SANACE PROSTŘED EDÍ Likvidace ekologických zátěžz ěží Biodegradce
O co jde? Za starou ekologickou zátěžz považujeme závaz važnou kontaminaci horninového prostřed edí,, podzemních nebo povrchových vod,, ke které došlo nevhodným nakládáním m s nebezpečnými nými látkami l v minulosti (zejména se jedná např.. o ropné látky, pesticidy, PCB, chlorované a aromatické uhlovodíky, těžt ěžké kovy apod.). Zjištěnou kontaminaci můžm ůžeme považovat ovat za starou ekologickou zátěžz pouze v případp padě, že původce kontaminace neexistuje nebo není znám. Kontaminovaná místa mohou být rozmanitého charakteru může e se jednat o skládky odpadů,, průmyslov myslové a zemědělsk lské areály, drobné provozovny, nezabezpečen ené sklady nebezpečných ných látek, l bývalé vojenské základny, území postižen ená těžbou nerostných surovin nebo opuštěná a uzavřen ená úložiště těžebních odpadů představující závažná rizika. Pozor!!! Nejde o produkt současných činností ani současných havarijních stavů
Metodiky k problematice starých ekologických zátěžz ěží,, resp. kontaminovaných míst Metodický pokyn MŽP - INDIKÁTORY ZNĚČIŠTĚNÍ :2011 Metodický pokyn MŽP - ANALÝZA RIZIK KONTAMINOVANÉHO ÚZEMÍ: 2011 METODICKÝ POKYN MŽP pro průzkum kontaminovaného území : 2005 METODICKÝ POKYN MŽP Zásad zpracování studie proveditelnosti opatření pro nápravu závadného stavu kontaminovaných lokalit : 2007 Metodický pokyn MŽP - k řešení problematiky stanovení indikátoru možného znečištění ropnými látkami při sanacích kontaminovaných míst : 2008 Atd.
ODSTRŇOV OVÁNÍ SEZ Analýza rizik kontaminovaného území (AR) - Zabývá se komplexním popisem existujících a potenciálních rizik ze starých zátěží. Základním požadavkem je průzkum kontaminovaného území. Studie proveditelnosti - pro SEZ velkého rozsahu, problematických sanačních technologií a pro vybrané zvlášť nebezpečné látky. Cílem je identifikovat známé technologie, posouzení variant sanačního zásahu, včetně jejich rizikovosti, kalkulace ceny Nápravná opatření = SANACE - Obecně se rozlišují sanační zásahy na pasivní (konzervace SEZ na místě, nevýhodou je omezené využití pozemků) a aktivní (odstranění kontaminovaných zemin a jejich další dekontaminace mimo lokalitu, čerpání znečištěných podzemních vod). Nedílnou součástí opatření je monitoring ve všech fázích procesu. Provozním monitoringem se sleduje účinnost technologie, monitoringem podzemní vody se sledují dopady sanace v kontaminovaném prostoru a jeho okolí.
KONTAMINANTY Ropné uhlovodíky (používan ení NEL nebo RU), Chlorované uhlovodíky (používan ení ClU - dichloretheny, trichlorethen, tetrachlorethen,, popř. vinylchlorid) - původem z ředidel a odmašťovac ovacích ch procesů, Uhlovodíky benzenové skupiny (používan ení BTEX - benzen, toluen, ethylbenzen,, xyleny) - původ z dehtů,, nátěrůn a konzervačních prostředk edků, Polyaromatické uhlovodíky (používan ení PAU) - původ z dehtů,, koksárenstv renství a ropných produktů, Polychlorované bifenyly (používan ení PCB) - původ z náplní kondenzátor torů a transformátor torů; ; již se nepoužívaj vají a indikují tak stáří zátěže, Dioxiny - původ z chemické výroby a spalování odpadů, Těžké kovy (předev edevším m As, Cd, Cr, Cu, Hg,, Ni, Pb, Zn) - původ z pokovování,, zpracování kovů a chemické výroby.
SANAČNÍ TECHNOLOGIE Při i sanaci půd p d a horninového prostřed edí: odtěž ěžení kontaminovaných vrstev a zasypání inertním materiálem. Kontaminovaný materiál l se pak může e na povrchu dále d čistit (např. biodegradací ropných látek) l nebo zůstat z trvale uložen na skládce nebezpečných ných odpadů. Při i sanaci podzemních vod: sanační čerpání,, při p němž se čerpaná voda různým r způsobem čistí na povrchu (gravitační separací, stripováním,, na aktivních filtrech apod.) a již jako nezávadn vadná vypouští zpět t do horninového prostřed edí,, popř.. do toku nebo kanalizace.
SANAČNÍ TECHNOLOGIE IN SITU Metoda IN- SITU spočívaj vají v tom, že e se aktivní chemická látka aplikuje přímo p do horninového prostřed edí a podzemní vody,, kde reaguje s kontaminantem za vzniku neškodných sloučenin. Nejběž ěžnější je chemická oxidace s obvyklým využit itím m manganistanu draselného nebo směsí peroxidu vodíku (Fentonovo( činidlo), popř.. reduktivní metody s převažující aplikací kyseliny mléčné.. Specifickou odnož představují nanotechnologie,, při p i nichž se do země aplikuje suspenze kovového železa.
SOLIDIFIKACE + STABILIZACE Tato metoda umožňuje převést nebezpečné odpady do fyzikálně a chemicky stabilní formy, čímž dojde k zlepšení manipulovatelnosti s odpadem a k zamezení úniku škodlivých látek do prostředí Mezi problematické odpady tohoto typu patří i různé druhy odpadních kalů Při solidifikaci se využívají anorganická (hydraulická a nehydraulická) i organická pojiva, případně jejich kombinace Do skupiny hydraulických pojiv, která po smíchání s vodou samovolně tuhnou na vzduchu i pod vodou, patří látky na bázi cementu jako jsou cementy portlandské, struskové a struskoportlandské. K nejčastěji používaným nehydraulickým pojivům tuhnoucím na vzduchu karbonizací vzdušným oxidem uhličitým patří bílé vápno a vápenný hydrát Organická pojiva se uplatňují hlavně při solidifikaci radioaktivních odpadů nebo určitých typů odpadů organických, které nelze zneškodnit termicky. Do této skupiny patří např.bitumenové živice, polyestery nebo epoxidové pryskyřice.
ODPADNÍ a BRUSNÉ KALY Odpadní kaly jsou disperzní média tvořená suspenzí různých typů látek v kapalné fázi, které vznikají ve velkém množství jako odpad v různých průmyslových technologiích (galvanovny, povrchové úpravny kovů) Největšími producenty brusných odpadů je strojírenský průmysl, průmysl sklářský a provozy, ve kterých dochází k povrchovým úpravám kovů produkujících zvláště problematické brusné kaly s obsahem olejů. Solidifikace těchto kalů se provádí různými typy pojiv např. vápenný hydrát nebo portlandský cement, vápenný hydrát + popílek