TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO DATUM VYDÁNÍ: 5. srpna 2013 CENA: 6 KÈ 3 DOVOLENÁ 6 7 VETERÁN DOMA Pojïte s námi na nauèné stezky 27 DOVOLENÁ V CIZINÌ Objevujeme znovu Bulharsko OS KOVO S odbory žije už 65 let Takto to vypadalo o letošních povodních v Dobøichovì u Peèek, kde paní Bezdíèková bydlí. Kováci pomáhají kovákùm Rok 2013: Z Konta živelných pohrom vyplaceno celkem 625 000 korun Kováci pomáhají kovákùm, postiženým pøírodními pohromami. Náš týdeník byl u pøedání jednoho takového konkrétního Paní Miroslavì Bezdíèkové ze ZPA Peèky (v popøedí vpravo) pøedal finanèní dar osobnì Ivan Pøibyl, pøedseda ZO OS KOVO z M.L.S. Olomouc Holice. daru. Deset tisíc korun v hotovosti pøedal Ivan Pøibyl, pøedseda ZO OS KOVO z M.L.S. Olomouc Holice. Tato organizace se rozhodla vyèlenit peníze ze svých prostøedkù a poskytnout je pøímo vybranému postiženému èlenu svazu. A to paní Miroslavì Bezdíèkové, pracovnici ZPA Peèky. pokraèování na str. 2 GLOSUJEME Døeli jako konì? Než po ostudných skandálech Neèasova vláda koneènì vyklidila kanceláøe, stihla schválit odmìny pro èleny vládního kabinetu a jejich podøízené, kteøí zjevnì døeli jako konì. Na dotazy, za co to konkrétnì bylo, jsme slyšeli, že armáda prý byla odmìnìna za svoji èinnost pøi povodních. Tohle jediné jsem schopen ještì pochopit, i když jsem si zjevnì naivnì myslel, že pomoc obèanùm má armáda v popisu práce a že víc než ona se èinili tøeba hasièi I když to spolknu u armády nechápu, za co odmìny brali jinde. Kde pøedvedli ono odmìny zasluhující døení jako konì, asi nevìdí ani sami navrhovatelé odmìn. Tøeba na ministerstvech vnitra, dopravy, školství, zdravotnictví èi ministerstvu práce a sociálních vìcí, kde naopak jedna ostuda stíhala druhou. Šlo o odmìny za pøípravu zákonù, které byly prosazeny silou, byť ovlivní, jako církevní restituce, životy nìkolika generací? Odmìny za likvidaci èeského lázeòství, nezvládnutí metanolové aféry èi dovozù závadných potravin? Dávaly se odmìny za odpor proti minimální mzdì? Nevím. Vím jen to, že stejná vláda škrty v sociální oblasti, obírání dùchodcù a zvyšování daní zdùvodòovala nedostatkem státních financí. A pak si stejní šetøílkové na odchodu schválili odmìny za ètvrt miliardy korun. (fav) Pod Blaníkem o šancích mladých Momentka z úspìšného loòského setkání pod Blaníkem. Louòovice pod Blaníkem se letos ve dnech 6. 8. záøí stanou již potøetí místem setkání mladých kovákù. V rekreaèním støedisku Blaník proberou vše, co mladé angažované odboráøe i neèleny odborù zajímá. Hlavní diskusní téma pøitom letos zní Klady a zápory pøi zapojování mladých do pracovní èinnosti po ukonèení studia, význam angažovanosti v odborech. Debaty, která se samozøejmì dotkne i uplatnìní mladých na trhu práce, se zúèastní i zahranièní hosté z Nìmecka, Rakouska, Slovenska a Dánska a dojde tak k mezinárodní výmìnì zkušeností k tomuto ožehavému tématu. Setkání mladých samozøejmì nebude jen o práci, ale zùstane i èas pro spoleènou zábavu a rùzné sportovní soutìže. Na setkání v Louòovicích pod Blaníkem jsou zváni všichni odboráøi i neodboráøi, kteøí se zajímají o práci v odborech. Ale nejen oni, zváni jsou i ti, kdo zatím nevìdí, co lze od odborù oèekávat. V Louòovicích budou mít další šanci se o tom dovìdìt z první ruky. Jediným limitem úèasti je vìk do 35 let a uhrazení vratné kauce 300 Kè. Pøihlásit se lze na regionálních pracovištích OS KOVO nebo na organizaènì -provozním úseku OS KOVO u Tomáše Valáška (valasek.tomas@cmkos.cz, tel.: 234 462 628, mobil 602 284 234) do 9. srpna. Po tomto termínu je pøihláška možná už jen po dohodì pøímo s Tomášem Valáškem. Vše potøebné vèetnì pøihlášky najdete na www.oskovo.cz, sekce mladí kováci mladí odboráøi, informace také na FB, skupina Mladí Kováci. (fav)
