ČASOVÁ VARIABILITA NÁSTUPU FENOFÁZÍ OVOCNÝCH DŘEVIN SLEDOVANÝCH VE FENOLOGICKÉ SÍTI ČHMÚ ZA OBDOBÍ 1991-2010

ČASOVÁ VARIABILITA NÁSTUPU FENOFÁZÍ OVOCNÝCH DŘEVIN SLEDOVANÝCH VE FENOLOGICKÉ SÍTI ČHMÚ ZA OBDOBÍ 1991-2010 Temporal variability of phenophase entrance of fruit trees at CHMI phenological network within 1991 2010 Hájková L. 1, Richterová D. 1, Kohut M. 2 1 Český hydrometeorologický ústav Praha, pobočka Ústí nad Labem, Kočkovská 18, 400 11 Ústí nad Labem 2 Český hydrometeorologický ústav Praha, pobočka Brno, Kroftova 2578/43, 616 67Brno Abstrakt. Fenologická síť ČHMÚ je rozdělena na fenologické stanice polních plodin, ovocných plodin a lesních rostlin. Do zpracování jsme zvolili nástupy vegetativních a generativních fenofází (rašení, první listy, počátek kvetení, konec kvetení, sklizňová zralost a opad listí) u následujících rostlinných druhů spadajících do fenologické sítě ovocných plodin: jabloň domácí (Malus domestica Borkh.), hrušeň obecná (Pyrus communis (L.) Gaert.), meruňka obecná (Armeniaca vulgaris Lam.), višeň obecná (Cerasus vulgaris L.), a ořešák královský (Juglans regia L.). Data byla vyhodnocena podle jednotlivých odrůd z vybraných stanic za období 1991 2010. Byly zpracovány základní statistické charakteristiky a časová variabilita nástupu fenofází v posledním dvacetiletí. Klíčová slova: fenologie, fenofáze, počátek kvetení, jabloň domácí, višeň obecná, meruňka obecná Abstract. CHMI phenological network is divided into three types of stations: field crops, fruit trees, wild plants. There were executed vegetative and generative phenophases (bud burst, first leaves, beginning of flowering, end of flowering, fruit ripeness and leaves fall) by subsequent species from fruit trees phenological network: apple (Malus domestica Borkh.), pear (Pyrus communis (L.) Gaert.), apricot (Armeniaca vulgaris Lam.), morello (Cerasus vulgaris L.) and common walnut (Juglans regia L.). Data were processed according species from chosen stations within period 1991 2010. Basic statistical characteristics and temporal variability of phenophase entrance were evaluated in the last twenty-year period. Key words: phenology, phenophase, beginning of flowering, apple, morello, apricot Úvod Nejdelší fenologickou řadu pozorování má počátek kvetení třešně sakury, která je nepřetržitě pozorována od roku 705 našeho letopočtu na císařském dvoře v japonském Kyoto. V Evropě počalo pozorování fenologie ovocných rostlin od Linného a ve střední Evropě pak aktivitou Societas Palatina v centrem v Mannheimu (Nekovář Hájková 2010). Od roku 1985 je fenologie ovocných dřevin samostatnou skupinou sítě ČHMÚ. Tehdy byla provedena rozdělení stávající sítě všeobecné fenologie na tři součásti. Základním metodickým návodem předchozí sítě všeobecné fenologie byla Příručka pro fenologické pozorovatele (Pifflová et al. 1956). Tato metodika specifikovala výběr polohy pozorovacích míst a rostlin. Fytofenologická pozorování obsahovala kapitolu ovocných stromů a keřů. Ve všeobecné fenologii se u ovocných stromů a keřů pozorovaly fenologické fáze: první květy, všeobecné kvetení, ukončení květu, první listy, všeobecné žloutnutí listí, počátek opadávání listí, zrání plodů a úroda ovoce. V roce 1985 byla vydána samostatná metodika ovocných dřevin, která byla v roce 2009 aktualizována (ČHMÚ 2009). Popisy fenologických fází včetně fotografií jsou uvedeny ve Fenologickém atlase (Coufal et al., 2004). V rámci ČHMÚ je sledováno celkem 14 rostlinných druhů v síti fenologických stanic ovocných plodin ve vybraných fenologických fázích. Ke zpracování jsme vybrali 5 ovocných dřevin: 87

