AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL. v ČESKÉ REPUBLICE. Aktualizace za rok 2002. Základní údaje a fakta. Zpracoval: sekretariát Sdružení AP. Důvěrné!

SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU AUTOMOTIVE INDUSTRY ASSOCIATION Důvěrné! Určeno jen pro potřeby firem zapojených do činnosti Sdružení automobilového průmyslu! AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL v ČESKÉ REPUBLICE Základní údaje a fakta Aktualizace za rok 22 Zpracoval: sekretariát Sdružení AP Praha, květen 23 Sdružení AP Evidovaný výtisk č.: sekr.

O B S A H 1. Úvod 1.1. Vývoj českého hospodářství a průmyslové výroby 1.2. Pozice automobilového průmyslu v českém hospodářství 1.3. Postavení firem autoprůmyslu v anketách a soutěžích 1.4. PODNIK ROKU 22 v českém automobilovém průmyslu 1.5. Ekonomický výhled ČR na rok 23 strana 2 4 8 14 16 18 2. Stav a vývoj automobilového průmyslu ČR 27 2.1. Vývoj výroby vozidel 27 2.2. Rozvoj výroby skupin, dílů a příslušenství vozidel 42 2.3. Přehled firem zapojených do Sdružení AP (stav k 23.5.23) 47 2.4. Základní struktura členské základny Sdružení AP 5 2.5. Vlastnická struktura 52 2.6. Počty pracovníků 56 2.7. Průměrné mzdy 6 2.8. Vývoj základních ekonomických ukazatelů 67 2.9. Výzkumně vývojová základna 81 2.1. Stav v oblasti certifikace systémů 84 2.11. Sociální dialog a kolektivní vyjednávání ve firmách 86 3. Složení vozového parku v České republice 89 3.1. Údaje Centrálního registru vozidel 89 3.2. Ukázky zpracování možných výstupů 98 4. Vývoj českého trhu a dovozy vozidel 15 4.1. Osobní automobily a užitková vozidla kat. N1 15 4.2. Nákladní automobily, autobusy, motocykly, přípojná vozidla 116 4.3. Údaje z Generálního ředitelství cel 132 4.4. Shrnutí 142 5. Zapojení a spolupráce s jinými organizacemi 146 5.1. Tuzemsko (vnitřní vztahy) 146 5.2. Zahraničí (vnější vztahy) 149 5.3. Shrnutí 153 6. Problematika řešená v rámci Sdružení AP 154 6.1. Oblasti související s hlavní činností Sdružení AP 154 6.2. Další problematika členské základny 156 7. Výsledky hospodaření Sdružení AP za rok 22 158 8. Závěr 159 Související podklady: STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČR 1998-22 ROČENKA SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU 23 SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU v ČR (stav k 31.12.22) Soubor: APCR22.DOC 1 Sdružení AP, květen 23

1. Úvod Roční přehledy českého automobilového průmyslu jsou sekretariátem Sdružení automobilového průmyslu vydávány od roku 1994 (pod stejným názvem byly zpracovány souhrny za roky 1993 až 21). Tento materiál tedy opět svým obsahem a skladbou navazuje na předchozí vydání a má identickou základní strukturu. V dílčích částech je oproti předchozím vydáním doplněn o další pohledy nebo naopak zúžen (místo detailních podrobností je zde proveden odkaz na již dříve vydané materiály, resp. některé každoročně se opakující části s neměnnými údaji byly vynechány). Při zpracování přehledu se vycházelo především z údajů předaných firmami zapojenými do činnosti Sdružení AP, v některých částech jsou však použita i data z jiných zdrojů. V případech, kdy některé firmy z různých důvodů neposkytly veškeré požadované údaje (resp. za některé firmy nebyla potřebná data k dispozici), bylo v příslušných částech použito kvalifikovaných odhadů, které však ve svých důsledcích neovlivňují celkovou vypovídací schopnost tohoto přehledu. Dále je třeba upozornit, že některé údaje v tomto přehledu se nepatrně liší od údajů uvedených v dříve vydaných materiálech Sdružení AP. Pro zpracování tohoto podkladu byly již použity konečné (tedy upřesněné) údaje jednotlivých firem za rok 22. Současně jsou v tomto přehledu soustředěny podklady pro případné posouzení souhrnných výsledků tohoto oboru v porovnání s jinými průmyslovými odvětvími. Předkládaný materiál AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL V ČESKÉ REPUBLICE - ZÁKLADNÍ ÚDAJE A FAKTA - aktualizace za rok 22, spolu s dalšími zpracovanými publikacemi ( STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČESKÉ REPUBLIKY 1998-22, ROČENKA 23 ), tvoří tedy základní informační i argumentační soubor podkladů, který je možno využít při jednání s orgány státní správy, dalšími vládními či nevládními institucemi, odborovými organizacemi či zahraničními partnery. Tyto základní podklady jsou v průběhu roku sekretariátem Sdružení AP průběžně doplňovány dalšími statistickými materiály a údaji z databanky Sdružení AP, jako jsou měsíční STATISTICKÉ ÚDAJE O VÝROBĚ, PRODEJÍCH A DOVOZECH VOZIDEL či pololetní ÚDAJE O POČTECH PRACOVNÍKŮ A PRŮMĚRNÝCH PLATECH nebo podrobná publikace o SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU V ČESKÉ REPUBLICE. Tyto podklady jsou zasílány v rámci informačního systému Sdružení AP převážně elektronickou poštou (E-mail), pravidelně jsou základní i podrobnější údaje zveřejňovány i na internetových stránkách Sdružení AP (podrobnější většinou v rubrice Jen pro členy ). **************************** Záměrem tohoto každoročně zpracovávaného dokumentu je dát představitelům členské základny Sdružení AP jednotný pohled na stav a význam automobilového průmyslu České republiky. Vychází se přitom z předpokladu, že firmy Sdružení AP tvoří cca 8 až 9 % */ automobilového průmyslu jako oboru (při vyjádření objemem produkce). V letošním roce bylo proto navíc osloveno dalších 16 automobilových firem nezapojených dosud do činnosti Sdružení AP se žádostí o poskytnutí údajů (seznam viz tabulka 1.1.). Z těchto 16 firem předalo použitelné základní podklady pouze 7 firem (v přehledu označeny tučným písmem). Jejich souhrnné výsledky jsou tam, kde je to možné, uvedeny vždy pod čarou u příslušného grafu, tabulky či textu. Firma ITW Pronovia, s.r.o. neposkytla údaje za rok 21 (nebyla proto do přehledu zařazena) a firma Soubor: APCR22.DOC 2 Sdružení AP, květen 23

SCHWARZMÜLLER s.r.o., Žebrák zaslala dopis vysvětlující důvod pro nepředání údajů; další firmy bez reakce. Tabulka 1.1. oslovená firma (abecedně) 1. AUTOBATERIE s.r.o., Česká Lípa 2. AVON Automotive a.s., Rudník 3. DELPHI PACKARD ELECTRIC ČR, s.r.o., Bakov nad Jizerou 4. DURA Automotive Cz, s.r.o., Blatná 5. EVOBUS BOHEMIA s.r.o., Holýšov 6. FAURECIA LECOTEX a.s., Tábor 7. ITW Pronovia, s.r.o., Velká Bíteš 8. JAWA Divišov, a.s., Divišov 9. JOHNSON CONTROLS AUTOMOBILOVÉ SOUČÁSTKY k.s., Česká Lípa 1. KOVOPLAST Chlumec nad Cidlinou, a.s. 11. MITAS a.s., Praha 12. RONAL CR, s.r.o., Jičín 13. SEMPERFLEX Optimit, a.s., Odry 14. SCHWARZMÜLLER s.r.o., Žebrák 15. SIEMENS Automobilové systémy, s.r.o., Frenštát pod Radhoštěm 16. WITTE Nejdek, spol. s r.o. --------------------------------------------------- */ Jestliže vykázaný objem produkce (= tržby za firmy Sdružení AP + 7 dalších firem, které poskytly úplné základní údaje) činil 353 149,5 mil. Kč, tak se firmy Sdružení AP na tomto objemu podílely 92,44 %. Lze však dále odhadnout, že tržby dalších firem českého autoprůmyslu (od kterých nejsou žádné údaje k dispozici) mohou být na hodnotě cca 35 miliard Kč. Podíl firem zapojených do činnosti Sdružení AP by pak činil 84,1 %. **************************** Společné setkání představitelů firem Sdružení AP u příležitosti konání výstav AUTOTEC nebo AUTOSALON je prvním místem, kde jsou uvedené materiály předávány členské základně Sdružení AP a základní údaje z nich jsou prezentovány před odbornou a novinářskou veřejností. Tento přehled je spolu se STATISTIKOU AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČESKÉ REPUBLIKY 1998-22 a ROČENKOU 23 zpracován, tak jako v minulém roce, i v elektronické podobě na CD ROM. **************************** V roce 22 byla vytvořena nová podoba internetových stránek Sdružení AP. Internetová adresa (doména) se přitom nezměnila. Pro členskou základnu Sdružení AP je vytvořena samostatná stránka (přístup přes heslo), kde jsou umístěny kompletní materiály vydávané sekretariátem Sdružení AP s možností jejich stažení. http://www.autosap.cz Jen pro členy Tato sekce je přístupná pouze členům Sdružení automobilového průmyslu. Heslo pro přístup Současné přístupové heslo: jaro213 Případná změna hesla bude členské základně Sdružení AP včas sdělena. Zpracoval: Ing. Šípek Soubor: APCR22.DOC 3 Sdružení AP, květen 23

1.1. Vývoj českého hospodářství a průmyslové výroby Vývoj makroekonomických ukazatelů ČR (HDP, průmyslová produkce, export) je pravidelnou součástí úvodu této každoročně vydávané publikace. V průběhu roku 22 došlo ze strany ČSÚ, tak jako tomu bylo obvykle i v předchozích letech, k dílčímu zpřesnění hodnot růstu HDP (přepočtení). Diagram č. 1.1.1. zachycuje vývoj HDP (podle naposledy zveřejněných údajů ČSÚ) ve stálých cenách roku 1995 a diagram č. 1.1.2. pak vývoj v cenách běžných (vždy v absolutním a poměrovém vyjádření). mil. Kč 1 8 1 6 1 4 1 2 1 8 6 4 2 Vývoj HDP v ČR v letech 199 až 22 (STÁLÉ CENY roku 1995, rok 199 = 1%) 1 512 626 1 542 221 1 449 4 1 44 35 1 381 49 1 429 329 1 414 422 1 421 43 1 467 285 1 281 1 1 274 5 1 275 3 1 33 644 1,% 88,4% 87,9% 88,% 89,9% 15% 16,4% 14,4% 1% 11,2% 99,4% 98,6% 95% 97,6% 98,% 95,3% 9% 199 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 13% 125% 12% 115% 11% Pramen: Publikace "Ukazatele hospodářského a sociálního vývoje ČR 199-4. čtvrtletí 22", ČSÚ 23 Diagram č. 1.1.1. 85% 8% mil. Kč 2 35 2 1 1 85 1 6 1 35 1 1 1,% 85 6 626 189 Vývoj HDP v ČR v letech 199 až 22 (BĚŽNÉ CENY, rok 199 = 1%) 22,5% 1 679 921 1 566 968 188,9% 1 381 49 162,9% 1 182 784 12,4% 134,6% 1 2 278 753 767 842 622 268,3% 25,2% 33,8% 317,% 293,7% 1 984 833 1 92 293 1 839 88 363,4% 347,4% 2 275 69 2 175 238 199 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 34% 3% 26% 22% 18% 14% 1% 6% Pramen: Publikace "Ukazatele hospodářského a sociálního vývoje ČR 199-4. čtvrtletí 22", ČSÚ 23 Diagram č. 1.1.2. V dalším diagramu (č. 1.1.3.) jsou pak znázorněny indexy meziročních nárůstů HDP a to jak ve stálých cenách roku 1995, tak v cenách běžných. Podíly jednotlivých odvětví na tvorbě HDP ČR v roce 22 znázorňuje diagram č. 1.1.4. Soubor: APCR22.DOC 4 Sdružení AP, květen 23

4% Meziroční indexy růstu HDP v ČR v letech 1991 až 22 3% 2% 1% % -1% 1991/199-2% 2,4% 21,1% 15,9% 16,8% 13,5% 11,8% 9,6% 9,5% 3,4% 4,3% 4,6% 5,9% 7,2% 4,3% 2,2% 3,3% -,5%,1% -,8% -1,%,5% 3,1% 2,% 1992/1991 1993/1992 1994/1993 1995/1994 1996/1995 1997/1996 1998/1997 1999/1998 2/1999-11,6% ve stálých cenách roku 1995 v běžných cenách 21/2 22/21 Pramen: Publikace "Ukazatele hospodářského a sociálního vývoje ČR 199-4. čtvrtletí 22", ČSÚ 23 Diagram č. 1.1.3. Diagram č. 1.1.4. Mezinárodní porovnání (dle Svazu průmyslu a dopravy ČR) Pro porovnání ekonomické úrovně jednotlivých zemí je doporučováno využívání parity kupní síly, což je takový poměr mezi měnami, který vyjadřuje schopnost zakoupit stejný soubor statků v obou zemích. Lze odhadnout, že v roce 22 hrubý domácí produkt České republiky vztažený na obyvatele při přepočtu pomocí běžné parity kupní síly dosáhl cca 15 USD, což odpovídá přibližně 58 % ekonomické úrovně EU-15. Výkonnost ČR v porovnání s Portugalskem a Řeckem jako nejméně rozvinutými státy EU je přibližně o 2 % nižší. Ostatní středoevropské kandidátské země (s výjimkou Slovinska) mají nižší ekonomickou úroveň v porovnání s ČR. Soubor: APCR22.DOC 5 Sdružení AP, květen 23

Rozdíl mezi přepočtem pomocí běžné parity kupní síly a pomocí směnného kurzu je dán komparativní cenovou hladinou HDP. Ta je v České republice i přes zhodnocení směnného kurzu stále ještě poměrně nízká, dosahuje pouze cca dvou třetin úrovně nejméně rozvinutých zemí EU a poloviny vzhledem k EU - 15. Alternativní přepočet prostřednictvím běžného směnného kurzu bere v úvahu tržní ocenění měny (jako důsledek ekonomické konkurenceschopnosti) a z něho vyplývající různou úroveň cenových hladin. Odhad HDP na obyvatele v roce 22 činí přibližně 6 7 USD, což je 3 % úrovně EU - 15. V tomto vyjádření dosahuje česká ekonomika zhruba polovičního výkonu proti ekonomikám Řecka, Portugalska a je o třetinu nižší než u Slovinska. Diagram č. 1.1.5. I realizovaný přírůstek ve výši necelých 5 USD za 6 let (1995-21) ukazuje, že přiblížení k průměru EU -15 bude dlouhodobou záležitostí. Diagram č. 1.1.6. Vedle vývoje HDP je neméně důležitým faktorem ukazujícím na pozici ekonomiky trend v průmyslové výrobě. Dle údajů ČSÚ vychází, že v roce 22 došlo Soubor: APCR22.DOC 6 Sdružení AP, květen 23

k růstu průmyslové výroby a to o 3,47 % (údaj za r. 21 = 1 892 171 mil. Kč, předběžný údaj za rok 22 = 1 957 818 mil. Kč). Podle dříve publikovaných údajů Svazu průmyslu a dopravy a po dílčím upřesnění za roky 21 a 22 se tržby z průmyslové činnosti po roce 199 vyvíjely tempem znázorněným v diagramu č. 1.1.7. 12, Vývoj tržeb z prů myslové č innosti v Č R (rok 199 = 1%, tj. 1 856 479 mil. Kč ) 1, 8, 6, 4, 1, 78,3 72,1 64,7 66,1 71,9 76,4 81,2 87,3 88,4 99,7 1 1,9 15,5 2,, 199 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 Diagram č. 1.1.7. Pramen: SP Č R, MPO Č R, Č SÚ I v roce 22, zejména v jeho počátku, ovlivňoval řadu ukazatelů rychle sílící kurs české měny (Kč). Přes několik intervencí České národní banky došlo od počátku r. 21 do konce dubna 22 ke zpevnění české koruny vůči EUR o více než 15 %. Vývoj (vůči EUR) v roce 21 a 22 (do konce dubna) zachycují diagramy č. 1.1.8., 1.1.9., vývoj kurzu vůči USD v roce 21 a 22 pak diagram č. 1.1.1. Zpracoval: Ing. Šípek Diagram č. 1.1.8. Soubor: APCR22.DOC 7 Sdružení AP, květen 23

Diagram č. 1.1.9. Diagram č. 1.1.1. Zdroj: SP ČR 1.2. Pozice automobilového průmyslu v českém hospodářství 1.2.1 Podíl na průmyslové výrobě ČR Je možno konstatovat, že vývoj v českém automobilovém průmyslu, tak jako v uplynulých letech, přispěl k růstu průmyslové výroby v ČR. Firmy zapojené do činnosti Sdružení AP dosáhly v roce 22 tržeb ve výši 326 452,5 mil. Kč, v roce 21 bylo vykázáno 34 8,2 mil. Kč (to je nárůst o 7,1 %). Podíl firem zapojených do Sdružení AP na celkových tržbách z průmyslové činnosti trvale roste (viz diagram č. 1.2.1.) a v roce 22 dosáhl hodnoty 16,67 %. Z dosažené výše tržeb z průmyslové činnosti lze odhadnout, že podíl firem Sdružení AP na tvorbě HDP České republiky se blíží 7 %. Soubor: APCR22.DOC 8 Sdružení AP, květen 23

Zároveň ale nutno uvést, že při vyloučení vlivu nárůstu členské základny v roce 21 (tedy při porovnání za stejný počet firem podle stavu ke konci roku 22) činil meziroční nárůst tržeb 22/21 pouze 1,75 % (za rok 21 by takto byly vykázány tržby ve výši 32 842,8 mil. Kč). Celkový nárůst tržeb z průmyslové činnosti (za celou ČR) však činil 3,47 %. Výše tržeb firem Sdružení AP v roce 22 přitom byla, vzhledem k silnému exportnímu zaměření automobilového průmyslu, negativně ovlivněna kurzem Kč. mil. Kč 2 5 2 Podíl firem zapojených do Sdružení AP na průmyslové činnosti ČR (vyjádřeno objemem tržeb) 1 957 818 1 85 872 1 892 171 1 62 76 1 64 51 1 57 142 1 419 211 16,67% 2% 1 5 1 334 797 16,11% 1 21 141 1 227 521 14,74% 13,37% 15% 11,52% 1 1,59% 1% 6,68% 6,58% 7,98% 5 326 452,5 5,53% 8 259, 67 917, 87 863, 113 211,6 159 663,3 186 778, 219 32,4 272 9,9 34 8,2 5% 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 průmyslová výroba celkem z toho firmy Sdružení AP podíl Sdružení AP 3% 25% % Tržby z průmyslové činnost celkem - údaj za rok 21 korigován, za rok 22 předběžný údaj ČSÚ. Diagram č. 1.2.1. --------------------------------------------------- Objem tržeb dalších sedmi firem, které poskytly údaje potřebné pro zpracování tohoto materiálu (seznam firem viz úvod tabulka č. 1.1.), činil v roce 22 celkem 26 697 mil. Kč. Celkově vykázaný objem tržeb firem českého autoprůmyslu tak dosáhl 353 149,5 mil. Kč. Při zahrnutí těchto výsledků je podíl domácího automobilového průmyslu na průmyslové činnosti ČR na hodnotě 18,4 %. Lze odhadnout, že skutečný podíl bude ještě vyšší (mezi 18,5 až 19,5 %, resp. blížící se 2 % - viz diagram č. 1.2.1a.). Podíly automobilového prů myslu v Č R na prů myslové produkci Č R v roce 22 ostatní automobilové firmy (odhad) 1,79% o statn í prů mysl v Č R 8,1 7% 7 autom obilových firem (m im o Sdruže ní AP) 1,36% firmy Sdružení AP 16,67% firm y Sdružení AP 7 autom obilových firem (m im o Sdružení AP) ostatní autom obilové firm y (odhad) ostatní prů mysl v ČR Diagram č. 1.2.1a. 1 % = 1 957 818 mil.k č 1.2.2. Podíl na exportu ČR Nadále vzrůstá podíl českého autoprůmyslu na celkovém exportu ČR; za firmy Sdružení automobilového průmyslu (dále také Sdružení AP) činil v roce 22 tento Soubor: APCR22.DOC 9 Sdružení AP, květen 23

podíl 19,14 % (viz diagram č. 1.2.2.). Podíl vývozně nejúspěšnější české firmy ŠKODA AUTO přitom v roce 22 dosáhl hodnoty 9,66 % celkového exportu ČR (v roce 21 to bylo 9,91 %). Podíl firmy ŠKODA AUTO na exportu vykázaném za všechny firmy zapojené do Sdružení AP činil 5,48 % (v r. 21 to bylo 56,64 %). Za celou ČR došlo v porovnání 22/21 ke snížení exportu zhruba o 1,4 % (z 1 269 634, mil. Kč v roce 21 na 1 251 884, mil. Kč v roce 22). Firmy zapojené do Sdružení AP však vykázaly nárůst exportu o 7,85 % (nezahrnut vliv rozšíření členské základny v roce 22). I při vyloučení vlivu zvýšeného počtu členů (tedy při porovnání za stejný počet firem) byl zaznamenán nárůst exportu o 3,43 % (za rok 21 by byl takto vykázán vývoz ve výši 231 619,1 mil. Kč). mil. Kč 1 4 1 2 1 8 6 4 2 Podíl firem Sdružení automobilového průmyslu na celkovém exportu ČR 1 269 634 1 251 884 3% 1 121 99 25% 98 756 834 227 2% 61 68 79 261 16,99% 17,29% 17,5% 19,14% 15% 13,41% 14,61% 1% 239 56, 193 871,7 222 127,7 8,97% 154 353,4 95 93,2 121 863, 53 952, 5% % 1996 1997 1998 1999 2 21 22 export ČR ce lk e m z toho firmy Sdružení AP podíl Sdružení AP Celkový export ČR za rok 22 = předběžný údaj ČSÚ, za předchozí roky zpřesněno - viz pramen. Pramen: Publikace "Ukazatele hospodářského a sociálního vývoje ČR", ČSÚ 23 Diagram č. 1.2.2. --------------------------------------------------- Export dalších sedmi firem (mimo Sdružení AP) činil v r. 22 celkem 18 74,7 mil. Kč (oproti roku 21 nárůst o více než 5 %!). Celkově vykázaný objem vývozu českých automobilových firem tak dosáhl 258 3,7 mil.kč. Při zahrnutí této hodnoty dosahuje podíl domácího automobilového průmyslu na exportu ČR hodnoty 2,63 %. Lze opět odhadnout, že skutečný podíl bude ještě vyšší (mezi 21, až 22, % - viz diagram č. 1.2.2a.). Podíly automobilového prů myslu v Č R na vývozu Č R za rok 22 ostatní automobilové firmy (odhad) 1,44% 7 autom obilových fire m (m im o Sdružení AP) 1,5% firmy Sdružení AP 1 9,1 4% ostatní export Č R 77,93% firm y Sdružení AP 7 automobilových firem (mimo Sdružení AP) ostatní autom obilové firm y (odhad) ostatní export Č R Diagram č. 1.2.2a. 1 % = 1 251 884 mil.kč Soubor: APCR22.DOC 1 Sdružení AP, květen 23

1.2.3. Vliv na obchodní bilanci ČR Dlouhodobě je vykazováno kladné saldo zahraničního obchodu firem zapojených do činnosti Sdružení AP, vypočtené za celý obor automobilového průmyslu. Vývoj tohoto ukazatele za uplynulých 7 let (od roku 1996 do roku 22) je uveden v diagramu č. 1.2.3. mil. Kč 9 8 7 6 5 4 3 2 1 3 57, Souhrnné saldo zahraničně obchodní bilance vytvořené firmami Sdružení AP (včetně dovozů všech vozidel do ČR) 18 949, 35 521, 45 31,6 74 935,9 8 157,1 8 42,7 1 996 1 997 1 998 1 999 2 21 22 Diagram č. 1.2.3. Na straně dovozů do ČR jsou přitom zahrnuty nejen veškeré dovozy pro výrobní potřebu firem Sdružení AP a dovozy investičního charakteru realizované firmami Sdružení AP, ale i dovozy všech (nových i ojetých) motorových a přípojných vozidel do ČR. Druhou stranu bilance tvoří vykázaný export všech firem (jeho výše viz diagram č. 1.2.2.). Výsledné saldo tak ovlivňuje jednoznačně a pozitivně celkovou zahraničně obchodní bilanci ČR v uplynulých letech. Pokud očistíme dosaženou obchodní bilanci o dovozy vozidel (ty na rozdíl od dovozů pro výrobní spotřebu a dovozů investic mají na obchodní bilanci jednoznačně pouze negativní vliv), vychází čisté saldo obchodní bilance vypočtené pouze za automobilový průmysl (firmy Sdružení AP) trvale rostoucí a vysoce kladné - přesahuje hodnotu 14 miliard Kč (viz diagram 1.2.4.). mil. Kč 16 14 12 1 Č isté saldo zahraničně obchodní bilance vytvořené firmami Sdružení AP (nezahrnuje dovozy vozidel do Č R) 8 6 119 375,7 131 873,5 14 226,9 4 2 4 48,7 61 932, 71 71, 85 54,7 1 996 1 997 1 998 1 999 2 21 22 Diagram č. 1.2.4. Soubor: APCR22.DOC 11 Sdružení AP, květen 23