2 KOVÁK èíslo 27 5. srpna Zaznamenáno dokonèení ze str. 1 Paní Bezdíèková nešetøila slovy díkù a z hlasu zaznìlo i silné dojetí. Její dùm v Dobøichovì u Peèek byl zasažen velmi silnì letošní povodní. Za své vzala i velká èást vybavení. Pøi vytipování nejpotøebnìjší osoby pomohlo centrum OS KOVO, kam se sbíhají informace ze základních organizací. Podobnì, pøímým darem z vlastních prostøedkù, pomohla napøíklad i základní organizace OS KOVO Minerva Boskovice, která pøispìla více než 30 000 korunami èlenovi svazu z Kovohutí Povrly, kterému letošní voda taktéž ponièila dùm. Pomohly i Tøinecké železárny zapùjèením vysoušeèù do Ústeckého KS. Tereza Ryšavá, pøedsedkynì ZO pøi ZPA Peèky, zdùraznila, že v kraji bylo posledními povodnìmi postiženo pomìrnì hodnì lidí. A právì pøíklady konkrétní pomoci èlenùm odborù ukazují mj. ostatním pracovníkùm užiteènost a prospìšnost èlenství v odborech. Vìtšina finanèní pomoci èlenùm OS KOVO, postiženým nìjakou formou živelné pohromy, se odehrává v rámci svazového Konta živelných pohrom. Konto bylo svazem založeno již v roce 2010. Za dobu od vzniku z nìj bylo vyplaceno celkem 3 821 000 korun 201 èlenùm, postiženým nìjakou formou živelné pohromy. Napøíklad v tomto roce již bylo pomoženo 40 èlenùm OS KOVO 29 z nich bylo postiženo povodnìmi, 4 požárem, Dùm paní Bezdíèkové v Dobøichovì po povodních (v popøedí vlevo). Na obnovu ponièené domácnosti pøispìje i dar kovákù ze ZO OS KOVO M.L.S. Olomouc Holice. 4 pøívalovým deštìm a 3 tornádem. Zatím bylo v roce 2013 vyplaceno na zmínìné úèely 625 000 korun. V souèasnosti na konto pøispìlo 380 základních organizací. Bližší informace o kontu, jeho souèasném stavu a podmínkách poskytování pomoci lze nalézt na: http://www.oskovo.cz/ (es) Odešel navždy Dne 14. 7. v odpoledních hodinách ukonèil po tìžké a dlouhotrvající nemoci svoji životní pouť náš spolupracovník a kamarád JUDr. Zdenìk Hájek. Byl to vìci sociální spravedlnosti ve spoleènosti oddaný dlouholetý pracovník odborù ÈMKOS, kde se jako právní specialista vìnoval poradenství v sociální oblasti. Byl to skvìlý legislativec na oblast sociálních dávek a dùchodù a odborùm svou každodenní prací velmi pomáhal pøekonávat úskalí spojená se zmìnami v naší spoleènosti a vnímáním sociální oblasti pøi pøechodu na tržní hospodáøství. Vystupoval vždy slušnì a zdvoøile a trpìlivì se snažil zodpovìdìt všechny dotazy podrobnì a srozumitelnì. Psal pravidelnì do poradenské rubriky svazového èasopisu OS KOVO Kovák. V posledních letech pomáhal také obìtavì v bezplatné poradnì Rady seniorù ÈR, kde pùsobil i v dobì své tìžké nemoci. Poslední rozlouèení se zesnulým Zdeòkem Hájkem se uskuteènilo 18. èervence v Praze. Zdeòku, už teï nám velmi chybíš. Budeš ale dále žít v našich vzpomínkách na spoleènou práci pro vìc sociální spravedlnosti a mezilidské i mezigeneraèní solidarity. Zdeòku, èest Tvé památce! Støípky z pøedsednictva OS KOVO Dne 17. 7. 2013 se konalo v Praze mimoøádné zasedání Pøedsednictva OS KOVO. Jedním z bodù jednání bylo rozdìlení kompetencí èlenù VV OS KOVO. Až do dalšího zasedání Rady OS KOVO byl výkonem funkce prvního zástupce pøedsedy OS KOVO povìøen místopøedseda Ing. Jiøí Marek s tím, že v pøípadì nepøítomnosti pøedsedy rovnìž koordinuje spolupráci místopøedsedù. Pøedsednictvo dále mj.: Schválilo dopis adresovaný pøedsedovi ZO OS KOVO, èlenùm a èlenkám OS KOVO ve firmì Škoda Auto, a.s., Mladá Boleslav (dopis je v plném znìní umístìn na Intranetu OS KOVO: http://intranet.oskovo.cz/htm/z_index.htm) Vzalo na vìdomí informaci z Valné hromady ALDIS, a.s., Hradec Králové a také aktuální informace ve vìci nákupu akcií ALDIS, a.s. Vzalo na vìdomí informaci o ukonèení pracovního pomìru dohodou Ing. Zdeòka Dobiáše k 31. 7. 