Sekce strategie a ekonomiky průmyslu Odbor ekonomických analýz inanční analýza podnikové sféry za rok 2008 Říjen 2009
2
O B S A H 1. ÚVONÍ POZNÁMKA...4 1.1 POKRYTÍ AT V INANČNÍ ANALÝZ PROTI ÚAJŮM ČSÚ...4 1.2 HONONÍ VÝKONNOSTI OVĚTVÍ...5 2. SOUHRNNÝ PŘHL VÝVOJ KONOMIKÉ PŘIANÉ HONOTY...7 3. VÝVOJ KONOMIKÉ PŘIANÉ HONOTY V PRŮMYSLU...9 4. VÝVOJ KONOMIKÉ PŘIANÉ HONOTY V STAVBNITVÍ...19 5. VÝVOJ KONOMIKÉ PŘIANÉ HONOTY V SLUŽBÁH...24 6. ĚLNÍ BIT A ĚLNÍ ÚČTNÍ PŘIANÉ HONOTY...30 7. MTOIKÁ ČÁST...33 7.1 Zdroj dat...33 7.2 Použitá metoda finanční analýzy...33 7.3 inanční controlling...33 7.4 ontrolling rizik...37 7.5 Propočet ekonomické přidané hodnoty (ekonomického zisku)...65 8. SZNAM PŘÍLOH...81 8.1 Tabulky...81 8.2 Schémata...112 3
1. ÚVONÍ POZNÁMKA Obecně odvětví můžeme charakterizovat: a) jeho absolutními charakteristikami (velikost obratu, počet zaměstnanců, velikost aktiv atd.); b) podílem absolutních charakteristik na agregaci; c) meziročními změnami absolutních charakteristik a podílů na agregaci; d) výkonností odvětví. Předkládaná inanční analýza průmyslu a stavebnictví mapuje prostor mezi makroekonomickou analýzou a finanční analýzou konkrétních podniků. Zaměřuje se na hodnocení finanční výkonnosti jednotlivých odvětví průmyslu, stavebnictví a služeb. 1.1 POKRYTÍ AT V INANČNÍ ANALÝZ PROTI ÚAJŮM ČSÚ Zdrojem dat pro inanční analýzu je statistické šetření ČSÚ, kombinované s doplňujícím resortním šetřením finančních ukazatelů. Tokové ukazatele jsou sledovány ČSÚ výkazem P 3-04 v kombinaci výběrového (od 10 do 49 zaměstnanců) a plošného (od 50 zaměstnanců) šetření a termín pro předkládání je do 18. dne po skončení čtvrtletí. Stavové ukazatele sleduje ČSÚ výkazem P 6-04 plošně u podniků s 250 a více zaměstnanci a po dohodě mezi ČSÚ a MPO i u podniků s významnými aktivy bez ohledu na počet zaměstnanců, a to do 30. dne po skončení období. Resortním šetřením výkazem MPO RS P 3-04 se sledují doplňkové ukazatele (zisk před zdaněním, nákladové úroky, odpisy, celkové výnosy) u podniků se 100 a více zaměstnanci do 30. dne po skončení období (od r. 2009 v rámci racionalizace bylo resortní šetření zrušeno a ČSÚ převzal ukazatele do svého šetření). Z výše uvedených tří zdrojů byla vytvořena základna pro zpracování inanční analýzy, verifikována ve dvou krocích a sestavena s cílem meziroční srovnatelnosti. atová základna obsahuje údaje za 2 150 podniků, z toho 1 531 v průmyslu a 114 ve stavebnictví. Při tvorbě základny byl kladen důraz na věcnou správnost (v řadě případů byly podniky přeřazeny do příslušného OKČ). V případě chybějících údajů za některé z období byla data doplněna z jiného dostupného zdroje. Z toho je zřejmé, že údaje u ukazatelů, které publikuje ČSÚ se oproti inanční analýze liší. Pokrytí dat ve inanční analýze oproti údajům ČSÚ je patrné z Grafu č.1, a to pomocí tří absolutních ukazatelů: obratu (součet tržeb za prodané zboží a výkonů), počtu pracovníků a počtu podniků. Podrobnější přehled o pokrytí daty a míře koncentrace ve zpracovatelském průmyslu ukazuje Graf č. 2. Relace podílu na obratu a podílu na zaměstnanosti vůči datům ČSÚ v grafech vypovídá o úrovni produktivity práce podle odvětví, která vychází z rozdílného charakteru jejich činnosti. Mezi nejvíce náročná odvětví na pracovní sílu sledovaného souboru patří kožedělný průmysl a dále doprava a chemický průmysl, jejichž hodnoty (v porovnání s ČSÚ) byly ovlivněny přeřazením některých věcně příslušných podniků do odvětví rafinérského zpracování ropy (viz dále). Podíl přesahující 100 % (oproti zařazení podniků ve výkazech ČSÚ) v odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody je dán přeřazením některých podniků z potrubní dopravy a služeb do tohoto odvětví. Jde např. o RW TRANSGAS, a. s., RW TRANSGAS NT, s.r.o. a některé dcery ČZ, a. s. Obdobná situace je v odvětví koksování, rafinerie, zpracování 4