jabloň domácí (Malus domestica Borkh.), hrušeň obecná (Pyrus communis (L.) Gaert.), meruňka obecná (Armeniaca vulgaris Lam.), višeň obecná (Cerasus vulgaris L.), a ořešák královský (Juglans regia L.). Nekovář, Bagar (2007) se zabývali tendencí nástupu jarních generativních fenofází u vybraných dřevin na střední Moravě v letech 1984 2005. Monitoring fenologických fází ovocných dřevin včetně BBCH kodů na Slovensku zkoumali Šiška, Mezerová (2006). Vliv teplotních sum na nástup fenofáze počátek kvetení u meruňky obecné vyhodnocovali Středa, Rožnovský (2006). Jabloň domácí je pěstována v termofytiku a v mezofytiku (v orefytiku jen okrajově) na živinami bohatých, humózních půdách. Optimální průměrná roční teplota vzduchu je nad 6,5 C, roční srážky 500 800 mm, nejvyšší hladina podzemní vody 1,5 m (na zakrslých podnožích až 1 m), půdní reakce ph 5,0 7,5; světlomilná (Hejný, Slavík et al. 2003). Hrušeň obecná je pěstována v termofytiku i mezofytiku (okrajově v oreofytiku) na živinami bohatých písčitohlinitých, hlinitých, jílovitohlinitých a nepodmáčených půdách, protože hluboko koření; optimální průměrná roční teplota vzduchu je nad 7,0 C, roční srážky 450 700 mm, nejvyšší hladina podzemní vody 1,8 m a půdní reakce ph 5,5 7,5; ze všech ovocných druhů nejlépe snáší znečištění ovzduší oxidem siřičitým; kultivary se rozmnožují štěpováním na hrušeň planou, méně na kdouloň obecnou (Hejný, Slavík et al. 2003). Meruňky náležejí mezi teplomilné dřeviny, které rostou nejlépe na sušších, teplých, dobře propustných půdách, zásobených živinami. Vhlké a zamokřené půdy nesnášejí; přiměřená závlaha, zejména v letních měsících však příznivě ovlivňuje výnosy. Stromy se vysazují na svahy obrácené k jihu, popř. k jihovýchodu nebo jihozápadu. Oblasti pěstování jsou vymezeny v podstatě roční izotermou 8 C a červencovou izotermou 18 C. Nejvhodnější je nadmořská výška 200-350 m s ročním množstvím srážek 550-600 mm. Nevhodné jsou údolní polohy s teplotními inverzemi. Meruňka v době klidu snese souvislý mráz až do -30 C nesnáší však zimní a jarní kolísání teplot. Nejvíce citlivé na mráz jsou mladé plody, které opadávají již při -1 C. Klimaticky je nejvhodnější rychlý přechod zimy do jara bez velkých teplotních výkyvů. Meruňky plodí 4-5 rokem, v 20-25 letech počínají odumírat. Stromy trpí často klejotokem a tzv. mrtvicí, kdy předčasně hynou jednotlivé větve nebo celé stromy (Hejný, Slavík et al. 2003). Višeň obecná se pěstuje v sadech a zahradách po celém území, především však v termofytiku a nižších polohách mezofytika. Ve vyšších polohách, i když je višeň odolnější než třešeň, nepřináší již pravidelné dobré výnosy. Na horní hranici submontánního stupně se pěstuje zpravidla již jen ojediněle, a mnohdy jen jako pěstitelská zvláštnost (max.: Bílé Karpaty, Nová Lhota, ca 800 m). Podobně rozšířené jsou i zplanělé rostliny, které však zpravidla, zejména ve vyšších polohách, nedosahují vysokého věku (Hejný, Slavík et al. 2003). Ořešák královský se pěstuje hojně na celém území (Hejný, Slavík et al. 2003), s výjimkou horských a