2013, Ing. Rudolfa Horáka k 31. 8. 2013 a Mgr. Ladislava Paška k 30. 9. 2013. (red) GLOSUJEME Zachránit uèòovské školství Jednou z oblastí vzdìlávání, která se u nás kontinuálnì propadá (píšeme o tom èasto i v Kováku), je oblast uèòovského a odborného školství. ÈSSD vydala 23. èervence stanovisko svého stínového ministra školství Marcela Chládka, v nìmž se uvádí, že problém je nezbytnì nutné okamžitì aktivnì a systémovì øešit. Podle ÈSSD je tøeba uskuteènit následujících 6 krokù: Pøíprava revize studijních oborù. Je nutné analyzovat, které obory a jací pracovníci v ÈR na trhu práce scházejí. Ze Støedního odborného uèilištì strojírenského ŠKODA AUTO a.s. Návrat potøebné prestiže a perspektivy pro uèòovské i odborné vzdìlávání. Je tøeba zavést mistrovské zkoušky, které by ještì efektivnìji klasifikovaly budoucí zamìstnance. Zlepšení financování této oblasti vzdìlávání zamìøit se na kvalitní vybavení odborných škol. Zmìna financování regionálního školství nesmí poškodit uèòovské a odborné školy. Pøíprava srozumitelných kritérií státní maturity tak, aby byl jeden typ maturity pro všeobecnì vzdìlávací školy a jeden typ pro školy odborné. Zavedení polytechnického vzdìlávání od pøedškolních zaøízení. Systémové propojení spolupráce škol a firem. Co k tomu dodat? Snad jen to, že je nejvyšší èas, aby se ožehavým problémem uèòovského školství zaèali zabývat i politici a uèinili z nìho, v zájmu ekonomické budoucnosti národa, jednu z priorit své práce. Odbory po tom volají už øadu let. Reálnì totiž hrozí, že pokud se nezmìní pøístup, rèení o zlatých èeských ruèièkách pøestane brzy platit (fav)
Cestování 5. srpna KOVÁK èíslo 27 3 Prázdninové toulky po Èechách u parkovištì pod hradem Buchlovem, kde je zároveò první uvítací tabule. PRO RODINY S DÌTMI Nauèné stezky Lesù Èeské republiky Státní podnik Lesy ÈR obhospodaøuje více než 1,3 milionu hektarù lesního majetku (což pøedstavuje šestinu plochy ÈR a zhruba polovinu lesù v ÈR). To je jistì významné z hlediska hospodáøského. Pro rodiny s dìtmi, zejména o prázdninách, však mùže být zajímavá i skuteènost, že v tìchto lesích se nachází velké množství turistických tras a novì otevíraných nauèných stezek, vhodných pro zajímavé výlety. Jejich seznam lze nalézat na: http://www.lesycr.cz/volny-cas -v-lese/stranky/default.aspx Okolo Buchlova Velkou a novou atrakci získala napøíklad v tomto roce lesnická nauèná stezka Okolo Buchlova. Jedná se o 16 døevìných soch lesní zvìøe v životní velikosti, která se vyskytuje v místním horském pásmu. Stezka vede kolem známého hradu Buchlova u obce Buchlovice, v okrese Uherské Hradištì, ve Zlínském kraji. Pøímo v terénu nyní na návštìvníky èekají døevìné sochy vybraných zástupcù lesní zvìøe daòka skvrnitého, muflona obecného, prasete divokého, jelena lesního, srnce obecného a lišky obecné. Výroba i instalace soch probìhla v rámci Programu pøeshranièní spolupráce Slovenská republika Èeská republika 2007 2013. Lesnická nauèná stezka Okolo Buchlova byla zpøístupnìna v èervnu 2011. Necelé tøi kilometry dlouhá vycházková trasa nabízí i nenároènou pìší turistiku kolem dvou významných historických objektù: hradu Buchlova a kaple sv. Barbory na vrchu Modla. Celá stezka leží v Chøibech, jedné z nejkrásnìjších pøírodních oblastí Zlínského kraje. V blízkosti se nacházejí i cyklotrasy Velkomoravské poutní cesty. Stezka zaèíná a konèí PRO NÁROÈNÌJŠÍ LEZENÍ Co jsou to via ferraty Via ferrata, nìmecky Klettersteig, znamená Železná cesta. Via ferraty jsou nároèné turistické trasy, zajištìné ocelovými lany, skobami a žebøíky. Vedou strmými stìnami a turisté mohou díky nim pøekonat pro nì jinak nedostupné úseky. Nejvíce Železných cest Z nauèné stezky okolo Buchlova jelení rodinka. Z nauèné stezky okolo Buchlova mufloni.