radioaktivních prvků, do kterého byly převedeny podniky z chemického a farmaceutického průmyslu a z potrubní dopravy. Např. jde o části UNIPTROL,a.s., MRO, a. s. a ČPRO, a.s. Graf č. 1 Pokrytí dat ve inanční analýze proti údajům ČSÚ (ČSÚ = 100) Počet podniků Pracovníci Obrat 63% 97% 95% Zpracovatelský prů mysl 31% 69% 85% 78% 91% 105% 14% 48% 65% G Obchod, opravy mot. Vozidel 21% 61% 74% H Pohostinství a ubytování 14% 52% 49% I oprava, skladování a spoje 19% 63% 75% K Pronájem, služby, výzkum 8% 19% 36% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% 110% Pramen: výpočty MPO z dat ČSÚ a MPO Vzhledem k tomu, že pro inanční analýzu jsou vybírány podniky podle významu z hlediska výše obratu a objemu aktiv (sestupně od nejvýznamnějších), nejsou zde zahrnuty podniky s malým obratem, či aktivy i při vysoké zaměstnanosti. Tím je dán nižší podíl na zaměstnanosti a počtu podniků ve srovnání s ČSÚ. Podílem na obratu a počtem zaměstnanců se výběr podniků pro finanční analýzu MPO jeví reprezentativní na úrovni písmenových OKČ kromě OKČ K Pronájem, služby, výzkum, kde je reprezentativnost nižší. Podobně je tomu u OKČ Kožedělný průmysl ve zpracovatelském průmyslu na úrovni dvoupísmenových OKČ. ata ve finanční analýze aktuálního roku jsou v absolutních hodnotách (např. počet zaměstnanců) srovnatelná s předchozím rokem. S předchozími finančními analýzami jsou srovnatelné pouze poměrové ukazatele (např. RO). Při využití dat pro časové řady z na sebe nenavazujících zpracování je, vlivem organizačních a metodických změn, jejich srovnatelnost relativní. 1.2 HONONÍ VÝKONNOSTI OVĚTVÍ Kontury použitého modelu měření odvětvové výkonnosti jsou reprezentovány použitím pyramidového systému finančních ukazatelů INA 1. Odvětví je zde pojímáno jako agregace podniků, tvořících odvětví. Jinak řečeno jsou vytvářeny souhrnné finanční výkazy (rozvaha 1 Metodiku INA vytvořili Inka a Ivan Neumaierovi. Více o metodice INA v metodické příloze finanční analýzy. 5
a výkaz zisku a ztráty) za odvětví. inanční ukazatele vypočtené z těchto souhrnných výkazů charakterizují odvětví. Vytváří obraz odvětví nebo také charakteristický podnik odvětví. Graf č. 2 Pokrytí dat ve inanční analýze proti údajům ČSÚ zpracovatelský průmysl Počet podniků Pracovníci Obrat A energet.surovin B ost. Surovin A Potravinářský průmysl B Textilní a oděvní průmysl Kožedělný průmysl řevozpracující průmysl Papírenský a polygrafický prům. Koksování, rafinerie,radiak.prvky G hemický a farmaceutický prům. H Gumárenský a plastikářský prům. I Prům.skla, ker. A stav. Hmot J Výroba kovů a kov.výrobků K Výroba strojů a zařízení L Výroba el. a opt. přistrojů M Výroba dopravních prostředků N Zprac.prům. jinde neuvedený 16% 44% 36% 24% 30% 35% 45% 21% 32% 41% 26% 45% 24% 26% 36% 21% 64% 66% 64% 57% 65% 64% 52% 61% 60% 61% 76% 56% 65% 52% 101% 99% 95% 76% 80% 77% 72% 74% 75% 77% 68% 84% 89% 96% 90% 289% 218% 333% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% 110% Pramen: výpočty MPO z dat ČSÚ a MPO Nejkoncentrovanějším obrazem fungování odvětví je obraz v podobě stěžejních dat ze základních účetních výkazů (rozvahy a výkazu zisku a ztráty). Účetní pohled na odvětví je deskripcí všech peněžně vyjádřitelných transakcí, které se v daném odvětví v daném období udály, přičemž všechna data jsou vzájemně propojena a tvoří systém. Tento obraz je nejenom specializovaným finančním pohledem, ale, a to především, také pohledem celoodvětvově svodným. inanční data jsou východiskem pro finanční analýzy. Pyramidový systém finančních ukazatelů INA umožňuje nejenom analýzu finanční výkonnosti na bázi pyramidové soustavy ukazatelů, ale může posloužit také jako nejkoncentrovanější podoba obrazu podnikového systému. Pyramida finančních ukazatelů INA velmi koncentrovaným způsobem ukazuje, zda je odvětví schopno tvořit ekonomickou přidanou hodnotu (conomic Value Added). VA 2 je vrcholovým ukazatelem podnikové výkonnosti v ročním časovém horizontu 3 a v odvětví je VA součtem hodnot VA za jednotlivé podniky. 2 Na zkratku VA má poradenská firma Stern Stewart & o. registrovanou ochrannou známku. 3 louhodobou finanční výkonnost reprezentuje tok ekonomických zisků v čase, který je ztělesněním odvětvím vytvořené čisté současné hodnoty (Net Present Value). 6
VA je definovaná jako součin vlastního kapitálu a tzv. spreadu (výnosnost vlastního kapitálu (RO) mínus alternativní náklad vlastního kapitálu (re)). Protože jde o absolutní číslo, je pro účely srovnání vhodné vztáhnout VA k investovanému vlastnímu kapitálu. Analyzovaným vrcholovým ukazatelem je tedy spread. Je možné analyzovat vývoj spreadu v čase nebo odlišnost spreadu odvětví oproti spreadu agregace nebo jinému odvětví. Obecně lze říci, že provádíme srovnání odvětví s benchmarkem. Při aplikaci metodiky INA jsou součástí výstupů i finanční výkazy. Tím je uživateli umožněno provést si výpočet dalších poměrových ukazatelů. ále jsou ve výstupech propočteny poměrové ukazatele podle metodiky INA a pyramidové rozklady vrcholových ukazatelů VA a spread. Na finanční analýzu také navazuje Benchmarkingový diagnostický systém finančních ukazatelů INA, který je dostupný na webu MPO (www.mpo.cz/cz/ministra-ministerstvo/ebita/). Zde si mohou uživatelé sami vyhodnotit a modelovat svou finanční situaci a porovnat s váženým průměrem, či nejlepším výsledkem za odvětví. 