Program rozvoje Karlovarského kraje aktualizace 2012

Program rozvoje Karlovarského kraje aktualizace 2012 RNDr. Jan Vozáb, PhD

Program Postup a organizace prací Rámec kohezní politiky EU Analýza rozvojových potřeb Karlovarského kraje Návrh cílů, priorit a opatření strategie PRKK a Strategie rozvoje konkurenceschopnosti

Organizace a postup prací

Postup a organizace prací září prosinec 2011 Analýza rozvojových potřeb a potenciálu Karlovarského kraje prosinec 2011 červen 2012 Aktualizace Strategie PRKK Aktualizace Strategie rozvoje konkurenceschopnosti Karlovarského kraje

Zadání Aktualizovat dokumenty s cílem připravit kraj na využívání prostředků Kohezní politiky EU po r. 2013 Sladit strukturu dokumentů, rozpracovat Strategii PRKK podrobněji než v původním dokumentu Zahrnout Strategii rozvoje konkurenceschopnosti jako prioritu do Programu rozvoje KK

Rámec kohezní politiky (PHSS) pro roky 2014+

Programovací východiska Nařízení ke kohezní politice Strategie EU 2020 CSF Kontrakt OPERAČNÍ PROGRAMY OPERACE/PRIORITY PROJEKTY PŘÍJEMCŮ POMOCI

Logická provázanost intervencí Vstupy - lidé - organizační zajištění - peníze - materiál - marketing Soubor/ systém cílů Jakých výsledků bylo skutečně (a přímo) dosaženo intervencí? Problémy/ rozvojové potřeby Jak výsledky skutečně přispěly k vyřešení problémů? Jak výsledky přispěly k naplnění cílů vyšší úrovni? Intervence/ aktivity/ projekty Výstupy Výsledky Dopady

Strategie EU 2020 Zaměstnanost - mělo by být zaměstnáno 75 % populace ve věku 20 až 64 let. Inovace - 3% HDP Evropské unie by měly být investovány do výzkumu a vývoje. Klimatické změny - mělo by být dosaženo cílů dle zásady klima / energie 20/20/20 (za dobrých podmínek včetně snížení emisí o dalších 30%). Vzdělání - podíl osob s nedokončeným vzděláním by měl být pod 10% a nejméně 40% populace ve věku 30 až 34 let by mělo mít dokončené vysokoškolské vzdělání nebo vzdělání srovnatelné. Chudoba - zmírnit chudobu s cílem zbavit nejméně 20 milionů obyvatel rizika chudoby či odloučení. Politika soudržnosti poskytuje potřebné investiční rámce a postupy k dosažení cílů programu Evropa 2020

Klíčové požadavky vyplývající z nové PHSS Přístup orientovaný na výsledky Závazky (committments) členského státu Doložitelné (demonstrable) přispění k tématickým cílům EU 2020 Každoroční monitorování indikátorů indikátory výsledků na úrovni prioritní osy Podrobná analýza a zpráva o postupu všech OP a Kontraktu v letech 2017, 2019, a záv. Práva Důraz na územní dimenzi rozvoje Výsledky pro konkrétní území Provázanost intervencí a jejich výsledků v území

Povinná tématická koncentrace PHSS Výzkum, vývoj, inovace Přístup, využití a kvalita ICT Konkurenceschopnost SMEs a zemědělství Nízkouhlíková ekonomika Adaptace na klimatickou změnu; snížení a řízení rizik Ochrna ŽP a efektivní využívání zdrojů Udržitelná doprava a odstraňování úzkých míst Zaměstnanost a pracovní mobilita Sociální inkluze a boj s chudobou Vzdělávání, dovednosti a celoživotní učení Institucionální kapacita a efektivní veřejná správa Investiční priority povinné, specifické podle Nařízení