V roce 22 došlo ke zvýšení automobilových dovozů a současně ke změně jejich struktury. Vzrostl dovoz pro výrobní potřebu firem (za rok 22 celkem za 95 82 mil. Kč oproti 74 698 mil. Kč za rok 21) a dovoz vozidel (za rok 22 v celních hodnotách celkem 59 824 mil. Kč oproti 51 716 mil. Kč v roce 21), ke snížení však došlo v dovozech investičního charakteru (za rok 22 to bylo celkem 3 531 mil. Kč oproti 15 556 mil. Kč za rok 21). Grafické vyjádření struktury automobilových dovozů za rok 22 je znázorněno v diagramu č. 1.2.5., struktura za rok 21 je uvedena na diagramu č. 1.2.6. Struktura "dovozů do automobilového průmyslu ČR" v r. 22 dovozy pro výrobní potřebu firem Sdružení AP 6,19% dovozy všech vozidel do ČR 37,59% dovozy investic firmami Sdružení AP 2,22% 1% = 159 157,37 mil.kč Diagram č. 1.2.5. Struktura "dovozů do automobilového průmyslu ČR" v r. 21 dovozy pro výrobní potřebu firem Sdružení AP 52,62% dovozy všech vozidel do ČR 36,43% dovozy investic firmami Sdružení AP 1,96% 1% = 141 97,56 mil.kč Diagram č. 1.2.6. 1.2.4. Porovnání dalších ukazatelů K předchozím uvedeným výsledkům je třeba podotknout, že s ohledem na relativně vysoké absolutní hodnoty růstu jednotlivých ukazatelů v předchozích letech nemůže docházet k tak výrazným procentním nárůstům v ekonomických kategoriích Soubor: APCR22.DOC 12 Sdružení AP, květen 23

jako jsou např. tržby z vlastní výroby, přidaná hodnota, export apod. Do popředí vystupují požadavky na udržení určitých relací mezi těmito kategoriemi a vlastními náklady, včetně mzdových. Dosavadní vývoj relace mezi růstem výroby, růstem přidané hodnoty a platovými nárůsty v souhrnu za firmy zapojené do činnosti Sdružení AP je uveden v diagramu č. 1.2.7. nárůst objemu produkce a přidané hodnoty 45% 4% 35% 3% 25% 2% 15% 1% 5% % Porovnání meziročních nárůstů výroby, přidané hodnoty a mezd v rámci firem Sdružení automobilového průmyslu 29,37% 28,85% 41,3% 4,58% 17,27% 19,72% 16,5% 16,98% 19,71% 17,41% 11,14% 24,44% 12,33% 11,69% 13,93% 11,11% 9,19% 8,% 5,56% 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 nárůst tržeb růst přidané hodnoty růst průměrné mzdy Diagram č. 1.2.7. 7,1% 9,8% 4,75% 45% 4% 35% 3% 25% 2% 15% 1% 5% % mzdový růst Z diagramu č.1.2.7. je patrné, že poměr mezi růstem mezd na jedné straně a růstem přidané hodnoty a růstem tržeb na straně druhé byl ve znázorněném časovém období relativně dobře nastaven a dochází k jeho postupné optimalizaci ve vazbě na vývoj ostatních ekonomických parametrů. Průměrná mzda ve firmách zapojených do Sdružení AP v roce 22 dosáhla 17 55 Kč, což je o 4,75 % více než v roce 21 (v přepočtu na stejnou strukturu členské základny) a o 11,45 % více než činil za rok 22 zveřejněný celorepublikový průměr (15 77 Kč). Objem produkce (tržeb) na jednoho pracovníka v roce 22 se u firem Sdružení AP rovnal 3 35,68 tis. Kč a přidaná hodnota na pracovníka dosáhla 625,38 tis. Kč. Počet pracovníků v automobilovém průmyslu ČR je stabilní (k 31.12.22 to v rámci firem Sdružení AP bylo 98 755 osob) s tendencí mírného meziročního zvyšování počtu zaměstnanců. --------------------------------------------------- Průměrná mzda u dalších sedmi automobilových firem (nezapojených do Sdružení AP) v roce 22 činil 17 279 Kč. V těchto firmách bylo k 31.12.22 zaměstnáno 8 549 osob. U dalších poměrových ukazatelů bylo u těchto 7 firem dosaženo v průměru také obdobných výsledků jako u firem Sdružení AP objem produkce činil 3 122,82 tis. Kč na 1 pracovníka a přidaná hodnota 684,23 tis. Kč na 1 pracovníka. 1.2.5. Základní vlastnická struktura Důležité a pro automobilový průmysl v ČR již charakteristické jsou též jasně vyhraněné vlastnické vztahy, což je patrné z diagramu č. 1.2.8. Podrobnější údaje Soubor: APCR22.DOC 13 Sdružení AP, květen 23

(vývoj, počty firem, podíly jednotlivých zemí a další) jsou pak včetně příslušných komentářů uvedeny v kapitole 2.5. tohoto materiálu. Podíly vlastníků firem Sdružení AP na hodnotě základního jmění Investiční fondy a společnosti 1,7% DIK 2,1% FNM,% Ostatní 28,7% Zahraniční partner 67,5% 1% = 49 991,98 mil. Kč (základní jmění všech firem Sdružení AP) Diagram č. 1.2.8. Zpracoval: Ing.Šípek 1.3. Postavení firem autoprůmyslu v anketách a soutěžích Členské firmy Sdružení automobilového průmyslu patří díky své úspěšnosti k favoritům nejrůznějších soutěží a anket, které pořádají nezávislé organizace a instituce. Také v roce 22 výsledky těchto žebříčků jednoznačně reflektovaly významné postavení a prestiž automobilového průmyslu v ekonomice České republiky. Exportér roku 8. ročník této ankety pořádané Hospodářskou komorou ČR opět potvrdil roli automobilového průmyslu jako významného vývozce. Ve všech pěti vyhlášených kategoriích se firmy automobilového průmyslu dostaly mezi tři nejlepší. Ve čtyřech kategoriích zvítězily, ve třech dokonce obsadily první tři místa. Nejúspěšnějším exportérem byla ŠKODA AUTO, která obsadila první místo ve dvou kategoriích ( absolutní objem exportu za období 1993 až 21 a objem exportu za rok 21 ). V kategorii nárůst exportu 1993 až 21 získala 4. místo. V kategoriích hodnotících objem vývozu, tedy absolutní objem exportu za období 1993 až 21 a objem exportu za rok 21 figuruje mezi prvními padesáti kromě vítězné ŠKODY AUTO dalších 12 firem autoprůmyslu, převážně členů Sdružení AP (dále uváděni tučně) AUTOPAL, BOSCH DIESEL, DURA AUTOMOTIVE CZ, F.X.MEILLER Slaný, GUMOTEX, HELLA AUTOTECHNIK, LUCAS VARITY, MITAS, SPLINTEX CZECH, TATRA, VALEO AUTOKLIMATIZACE a VDO ČESKÁ REPUBLIKA. Stále rostoucí význam a podíl dodavatelského sektoru automobilového průmyslu na exportu se projevil především v kategoriích měřených nárůstem exportu, v nichž dodavatelé autoprůmyslu jasně dominovali a obsadili zmíněná první tři místa. V kategorii nárůst exportu 2 až 21 bylo pořadí: 1. BOSCH DIESEL, 2. VALEO AUTOKLIMATIZACE, 3. HELLA AUTOTECHNIK. Mezi 5 hodnocenými firmami bylo celkem Soubor: APCR22.DOC 14 Sdružení AP, květen 23

14 firem (tedy plných 28 %) z oblasti autoprůmyslu. Mimo již zmíněné se jako šestá umístila společnost LUCAS VARITY a na dalších místech DURA AUTOMOTIVE, FEDERAL MOGUL FRICTION PRODUCTS, MITAS, HAYES LEMMERZ AUTOKOLA, ŠKODA AUTO, SPLINTEX CZECH, AUTOPAL, VDO ČESKÁ REPUBLIKA a TATRA. V kategorii nárůst exportu 1993 až 21 zvítězila členská firma Sdružení AP - SPLINTEX CZECH následována firmami AUTOPAL, MITAS a ŠKODA AUTO (mezi 38 hodnocenými bylo 6 firem z autoprůmyslu, kromě již uvedených také ČZ Strakonice a GUMOTEX). V nově vyhlášené kategorii střední exportér bylo hodnoceno 1 firem. I v této kategorii mělo Sdružení AP zástupce na stupních vítězů, když firma BRISK Tábor obsadila 3. místo. Soutěž Exportér roku (ale i některé další soutěže a ankety) se vyhodnocuje pouze na základě přihlášek jednotlivých firem. Řada dalších firem autoprůmyslu, vysoce úspěšných v minulých letech a s výbornými výsledky ve sledovaném období, se proto ve výsledkových listinách neobjevila. Z členských firem sdružení AP se jedná například o společnosti BARUM CONTINENTAL, CONTINENTAL TEVES, KAROSA a další. Při započtení jejich exportních výsledků by bylo uvedené hodnocení pro český automobilový průmysl ještě příznivější. 1 obdivovaných firem - v absolutním pořadí vyhlášeném v březnu 23 se mezi prvními deseti prosadily členské firmy Sdružení AP; ŠKODA AUTO (1. místo), dále HELLA AUTOTECHNIK, KAROSA a BARUM CONTINENTAL. 1 českých nejlepších firem 22 - v této soutěži zvítězila společnost ŠKODA AUTO (1. místo), dále se mezi stovkou nejlepších firem objevil BRISK Tábor. Subdodavatel roku 22 ocenění uděluje státní agentura CzechInvest pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Zde se znovu projevil prudký pozitivní rozvoj dodavatelů z řady našich členských firem. Členské firmy Sdružení AP tuto soutěž doslova ovládly. Zvítězily ve všech třech vyhlášených kategoriích a navíc obsadily i dvě druhá místa. V kategorií strojírenství zvítězila společnost ČZ STRAKONICE. V kategorii elektrotechnika bylo pořadí: 1. BTV PLAST, 2. KES- KABELOVÉ A ELEKTRICKÉ SYSTÉMY. Rovněž první dvě místa v kategorii subdodavatelé v automobilovém průmyslu obsadily členské firmy Sdružení AP 1. místo GALVIA, 2. místo GEMI CZECH. Pro tuto kategorii je navíc příznačné, že i cílové firmy, pro něž jsou subdodávky určeny, z velké části působí v automobilovém průmyslu, často v rámci Sdružení AP. Mezi odběrateli, kteří vítězným společnostem soutěže zajistili přední místa, se tak objevují HELLA AUTOTECHNIK, DENSO MANUFACTURING CZECH, AISIN SEIKI a další. Stále významnějším prvkem podporujícím podnikatelskou úspěšnost firem je způsob, jakým komunikují se svým okolím, především se svými zákazníky. Z tohoto důvodu proto nepřekvapuje, že nejúspěšnější členské firmy Sdružení AP mají výborně fungující nástroje pro externí i interní komunikaci. To se odráží i v různých přehledech a soutěžích věnovaných této oblasti. BARUM CONTINENTAL se např. může pochlubit nejnavštěvovanějším internetovým obchodem s pneumatikami v ČR. ŠKODA AUTO dosáhla hned dvou ocenění. Český klub public relations ji v soutěži 8 firemních periodik udělil cenu Zlatý středník 22 za nejlepší obsahovou a grafickou podobu časopisu Škoda Mobil. Internetové stránky firmy ŠKODA AUTO pak od Akademie českého internetu obdržely ocenění Zavináč 22 za první místo v kategorii firemních internetových prezentací. Soubor: APCR22.DOC 15 Sdružení AP, květen 23

Postavení členských firem Sdružení automobilového průmyslu mezi špičkou českého průmyslu není náhodné. Je logicky dáno týmovou prací spjatou s kvalitami vedoucích pracovníků. Ti se též, možno říci již tradičně, zúčastňují i soutěže Manažer roku, kde také obsazují přední místa. Loňský, v pořadí již desátý ročník této soutěže doznal určitých změn v systému hodnocení. Manažerem odvětví v automobilovém průmyslu za rok 22 se stal generální ředitel firmy LUCAS VARITY Ing. Ervín Appelfeld, který byl i jedním z finalistů hlavní soutěže Manažer roku 22 (vyhlašuje se pouze vítěz této soutěže - podle neoficiálních údajů se Ing. Appelfeld umístil mezi všemi finalisty na 2.- 3. místě). 1.4. PODNIK ROKU 22 v českém automobilovém průmyslu Zpracoval: Ing.Kyncl + Ing.Šípek Členové Sdružení AP projevili zájem, aby i v dalších ročnících pokračovala interní soutěž firem, která pod názvem Podnik roku má tak za období roku 22 již své páté pokračování. Kritéria soutěže, s ohledem na porovnatelnost jejich výsledků, zůstávají shodná s předchozími ročníky. Postupem jednotlivých období se ukázalo, že byla zvolena tak, aby bez jakýchkoliv subjektivních hledisek umožnila vyhodnotit úspěšné firmy Sdružení AP. Prvních pět firem, bez určení pořadí, bude odměněno pamětními plaketami a vyhodnocení soutěže se uskuteční při zasedání Rady ředitelů Sdružení AP. Údaje, ze kterých bylo čerpáno pro zpracování jednotlivých kritérií, byly obsahem Databázového listu Sdružení AP pro rok 22 a do soutěže se tak automaticky zapojila každá firma, která sekretariátu Sdružení AP tento vyplněný Databázový list zaslala. Na hodnotící kritéria byly firmy upozorněny přímo v Databázových listech. Zpracování a vyhodnocení podkladů jednotlivých firem zabezpečoval sekretariát Sdružení automobilového průmyslu. Představenstvo projednalo a schválilo výsledky na svém zasedání dne 23. května 23 s tím, že při jejich vyhodnocení nebyly shledány žádné nedostatky. Z hlediska vlastního zpracování výsledků 5. ročníku soutěže je třeba uvést, resp. připomenout: kritéria pro soutěž byla tato: - absolutní hodnota (objem) exportu v roce 22 (mil. Kč) - přidaná hodnota na pracovníka v roce 22 (mil. Kč/pracovník) - nárůst celkových tržeb z vlastní výroby (index 22/21) všechna kritéria měla stejnou váhu, celkové pořadí bylo stanoveno na základě součtu umístění v jednotlivých kategoriích podklady pro soutěž za rok 22 byly zpracovány z celkem 119 došlých Databázových listů firem zapojených do činnosti Sdružení automobilového průmyslu. Při pohledu na jednotlivá soutěžní kritéria je možné konstatovat: Absolutní objem exportu ŠKODA AUTO (1. místo, podíl na exportu všech firem Sdružení AP dosáhl 5,48 %) obhájila tuto pozici v rámci Sdružení automobilového průmyslu a současně potvrdila pověst i nejúspěšnějšího exportéra v rámci celé ČR. Firma ROBERT BOSCH odbytová společnost (2. místo, podíl na exportu firem Sdružení AP 7,34 %) zastřešuje podniky výrobců příslušenství koncernu ROBERT BOSCH v ČR. Na dalších místech se v hodnocení dle tohoto kritéria umístily firmy v pořadí BARUM CONTINENTAL, Soubor: APCR22.DOC 16 Sdružení AP, květen 23

CONTINENTAL TEVES CR, AUTOPAL a VALEO AUTOKLIMATIZACE. Pro zajímavost je možno uvést, že tyto firmy se umístily prakticky ve stejném pořadí jako v roce 21. Přidaná hodnota na pracovníka Je jedním z dalších významných poměrových ukazatelů celého odvětví, který charakterizuje určitým způsobem i změnu v produktivitě práce. Je tedy logické, že se stal současně i jedním z kritérií uvedené soutěže. Průměrná hodnota v rámci firem Sdružení AP v roce 22 byla 625,38 tis. Kč na pracovníka. Z hlediska jednotlivých firem jsou značné rozdíly dané zejména charakterem výrob resp. jejich činností. Proto se může na jedné straně objevit např. hodnota 2 128,5 tis. Kč na pracovníka (u firmy TRW CARR) a na druhé straně nejnižší hodnota, která byla zaznamenána (vykázána) u výrobní firmy ve výši 33 827 Kč na pracovníka. Z hlediska vlastního hodnocení se mezi prvními pěti firmami umístily, mimo již zmíněnou firmu TRW CARR, firmy LUCAS VARITY, MATADOR PRAHA, AIRON TECHNIC a VALEO AUTOKLIMATIZACE. Nárůst tržeb z vlastní výroby Ukazatel vyjadřuje nejjednodušším způsobem rozvoj firmy. Na jeho hodnotu má však samozřejmě i vliv výchozí základna předchozího roku. Celkový meziroční index 22/21 byl v rámci Sdružení AP +7,1 %, což představuje ve finančním vyjádření nárůst oproti roku 21 o 21 652,31 mil. Kč. Na prvních pěti místech se dle tohoto ukazatele umístily firmy v pořadí HEKRA OPAVA, RIETER CZ, MTX, EBERSPÄCHER, GEMI CZECH. Podle dosažených výsledků v jednotlivých kategoriích soutěže bylo určeno celkové pořadí, přičemž prvních pět firem se stalo Podniky roku 22 v českém automobilovém průmyslu MUBEA s.r.o. BARUM CONTINENTAL spol. s r.o. VDO ČESKÁ REPUBLIKA s.r.o. FEDERAL-MOGUL FRICTION PRODUCTS a.s. LUCAS VARITY, s.r.o. Pro úplnost informace je v tabulce č. 1.4.1. (na následující stránce) uvedeno pořadí dosažené těmito firmami v hodnocení podle jednotlivých kritérií a dále i výrobní firmy s nejlepším výsledkem v jednotlivých kategoriích soutěže. Soubor: APCR22.DOC 17 Sdružení AP, květen 23

Tabulka č. 1.4.1. objem exportu přidaná hodnota/pracovníka nárůst tržeb bodů (mil. Kč) (mil.kč ) 22/21 celkem MUBEA s.r.o. 19. 1 28 14. 1,1 14. 1,41 47 BARUM CONTINENTAL spol. s r.o. 3. 15 323 15.,98 37. 1,19 55 VDO Česká republika s.r.o. 8. 2 91 33.,63 17. 1,37 58 FEDERAL- MOGUL FP a.s. 23. 1 135 23.,8 15. 1,39 61 LUCAS VARITY, s.r.o. 7. 5 91 2. 1,83 63. 1,9 72 1. místo dle daného kritéria: dosažená hodnota ukazatele: ŠKODA AUTO 12 925,2 TRW Carr 2,13 HEKRA 6,46 --------------------------------------------------- Pokud by se do soutěže zahrnuly i výsledky dalších sedmi firem, nezapojených do činnosti Sdružení AP, doznala by horní část tabulky č. 1.4.1. podstatné změny. Tabulka č. 1.4.1a. objem exportu (mil. Kč) přidaná hodnota/pracovníka (mil.kč na pracovníka) nárůst tržeb 22/21 bodů celkem JOHNSON CONTROLS Automobilové součástky k.s. 5. 7 873 18.,91 5. 1,84 28 DURA Automotive CZ, s.r.o. 1. 2 992 21.,87 12. 1,52 43 MUBEA s.r.o. 24. 1 28 4. 1,1 16. 1,41 54 BARUM CONTINENTAL spol. s r.o. 3. 15 323 15.,98 39. 1,19 57 VDO Česká republika s.r.o. 11. 2 91 35.,63 19. 1,37 65 FEDERAL- MOGUL FP a.s. 28. 1 135 25.,8 17. 1,39 7 LUCAS VARITY, s.r.o. 8. 5 91 2. 1,83 68. 1,9 78 Zpracoval: Ing. Novák + Ing. Šípek 1.5. Ekonomický výhled ČR na rok 23 V loňském roce Výbor OECD pro zpracování ekonomických přehledů EDRC vypracoval ve spolupráci s MZV ČR, MF ČR a dalšími gestory pro spolupráci s OECD v ČR včetně expertů BIAC a TUAC Ekonomický výhled ČR na rok 23. Dále je uveden jeho text v české verzi tak, jak jej sekretariát Sdružení AP obdržel ze Svazu průmyslu a dopravy ČR (převzato, neupravováno). OECD - Ekonomická zpráva o České republice 23 Shrnutí Mikroekonomické reformy a značný fiskální stimul umožnily českému hospodářství dosáhnout za poslední dva roky meziroční růst o 3 procenta spolu s cenovou stabilitou a klesající nezaměstnaností. Široké privatizační iniciativy a štědré investiční pobídky způsobily, že se Česká republika stala hlavním příjemcem přímých zahraničních investic (FDI) mezi evropskými tranzitivními ekonomikami, což výrazně zvyšuje reálné mzdy a směnný kurz s následným problémem konkurenceschopnosti pro zaostávající části domácího průmyslu. Vyvážení mixu makroekonomické politiky a obnova přijatelnějších měnových podmínek budou možné pouze tehdy, jestliže fiskální konsolidace zvrátí nadměrné uvolňování fiskální politiky. Schodky veřejných financí by měly být sníženy pomocí trvalého krácení výdajů, které je však podmíněno provedením potřebných reforem. Ve snaze řešit tento problém hodlá vláda vyhovět doporučení Ekonomické zprávy 21 týkající se správy veřejných výdajů. Větší Soubor: APCR22.DOC 18 Sdružení AP, květen 23

ambice ovšem bude vyžadovat postupné snižování mandatorních výdajů. Provedení reformy důchodového systému, které už by se nemělo dále odkládat, si vyžádá zásadní změny. Parametrické změny, které učiní systém průběžného financování fiskálně udržitelným (tedy zejména přechod na cenovou indexaci), budou muset být doprovázeny rozvojem druhého pilíře, který bude působit proti poklesu náhradových poměrů v systému průběžného financování. Také zdravotní politika není ve střednědobém horizontu fiskálně udržitelná a je nutné soustředit se na nezbytnou lékařskou péči, zvýšit podíl výdajů financovaných ze soukromých zdrojů a umožnit vznik trhu se soukromými zdravotnickými službami, který by absorboval současné nadměrné množství kapacit. Prosazování mikroekonomických reforem je bezodkladně nutné k usnadnění realokace zdrojů, jež je nezbytnou podmínkou překonání zvětšující se propasti mezi prosperujícím sektorem přímých zahraničních investic a domácím průmyslem. Zánik dlouhodobě ztrátových firem, jenž podpoří hospodářský růst, je podmíněn zlepšením pravidel pro konkurzní řízení. Reformy systému daňových úlev jsou nutné k posílení stimulů k najímání pracovní síly. Pokrok ve všech těchto bodech by měl umožnit české ekonomice zvýšit tempo růstu, zachovat sociální soudržnost, usnadnit přistoupení k EU a posléze trvale směřovat k vyšší životní úrovni stávajících členských zemí. Jaké jsou hlavní problémy? Od měnové krize v roce 1997 se podařilo provést důležité ekonomické reformy, které postupně zlepšují podmínky pro podnikání. Přiteklo velké množství přímých zahraničních investic, přilákaných privatizací, daňovými pobídkami a vyhlídkami na přistoupení k EU, a pomohlo modernizovat výrobní kapacitu. Nicméně česká ekonomika zůstala déle než jiné země v transformačním procesu zatížena velkým množstvím špatně fungujících podniků, trpících špatnou správou a řízením společnosti (corporate governance), které byly udržovány při životě zvýhodněnými půjčkami poskytovanými státem kontrolovanými bankami. Hlavní výzvou v této souvislosti je překonání dvojakosti mezi dobře prosperujícím sektorem přímých zahraničních investic a značnou částí českého průmyslu, která potřebuje další restrukturalizaci. Rozšíření růstového stimulu přímých zahraničních investic si vyžaduje přerozdělení zdrojů (zvláště pracovní síly) k jejich produktivnějšímu využití. Aby se nevyhnutelné dočasné propouštění nezměnilo na trvalé vyřazení z trhu práce, a aby zůstala zachována stávající vysoká míra participace a vysoká zaměstnanost, měla by zmíněná reforma zvýšit poptávku po práci a posílit motivaci k přijímání zaměstnání. Je k tomu zapotřebí vytvořit tržní rámec, jenž by prostřednictvím nízkých nákladů na přijímání a propouštění usnadnil rozsáhlý přesun pracovní síly mezi firmami a sektory. Na makroekonomickém poli se Česká republika potýká s obtížným úkolem znovuvyvážení mixu politiky, aby došlo k vytvoření podmínek pro větší finanční stabilitu a aby se zabránilo ztrátě vnější konkurenceschopnosti způsobené nadměrným zvyšováním mezd a přestřelováním směnného kurzu. Fiskální reforma je nezbytná v první řadě proto, aby došlo k posílení velmi slabé fiskální disciplíny, jež se projevila zejména v letech 22-23. Kromě toho je reforma klíčem k řešení problému stále rostoucích výdajů sociálního pojištění a pomůže vytvořit prostor pro snižování daní a zvyšování prorůstových výdajů v oblastech, jako jsou investice do infrastruktury, vzdělání a služby spojené s podporou podnikatelů. Předpokládaný vstup České republiky do Evropské unie v roce 24 posílí rámec pro provádění dalekosáhlých hospodářských reforem, ale také dále zvýší potřebu zůstat na této reformní cestě. Soubor: APCR22.DOC 19 Sdružení AP, květen 23