2. SOUHRNNÝ PŘHL VÝVOJ KONOMIKÉ PŘIANÉ HONOTY Přehled o střednědobém vývoji ekonomické přidané hodnoty podle tří základních agregátů ve inanční analýze (průmysl, stavebnictví a služby bez finančních služeb) je uveden jak pomocí relativního ukazatele spread (rentabilita vlastního kapitálu minus alternativní náklad na vlastní kapitál), tak propočtem absolutní hodnoty ekonomické přidané hodnoty (VA). Ukazatel spread vyjadřuje výnosnost vlastního kapitálu po zohlednění rizika. Z grafu č. 3 je patrné, že dle tohoto ukazatele se nejlépe dařilo stavebnictví, které jediné ve sledovaném období zůstalo v kladných hodnotách, s vrcholem v roce 2006. Stavební boom byl tažen zejména projekty zahraničních investorů, bytovou výstavbou a výstavbou dopravní infrastruktury. Průmysl byl v kladných hodnotách po dobu čtyř let, s vrcholem v roce 2007, a to zejména vlivem zahraničních investorů ve zpracovatelském průmyslu. Ve vybraných službách setrvával tento ukazatel v záporných hodnotách, které se zlepšovaly a v roce 2006 lehce překročily práh kladných hodnot. Od roku 2007 se zde tento ukazatel výrazně zhoršil. Význam hlavních odvětví obsažených ve finanční analýze pro celkovou ekonomiku je zřejmý z grafu č. 4, který zobrazuje jejich propočtené absolutní hodnoty ukazatele VA. ominantní postavení v tvorbě i ničení ekonomické přidané hodnoty má průmysl, kromě roku 2004 a 2008. V ničení hodnoty převažují od roku 2004 vybrané služby, kromě roku 2006, kdy tvořila hodnotu všechna hlavní odvětví. vykazuje nejmenší váhu, v roce 2008 je však jediné, které tvoří ekonomickou přidanou hodnotu. 7
Graf č. 3 Spread (RO-r e ) Průmysl Služby 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% 2,00% 0,00% -2,00% 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008-4,00% -6,00% -8,00% -10,00% Pramen: Výpočet MPO z dat ČSÚ a MPO Graf č.4. VA (mld. Kč) Prů mysl Služby 60,0 54,8 40,0 38,1 22,6 20,0 0,0-20,0 4,5 0,4 1,3 1,5 2,4 2,6 2,7 0,7 0,1 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008-7,9-7,4-6,6-10,1-15,9-40,0-33,9-27,3-31,5-50,0-60,0 Pramen: Výpočet MPO z dat ČSÚ a MPO 8
3. VÝVOJ KONOMIKÉ PŘIANÉ HONOTY V PRŮMYSLU Slábnutí růstu průmyslové produkce v průběhu tří čtvrtletí a strmý propad ve 4. čtvrtletí 2008 se zřetelně projevily ve finančních výsledcích podniků. Vysoká exportní závislost zpracovatelského průmyslu ČR čelila již od druhé poloviny r. 2007 zpomalování růstu ekonomik našich významných obchodních partnerů, který ve druhé polovině 2008 přešel v recesi. Tento vývoj byl signalizován trendem postupného prohlubování propadu zahraničních zakázek v roce 2008, ke kterému se v závěru roku přidalo i snížení domácích zakázek. Ve stejné časové dimenzi pak došlo ke zpomalování růstu a následnému poklesu exportu. Také směnná relace byla pro finanční pozici firem v souhrnu nepříznivá (v průměru 1,3), když dovozní ceny klesly méně (v průměru o 3,3 %), než vývozní (v průměru o 4,6 %), zatímco v roce 2007 byla směnná relace kladná (+2,3). Z porovnání rozdílného vývoje tržeb za vlastní výrobky a služby v běžných a stálých cenách vyplývá, že růst cen průmyslových výrobců (do září 2008 osciloval nad 5 %, s nastupující recesí zpomalil až k poklesu v prosinci) se odrazil ve finanční situaci firem diferencovaně. eny rostly zejména u energetických surovin, energií, kovů a potravin a to se projevilo předstihem růstu tržeb v běžných cenách před růstem ve stálých cenách hlavně u těžebních a energetických odvětví, zpracování ropy, hutnictví, potravinářském průmyslu a recyklace surovin. Převážná většina odvětví zpracovatelského průmyslu vykázala nižší dynamiku tržeb v běžných cenách než ve stálých (jejich prodejní ceny se meziročně snížily), takže dopad na jejich finanční situaci byl negativní. Navíc jejich vstupy ovlivnil růst cen výše zmíněných komodit, což zvýšilo jejich náklady. V průměru za zpracovatelský průmysl se tržby v běžných cenách za rok 2008 snížily o 2,1 %, zatímco ve stálých cenách nepatrně vzrostly o 0,2 %. V roce 2007 byla tato relace obrácená, kdy tržby v běžných cenách vzrostly o 12,9 % s předstihem o 1,3 proc. bodu před růstem tržeb ve stálých cenách. Posilování devizového kurzu v exportně orientované ekonomice stimuluje podniky