lokálně klimaticky drsných oblastí. Optimum pro pěstování je v planárním a kolinním stupni, kde také občas zplaňuje a proniká i do přirozených nebo polopřirozených porostů. V suprakolinním stupni (výjimečně i v submontánním) je pěstování omezeno na příznivá chráněná stanoviště (max.: Krkonoše, Jánské Lázně, 700 m; Kašperské hory, ca 700 m). Materiál a metodika V rámci fenologického pozorování jsou dle metodiky ČHMÚ u jabloně domácí a hrušně obecné sledovány následující fenofáze: rašení smíšených pupenů, první listy, butonizace, počátek kvetení, plný rozkvět, počátek opadu korunních plátků, konec kvetení, tvorba pupenů, ukončení růstu letorostů, sklizňová zralost, konec opadu listí. U ořešáku královského jsou sledovány fenofáze rašení listových pupenů, první listy, počátek kvetení samčích květů, plný rozkvět, konec kvetení, sklizňová zralost a konec opadu listí. U meruňky obecné jsou zapisovány fenofáze rašení květních pupenů, rašení listových pupenů, butonizace, počátek kvetení, plný rozkvět, první listy, konec kvetení, tvorba pupenů a sklizňová zralost. U višně obecné jsou sledovány fenofáze rašení listových 88

pupenů, rašení květních pupenů, butonizace, počátek kvetení, plný rozkvět, první listy, počátek opadu korunních plátků, konec kvetení, tvorba pupenů, sklizňová zralost a konec opadu listí. Datum sklizně je rovněž zapisováno u výše popisovaných rostlinných druhů (Český hydrometeorologický ústav, 2009). Za sledované období 1991 až 2010 jsme vyhodnotili různé odrůdy vybraných ovocných dřevin (jabloň domácí, hrušeň obecná, meruňka obecná, višeň obecná a ořešák královský). Statistické výpočty byly provedeny pomocí aplikace Microsoft Excel. V místě pozorování fenologických stanic nejsou ve většině případů zároveň umístěny klimatologické stanice, proto jsme pro výpočty doplňkových meteorologických charakteristik spočetli tzv. technické řady potřebných meteorologických prvků pro geografické souřadnice fenologických stanic. Metodika výpočtu byla následující: před samotným výpočtem technických řad byly vstupní údaje z klimatologických stanic ČHMÚ podrobeny kontrole kvality dat použitím softwaru ProClimDB (Štěpánek, 2009). Metodika detekce chyb v měřeních kombinuje několik postupů, např. porovnání diferencí se sousedními stanicemi, porovnání s očekávanou hodnotou vypočtenou s očekávanou hodnotou vypočtenou pomocí geostatických metod atp., výsledkem této kombinace je, že ji lze snadno automatizovat. Po opravě chyb byly řady homogenizovány použitím několika statistických testů, různých referenčních řad, iterací testování-posouzení-oprava nehomogenit. Oprava nehomogenit byla provedena přímo v denních údajích (více např. in Štěpánek et al., 2009). Pro každou stanici byly dále pomocí geostatických metod doplněny chybějící hodnoty v období 1991 až 2010. Z těchto homogenních a doplněných staničních řad byly nakonec vypočteny nové technické řady ve vybraných bodech (odpovídajících polohám původních stanic). Samotný výpočet technických řad vychází z metody IDW, kdy použité údaje okolních stanic jsou nejprve standardizovány na nadmořskou výšku bodu, pro který počítáme novou řadu (Štěpánek et al., 2011) a poté je váženým průměrem spočtena nová hodnota. Nastavení parametrů výpočtů se liší pro každý meteorologický prvek. K technickým řadám pro geografické souřadnice fenologických