bezpečností a spolehlivostí výrobků a materiálů. Podnikatelé si uvědomili, že popis činností a definování konečných parametrů výrobku v určitém druhu technického předpisu (technické normě) představuje pro ně v budoucnosti úsporu nákladů, které by bylo třeba vynaložit na vývoj a výrobu obdobného výrobku nebo technologického postupu. Jeli činnost jednou zdokumentována, je následně znovu použitelná - tak vznikaly první normy. "Normalizace" se však v lidské činnosti vyskytovala již dříve. Např. řeč, písmo, zbraně, dopravní prostředky, stavby, stavební materiály atd. Později např. stavby pyramid před 5 tis. lety, římské komunikace, vodovody před 2 tis. lety. Součástí normalizačních postupů je i výroba nábytku a vnitřního vybavení jednotlivých stavebních slohů, které můžeme dodnes obdivovat. První technické normy se u nás začínají objevovat na počátku 20. století v souvislosti se zbrojní výrobou. V roce 1919 vzniká první normalizační uskupení ESČ - Elektrotechnický svaz československý - který byl zaměřen na elektrotechnické součástky a zařízení. V roce 1922 vzniká Československá společnost normalizační - ČSN, jejímiž zakládajícími členy byla republiková ministerstva a velké podniky jako např. Škoda Plzeň, Vítkovické železárny apod. Počátky normalizace v ČR byly víceméně soukromé aktivity na dobrovolné bázi, které byly přerušeny 2. světovou válkou. V období po roce 1945 byl u nás zaveden direktivní systém hospodářství, kdy se technické normy staly závaznými. Tento systém měl nahradit konkurenci, ale jak sami víme, záměr se nezdařil. Po roce 1989 jsme se logicky, i vzhledem ke světovým zkušenostem, vrátili k normám nezávazným. 2 Registrační číslo projektu: CZ.04.1.03/3.1.15.2/0091
2. České technické normy Technické normy jsou ve smyslu obecné definice dokumentované dohody, obsahující technické specifikace nebo jiná určující kritéria používaná jako pravidla, směrnice, pokyny nebo definice charakteristik k zajištění toho, že materiály, výrobky, postupy a služby vyhovují danému účelu a jsou bezpečné. Ve společnosti s rozvinutým tržním hospodářstvím jsou technické normy pojímány jako kvalifikovaná doporučení, nikoli jako příkazy. Jejich používání je dobrovolné, avšak všestranně výhodné. Například výrobce může snadno přizpůsobit svoji výrobu racionální technické základně a konečný uživatel si zase může být jist, že normalizovaným výrobkem také získá bezpečný a jakostní výrobek. V průmyslu a obchodě představují technické normy základ konkurenceschopné a nákladově efektivní výroby. Podporují vztah jakost - nákladovost, stanoví kritéria bezpečnosti a slouží jako referenční úroveň, k níž se poměřuje obecná úroveň výrobku nebo služby. Vytváření norem má význam pro každého. Každodenní činnost nás přivádí do bezprostředního kontaktu s normami a stanovenou ochranou, aniž si to uvědomujeme. Technické normy lze podle rozsahu jejich působnosti obecné rozdělit na normy mezinárodní, (např. ISO, IEC), evropské, (např. EN, ETS), a normy národní, (např. ČSN, DIN, BS). České technické normy Česká technická norma je dokument schválený pověřenou právnickou osobou pro opakované nebo stálé použití vytvořený podle zvláštního zákona a označený písmenným označením ČSN, jehož vydání bylo oznámeno ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen "Věstník Úřadu"). Česká technická norma poskytuje pro obecné a opakované používání pravidla, směrnice nebo charakteristiky činností nebo jejich výsledků zaměřené na dosažení optimálního stupně uspořádání ve vymezených souvislostech. Česká technická norma není obecně závazná. Název česká technická norma a písemné označení ČSN nesmějí být použity k označení jiných dokumentů. Platnost technických norem Počátek platnosti normy počíná obecně prvým dnem měsíce následujícího po měsíci vydání. (Název měsíce vydání a rok vydání se uvádí na titulní