Co pohání ekonomický růst? Navzdory těsnému spojení s klíčovými obchodními partnery v EU, zvláště s Německem, bylo zpomalení růstu české ekonomiky v roce 22 méně výrazné nežli v západní Evropě. Důvodem, proč reálný meziroční růst dosáhl hodnoty 2,5 %, byl bezpochyby značný fiskální stimulus, jehož příčinou byly volby. Za posílením spotřeby domácností stojí především růst sociálních transferů, dotací na bydlení a mezd ve vládním sektoru, dále pak zvyšování mezd v soukromém sektoru, těžící z napětí na trhu práce, a v neposlední řadě také lepší dostupnost půjček. Výrazné posílení nominálního směnného kurzu v první polovině roku 22 napomohlo většímu poklesu inflace, než se původně očekávalo. Díky tomu dále vzrostly reálné příjmy, pro část podnikatelského sektoru měl však výše popsaný vývoj směnného kurzu vážné nepříznivé následky. Došlo k zhoršení nákladové konkurenceschopnosti a finančních podmínek a k oslabení růstu investic a zaměstnanosti. V důsledku vysoké domácí spotřeby, zhoršující se konkurenceschopnosti a mimořádných záplav na konci léta, se vnější deficit ve druhé polovině roku zvýšil. To však bylo zmírněno zlepšujícími se směnnými relacemi, částečně odrážejícími nižší ceny dovážené ropy a zemního plynu. Deficit běžného účtu pro rok 22 tudíž zůstal pod pěti procenty HDP a byl financován přímými zahraničními investicemi. Jak optimistický je výhled? Oživení vývozních trhů by mělo vést k tomu, že hospodářský růst v letech 23 a 24 opět dosáhne tří procent a překoná je. Rozpočet pro rok 23 sice ještě počítá s fiskální stimulací hospodářského růstu zejména díky zvyšování transferů a mezd ve veřejném sektoru avšak v mnohem menším rozsahu než v předchozím roce. Dynamika hospodářského oživení bude muset být místo toho poháněna rozvojem soukromého sektoru. Zatímco současný plán počítá s tradičním oživením, které se postupně rozšiřuje během sledovaného období, existují značná rizika jeho naplnění. Pokud se urychlí proces zániku firem působících v odvětvích s nízkou výkonností a zároveň motivace k hledání zaměstnání a k najímání pracovních sil zůstane nedostatečná, může dojít k poklesu zaměstnanosti, čímž utrpí důvěra spotřebitelů i hospodářský růst. Úspěšné provedení strukturálních reforem, jež by posílily jak nabídkovou, tak i poptávkovou stranu na trhu práce, spolu se zlepšením podnikatelského prostředí, které urychlí možnost znovuzaměstnání přebytečných pracovních sil, naopak povede k posílení ekonomiky a ke zvýšení potenciálního produktu ve střednědobém horizontu. Jsou měnové podmínky odpovídající? S cílem zvýšit transparentnost a důvěryhodnost, přešla měnová politika k cílování celkové inflace. Centrální banka ve spolupráci s vládou stanovila cílová pásma až do prosince 25. Výrazné zhodnocení měny v první polovině roku 22 spolu s dalšími dočasnými faktory však opět vedlo k tomu, že skutečná inflace byla nižší než inflační cíl. S tím, jak se zhoršovala vnější konkurenceschopnost, stalo se tempo zhodnocování klíčovým problémem měnové politiky. To byl podnět pro jednání centrální banky, která mimo jiné intervenovala na peněžním trhu, opakovaně snížila úrokové sazby a uzavřela důvěryhodnější dohodu s vládou o zpomalení konverze příjmů z privatizace. Tyto snahy od poloviny roku 22 spustily etapu stabilizace jak reálných úrokových sazeb, tak i směnných kurzů, měnové podmínky nicméně zůstaly podle historických standardů pevné. Zdá se, že současný rámec cílování inflace poskytuje tváří v tvář nestálým tržním podmínkám účinný nástroj stabilizace. Bude však třeba rozhodnout, jak přizpůsobit měnové a fiskální rámce, aby umožnily po vstupu do EU v pravý okamžik zahájit účast v kurzovém mechanismu ERM II a měnové unii (EMU). Soubor: APCR22.DOC 2 Sdružení AP, květen 23

Proč je fiskální konsolidace nezbytná? Fiskální politika (fiscal stance) se ve volebním roce 22 značně uvolnila; došlo ke skokovému nárůstu veřejných výdajů blížícímu se třem procentům HDP a ke zvýšení rozpočtového deficitu o téměř dvě procenta HDP. Podle předběžných odhadů na základě hotovostních transakcí dosáhl konsolidovaný deficit pro rok 22 čtyři a půl procenta HDP, pomineme-li výnosy a výdaje spojené s privatizací (pokud se zahrnou výdaje spojené se ztrátami transformačních institucí, dosahuje deficit 7,3 % HDP). Pro rok 23 se počítá s dodatečným fiskálním stimulem, avšak budoucí fiskální výhledy vyvolávají znepokojení, neboť výdaje na penzijní a zdravotní systémy (jak jsou nyní uzákoněny) si vynutí stále se zvyšující převody z rozpočtu; očekává se, že se zdvojnásobí z méně než dvou procent HDP v roce 22 na čtyři procenta v roce 21 a že se znovu zdvojnásobí na osm procent do roku 22. Reformy v těchto oblastech jsou potřebné, aby nedošlo k ohrožení fiskální udržitelnosti. Výdajová reforma je nutná nejen k zajištění fiskální udržitelnosti, ale také k vytvoření prostoru pro opatření k podpoře růstu. Česká republika v současnosti patří mezi země s velkým daňovým zatížením, které přesahuje průměr zemí OECD s nízkými příjmy o více než pět procentních bodů HDP. Vysoké daně, které deformují ekonomické prostředí a snižují motivaci k podnikání i k práci, by proto měly být sníženy. Snížení daňového zatížení práce je také důležité pro vytváření nových pracovních příležitostí. Další fiskální úsilí je nutné ke zlepšení dopravní infrastruktury, vzdělávacího systému, stavu životního prostředí, služeb pro podnikatele a dalších oblastí souvisejících s přibližováním se úrovni vyspělých západoevropských ekonomik. Vláda v současné době posuzuje rozsáhlou reformu veřejných financí, jež by řešila tyto problémy, a jež bere v úvahu reformu veřejné správy (public management reform) popsanou již v Ekonomické zprávě 21. Současné návrhy ovšem zřejmě nejsou dostatečně ambiciózní, aby vedly k dosažení potřebných výsledků; proto se v souvislosti se současnými plány velmi doporučují důraznější strukturální opatření zaměřená na podstatné snížení budoucích mandatorních výdajů. Průběžně financovaný systém důchodového pojištění je největší mandatorní výdajová položka, jejíž předpokládané deficity se během následujících několika let zdvojnásobí z jednoho na dvě procenta HDP a do roku 23 se pravděpodobně budou dále zvyšovat. Současná hodnota skrytého dluhu důchodového systému výrazně převyšuje 1 % HDP. Prvním krokem plánované důchodové reformy by byla úprava klíčových parametrů systému průběžného financování. Například zvažovaný posun k indexaci podle inflace by mohl opět zajistit vyrovnanou bilanci do roku 26 a mírně stoupající přebytky v následujících letech, které by dosáhly dvou procent HDP v polovině dvacátých let 21. stol. Ale samo o sobě by odpovídající snížení náhradových poměrů nebylo dlouhodobě společensky udržitelné, pokud by k dispozici v krátké době nebyly další formy příjmů v důchodovém věku. Bylo by proto třeba vytvořit druhý pilíř penzijního zabezpečení, který by poskytoval další příjem v důchodovém věku tak, jak se váha systému průběžného financování bude postupně snižovat. Lze zvážit i další přístupy a čerpat při tom z řady reformních modelů zavedených v jiných členských zemích OECD. Klíčovým rysem jakéhokoli udržitelného systému je, že dostatečně motivuje starší pracovníky, aby s ohledem na prodlužování očekávané střední délky života zůstávali v zaměstnání déle. Česká republika má pro připravovanou reformu důchodového systému jistou rezervu, a to příjmy z privatizace, které by v několika dalších letech poskytly finanční tlumič. Podstatné ovšem je, aby tato rezerva byla využita k provedení skutečné reformy, a ne jen k dočasnému financování systému, který je z dlouhodobější perspektivy neudržitelný. Soubor: APCR22.DOC 21 Sdružení AP, květen 23

Jak může být i přes vzrůstající náklady zachována komplexní a vysoce kvalitní zdravotní péče? Systém zdravotního zabezpečení je založen na komplexním zdravotním pojištění pro veškeré obyvatelstvo, financovaném z veřejného zdravotního pojištění. Spoluúčast při hrazení zdravotní péče činí neobvykle malý (osm procent) podíl celkových výdajů na zdravotnictví. Tento systém napomohl dosáhnout významného zlepšení ve zdravotním stavu obyvatelstva od počátečních let transformačního procesu, a to tempem, které se (kromě Slovinska) nedá srovnat s žádnou jinou zemí v regionu. I přes nízký podíl spoluúčasti se až dosud dařilo udržet fiskální výdaje na relativně nízké úrovni. Ovšem navzdory nedávnému výraznému zvýšení zůstávají mzdy a ceny ve zdravotnickém sektoru ve srovnání se zbývajícími hospodářskými odvětvími stále nízké, což nelze dlouhodobě udržet. Spolu s těmito tlaky, přidáme-li k nim účinky stárnutí obyvatelstva a nových lékařských technologií, je třeba očekávat podstatné zvýšení nákladů na zdravotnictví. Při současné politice se předpokládá, že se deficit systému veřejného zdravotního pojištění značně zvýší. Řešení těchto naléhavých problémů bude vyžadovat jak zefektivnění poskytované zdravotní péče ve veřejném sektoru, tak i určité zvýšení úlohy soukromých plateb. Zkušenosti z ostatních zemí OECD ukazují, že to je možné bez omezení zásady všeobecného přístupu k nezbytné zdravotní péči. Klíčovým rysem systému zdravotní péče je neobyčejná hustota sítě zdravotnických zařízení financovaných z veřejného zdravotního pojištění a rozsah hrazení léků, které jde daleko za průměr OECD. Kapacita zdravotní péče není ani plně využita, ani zcela zaměřena na nezbytnou lékařskou péči. Mnohé hrazené léky patří mezi volně prodejné výrobky, které si v mnoha jiných zemích OECD platí každý sám. Nezbytná péče by měla být definována úžeji a podle standardů, které jsou obvyklé ve vyspělých zemích OECD. Celkově byly zjištěny nadbytečné stávající kapacity v širokém spektru oblastí od lůžek akutní péče po ambulantní ordinace specialistů. V těchto oblastech připravuje v současné době česká vláda úpravy. Neexistuje jiná cesta než snížení počtu neefektivních zdravotnických zařízení financovaných z veřejného zdravotního pojištění a před škrty ad hoc vynucenými krátkodobými rozpočtovými omezeními by se měla dát přednost koordinovanému přístupu. Zároveň dnes není nastaveno vhodné prostředí pro tržně zaměřené nemocnice a lékařské služby, které mohou být financovány z plateb uživatelů nebo soukromých pojistitelů. Aby byla zachována homogenita dodavatelské sítě a aby se uplatňovala formální spravedlnost přístupu (ačkoli v mnoha oblastech existuje přídělový systém, jež je někdy řešen pomocí nezákonných, ovšem účinných vedlejších plateb), byly tržní mechanismy v této oblasti omezeny přísněji než v mnohých zemích OECD. V důsledku toho se nevytvořil žádný trh pro doplňkové zdravotní pojištění. Trhy by tudíž měly nabízet nadstandardní výkony, reagovat na soukromé požadavky rozmanitých a komfortních služeb a také otevřít prostor pro zdravotnická zařízení a pro zdravotnické odborníky, kteří se stali nadbytečnými v oblasti financované z veřejného zdravotního pojištění. V takových okrajových oblastech by mělo být k dispozici soukromé pojištění, které může přispívat k žádoucímu zvýšení podílu spoluúčasti. Pomoci také může větší kontrola finančních zdrojů z veřejného zdravotního pojištění, např. v oblasti dlouhodobé péče a některých lékařských předpisů. Navíc by všeobecné zavedení soukromých příplatků (vhodným a společensky přijatelným způsobem) mělo být považováno za částečnou alternativu ke zvýšení zdrojů pro úhradu zdravotní péče. Avšak i v případě, že dojde k jistým úpravám ve využívání veřejného zdravotního pojištění a že se podaří zvýšit produktivitu v poskytování zdravotnických služeb, společenský a politický zájem zajistit vysoce kvalitní a všeobecně dostupnou zdravotní péči bude znamenat, že výdaje na Soubor: APCR22.DOC 22 Sdružení AP, květen 23

zdravotnictví v průběhu času porostou. Za uvedeným účelem bude nutné najít prostor k financování zdravotnictví i prostřednictvím rozpočtových úspor v jiných oblastech, což by bylo usnadněno ve střednědobém horizontu výdajovou kázní a vyšším hospodářským růstem. Jak může lepší podnikatelské prostředí zvýšit potenciální růst? Odhady potenciální míry hospodářského růstu - nacházející se v současné době mezi dvěma a půl a třemi procenty - ukazují jasné opožďování se vzhledem k ostatním zemím v regionu. Přestože tyto odhady vycházejí z různých metod, všechny dávají nízký potenciál do souvislosti s neefektivním využíváním vstupů. Tato anomálie, která udržela vysokou míru participace pracovní síly a vysokou míru zaměstnanosti, odráží rychlé tempo neefektivních průmyslových investic v prvním desetiletí transformačního procesu, za bankovnictví sponzorovaného státem a slabé správy a řízení společností a pomalý následný zánik neprosperujících firem. V důsledku toho je velká část pracovních sil využívána v podnicích a odvětvích, která nejsou dostatečně produktivní, aby obstála v domácí a zahraniční konkurenci. Tento problém bude narůstat tak jak bude narůstat rozvoj vysoce produktivního sektoru přímých zahraničních investic, který přispívá k dalšímu růstu reálných mezd a ke zhodnocení měny. Velikost zranitelného průmyslového sektoru se odhaduje na pět až deset procent zaměstnanců; v důsledku zhoršující se konkurenceschopnosti může být tento podíl v současnosti i vyšší. Navzdory významnému impulsu přicházejícímu z rozvíjejícího se sektoru přímých zahraničních investic, kde se produktivita českých závodů blíží úrovním dosahovaným v domácích zemích investorů, zůstávají úroveň a míra růstu produktivity poměrně nízké. Budoucí výkonnost ekonomiky bude významnou měrou záviset na překonání vznikající duality v podnikatelském sektoru a na kvalitě a tempu vzájemného působení a stimulace produktivity mezi mezinárodními a domácími firmami. Restrukturalizace podniků bude ovlivněna mikroekonomickými a institucionálními podmínkami pro převzetí zahraničními společnostmi, pro zeštíhlování, fúze a slučování podniků, a to do té míry, do jaké tyto podmínky usnadní přesun lidských a finančních zdrojů k jejich lepšímu využití. Aby politici pomohli restrukturalizovaným firmám v růstu, měli by odstranit překážky pro kotování na burze a pro investování tím, že dále posílí důvěryhodnost dozoru nad finančním trhem, výkaznictvím a správou a řízením podniků. To napomůže překonat rozčarování veřejnosti z výsledků kuponové privatizace v devadesátých letech 2. století. Podnikatelské prostředí je závislé na transparentní legislativě a na kompetentní státní správě. Konkurzní řízení, zánik a přebírání neživotaschopných podniků jsou těžkopádné procesy, jež v současné době trvají příliš dlouho. Jak fyzický a pro společnosti specifický lidský kapitál, tak i další nehmotný majetek firem, které jsou v platební neschopnosti, je často uvězněn v bezvýchodné situaci s opevněným vedením firmy. Zákon o konkursu a vyrovnání, od roku 1993 devatenáctkrát upravený, je soudní mocí často interpretován ve prospěch bývalého vedení firmy, velmi často z důvodů krátkodobé ochrany zaměstnanosti. Věřitelé a noví vlastníci jsou od obnovy neprosperujících firem odrazováni. Vybírají si a snaží se získat spíše firmy v likvidaci než podniky, u nichž proběhlo vyrovnání. V současné době se připravuje návrh nového zákona o bankrotech, který má za cíl vyjasnit a posílit práva a povinnosti všech stran v krizových firmách. Přijetí zákona by se mělo uspíšit a soudy by měly být vyškoleny a vybaveny tak, aby došlo k jeho rychlému provádění. Špatné (nonperforming) úvěry, které jsou v portfoliu České konsolidační agentury a které se týkají 7 nefinančních firem, 5 bytových a 6 malých zemědělských družstev a jež Soubor: APCR22.DOC 23 Sdružení AP, květen 23

pokrývají pohledávky s nominální hodnotou blížící se 15 % HDP, by měly být nadále prodávány tržním způsobem. Prvotní zkušenosti s počínajícími prodeji jsou povzbudivé, i přes zbytečně dlouhá zdržení při jejich uskutečňování; některé restrukturalizační aktivity byly spuštěny zjevně úspěšně. Pokud jde o korupci, stoupla snaha českých orgánů dostat co nejvíce případů k soudu, což velmi pravděpodobně zvýší povědomí veřejnosti a bude mít žádoucí účinek na pochybné praktiky. Jsou mzdy a pracovní smlouvy dostatečně pružné, aby usnadnily realokaci pracovních sil do produktivnějších odvětví? Vyjednávání o mzdě mezi zaměstnavateli a zaměstnanci v zásadě probíhá takovým způsobem, který odráží situaci ve firmě. Odvětvová jednání o mzdách s odbory, představujícími 3 % pracovní síly, vyúsťují v kolektivní smlouvy, které nejsou závazné pro podniky, jež nemají odborové organizace. Vláda však pravidelně využívá svého zákonem zaručeného práva rozšířit platnost těchto smluv na některá odvětví, jako je stavebnictví, textilní průmysl a kovovýroba, aby předešla mzdovému dumpingu. Tato politika má však zejména pro menší zranitelné firmy nepříznivé důsledky a brání přerozdělení pracovní síly do ziskovějších firem tím, že narušuje mzdové signály. Zákony a nařízení týkající se zaměstnanosti nejsou pružné a zvláště postupy upravující masové propouštění jsou příliš těžkopádné. Je třeba provést právní reformy, které by snížily výdaje na ochranu zaměstnanců a poskytly vhodný rámec pro uzavírání pracovního poměru na dobu určitou a pro práci na zkrácený úvazek. V současném ad hoc systému totiž hrozí, že zbavování se nadbytečných pracovníků, jak u zranitelných soukromých firem, tak i u státem vlastněných podniků s nadměrnou zaměstnaností, se stane příliš nákladným. Pracovníkům propuštěným pro nadbytečnost se nabízí jednak možnost odejít do předčasného důchodu (podmínky byly sice nedávno zpřísněny, stále je však lze považovat za velkorysé) anebo zajištění v podobě sociálních dávek. V široce zneužívaném systému nemocenského pojištění také stát uhrazuje část nadbytečných výdajů u upadajících firem. Obecně lze říci, že dávky nahrazující příjem jsou v systému sociální péče vysoké, zvláště u méně kvalifikovaných pracovníků a pracovníků s nízkými příjmy. Těchto transferů mohou využívat i osoby prvně vstoupivší na trh práce, což má špatný vliv na jejich pracovní motivaci. Na přehnaná očekávání a na vysokou horní hranici příspěvku v nezaměstnanosti ukazuje také zvyšující se rozdíl mezi registrovanou mírou nezaměstnanosti (9,5 %) a mírou nezaměstnanosti zjištěnou metodou výběrového šetření (7 %), přičemž posledně uvedený údaj přesněji zachycuje nedobrovolnou nezaměstnanost. Široce rozšířené využívání registrovaných i neregistrovaných pracovníků z řad přistěhovalců, kteří údajně představují 2-4 % pracovní síly zahrnující méně kvalifikovaná pracovní místa, u nichž je oficiální nezaměstnanost vysoká, je dalším ukazatelem špatně fungujícího trhu práce. Lze také ve velké míře doložit nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po určitých kvalifikacích a nevyváženost regionálního trhu práce. Aby se snížil problém nezaměstnanosti, doporučuje se přejít od systému sociálních dávek založenému na pasivní podpoře s odejmutím dávek jako krajní možností uplatňování sankcí na systém dávek motivujících k práci. S ohledem na vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných jsou nezbytné zvláštní iniciativy, které by zaktivizovaly příjemce sociálních podpor. Slabé podněty k hledání zaměstnání je nutné posílit zpřísněným uplatnĕním zákonných požadavků. Motivace zaměstnavatelů směřující k najímání nových pracovních sil je oslabena nadměrně vysokými nemzdovými náklady na pracovní sílu. Česká republika více než ostatní země spoléhá na zdaňování mezd; odvody ze mzdy činí 17 % HDP a na Soubor: APCR22.DOC 24 Sdružení AP, květen 23

celkových daňových příjmech se podílejí 44 %. Nemzdové náklady představují asi jednu třetinu nákladů na méně kvalifikované pracovníky a pracovníky s nízkými příjmy, což snižuje poptávku po takových zaměstnancích, neboť dochází ke zkreslení poměru mezi jejich příjmy a požadovanou produktivitou práce, která by kryla náklady na práci. Proto jsou šance na opětovné zaměstnání pracovníků, kteří ztratili práci, značně oslabené, zvláště za současných konkurenčních tlaků. Kdyby nemzdové náklady na pracovní sílu byly nižší, a kdyby systém práce na částečný úvazek a práce na dobu určitou byl pružnější, mohla by se rozvinout větší poptávka po méně kvalifikované pracovní síle, a to i v oblasti služeb. Co lze učinit k překonání překážek v pohybu pracovní síly? Nedávná zpráva OECD a další mezinárodní srovnání ukazují, že výsledky českého systému primárního vzdělávání jsou dobré, nikoli však výborné, jak to ukazovala dřívější šetření zabývající se měřením tradičních dovedností. Avšak mnoho potřebných dovedností absolventů středních a vyšších odborných škol z hlediska pracovního trhu je neuspokojující, zvláště z pohledu nejnáročnějších částí sektoru přímých zahraničních investic, který vyžaduje ovládání cizích jazyků a počítačovou zručnost. Zvláště závažný se zdá být nedostatek kratších vzdělávacích programů univerzitního typu, stále totiž převládá nabídka dlouhých akademických programů na univerzitách. V důsledku nedostatečné kapacity je celkový počet studentů zapsaných na vysoké školy nízký i přes formálně volný přístup a veřejné financování stávajícího vysokoškolského systému. Proto je třeba zvýšit celkové investice a nabídnout větší různorodost ve vzdělávacím systému. Toho však lze dosáhnout pouze větším rozšířením placených vysokoškolských programů. Zásada rovného přístupu by mohla být zachována za pomoci státních stipendií a programu studentských půjček. Investiční pobídky jsou nepřímo úměrné hospodářské výkonnosti jednotlivých regionů a prospívají tak všem regionům s výjimkou Prahy, která se již těší vyššímu HDP na hlavu překračujícímu průměr v EU. Investice vyvolané pobídkami jsou proto nejvyšší v oblastech s nejnižšími příjmy. Zůstávají však dvě velké oblasti s trvale vysokou nezaměstnaností - Severní Čechy (Ústí) a Severní Morava (Ostrava) zejména proto, že nedostatečná dopravní obslužnost odrazuje potenciální investory, a nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po určitých kvalifikacích snižuje zaměstnatelnost pracovní síly. Přetrvávající státní regulace nájemného udržovaného na nízkých úrovních, nepřihlížející k rozhodnutí Ústavního soudu, že regulované nájemné musí být založeno na tržních cenách, paralyzuje trh s nájemními byty. Tím je snížena mobilita pracovních sil, protože nájemníci v oblastech s vysokou nezaměstnaností nemohou najít cenově dostupné bydlení v lépe prosperujících regionech. Zkušenost ze zemí OECD praví, že pohyb pracovních sil se nezlepší, dokud nebude trhu s nájemními byty umožněno, aby začal náležitě fungovat. Proto by měla vláda buď zrušit regulaci nájemného, nebo vypracovat regulující mechanismus, který by byl slučitelný s tržními cenami v souladu se zásadami vymezenými Ústavním soudem. Programy zaměřené na rozvoj regionálních trhů práce by se měly soustředit na to, aby trhu práce poskytovaly pracovní síly s potřebnou kvalifikací. Jaké obtíže přetrvávají v českém hospodářství Otevřenost republiky pro přímé zahraniční investice je velmi pozitivní, zvláště vítaná je ochota plně zprivatizovat síťová odvětví. Vláda by však měla zabránit vzniku soukromých monopolů. Přes postupně se zlepšující fungování nezávislých regulátorů v energetice a v telekomunikacích zůstávají ceny energií a telekomunikačního spojení poměrně vysoké. Proto by se síťová odvětví měla co nejdříve zcela otevřít volné soutěži. Překážky pro rozšíření internetu, které jsou významné, zejména pokud se Soubor: APCR22.DOC 25 Sdružení AP, květen 23

jedná o ceny těchto služeb, by měly být odbourány zavedením časově neomezeného přístupu za rozumnou cenu a pravidly umožňujícími snadný vstup do odvětví a silnou konkurenci mezi poskytovateli internetových služeb. Veřejné výdaje na infrastrukturu zůstávají na úrovni kolísající mezi 3, a 3,5 % HDP, ale jsou zde silné známky alokační a technické neefektivnosti. Vládní důraz na výstavbu nových dálnic a železničních koridorů vedl k zanedbání péče o stávající sítě. Zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) zdůrazňují systémové nedostatky včetně běžného porušování pravidel o veřejných zakázkách, špatného řízení projektu a chybného výběru priorit, což přispívá k přetrvávání regionálních bariér pohybu pracovních sil. Vláda přichází s prvními kroky systematického hodnocení výdajových programů a je odhodlána plně provést odpovídající doporučení Ekonomické zprávy o ČR za rok 21. Měla by také zvážit zvláštní podněty NKÚ obsažené v nedávných zprávách o dopravní infrastruktuře, které by měly vyústit v lepší investice do infrastruktury při nižších nákladech. ------------------------------------------------------------------------------ Další informace o zprávě OECD mohou poskytnout Rauf Gönenç, tel. (33-1) 45 24 94 4, (email: rauf.gonenc@oecd.org) a Jaromir Cekota, tel. (33-1) 45 24 94 95 (e-mail: jaromir.cekota@oecd.org). Soubor: APCR22.DOC 26 Sdružení AP, květen 23