ke zvyšování produktivity, efektivnosti a tím růstu konkurenceschopnosti. Od roku 2000 rostla produktivita práce ve zpracovatelském průmyslu meziročně rychleji, než posiloval kurz vůči euru (cca 80 % exportu je realizováno v této měně), kromě r. 2002, 2005 a 2008. Ve zmíněných letech posilování kurzu předběhlo růst produktivity práce, přičemž v r. 2002 a 2005 byly poměrně odolnými odvětví strojírenství, elektrotechniky a automobilového průmyslu (podniky převážně pod zahraniční kontrolou). Na výrazné meziroční posílení kurzu v průběhu tří čtvrtletí 2008 stačily svou produktivitou výše zmíněná odvětví jen z počátku roku. Narůstající potíže s odbytem s nastupující krizí se odrazily ve zhoršování produktivity, které nestačilo kompenzovat ani meziroční zmírnění posilování kurzu v závěru roku 2008. opady tohoto vlivu na jednotlivé podniky (odvětví) jsou velmi diferencované podle: struktury vývozu (teritoria, komodity, obchodovaná měna), struktury nákladových vstupů (kompenzace posilování kurzu dovozem pro výkonovou spotřebu), míry zajištění proti změnám kurzu, celkové finanční strategie a zdatností finančního managementu, včetně optimalizace nákladů v rámci nadnárodních podniků. Posilování kurzu vůči US bylo daleko intenzivnější a podnikům s exportní orientací na dolarové trhy (textil, sklo) se tento vliv odrazil v jejich finanční situaci daleko citelněji. Spolu s nakumulovanými problémy z minulosti a často sporným managementem těchto firem to některé z nich přivedlo v závěru roku na pokraj bankrotu. Velké, převážně spekulativní, výkyvy ve vývoji kurzů ztěžují podnikům tvořit svou strategii (obchodní, produkční, inovační, investiční, finanční). 9
Jedním z rozhodujících faktorů na výkonnost a finanční situaci podniků je cena peněz. ČNB reagovala na stále ještě rostoucí ekonomiku na počátku roku (8. 2. 2008) zvýšením základní úrokové sazby o 25 bazických bodů na 3,75 %. Narůstající vnější ekonomické problémy se postupně projevovaly i v ČR, na což ČNB reagovala snížením sazby (8.8..2008) zpět na 3,50 % a s gradující recesí v závěru roku ještě dvojím snížením o 25 bazických bodů až na 1,25 % (poslední 18.12.2008). To se promítlo do výše výnosů desetiletých státních dluhopisů, které jsou pro finanční analýzu základem pro stanovení bezrizikové sazby, nejdříve zvýšením sazby z 4,57 % v 1. čtvrtletí na 4,83 % ve 2. čtvrtletí a následným snižováním na 4,55 % ve 3. a 4,27 % ve 4. čtvrtletí. Zlevnění ceny peněz v závěru roku v propočtech finanční analýzy nemohlo podnikům vyvážit důsledky ekonomické krize, což se projevilo nárůstem fixních nákladů při nižším využití kapacit a pracovních sil v celkovém meziročním zhoršení jejich finančních výsledků. S nárůstem rizika v důsledku ekonomických turbulencí se snížení základní sazby ČNB neodrazilo adekvátně v úrovni úroků v komerčním bankovnictví, kde úvěrová restrikce omezila rozvoj i nadějných projektů. V průmyslu se ukazatel spread postupně zlepšoval, nejdříve ze záporných hodnot v roce 2002 a 2003, s vrcholem v roce 2007 (viz graf č. 5). Recese v roce 2008 ponořila spread znovu do záporných hodnot. Jednotlivé agregáty průmyslu se však vyvíjely rozdílně (viz graf č. 6). Zatímco u zpracovatelského průmyslu bylo zlepšování hodnoty ukazatele pozvolné s vrcholem v roce 2007 a následným pádem do záporných hodnot, těžební průmysl a energetika (převážně monopolní odvětví) vykazovaly rychlejší růst (zvláště těžební průmysl) s vrcholem v roce 2008, tedy v době pádu zpracovatelského průmyslu v důsledku recese. Propočet relativního ukazatele spread do absolutních hodnot ukazatele VA za hlavní agregáty průmyslu (viz graf č. 7) ukazuje, že největší váhu představuje zpracovatelský průmysl (ať v kladných, či záporných hodnotách), následovaný stále rostoucí tvorbou VA v energetice, jejíž podíl na tvorbě VA je výrazně vyšší proti podílu na tržbách, nebo zaměstnanosti. Těžební průmysl na třetím místě vykazuje stabilní růst tvorby VA. Z grafu je patrné, že v roce 2005 byla tvorba absolutní hodnoty VA téměř shodná ve všech třech agregátech. Informaci o vývoji tvorby hodnoty v průmyslu v průběhu posledních dvou let dává přehledně graf č. 8. Z pohledu sezónnosti graf vypovídá o nejproduktivnějším 2. čtvrtletí roku 2007 i roku 2008. Zatímco nízká tvorba hodnoty ve 3. čtvrtletí 2007 byla následována jejím růstem ve 4. čtvrtletí 2007, v roce 2008 nastal ve 3. čtvrtletí její propad, který se ve 4. čtvrtletí výrazně prohloubil. Čtvrtletní vývoj hlavních agregátů průmyslu v grafu č. 9 zřetelně zachycuje sezónní výkyvy u energetiky (propad tvorby hodnoty ve 3. čtvrtletí a následný strmý růst ve 4. čtvrtletí v obou sledovaných letech), zatímco u těžebních odvětví není sezónnost patrná. Zpracovatelský průmysl vykazuje sezónně dobré výsledky ve 2. čtvrtletích obou roků, přičemž v roce 2008 strmý pád už od 3. čtvrtletí. 10