Příklady investičních priorit ERDF, ESF

1. Posilování výzkumu, technologického rozvoje a inovací posilování výzkumné a inovační infrastruktury a kapacit pro rozvoj vynikající úrovně výzkumu a inovací a podpora odborných středisek, zejména těch, jež jsou předmětem celoevropského zájmu; podpora podnikových investic do výzkumu a inovací, vývoje produktů a služeb, přenosu technologií, sociálních inovací a aplikací veřejných služeb, stimulace poptávky, vytváření sítí, klastrů a otevřených inovací prostřednictvím inteligentní specializace; podpora technického a aplikovaného výzkumu, pilotních linek, opatření k včasnému ověřování produktů, schopností vyspělé výroby a prvovýroby v oblasti klíčových technologií a šíření technologií pro všeobecné použití;

3. Zvyšování konkurenceschopnosti MSP podpora podnikavosti, zejména usnadněním hospodářského využívání nových myšlenek a podporou zakládání nových podniků; vyvíjení nových obchodních modelů pro MSP, zejména pro oblast mezinárodního obchodu;

7. Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách podpora multimodálního jednotného evropského dopravního prostoru prostřednictvím investic do transevropské dopravní sítě (TEN-T); zvyšování regionální mobility prostřednictvím připojení sekundárních a terciárních uzlů k infrastruktuře sítě TEN- T; rozvoj nízkouhlíkových dopravních systémů šetrných k životnímu prostředí a podpora udržitelné městské mobility; vytvoření komplexního, kvalitního a interoperabilního železničního systému;

1. Podpora zaměstnanosti a mobility pracovníků prostřednictvím přístupu k zaměstnání pro osoby hledající zaměstnání a neaktivní osoby, včetně místních iniciativ na podporu zaměstnanosti a mobility pracovníků; trvalého začlenění mladých lidí, kteří nemají zaměstnání a nejsou v procesu vzdělávání nebo odborné přípravy, do trhu práce; samostatné výdělečné činnosti, podnikání a zakládání podniků; rovnosti žen a mužů a sladění pracovního a soukromého života; pomoci pracovníkům, podnikům a podnikatelům přizpůsobovat se změnám; aktivního a zdravého stárnutí; modernizace a posílení institucí trhu práce, včetně opatření pro zlepšení nadnárodní mobility pracovníků;

Struktura cílů PHSS na národní úrovni Konkurence - schopnost Začle - ňování Instituce Regionální rozvoj Infrastruktura (sítě)

Programy rozvoje kraje vs. kohezní politika Konkurence - schopnost Programy rozvoje kraje Začle - ňování Instituce Regionální rozvoj Cíle Priority Infrastruktura (sítě) Nástroje realizace

Analýza rozvojových potřeb Návrh cílů, priorit a opatření

Klíčové rozvojové problémy kraje Nízká míra hospodářského růstu stagnace ekonomiky kraje po roce 2003, kdy Česko zažívalo výrazný ekonomický růst; nízká výkonnost ekonomiky kraje kraj zaostává za ostatními regiony ČR a jeho odstup se neustále zvyšuje. Příčiny nízká produktivita práce téměř ve všech sektorech ekonomiky nízká vzdělanostní úroveň obyvatelstva špatná pozice firem v evropských a globálních hodnotových řetězcích orientace na zakázkovou výrobu méně sofistikovaných výrobků s nižší přidanou hodnotou

Klíčové rozvojové problémy kraje Důsledky vysoká nezaměstnanost, (v letech 2003 a 2005 nárůst skokově o 5 p. b.) a dále se drží vysoko nad národním průměrem. nízká atraktivita pro nové investory velmi nízký příliv zahraničních investic stagnace životní úrovně obyvatelstva

Klíčové rozvojové problémy kraje Vysoká míra nezaměstnanosti pozitivní vývoj do roku 2003 (MN odpovídala národnímu průměru); od roku 2003 negativní trend ekonomického vývoje; Příčiny nízká produktivita práce téměř ve všech sektorech ekonomiky nízká vzdělanostní úroveň růst nezaměstnanosti až na hodnoty kolem 10 %.