4 KOVÁK èíslo 27 5. srpna Cestování pokraèování ze str. 3 je v Dolomitech. Tyto hory jsou pøímo pøedurèeny pro tento druh turistiky. Vynálezci moderních via ferrat byli vídenští horolezci. Ve svých domácích horách, pøedevším v Rax a na Hohen Wand, vylepšovali schùdnost obtížných výstupù drátìnými lany, skobami a stoupacími kmeny. První železné díly byly použity už v roce 1843 na Hohen Dachstein. Na pøelomu století vznikaly nìkteré trasy, které jsou dosud pojmem pro milovníky hor napø. Hilbronner Weg v Algä, nebo Eggersteig v Kaisergebirge. Zaèátek ferraty Vodní brána u Semil. Z hlediska bezpeènosti je nezbytné získat o dané oblasti co nejvíce informací a dobøe túru naplánovat. Zvlášť za bouøky jsou via ferraty nebezpeèné ze zajišťovacích lan se mùže stát hromosvod. Doporuèuje se vycházet na túru co nejdøív ráno. Jednak se tím vyhnete èastým odpoledním bouøkám a také nad vámi nebudou další turisté, kteøí by mohli uvolnit pøi stoupání kameny. Hodnocení obtížnosti Ferrat Ferraty mají vlastní kritéria obtížnosti. Stupnic hodnocení je více. Obsahovì se A jednoduché Mírnì sklonìné (delší) nebo svislé (kratší) žebøíky. Železné kramle vìtšinou v ménì strmé skále. Ojedinìle exponovaná místa, pøesto však snadno zvládnutelná. Terén má dostatek dobrých chytù a stupù (s výjimkou žebøíkù pøes skalní stupnì). Zkušený lezec s dobrou rovnováhou a jistým krokem nepotøebuje na takových cestách žádné jištìní. Pro dìti a nezkušené se hodí mít krátké lano na horní jištìní. B mírnì obtížné Strmìjší skalní terén s exponovanými úseky. Svislé delší žebøíky, kramle, železné stupy nebo øetìzy. Nìkteré pasáže jsou už namáhavé a vyžadují sílu. Podle horolezecké stupnice jde o terén obtížnosti 2 3. I mnozí rutinovaní skalkaøi zde používají základní jistící prostøedky. Zaèáteèníci a dìti už musí mít kompletní jistící výbavu. Pro jistotu mít krátké lano na doplòkové jištìní. C obtížné Strmý až velmi strmý skalní terén. Celá cesta vede exponovaným terénem. Svislé žebøíky, kramle a stupy, které mohou být hùøe dosažitelné pro nižší postavy. Èasté svislé úseky zajištìné jen ocelovým lanem. V nìkterých místech mùže být cesta silovì nároèná. Podle horolezecké stupnice jde o terén obtížnosti 3 4. Delší stoupání už patøí mezi nároènìjší akce a jistit by se mìli v plném rozsahu i zkušení borci. Zaèáteèníci a dìti by mìli takovým terénem stoupat jen s doplòkovým jištìním ze strany zkušeného partnera. D velmi obtížné Svislý, èasto také pøevislý terén. Kramle a stupy jsou leckdy dost daleko od sebe. Velmi exponovaná a strmá skála, kde je témìø vždy jištìní jedním ocelovým lanem. Delší svislé až pøevislé pasáže, v nichž je ve zvýšené míøe nutná dostateèná síla v pažích. Pøedpokládá se, že lezec je trénovaný a celkovì v dobré fyzické kondici. Cestou se lze setkat s krátkými lezeckými úseky obtížnosti 1 2, jež nejsou zajištìny vùbec a je nutné je s jistotou pøekonat. Cesty této obtížnosti jsou vhodné jen pro Jak na Ferratu Souèasný trend je dìlat stále tìžší a exponovanìjší ferraty bez kramlí a žebøíkù, jen s pevnì napnutými ocelovými lany èasto pøekonávající pìtkové lezecké úseky. Ferraty jsou bezpeèné jen s dobrým vybavením a za pøijatelného poèasí. Nìkteré ferraty jsou jen pro zkušené lezce. pøíliš neodlišují. Èastá, i když ponìkud zastaralá je škála používaná v mnoha prùvodcích. Podobnì jako sjezdové tratì je znaèení modré (lehké), èervené (støednì tìžké) a èerné (tìžké) pøíliš povrchní a nedostateèné. Èastá stupnice, platící u rakouských sousedù je pìtistupòová øada A E: Vydává OS KOVO IÈO: 49276832 Redakèní uzávìrka ve ètvrtek v 11 hodin http//www.oskovo.cz Redakce: šéfredaktor Mgr. Evžen Stanìk, redaktor Mgr. František Vonderka, tajemnice Miloslava Nováková. Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 Telefon: 234462344 Fax: 222717666, email: stanek.evzen@cmkos.cz; vonderka.frantisek@cmkos.cz Redakèní rada: J. Švec - pøedseda, tel.: 387016255 Grafická úprava Matouš Johanides Vydáno ve vydavatelství Enigma s.r.o. Objednávky vyøizuje redakce Nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí Za obsah inzerce redakce nezodpovídá Podávání novinových zásilek povolila Èeská pošta, s. p., odštìpný závod-praha, è.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 ISNN - 0332-9270 MK ÈR E 4605