Graf č. 5 Vývoj ukazatele spread v průmyslu 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% -5,00% -10,00% 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Spread -5,17% -2,77% 0,12% 1,59% 2,61% 3,27% -0,61% RO 7,01% 8,01% 10,56% 10,23% 11,63% 13,34% 10,64% re 12,18% 10,78% 10,44% 8,64% 9,02% 10,07% 11,24% rf 5,10% 4,12% 4,80% 3,53% 3,77% 4,28% 4,55% Pramen: Propočty MPO z dat ČSÚ, ČNB a MPO Graf č. 6 Vývoj ukazatele spread dle hlavních agregátů průmyslu 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% 2,00% 0,00% -2,00% -4,00% -6,00% -8,00% -10,00% 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Prů mysl -5,17% -2,77% 0,12% 1,59% 2,61% 3,27% -0,61% -8,71% -5,42% 1,48% 6,50% 7,50% 6,45% 7,54% Zprac.prů m. -5,37% -3,31% -0,12% 0,88% 2,29% 3,18% -3,94% nergetika -3,88% -1,21% 0,28% 1,89% 2,38% 2,89% 3,21% Pramen: Propočet MPO z dat ČSÚ, MPO a ČNB 11
Graf č. 7 Vývoj ukazatele VA v hlavních agregátech průmyslu (v mld Kč) Zprac.prů m. nergetika 40,0 30,0 30,6 20,0 19,3 17,5 19,3 10,0 12,7 6,7 6,8 6,1 6,6 5,5 8,5 0,0-10,0 1,3 1,0 2002 2003 2004-0,9 2005 2006 2007 2008-4,4-4,4-7,4-12,6-20,0-30,0-30,0-25,0-40,0-37,9-50,0 Pramen: Propočet MPO z dat ČSÚ, ČNB a MPO Přehled o meziročním vývoji ukazatele spread v jednotlivých odvětvích zpracovatelského průmyslu (viz graf 10) ukazuje, že ze čtrnácti odvětví tvořilo hodnotu v roce 2007 sedm, v roce 2008 už jen pět. Přitom záporné výsledky se výrazně prohloubily, zvláště u elektrotechnického, kožedělného a textilního průmyslu. Přechod ze záporných hodnot v roce 2007 u odvětví ostatního zpracovatelského průmyslu k výrazné tvorbě v roce 2008 je způsoben výsledky jednoho většího podniku a to z větší části finančními operacemi. Z absolutních hodnot ukazatele VA (viz graf č. 11) vyplývá ztráta dominance hutnictví, automobilového průmyslu a průmyslu skla a stavebních hmot v tvorbě ukazatele VA a obrovský propad v elektrotechnickém průmyslu. Výše uvedené výsledky dávají přehled pouze o průměrných hodnotách za jednotlivá odvětví, bez informace o jejich rozložení. Pro finanční analýzu byly podniky rozděleny na čtyři kategorie, které dávají obrázek o struktuře podniků v odvětví podle míry tvorby (znehodnocení) ekonomické přidané hodnoty podle těchto kritérií: - I. kategorie rentabilita vlastního kapitálu (RO) je větší než alternativní náklad na vlastní kapitál (r e ) pouze podniky v této kategorii tvoří ekonomickou přidanou hodnotu, v grafech značeno TH, - II. kategorie RO je větší než výnos bezrizikového aktiva (r f ), ale menší než alternativní náklad na vlastní kapitál, v grafech značeno R, - III. Kategorie RO je kladné, ale menší než r f,, v grafech značeno ZI, - IV. kategorie RO, nebo vlastní kapitál jsou záporné, v grafech značeno ZT 12
Graf č. 8 Čtvrtletní vývoj ukazatele spread v průmyslu 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% -5,00% -10,00% 1.Q.07 2.Q.07 3.Q.07 4.Q.07 1.Q.08 2.Q.08 3.Q.08 4.Q.08 Spread 2,69% 5,64% 0,75% 3,32% 1,09% 4,49% -2,39% -5,63% RO 13,87% 16,02% 10,93% 13,38% 12,17% 15,98% 8,86% 5,62% re 11,18% 10,38% 10,18% 10,07% 11,09% 11,49% 11,26% 11,24% rf 3,81% 4,06% 4,24% 4,28% 4,57% 4,70% 4,65% 4,55% Pramen: Propočet MPO z dat ČSÚ, ČNB a MPO Graf č. 9 Čtvrtletní vývoj ukazatele spread dle hlavních agregátů v průmyslu Prů mysl Zprac.prů m. nergetika 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% 1.Q.07 2.Q.07 3.Q.07 4.Q.07 1.Q.08 2.Q.08 3.Q.08 4.Q.08-5,00% -10,00% -15,00% -20,00% Pramen: Propočet MPO z dat ČSÚ, ČNB a MPO 13