stanic za období 1991 až 2010 byly pro následné zpracování přiřazeny výsledky nástupu fenologických fází rostlinného druhu na příslušné fenologické stanici v daném roce. Z takto připravených dat byly vypočítány meteorologické charakteristiky podle následujícího postupu: pentádní teplota vzduchu byla spočtena jako průměrná teplota vzduchu pěti dní za sebou následujících před dnem nástupu vybrané fenofáze v daném roce. Teplota vzduchu v den nástupu fenofáze již nebyla do výpočtu zahrnuta, vzhledem k tomu, že metodický pokyn neukládá pozorovateli přesnou hodinu obchůzky na sledovaných lokalitách. Sumy teploty vzduchu, úhrny slunečního svitu a počet dní se srážkovým úhrnem alespoň 1 mm ve vybraných fenofázových intervalech byly spočteny v celém tomto intervalu (tedy zahrnují den nástupu fenofáze). Teplotní sumy jsou zpracovány jako sumy průměrných denních teplot vzduchu v daném fenofázovém intervalu ( D), úhrny slunečního svitu jako součet denních úhrnů slunečního svitu ve fenofázovém intervalu (hod) a počet dní se srážkovým úhrnem větší nebo rovným 1 mm vychází z denních úhrnů srážek ve vybraných dnech fenofázového intervalu odpovídající zvolenému kriteriu. Výsledky a diskuse V tabulkách 1 až 5 jsou uvedeny průměrná data nástupu vybraných vegetativních a generativních fenofází včetně pentádní teploty vzduchu ke dni nástupu fenofáze. 89

Tab. 1 Jabloň domácí (Malus domestica Borkh.) průměrné datum nástupu vybrané fenofáze Table 1 Apple (Malus domestica Borkh.) selected phenophase onset mean date Rašení smíšených pupenů (BBCH 07) Počátek kvetení (BBCH 61) Konec kvetení (BBCH 69) Opad listí (BBCH 97) Odrůda * ** * ** * ** * ** Idared 27. 3. 6,7 22. 4. 13,2 7. 5. 13,8 4. 12. 2,6 Spartan 6. 4. 7,6 27. 4. 13,0 8. 5. 13,8 17. 11. 4,1 Golden 13. 4. 7,3 7. 5. 12,6 18. 5. 14,2 20. 11. 2,8 Delicious Pozn: * - průměrné datum nástupu fenofáze, ** - pentádní teplota vzduchu ke dni nástupu fenofáze Tab. 2 Hrušeň obecná (Pyrus communis (L.) Gaert.) průměrné datum nástupu vybrané fenofáze Table 2 European pear (Pyrus communis (L.) Gaert.) selected phenophase onset mean date Rašení smíšených pupenů (BBCH 07) Počátek kvetení (BBCH 61) Konec kvetení (BBCH 69) Opad listí (BBCH 97) Odrůda * ** * ** * ** * ** Williamsova 26. 3. 6,5 20. 4. 12,0 2. 5. 13,9 7. 11. 5,9 Čáslavka Lucasova 29. 3. 6,4 22. 4. 11,6 5. 5. 13,3 7. 11. 5,7 Konference 6. 4. 6,2 28. 4. 11,5 8. 5. 13,6 10. 11. 4,7 Pozn: * - průměrné datum nástupu fenofáze, ** - pentádní teplota vzduchu ke dni nástupu fenofáze Tab. 3 Meruňka obecná, odrůda Velkopavlovická (Armeniaca vulgaris Lam.) průměrné datum nástupu vybrané fenofáze Table 3 Apricot (Armeniaca vulgaris Lam.) selected phenophase onset mean date Rašení listových pupenů (BBCH 07) Počátek kvetení Konec kvetení Opad listí (BBCH 61) (BBCH 69) (BBCH 97) Odrůda * ** * ** * ** * ** Velké 5. 4. 8,0 7. 4. 9,9 19. 4. 11,5 30. 10. 6,6 Pavlovice (200 m n. m.) Želešice (230 m n. m.) Holovousy (345 m n. m.) 4. 4. 7,7 10. 4. 9,3 19. 4. 11,3 10. 11. 5,6 12. 4. 7,9 19. 4. 9,2 28. 4. 11,5 10. 11. 4,8 Pozn: * - průměrné datum nástupu fenofáze, ** - pentádní teplota vzduchu ke dni nástupu fenofáze 90