Cestování 5. srpna KOVÁK èíslo 27 5 zkušené, kteøí jsou samozøejmì plnì vybaveni jistícími prostøedky. Doporuèuje se obuv s podrážkou, jejíž vlastnosti se podobají lezeèkám. Pro zaèáteèníky a dìti nevhodné. E extrémnì obtížné Extrémní nároky na sílu, jistotu kroku (èasto v lezeckých botách) a pøedevším Šilinkùv dùl ferrata po èesku Jako úplnì první ferratou v ÈR bývá nìkdy oznaèována lokalita Šilinkùv dùl v údolí øeky Krounky. Nejedná se o ferratu jako v Itálii nebo v Rakousku. Vyskytuje se však na ní množství žebøíkù a øetìzù, podobnì jako ve Slovenském ráji, takže by mohla být mezi tento typ tras zaøazena. Pokud se na ni podíváme z hlediska obtížnosti, tak se jedná o lehkou trasu, která slouží i pro rodiny s dìtmi èi pro lidi, kteøí si chtìjí prostì užít pøírodu a zažít trochu toho adrenalinu. Šilinkùv dùl se nachází nedaleko vesnièky Pøedhradí, která je asi 30 kilometrù jihovýchodnì od Pardubic. Ještì než se ponoøíte do kaòonu øeky Krounky, mùžete navštívit nedaleký hrad Rychmburk. Trasa je dlouhá ètyøi kilometry, je znaèena èervenou znaèkou. Až údolím projdete, dostanete se do další vesnice Kutøín (možno dojít až do Èeské Rybné, další 3 km). Nejde o túru s vysokým pøevýšením, zaèíná ve výšce 430 metrù a konèí o dvacet Vzhledem k terénu, kterým ferrata vede, je bezpodmíneènì nutné dodržovat striktní zásady bezpeènosti. Výstup lze doporuèit pouze dostateènì zkušeným vysokohorským turistùm a horolezcùm, vybaveným horolezeckou pøilbou, úvazkem a ferratovým setem s tlumièem pádu. Zaèáteèníci a dìti by mìli být jištìni zkušeným spolulezcem. Ferraty v ÈR a v okolí podrobnìjší pøehled lze nalézt napøíklad na: http://www.hudy.cz/data/soubory/prehled-zajistenych-cest-v-cr.pdf rovnováhu. Urèeno pro specialisty a fajnšmekry. Tento stupeò obtížnosti se vyskytuje na zajištìných cestách velmi zøídka (napø. Seewand). Úseky èasto zahrnují lezení. Ve zvýšené míøe platí všechny charakteristiky popsané u obtížnosti D. metrù výše. Kouzlo trasy je spíše v dobrodružnosti a okolní pøírodì, která nabízí unikátní faunu a flóru. Vodní Brána u Semil ferrata jaksepatøí U Semil v Libereckém kraji èeká na zdatné jedince nový adrenalinový zážitek: Via ferrata Vodní brána Spoleèný projekt Lesù ÈR a dalších subjektù. Nachází se na skalním masivu, na levém bøehu øeky Jizery. Jedná se o lezecký výstup v nároèném skalním terénu, pohyb usnadòuje ocelové lano, zakotvené v nìkolikametrových intervalech pevnì ve skále. Via ferratu v údolí se známou Riegrovou stezkou vybudovalo obèanské sdružení Vodní brána, které se stalo též jejím provozovatelem. Na skalním masívu Vodní brána jsou vybudovány dvì trasy, èervená jednosmìrná ferrata s obtížností C+, (v rakouské klasifikaci obtížnosti A E snadné extrémnì nároèné) je nároènìjší, dlouhá 110 metrù, èas lezení okolo 30 minut. Modrá ferrata, lehèí nároènosti (obtížnost B), vede po úboèí skalního masívu a je vhodná pro zaèáteèníky. Zároveò slouží také jako sestupová trasa. Je dlouhá 90 metrù, èas lezení je do 20 minut. Vodní brána leží v pøírodnì velmi vzácném a chránìném území, v oblasti pøírodní rezervace a v lokalitì Natura 2000 Údolí Jizery a Kamenice. Zaèíná pøíznaènì pøímo u vody. Foto: autor, Lesy ÈR + archiv (sš, Lesy ÈR + archiv)