Graf č. 10 Meziroční vývoj ukazatele spread v odvětvích zpracovatelského průmyslu 2007 2008 Zprac.prů m. -7,72% jinde neuvedený 14,47% Výroba dopravních prostředků 1,33% 7,42% -33,57% Výroba el. a opt. přistrojů -0,95% Výroba strojů -4,77% a zařízen -0,99% í Výroba kovů a kov.výrobků -0,58% Prů m.skla, ker. A stav. Hmot Gumárenský a plastikářský prů m. hemický a farmaceutický -0,95% prů m. Koksování, rafinerie,radiak.prvky -6,26% -5,31% Papírenský a polygrafický -0,35% prů m. řevozpracující -4,60% prů mysl 1,05% 3,89% 3,43% 0,54% 0,58% 4,65% 8,82% 9,06% -74,67% -41,43% Kožedělný prů mysl -27,26% -12,18% Textilní a odě vní prů mysl Potravinářský -1,45% prů mysl 0,51% -80,00% -70,00% -60,00% -50,00% -40,00% -30,00% -20,00% -10,00% 0,00% 10,00% 20,00% Pramen: Propočet MPO z dat ČSÚ, ČNB a MPO Z grafu č. 12 vyplývá, že podniky I. kategorie (jediné tvoří ekonomickou přidanou hodnotu) jsou dominantní v podílu na výnosech ve všech agregacích průmyslu v letech 2007 a 2008. Zde je opět patrný rozdíl mezi zpracovatelským průmyslem, u kterého je tento podíl nejmenší a s meziročním zhoršením, a těžebními a energetickými odvětvími, jejichž vysoký podíl se dále meziročně zvýšil, respektive stagnoval. Kategorie nejhorších podniků u těžebních odvětví v roce 2008 takřka zmizela, u zpracovatelského průmyslu se zvýšila téměř na čtvrtinu. Při pohledu na strukturu kategorií podniků podle podílu na zaměstnanosti (viz graf č. 13), stále je dominantní skupina podniků I. kategorie, ale je patrný nárůst podílu kategorií, které netvoří ekonomickou přidanou hodnotu. Vzájemná relace podílů výše zmíněných ukazatelů potvrzuje vyšší úroveň produktivity práce ve skupině podniků I. kategorie. Vysoký podíl kategorie ztrátových podniků na zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu a jeho znatelný meziroční růst signalizuje nepříznivý dopad na sociální vztahy a náklady. Vývoj podílu na výnosech a zaměstnanosti u kategorie nejlepších a kategorie nejhorších podniků podle míry tvorby VA je zřejmý z grafu č. 13 a grafu č. 14. S podílem na výnosech dominovala kategorie nejlepších podniků s tendencí růstu jejich podílu s vrcholem v roce 2006 a následným jeho snižováním. Zrcadlově obráceně byl vývoj kategorie nejhorších podniků. U podílu na zaměstnanosti je vidět menší rozdíl mezi převažující skupinou nejlepších a skupinou nejhorších firem ve zpracovatelském průmyslu, když v roce 2002 měla skupina horších firem dokonce větší podíl, než skupina nejlepších. Růst podílu nejlepších firem na zaměstnanosti dosáhl vrcholu o rok později (2007), než tomu bylo u podílu na výnosech. Tento posun znamená u této skupiny firem negativní zlom v dynamice produktivity práce a signalizuje možné následující problémy. 14
Graf č. 11 Tvorba ukazatele VA ve zpracovatelském průmyslu (mld. Kč) 2007 2008 Zprac.prů m. jinde neuvedený -1 117 Výroba dopravních prostředků 2 302 2 544 13 767-29 871 Výroba el. a opt. přistrojů -829 Výroba -3 strojů 562 a zařízení -691 Výroba kovů a kov.výrobků -985 14 353 Prů m.skla, ker. A stav. Hmot 814 7 311 Gumárenský a plastikářský prů m. 2 090 2 199 hemický a farmaceutický prů -615 m. 373 Koksování, rafinerie,radiak.prvky -3 307-2 976 Papírenský a polygrafický prů -144 m. řevozpracující prů -656 mysl 222 642 Kožedělný prů mysl -113-92 Textilní -5 318 a oděvní -2 694 prů mysl Potravinářský -1 prů 475 mysl 485-35 000-30 000-25 000-20 000-15 000-10 000-5 000 0 5 000 10 000 15 000 20 000 Pramen: Propočet MPO z dat ČSÚ, ČNB a MPO Graf č. 12 Podíl kategorií podniků na výnosech podle míry tvorby VA TH R ZI ZT 2007 79% 16% 1% 5% 2008 83% 3% 14% 0% Zpracovatelský prů mysl 2007 58% 21% 7% 14% Zpracovatelský prů mysl 2008 49% 17% 12% 23% 2007 71% 16% 5% 8% 2008 72% 16% 6% 7% Prů mysl celkem 2007 61% 20% 7% 12% Prů mysl celkem 2008 55% 16% 10% 19% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Pramen: Propočet MPO z dat ČSÚ, ČNB a MPO 15
Graf č.13 Podíl kategorií podniků na zaměstnanosti podle míry tvorby VA TH R ZI ZT 2007 74% 15% 1% 10% 2008 76% 3% 20% 1% Zpracovatelský prů mysl 2007 48% 23% 12% 17% Zpracovatelský prů mysl 2008 41% 19% 11% 29% 2007 57% 21% 19% 3% 2008 56% 16% 22% 5% Prů mysl celkem 2007 50% 22% 12% 16% Prů mysl celkem 2008 43% 18% 12% 26% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Pramen: Propočet MPO z dat ČSÚ, ČNB a MPO Graf č. 14 Podíl skupin nejlepších a nejhorších podniků na výnosech ve zprac. průmyslu TH ZT 70,00% 62,45% 65,38% 60,00% 55,21% 57,72% 50,00% 47,88% 48,80% 40,00% 33,18% 30,00% 20,00% 21,67% 18,74% 22,60% 13,03% 13,88% 12,12% 13,72% 10,00% 0,00% 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Pramen: Propočet MPO z dat ČSÚ, ČNB a MPO 16