Tab. 4 Višeň obecná (Cerasus vulgaris L.) průměrné datum nástupu vybrané fenofáze Table 4 Morello (Cerasus vulgaris L.) selected phenophase onset mean date Rašení listových pupenů (BBCH 07) Počátek kvetení (BBCH 61) Konec kvetení (BBCH 69) Opad listí (BBCH 97) Odrůda * ** * ** * ** * ** Záhoračka 3. 4. 7,4 21. 4. 11,0 2. 5. 13,9 23. 10. 6,6 Ujfehertoi Furtos 30. 3. 7,5 21. 4. 10,9 6. 5. 13,7 31. 10. 6,2 Morela 10. 4. 6,9 1. 5. 10,4 11. 5. 13,6 28. 10. 5,9 pozdní Pozn: * - průměrné datum nástupu fenofáze, ** - pentádní teplota vzduchu ke dni nástupu fenofáze Tab. 5 Ořešák královský (Juglans regia L.) průměrné datum nástupu vybrané fenofáze Table 5 Common Walnut (Juglans regia L.) selected phenophase onset mean date Rašení listových pupenů (BBCH 07) Počátek kvetení samčích květů (BBCH 61) Konec kvetení Opad listí (BBCH 69) (BBCH 97) Odrůda * ** * ** * ** * ** Polopapírek 7. 4. 8,2 30. 4. 14,1 10. 5. 15,2 24. 10. 8,0 Krapáč 13. 4. 9,3 30. 4. 14,3 8. 5. 14,1 29. 10. 7,7 Apollo 23. 4. 11,1 8. 5. 13,3 19. 5. 13,5 26. 10. 6,1 Pozn: * - průměrné datum nástupu fenofáze, ** - pentádní teplota vzduchu ke dni nástupu fenofáze Grafy 1 až 5 představují dynamiku trvání kvetení včetně butonizace v letech 1991 2010. 91

Jabloň domácí (odrůda Idared) - trvání doby kvetení včetně butonizace na stanici Lhenice (562 m n.m.) Rok 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999 1998 1997 1996 1995 1994 1993 1992 1991 Butonizace - počátek kvetení Počátek kvetení - konec kvetení 1 21 41 61 81 101 121 141 161 Den v roce Obr.1 Jabloň domácí (Malus domestica Borkh.) trvání kvetení včetně butonizace Fig. 1 Apple (Malus domestica Borkh.) - flowering season duration including inflorescence emergence Rok 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999 1998 1997 1996 1995 1994 1993 1992 1991 Hrušeň obecná (odrůda Konference) - trvání doby kvetení včetně butonizace, stanice Holovousy (345 m n. m.) Butonizace - počátek kvetení Počátek kvetení - konec kvetení 1 21 41 61 81 101 121 141 161 Den v roce Obr. 2 Hrušeň obecná (Pyrus communis (L.) Gaert.) trvání kvetení včetně butonizace Fig. 2 European pear (Pyrus communis (L.) Gaert.) flowering season duration including inflorescence emergence 92

Meruňka obecná (odrůda Velkopavlovická) - trvání doby kvetení včetně butonizace na stanici Velké Pavlovice (200 m n. m.) Rok 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999 1998 1997 1996 1995 1994 1993 1992 1991 Butonizace - počátek kvetení Počátek kvetení - konec kvetení 1 21 41 61 81 101 121 141 Den v roce Obr. 3 Meruňka obecná, odrůda Velkopavlovická (Armeniaca vulgaris Lam.) trvání kvetení včetně butonizace Fig. 3 Apricot (Armeniaca vulgaris Lam.) flowering season duration including inflorescence emergence 93

Višeň obecná (odrůda Morela pozdní) - trvání doby kvetení včetně butonizace na stanici Lhenice (562 m n. m.) Rok 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999 1998 1997 1996 1995 1994 1993 1992 1991 Butonizace - počátek kvetení Počátek kvetení - konec kvetení 1 21 41 61 81 101 121 141 161 Den v roce Obr. 4 Višeň obecná (Cerasus vulgaris L.) trvání kvetení včetně butonizace Fig. 4 Morello (Cerasus vulgaris L.) flowering season duration including inflorescence emergence Ořešák královský (odrůda Papírek) - trvání doby kvetení od počátku samčích květů do konce kvetení na stanici Litoměřice (200 m n. m.) Rok 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999 1998 1997 1996 1995 1994 1993 1992 1991 Počátek kvetení samčích květů - konec kvetení 1 21 41 61 81 101 121 141 161 Den v roce Obr. 5 Ořešák královský (Juglans regia L.) trvání kvetení Fig. 5 Common Walnut (Juglans regia L.) flowering season duration 94