6 KOVÁK èíslo 27 5. srpna Servis Bulharsko návraty i nové objevy Kdo byl jednou v Bulharsku, nezapomíná. Na pøíjemné lidi, èisté moøe, spoustu mušlí a mušlièek, ale i na aroma zdejší kuchynì, neustále se linoucí z taveren a tavernièek, na rybáøe, kteøí již po ránu do nich dodávají své èerstvé úlovky. A také na množství památek ještì z dob bájných Thrákù. Bulhaøi se k nim hrdì hlásí jako ke svým pøedkùm. Trojanský klášter (Trojanski manastir) bývá oznaèován za tøetí nejvìtší historický klášter v Bulharsku. Leží v lesnaté severní èásti tzv. Trojanského balkánu. Proslulé letovisko Burgas z ptaèí perspektivy. ná píseèná pláž, podle odborníkù jedna z nejkrásnìjších v Evropì. Albena je známá i svým balneoprogramem, specializujícím se na nemoci pohybového ústrojí a kožní nemoci. Dalšími støedisky k výbìru jsou Obzor klidné místo s èásteènì horským podnebím a Balèik, jedno z nejstarších mìst na èernomoøském pobøeží. Už øímský básník Ovidius obdivoval jeho krásu a nazval je S podobnými historickými pravoslavnými katedrálami se v Bulharsku mùžete setkat na více místech. Sozopol malebné historické rybáøské mìsteèko jižnì od Burgasu. Na východ se táhne horské pásmo Stara Planina (Balkán, které dalo jméno celému poloostrovu na jihovýchodì Evropy). Jeho svahy strmì klesají k dlouhému pobøeží Èerného moøe. Slanost Èerného moøe je nižší než v moøi Støedozemním. Pùvod názvu Èerné moøe je nejasný. Od starovìku až do støedovìku byl užíván øecký název Pontské moøe Pontos Euxeinos Moøe pohostinné. Teplota vody dosahuje v létì až 28 C. V jižních oblastech Bulharska a na pobøeží Èerného moøe panuje støedomoøské klima. Bulharsko nabízí možnosti pøímoøské dovolené, srovnatelné se støedisky ve Støedomoøí. Má i další pøednosti: volnost bezpeèného pohybu, srozumitelnost øeèi, kilometry dlouhé široké píseèné pláže s postupným vstupem do teplého moøe, výbìr prostøedí pro všechny vìkové kategorie, stabilní sluneèné teploty od pozdního jara do øíjna, hojné možnosti dostupného stravování s vynikající bulharskou kuchyní. Nessebar to je antická exotika, romantika, rybáøi a jejich èerstvì vylovené ryby. Døevìné domy leží poblíž Sluneèného pobøeží s širokými plážemi. Nessebar má zápis do památek UNESCO právem. Podobný je Sozopol malebné historické rybáøské mìsteèko jižnì od Bur- gasu. Tady mùžete sehnat dárek na doma ruènì háèkovaný ubrus vyrábìný pøímo pøed vámi. Romantiku mùže naopak rychle vystøídat bujaré noèní veselí ve spoustì barù, restaurací èi diskoték. Primorsko bývalo zapadlé malé rybáøské mìsteèko, které se za poslední roky stalo èeskou oázou na bulharském pobøeží. Jedinì tady najdete všechny nápisy a jídelníèky v restauracích v èeštinì. Mìlké moøe pro svoji teplotu nabízí až tropické koupání. Varna (letištì) je nejvìtším mìstem na bulharském èernomoøském pobøeží. Je i nejvìtším bulharským pøístavem. Svatý Konstantin je rekreaèní støedisko s nejdelší tradicí, vybudováno bylo v pùvodním pøírodním parku. Písèité pláže jsou zde oddìleny skalistými zátokami. Nejznámìjší atrakcí støediska je pøírodní sirný pramen, jehož 46 C teplá voda vtéká pøímo do bazénu pod širým nebem. Nejznámìjší bulharské pøímoøské letovisko jsou Zlaté Písky. Pláže z opravdu jemného písku mají 3,5 km a v nìkterých místech jsou až 100 metrù široké. Albena je moderní rekreaèní støedisko, jehož hotelové komplexy se nacházejí v chránìné pøírodní rezervaci. Mají zvláštní terasovitou architekturu, svažující se k moøi. Hlavním trumfem Albeny je slav- V letovisku Zlaté Písky jsou pláže z opravdu jemného písku a v nìkterých místech až 100 metrù široké. Bílým mìstem. Naleznete zde více než 30 kilometrù pláží, spoustu minerálních a podzemních pramenù. Mìsto Pomorije je známé léèivým bahnem a pøírodním železitým pískem hnìdé barvy, který pokrývá místní pláže. Je i mìstem vinaøství, ovocnáøství a dobývání soli. S Bulhary se bìžnì dorozumíte již po pár dnech, i když nebudete hovoøit anglicky, nìmecky nebo rusky, ale tzv. všeslovansky. Na spoustì míst se bìžnì potkáte s èeštinou. Bulhaøi píšou písmem cyrilicí, která je totožná s ruskou azbukou. Blízkým se z Bulharska s oblibou vozí jako dárky pøedmìty vyøezávané ze døeva, korále, lahvièky rùžového parfému, malovaná keramika, barevné šátky a kobereèky, nahrávky tradièní bulharské hudby nebo ruènì vyrábìné šperky. (lab) Foto: autorka