Klíčové rozvojové problémy kraje Důsledky : vysoký přebytek uchazečů o zaměstnání v porovnání s počtem volných pracovních míst; nevhodná vzdělanostní a oborová struktura pracovních sil; nedostatek technicky vzdělaných a vyučených pracovníků; vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob specifická skupina dlouhodobě nezaměstnaných osob - také uchazeči s vyšším vzděláním a aktivně hledající práci.

VIZE Karlovarský kraj: ekonomicky prosperující region, otevřený vůči evropským výzvám a impulzům, poskytující svým obyvatelům prostor pro kvalitní život, založený na atraktivních přírodních podmínkách a sociálně vstřícném prostředí.

Globální cíle: A. Růst ekonomické konkurenceschopnosti kraje B. Růst atraktivity kraje pro jeho obyvatele

Program rozvoje KK struktura Program rozvoje Karlovarského kraje Prioritní oblasti Konkurenceschopnost Cestovní ruch Doprava Soc. oblast a zdravotnictví Životní prostředí Veřejná správa a IZS 26

Prioritní oblast Konkurenceschopnost

Problémy konkurenceschopnosti KVK

Konkurenceschopnost prioritní oblast 1 Cíl prioritní oblasti: Růst počtu a významu inovujících firem, které se prosazují na rostoucích a náročných globálních trzích, vykazují rostoucí přidanou hodnotu, rostoucí investice do inovací a VaV a tvoří nová kvalitní pracovní místa pro obyvatele kraje. Strategické cíle A) Inovace, výzkum a vývoj ve firmách v kraji B) Dostupné a kvalitní lidské zdroje C) Strategické podpora podnikání 32

Konkurenceschopnost A) Inovace, výzkum a vývoj ve firmách v kraji SC A.1: Rozvoj výzkumných a vývojových kapacit firem Opatření A.1.1 Mapování regionálního potenciálu VaV a inovací Opatření A.1.2 Absorpční kapacita firem pro financování inovací SC A.2: Kultura inovačního podnikání Opatření A.2.1 Regionální inovační síť Opatření A.2.2 Karlovarský inovační svět SC A.3: Regionální inovační infrastruktura Opatření A.3.1 Inovační inkubátor Opatření A.3.2 Vědecko-technický park 33

Konkurenceschopnost B) Dostupné a kvalitní lidské zdroje SC B.1: Spolupráce v oblasti rozvoje lidských zdrojů Opatření B.1.1 Specialisté Opatření B.1.2 Výzkumníci Opatření B.1.3 Spolupráce firmy-školy SC B.2: Kvalita a relevance ve vzdělávání Opatření B.2.1 Posílení kvality SŠ vzdělávání odpovídající potřebám místního trhu práce Opatření B.2.2 Rozvoj pedagogických dovedností učitelů a motivací a předpokladů žáků Opatření B.2.3 Moderní vybavení škol 34

Konkurenceschopnost B) Dostupné a kvalitní lidské zdroje SC B.3: Rozvoj vzdělávacích kapacit kraje Opatření B.3.1 Síť následného a celoživotního vzdělávání v kraji Opatření B.3.2 Infrastruktura pro terciérní vzdělávání 35

Konkurenceschopnost C) Strategická podpora podnikání SC C.1: Rozvoj firem v klíčových hodnotových řetězcích Opatření C.1.1 Rozjezd podnikání/podnikavost Opatření C.1.2 Specializace (klíčová odvětví) ekonomiky kraje SC C.2: Strategické zahraniční investice Opatření C.2.1 Strategické aftercare služby pro ZI Opatření C.2.2 Strategické přímé zahraniční investice 36