Tabulky 6 až 10 uvádějí trvání intervalu od rašení po opad listí včetně sumy teploty vzduchu ( D), trvání slunečního svitu a počtu dní se srážkovým úhrnem alespoň 1 mm v tomto intervalu. Tabulka 6 Jabloň domácí (Malus domestica Borkh.) průměrné trvání intervalu mezi nástupy fenofází včetně meteorologických charakteristik Table 6 Apple (Malus domestica Borkh.) selected phenophase onset average interval duration including meteorological characteristics Rašení smíšených pupenů opad listí Odrůda * ** *** **** Idared 252 3359 1590 62,3 Spartan 225 3331 1529 57,8 Golden Delicious 221 3047 1432 76,5 Pozn: * - trvání intervalu (dny), ** - suma teploty vzduchu ( D), *** - trvání slunečního svitu (hod.), **** - počet dní se srážkovým úhrnem > 1 mm Tabulka 7 Hrušeň obecná (Pyrus communis (L.) Gaert.) průměrné trvání intervalu mezi nástupy fenofází včetně meteorologických charakteristik Table 7 European pear (Pyrus communis (L.) Gaert.) selected phenophase onset average interval duration including meteorological characteristics Rašení smíšených pupenů opad listí Odrůda * ** *** **** Williamsova 123 2218 928 38,0 Čáslavka Lucasova 133 2041 897 34,5 Konference 139 2280 958 44,7 Pozn: * - trvání intervalu (dny), ** - suma teploty vzduchu ( D), *** - trvání slunečního svitu (hod.), **** - počet dní se srážkovým úhrnem > 1 mm Tabulka 8 Meruňka obecná, odrůda Velkopavlovická (Armeniaca vulgaris Lam.) průměrné trvání intervalu mezi nástupy fenofází včetně meteorologických charakteristik Table 8 Apricot, species Velkopavlovická (Armeniaca vulgaris Lam.) - selected phenophase onset average interval duration including meteorological characteristics Rašení listových pupenů opad listí Stanice * ** *** **** 208 3337 1518 48,7 Velké Pavlovice (200 m n. m.) Želešice (230 m n. m.) Holovousy (345 m n. m.) 220 3338 1489 55,6 212 2980 1298 65,9 Pozn: * - trvání intervalu (dny), ** - suma teploty vzduchu ( D), *** - trvání slunečního svitu (hod.), **** - počet dní se srážkovým úhrnem > 1 mm 95

Tabulka 9 Višeň obecná (Cerasus vulgaris L.) průměrné trvání intervalu mezi nástupy fenofází včetně meteorologických charakteristik Table 9 Morello (Cerasus vulgaris L.) selected phenophase onset average interval duration including meteorological characteristics Rašení listových pupenů opad listí Odrůda * ** *** **** Záhoračka 203 3268 1470 51,2 Ujfehertoi Furtos 215 3166 1405 58,3 Morela pozdní 197 2882 1265 60,6 Pozn: * - trvání intervalu (dny), ** - suma teploty vzduchu ( D), *** - trvání slunečního svitu (hod.), **** - počet dní se srážkovým úhrnem > 1 mm Tabulka 10 Ořešák královský (Juglans regia L.) průměrné trvání intervalu mezi nástupy fenofází včetně meteorologických charakteristik Table 10 Common Walnut (Juglans regia L.) selected phenophase onset average interval duration including meteorological characteristics Rašení listových pupenů opad listí Odrůda * ** *** **** Polopapírek 200 3282 1489 47,2 Krapáč 199 3258 1441 50,8 Apollo 186 2692 1146 63,2 Pozn: * - trvání intervalu (dny), ** - suma teploty vzduchu ( D), *** - trvání slunečního svitu (hod.), **** - počet dní se srážkovým úhrnem > 1 mm Závěr Dynamika nástupu fenofází u