straně ČSN vpravo nahoře). Například v případě ČSN 73 0834 je její měsíc a rok vydání červenec 2000 a počátek platnosti 1. srpna 2000. Pokud je ve zdůvodněných případech účelné stanovit pozdější platnost ČSN, uvede se počátek platnosti na titulní straně normy vlevo pod nadpisem. Takovým příkladem může být ČSN EN 1634-1 (730852) - Zkoušení požární odolnosti dveřních a uzávěrových sestav - Část 1: Požární dveře a uzávěry otvorů. Česká technická norma musí být udržována v souladu s ustanoveními platných právních předpisů a mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána. Tvorba a vydávání českých technických norem Tvorbu a vydávání českých technických norem v rozsahu vymezeném zvláštním zákonem 1) zaručuje stát prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky. Rozhodnutím ministra průmyslu a obchodu ČR č. 203/1997 je zabezpečováním tvorby a vydáváním českých technických norem pověřen Český normalizační institut. 1) 4, 4a, 5 a 6 zákona č. 22/1997 Sb. Registrační číslo projektu: CZ.04.1.03/3.1.15.2/0091 3
Rozdělení českých technických norem Základní rozdělení ČSN: normy harmonizované normy určené ostatní národní normy Norma se stává harmonizovanou normou, přejímá-li plně požadavky stanovené harmonizovanou evropskou normou. Jestliže je to nezbytné pro splnění technických požadavků na výrobky, vyplývající z nařízení vlády vydaného podle zvláštního zákona, 2) může Úřad určit pro posuzování shody další normy nebo technické dokumenty mezinárodních organizací, obsahující technické požadavky, jejichž vydání bylo oznámeno ve Věstníku Úřadu, (dále jen "určené normy"). Současně se uvede technický předpis, k němuž se tyto normy vztahují. Splnění harmonizované normy nebo určené normy a v případech vyplývajících z mezinárodní smlouvy též splnění zahraniční technické normy přejímající harmonizovanou evropskou normu se v rozsahu jejího obsahu považuje za splnění požadavků stanovených nařízením vlády (technickým předpisem), k němuž se tyto normy vztahují. Obsahové rozdělení ČSN: normy projektové (stanoví požadavky na projektová řešení) normy předmětové (stanoví technické podmínky konkrétních technických zařízení) normy zkušební (stanoví zkušební postupy pro ověřování konkrétních vlastností) normy hodnotové (uvádí hodnoty některých veličin významných pro opakované použití) Závaznost českých technických norem Harmonizované normy nejsou stejně jako normy určené a normy národní obecně závazné. Výrobce proto může zvolit i jiné, pro něj výhodnější, technické řešení. V takovém případě mu ale vzniká nová povinnost posouzení shody se základními požadavky stanovenými technickým předpisem prostřednictvím třetí nezávislé, zpravidla autorizované osoby. Dobrovolný charakter norem umožňuje přijímat vyspělá technická řešení bez ohledu na rozdílnou technickou úroveň účastníků trhu. Tím se stávají významným pomocníkem marketingu a efektivním nástrojem konkurenčního boje. V obchodních smlouvách mezi dodavatelem a odběratelem se však mohou stát smluvně závaznými. Také veřejnoprávní kompetentní instituce mohou vyžadovat povinné používání norem, zejména u veřejných zakázek. Obdobná pravidla jsou uplatňována rovněž ve stávající pojišťovací praxi. Také v právním systému se zcela legitimně uplatňuje princip odkazů na normy. Závazné právní předpisy stanoví většinou pouze rámcové základní požadavky, na ně navazující harmonizované nebo určené technické normy pak následně doporučují, jak těmto požadavkům vyhovět konkrétním technickým řešením. Splnění požadavků takové normy vytváří předpoklad splnění základních požadavků závazného technického předpisu a umožňuje současně volný přístup na trh. Současně je však třeba vzít v úvahu skutečnost, že technická norma zůstává stále měřítkem bezpečnosti a spolehlivosti a je uplatňována v soudní praxi vyspělých států jako norma, i když je nezávazná. Je chápána jako základ bezpečnostních požadavků, jako důkaz splnění minima pro ochranu zdraví, života a majetku ve vztahu k provozu technických zařízení nebo ve vztahu k užívání výrobků. Norma obvykle obsahuje technické podrobnosti, pro které není v právních ustanoveních na úrovni zákonů místo a technické požadavky by ani nebyly touto cestou v právním podání správně reprodukovatelné. 2) 12 zákona č. 22/1997 Sb. 4 Registrační číslo projektu: CZ.04.1.03/3.1.15.2/0091