2. Stav a vývoj automobilového průmyslu ČR 2.1. Vývoj výroby vozidel Automobilový průmysl je nutno v tomto pohledu pojímat jako celek, tedy jako výrobu osobních automobilů, nákladních vozidel, autobusů, motocyklů, přípojných vozidel, skupin, dílů a příslušenství vozidel. Ze současné pozice tohoto oboru v rámci českého hospodářství jednoznačně vyplývá, že je prosperujícím a proexportním oborem, který má mimořádný význam pro české hospodářství a jeho zahraničně obchodní bilanci. Česká automobilová výroba, tak jako ve vyspělých zemích, ovlivňuje výrazným způsobem ekonomiku země, podílí se na příchodu zahraničních investorů a snižování nezaměstnanosti. Trend ve výrobě a situace na trhu vozidel pak do jisté míry ukazuje na vývoj hospodářské situace. Od r. 1989 do konce r. 22 bylo v České republice vyrobeno 4 719 41 ks motorových vozidel. Rok 22 znamenal v porovnání s rokem předchozím mírný pokles, když bylo vyrobeno 454 968 ks motorových vozidel (viz diagram č. 2.1.1.). 5 45 4 35 3 25 2 44 656 Výroba motorových vozidel v ČR r.1989 až 22 (osobní automobily, malá užitková vozidla, autobusy, nákladní vozy včetně tahačů, motocykly a mopedy) 343 391 244 411 23 13 248 144 19 651 223 267 28 173 374 674 414 778 38 212 459 357 47 589 454 968 15 1 5 1989 199 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 Diagram č. 2.1.1. V uvedeném období se z pohledu počtu vyráběných kusů změnila zásadním způsobem struktura výroby vozidel v ČR, tedy podíly jednotlivých druhů vozidel na celkové produkci. Jestliže ještě v roce 1989 činil podíl výroby osobních automobilů (vyjádřeno počtem kusů) na celkové výrobě vozidel v České republice (včetně výroby přípojných vozidel) jen 43,93 % (viz diagram č. 2.1.2.), pak v roce 22 dosáhl hodnoty 96,62 % (viz diagram č. 2.1.3.). Stav za 1. čtvrtletí 23 zachycuje diagram č. 2.1.4. Došlo tedy ke značnému poklesu podílu výroby motocyklů a výroby nákladních vozů. Relativně menší pokles byl zaznamenán u výroby autobusů. Bohužel ve výrobě nákladních vozů a motocyklů se jedná i o značný absolutní pokles (viz dále tabulka č. 2.1.1.). Soubor: APCR22.DOC 27 Sdružení AP, květen 23

STRUKTURA VÝROBY VOZIDEL v roce 1989 - motocykly a mopedy 4,15% - přípojná vozidla O3 a O4 2,66% - osobní (M1) 43,93% - autobusy (M2+M3),77% - nákladní N2+N3 12,25% - užitková kat. N1,24% Diagram č. 2.1.2. STRUKTURA VÝROBY VOZIDEL v roce 22 - nákladní N2+N3,61% - autobusy (M2+M3),4% - motocykly a mopedy 1,73% - užitková kat. N1,26% - přípojná vozidla O3 a O4,39% - osobní (M1) 96,62% Diagram č. 2.1.3. STRUKTURA VÝROBY VOZIDEL za 1.-3. měsíc 23 - nákladní N2+N3,6% - užitková kat. N1,17% - autobusy (M2+M3),36% - přípojná vozidla O3 a O4,37% - motocykly a mopedy 1,12% - osobní (M1) 97,38% Diagram č. 2.1.4. Dominantní postavení v domácí výrobě vozidel tedy jednoznačně získala výroba osobních automobilů. Důležitý podíl na celkovém objemu produkce firem Sdružení automobilového průmyslu však získala výroba skupin, dílů a příslušenství vozidel (viz dále bod 2.2. této kapitoly). Soubor: APCR22.DOC 28 Sdružení AP, květen 23

Tabulka č. 2.1.1. Souhrnná výroba vozidel v České republice od roku 1993 rok osobní užitková nákladní autobusy motocykly přípojná CELKEM (M1) (N1) (N2, N3) (M2, M3) (L) (O3, O4) 1993 199 62 2 216 8 518 917 18 891 835 248 979 1994 152 59 21 257 5 423 1 12 1 45 765 191 416 1995 193 297 15 497 6 676 944 6 853 62 223 887 1996 24 53 23 537 7 16 1 276 8 147 1 15 281 188 1997 321 77 37 548 8 764 1 92 6 193 1 337 376 11 1998 368 527 35 766 5 434 1 24 3 811 1 989 416 767 1999 348 49 23 57 3 7 1 269 4 389 1 544 381 756 2 428 224 22 771 3 73 1 424 3 865 1 39 46 666 21 456 927 4 7 2 718 1 566 5 38 1 635 472 224 22 441 312 1 195 2 769 1 812 7 88 1 768 456 736 CELKEM 3 15 18 24 914 53 542 12 552 75 787 12 817 3 59 63 % z celku 89,75% 5,84% 1,53%,36% 2,16%,37% 1,% 1.Q. 23 112 365 21 69 412 1 291 428 115 387 výhled 23 */ 458 63 7 3 541 1 81 8 15 1 815 474 637 */ Odhad podle výsledků 1. čtvrtletí 23 a poměru produkce za 1. čtvrtletí k celkovým výsledkům v roce 22 Do roku 22 vstoupil automobilový průmysl opět s rostoucím objemem výroby a růstem řady ekonomických ukazatelů oproti předchozímu roku, ve výrobě vozidel celkem byl index 21/2 rovněž pozitivní (k poklesu došlo pouze u výroby malých užitkových vozidel a nákladních vozů). V roce 22 však došlo k dalšímu poklesu produkce u malých užitkových vozidel, ale po několika letech růstu i u osobních automobilů. To ovlivnilo rozhodujícím způsobem i celkový počet v ČR vyrobených vozidel. U výroby autobusů, motocyklů, přípojných vozidel i nákladních vozů byl oproti roku 21 naopak zaznamenán nárůst produkce, nejvýraznější byl přitom u autobusů a motocyklů. Dosažené počty vyrobených kusů vozidel a celkový objem produkce dosažený v roce 22 přesto stále ukazují na pozici automobilového průmyslu České republiky jako růstového oboru národního hospodářství. Trendy výroby a uplatnění produkce (export a domácí prodej) v jednotlivých základních kategoriích vozidel jsou uvedeny v následujících diagramech (č. 2.1.5. až 2.1.1.). 5 45 4 35 3 25 2 15 1 5 Výroba a prodeje českých výrobců 24 53 199 62 193 297 152 59 (osobní automobily - kat. M1) 321 77 368 527 348 49 441 312 458 63 456 927 428 224 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 výhled 23 export tuzemský prodej výroba Diagram č. 2.1.5. Soubor: APCR22.DOC 29 Sdružení AP, květen 23

4 35 3 25 2 15 2 216 21 257 Výroba a prodeje českých výrobců (malá užitková vozidla - kat. N1) 15 497 23 537 37 548 35 766 23 57 22 771 1 5 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 výhled export tuzemský prodej výroba 23 Pokles výroby dán ukončením výroby užitkových verzí ŠKODA FELICIA v 1.polovině roku 21, výroba užitkové verze Fabia Praktik v letech 22 a 23 je omezená. Diagram č. 2.1.6. 4 7 1 195 7 12 Výroba a prodeje českých výrobců (nákladní automobily - kat. N2 a N3, včetně tahačů) 1 8 518 8 764 8 6 5 423 6 676 7 16 5 434 4 3 7 3 73 2 718 2 769 3 541 2 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 výhled 23 export tuzemský prodej výroba Diagram č. 2.1.7. 2 1 8 1 6 1 4 1 2 1 8 6 4 2 917 1 12 Výroba a prodeje českých výrobců (autobusy - kat. M2 a M3) 944 1 276 1 92 1 24 1 269 1 424 1 566 1 812 1 81 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 výhled 23 export tuzemský prodej výroba Diagram č. 2.1.8. Soubor: APCR22.DOC 3 Sdružení AP, květen 23

25 Výroba a prodeje českých výrobců (motocykly a mopedy celkem - kat. L) 2 18 891 15 1 5 1 45 6 853 8 147 6 193 3 811 4 389 3 865 5 38 7 88 8 15 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 výhled 23 export tuzemský prodej výroba Diagram č. 2.1.9. 25 Výroba a prodeje českých výrobců (přívěsy a návěsy - kat. O3 a O4) 2 15 1 835 765 62 1 15 1 337 1 989 1 544 1 39 1 635 1 768 1 815 5 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 výhled 23 export tuzemský prodej výroba Diagram č. 2.1.1. Následující diagramy (č. 2.1.11. až 2.1.19.) dokumentují vývoj výroby za období 1993 až 22 u rozhodujících domácích výrobců ve všech základních kategoriích. Ačkoliv dominantní výroba osobních automobilů (včetně užitkových vozidel) byla nižší než v roce 21, je třeba jako pozitivní skutečnost vidět, že se podařilo zastavit pokles výroby nákladních vozidel a dále pak, že nastal poměrně velký vzrůst výroby autobusů a motocyklů. Výroba přípojných vozidel (kat. O3+O4) od roku 2 rovněž trvale mírně roste. V samostatně vydávané publikaci STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČESKÉ REPUBLIKY 1998-22 jsou uvedeny detailnější údaje (typy, modely) za dané období (1998 až 22) a to za všechny výrobce, kteří v této časové periodě vykázali produkci (včetně těch, kde byla výroba ukončena). Soubor: APCR22.DOC 31 Sdružení AP, květen 23

13 5 45 4 35 3 25 2 15 1 5 199 396 ŠKODA - Výroba, osobní automobily, 1993-22 (ks) ŠKODA - Production, Cars, 1993-22 (pcs) 152 329 193 163 239 992 321 34 368 58 348 477 428 26 456 95 441 38 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 Diagram č. 2.1.11. 16 5 45 4 35 3 25 2 15 1 5 2 216 21 257 ŠKODA - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993-22 (ks) ŠKODA - Production, LCVs, 1993-22 (pcs) 15 116 23 21 36 136 35 7 22 692 22 75 3 981 1 161 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 Diagram č. 2.1.12. 23 AVIA / DAEWOO AVIA - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1993-22 (ks) AVIA / DAEWOO AVIA - Production, CVs, 1993-22 (pcs) 6 5 44 5 4 4 54 3 327 3 881 4 369 3 539 3 2 1 1 66 1 174 1 11 968 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 Diagram č. 2.1.13. Soubor: APCR22.DOC 32 Sdružení AP, květen 23

24 TATRA - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1993-22 (ks) TATRA - Production, CVs, 1993-22 (pcs) 3 5 3 2 966 2 592 2 5 2 1 5 1 358 1 837 1 84 1 473 1 29 1 686 1 551 1 761 1 5 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 Diagram č. 2.1.14. 28 1 6 1 4 1 2 1 892 997 KAROSA - Výroba, autobusy, 1993-22 (ks) KAROSA - Production, Buses, 1993-22 (pcs) 897 1 167 1 145 1 155 975 1 253 1 317 1 549 8 6 4 2 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 Diagram č. 2.1.15. SOR Libchavy - Výroba, autobusy, 1993-22 (ks) SOR Libchavy - Production, Buses, 1993-22 (pcs) 25 2 193 218 15 115 1 72 68 71 84 5 4 31 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 Diagram č. 2.1.16. Soubor: APCR22.DOC 33 Sdružení AP, květen 23

33 12 1 8 6 4 2 9 747 JAWA / JAWA Moto - Výroba, motocykly, 1993-22 (ks) JAWA / JAWA Moto - Production, Motorcycles, 1993-22 (pcs) 4 328 3 89 3 666 2 799 2 875 3 439 3 72 5 175 7 76 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 Diagram č. 2.1.17. BSS Metaco / METACO BO.BR. - Výroba, přípojná vozidla O3 a O4, 1993-22 (ks) BSS Metaco / METACO BO.BR. - Production, Coupled Vehicles, 1993-22 (pcs) 9 8 7 6 5 4 3 2 1 829 695 577 25 269 182 191 185 21 226 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 Diagram č. 2.1.18. 4 8 7 6 5 4 3 2 1 49 PANAV - Výroba, přípojná vozidla O3 a O4, 1993-22 (ks) PANAV - Production, Coupled Vehicles, 1993-22 (pcs) 535 423 745 523 654 522 657 71 724 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 Diagram č. 2.1.19. Pro úplnost tohoto materiálu je v následujících diagramech (č. 2.1.2. až 2.1.39.) znázorněn přehled o výrobě dalších českých výrobců vozidel (a to včetně těch, kteří již výrobu v ČR ukončili v předchozích letech nebo ji jako výrobu v ČR nevykazují). Soubor: APCR22.DOC 34 Sdružení AP, květen 23

OSOBNÍ AUTOMOBILY 12 1 1 TATRA - Výroba, osobní automobily, 1993-22 (ks) TATRA - Production, Cars, 1993-22 (pcs) 8 73 6 48 52 4 2 23 3 1 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 Výroba ukončena. Diagram č. 2.1.2. 1 MTX - Výroba, osobní automobily, 1993-22 (ks) MTX - Production, Cars, 1993-22 (pcs) 8 6 66 63 4 2 33 14 12 3 4 3 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 Výroba ukončena. MALÁ UŽITKOVÁ kat. N1 Diagram č. 2.1.21. 14 12 1 8 6 4 2 Výroba ukončena. BETA / TATRA, ŠK. ELCAR - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993-22 (ks) BETA / TATRA, ŠKODA ELCAR - Production, LCVs, 1993-22 (pcs) 62 5 136 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 136 Diagram č. 2.1.22. 46 Soubor: APCR22.DOC 35 Sdružení AP, květen 23

LUBLIN / DAEWOO AVIA - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993-22 (ks) LUBLIN / DAEWOO AVIA - Production, LCVs, 1993-22 (pcs) 1 25 1 1 1 75 5 531 25 215 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 Výroba v ČR ukončena. Diagram č. 2.1.23. 19 MAGMA / ALFINE - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993-22 (ks) MAGMA / ALFINE - Production, LCVs, 1993-22 (pcs) 24 2 218 212 16 12 8 4 121 54 82 43 71 3 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 Diagram č. 2.1.24. 5 2 JLAURETA - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993-22 (ks) JLAURETA - Production, LCVs, 1993-22 (pcs) 4 3 2 1 1 22 23 18 4 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 Diagram č. 2.1.25. Soubor: APCR22.DOC 36 Sdružení AP, květen 23

15 125 1 75 5 25 DESTACAR - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993-22 (ks) DESTACAR - Production, LCVs, 1993-22 (pcs) 86 72 35 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 6 Výroba ukončena. Diagram č. 2.1.26. 22 25 2 15 1 5 GAZELA / ROSS - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993-22 (ks) GAZELA / ROSS - Production, LCVs, 1993-22 (pcs) 2 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 18 Výroba ukončena. Diagram č. 2.1.27. NÁKLADNÍ VOZY kat. N2, N3 26 1 PRAGA - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1993-22 (ks) PRAGA - Production, CVs, 1993-22 (pcs) 92 8 73 6 4 23 58 54 57 47 4 2 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 Diagram č. 2.1.28. Soubor: APCR22.DOC 37 Sdružení AP, květen 23

1 2 1 8 6 4 2 1 12 LIAZ / ŠKODA LIAZ - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1993-22 (ks) LIAZ / ŠKODA LIAZ - Production, CVs, 1993-22 (pcs) 675 83 718 56 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 39 138 156 19 Výroba ukončena. Diagram č. 2.1.29. ROSS - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1993-22 (ks) ROSS - Production, CVs, 1993-22 (pcs) 25 2 211 15 132 135 1 5 63 21 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 Výroba ukončena. AUTOBUSY 3 Diagram č. 2.1.3. KH motor CENTRUM - Výroba, autobusy, 1993-22 (ks) KH motor CENTRUM - Production, Buses, 1993-22 (pcs) 1 8 6 4 2 7 15 36 25 24 3 5 51 45 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 Diagram č. 2.1.31. Soubor: APCR22.DOC 38 Sdružení AP, květen 23

31 OASA Čáslav - Výroba, autobusy, 1993-22 (ks) OASA Čáslav - Production, Buses, 1993-22 (pcs) 4 2 25 4 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 Výroba ukončena. Diagram č. 2.1.32. 32 ŠKODA Ostrov - Výroba, autobusy, 1993-22 (ks) ŠKODA Ostrov - Production, Buses, 1993-22 (pcs) 4 2 24 6 5 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 Výroba ukončena. Diagram č. 2.1.33. MOTOCYKLY a MOPEDY DANDY / MOTOUNION - Výroba, motocykly, 1993-22 (ks) DANDY / MOTOUNION - Production, Motorcycles, 1993-22 (pcs) 1 5 1 5 1 497 1 66 746 726 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 Výroba ukončena. 35 2 15 1 5 Diagram č. 2.1.34. PRAGA - Výroba, motocykly, 1993-22 (ks) PRAGA - Production, Motorcycles, 1993-22 (pcs) 64 113 92 73 83 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 Diagram č. 2.1.35. 36 3 2 1 Výroba ukončena. STELLA / PENTO - Výroba, mopedy, 1993-22 (ks) STELLA / PENTO - Production, Mopeds, 1993-22 (pcs) 3 126 111 53 6 37 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 Diagram č. 2.1.36. Soubor: APCR22.DOC 39 Sdružení AP, květen 23

37 9 6 3 9 144 ČZ Cagiva / ČZ - Výroba, motocykly, 1993-22 (ks) ČZ Cagiva / ČZ - Production, Motorcycles, 1993-22 (pcs) 6 122 3 764 2 984 1 488 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 Výroba ukončena. Diagram č. 2.1.37. PŘÍPOJNÁ VOZIDLA KÖGEL / ORLIČAN - Výroba, přípojná vozidla O3 a O4, 1993-22 (ks) KÖGEL / ORLIČAN - Production, Coupled Vehicles, 1993-22 (pcs) 6 5 4 3 2 1 491 314 227 95 48 6 44 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 Od roku 2 není výroba v ČR vykazována. Diagram č. 2.1.38. SCHWARZMÜLLER - Výroba, přípojná vozidla O3 a O4, 2-22 (ks) SCHWARZMÜLLER - Production, Coupled Vehicles, 2-22 (pcs) 9 8 7 6 5 4 3 2 1 834 656 467 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 Diagram č. 2.1.39. Vzhledem k tomu, že souhrnné údaje o výrobě přípojných vozidel kategorie O1 a O2 v ČR nejsou v potřebné míře k dispozici (údaje jsou pouze za jednu členskou firmu Sdružení AP), nejsou do tohoto materiálu údaje o výrobě vozidel této kategorie v předchozí části zahrnuty do uvedených celkových čísel o výrobě vozidel. Jelikož se Soubor: APCR22.DOC 4 Sdružení AP, květen 23

však v případě firmy AGADOS (člen Sdružení AP) jedná o relativně vysoké počty, je v diagramu č. 2.1.4. uveden vývoj výroby jmenované firmy za uplynulých 5 let. AGADOS - Výroba, přípojná vozidla O1 a O2, 1998-22 (ks) AGADOS - Production, Coupled Vehicles, 1998-22 (pcs) 1 9 139 8 858 9 262 8 6 4 4 584 5 625 2 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 Diagram č. 2.1.4. Při zahrnutí výroby firmy AGADOS a započtení výroby nástaveb a účelových vozidel (celkem 1 398 ks za rok 22), je pak struktura výroby vozidel v ČR za rok 22 dána diagramem č. 2.1.41. (porovnej s diagramem č. 2.1.3). ČR - Struktura výroby vozidel v roce 22 CR - Vehicles Production Structure in Year 22 UŽITKOV Á N1 / LCVs,26% MTC a MOPEDY / Motorcycles and Mopeds 1,69% PŘÍPOJNÁ O3, O4 / Coupled Vehicles,38% PŘÍPOJNÁ O1, O2 / Trailers for Cars 1,98% AUTOBUSY / Buses,39% UŽITKOVÁ N2,N3 / CVs,59% OSOBNÍ / Cars 94,42% NÁSTAVBY / Superstructures,3% 1% = 467 396 ks vozidel (pcs Vehicles) Diagram č. 2.1.41. Údaje o vývoji domácího trhu, prodejích českých výrobců na tomto trhu a údaje o dovozech vozidel jsou shrnuty dále v samostatné kapitole 4. Zpracoval: Ing. Ešner + Ing. Šípek Soubor: APCR22.DOC 41 Sdružení AP, květen 23

2.2. Rozvoj výroby skupin, dílů a příslušenství vozidel Z provedených rozborů a podchycených trendů vyplývá, že na pozitivním vývoji českého automobilového průmyslu se stále větší měrou podílí jeho dodavatelský sektor. Tato část automobilového průmyslu vykazuje též značnou dynamiku růstu ve výrobě (vyjádřenou objemem tržeb) i exportu (viz porovnání objemů tržeb a exportu v letech 1997, 2 a 22 - diagramy č. 2.2.1. až č. 2.2.6.). V roce 22 poprvé přesáhl podíl dodavatelů na celkových tržbách firem zapojených do Sdružení AP hranici 5 %. VÝROBA (objem produkce) rok 1997 (1 % = 159 663,3 mil.kč) dodavatelé 33,6% ostatní 3,24% finalisté 63,69% Diagram č. 2.2.1. rok 2 (1 % = 272 9,9 mil.kč) ostatní,58% dodavatelé 44,83% fin a lis té 54,59% rok 22 (1 % = 326 452,5 mil.kč) Diagram č. 2.2.2. o s ta tn í,34% fin alisté 48,49% dodavatelé 5 1,1 7% Nárůst tržeb 22 / 1997: u dodavatelů dílů o 216,45 % u finálních výrobců o 55,64 % Diagram č. 2.2.3. Soubor: APCR22.DOC 42 Sdružení AP, květen 23

EXPORT rok 1997 (1% = 95 93,2 mil.kč) dodavatelé 23,1% os tatní,2% finalisté 76,97% Diagram č. 2.2.4. rok 2 (1% = 193 871,7 mil.kč) dodavatelé 38,53% finalisté 61,46% ostatní,1% Diagram č. 2.2.5. rok 22 (1% = 239 56, mil.kč) dodavatelé 4,9% finalisté 59,9% ostatní,1% Nárůst exportu 22 / 1997: u dodavatelů dílů o 49,97 % u finálních výrobců o 74,81 % Diagram č. 2.2.6. Soubor: APCR22.DOC 43 Sdružení AP, květen 23

Ještě lépe je rozdílná dynamika růstu výroby a exportu v dodavatelském sektoru a u výrobců finálních vozidel vidět z diagramu č. 2.2.7. (porovnání růstu tržeb od roku 1997 do roku 22 mezi finálními výrobci vozidel a dodavateli dílů) a č. 2.2.8. (stejné porovnání v oblasti exportu). 35% Porovnání dynamiky růstu tržeb 1997-22 (rok 1997 = 1%) 316,45% 3% 25% 231,78% 273,87% 19,92% 2% 146,48% 156,63% 155,64% 15% 131,86% 115,36% 113,88% 1% 1997 1998 1999 2 21 22 finalisté dodavatelé Diagram č. 2.2.7. 55% 5% 45% Porovnání dynamiky vývozu 1997-22 (rok 1997 = 1%) 59,97% 4% 35% 3% c 341,42% 47,9% 25% 27,12% 181,79% 174,81% 2% 162,8% 141,39% 13,1% 15% 124,19% 1% 1997 1998 1999 2 21 22 finalisté dodavatelé Diagram č. 2.2.8. Rozdílnost vývoje mezi finálními výrobci vozidel a dodavatelským sektorem automobilového průmyslu je možno dokumentovat též na vývoji meziročního indexu růstu tržeb (tabulka č. 2.2.1. resp. diagram č. 2.2.9. a 2.2.1.). Tabulka č. 2.2.1. Vývoj tržeb 1997 mil. Kč 1998 mil. Kč 1999 mil. Kč 2 mil. Kč 21 mil. Kč 22 indexy růstu / poklesu mil. Kč 98/97 99/98 /99 1/ 2/1 dodavatelé 52 787,8 69 64,6 1 779,2 122 35,1 144 569,8 167 46,6 1,32 1,45 1,21 1,18 1,16 finalisté 11 697,1 115 816,3 117 322,1 148 969, 159 384,3 158 285, 1,14 1,1 1,27 1,7,99 Soubor: APCR22.DOC 44 Sdružení AP, květen 23