všech pěti zkoumaných ovocných dřevin byla ve sledovaném období 1991 až 2010 je velmi variabilní. Na časnost či opoždění fenofází má vliv průběh počasí v daném roce, druh odrůdy a stanovištní podmínky na sledovaných lokalitách. U jabloně domácí v průměru nastává rašení smíšených pupenů od 26. března do 17. dubna. Zalisťování začíná většinou současně s butonizací, v průměru mezi 5. dubnem a 2. květnem. První generativní fenofáze butonizace v průměru nastává mezi 12. dubnem a 5. květnem, kvetení mezi 19. dubnem a 7. květnem a odkvět mezi 3. a 20. květnem. Jablka dozrávají časově velmi proměnlivě v průměru mezi 30. srpnem a 11. říjnem (v závislosti od odrůdy). Opad listí přichází v průměru mezi 7. listopadem a 4. prosincem. V období mezi rašením smíšených pupenů a nástupem prvních listů uplyne v průměru 14 dní, mezi butonizací a počátkem kvetení 6 dní a doba kvetení trvá v průměru 13 dní. Jabloň domácí dozrává v průměru za 133 dní po odkvětu. Vegetační období vymezíme-li jej od rašení smíšených pupenů po opad listí trvá v průměru 230 dní. Tři různé odrůdy (Spartan, Idared a James Grieve) vykazují téměř u všech fenofází (kromě rašení smíšených pupenů a konce opadu listí) celkovou tendenci k dřívějšímu nástupu fenofází. U hrušně obecné v průměru nastává rašení smíšených pupenů od 26. března do 15. dubna, zalisťování začíná většinou současně s butonizací, v průměru mezi 16. dubnem a 27. dubnem. První generativní fenofáze butonizace v průměru nastává mezi 16. dubnem a 28. dubnem, kvetení mezi 20. dubnem a 30. dubnem a odkvět mezi 2. květnem a 10. květnem. Hrušky dozrávají velmi variabilně, v závislosti od odrůdy v průměru mezi 2. září a 4. říjnem. V období mezi rašením smíšených pupenů a nástupem prvních listů uplyne v průměru 18 dní, mezi butonizací a počátkem kvetení 5 dní 96

a doba kvetení trvá v průměru 11 dní. Hrušeň dozrává v průměru za 135 dní po odkvětu. Vegetační období vymezíme-li jej od rašení smíšených pupenů po opad listí trvá v průměru 218 dní. U meruňky obecné v průměru nastává rašení listových pupenů od 26. března do 12. dubna, zalisťování v průměru mezi 14. a 27. dubnem (7 až 11 dní po rozkvětu). Meruňka obecná je nejdříve kvetoucím ovocným stromem, je obzvlášť citlivá na jarní mrazy. Začínají kvést před olistěním, první generativní fenofáze butonizace v průměru nastává mezi 3. a 16. dubnem, kvetení začíná v průměru za 2 až 6 dní po butonizaci, tedy mezi 7. a 19. dubnem, odkvět mezi 17. a 28. dubnem. Kvetení trvá v průměru 11 dní. Dozrávání meruněk je velmi různorodé, v závislosti na odrůdě nastává v průměru mezi 8. a 27. Červencem, v průměru za 99 dní od začátku kvetení resp. Za 88 dní po odkvětu. Opad listí přichází v průměru mezi 27. říjnem a 10. listopadem. Vegetační období vymezíme-li jej od rašení listových pupenů po opad listí trvá v průměru 212 dní. Odrůda Velkopavlovická vykazuje celkovou tendenci k dřívějšímu nástupu u všech fenofází. U višně obecné v průměru nastává rašení listových pupenů mezi 27. březnem a 11. dubnem. Zalisťování začíná většinou pár dní po butonizaci, v průměru mezi 17. dubnem a 4. květnem. První generativní fenofáze butonizace v průměru nastává mezi 14. dubnem a 28. dubnem, kvetení mezi 21. dubnem a 2. květnem; odkvět mezi 3. až 16. květnem. Višně dozrávají v průměru mezi 4. a 23. červencem. Opad listí přichází v průměru