Vždy musíme jít s lidmi, øíká nejstarší úèastník VI. sjezdu Servis 5.srpna KOVÁK èíslo 27 7 Letos v lednu oslavil už svoje osmdesáté narozeniny. Vlastimil Koula byl nejstarším úèastníkem VI. sjezdu OS KOVO v Hradci Králové. Nikdo, kdo to neví, by neøekl, že ho už pøed lety postihla mozková pøíhoda. Pùsobí stále vitálnì, v kongresovém centru Aldis pozornì sledoval sjezdové jednání, živì debatoval o pøestávkách s kolegy. Neodmítl ani žádost Kováka o rozhovor. Samozøejmì jsme nemohli zaèít jinak než následující otázkou: Kdy jste vstoupil do odborù? Tak na to si vzpomínám velice dobøe. Nastoupil jsem v srpnu 1948 do uèení ve Škodovce Plzeò a hned 16. srpna jsem také vstoupil do odborù. Co vás k tomu vedlo? Tehdy ve Škodovce do odborù vstupovali všichni. Kdo nastoupil do podniku, tøeba i jako patnáctiletý uèeò, tak hned dostal nabídku, aby vstoupil také do odborù. A proè v srpnu? Uèni tehdy nastupovali døív než v záøí, aby se mohli seznámit s podnikem. Takže letos v srpnu v odborech budete už celých 65 let. Co vám èlenství v odborech v životì dalo? Nevím, jestli to øeknu dobøe, protože to pøicházelo po krùècích a nakonec mi to zaplnilo celý život. Už ve Škodovce v Plzni jsem vlastnì hned po vyuèení dìlal úsekového dùvìrníka. Byl jsem prostì kapku aktivnìjší než jiní mladí lidé. Odbory jsem dost žil. Mám z nich spoustu velkých zážitkù. Letos jsem si tøeba zvlášť zavzpomínal na 1. èerven 1953 Dùvod? To pøece byla mìnová reforma. A plzeòská Škodovka byla místem, kde se proti tomu protestovalo. Vlastnì to bylo první vìtší vystoupení dìlníkù proti opatøením tehdejšího režimu v celém sovìtském bloku. Jak jste to prožil Vy? Když se to zaèalo divnì rojit, tak spolupracovníci øekli: Hele, jsi dùvìrníkem, tak to dej nìjak dohromady. Vylez na støechu a podívej se, jestli se to už venku srocuje a jestli pùjdem nìkam ven. Vylezl jsem na støechu, z náøaïovny dvì bylo vidìt na lokomotivku a tam už stáli dìlníci s prapory pøed dílnou. Tak jsem slezl dolu, øekl, co jsem vidìl a zaèali jsme to taky dávat dohromady. Ne že bych to nìjak dirigoval já, ale byl jsem takovou spojkou. Bylo to všechno naprosto spontánní. Vyrazili jsme, a i když pátá brána Škodovky byla zavøená a stáli tam milicionáøi, tak jsme se k ní nahrnuli a vrata povolila, protože šlo opravdu hodnì lidí. Já jsem šel jak jsem byl v montérkách, protože jsem v náøaïovnì právì dìlal na opravách. Šli jsme na námìstí do Plznì. Tam se nás snažili zastavit a rozehnat vojáci. Byli jsme pak i u budovy krajského soudu, tam nìkteøí vnikli dovnitø Vás se ta reforma osobnì dotkla, pøišel jste taky o peníze? Ne, nepøišel. Byl jsem pøece mladý, krátce po vyuèení, kde bych nìjaké peníze vzal? Nemìl jsem ani 300 korun na výmìnu jedna ku pìti. Nemìli jsme doma peníze, otec už byl po smrti, matka dìlala u zahradníka ve Všerubech, brala minimální mzdu Já jsem kvùli penìzùm nemìl dùvod stávkovat. Ale naštvala mì ta lež. Ráno jsem pøed šestou pøišel do práce a i ve škodováckém závodním rozhlasu hlásili, že všechno je v poøádku. Jenže to byla lež a podvod. Já jsem byl náhodou mezi lidmi, kteøí zøejmì vìdìli víc, a proto mì vyslali na tu støechu, abych se podíval, co už se dìje. A nakonec z toho bylo to pozdvižení. Já jsem se pak chtìl vrátit do škodovky pro šaty, ale to nešlo. Kdo tehdy totiž opustil továrnu bez povolení, tak ho zaevidovali a nevpustili dovnitø. Abych se tomu vyhnul, jel jsem tedy domù v