5% 4% Meziroční indexy růstu tržeb v letech 1998 až 22 44,79% 3% 31,86% 26,97% 2% 1% % 13,88% 21,4% 18,16% 15,55% 6,99% 1,3% -,69% 1998/1997 1999/1998 2/1999 21/2 22/21-1% dodavatelé finalisté Diagram č. 2.2.9. m il. Kč 18 15 12 9 Absolutní výše tržeb v letech 1997 až 22 159 384,3 167 46,56 148 969, 158 285,2 115 816,3 117 322,1 144 569,8 11 697,1 122 35,1 1 779,2 6 3 52 787,8 69 64,6 1997 1998 1999 2 21 22 dodavatelé finalisté Diagram č. 2.2.1. Je patrné, že meziroční indexy růstu tržeb se v poslední době sice snižují, v porovnání 22/21 byla v souhrnu za finální výrobce zaznamenána dokonce záporná hodnota (v hodnotovém vyjádření došlo k poklesu o 1 99,28 mil. Kč). U skupiny dodavatelů však došlo v porovnání 22/21 v souhrnu k růstu tržeb absolutně o 22 476,76 mil. Kč, i když byl meziroční index růstu 22/21 nižší než v porovnání 21/2. Vzhledem k silnému proexportnímu zaměření českého automobilového průmyslu je obdobný vývoj jako v oblasti tržeb z průmyslové produkce i v oblasti vývozu (tabulka č. 2.2.2. resp. diagram č. 2.2.11. a 2.2.12.). Soubor: APCR22.DOC 45 Sdružení AP, květen 23

Tabulka č. 2.2.2. Vývoj exportu 1997 mil. Kč 1998 mil. Kč 1999 mil. Kč 2 mil. Kč 21 mil. Kč 22 indexy růstu / poklesu mil. Kč 98/97 99/98 /99 1/ 2/1 dodavatelé 21 88,9 3 939,6 59 1,4 74 698,8 89 77,3 111 565,6 1,41 1,91 1,26 1,19 1,25 finalisté 73 193,2 9 97, 95 224,4 119 153,5 133 65,3 127 949,2 1,24 1,5 1,25 1,12,96 1% 8% Meziroční indexy růstu vývozu v letech 1998 až 22 91,2% 6% 4% 2% % 41,4% 26,39% 24,2% 19,25% 25,25% 25,13% 11,68% 4,75% -3,84% 1998/1997 1999/1998 2/1999 21/2 22/21-2% dodavatelé finalisté Diagram č. 2.2.11. mil. Kč 14 12 1 8 6 Absolutní hodnoty vývozu v letech 1997 až 22 133 65,29 119 153,54 95 224,39 9 96,99 89 77,3 73 193,23 74 698,76 59 1,41 127 949,2 111 565,64 4 2 21 88,94 3 939,64 1997 1998 1999 2 21 22 dodavatelé finalisté Diagram č. 2.2.12. Z růstu podílu exportu na produkci automobilového průmyslu a rovněž z větší míry dynamiky dodavatelského sektoru vyplývá, že v řadě případů výrobci skupin, dílů a příslušenství vozidel dokázali nalézt uplatnění pro svou výrobu u odběratelů na dalších teritoriích a eliminovat tak snížení dodávek souvisejících s poklesem výroby nákladních vozidel a změnami dodavatelské struktury u domácí firmy ŠKODA AUTO, která má vazbu na náběh výroby nových typů vozidel. Soubor: APCR22.DOC 46 Sdružení AP, květen 23

Pro objektivnost je nutné dodat, že výše uvedené údaje a z nich vyplývající diagramy jsou do určité míry poznamenány i rostoucí členskou základnou Sdružení AP právě ve skupině výrobců skupin, dílů a příslušenství vozidel. Už ale ten fakt, že pokračují investice do rozvoje výroby a budování dalších závodů na výrobu automobilových dílů, svědčí o rostoucím významu dodavatelského sektoru v automobilovém průmyslu ČR. Na druhou stranu je zřetelné, že finální výroba vozidel (zde se počet členů Sdružení AP prakticky nemění) byla v porovnání 22/21 poznamenána určitou stagnací výroby i exportu. Zpracoval: Ing. Šípek + Ing. Novák 2.3. Přehled firem zapojených do Sdružení AP (stav k 23.5.23) 16 14 12 1 8 6 4 2 14 19 27.6.1989 Počet firem z ČR zapojených do činnosti Sdružení AP 31.12.199 27 31.12.1991 37 41 31.12.1992 31.12.1993 54 31.12.1994 71 31.12.1995 86 31.12.1996 93 31.12.1997 11 31.12.1998 19 1.1.2 116 1.1.21 123 1.1.22 136 14 1.1.23 stav k datu 23.5.23 Diagram do r.1994 nezahrnuje firmy, k teré nejsou v současné době zapojeny do činnosti Sdružení AP. Diagram č. 2.3.1. Divize finálních výrobců vozidel (14 firem oproti 23.5. 22 beze změny) 1. AGADOS, spol. s r.o., Velké Meziříčí 8. MTX s.r.o., Praha 2. AVIA KAROSERIA BRNO a.s., Brno 9. PANAV a.s., Senice 3. DAEWOO AVIA a.s., Praha 1. PRAGA ENGINEERING s.r.o., Praha 4. JAWA MOTO s.r.o., Týnec nad Sázavou 11. SOR LIBCHAVY s.r.o., Libchavy 5. KAROSA a.s., Vysoké Mýto 12. ŠKODA AUTO a.s., Mladá Boleslav 6. KÖGEL a.s., Choceň 13. TATRA a.s., Kopřivnice 7. METACO BO.BR., Brandýs nad Labem 14. THT s.r.o., Polička Některé firmy jsou současně i významnými výrobci dílů. Divize účelových organizací (14 firem oproti 23.5.22 zvýšení o 2 firmy) 1. AIRON TECHNIC, a.s., Hořice 9. RICARDO CONSULTING ENGINEERS Ltd. 2. ABA a.s., Praha 1. SWELL, spol. s r.o., Lázně Bělohrad 3. AUDATEX ČR a.s., Praha 11. TECHNICKÁ UNIVERZITA v Liberci 4. ČVUT v Praze 12. ÚAMK s.r.o., Praha 5. FLEXIMA, s.r.o., Ústí n. Orlicí 13. ÚVMV s.r.o., Praha 6. IBS expert s.r.o., Praha **/ 14. VOJENSKÁ AKADEMIE v Brně 7. LENAM s.r.o., Liberec 15. VŠE v Praze, Praha 8. MATADOR PRAHA s.r.o., Praha 16. ZÁPADOČESKÁ UNIVERSITA v Plzni **/ Členství od 1/22 pozastaveno. Soubor: APCR22.DOC 47 Sdružení AP, květen 23

Divize výrobců příslušenství (11 firem oproti 23.5. 22 zvýšení o 5 firem) 1. A. RAYMOND Jablonec s.r.o. 49. KAMAX s.r.o., Turnov 2. ADACO a.s., Jindřichův Hradec 5. KARSIT s.r.o., Jaroměř 3. AKUMA a.s., Mladá Boleslav 51. KASTEK UB, s.r.o., Uherský Brod 4. ALMET a.s., Hradec Králové 52. KAUTEX TEXTRON BOHEMIA s.r.o. 5. ARVINMERITOR LVS Liberec a.s. 53. KDYNIUM a.s., Kdyně 6. ASCI s.r.o., Jevíčko 54. KES s.r.o., Vratimov 7. AUTOPAL s.r.o., Nový Jičín 55. KIEKERT-CS s.r.o., Pardubice 8. AXL a.s., Semily 56. KLEIN & BLAŽEK s.r.o., Štíty 9. BARUM CONTINENTAL s.r.o., Otrokovice 57. KNORR-BREMSE s.r.o., Hejnice 1. BENTELER ČR k.s., Stráž nad Nisou 58. KORAMO, a.s., Kolín 11. BEHR CZECH, s.r.o., M. Hradiště 59. KOSTAL CR s.r.o., Hořovice 12. BOSAL ČR s.r.o., Brandýs nad Labem 6. KOVOHUTĚ PŘÍBRAM, a.s., Příbram 13. BRANO GROUP a.s., Hradec nad Moravicí 61. L.A.F., a.s., Liberec 14. BRISK TÁBOR a.s., Tábor 62. LUCAS VARITY s.r.o., Jablonec n/n. 15. BROSE CZ s.r.o, Rožnov pod Radhoštěm 63. MAGNETON a.s., Kroměříž 16. BTV plast, s.r.o., Jablonec nad Nisou 64. MANN + HUMMEL (CZ) s.r.o., Nová Ves 17. BUZULUK KOMÁROV a.s., Komárov 65. MARBO CZ a.s., Praha 18. C.I.E.B. Kahovec s.r.o., Praha 66. MARS SVRATKA a.s., Svratka 19. COMINDUSTRIAL, s.r.o., Klášterec n. O. 67. METAL Ústí n.l., a.s., Trmice 2. CONSTRUCT A&D Plus, s.r.o., Brno 68. METALIS NEJDEK s.r.o., Nejdek 21. CONTINENTAL TEVES CR, s.r.o., Jičín 69. METALPLAST Lipník nad Bečvou, a.s. 22. COOPER-STANDARD AUTOMOTIVE, s.r.o. 7. METAZ a.s., Týnec nad Sázavou 23. ČZ STRAKONICE a.s., Strakonice 71. MODELÁRNA LIAZ spol. s r.o., Liberec 24. D PLAST EFTEC, a.s. Zlín 72. MONROE CZECHIA s.r.o., Hodkovice 25. DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o. 73. MOTOR JIKOV a.s., Č. Budějovice 26. DRAKA KABELY, s.r.o., Velké Meziříčí 74. MOTOR JIKOV Tlaková slévárna a.s. 27. EBERSPÄCHER s.r.o., Praha 75. MOTORPAL a.s., Jihlava 28. EDSCHA BOHEMIA s.r.o., Kamenice n/lip. 76. MUBEA, s.r.o., Žebrák 29. ESSA CZECH, s.r.o., Úvaly 77. NOVAK CV a.s., Chomutov 3. FEDERAL-MOGUL Friction Products a.s. 78. PAL International a.s., Praha 31. FEZKO a.s., Strakonice 79. PEGUFORM BOHEMIA a.s., Liberec 32. GALVIA s.r.o., Třemošnice 8. PEKM Kabeltechnik s.r.o., Liberec 33. GEMI CZECH, s.r.o., Hustopeče 81. PÉROVNA HOSTIVAŘ spol. s r.o., Praha 34. GRUPO ANTOLIN BOHEMIA, a.s., Chrastava 82. PRAGA LOUNY, a.s., Louny 35. GUMÁRNY ZUBŘÍ a.s., Zubří 83. RECTICEL CZECH AUTOMOTIVE s.r.o. 36. GUMOTEX a.s., Břeclav 84. RIETER CZ a.s., Ústí nad Orlicí 37. H.L.F. s.r.o., Hajnice 85. ROBERT BOSCH odbytová s.r.o. 38. HANÁCKÉ ŽELEZÁRNY A PÉROVNY a.s. */ 86. RUBENA a.s., Hradec Králové 39. HANHART Morkovice s.r.o., Morkovice 87. SAFINA, a.s., Vestec 4. HAPPICH PLZEŇ s.r.o., Plzeň 88. SAINT-GOBAIN SEKURIT ČR s.r.o. 41. HAYES LEMMERZ ALUKOLA, s.r.o. 89. SECO GROUP a.s., Jičín 42. HAYES LEMMERZ AUTOKOLA, a.s. 9. SHOWA ALUMINIUM CZECH s.r.o 43. HEKRA Opava, spol. s r.o., Opava 91. SPLINTEX CZECH a.s., Bílina 44. HELLA AUTOTECHNIK s.r.o., Mohelnice 92. SVA HOLÝŠOV a.s., Brno, závod Holýšov 45. HP-PELZER k.s., Plzeň 93. TANEX, PLASTY a.s., Jaroměř 46. HPQ Plast s.r.o., Český Dub 94. TEMAC a.s., Zvěřínek 47. INTIER AUTOMOTIVE SEATING, s.r.o. 95. TESLA BLATNÁ a.s, Blatná 48. JIHOSTROJ a.s., Velešín 96. TOMATEX OTROKOVICE, a.s. Soubor: APCR22.DOC 48 Sdružení AP, květen 23

Divize výrobců příslušenství pokračování 97. TRIBOS a.s., Brno 14. VALEO AUTOKLIMATIZACE s.r.o. 98. TRW AUTOELEKTRONIKA s.r.o. 15. VDO ČR, s.r.o., Brandýs nad Labem 99. TRW Carr s.r.o., Mladá Boleslav 16. VELVANA a.s., Velvary 1. TRW-DAS a.s., Dačice 17. WAGON AUTOMOTIVE s.r.o. 11. TRW Volant a.s., Horní Počernice 18. WESTFALIA METAL s.r.o. */ 12. UNI CZ, a.s., Soběslav 19. ZEVETA Bojkovice a.s. 13. UNITOOLS CZ a.s., Valašské Meziříčí 11. ZPV ROŽNOV, s.r.o. */ Požádáno o ukončení členství - bude ukončeno k 31.12.23 Do činnosti Sdružení AP bylo v době zpracovávání tohoto materiálu zapojeno 14 firem z České republiky, které zahrnovaly prakticky celé spektrum činnosti automobilového průmyslu. Úvodní diagram č. 2.3.1. jen dokresluje ten fakt, že pokračuje zájem českých i zahraničních firem být členem profesního sdružení v oblasti automobilového průmyslu. Toto členství vychází ze zásad dobrovolnosti a nevylučuje ani tu možnost, že firmy s širším výrobním programem mohou být členem i jiného profesního sdružení (svazu, asociace apod.). Aktuální členská základna je tedy v současné době tvořena 134 firmami se statutem řádného člena a 5 organizací vysoké školy (VOJENSKÁ AKADEMIE v Brně, TECHNICKÁ UNIVERZITA v Liberci, ČVUT v Praze, ZÁPADOČESKÁ UNIVERSITA v Plzni a VŠE v Praze) má postavení neplatícího člena. Jedna firma (IBS expert s.r.o.) má pozastavené členství. Z pohledu jednotlivých divizí a počtu jejich členů zůstává s minimálním pohybem počet členů v Divizi finálních výrobců a v Divizi účelových organizací. Prakticky celý nárůst členské základny se v poslední době odehrává v Divizi výrobců příslušenství. Kolektivním členem Sdružení automobilového průmyslu je nadále Združenie automobilového priemyslu Slovenskej republiky, do jehož činnosti bylo v době zpracování tohoto materiálu zapojeno 136 subjektů ze SR, z toho: 51 výrobních firem; 11 účelových organizací; 4 bezpříspěvkoví členové - vysoké školy; 35 dovozců vozidel (Divize dovozců vozidel); 1 dovozců motocyklů (Divize dovozců motocyklů); 18 firem z oblasti prodeje a servisu (Cech prodejců a servisů vozidel); 6 kolektivních členů a 1 konsorcium. Mimo vlastní členskou základnu jsou v rámci pracovní skupiny Sdružení AP/ODETTE ČR (řeší problematiku elektronické výměny dat EDI) zapojeny ještě další tři firmy (GEDAS, TELEDIN a BRAIN CZ). **************************** K výše uvedenému je ještě třeba podotknout, že počet firem, které ukončily své členství resp. kterým bylo členství ukončeno, je vzhledem k celkovému počtu firem Sdružení AP zanedbatelný. Pro ilustraci jsou změny v počtu firem zapojených do činnosti Sdružení AP v období roku 21 až 23 uvedeny v tabulce č. 2.3.1. Soubor: APCR22.DOC 49 Sdružení AP, květen 23

Tabulka č. 2.3.1. rok FIRMA rok 21 VSTUP 12 firem FORSCHNER, s.r.o., VALEO AUTOKLIMATIZACE s.r.o., SAFINA, a.s., KASTEK UB, spol. s r.o., UNITOOLS CZ a.s., VŠE v Praze, BTV plast, s.r.o., MARBO CZ a.s., AGADOS, spol. s r.o., COOPER-STANDARD AUTOMOTIVE ČR s.r.o., LEONI CZECHIA s.r.o., HPQ Plast s.r.o., KOVOHUTĚ Příbram a.s. UKONČENÍ ČLENSTVÍ 4 firmy AVIA Kutná Hora, a.s., HACAR a.s., PETER GFK spol. s r.o., ŠKODA Mnichovo Hradiště a.s. rok 22 rok 23 (stav k 23.5.) VSTUP 14 firem UKONČENÍ ČLENSTVÍ 1 firma VSTUP 5 firem UKONČENÍ ČLENSTVÍ 3 firmy MODELÁRNA LIAZ spol. s r.o., SWELL, spol. s r.o., ESSA CZECH, s.r.o., HEKRA, spol. s r.o., RECTICEL CZECH AUTOMOTIVE s.r.o., TOMATEX, a.s., INTIER AUTOMOTIVE SEATING, s.r.o., CONSTRUCT A&D Plus, s.r.o., WESTFALIA Metal, s.r.o., DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o., AIRON TECHNIC a.s., HAYES LEMMERZ ALUKOLA s.r.o., L.A.F. a.s. a UNI CZ a.s. FORSCHNER s.r.o. - členství ukončeno na základě žádosti firmy k 31.12.22 Firmě IBS expert s.r.o. bylo členství v Sdružení AP od 1/22 rozhodnutím Představenstva pozastaveno. FLEXIMA s.r.o., KORAMO a.s., PRAGA Louny a.s., BEHR CZECH s.r.o. a BROSE CZ s.r.o. Leoni Czechia s.r.o. - členství ukončeno k 31.3.23 z důvodu ukončení provozu firmy v ČR) Hanácké železárny a pérovny a.s. a Westfalia Metal s.r.o. - členství bude ukončeno na základě žádosti firem k datu 31.12.23 Existuje celá řada dalších potencionálních členů Sdružení AP. Především se jedná o dosud nezapojené firmy uvedené v úvodu (viz tabulka č. 1.1.) a samozřejmě i další firmy. Sekretariát Sdružení AP má s těmito firmami dílčí kontakty při zpracovávání některých publikací a materiálů (Adresář, Statistika) a zasílá jim dílčí podklady (těm, kteří poskytnou potřebné údaje). Z tohoto pohledu se jeví žádoucí, aby i stávající členové Sdružení AP a jejich představitelé při jednáních a kontaktech s těmito firmami upozorňovali na činnost a aktivity Sdružení AP s cílem napomoci jejich začlenění do Sdružení AP. Zpracoval: Ing. Novák + Ing. Šípek 2.4. Základní struktura členské základny Sdružení AP V následujícím přehledu je uvedena struktura členské základny Sdružení automobilového průmyslu jako celku a to z několika různých pohledů. Uvedená čísla jen názorně dokumentují a dle různých pohledů charakterizují firmy Sdružení AP. Podle právní formy tvoří členskou základnu Sdružení automobilového průmyslu dvě výrazné skupiny firem obvyklé v podnikání a to akciová společnost a společnost s ručením omezeným. Ostatní formy, jako jsou komanditní společnost, organizační složka a jiné, jsou spíše výjimkou a vyskytují se většinou u firem se zahraničním partnerem (viz tabulka č. 2.4.1.). Soubor: APCR22.DOC 5 Sdružení AP, květen 23

Tabulka č. 2.4.1. Firmy Sdružení AP - dle právní formy právní forma firem základní jmění počet % mil. Kč % akciová společnost 63 46, 39 373,58 78,8 spol. s r.o. 65 47,4 9 449,5 18,9 státní podnik - - - - ostatní 9 6,6 1 168,9 2,3 CELKEM : 137 1, 49 991,98 1, O tom, že Sdružení AP je organizací především výrobních firem svědčí jejich téměř devadesátiprocentní podíl na členské základně. Vedle finálních výrobců vozidel ji tvoří zejména výrobci automobilových skupin, dílů a příslušenství a to jak systémoví dodavatelé, tak i dodavatelé z druhé i třetí řady viz tabulka č. 2.4.2.). Tabulka č. 2.4.2. Firmy Sdružení AP - dle hlavní činnosti charakter firem základní jmění (dle převažujícího výr. programu) počet % mil. Kč % - výrobní 122 89,1 49 527,57 99,1 z toho: finalisté 14 1,2 21 924,61 43,9 výrobci dílů 18 78,9 27 62,96 55,2 - nevýrobní (účelové organizace) 15 1,9 464.41,9 z toho: obchodní 1,7 3,,1 jiné 14 1,2 434,41,8 CELKEM : 137 1, 49 991,98 1, Další ze sledovaných parametrů - počet zaměstnanců - charakterizuje mimo jiné i velikost firmy. Z tohoto stručného přehledu vyplývá, že členská základna Sdružení AP je tvořena v převážné míře firmami, ve kterých počet zaměstnanců nepřevyšuje 5 pracovníků (viz tabulka č. 2.4.3.). Tabulka č. 2.4.3. Firmy Sdružení AP - dle počtu zaměstnanců velikost firmy firem celkem zaměstnávají (počet zaměstnanců) počet % osob % - do 25 58 42,3 6 752 6,8 - od 25 do 5 36 26,3 12 918 13,1 - od 5 do 1 25 18,2 19 19 19,3 - od 1 do 5 16 11,6 32 76 33,1 - nad 5 2 1,6 27 36 27,7 CELKEM : 137 1, 98 755 1, Důležitý je i pohled na strukturu automobilového průmyslu ČR z pohledu účasti zahraničního kapitálu (viz tabulka č. 2.4.4.). Tabulka č. 2.4.4. Firmy Sdružení AP - dle podílu zahraničního kapitálu charakter firmy se zahraniční kapitálovou účastí základní jmění firem s účastí zahraničního partnera (Σ) (dle převažujícího výr. programu) počet % mil. Kč % finalisté 6 42,8 z finalistů 21 77,5 96,1 z finalistů výrobci dílů 57 52,8 z výr. dílů 15 55,5 54,5 z výr. dílů nevýrobní (účelové organizace) 5 33,3 z účel. org. 25, 53,8 z účel.org. CELKEM : 68 49,6 ze Sdružení AP 36 383, 72,8 ze Sdružení AP Soubor: APCR22.DOC 51 Sdružení AP, květen 23

Výše uvedená základní struktura členské základny je v následujících kapitolách doplněna o další údaje například z hlediska výše podílu jednotlivých vlastníků na základním jmění firem, bližší charakteristiku složení zahraničního kapitálu z pohledu jednotlivých zemí atd. Zpracoval: Ing. Novák 2.5. Vlastnická struktura Jak bylo předesláno již v úvodní kapitole, je v této části detailněji rozebrána vlastnická struktura firem Sdružení AP, respektive její změny v průběhu posledních šesti let. Stále jsou z hlediska porovnatelnosti údajů dodržovány základní skupiny vlastníků, což ukazuje následující tabulka č. 2.5.1. Tabulka č. 2.5.1. Základní rozdělení vlastníků firem (období 1997 až 22) základní jmění r.1997 r.1998 r.1999 r.2 (mil.kč) (mil.kč) (mil.kč) (mil.kč) (%) (%) (%) (%) skupina vlastníků Investiční fondy 2 966,17 a společnosti (IPF) 6,2 Držitelé investičních 2 745,71 kupónů (DIK) 5,7 Fond národ. majetku 498,74 (FNM) 1, Zahraniční partner **) 21 65,75 (ZP) 44, Ostatní vlastníci *) 2 58,22 (OST) 43, CELKEM 47 856,59 1, 1 775,2 3,9 2 382,4 5,2 35,4,7 23 163,2 5,6 18 111,7 39,6 45 737,9 1, 845,4 1,8 1 743,2 3,8 24,5,1 25 363,1 55,1 18 32, 39,2 46 8,2 1, 421,8,9 837,6 1,8 316,1,7 31 883,8 68, 13 415,1 28,6 46 874,4 1, r.21 (mil.kč) (%) 18,6,4 62,5 1,3,, 32 159,4 69,3 13 462,5 29, 46 423, 1, r.22 (mil.kč) (%) 874,7 1,7 1 46,7 2,1,, 33 73,7 67,5 14 339,9 28,7 49 992, 1, *) Subjekty s českým vlastníkem (kapitálem) mimo IPF a DIK. **) Zde se na rozdíl od tabulky č. 2.4.4. jedná o hodnotu základního jmění skutečně vlastněného zahraničním partnerem. Z údajů v tabulce názorně vyplývá postup a formování vlastnické struktury firem Sdružení AP prakticky do nynější podoby. Ani uvedené procentuální pohyby nic nemění na faktu, že automobilový průmysl v ČR má jasně definovanou a průhlednou vlastnickou strukturu. Změny v jednotlivých skupinách mají svůj racionální původ a to i v takových skupinách jako jsou držitelé investičních kuponů a klasické investiční fondy vzniklé v rámci kupónové privatizace. Časový průběh změn ve složení vlastníků a z něj vyplývající postup privatizace v českém automobilovém průmyslu ukazuje dále diagram č. 2.5.1. Z tabulky č. 2.5.1. i z grafického znázornění průběhu privatizace (za období 1994 až 22) je zřejmé, že dominující roli z hlediska podílů na základním jmění firem Sdružení automobilového průmyslu mají nyní pouze dvě skupiny vlastníků a to: o zahraniční vlastník (podíl na základním jmění všech firem Sdružení AP 67,5 %); o vlastníci ve skupině ostatní (podíl na základním jmění 28,7 %). Postup privatizace firem Sdružení AP je možné dále doplnit o následující fakta: Automobilový průmysl zůstává pro zahraniční investory i nadále atraktivním odvětvím. Mimo elektrotechnický průmysl a oblast telekomunikací je odvětvím, kam směřuje největší podíl zahraničních investic. Potvrzuje to i skutečnost, že roste počet firem - členů, kteří mají zahraničního partnera a tím roste i zákonitě hodnota Soubor: APCR22.DOC 52 Sdružení AP, květen 23

podílu těchto firem na základním jmění firem Sdružení AP. V řadě případů se zvýšil procentní podíl zahraničního partnera v jednotlivých firmách, resp. došlo k navýšení základního jmění firmy. Z hlediska zahraničních vlastníků, kteří zaujímají významné místo mezi firmami s rozhodujícím podílem na sumarizovaném základním jmění podniků Sdružení automobilového průmyslu, je možno jmenovat firmy VW (prostřednictvím ŠKODA AUTO a.s. 33,4 %), CONTINENTAL + SEMPERIT (prostřednictvím BARUM CONTINENTAL s.r.o. 4,5 %), HAYES LEMMERZ WERKE GMBH + HAYES LEMMERZ INTERNATIONAL (prostřednictvím HAYES LEMMERZ AUTOKOLA a.s. 2,4 %) a IRISBUS (prostřednictvím KAROSA a.s. 2,1 %). V případě výrobců příslušenství nejsou většinou tak podílově významní majitelé profilováni, protože daná česká firma, i když je vlastněná ze 1 % zahraničním partnerem, má v řadě případů formu společnosti s ručením omezeným, často s minimálním, zákonem stanoveným základním jměním. Ekonomické výsledky společných podniků jsou uvedeny v následujících kapitolách a to i ve srovnání s firmami bez zahraniční spoluúčasti. Zvláštní zmínku zasluhuje skupina vlastníků, která pod označením ostatní vlastníci představuje druhou nejvýznamnější vlastnickou skupinu. Do této kategorie jsou zařazeny firmy, které byly zprivatizované tuzemskými fyzickými osobami a to ve většině případů přímo managementem podniku. Charakter a změna podílu základního jmění v této skupině vlastníků je ovlivněna jednak tím, že dochází k dalším odkupům podílů majetku od některých neprivátních fondů a jednak navýšením základního majetku, které provede již současný vlastník. Změna trendu ve snižování podílu majetku vlastněného investičními fondy je dána změnou charakteru vlastníků a s tím i souvisejícím vstupem privátních fondů do jednotlivých firem Sdružení AP. Tyto fondy však nejsou společnostmi z počáteční éry privatizace, kdy se jednalo ve většině případů o dceřinné společnosti finančních domů s úzkým propojením s bankovním sektorem. Ani tento fakt však není v rozporu se skutečností konkrétní vlastnické struktury jednotlivých firem. Ani změna v počtu členské základny v průběhu roku 22 nezměnila nic na skutečnosti, že v držení FNM již není žádný majetek firem Sdružení AP. % základního jmění 1 Postup privatizace ve firmách Sdružení AP 9 8 7 "ostatní" vlastníci 6 5 4 zahraniční partner FNM 3 2 DIK 1 IPF 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 Diagram č. 2.5.1. Soubor: APCR22.DOC 53 Sdružení AP, květen 23