Znění normy je uplatňováno v trestním právu z pohledu porušení obecné závazného pravidla, kdy nedodržení takových zásad má za následek chybné - nedbalostní jednání osoby. Jsou to zejména škody na zdraví nebo majetku způsobené nekvalifikovanou prací, případně vadným výrobkem. Je možno prokázat v nejednom případě, že trestný čin by nebyl spáchán a dalo se mu předejít dodržením obecně platné normy. Obecně lze říci, že technické normy jsou platnými dokumenty, jejichž obsah vyjadřuje minimální společensky únosnou mez rizika (tzn. bezpečnostní minimum) ve vymezených souvislostech. Odchylky od norem jsou pochopitelně přípustné. V praxi to však znamená, že je-li zvolen způsob technického řešení odlišný od řešení normového, musí být vždy spolehlivě prokázáno, že se jedná z hlediska základních požadavků o řešení z bezpečnostního hlediska minimálně srovnatelné s řešením normalizovaným. Registrační číslo projektu: CZ.04.1.03/3.1.15.2/0091 5
8. Seznam vybraných technických norem souvisejících s truhlářskou výrobou Číslo normy Změna Datum vydání Název ČSN 01 0115 1996/10 Mezinárodní slovník termínů v metrologii ČSN 01 0962 2003/11 Environmentální management - Integrace environmentálních aspektů do návrhu a vývoje produktu ČSN 01 0964 1999/03 Pokyn pro začlenění environmentálních aspektů do nového výrobku ČSN 01 1718 1991/11 Měření barev ČSN 01 3610 1998/07 Výkresy ve dřevozpracujícím průmyslu 1992/03 ČSN 49 0002 Z 1 1997/02 Názvosloví v dřevařském průmyslu Z 2 1998/05 Názvosloví pilařské výroby Z 3 1998/10 ČSN 49 0007 1979 Názvosloví v dřevařském průmyslu - Sušení dřeva ČSN 49 0010 1986/02 Tolerance pro dřevařský průmysl ČSN 79 0071 1969 Uspořádání skladů dřeva z hlediska požární bezpečnosti ČSN 49 0231 1993/05 Přípravky na opracování řeziva, drsnost povrchu výrobků ze dřeva ČSN 49 0600-1 1998/01 Ochrana dřeva. Chemická ochrana ČSN 49 0600-4 1991/11 Ochrana dřeva. Ochrana nátěrovými látkami ČSN 49 0609 1993/09 Ochrana dřeva. Zkoušení jakosti ochrany dřeva ČSN 49 0615 1989/12 Ochrana dřeva. Technologické postupy impregnace proti biotickým škůdcům ČSN 49 0645 1964 Zkoušení jakosti usušeného dřeva ČSN 49 0650 1994/05 Uskladňování pilařských výrobků pro přirozené sušení 1992/01 ČSN 49 1010 Z 1 1992/01 Neopracované řezivo, základní ustanovení Z 2 1998/09 ČSN 49 1012 1982 a 1987/08 Listnaté řezivo, technické požadavky ČSN 49 1109 1993/05 Řezivo, přídavky na sesychání řeziva jehličnatých dřevin ČSN 49 1209 1981 Listnaté řezivo, přídavky na sesychání ČSN 49 1503 1993/04 Neopracované přířezy řeziva ČSN 49 2100 1994/09 Opracované přířezy řeziva ČSN 49 2102 1994/07 Opracované jehličnaté přířezy nábytkové ČSN 49 2105 1994/08 Dřevěné součásti STV, požadavky na jakost 1974 ČSN 49 2120 a 1975/09 Dřevěné podlahoviny, základní ustanovení Z 2 2000/10 ČSN 49 2301 1983 Dýhy, základní a společná ustanovení ČSN 49 2315 1986/03 Okrasné dýhy ČSN 49 2320 1989/04 Sesazenky a hrany 14 Registrační číslo projektu: CZ.04.1.03/3.1.15.2/0091
