Maturitní otázka č. 4, E4 Zdeněk Tobolík Doba husitská a obraz husitství v české literatuře Osnova: 1. Charakteristika politických a společenských poměrů za vlády Václava IV. 2. Kritici církve, Jan Hus ( životopis, dílo latinské a české) 3. Literární díla z doby husitských válek, Vavřinec z Březové a písně 4. Doba po husitských válkách, Petr Chelčický 5. Pojmy: kronika, traktát, píseň, kancionál, alegorie
Charakteristika politických a společenských poměrů za vlády Václava IV. Koncem 14. století se zvětšily rozpory ve společnosti, došlo zákonitě k otevřenému projevu nespokojenosti a k radikální snaze společnost změnit. Situace, kdy na jedné straně stojí lesk a nádhera papežského dvora a sama církev se zmítá v těžkých problémech, a na straně druhé jsou davy lidí v bídě. Dochází k rozštěpení církve ( nejedná se o důvody náboženské, ale také o boj o moc) a tento rozkol měl za následek, že v jednu chvíli existovali dva, ale také dokonce tři papeži. Odpor proti církvi vedl úsilí k myslitelů a kazatelů k nápravě ( reformě). Vznikají díla a lidové sekty požadují návrat k prvokřesťanským ideálům a chudobě církve. Rostoucí zájem o bibli vedl k jejímu úplnému překladu do češtiny. V této době vrcholí proces počešťování, demokratizace a laicizace. Kritici církve, Jan Hus ( životopis, dílo latinské a české) Husovi předchůdci: Matěj z Janova kazatel, žák Milíčův, ale také autor latinského spisu Pravidla Starého a nového zákona. Konrád Waldhauser kázal latinsky a německy, byl pozván Karlem IV. do Prahy r. 1363, aby učil na univerzitě. Nabádal bohaté vrstvy k nápravě společenských poměrů, soucítil s městskou chudinou. Jan Milíč z Kroměříže nejradikálnější český kazatel, jeho žáci vytvořili středisko českého kazatelství v kapli Betlémské, několikrát vězněn. Tomáš Štítný ze Štítného laik ( bez teologického vzdělání), zchudlý šlechtic. Zakladatel české naučné prozy. Nejznámější Husův předchůdce, snažil se vychovávat ty, kteří neměli přístup ke vzdělání ( veškeří lidé).jeho dílo plnilo úlohu kostela a školy, bylo srozumitelné a názorné. Dílo: sborníky traktátů Knížky šestery o obecných věcech křesťanských ( o dokonalém životě) Řeči sváteční a nedělní ( výklad částí evangelia) Řeči besední ( o základech věrouky) Knížky o šašcích ( sborník traktátů) Jan Želivský kazatel a mluvčí pražské chudiny
Mistr Jan Hus ( narozen asi r.1371 v Husinci u Prachatic, zemřel 6.7. 1415 v Kostnici) Hlavní představitel české reformace, autor latinských a českých náboženských spisů. Vystudoval fakultu svobodných umění a fakultu teologickou na pražské univerzitě. Na univerzitě působil jako profesor a po vydání Kutnohorského dekretu r. 1409 rektorem univerzity, r. 1400 vysvěcen na kněze, potom kázal v Betlémské kapli. Patřil ke kritikům mravů v současné církvi ve smyslu učení oxfordského teologa J. Viklefa. Za bránění Vikleofových knih proti pálení byl dán do klatby a za odmítavý postoj proti bule o odpustcích papeže Jana XXIII. Ztratil podporu ze strany krále, nad Prahou byl vyhlášen zákaz náboženských obřadů interdikt. Svou kazatelskou činnost přenesl proto na venkov ( Kozí Hrádek, Krakovec). Po svolání církevního koncilu do jihoněmecké Kostnice chtěl dosáhnout veřejného slyšení, aby mohl obhájit nutnost církevní reformy, o které kázal. V Kostnici byl uvězněn, obžalován z kacířství a upálen. Literární díla: Latinsky psané spisy: De ecclesia ( O církvi) latinský spis, v němž Hus samostatně zpracovává některé názory propagované Viklefem. Hus v něm vyslovuje názor, že papež, který žije v hříchu, není hlavou církve tou je sám Kristus. Hus tak dal najevo, že křesťan není povinen poslouchat papeže, jestliže jeho nařízení jsou v rozporu s biblí. De sex erroribus ( O šesti bludech) v tomto latinském traktátu je vyloženo 6 tezí, jimiž se Hus rozešel s církví ( o stvoření, víře, odpouštění hříchů, poslušnosti, exkomunikaci a svatokupectví). Traktát byl posléze přeložen i do češtiny a jeho text dal Hus napsat na zdi Betlémské kaple. Česky psané spisy: Výklad Viery, Desatera a Páteře ( Páteře = Otčenáše) výklad tří hlavních modliteb. Tento Husův text nebyl žádným učeným spisem, nýbrž populárním vysvětlením modliteb pro morální výchovu co nejširšího okruhu věřících. Výklad je nabit ostrými útoky proti kněžstvu, zejména pak proti všem kořistnickým farářům. Dcerka správný název spisu je: O poznání cesty pravé k spasení. Hus v něm vykládá,, zbožným panám, jež se seskupují kolem betlémské kaple, jak poznat boha a jak zmáhat životní těžkosti. Jedná se vlastně o praktické rady jak správně žít. Knížky o svatokupectví tento spis si zasluhuje mimořádnou pozornost, protože se jedná o nejbojovnější Husovo dílo. Jsou v něm kritizovány prodejnost církve, podvodné čachry s duchovními úřady a zneužívání prodeje odpustků. Postila významné dílo, jež je psáno ve vyhnanství na Kozím hrádku. V Postile jsou prostému čtenáři vykládány jednotlivé odstavce bible. Spis je opět zaměřen proti kněžstvu, poslouchat je třeba jenom Krista. Tato rozsáhlá sbírka Husových kázání je vlastně obrazem dvanáctiletého působení v Betlémské kapli. Husovy listy dopisy z vězení v Kostnici píše Hus svým přátelům, univerzitě, betlémským posluchačům i celému národu. Listy jsou patetické, citově hluboké a přesvědčivé. Mnohé z nich kolovali v opisech mezi lidmi a staly se obrazem bolestného konce člověka odsouzeného na smrt.