Konkurenceschopnost C) Strategická podpora podnikání SC C.3: Infrastruktura pro podnikání Opatření C.3.1 Strategická průmyslová zóna nad-regionálního významu Opatření C.3.2 Průmyslové zóny/podnikatelské parky regionálního významu Opatření C.3.3 Brownfields Opatření C.3.4 Rozvoj infrastruktury pro využití moderních ICT 37

Prioritní oblast Cestovní ruch a lázeňství

Problémy v oblasti CR Nedostatečné využití potenciálu CR pro růst kraje: Orientace na úzké cílové skupiny Lázeňství na SRN, Rusko Zimní turistika v izolovaných centrech Nedostatečná kvalita služeb CR Lidské zdroje Obecně produkty CR a Lázeňství pro neléčící se zákazníky Neprovázanost atraktivit se stávajícími službami CR Nedostatečná spolupráce v CR Absence společné propagace a marketingu Neochota a nedostatek spolupráce při vytváření společných produktových balíčků

Důsledky problémů v oblasti CR Nedostatečné využití potenciálu CR pro růst kraje: Koncentrace zájmu na hlavní sezónu (např. zima) Klesající mimosezónní návštěvnost atraktivit CR Nedostatečné mimosezónní využití ubytovacích kapacit Koncentrace návštěvníků do lázeňství (ale zranitelné odvětví), malé počty a pokles v jiných oblastech CR Klesající počty tuzemských návštěvníků Nízká návštěvnost existujících atraktivit kulturních, historických,. Nedostatečné příjmy stávajících atraktivit z návštěvnosti malý ekonomický dopad atraktivit Riziko poklesu zájmu lázeňských hostů, změny v poptávce, změny v evropských trendech

Problémy a důsledky v oblasti letecké dopravy v Karlovarském kraji

Cestovní ruch prioritní oblast 2 Cíl prioritní oblasti: Zvýšit přínos cestovního ruchu a lázeňství k ekonomickému růstu kraje, snížit zranitelnost odvětví a zvýšit efektivitu a kvalitu poskytovaných služeb. Specifické cíle A) Vyvíjet aktivity destinačního managementu B) Zvýšit kvalitu lidských zdrojů v cestovním ruchu 42

Cestovní ruch prioritní oblast 2 SC 2.1: Vyvíjet aktivity destinačního managementu Opatření 2.1.1 Aktivní propagace Karlovarského kraje jako atraktivní turistické destinace Opatření 2.1.2 Integrace jednotlivých forem cestovního ruchu v kraji Opatření 2.1.3 Zajištění kvalitativních standardů poskytovaných služeb v oblasti CR SC 2.2: Zvýšit kvalitu lidských zdrojů v cestovním ruchu Opatření 2.2.1 Zvýšení kvality SŠ vzdělání v oblasti CR a jeho propojení s potřebami trhu Opatření 2.2.2 Zavedení kvalitního celoživotního vzdělávání v oblasti služeb v CR 43

Prioritní oblast Doprava

Problémy v oblasti Dopravy meziregionální napojení kraje

Problémy v oblasti Dopravy napojení na sousední regiony SRN

Problémy v oblasti Dopravy vnitroregionální doprava

Problémová analýza v oblasti letecké dopravy

Doprava prioritní oblast 3 Cíl prioritní oblasti: Snížit periferialitu kraje jako celku, zvýšit atraktivitu kraje a jeho globální dostupnost, zlepšit dopravní dostupnost a obslužnost periferních lokalit v rámci kraje. Specifické cíle A) Zlepšení napojení kraje na vnější nadřazenou dopravní síť B) Kvalitní spojení mikroregionálních center a jádrové oblasti kraje C) Rozvoj potenciálu letiště Karlovy Vary 49