Graf č. 15 Podíl skupin nejlepších a nejhorších podniků na zaměstn. ve zprac. průmyslu TH ZT 50,00% 45,00% 44,75% 46,77% 47,85% 40,00% 40,21% 40,85% 35,00% 34,32% 30,00% 26,34% 28,43% 26,39% 28,94% 25,00% 20,00% 21,33% 20,37% 20,64% 17,21% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Pramen: Propočet MPO z dat ČSÚ, ČNB a MPO Z hlediska institucionálních sektorů rychle narůstal podíl podniků pod zahraniční kontrolou, který v roce 2008 dosáhl 71 % na výnosech zpracovatelského průmyslu. o roku 2007 byl jediným sektorem, vytvářejícím v této agregaci ekonomickou přidanou hodnotu a jeho ekonomické výsledky výrazně překračovaly úroveň domácích soukromých i veřejných firem. Světová recese ve druhé polovině roku 2008 u exportně orientovaného sektoru pod zahraniční kontrolou přivedla hluboký pád v tvorbě VA (viz graf č. 16), který se svou zápornou hodnotou přiblížil domácím firmám, avšak úroveň ukazatele spread měl o 4,5 procentního bodu lepší. K mírnému zlepšení záporné hodnoty VA došlo u veřejných podniků a to zejména vlivem podniků se státní účastí v rafinérském průmyslu. Graf č. 16 Tvorba VA podle institucionálních sektorů ve zpracovatelském průmyslu Rok 2007 Rok 2008-17,0 Podniky soukromé pod zahraniční kontrolou Podíl na výnosech zprac.prům. 70,8% 35,3-19,7 Podniky soukromé národní -2,3 Podíl na výnosech zprac.prům. 26,7% -1,2 Podniky veřejné -2,4 Podíl na výnosech zprac.prům. 2,5% -30,0-20,0-10,0 0,0 10,0 20,0 30,0 40,0 Pramen: Propočet MPO z dat ČSÚ a MPO 17
aktory, které působily na meziroční změnu schopnosti tvořit ekonomickou přidanou hodnotu jednotlivých odvětví ukazuje pyramida finančních ukazatelů INA. Na schématu 1 v příloze je meziroční porovnání tvorby VA v průmyslu v mld. Kč. Hodnota vrcholového ukazatele VA se mezi roky 2007 a 2008 snížila o 64 905 mil. Kč, tj. z kladné hodnoty 54 755 mil. Kč na zápornou hodnotu -10 150 mil. Kč. Průmysl jako celek přestal tvořit hodnotu pro majitele podniků a přešel na její ničení. V druhém patře pyramidového rozkladu je viděl, že meziroční pokles spreadu způsobil propad hodnoty VA o 64 888 mil. Kč. Naproti tomu změna výše zainventovaného kapitálu neměla prakticky žádný vliv. Třetí patro pyramidy vypovídá o vlivu změny rentability vlastního kapitálu (RO) a alternativního nákladu na vlastní kapitál (r e ) na změnu hodnoty VA prostřednictvím vlivu spreadu. Pokles RO z hodnoty 13,34% v roce 2007 na hodnotu 10,64% v roce 2008, tj. o 2,70 proc. bodu způsobil pokles hodnoty VA o 45 212 mil. Kč. Naproti tomu nárůst hodnoty r e o 1,17 proc. bodu způsobil pokles hodnoty VA o 19 676 mil. Kč. Jinak řečeno pokles VA zapříčiněný poklesem spreadu je dán ze 70% poklesem rentability a ze 30% nárůstem rizika. Ve čtvrtém patře pyramidového rozkladu jsou ukazatele ze třech skupin indikátorů: 1. schopnosti podniku tvořit výstup (reprezentovaný ziskem před úroky a zdaněním, tzn. BIT). Jde o výnosnost aktiv neboli produkční sílu (ve tvaru BIT/Aktiva), která odráží kvalitu provozního řízení. 2. způsobu dělení vytvořených podnikových výstupů v odvětví. Zástupcem této skupiny ukazatelů je jednak indikátor daňového zatížení (Čistý zisk/zisk), jednak ukazatele odrážející souhrn podnikových strategií kapitálové struktury (Vlastní kapitál/aktiva, Úplatné zdroje/aktiva) a dále průměrná odvětvová úroková míra. 3. ukazatele finanční stability (schopnosti dostát včas závazkům), za které se tvorba a dělení podnikového výstupu děje. Reprezentantem je odvětvová běžná likvidita L3 (oběžná aktiva/krátkodobé zdroje). 4. Zvláštním indikátorem je hodnota bezrizikové sazby s označením r f (výnosnost státních pokladničních poukázek a státních dluhopisů), která představuje základ, který je navyšován průměrnou rizikovou přirážkou za podniky daného odvětví, za účelem výpočtu alternativního nákladu na vlastní kapitál (r e ). Velikost rizikové přirážky, která vstupuje do r e je ovlivňována indikátory ze všech tří výše uvedených skupin indikátorů, doplněný ukazatelem Ostatní vlivy na r e. Ad 1) V provozní oblasti průmysl snížil meziročně hodnotu VA o 50 264 mil. Kč. Ad 2) V oblasti dělení BIT byl průmysl naopak úspěšný, kdy posílil hodnotu VA o 1 246 mil. Kč. Ad 3) Pokles finanční stability opět stáhl hodnotu VA o 7 411 mil. Kč. Ad 4) Nárůst bezrizikové sazby a ostatní vlivy na r e způsobily propad hodnoty VA o 8 460 mil. Kč. Na propadu hodnoty VA na tomto patře pyramidového rozkladu má ze 76% na svědomí pokles provozní výkonnosti, 11% zhoršení finanční stability a 13% zvýšení ceny peněz. Pátý stupeň pyramidy tvoří méně syntetické ukazatele, umožňující vhled do způsobu vzniku produkční síly odvětví (BIt/Aktiva). Jedná se o odvětvím dosažené využití aktiv (velikost výnosů v relaci k aktivům nebo-li obrat aktiv) a realizované marže (podílu BIT, který odvětví zůstane z výnosů). Je patrné, že pokles marže způsobil pokles hodnoty VA o 53 513 mil. Kč. Naopak nárůst hodnoty obratu aktiv působil pozitivně, kdy meziročně zvedl hodnotu VA o 7 780 mil. Kč. 18