Literární díla z doby husitských válek, Vavřinec z Březové a písně Husitské hnutí bylo podporováno i literární snahou o demokratizaci a laicizaci literatury netvoří už jen duchovní, o literaturu se zajímají i prostí lidé, převážná většina děl je tvořena česky.vznikají duchovní písně, které jsou v Jistebnickém kancionálu, např. píseň Kdož sú boží bojovníci. Rozvíjí se kronikářství cílem je nejen zaznamenat fakta, ale zároveň je hodnotit. Vavřinec z Březové ( nar. 1370, zemřel 1437) Kronikář, básník a publicista husitské doby. Pocházel z vladycké rodiny, studoval na pražské univerzitě, kde později i přednášel, pracoval v kanceláři Václava IV. Stal se historikem husitské revolty. Dílo: Husitská kronika ( Chronicum) latinský spis, autor během práce na tomto díle patrně skonal. V 15.století byla kniha přeložena do češtiny. Píseň o vítězství u Domažlic latinská skladba, v básni je satiricky zobrazen zděšený útěk křižáků. Budyšínský rukopis významný sborník husitských skladeb, jež je nazván podle místa, kde je uložen. V souboru jsou texty prozaické i veršované a všechny vyjadřují myšlení radikálních pražanů na prahu 20. let 15. století. Některé skladby rukopisu mají dokonce trojí podobu, a to českou veršovanou a prozaickou, navíc i latinskou prozaickou. Nejznámější sklatby: Žaloba Koruny české, Porok Koruny české, Hádání Prahy s Kutnou Horou téměř 3000 veršů líčící alegoricky spor mezi husitskou Prahou a katolickou Kutnou Horou před Kristovým soudním dvorem. Doba po husitských válkách, Petr Chelčický - mění se postavení literatury, nemůže už zasahovat do revolučních bojů, vznikají polemiky Petr Chelčický - ( nar. Kolem 1390, zemřel kolem 1460) Radikální nábožensko-politický myslitel, jehož myšlenky a názory se staly ideovým východiskem jednoty bratrské. Chelčický žil v jižních Čechách, přímé zprávy o něm, jeho jménu, životě, společenském zařazení, vzdělání, se nedochovaly. Pramenem k jeho životu jsou pouze jeho spisy. Pravděpodobným impulsem k jeho literární tvorbě byla znalost Husových spisů a kázání, jeho pobyt v Praze v letech 1419-20, disputace s univerzálními mistry. Dílo: O boji duchovním traktát, dává najevo jasně svůj názor na nepřípustnost jakékohokoliv ozbrojeného boje. Respektuje pouze boj duchovní. Pravými nepřáteli boží pravdy byli církevní hodnostáři. Nejvyšší ctnost pravého křesťana považuje spravedlnost O církvi svaté, o trojím lidu oba významné traktáty vznikly v období prudkých bojů mezi táborskými stranami. Jsou v nich rozvíjeny názory na soudobou společnost a na její rozdělení na trojí lid. Právě ono členění společnosti na stav duchovní, stav světských pánů a stav robotný bylo základním pilířem feudálního systému. Postila jde o ucelenější podání Chelčického učení. Formou úvah o biblických textech čtených po dobu jednoho roku zde uložil své nejzávaznější myšlenky a názory na církev, na
pozemský a na posmrtný život, vyznal se tu ze svého vztahu k bohu. Jsou zde odsuzovány hromadění majetku, svatokupectví, násilím prováděné obřady a slepá víra ve vše, co řekne papež. Sieť viery pravé alegorické dílo, nejrozsáhlejší a myšlenkově nejpropracovanější dílo Petra Chelčického, v němž jsou soudobá společnost i církev podrobeny kritice. Pojmy: - kronika literární žánr, popis jednotlivých událostí v chronologickém sledu : styl prostý, věcný - traktát naučný spis o náboženské otázce - píseň byla zpívána těsně před bitvou, měla sjednocující charakter a měla zesílit odhodlání husitů k boji. Písně doby husitské se dochovali v bohatě zdobeném Jistebnickém kancionálu. - kancionál sbírka duchovních zpěvů, které zpívali věřící na mši - alegorie ( jinotaj ) - utajení skutečného obsahu, např. v bajkách