mezi 14. říjnem a 9. listopadem. V období mezi rašením listových pupenů a nástupem prvních listů uplyne v průměru 22 dní, mezi butonizací a počátkem kvetení 6 dní a doba kvetení trvá v průměru 13 dní. Višeň dozrává v průměru za 67 dní po odkvětu. Vegetační období, vymezíme-li jej od rašení listových pupenů po opad listí, trvá v průměru 207 dní. Odrůda Morela pozdní (stanice Lhenice) u rašení listových pupenů a sklizňové zralosti vykazuje tendenci k pozdějšímu nástupu, odrůda Záhoračka (stanice Morkůvky) vykazuje tendenci k pozdějšímu nástupu u zralosti sklizňové a opadu listí a odrůda Ujfehertoi Furtos (stanice Dětkovice) u zralosti sklizňové vykazuje tendenci k pozdějšímu nástupu, u ostatních fenofází je vykazován posun do dřívějších datumů. U ořešáku královského v průměru nastává rašení listových pupenů na sledovaných stanicích a u vybraných odrůd od 7. do 23. dubna. Zalisťování začíná většinou pár dní před počátkem kvetení samčích květů (v průměru 9 dní), mezi 16. dubnem a 5. květnem. První generativní fenofáze počátek kvetení samčích květů v průměru nastává mezi 28. dubnem a 11. květnem, odkvět mezi 7. a 19. květnem. Ořechy dozrávají velmi proměnlivě, v průměru mezi 19. září a 1. říjnem. Opad listí začíná v průměru mezi 23. říjnem a 6. listopadem. V období mezi rašením listových pupenů a nástupem prvních listů uplyne v průměru 11 dní, doba kvetení trvá v průměru 9 dní. Ořešák královský dozrává v průměru za 134 dní po odkvětu. Vegetační období, vymezíme-li jej od rašení listových pupenů po opad listí, trvá v průměru 197 dní. Všechny analyzované odrůdy vykazují za 20leté období celkovou tendenci k dřívějšímu nástupu fenofází (kromě fenofáze sklizňová zralost a konec opadu listí). Dedikace Příspěvek byl zpracován a publikován s podporou projektu MŠMT České republiky č. OC09029 Atlas fenologie Česka. Použitá literatura BAGAR, R., NEKOVÁŘ, J., 2007: Tendence nástupu jarních generativních fenofází vybraných ovocných dřevin na střední Moravě v období 1984 2005. Meteorologický časopis 10, 2007, s. 37-42 COUFAL, L. et al, 2004. Fenologický atlas. 1. vydání. Praha: ČHMÚ. 264 s. ISBN 80-86690-21-0. 97

HEJNÝ, SLAVÍK, et al., 2003: Květena ČR 2. Praha, Academia, 540 s. ISBN 80-200-1089-0, METODICKÝ PŘEDPIS č. 3, 2009. Návod pro činnost fenologických stanic ovocné plodiny. Praha: Český hydrometeorologický ústav. 90 s. NEKOVÁŘ, J., HÁJKOVÁ, L., 2010. Fenologická pozorování v Česku Historie a současnost. Praha: Meteorologické zprávy, ročník 63, č. 1, s. 13 20. ISSN 0026-1173. PIFFLOVÁ, L. et al., 1956: Příručka pro fenologické pozorovatele. Hydrometeorologický ústav Praha, 1956, 152 s. D 571503 STŘEDA, T., ROŽNOVSKÝ, J., 2006: Vliv teplotních sum na nástup fenofáze počátek kvetení u meruňky (Prunus armeniaca L.). Fenologická odezva proměnlivosti podnebí, Brno 22. 3. 2006, ISBN 80-86690-35-0 ŠIŠKA, B., MEZEROVÁ, I., 2006: Fenologický monitoring ovocných drevín na SPU a v podmienkach SROV. Fenologická odezva proměnlivosti podnebí, Brno 22.3.2006, ISBN 80-86690-35-0 ŠTĚPÁNEK, P.,2009. : ProClimDB software for processing climatological datasets. CHMI, regional office Brno. http://www.climahom.eu/procdata.html Kontaktní adresa: Ing. Lenka Hájková, ČHMÚ, pobočka Ústí nad Labem, Kočkovská 18, P. O. BOX 2, 400 11 Ústí nad Labem Kočkov, e-mail: hajkova@chmi.cz, tel. 472706036 98