Číslo normy Změna Datum vydání Název ČSN 49 2320 Z 2 2004/08 Sesazenky a hrany ČSN 49 2311 1990/05 Z 1 1997/03 Laťovky ČSN 49 2628 1999/11 Laminované desky na bázi dřeva - Požadavky ČSN 49 3701 1990/05 Drobné dřevěné výrobky pro domácnost ČSN EN 365-1 1996/06 Překližované desky - Klasifikace podle vzhledu povrchu část 1: Všeobecné ČSN EN 365-2 1997/03 Překližované desky - Klasifikace podle vzhledu povrchu část 2: Listnaté dřeviny ČSN EN 365-3 1997/03 Překližované desky - Klasifikace podle vzhledu povrchu část 3: Jehličnaté dřeviny ČSN EN 365-5 1999/10 Překližované desky - Klasifikace podle vzhledu - metody měření a vyjádření znaků a vad ČSN 65 0201 2003/08 Hořlavé kapaliny - Prostory pro skladování, výrobu a manipulaci Z 1 2006/02 ČSN 67 3011 1987/01 a 1990/06 Stanovení barvy transparentních nátěrových hmot ČSN 67 3067 1994/03 Označování a hodnocení barevných odstínů nátěrů ČSN 67 3075 1991/08 Stanovení povrchové tvrdosti nátěru tužkami ČSN 91 0000 2005/07 Nábytek - Názvosloví 1989/02 ČSN 91 0001 a 1990/06 Dřevěný nábytek - Základní ustanovení b 1990/12 ČSN 91 0100 2006/04 Nábytek - Bezpečnostní požadavky ČSN 91 0102 1991/01 a 2006/06 Nábytek - Povrchová úprava dřevěného nábytku ČSN 91 0214 1989/07 Nábytek korpusový závěsný, metoda zkoušení pevnosti ČSN 91 0215 1989/12 Zkoušení připevnění dveří s vertikální a horizontální osou otáčení 1986/08 ČSN 91 0227 Z 1 1993/10 Nábytek. Zkoušení skříňového nábytku Z 2 1999/05 ČSN 91 0228 1987/09 Z 1 1998/04 Zkoušení kuchyňského nábytku úložného ČSN 91 0270 1998/12 Zkoušení povrchové úpravy - Základní a společná ustanovení ČSN 91 0271 1988/12 Metoda odběru s přípravy vzorků pro stanovení vlastností povrchu ČSN 91 0272 1992/08 Zkoušení povrchové úpravy nábytku. Hodnocení vzhledových vlastností ČSN 91 0274 1988/12 Nábytek. Zkoušení tloušťky nátěru ČSN 91 0275 1988/12 Nábytek. Zjišťování tvrdosti povrchu ČSN 91 0276 1988/12 Nábytek. Zjišťování odolnosti povrchu proti oděru ČSN 91 0279 1988/12 Nábytek. Zjišťování odolnosti povrchu proti změnám teploty Registrační číslo projektu: CZ.04.1.03/3.1.15.2/0091 15
Číslo normy Změna Datum vydání Název ČSN 91 0281 1988/12 Nábytek. Metoda přilnavosti nátěru ČSN 91 0284 1988/12 Nábytek. Metoda zjišťování odolnosti povrchu proti žáru cigarety ČSN 91 0285 1988/12 Nábytek. Metoda zjišťování odolnosti povrchu proti vlivům povětrnosti ČSN 91 0286 1988/12 Nábytek. Zjišťování korozní odolnosti nátěrů a kovových povlaků 1987/05 ČSN 91 0401 a 1990/06 Skříňový nábytek - technické požadavky Z 2 1999/05 ČSN 91 0402 1987/09 Kuchyňský úložný nábytek - Technické požadavky ČSN 91 0402 Z 1 1998/04 Kuchyňský úložný nábytek - Technické požadavky ČSN 91 0410 1984 Bytový nábytek - Úložné prostory pro obuv ČSN 91 0412 1992/03 Úložný nábytek - Základní rozměry ČSN 91 0453 1991/02 Kancelářský skříňový nábytek - Základní rozměry ČSN 91 0612 1991/09 Dětský sedací nábytek - Základní rozměry ČSN 91 0620 1981 Židle - Funkční rozměry a způsoby měření ČSN 91 0801 1987/09 Stolový nábytek, technické požadavky ČSN 91 0810 1984 Funkční rozměry psacích stolů a sekretářů ČSN 91 0811 1991/09 Dětský stolový nábytek, základní rozměry ČSN 91 0820 1992/03 Jídelní stoly - Rozměry ČSN 91 1010 1989/02 Z 1 1995/02 Lehací nábytek - Základní rozměry 16 Registrační číslo projektu: CZ.04.1.03/3.1.15.2/0091
9. Kontaktní adresy v oblasti technických norem a normalizace Informace: Český normalizační institut Biskupský dvůr 5 110 02 Praha 1 tel.: 221 802 111 (ústředna) e-mail: info@cni.cz www.cni.cz Prodej norem: 1) Odbyt tištěných produktů Hornoměcholupská 40 102 04 Praha 10 tel.: 271 011 811 (ústředna), 271 961 770 fax: 271 962 043 e-mail: odbyt@cni.cz 2) Odbyt elektronických produktů e-mail: normypdf@cni.cz tel.: 271 011 828, 271 011 820 Registrační číslo projektu: CZ.04.1.03/3.1.15.2/0091 17
Zdroje: Technické normy, normalizace: ČNI Praha - Ing. Štejfová - Ing. Skopal - Ing. Voves odborná spolupráce a korekce www.mvcr.cz - Sbírky, zákony, vyhlášky. Nebezpečné látky a odpady: Ing. Rudolf Hecl, Šumperk Dřevařská příručka, tabulky, technické údaje, Peter Peschel a kol., Praha 2002, nakl. Sobotáles. Šumperk, leden 2007 Vypracoval: Ing. Milan Zejda 18 Registrační číslo projektu: CZ.04.1.03/3.1.15.2/0091