Současná vlastnická struktura firem Sdružení automobilového průmyslu (podíly jednotlivých druhů vlastníků na základním jmění k 31.12.22) byla uvedena v úvodní kapitole a pro úplnost je zde uvedena znovu (diagram č. 2.5.2.). Podíly vlastníků firem Sdružení AP na hodnotě základního jmění Investiční fondy a společnosti 1,7% DIK 2,1% FNM,% Ostatní 28,7% Zahraniční partner 67,5% 1% = 49 991,98 mil. Kč (základní jmění všech firem Sdružení AP) Diagram č. 2.5.2. --------------------------------------------------- Souhrnné složení vlastníků dalších 7 firem automobilového průmyslu, které poskytly údaje pro zpracování tohoto materiálu, je pro informaci uvedeno v diagramu č. 2.5.2a. Struktura vlastníků dalších 7 firem autoprůmyslu (k 31.12.22) Ostatní 61,2% DIK 1,5% Zahraniční partner 37,3% 1 % = 2 64,43 mil. Kč (základní jmění dalších 7 firem) Diagram č. 2.5.2a. Následující tabulky (č. 2.5.2. a č. 2.5.3.) doplňují předchozí údaje ještě o teritoriální pohled a to jednak z hlediska přehledu vlastníků firem Sdružení automobilového průmyslu podle země původu a jednak z přehledu jednotlivých zemí, jejichž firmy se podílí na základním jmění firem Sdružení automobilového průmyslu. Soubor: APCR22.DOC 54 Sdružení AP, květen 23

Tabulka č. 2.5.1. Země Počet firem Podíl na počtu firem v % rok 21 rok 22 rok 21 rok 22 Česká republika 6 69 48,8 5,4 Německo 26 28 21,1 2,4 USA 9 9 7,3 6,6 Francie 6 5 4,9 3,6 Švýcarsko 5 5 4,1 3,6 Nizozemsko 3 6 2,4 4,4 Rakousko 2 2 1,6 1,5 Belgie 2 1,6 Velká Británie 2 2 1,6 1,5 Itálie 1 1,8,7 Japonsko 1 2,8 1,5 Jižní Korea 1 1,8,7 Kanada 1 1,8,7 Lucembursko 1 2,8 1,5 Slovensko 1 1,8,7 Španělsko 1 2,8 1,5 Švédsko 1 1,8,7 CELKEM 123 137 1, 1, Zahraniční partner celkem 63 68 51,2 49,6 Tabulka č. 2.5.2. Země základní jmění (ZJ) v mil. Kč to je % ze ZJ všech firem Sdružení AP rok 21 rok 22 rok 21 rok 22 Německo 22 771,9 23 715,7 49,1 47,4 Česká republika 14 263,6 16 261,3 3,7 32,5 USA 2 162, 2 658,9 4,7 5,3 Francie 1 878,7 1 894,9 4, 3,8 Švýcarsko 1 459,3 1 159,8 3,1 2,3 Rakousko 1 13,4 1 13,4 2,2 2, Nizozemsko 595, 737,4 1,3 1,5 Španělsko 56, 522,7 1,1 1, Jižní Korea 54, 54, 1,1 1, Itálie 488,9 8, 1,1,2 Japonsko 277, 531,8,6 1,1 Velká Britanie 25,1 25,1,5,5 Belgie 16,,,2, Kanada 34,3 49,,1,1 Švédsko 63, 63,,1,1 Slovensko 3, 3,,1,1 Lucembursko 2, 52,, 1, ostatní CELKEM 46 423, 49 992, 1, 1, Σ zahraniční partner 32 159,4 33 73,7 69,3 67,5 --------------------------------------------------- Z dalších 7 firem autoprůmyslu uvedlo podíly zahraničního partnera na základním jmění 5 firem (3 x Německo, 1x Holandsko a 1x Belgie). Soubor: APCR22.DOC 55 Sdružení AP, květen 23

Z celkového pohledu na údaje v této kapitole vyplývá, že pokud budeme i nadále registrovat výši základního jmění firem Sdružení automobilového průmyslu, tak její případné změny je možné očekávat pouze ve vazbě na změnu počtu firem zapojených do činnosti Sdružení automobilového průmyslu. Oscilující údaje hodnot základního jmění, zejména ve skupině fondů a DIKů, nejsou rozhodující pro celkovou situaci a vlastnickou strukturu firem Sdružení AP a dá se předpokládat, že v dominantním postavení a podílech obou hlavních skupin vlastníků na celkovém základním jmění, tj. firem se zahraniční majetkovou účastí a skupiny firem v kategorii ostatní, nedojde k zásadním změnám. Obdobně se dá předpokládat, že podíl firem se zahraniční účastí zřejmě dále poroste. Významný zůstává ten fakt, že členská základna je plně privátní a stát jako takový již nevykonává žádná vlastnická práva. Zpracoval: Ing. Novák + Ing. Šípek 2.6. Počty pracovníků 2.6.1. Souhrnné údaje Údaje z databázových listů mimo jiného ukázaly i na skutečnost, že automobilový průmysl trpí nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil. Je to důsledek celkového rozvoje odvětví, přílivu zahraničních investic a v neposlední řadě i podcenění odvětví z hlediska nastaveného vzdělávacího systému. Ten ve své struktuře potlačuje význam zejména technických a odborných dělnických profesí. Protože uvedenému tempu vytváření pracovních příležitostí nestačí na trhu práce nabídka odpovídající kvalifikační struktury pracovníků, přistupují firmy k vlastnímu řešení a zejména k tomu, že pro řadu i odborných profesí využívají zahraniční pracovní síly. Tabulka č. 2.6.1. podává přehled o celkovém počtu pracovníků v rámci firem Sdružení automobilového průmyslu a určitým způsobem i podporuje myšlenky potenciálu podniků automobilového průmyslu jako zdroje pracovních příležitostí uvedených v předchozím odstavci. Tabulka č. 2.6.1. Počty pracovníků ve firmách Sdružení AP od roku 1996 */ údaje za počet firem: průměrný stav u skupiny: 86 1996 93 1997 11 1998 111 1999 118 2 123 21 137 22 1. Finální výrobci vozidel 38 887 41 772 36 83 29 883 3 647 29 691 29 28 - osobní automobily - nákladní automobily * z toho účel. nástavby - autobusy - motocykly - přípojná vozidla 18 662 16 191 1 789 1 846 1 264 924 22 482 15 188 1 714 1 841 1 22 1 59 2 512 13 61 1 349 1 811 435 984 2 386 6 541 1 7 1 789 37 86 21 96 5 89 847 1 825 42 66 22 14 4 684 475 1 899 352 742 21 343 4 482 556 2 44 46 753 2. Výrobci dílů (dodavatelé) 44 727 46 85 5 54 54 337 57 973 61 79 69 33 3. Ostatní firmy Sdružení AP 1 15 1 96 1 73 975 572 685 694 CELKOVÝ POČET (osob): 84 719 89 673 88 416 85 195 89 192 92 85 98 755 průměrný počet pracovníků na 1 firmu Sdružení AP: 985 964 875 768 756 748 721 */ V této tabulce uvedené údaje jsou souhrnné údaje za firmy zapojené do činnosti Sdružení AP vždy ke konci daného roku (např. k 31.12.22 za 137 firem). Zaměříme-li se na počty pracovníků v jednotlivých výrobních skupinách, tak můžeme konstatovat, že svým obsahem prakticky kopírují své postavení ve výrobě a na trhu. Stabilizovaný sektor výroby osobních automobilů a na druhé straně pokračující trend v poklesu počtu pracovníků v oblasti výroby nákladních automobilů. Soubor: APCR22.DOC 56 Sdružení AP, květen 23

Ten koresponduje s klesajícím podílem těchto výrobků na českém trhu. Udržení produktivity práce v přijatelných hranicích prakticky jiné řešení ani nenabízí. Růst počtu pracovníků v oblasti výroby příslušenství je dán jednak rozvojem tohoto odvětví, který je podporován i rostoucí aktivitou zahraničních firem na českém teritoriu a jednak i značným zájmem firem vyrábějících díly vozidel o vstup do Sdružení automobilového průmyslu. Jako mírně oscilující, ale prakticky konstantní, z hlediska počtu pracovníků, je možné charakterizovat skupiny výrobců přípojných vozidel, autobusů i motocyklů. Je samozřejmé, že mimo vlivy z hlediska vlastní výroby firem je celkový počet pracovníků v rámci Sdružení AP ovlivněn i změnou členské základny. Uvedené skutečnosti názorně ukazuje diagram č. 2.6.1. 7 Vývoj počtu pracovníků (rok 1996 až 22) 22 6 5 1996 4 3 2 1996 22 1996 1 22 1996 22 1996 22 1996 22 osobní automobily nákladní automobily autobusy ostatní druhy vozidel výrobci dílů nevýrobní firmy Digram č. 2.6.1. Výsledná skladba firem Sdružení AP se promítá i do průměrného počtu pracovníků připadajících na jednu firmu. Převažující počet dodavatelských firem s relativně nižším počtem pracovníků tuto hodnotu meziročně dále snižuje až na hodnotu roku 22, kdy činí průměrný počet zaměstnanců ve firmě, zapojené do Sdružení AP, 721 osob. Není cílem vytvářet pomocí tohoto materiálu imaginární průměrnou firmu Sdružení AP, ale domníváme se, že tento stav má svou určitou hranici danou optimální velikostí firmy v poměru k jejímu postavení na trhu a charakteru výroby. --------------------------------------------------- V dalších 7 firmách automobilového průmyslu (vesměs výrobci dílů dodavatelé) byl k 31.12.22 celkový počet pracovníků 8 549 osob (to je průměr na firmu 1 221 osob, k 31.12.21 to bylo 912 osob). Významným hlediskem pro účast v různých programech a zejména v rozvojových programech určených pro malé a střední firmy je právě hledisko počtu zaměstnanců. Není to pochopitelně jediné kritérium, ale jedna z důležitých podmínek pro zařazení firmy do těchto programů. Limit, který je v tomto případě obecně stanoven, je Soubor: APCR22.DOC 57 Sdružení AP, květen 23

25 zaměstnanců. V této souvislosti je možné uvést, že z celkového počtu 137 firem Sdružení AP patří do kategorie malých a středních firem 58 podniků, což představuje 42,3 % členské základny. Při detailnějším členění se jedná o: - 15 firem s počtem zaměstnanců do 5ti osob; - 43 firem s počtem zaměstnanců mezi 5ti až 25ti osobami. V těchto firmách pracuje celkem 6 752 zaměstnanců, což je 6,83 % pracovníků firem zapojených do Sdružení AP. 2.6.2. Základní struktura pracovních sil Zaměříme-li se na vlastní strukturu pracovních sil firmy (v tomto případě je myšlen počet technicko-administrativních pracovníků T a pracovníků dělnických profesí D ), je tato skladba v rámci podniků Sdružení AP uvedena v následující tabulce č. 2.6.2. Tabulka č. 2.6.2. Struktura pracovních sil v rámci firem Sdružení AP počet údaje za r. 21 údaje za r.22 změny 22/21 (%) firem kategorie D kategorie T kategorie D kategorie T kategorie D kategorie T I. FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL 14 19 861 9 413 19 723 9 34 -,69-1,16 z toho : a) osobní automobily 2 14 86 6 63 14 675 6 668 -,88,57 b) nákladní automobily 4 3 56 1 728 2 93 1 579-5,2-8,62 z toho účel. nástavby 3 376 199 365 191-3,3-4,2 c) přívěsy a návěsy 4 542 212 535 218-1,22 2,93 d) autobusy 2 1 184 715 1 326 718 11,99,42 e) motocykly 2 273 128 284 121 4,2-5,77 II. VÝROBCI DÍLŮ 18 52 526 14 273 54 272 14 762 3,32 3,43 z toho : a) převážně mech.díly 59 28 459 7 58 29 647 7 845 4,17 4,5 b) převážně elektr.díly 16 9 479 2 648 9 522 2 796,45 5,57 c) ostatní 33 14 588 4 117 15 13 4 121 3,53,1 III. ÚČELOVÉ ORGANIZACE 15 32 64 29 665-9,38 3,91 z toho: a) obchodní, služby ap. 6 7 324 7 366, 12,96 b) výzkumné, zkušební 9 25 316 22 299-12, -5,38 CELKEM Sdružení AP : 137 72 419 24 326 74 24 24 731 2,22 1,66 --------------------------------------------------- dalších 7 firem autoprůmyslu 7 5 781 1 254 7 178 1 371 24,17 9,33 Pro zdravý chod firmy je ve vyspělých ekonomikách považován poměr těchto kategorií, tzn. poměr mezi počtem zaměstnanců zařazených do dělnických profesí k počtu zaměstnanců vykonávajících technicko-administrativní činnosti, na hodnotě vyšší než 3. V rámci celkového počtu zaměstnanců firem Sdružení AP dosahuje tento poměr v současné době hodnoty 2,99. Vývoj tohoto poměru v jednotlivých skupinách výrobců ukazuje názorně tabulka č. 2.6.3. Jak je z této tabulky zřejmé, dochází v rámci Sdružení AP postupně ke zlepšování daného podílu. V oblasti výrobců dílů přitom tento poměr přesahuje nyní hodnotu 3,5. Skupina účelových organizací zaujímá svým charakterem práce specifické postavení a podle tohoto kritéria nelze zřejmě tyto firmy hodnotit. Soubor: APCR22.DOC 58 Sdružení AP, květen 23

Tabulka č. 2.6.3. Vývoj podílu D / T poměr D / T skupina firem 1998 1999 2 21 22 FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL 2,7 2,5 2,18 2,16 2,12 VÝROBCI DÍLŮ (dodavatelé) 3,41 3,3 3,53 3,66 3,67 ÚČELOVÉ ORGANIZACE nehodnoceno nehodnoceno nehodnoceno nehodnoceno nehodnoceno CELKEM firmy Sdružení AP : 2,71 2,71 2,88 2,95 2,99 --------------------------------------------------- U dalších 7 hodnocených firem automobilového průmyslu přesáhl tento poměr v roce 22 číslo 5 (za rok 21 to bylo 4,61 a za rok 22 již 5,24). 2.6.3. Regionální členění Z pohledu jednotlivých územně správních celků (nových krajů) je celkem zřejmé, jaká je lokalizace podniků automobilového průmyslu a s ní i související potenciální schopnost vytváření pracovních příležitostí. Z následující tabulky je evidentní, že nejvýznamnější automobilovou lokalitou je Středočeský kraj, který je současně i sídlem domácího finálního výrobce Škoda Auto. Co do počtu firem mu konkuruje sousední Liberecký kraj, kde se významnou měrou na jeho atraktivitě podílí přímé dálniční spojení s Mladou Boleslaví. Důvody logistiky jsou v tomto případě zcela zřejmé. Další významnou lokalitou je Jihočeský kraj, který je svou polohou příznivý pro firmy zaměřené na dodávky zejména pro západní trh. Celkový přehled je uveden v tabulce č. 2.6.4. Tabulka č. 2.6.4. Počty pracovníků automobilového průmyslu v krajích ČR kraj počet osob počet firem Jihočeský 5 748 1 Jihomoravský 1 979 6 Karlovarský 474 1 Královéhradecký 7 359 1 Liberecký 7 497 2 Moravskoslezský 1 367 7 Olomoucký 1 964 5 Pardubický 4 785 8 Plzeňský 1 889 5 Hlavní město Pra ha 1 48 18 Středočeský 32 621 24 Ústecký 1 991 4 Vysočina 4 553 8 Zlínský 7 48 11 Zpracoval: Ing. Novák + Ing. Šípek Soubor: APCR22.DOC 59 Sdružení AP, květen 23

2.7. Průměrné mzdy Konkurenceschopnost českých výrobců je závislá na faktorech, jako jsou stabilita makroekonomického prostředí, zvyšování úrovně vzdělání, mobility pracovní síly a v neposlední řadě i na ceně pracovní síly, dané zejména hodinovými náklady na jednoho pracovníka. V českých podnicích je průměrná mzda na takové úrovni, že se v nákladovém vzorci jednotlivých firem zatím negativně nepromítá a přispívá tak svým způsobem k udržení konkurenceschopnosti odvětví. Na základě údajů získaných od firem zapojených do činnosti Sdružení AP jsou sice zpracovávány pravidelně pololetní údaje o průměrné výši mezd a počtu pracovníků a předávány v souhrnné podobě členské základně Sdružení AP, ale přes tuto skutečnost považujeme za důležité se o řadě z nich znovu zmínit. Kapitola je tedy zpracována na základě údajů, které byly firmami Sdružení AP předány se stavem k datu 31.12.22. Průměrná mzda k tomuto datu (vypočtená jako vážený průměr zohledňující počty pracovníků a průměrné mzdy v jednotlivých firmách) dosáhla částky 17 55 Kč. V porovnání s rokem 21 (průměr 16 85 Kč zde nezahrnut vliv změny členské základny, viz poznámka pod čarou u tabulky č. 2.7.1.) vzrostla tato částka o 4,16 %. Přehled o vývoji průměrných mezd v jednotlivých základních skupinách firem od roku 1997 do roku 22 dává tabulka č. 2.7.1. Tabulka č. 2.7.1. Průměrné mzdy v základních skupinách firem (v Kč / měsíc) údaje za počet firem Sdružení AP 93 r. 1997 11 r. 1998 111 r. 1999 118 r. 2 123 r. 21 137 r. 22 FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL 13 292 14 916 17 571 18 646 19 66 19 99 z toho : - osobní automobily 15 787 17 497 19 697 2 352 21 1 21 155 - nákladní automobily 1 438 11 6 13 3 14 553 15 93 16 437 z toho účel. nástavby 12 194 1 387 1 935 12 269 13 443 13 887 - přívěsy a návěsy 12 258 12 867 12 86 14 457 15 958 17 7 - autobusy 1 195 12 8 13 376 14 421 16 149 17 5 - motocykly 8 955 9 479 1 815 11 456 12 199 12 568 VÝROBCI DÍLŮ (DODAVATELÉ) 1 932 12 184 13 248 14 649 15 399 16 46 z toho : - převážně mech. díly 1 536 11 655 12 65 14 24 15 128 16 69 - převážně elektr. díly 1 39 11 471 12 122 13 136 13 99 15 381 - ostatní, jiné 12 534 13 763 15 269 16 513 16 973 17 914 NEVÝROBNÍ (ÚČELOVÉ) ORGANIZACE 16 374 16 318 18 253 18 93 19 735 2 887 z toho: - obchodní, konzultační 15 735 15 49 17 736 17 791 2 72 21 636 - výzkumné, zkušební ap. 18 217 18 312 19 127 2 164 18 912 2 16 CELKEM za firmy Sdružení AP : 12 12 13 371 14 822 16 5 16 85 17 55 Poznámka: Uvedené údaje jsou souhrnné údaje za firmy zapojené do činnosti Sdružení AP v daném roce. dalších 7 firem autoprůmyslu 16 53 17 279 Nad hodnotou průměrného nárůstu mezd Sdružení AP se pohybuje jako celek skupina výrobců příslušenství (+6,89 %, loňský index +5,1 %) a to prakticky v celé výrobní struktuře (výrobci mechanického a elektrického příslušenství). Finální výrobci vozidel vykázali (jako celek) meziroční nárůst průměrné mzdy v porovnání let 22/21 o 1,26 % (index 21/2 byl 5,43 %) s tím, že např. u výrobců osobních automobilů činil,73 % (při porovnání 21/2 byla tato hodnota +3,19 %). Nárůst přesahující průměrnou hodnotu byl také u kategorie výrobců přípojných vozidel (+6,57 % proti 1,38 % v minulém srovnání) a výrobců autobusů (5,58 % oproti 11,98 % v období 21/2). Je vidět, že nárůsty mezd již nedosahují Soubor: APCR22.DOC 6 Sdružení AP, květen 23

takových hodnot jako v předcházejících obdobích. Jedním z faktorů, který tuto skutečnost ovlivňuje, je i zvyšování výchozí základny průměrné mzdy oproti předchozímu období. Ani při tomto tempu nárůstu průměrných mezd však u těchto skupin výrobců není dosaženo úrovně průměrné mzdy podniků Sdružení AP. Pokles nominální mzdy nebyl v žádné kategorii výrobců zaznamenán. Grafické vyjádření vývoje průměrných mezd v základních skupinách výrobců je v diagramu č. 2.7.1. Kč 22 2 18 16 14 12 1 8 6 4 2 Vývoj průměrné měsíční mzdy (rok 1997 až 22) finální výrobci celkem účelové organizace celkem výrobci dílů výrobci osobních automobilů výrobci nákladních vozidel 1997 1998 1999 2 21 22 výrobci autobusů výzkumné a zkušební organizace Diagram č. 2.7.1. Z tohoto diagramu je patrné, že skončil strmý růst průměrných mezd a její meziroční změny jsou prakticky v relaci s mírou inflace. Zajímavé je z tohoto pohledu srovnání průměrných mezd podniků automobilového průmyslu s ostatními odvětvími národního hospodářství. V diagramu č. 2.7.2. jsou proto uvedeny průměrné mzdy za roky 2, 21 a 22 a v diagramu č. 2.7.3. je pak jejich změna vyjádřená meziročními indexy. Celkové objemy vynaložených mzdových prostředků ve firmách Sdružení AP a to společně s vývojem počtu pracovníků a průměrných mezd ve firmách od roku 1995 do roku 22 jsou uvedeny v tabulce č. 2.7.2. Vyplacené mzdové prostředky resp. jejich nárůst mají přímou vazbu jednak na vlastní růst mezd a jednak i na výchozí členskou základnu. Tento fakt potvrzuje i porovnání údajů za stejné počty firem a tomu odpovídající počty pracovníků (jedná se o spodní údaje ve sloupcích 1996, 1997, 1998, 1999, 2 a 21 tabulky č. 2.7.2.). Další v tomto bodě uvedené tabulky (č. 2.7.3. a č. 2.7..4.) dávají přehled o úrovni průměrných mezd ve dvou základních profesních skupinách pracovníků a to u skupiny dělnických profesí a u tzv. technicko-administrativních pracovníků. Soubor: APCR22.DOC 61 Sdružení AP, květen 23