Doprava prioritní oblast 3 SC 3.1: Zlepšení napojení kraje na vnější nadřazenou dopravní síť Opatření 3.1.1 Dostavba rychlostní silnice R6 v celé její délce Opatření 3.1.2 II. etapa obchvatu města Aš a přeshraničního spojení s městem Rehau Opatření 3.1.3 Jihovýchodní obchvat města Cheb silnicí II/214 SC 3.2: Kvalitní spojení mikroregionálních center a jádrové oblasti kraje Opatření 3.2.1 Zlepšení dopravně-technického stavu silnice II/210 mezi Sokolovem a Kraslicemi, výstavba západního obchvatu Sokolova 50

Doprava prioritní oblast 3 Opatření 3.2.2 Zlepšení dopravně-technického stavu silnice II/220 Karlovy Vary Nejdek Opatření 3.2.3 Zlepšení dopravně-technického stavu silnice II/221, obchvat obce Hroznětín Opatření 3.2.4 Přeložení silnice I/20 od Toužimi směrem na Bochov a dále v ose I/6 SC 3.3: Rozvoj potenciálu letiště Karlovy Vary Opatření 3.3.1 Založení Sdružení pro rozvoj linek na letišti Karlovy Vary Opatření 3.3.2 Rozšíření a prodloužení vzletové a přistávací dráhy 51

Prioritní oblast Sociální oblast a zdravotnictví

Sociální služby - problém 1 Kapacita zařízení poskytujících sociální služby počet i podíl seniorů v populaci bude v budoucnosti v kraji stále narůstat a tento nárůst se bude v polovině příštího desetiletí intenzivně zrychlovat nejintenzivnější nárůst u věkové skupiny nad 80 let věku. Horší dostupnost zařízení sociálních služeb v periferních částech regionu Příčiny stávající a očekávaný populační vývoj; snižování míry úmrtnosti ve vyšším věku; prodlužování naděje dožití a tím častější dožívání se vyššího a vysokého věku řídké osídlení a nízká poptávka, vysoká nákladnost zařízení v periferních částech kraje

Sociální služby - problém 1 Důsledky : po roce 2016 výrazný růst počtu i podílu osob ve věku nad 70 let resp. 80 let; zvyšování nároků na sociální služby kraje = rozšiřování nabídky terénních služeb sociální péče, které umožní uživatelům zůstat v jejich domácím, přirozeném prostředí při zachování sociálních vazeb; poskytování služeb tradičním způsobem (pobytové služby ve standardizovaných zařízení) = neustálý růst nákladů na tyto druhy služeb; klíčový úkol = nastavení nejvýhodnější kombinace bydlení, ubytování a služeb sociální péče, které umožní klientům co nejdéle zachovávat aktivitu a co největší díl soběstačnosti, a to v jejich přirozeném prostředí.

Zdravotnictví - problém 1 Nedostatečná kapacita zdravotnického personálu v nemocnicích kraje poslední pozice v rámci ČR v relativním počtu lékařů na 1 000 obyvatel; předposlední pozice v rámci ČR počtem stomatologů a farmaceutů; nedostatek zdravotnického personálu také na úrovni všeobecných sester. Příčiny nabídka zaměstnání v nemocnicích nižšího typu (horší vybavení, zázemí, kariérní růst); odliv zdravotnického personálu do soukromých zdravotnických zařízení a zahraničí (Německo); pokles počtu absolventů lékařských fakult všeobecného lékařství; mýtus práce ve zdravotnictví = málo prestižní a finančně špatně ohodnocená.

Zdravotnictví - problém 1 Důsledky : zhoršená péče o pacienta; vyčerpanost zdravotnického personálu může vést k chybným diagnózám a v krajních případech vyústit až v tzv. nebezpečnou péči pro pacienta; zdravotní pracovníci mají zhoršené podmínky pro možnost udržovat si odbornost.