Míra analytičnosti se směrem dolů v pyramidě zvětšuje a poslední ukazatelové patro je tvořeno ukazateli vysvětlujícími dosaženou marži (nebo-li rentabilitu tržeb) ve tvaru BIT/Výnosy. Objevuje se zde podíl vytvořené přidané hodnoty na výnosech a dále ukazatele užití přidané hodnoty (nákladovosti), mezi které patří podíl osobních nákladů na výnosech a podíl odpisů na výnosech. Ukazatel (Ostatní výnosy náklady)/výnosy je agregovaným indikátorem všech ostatních výnosů a nákladů z výsledovky. V tomto patře pyramidy je jednoznačně hlavní příčinou propadu hodnoty VA snížení hodnoty ukazatele PH/Výnosy o 1,97 proc. bodu, což způsobilo pokles hodnoty VA o 53 513 mil. Kč. Zde se projevil vliv nemožnosti promítnout nárůst cen vstupů do cen výstupů. Jedním z hlavních důvodů byl vliv posílení kurzů ZK vůči UR a zejména US při vývozu. ruhým ničitelem hodnoty byl vývoj hodnoty ukazatele (Ostatní výnosy náklady)/výnosy, kde se promítají vlivy z finanční oblasti, z oblasti tvory a rozpouštění rezerv atd. Překvapující je vliv zněny hodnoty ukazatele Osobní náklady/výnosy, kdy podniky v průmyslu byly schopny ho snížit s cílem udržení konkurenceschopnosti. Vliv ukazatele Odpisy/Výnosy byl meziročně příznivý, ale v důsledku absence podrobnějších informací, není možno jednoznačně říci, zda z dlouhodobého hlediska to byla pozitivní změna nebo ne. Z hlediska jednotlivých agregací průmyslu je meziroční vývoj hodnoty VA znázorněn v příloze ve schématu 2 za těžební odvětví, ve schématu 3 za zpracovatelský průmysl a ve schématu 4 za energetiku. Meziroční vývoj hodnoty VA byl v jednotlivých agregacích odlišný. V dobývání hodnota VA narostla o 1 897 mil. Kč a energetice 1 716 mil. Kč, zatímco zpracovatelský průmysl zaznamenal propad o 68 518 mil. Kč. Pokud shrneme vlivy na meziroční vývoj hodnoty VA v průmyslu můžeme konstatovat, že hlavním negativním vlivem byla nemožnost promítnutí vlivu růstu cen vstupů do cen výstupů (-53 513 mil. Kč). Tento vliv se promítl zejména ve zpracovatelském průmyslu především posilováním koruny a tím ztráty z vývozu a posílením dovozu, který konkuruje našim výrobcům na domácím trhu. Překvapivě tento faktor negativně zasáhl i energetiku, kde se kombinoval vliv nárůstu cen paliv a pravděpodobně nárůst cen dalších nakupovaných služeb. Podle očekávání bylo odvětví dobývání schopno bez problémů zvýšit ceny svých výrobků tak, že pokrylo nárůst cen vstupů a ještě jim zbyla dodatečná přidaná hodnota. ruhým vlivem byl vývoj ceny peněz (-8 460 mil. Kč). Opět nejhůře dopadl zpracovatelský průmysl. nergetika byla zasažena méně a dobývání se s tímto faktorem dokázalo opět vyrovnat. Třetím byl pokles finanční stability (-7 411 mil. Kč). To je faktor, který postihl všechny agregace v očekávaném pořadí zpracovatelský průmysl, dobývání a energetika. Problémy byly především ve zpracovatelském průmyslu. Když se podíváme na podrobnější členění je patrné, že hlavní propady hodnoty VA byly ve výrobě elektrických a optických přístrojů, ve výrobě kovů a kovodělných výrobků, výrobě dopravních prostředků (auta), výrobě ostatních nekovových minerálních výrobků (sklo a stavební hmoty) a výrobě strojů. Jinak řečeno ve vývozně orientovaných odvětvích. 4. VÝVOJ KONOMIKÉ PŘIANÉ HONOTY V STAVBNITVÍ Poptávka po stavebních pracích držela stavebnictví dlouhodobě v růstové fázi. Výkyvy v jejich dynamice byly způsobeny, kromě sezónních vlivů, administrativními opatřeními a z toho vyplývajícími očekáváními v důsledku změny daně z přidané hodnoty u stavebních prací (od 1.5.2004) a stavebních prací pro bytové účely (od 1.1.2008), časovou diferencí mezi 19
provedením prací a fakturací a také tvorbou a režimem uvolňování prostředků se Státního fondu dopravní infrastruktury, která byla významnou položkou stavebních prací. louhodobě bylo stavebnictví schopno generovat hodnotu, o čemž svědčí jak relativní ukazatel spread (viz graf č. 17), tak propočet absolutní hodnoty ukazatele VA (viz graf č. 18). Graf č. 17 Vývoj ukazatele spread ve stavebnictví 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% -5,00% -10,00% 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Spread 1,01% 3,13% 1,40% 5,11% 7,49% 4,59% 4,57% RO 13,09% 14,24% 14,29% 15,39% 17,86% 15,72% 16,97% re 12,08% 11,11% 12,89% 10,28% 10,37% 11,14% 12,39% rf 5,10% 4,12% 4,80% 3,53% 3,77% 4,28% 4,55% Pramen: Propočet MPO z dat ČSÚ, ČNB a MPO 20