Kč 35 3 25 2 15 1 13 492 Kč 15 77 Kč 16 5 Kč 17 55 Kč 1 997 Kč Vývoj průměrné měsíční mzdy podle odvětví (rok 2 až 22) 11 636 Kč 16 637 Kč 18 815 Kč 13 169 Kč 14 89 Kč 17 137 Kč 2 2 Kč 13 542 Kč 15 689 Kč 14 18 Kč 16 382 Kč 1 372 Kč 11 873 Kč 14 859 Kč 17 316 Kč 25 63 Kč 31 541 Kč 15 83 Kč 17 352 Kč 13 929 Kč 16 949 Kč 11 283 Kč 13 616 Kč 11 743 Kč 2 21 22 15 56 Kč 11 419 Kč 13 193 Kč 5 Česká republika Sdružení AP Zemědělství lesnictví a rybolov Dobývání nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod el., plynu a vody Stavebnictví Obchod, opravy mot. vozidel Pohostinství a ubytování Doprava, pošty a telekomunikace Peněžnictví a pojišťovnictví Služby pro pod., výzkum, vývoj Veřejná správa, obrana, soc.poj. Školství Zdravotnictví, veterinární a soc. činnost Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Diagram č. 2.7.2. Zpracováno z údajů ČSÚ % 16 Indexy růstu průměrné měsíční mzdy podle odvětví (porovnání 21/2 a 22/21) 14 13,7 13,7 12,7 12 1 8 6 4 8,5 7,3 4,7 4,2 8, 3,5 6,7 6,2 7,3 5,5 7,7 8,3 8,2 7,1 9,5 6, 1,6 3,2 8,1 8, 8,2 4,4 9,5 1,1 1,5 1,3 9,4 7, 7,9 2 Česká republika Sdružení AP Zemědělství lesnictví a rybolov Dobývání nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod el., plynu a vody Stavebnictví Obchod, opravy mot. vozidel Pohostinství a ubytování Doprava, pošty a telekomunikace Peněžnictví a pojišťovnictví Služby pro pod., výzkum, vývoj Veřejná správa, obrana, soc.poj. Školství Zdravotnictví, veterinární a soc. činnost Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 21/2 22/21 Zpracováno z údajů ČSÚ Diagram č. 2.7.3. Soubor: APCR22.DOC 62 Sdružení AP, květen 23

Tabulka č. 2.7.2. Vývoj počtu pracovníků a průměrných mezd rok 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 údaje za (počet firem) 71 86 93 11 111 118 123 137 93 11 111 118 123 137 počet pracovníků 82 51 84 719 89 673 88 416 85 195 89 192 92 85 98755 86 377 92 415 87 18 86 97 89 154 96 745 meziroční změna (%) +1,7 +3,25 +5,85-1,4-3,65 +4,69 +3,24 +8,51 +3,82-4,32-2,28 +3,59 +3,29 +2,7 průměr. mzda */ (Kč/měs.) 8 653 1 359 12 12 13 371 14 822 16 5 16 85 17 55 1 428 12 34 13 575 14 861 15 92 16 711 meziroční změna (%) +17,26 +19,72 +16,83 +1,49 +1,85 +8,28 +4,7 +4,16 +16,5 +11,11 +9,19 +8, +5,56 +4,75 objem mezd za rok 8,52 1,247 13,23 14,187 15,153 17,178 18,57 2,744 (v mld. Kč) 1,89 13,345 14,22 15,354 17,31 19,43 meziroční změna (%) +18,56 +2,27 +27,9 +8,94 +6,81 +13,36 +8,1 +11,7 +2,48 +6,31 +6,7 +11,8 +9,3 +6,9 Poznámka: */ Vážený průměr = průměr respektující počty zaměstnanců a mzdy ve firmách; Tabulka č. 2.7.3. Počty pracovníků a průměrné mzdy u skupiny dělnických profesí po- údaje za r. 21 údaje za r. 22 změny 22/21 (%) čet poč.prac. prům.mzda poč.prac. prům.mzda poč.prac. prům.mzda I. FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL 14 19 861 16 849 19 723 16 856 -,69,4 z toho : a) osobní automobily 2 14 86 17 967 14 675 17 879 -,88 -,49 b) nákladní automobily 4 3 56 13 529 2 93 13 693-5,2 1,21 z toho účel. nástavby 3 376 11 417 365 11 825-3,3 3,58 c) přívěsy a návěsy 4 542 12 998 535 13 61-1,22 4,71 d) autobusy 2 1 184 14 53 1 326 15 54 11,99 3,8 e) motocykly 2 273 11 216 284 1 868 4,2-3,1 II. VÝROBCI DÍLŮ 18 52 526 13 426 54 272 14 281 3,32 6,36 z toho : a) převážně mech.díly 59 28 459 13 297 29 647 14 4,17 5,29 b) převážně elektr.díly 16 9 479 12 348 9 522 13 277,45 7,52 c) ostatní 33 14 588 14 381 15 13 15 465 3,53 7,54 III. ÚČELOVÉ ORGANIZACE 15 32 12 25 29 14 121-9,38 15,7 z toho:a) obchodní, služby ap. 6 7 17 34 7 19 752, 15,96 b) výzkumné, zkušební 9 25 1 853 22 12 329-12, 13,6 CELKEM Sdružení AP : 137 72 419 14 365 74 24 14 967 2,22 4,19 Tabulka č. 2.7.4. Počty pracovníků a průměrné mzdy u technicko-administrativních profesí po- údaje za r. 21 údaje za r. 22 změny 22/21 (%) čet poč.prac. prům.mzda poč.prac. prům.mzda poč.prac. prům.mzda I. FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL 14 9 413 24 93 9 34 26 531-1,16 6,42 z toho : a) osobní automobily 2 6 63 27 973 6 668 28 547,57 2,5 b) nákladní automobily 4 1 728 16 638 1 579 21 477-8,62 29,9 z toho účel. nástavby 3 199 17 98 191 17 797-4,2 4,8 c) přívěsy a návěsy 4 212 24 9 218 26 119 2,93 8,79 d) autobusy 2 715 18 876 718 2 738,42 9,87 e) motocykly 2 128 14 723 121 16 63-5,77 12,77 II. VÝROBCI DÍLŮ 18 14 273 21 918 14 762 23 48 3,43 7,13 z toho : a) převážně mech.díly 59 7 58 2 482 7 845 22 22 4,5 8,48 b) převážně elektr.díly 16 2 648 22 129 2 796 23 747 5,57 7,31 c) ostatní 33 4 117 24 42 4 121 25 698,1 5,31 III. ÚČELOVÉ ORGANIZACE 15 64 2 265 665 21 393 3,91 5,56 z toho:a) obchodní, služby ap. 6 324 2 348 366 21 759 12,96 6,93 b) výzkumné, zkušební 9 316 2 18 299 2 944-5,38 3,79 CELKEM Sdružení AP: 137 24 326 23 4 24 731 24 572 1,66 6,65 Soubor: APCR22.DOC 63 Sdružení AP, květen 23

Průměrná mzda za rok 22 u skupiny dělnických profesí byla (u firem Sdružení AP) na úrovni 6,91 % průměrné mzdy u pracovníků technicko-administrativních profesí. --------------------------------------------------- U dalších 7 hodnocených firem automobilového průmyslu dosahuje průměrná výše mzdy u dělnických profesí (15 774 Kč) hodnoty 58,55 % průměrné mzdy pracovníků technickoadministrativních profesí (ta byla v průměru 26 94 Kč). Vypočteme-li zpětně průměrnou mzdu u těchto 7 firem z vykázaných platů T a D, vychází zde průměrná mzda 17 564 Kč. Provedeme-li stejný výpočet u firem Sdružení automobilového průmyslu, vychází průměrná mzda na hodnotu 17 372 Kč. Průměrná měsíční mzda podle krajů podává další zajímavý pohled. Z diagramu č. 2.7.4. vyplývá zřetelný rozdíl mezi úrovní průměrných mezd podniků Sdružení AP v daném regionu a průměrných mezd na území daného kraje. Toto srovnání má zřejmou vypovídací schopnost o postavení automobilového průmyslu a může v řadě případů pomoci odpovědět na otázku týkající se atraktivity a perspektivy odvětví v daném regionu. Průměrná měsíční mzda podle krajů v roce 22 25 Kč 2 Kč 15 Kč 17 927 Kč 19 577 Kč 14 762 Kč 13 731 Kč 11 36 Kč 14 9 Kč 18 424 Kč 15 779 Kč 15 339 Kč 14 52 Kč 13 42 Kč 15 54 Kč 16 934 Kč 19 24 Kč 1 Kč 2 57 Kč 16 9 Kč 14 481 Kč 15 322 Kč 13 975 Kč 14 655 Kč 14 473 Kč 14 223 Kč 13 965 Kč 14 597 Kč 13 841 Kč 13 787 Kč 15 284 Kč 14 246 Kč 5 Kč Kč Hlavní město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Vysočina Olomoucký Moravskoslezský Zlínský průměrná mzda v kraji průměr u firem Sdružení AP v daném kraji Diagram č. 2.7.4. Ve většině případů je úroveň průměrné mzdy firem Sdružení AP, které jsou v regionu dislokovány, vyšší než je průměrná mzda daného regionu. Jako určité specifikum je přitom nutné chápat hlavní město Prahu, kde se do vyšší úrovně průměrných mezd významnou měrou promítá vysoká koncentrace ústředních orgánů, bankovního a pojišťovacího sektoru. Druhým protipólem jsou Středočeský, Liberecký a Zlínský kraj, kde jsou průměrné mzdy autoprůmyslových firem značně nad regionálním průměrem. V tomto případě se na výši průměrné mzdy firem Sdružení AP projevuje vliv firem se zahraničním partnerem. Firmy se zahraničním partnerem vykazují obecně vyšší mzdy. Průměrná měsíční mzda u firem se zahraniční účastí, kterých bylo k 31.12.22 v rámci Sdružení AP celkem 68, byla v roce 22 na úrovni 19 132 Kč, což představuje nárůst proti roku Soubor: APCR22.DOC 64 Sdružení AP, květen 23

21 o 3,59 %. Tempo růstu mezd se v těchto firmách oproti období 21/2 (kdy činilo + 3,4 %) téměř nezměnilo a je v porovnání s průměrným nárůstem mezd u firem Sdružení AP nižší o,57 % (ten v tomto výpočtu, tedy na stejný počet firem, činil + 4,16 %). U firem bez zahraničního partnera pak bylo dosaženo průměru 13 849 Kč s meziročním nárůstem 5,1 %, který je také oproti minulému období (index 21/2 činil + 5,7 %) prakticky na stejné úrovni. Je však o,94 % vyšší než činil uvedený průměr za všechny firmy Sdružení AP. Srovnání výše průměrných mezd firem Sdružení AP, které mají zahraničního partnera, s průměrnými mzdami firem bez podílu zahraničního partnera ukazuje tabulka č. 2.7.5., vývoj (meziroční nárůsty) u obou skupin pak tabulka č. 2.7.6. Tabulka č. 2.7.5. Průměrná mzda (Kč / měs.) Počet pracovníků 1999 2 21 22 1999 2 21 22 CELKEM Sdružení AP 14 822 16 5 16 85 17 55 85 195 89 192 92 85 98 755 ve firmách se zahraniční účastí 16 747 17 854 18 468 19 132 52 928 58 911 63 151 68 338 ve firmách bez zahraniční účasti 11 64 12 54 13 176 13 849 32 237 3 281 28 934 3 417 průměr na 1 firmu Sdružení AP 768 756 749 721 ve firmách se zahraniční účastí 999 982 11 1 5 ve firmách bez zahraniční účasti 556 522 474 441 Poznámka: Tato tabulka obsahuje údaje za firmy zapojené do činnosti Sdružení AP k 31.12.22 (to je za 137 firem). Tabulka č. 2.7.6. Průměrná mzda (Kč / měs.) meziroční index 1999 2 21 22 2/1999 21/2 22/21 ve firmách se zahraniční účastí 16 747 17 854 18 468 19 132 1,66 1,34 1,36 ve firmách bez zahraniční účasti 11 64 12 54 13 176 13 849 1,8 1,51 1,51 Diference průměrných mezd mezi oběma skupinami firem je prakticky na konstantní úrovni a tempo přibližování jejich průměrných mezd je minimální. Dokládá to skutečnost, že v r. 1998 činila průměrná mzda ve firmách bez zahraničního partnera 7,2 % průměrné mzdy dosažené u firem se zahraniční účastí, v roce 21 to bylo 71,3 % a v roce 22 pak 72,4 %. Údaje jsou do značné míry ovlivněny výchozí základnou a různými počty pracovníků v uvedených skupinách firem. To se pak následně projevuje v celkových poměrových ukazatelích. Průměrné mzdy a míra inflace dávají základní pohled na růst (resp. pokles) reálných mezd. Porovnání procentuelních ročních přírůstků mezd firem Sdružení AP s meziroční mírou inflace názorně ukazuje diagram č. 2.7.5. Pro informaci a názornost je zde zachycen i index změny průměrných nominálních mezd ČR. Meziroční změna nominálních mezd podniků Sdružení AP vychází z ekonomických podmínek jednotlivých firem a jak bude dále ukázáno, má přesná pravidla a vazby na produktivitu práce. Z grafu mimo jiné vyplývá, že dochází postupně ke stabilizaci jejího růstu a zejména ve vazbě na meziroční míru inflace zabezpečuje i určitý reálný přírůstek mezd. Je předpoklad, že při udržení nízké míry inflace dojde i v příštích obdobích k udržení reálného meziročního růstu mezd v rozmezí 2 až 5 % a je málo pravděpodobné, že dojde k rozevření nůžek takovým způsobem jako v letech 1997/1996 a 1998/1998. Vývoj relace mezi růstem výroby, růstem přidané hodnoty a platovými nárůsty v souhrnu za firmy zapojené do činnosti Sdružení AP byl již uveden v bodě 1.2.4. tohoto materiálu (viz diagram č. 1.2.7.). Soubor: APCR22.DOC 65 Sdružení AP, květen 23

% 18 16 14 12 Vývoj indexu průměrných mezd a inflace míra inflace růst mezd - Sdružení AP růst mezd - ČR 1 8 6 4 2 1997/1996 1998/1997 1999/1998 2/1999 21/2 22/21 Digram č. 2.7.5. V diagramu č. 2.7.6. jsou ještě znázorněny průměrné mzdy podle velikosti firmy v přímém porovnání s průměrem za firmy Sdružení AP celkem a průměrem za ČR. Nejvyšší mzdy byly přitom zaznamenány na okrajích spektra, tedy u firem do 5 zaměstnanců a nad 2 5 zaměstnanců. Průměrná měsíční mzda podle velikosti firmy 25 Kč 2 Kč 15 Kč 21 917 Kč 19 854 Kč 17 55 Kč 15 77 Kč 15 92 Kč 16 339 Kč 15 851 Kč 15 796 Kč 14 33 Kč 1 Kč 5 Kč Kč Česká republika Sdružení AP celkem do 5 pracovníků do 25 pracovníků do 5 pracovníků do 1 pracovníků firmy Sdružení AP do 15 pracovníků do 25 pracovníků nad 25 pracovníků Diagram č. 2.7.6. Soubor: APCR22.DOC 66 Sdružení AP, květen 23

Při obecném zhodnocení údajů, obsažených v této kapitole, je možné učinit následující závěry: nadále se snižuje dynamika růstu průměrné mzdy a oproti období 21/2, kdy činila meziroční změna 4,7 %, je nižší o další,54 % a dosahuje úrovně 4,16 % (pro informaci je uvedeno, že index růstu 1999/1998, určený shodným způsobem, byl roven 1,85 %); růst nominálních mezd firem Sdružení AP, při meziroční míře inflace v roce 22 1,9 %, zaručuje i růst reálné mzdy; přes skutečnost, že se zvyšuje diferencovaně úroveň průměrných mezd u firem se zahraniční účastí a českých firem, zůstává prakticky konstantní její rozdíl; zkušenosti ukazují, že růst nominální mzdy v rozmezí cca 4 až 5 % je zřejmě přijatelný jak z pohledu ekonomiky firmy, tak i z pohledu zaměstnanců; růst produktivity práce a nízká míra inflace vytváří i při této hodnotě prostor pro růst reálné mzdy; relace mezi růstem výroby, růstem přidané hodnoty a platovými nárůsty v průměru za firmy zapojené do činnosti Sdružení AP - jak bylo zmíněno a znázorněno již v úvodní kapitole 1.2. (diagram č. 1.2.7.), byly pozitivně nastaveny a dochází k jejich postupné optimalizaci ve vazbě na vývoj ostatních ukazatelů; mzdová politika firem automobilového průmyslu je nutně i součástí personální strategie; její nevyváženost může vést ve svých důsledcích i k vynucenému snižování počtu zaměstnanců, ke snižování konkurenceschopnosti a v neposlední řadě ke ztrátě trhu. Zpracoval: Ing. Novák + Ing. Šípek 2.8. Vývoj základních ekonomických ukazatelů Řada renomovaných analytiků předpovídala pro období roku 22 krizi odvětví automobilového průmyslu v České republice. Tyto názory měly v řadě případů dopad na celkový pohled na obor automobilového průmyslu a působily negativně z hlediska úvěrové politiky řady finančních domů. Není účelem zakrývat dílčí problémy oboru, které se v celkovém souhrnu nemusí plně projevit. Údaje uvedené nejen v této kapitole však dokazují, že se český automobilový průmysl jako celek vyrovnal i s tak nepříznivými vlivy, jako byl dílčí pokles zahraniční poptávky na straně jedné a na druhé straně nevýhodný kurz české měny vůči měnám EUR a USD. Tyto faktory naopak aktivovaly ve firmách opatření vedoucí ke snižování nákladů a zvyšování produktivity práce vedoucí ve svých důsledcích k udržení konkurenceschopnosti. Toto pravidlo a postup platil obecně, tzn. jak pro firmy se zahraničním partnerem, tak i pro české firmy. Přehled o produkci firem Sdružení AP ve finančním vyjádření a členěný podle základních výrobních skupin ukazuje tabulka č. 2.8.1. Diagram č. 2.8.1. znázorňuje podíly objemu produkce podle základních skupin jednotlivých výrob a diagram č. 2.8.2. pak samostatně podíly v kategorii finálních výrobců. Soubor: APCR22.DOC 67 Sdružení AP, květen 23

Tabulka č. 2.8.1. VÝVOJ CELKOVÉ PRODUKCE FIREM SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU 1996 1997 1998 1999 2 21 22 objem produkce Sdružení AP (mil. Kč) 113 211,6 159 663,3 186 778, 219 32,4 272 9,9 34 8,2 326 452,51 - z toho: finální výrobci 66 645,1 11 697,1 115 816,3 117 322,1 148 969, 159 284,3 158 285,2 z toho: osobní automobily 5 315,8 79 714,5 99 962,1 15 138,6 136 326, 146 83,2 145 715,5 nákladní vozy 9 56,8 15 656,4 9 914, 5 368,5 6 122, 6 96,4 4 527,52 autobusy 3943,5 4 479, 4 714, 5 378,7 5 848, ostatní 6 822,5 6 326,2 1996,7 2 336, 1 87, 1 726, 2 194, výrobci příslušenství 41 349,3 52 787,4 69 64,6 1 779,2 122 35,1 144 569,8 167 46,56 účelové organizace 5 217,2 5 178,8 1 357,1 1 21,1 1581,8 946,1 1 12,93 Podíly jednotlivých výrob na celkovém objemu produkce (rok 22, firmy Sdružení AP - 1% = 326 452,51 mil.kč) ostatní 1,% osobní automobily 44,6% díly a příslušenství 51,2% autobusy 1,8% nákladní vozy 1,4% Diagram č. 2.8.1. Podíly jednotlivých skupin vozidel na objemu produkce (rok 22, finální výrobci Sdružení AP - 1% = 158 285,2 mil. Kč) nákladní vozy 2,9% autobusy 3,7% nástavby,2% přípojná vozidla,9% motocykly,2% osobní automobily 92,1% Diagram č. 2.8.2. Soubor: APCR22.DOC 68 Sdružení AP, květen 23

Pro doplnění finančních údajů finálních výrobců konkrétními počty vozidel je dále zařazena tabulka č. 2.8.2. s údaji o výrobě, domácím prodeji a exportu jednotlivých typů vozidel (v kusech za české výrobce). Přesto, že jsou to svým charakterem statistické údaje patřící do jiné kapitoly, jsou zde uvedeny z důvodu návaznosti na ekonomické údaje a provedená zhodnocení. Tabulka č. 2.8.2. POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU DVOUSTOPÝCH MOTOROVÝCH VOZIDEL 22/21 výroba domácí prodej export Výrobce r.22 r.21 změna % r.22 r.21 změna % r.22 r.21 změna % ŠKODA AUTO 442 469 46 886-4, 74 466 82 45-9,6 371 59 379 916-2,3 MAGMA 3 71-57,7 24 48-5 6 23-73,9 Ostatní 8 4-8 5 4-87,5 3 --- Σ Osobní+N1 442 57 46 997-4, 74 495 82 493-9,7 371 68 379 939-2,3 DAEWOO AVIA 968 1 11-12,1 64 787-23,3 534 548-2.6 ŠKODA Mn.Hr. 19 --- 4 --- 8 --- TATRA 1 761 1 551 +13,5 18 27-13, 1 498 1 397 +7,2 PRAGA 4 47-14,9 38 39-2,6 1 8-87,5 Σ Nákladní 2 769 2 718 +1,9 822 1 37-2,7 2 33 1 961 +3,7 KAROSA 1 549 1 317 +17,6 499 57-12,5 1 55 749 +4,9 SOR 218 193 +12,9 154 119 +29,4 64 74-13,5 Ostatní 45 56-19,6 44 41 7,3 1 15-93,3 Σ Autobusy 1 812 1 566 +15,7 697 73-4,5 1 12 838 +33,7 CELKEM I : 447 88 465 281-3,9 76 14 84 26-9,8 374 212 382 738-2,2 FIRMY SDRUŽENÍ AP 447 5 465 95-3,9 75 941 84 127-9,7 374 22 382 692-2,2 to je % 99,98 99,96 +,2 99,9 99,84 +,6 1, 99,99 +,1 POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU MOTOCYKLŮ 22/21 výroba domácí prodej export výrobce r. 22 r. 21 změna % r. 22 r. 21 změna % r. 22 r.21 změna % JAWA Moto 7 76 5 175 49,9 292 341-14,4 7 468 4 834 54,5 PENTO 37 6-38,3 3 57-47,4 --- PRAGA 83 73 +13,7 44 59-25,4 27 29-6,9 CELKEM II : 7 88 5 38 +48,5 366 457-19,9 7 495 4 863 +54,1 FIRMY SDRUŽENÍ AP 7 843 5 248 +49,5 336 4-16, 7 495 4 863 +54,1 to je % 99,53 98,87 +,66 91,8 87,53 + 4,28 1, 1, +, POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU PŘÍPOJNÝCH VOZIDEL 22/21 výroba domácí prodej export výrobce r. 22 r. 21 změna % r. 22 r. 21 změna % r. 22 r. 21 změna % METACO BO.BR 21 269-21,9 76 82-7,3 134 187-28,3 PANAV 724 71 +1,9 482 495-2,6 223 197 +13,2 SCHWARZMULLER 834 656 +27,1 471 434 +8,2 363 227 + 59,9 CELKEM O3 + O4: 1 768 1 635 +8,1 1 29 111 +1,8 72 611 +17,8 AGADOS (O1+O2) 9 262 8 858 +4,6 5 98 5 238-2,7 4 164 3 616 +15,2 CELKEM III : 11 3 1 493 5,1 6 127 6 249-2, 4 884 4 227 +15,5 FIRMY SDRUŽENÍ AP 1 196 9 837 3,6 5 656 5 815-2,7 4 521 4 +13, to je % 92,44 93,75-1,31 92,31 93,5 -,74 92,57 94,63-2,6 SOUHRN - POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU VŠECH KATEGORIÍ VOZIDEL 22/21 výroba domácí prodej export r. 22 r. 21 změna % r. 22 r. 21 změna % r. 22 r.21 změna % CELKEM I+II+III : 465 998 481 82-3,1 82 57 9 966-9,3 386 591 391 828-1,3 FIRMY SDRUŽENÍ AP 465 44 48 18-3,2 81 933 9 342-9,3 386 218 391 555-1,4 to je % 99,8 99,81 -,2 99,3 99,31 -,1 99,9 99,93 -,3 Soubor: APCR22.DOC 69 Sdružení AP, květen 23