Zdravotnictví - problém 2 Absence zařízení hospicového charakteru podle Vyhlášky MZd ČR má mít kraj k dispozici 15,37 hospicových lůžek na 1 000 obyvatel kraje; Malý rozsah hospicové péče pouze 12 lůžek v současnosti poskytováno jedním neziskovým subjektem. Příčiny nedostatek finančních prostředků pro vybudování zařízení hospicového charakteru - finančně nákladná záležitost; stávající stav financování péče o umírající, který je odborníky považován za nevyhovující a často demotivující; nezájem ze strany veřejnosti o tento typ zařízení (nedostatkem informací o tomto typu poskytované péče).

Zdravotnictví - problém 2 Důsledky : nedostatečná kvalita péče o umírající osoby s ohledem na sociální rozměr jedince; kontinuita a koordinace péče o umírající je velmi nedokonalá.

Sociální oblast a zdravotnictví prioritní oblast 4 Cíl prioritní oblasti: Zlepšit podmínky pro rozvoj a zkvalitňování sociálních a zdravotních služeb, zajistit jejich srovnatelnou dostupnost pro obyvatele v jednotlivých částech kraje. Specifické cíle A) Kvalitativně i kvantitativně dostačující nabídka poskytovaných sociálních služeb v kraji B) Zlepšování dostupnosti a kvality zdravotní péče, podpora zdravého životního stylu 59

Sociální oblast a zdravotnictví prioritní oblast 4 SC 4.1: Kvalitativně i kvantitativně dostačující nabídka poskytovaných sociálních služeb v kraji Opatření 4.1.1 Zkvalitnění a rozšíření spektra sociálních služeb pro seniory Opatření 4.1.2 Vyvážená síť poskytovatelů sociálních služeb pro vybrané cílové skupiny Opatření 4.1.3 Vytvoření dostatečné a kvalitně fungující sítě sociálních služeb pro osoby sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené na celém území kraje 60

Sociální oblast a zdravotnictví prioritní oblast 4 SC 4.2: Zlepšování dostupnosti a kvality zdravotní péče, podpora zdravého životního stylu Opatření 4.2.1 Vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví Opatření 4.2.2 Motivace mladých absolventů oboru lékařství pro práci ve zdravotnických zařízeních v kraji Opatření 4.2.3 Zvýšit dostupnost preventivních služeb zdravotní péče v periferních lokalitách kraje a podpora zdravého životního stylu 61

Prioritní oblast Životní prostředí

Problémy v oblasti životního prostředí Nedostatečné využití potenciálu obnovitelných zdrojů v kraji pro výrobu energie Zvýšená energetická náročnost veřejných budov Malý podíl z celkového objemu odpadů, který se dále recykluje a druhotně využívá

Životní prostředí prioritní oblast 5 Cíl prioritní oblasti: Snížit spotřebu a závislost kraje na neobnovitelných zdrojích energie, zvýšit podíl druhotně využívaného odpadu a zachovat/obnovit přírodní prostředí regionu. Specifické cíle A) Energie zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie a tepla a snížit energetickou náročnost budov B) Zvýšit podíl recyklovaného a druhotně využívaného odpadu C) Obnova/zachování přírodního prostředí a kulturní krajiny 64

Životní prostředí prioritní oblast 5 SC 5.1: Zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie a tepla a snížit energetickou náročnost budov Opatření 5.1.1 Podpora využívání obnovitelných zdrojů pro výrobu tepla a el. energie Opatření 5.1.2 Snižování energetické náročnosti budov u organizací řízených krajem a obcemi SC 5.2: Zvýšit podíl recyklovaného a druhotně využívaného odpadu Opatření 5.2.1 Podpora recyklovaného sběru komunálního odpadu a jeho dalšího využití 65

Životní prostředí prioritní oblast 5 Opatření 5.2.2 Zlepšit nakládání s biologicky rozložitelnou součástí odpadů, zvýšit energetické využívání odpadu SC 5.3: Obnova/zachování přírodního prostředí a kulturní krajiny Opatření 5.3.1 Zachování/obnova kulturní krajiny ve venkovských lokalitách Opatření 5.3.2 Ochrana přírodně cenných lokalit a biodiverzity území 66