montérkách. Stejnì vìdìli, co jsem dìlal. Když mì o pár mìsícù pozdìji povolali na vojnu, tak jsem mìl v papírech v kroužku napsáno 1. èerven a dostal jsem se k pétépákùm Už sice konèili, ale i tak jsem mìl vojnu prodlouženou o pìt mìsícù To byla taky daò za to, že jsem se nechal strhnout a spontánnì šel s lidmi protestovat proti lži. Odbory ve Škodovce tehdy udìlaly to, co bylo tøeba: šly s lidmi hájit jejich zájmy. Ano, to je vlastnì povinnost odborù, hájit zájmy všech. Tehdy za to nìkteøí opravdu trpìli. Byli odsouzeni, potrestáni, zavøeni. Já jsem mìl v papírech jen ten èervený køížek, že jsem byl na 1. èervnu Táhlo se to se mnou celou vojnu i po ní. Pøesto jsem po vojnì nastoupil zpìt do Škodovky a zaèal znovu pracovat v odborech. Litujete nìèeho, co jste kvùli práci v odborech zažil? Ne, absolutnì ne. Mìl jste ale i štìstí. V roce 1956 konèila studená válka, atmosféra se trochu uvolòovala V èem vidíte dnes hlavní úkol odborù? Mìl by být poøád stejný hájit zájmy lidí. Dnes jsou formy práce i požadavky na ni jiné, svìt šel dál, zmìnily se podmínky. Já jsem už tehdy pùsobil i ve vyšších funkcích: v okresní odborové radì, ve strojírenské radì na kraji, ale na základì té poznámky o prvním èervnu jsem stále mìl jakousi kádrovou kaòku. Pak i proto, že jsem se snažil o nìkteré vìci, které KSÈ zrovna neprosazovala. Do KSÈ jsem nikdy nevstoupil, i když byly velké snahy, pokraèování na str. 8
8 KOVÁK èíslo 27 5. srpna Køížovka/Servis pokraèování ze str. 7 abych to udìlal a oni mì tak mohli dostat zcela do latì. Úplnì se jim to nepovedlo ani tehdy. Tím, co øíkáte, potvrzujete, že to nebylo nìjaké zcela èernobílé a že odbory se i tehdy snažily hájit zájmy obyèejných lidí, i když to bylo asi nesmírnì tìžké. Ano, moc to záleželo na funkcionáøích. A stále záleží. I potom, co se to po roce 1989 otoèilo. Už to bylo jiné, už jsem nebyl ten kluk, co lezl na støechu, tady už jsem patøil k tìm, co to vedli a ostatním øíkali, že koneènì máme to, co jsme chtìli. Teï už jsem v dùchodu, ale stále s odbory žiju. Poøád bych chtìl být tam, kde se nìco dìje, neumím jen sedìt. Leccos mi vyèítali, v odborech jsem zažil hodnì vìcí, ne vždy se nám daøilo, bylo hodnì kritiky. Po listopadu, kdy jsem vystupoval s programem na prvním všeodborovém sjezdu v Praze, tak jsme tápali, nevìdìli kudy kam, chybìly zkušenosti, jak nìkteré vìci øešit. Ale povedlo se. Kdo nic nedìlá, nic nepokazí, ale ani nedokáže. Problémy je tøeba øešit. I tady na sjezdu jsem nìkterým vìcem pøíliš nerozumnìl, už nemám ty potøebné informace a kontakty. Nevím, co vlastnì chce ZO Škoda Auto Mladá Boleslav, jen jsem nìco èetl v Mladé frontì. Vím tedy jen, že tu nìjaký problém je. Je tøeba si to vyøíkat, ale vyøíkat tak, A to už od svých 15 let. Øíkal jste, že jste byl tehdy aktivnìjší než jiní. Dnes ovšem mnozí mladí øíkají, že je mládí a práce nebaví, že se tìší až budou koneènì v dùchodu Taky to obèas slýchám a odsuzuji to. Mìli bychom být vdìèní za každý den, kdy mùžeme pracovat. Jsem pìt let po mozkové mrtvici, mám zdravotní problémy, zlobí mì levá pùlka tìla, ale sem na sjezd jsem musel. Nemohl jsem pozvání odmítnout. Vlastimil Koula (zcela vlevo) na sjezdu sedìl v øadì èestných hostù s bývalými pøedsedy OS KOVO Janem Uhlíøem a Igorem Pleskotem. aby to odbory nepoškodilo. Oslabit odbory znamená oslabit jejich pøínos pro lidi. Foto: autor Za rozhovor podìkoval: (fav) Správné znìní tajenky z èísla 25: Køížovky pro každého potìší. Správnì luštila a štìstí pøi losování mìla Danuše Heømánková z Chotìboøe. Dostane výhru od vydavatelství Enigma, které pøipravuje naši køížovku. Je také vydavatelem èasopisu Køížovky pro každého (další èíslo vychází 6. a 20. srpna). Na tajenku z tohoto èísla èekáme do 14. srpna na doruèovací adrese redakce nebo na emailu: novakova.miloslava@cmkos.cz