Údaje o vyrobených a prodaných počtech vozidel mají při svém hodnocení mnohdy názornější vypovídací schopnost než tytéž údaje vyjádřené ve finančních jednotkách. Souhrnný přehled pak rovněž dokladuje, že podíl firem Sdružení AP ve výrobě vozidel v ČR, tuzemském prodeji i exportu je jasně dominantní. Celkový počet v ČR vyrobených vozidel všech kategorií (osobní + malá užitková N1 + nákladní + autobusy + přípojná) v roce 22 poklesl oproti roku 21 o 3,1 %, (u firem zapojených do Sdružení AP o 3,2 %). Tuzemský prodej přitom poklesl o 9,3 % (u firem Sdružení AP stejná hodnota) a vývoz se snížil o 1,3 % (u firem Sdružení AP o 1,4 %). Vlivy (podíly) jednotlivých výrobců na tento pokles jsou přitom rozdílné. V této souvislosti je možné konstatovat: Ve skupině výrobců osobních automobilů (M 1 ) a malých užitkových vozidel kategorie N 1, činil tento pokles v souhrnu 4, %. Situace je výrazným způsobem ovlivněna výsledky firmy ŠKODA AUTO a celkovou situací na domácím i zahraničním trhu. Oproti roku 21 byl v případě odbytu vozidel těchto kategorií (osobní automobily M 1 a malá užitková N 1 ) zaznamenán pokles odbytu jak ve vývozu vozidel (- 2,3 %), tak na tuzemském trhu (- 9,7 %). Po určitém oživení výroby v roce 2 ve skupině výrobců nákladních vozidel (výrobci DAEWOO AVIA, PRAGA, ŠKODA Mnichovo Hradiště, TATRA) pokračovala v letech 21 i 22 v podstatě stagnace výroby. Celkově tato skupina v porovnání 22/21 vykázala nárůst výroby pouze o 1,9 %. Zvrátit tento stále nepříznivý trend se nepodařilo ani relativně vysokým zvýšením výroby v případě firmy TATRA (nárůst + 13,5 %). Ještě horší situace je v oblasti tuzemského trhu, kdy došlo k poklesu prodejů v roce 22 o 2,7 %. Naopak v oblasti exportu došlo za stejné období k mírnému nárůstu a to o 3,7 %. Výrobci autobusů již dlouhodobě vykazují svůj růst a údaje o výrobě tuto skutečnost jen potvrzují. U této kategorie došlo v roce 22 k nárůstu výroby o 15,7 %. V porovnání s rokem 21 je tento údaj vyšší o 5,7 %. Z hlediska prodejů autobusů na tuzemském trhu došlo k výrazné změně, kdy po zvýšení v r. 21 o 18,7 %. došlo v roce 22 k poklesu o 4,5 %. Naproti tomu v oblasti exportu pokračuje úspěšný trend z předchozích období, kdy po zvýšení v roce 21 o 3,8 % došlo v roce 22 k dalšímu navýšení o 33,7 %. Pozitivní trend pokračuje jak ve výrobě, tak i v odbytu v kategorii motocyklů. V porovnání s rokem 21 vzrostla výroba o 48,5 % a export o 54,1 %. Na tuzemském trhu byl však zaznamenán celkový pokles prodejů o 19,9 %. Obdobná situace je v kategorii přípojných vozidel kat. O 3 a O 4, kdy došlo k celkovému zvýšení výroby o 8,1 %, tuzemského prodeje o 1,8 % a exportu o 17,8 %. V kategorii přípojných vozidel kat. O 1 a O 2, kde jsou však statistické údaje k dispozici pouze za jednu firmu (člena Sdružení AP), byl zaznamenán rovněž pozitivní vývoj ve výrobě (+ 4,6 %) a exportu (+ 15,5 %), u domácích prodejů však došlo k poklesu o 2,7 %. Dále je možné z údajů, které byly jednotlivými firmami uvedeny v Databázových listech, při jejich sumarizaci uvést další základní ekonomická měřítka celého oboru (českého automobilového průmyslu). Soubor: APCR22.DOC 7 Sdružení AP, květen 23

Tržby z vlastní výroby Objem tržeb z vlastní výroby členských firem Sdružení automobilového průmyslu vzrostl v roce 22 oproti roku 21 o 7,1 %. Meziroční index jejich růstu 22/21 je sice nižší než v předcházejících obdobích, ale jeho tempo stále překračuje celkové tempo růstu průmyslové výroby v ČR ve sledovaném období. Názorně jsou meziroční indexy změn za jednotlivá období uvedeny v tabulce č. 2.8.3. Tabulka č. 2.8.3. 1996/1995 1997/1996 1998/1997 1999/1998 2/1999 21/2 22/21 změna objemu produkce (v %) + 28,85 + 41,3 + 16,98 + 17,41 + 24,4 + 11,7 + 7,1 Jak ukazuje další tabulka č. 2.8.4., tak se na pozitivním indexu růstu tržeb výrazněji podíleli především výrobci příslušenství, autobusů a dále pak výrobci, kteří jsou uvedeni pod skupinou ostatní a zahrnují výrobce nástaveb, přípojných vozidel a motocyklů. Jejich detailní hodnoty jsou uvedeny rovněž v tabulce č. 2.8.4. Tabulka č. 2.8.4. rok 22 rok 21 změna 22/21 objem produkce Sdružení AP (mil. Kč) 326 452,5 34 8,2 +7,1 % - z toho: finální výrobci 158 285, 159 284,3 -,6 % z toho: osobní automobily 145 715,5 146 83,2 -,3 % nákladní vozy 4 527,5 6 96,4-25,7 % autobusy 5 848, 5 378,7 + 8,7 % ostatní 2 194, 1 726, + 27,1 % výrobci příslušenství 167 46,5 144 569,8 + 15,5 % účelové organizace 1 12,9 946,1 + 18,4 % Podíly jednotlivých skupin výrobců na celkovém objemu produkce od roku 1999 vyjádřené v % ukazuje následující tabulka č. 2.8.5., která za rok 22 doplňuje již výše uvedený diagram (č. 2.8.1.) Z tabulky je mimo jiné patrný neustálý trend zvyšujícího se podílu dodavatelů při celkovém růstu objemu tržeb. Tabulka č. 2.8.5. výrobci r. 1999 objem produkce 219 32,4 mil. Kč r. 2 objem produkce 272 9,9 mil. Kč r. 21 objem produkce 34 8,2 mil. Kč r. 22 objem produkce 326 452,51 mil. Kč osobní automobily 47,9 % 5, % 47,9 % 44,6 % nákladní automobily 2,4 % 2,3 % 2, % 1,4 % autobusy 2,1 % 1,7 % 1,8 % 1,8 % výroba nástaveb,4 %,2 %,1 %,1 % motocykly,1 %,1 %,1 %,1 % přípojná vozidla,6 %,4 %,5 %,5 % dodavatelé 46, % 44,8 % 47,4 % 51,2 % ostatní,5 %,5 %,2 %,3 % Pokud bychom hodnotili podíl jednotlivých firem na celkových tržbách podle jejich velikosti (který je dán v tomto případě počtem zaměstnanců), pak se na Soubor: APCR22.DOC 71 Sdružení AP, květen 23

celkové hodnotě 326 452,5 mil. Kč podílely způsobem, který je uveden v tabulce č. 2.8.6. Tabulka č. 2.8.6. velikost firmy (počet zaměstnanců) r. 21 podíl na celkových tržbách v % (1% = 34 8,2 mil. Kč) r. 22 podíl na celkových tržbách v % (1% = 326 452,5 mil. Kč) do 5,2,3 5-25 3,7 3,3 25-5 8,7 9,8 5-1 14,3 12,2 1-5 25,2 22,4 nad 5 47,9 52, Malé a střední firmy, tzn. firmy s počtem zaměstnanců do 25 osob, představují z hlediska možnosti získání vládních podpor pro tento sektor velmi významnou část členské základny. Jak bylo uvedeno v předchozích kapitolách, tak z hlediska jejich počtu tvoří 42,3 % členské základny Sdružení AP. Zcela odlišný je jejich podíl na celkových tržbách a oproti stagnaci v letech 2 a 21 byl v roce 22 zaznamenán mírný pokles jejich podílu. Přidaná hodnota Jedním z dalších významných ekonomických ukazatelů je údaj o výši přidané hodnoty. Přidaná hodnota dosáhla v roce 22 v souhrnu výše 61 759,8 mil. Kč. Její meziroční nárůst o 9,8 % je nižší než v období 21/2, kdy činil 13,9 %. Meziroční indexy ukazuje následující tabulka č. 2.8.7. Tabulka č. 2.8.7. 2 21 22 Indexy mil. Kč mil. Kč mil. Kč 21/2 22/21 finální výrobci 21 912,9 25 779, 24 542, 1,17,95 výrobci 27 545, 3 629, 36 968,6 1,11 1,2 příslušenství ostatní 238, 211,4 249,2,88 1,17 Celkem 49 695,9 56 618,4 61 759,8 1,14 1,9 Jak se jednotlivé hlavní skupiny výrobců za uvedená období podílely na její celkové výši, ukazuje tabulka č. 2.8.8. Tabulka č. 2.8.8. rok 2 celková výše přidané hodnoty 49 695,9 mil.kč rok 21 celková výše přidané hodnoty 56 618,4 mil.kč rok 22 celková výše přidané hodnoty 61 759,8 mil. Kč finální výrobci 44,1 % 45,5 % 39,7 % výrobci příslušenství 55,4 % 54,1 % 59,9 % ostatní,5 %,4 %,4 % Z tabulky je zřejmé, že se na celkové výši přidané hodnoty výrazným způsobem podílí skupina výrobců příslušenství. Tím je jenom potvrzen významný vliv této skupiny výrobců v sektoru automobilové výroby. Soubor: APCR22.DOC 72 Sdružení AP, květen 23

Srovnání podílu jednotlivých skupin výrobců na celkových tržbách a přidané hodnotě za rok 22 ukazuje tabulka č. 2.8.9., podíl přidané hodnoty na objemu tržeb od roku 22 je podchycen v tabulce č. 2.8.1. Tabulka č. 2.8.9. údaje za rok 22 Podíl na celkových tržbách 1% = 326 452,5 mil. Kč Podíl na celkové přidané hodnotě 1% = 61 759,8 mil. Kč finální výrobci 48,5 % 39,7 % výrobci příslušenství 51,2 % 59,9 % ostatní,3 %,4 % Tabulka č. 2.8.1. rok 2 rok 21 rok 22 Index mil. Kč mil. Kč mil. Kč 21/2 22/21 Tržby z vlastní výroby 272 9,9 34 8,2 326 452,5 + 1,117 + 1,71 Přidaná hodnota 49 695,9 56 618,4 61 759,8 + 1,139 + 1,91 Podíl přidané hodnoty na tržbách,182,185,189 + 1,16 + 1,21 Jako pozitivní fakt plynoucí z tabulky č. 2.8.1. možno uvést, že dochází k růstu podílu přidané hodnoty na celkových tržbách. Produktivita práce Pro každé odvětví národního hospodářství je důležité, jakou formou je dosažen růst tržeb. Automobilový průmysl prokazuje, že je schopen zabezpečit tento růst minimálně shodnou produktivitou práce jako v předchozím období. Pro hrubou a snadnější orientaci je jako ukazatel použit objem tržeb na jednoho pracovníka. Úroveň tržeb z vlastní výroby sice vzrostla oproti roku 21 o 7,1 %, ale tato změna byla doprovázena i nárůstem počtu pracovníků v rámci firem Sdružení automobilového průmyslu. Tento trend vyplynul jednak z celkového rozvoje oboru a byl poznamenán i růstem členské základny. Nárůst počtu pracovníků činil 7,2 %. Hodnota produktivity práce pak byla v rámci firem Sdružení AP v období 22/21 prakticky na stejné úrovni jako v předchozím období (pokles o,13 % je zanedbatelný). Vývoj této hodnoty podle jednotlivých skupin výrobců od roku 1996 ukazuje tabulka č. 2.8.11. Tabulka č. 2.8.11. OBJEM PRODUKCE NA JEDNOHO PRACOVNÍKA U FIREM SDRUŽENÍ AP 1996 1997 1998 1999 2 21 22 Celkem za Sdružení AP (tis. Kč / rok) 1 369,3 1 78,5 2 112,5 2 574,1 3 59,7 3 31, 3 35,7 - z toho: finální výrobci 1 639,2 2 434,6 3 147, 3 926, 4 86,8 5 364,7 5 452,8 přičemž: osobní automobily 2 696,2 3 545,7 4 873,3 5 157,3 6 223,2 6 635,9 6 827,3 nákladní vozy 66,1 1 162, 759, 968,3 1 39,4 1 31,5 1 159,2 ostatní 1 171,6 1 87,7 1 839,1 1 719,6 2 77,5 2 373,8 2 382,1 výrobci příslušenství 1 5,8 1 127,8 1 377,2 1 854,7 2 11,5 2 342,8 2 419,8 účelové organizace 3 619,9 4 725,2 1 264,8 1 231,9 2 765,4 1 381,2 1 615,1 --------------------------------------------------- U dalších sedmi automobilových firem (nezapojených do Sdružení AP) bylo v roce 22 dosaženo objemu produkce v průměru 3 122,82 tis. Kč na jednoho pracovníka, tedy méně než u firem Sdružení AP. Naopak vyšší byla přidaná hodnota na pracovníka (684,23 tis. Kč). Soubor: APCR22.DOC 73 Sdružení AP, květen 23

Produktivita práce a průměrné mzdy O produktivitě práce byly základní údaje uvedeny v předchozí části této kapitoly. Zde je vyjádřena její významnější podoba a sice produktivita práce vztažená k celkové výši přidané hodnoty. Následující souhrnná tabulka č. 2.8.12. dává celkový přehled o absolutní velikosti i posledním meziročním nárůstu jednotlivých souvztažných ukazatelů. Tabulka č. 2.8.12. Porovnání vývoje některých dalších ukazatelů ukazatel za rok 1999 za rok 2 za rok 21 za rok 22 změna (%) 22/21 přidaná hodnota (mil.kč) 44 239,2 49 695,9 56 618,4 61 759,8 + 9,8 přidaná hodnota / pracovník (tis. Kč/prac.) 519,2 557,2 614,8 625,4 + 1,72 objem produkce (mil.kč) 219 32,4 272 9,9 34 8,2 326 452,5 + 7,1 objem produkce / pracovník (tis. Kč/prac.) 2 574,1 3 59,7 3 31, 3 35,7 -,13 tuzemský prodej (jen položky autoprůmyslu) (mil.kč) 56 572,1 72 212, 81 98,4 75 83,8-7,5 export (jen čisté položky autoprůmyslu) (mil. Kč) 148 742,4 187 88,2 215 46,8 232 576,6 + 7,97 průměrná mzda / pracovník */ 14 822 16 5 16 85 (Kč/měsíc) 14 861 15 92 16 711 17 55 + 4,75 */ Údaje v horním řádku jsou údaje odpovídající stavu členské základny v daném roce, ve spodním řádku se jedná o údaje meziročně přepočtené na shodné počty firem (viz též tabulka č. 2.7.2.). Jak však ukazuje diagram č. 2.8.3., poprvé za sledované období růst produktivity práce (ať už vypočtené z přidané hodnoty nebo z objemu tržeb na pracovníka) nebyl v roce 22 za celý obor autoprůmyslu v dosud obvykle dosahovaném poměru k celkovému růstu mezd. V porovnání 22/21 byl růst mezd vyšší než oba další ukazatele. (%) 25 Porovnání růstu "produktivity práce" s růstem průměrných výdělků 2 15 1 5 rok 1999/1998 rok 2/1999 rok21/2 rok 22/21 růst "produktivity" (přidaná hodnota/pracovník) růst "produktivity" (objem tržeb/pracovník) nárůst mezd Diagram č. 2.8.3. Soubor: APCR22.DOC 74 Sdružení AP, květen 23

Na základě diagramu č. 2.8.3. je možno vyslovit domněnku, že právě z důvodu změny relací byla jednání o firemních kolektivních smlouvách pro rok 23 obtížnější než v předchozích letech. Uplatnění produkce na domácím a zahraničním trhu Celkový pohled na odbyt výrobků automobilového průmyslu od roku 1997 do roku 22 a to z hlediska tuzemského prodeje a exportu nejlépe vyjadřuje následující diagram č. 2.8.4. mil Kč 35 Objem a základní rozdělení produkce 22 3 25 22 2 15 1 1997 1997 22 1997 5 celkový objem produkce domácí trh export Diagram č. 2.8.4. Český automobilový průmysl prokázal svou vitalitu i v roce 22. Vliv povodní, slabý růst v zemích nejvýznamnějšího exportu a kolísání kurzu koruny v meziročním srovnání však zpomalilo tempo jeho růstu. Všechny uvedené vlivy se promítly do určitého poklesu odbytu, který se projevil kupodivu výrazněji na domácím, než na zahraničním trhu. Domácí prodej zaznamenal ve finančním vyjádření pokles o 9,17 % (při porovnání na relevantní počet firem), z toho u finálních výrobců došlo k poklesu o 9,52 %. Tato skutečnost je prakticky finančním vyjádřením skutečnosti uvedené v tabulce č. 2.8.2. (pokles tuzemských prodejů u finálních výrobců). U skupiny dodavatelů se pak jedná o pokles tržeb z domácích prodejů o 9,8 %. Export přes výše uvedené vlivy meziročně vzrostl (celkem za firmy Sdružení AP) o 7,85 %, u čistých položek autoprůmyslu pak o 7,97 %. V této souvislosti je nutné znovu připomenout, že se jedná o výsledky všech firem zapojených do činnosti Sdružení AP, tedy v souhrnu všech finálních výrobců, dodavatelů a účelových organizací. Vlastní uplatnění produkce na jednotlivých hlavních exportních teritoriích a jeho porovnání od roku 1997 ukazuje diagram č. 2.8.5. Z tohoto diagramu je zřejmé, že pokračuje růst obchodu se zeměmi EU. Přes snížené tempo růstu západních ekonomik dosáhl v roce 22 podíl exportu do zemí EU hodnoty 76,16% z celkové hodnoty vývozu a je prakticky na stejné úrovni jako v roce předchozím, kdy tato hodnota činila 76,3 %. Přes skutečnost, že rostla jeho absolutní výše, tak s rostoucí hodnotou celkových tržeb již nedosahuje výrazných meziročních nárůstů a dochází k jeho určité stabilizaci na úrovni cca z tří čtvrtin z hodnoty celkových tržeb. Soubor: APCR22.DOC 75 Sdružení AP, květen 23

mil Kč 2 18 16 14 12 1 8 6 4 2 1997 Směřování exportu českého autoprůmyslu 22 1997 22 1997 22 1997 Slovensko Evropská Unie vých. a stř. Evropa ostatní (blíže neurčeno) Diagram č. 2.8.5. 22 Ve vazbě na diagram č. 2.8.5. je možno uvést, že na celkovém exportu ČR do zemí Evropské unie (= 856,35 mld. Kč) se firmy Sdružení AP podílely 21,3 %. Tato hodnota je o 1,9 % vyšší než v předcházejícím období. Obdobným způsobem lze okomentovat i export do zemí východní a střední Evropy. Jeho hodnota vzrostla oproti roku 21 o dalších 4,5 %. Po poměrně výrazných nárůstech v předchozích obdobích naopak poklesl export na Slovensko, kam se vyvezlo v roce 22 o 2,2 % méně zboží než v předchozím roce. Naopak se zvýšil export do tzv. ostatních zemí a to o 59,18 %. Porovnání podílu hlavních skupin výrobců (finalisté, dodavatelé, ostatní) na dosažené výrobě a exportu za období roku 22 bylo provedeno již výše (v bodě 2.2. této kapitoly). Vývoj některých dalších ukazatelů Přes skutečnost, že významné (zejména evropské) trhy poznamenal hospodářský útlum, se podařilo českému automobilovému průmyslu dosáhnout nejen růstu výroby, ale i řady dalších důležitých ukazatelů. Jejich dynamika odpovídá nejen výše uvedené skutečnosti, ale i neustále se zvyšující výchozí základně pro porovnání. Je samozřejmé, že do řady ukazatelů jsou promítnuty i opatření jednotlivých firem, která vedla ke snižování vlastních nákladů, zvyšování kvality, spolehlivosti a ve svých důsledcích ke zvýšení, resp. udržení konkurenceschopnosti. Hospodářský výsledek (po zdanění) Na faktu, že automobilový průmysl již po několik let vykazuje kladný hospodářský výsledek, nic nezměnil ani rok 22. Jeho hodnota v roce 22 činila 9 113 mil. Kč, což je v porovnání s rokem 21 zisk vyšší o 23,9 %. Trvá i nadále nerovnoměrný podíl jednotlivých výrobkových skupin na tomto ukazateli. Jeho vazbu na tržby z vlastní výroby ukazuje následující tabulka č. 2.8.13. Poslední údaj v tabulce vyjadřuje míru zisku. Pro porovnání je dále v tabulce č. 2.8.14. uveden vývoj této hodnoty u některých automobilových koncernů. Soubor: APCR22.DOC 76 Sdružení AP, květen 23

Tabulka č. 2.8.13. rok 2 rok 21 rok 22 Index Tržby z vlastní výroby mil. Kč mil. Kč mil. Kč 21/2 22/21 272 9,9 34 8,2 326 452,5 1,117 1,71 Hospodářský výsledek 7 318, 7 355, 9 113, 1,1 1,24 Podíl hospod. výsledku na tržbách (míra zisku %) 2,68 2,41 2,79,9 1,16 Tabulka č. 2.8.14. míra zisku 21 (%) míra zisku 22 (%) GENERAL MOTORS,3,9 DAIMLERCHRYSLER,5 2,2 HONDA 4,9 5,3 TOYOTA 3,8 6,4 RENAULT 3,1 5,7 PEUGEOT-CITROEN 3,3 3,1 VOLKSWAGEN 3,3 3, Pohledávky a závazky po lhůtě splatnosti Poměrně dobré hospodaření firem Sdružení AP se promítá i do celkové situace v oblasti závazků a pohledávek po lhůtě splatnosti. Firmám se daří držet trend snižování hodnoty pohledávek po lhůtě splatnosti a je možné konstatovat, že platební disciplina firem, které jsou odběrateli výrobků automobilového průmyslu, se lepší. Vývoj uvedené situace je v následující tabulce č. 2.8.15. Tuto skutečnost je nutno jednoznačně kladně ocenit. Tabulka č. 2.8.15. pohledávky po lhůtě splatnosti (mil. Kč) podíl na produkci % 1995 6 166,3 7, 1996 7 537,9 6,7 1997 8 922,2 5,6 1998 7 814,8 4,1 1999 8 6,8 3,7 2 5 827,9 2,1 21 5 269,8 1,7 22 4 52,7 1,2 Ve srovnání s rokem 21 došlo i ke snížení absolutní výše závazků po lhůtě splatnosti a to ze 7 255,6 mil. Kč na 2 669,4 mil. Kč. Jedná se oproti předchozímu období o pozitivní trend, který znamená, že firmy automobilového průmyslu postupně vyrovnávají své závazky ke svým obchodním partnerům. Podniky se zahraniční kapitálovou účastí Významnou skupinu firem v rámci Sdružení AP představují firmy se zahraniční kapitálovou účastí. Co do počtu tvoří 49,6 % členské základny Sdružení automobilového průmyslu. Následující tabulka č. 2.8.16. ukazuje jejich podíl na základních ekonomických ukazatelích. Je zřejmé, že prakticky ve všech ukazatelích Soubor: APCR22.DOC 77 Sdružení AP, květen 23

převyšují procentuelní hodnotu, která by odpovídala jejich poměrnému zastoupení v rámci Sdružení AP. Tabulka č. 2.8.16. podíly firem se zahraniční účastí r. 1999 r. 2 r. 21 r. 22 z objemu výroby 87, % 88,4 % 9,2 % 89,73 % celkový objem výroby (mil.kč) =1% 219 32,4 272 9,9 34 8,2 326 452,5 z přidané hodnoty 83,9 % 76,1 % 83,8 % 84,31 % přidaná hodnota celk. (mil. Kč) =1% 44 239,2 49 695,9 56 618,4 61 759,8 z celkového exportu 91,8 % 92,5 % 93,9 % 93,48 % celkový export (mil. Kč) = 1% 154 354, 193 871,7 222 127,7 239 56, z celk. počtu pracovníků 62,5 % 66, % 68,6 % 69,2 % celk. počet pracovníků (osob) = 1% 85 195 89 192 92 85 98 755 Pozice podniků Sdružení AP v rámci hospodářství ČR V bodě 1.2. a 1.3. úvodní kapitoly tohoto materiálu byla již uvedena základní fakta. Z nich vyplývá, že automobilový průmysl je nejen významnou součástí národního hospodářství, ale tvoří jedno z jeho nosných odvětví. V další části této kapitoly jsou uvedené údaje doplněny o některé další skutečnosti. Celková průmyslová výroba České republiky (vyjádřená tržbami z průmyslové činnosti firem nad 2 zaměstnanců) činila v roce 22, podle informací dostupných v době zpracování materiálu, 1 957 818 mil. Kč, tedy o 3,47 % více než v roce 21 (upřesněno na 1 892 7 mil. Kč). Objemem produkce 326 452,51 mil. Kč dosáhl podíl firem Sdružení AP na celkové průmyslové produkci ČR 16,67 %. Tento podíl se oproti roku 21 (16,11 %) dále zvýšil o,56 %. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že jej bylo dosaženo jen s necelými 6,5 % zaměstnanců z celkového počtu pracujících v průmyslu. Velmi významnou položkou národního hospodářství je jeho schopnost uplatnit své výrobky na zahraničních trzích. Obdobným způsobem jako byl vyjádřen podíl podniků Sdružení AP na průmyslové výrobě ČR, můžeme vyjádřit i jejich podíl na celkovém exportu ČR. Ten činil v roce 22 za celou ČR 1 251 884 mil. Kč a byl oproti roku 21 nižší o 1,4 %. V porovnání s touto skutečností vynikne exportní schopnost oboru automobilového průmyslu. I ve ztížených podmínkách (o kterých bylo hovořeno již v předchozích kapitolách) hodnota vývozu v roce 22 dosáhla čísla 239 56,4 mil. Kč (oproti roku 21 je vyšší o 7,85 %). Při uvedené hodnotě vývozu firem Sdružení AP představuje jejich podíl na celkovém exportu ČR 19,14 % a oproti roku 21, kdy tento podíl činil 17,49 % je vyšší o 1,65 %. Zahraničně obchodní bilance podniků Sdružení AP Nižší inkaso z exportu svých výrobků na jedné straně a na druhé straně nízký růst ekonomik v tradičních zemích exportu, to byly limitující faktory, se kterými musely v roce 22 pracovat ekonomiky firem českého automobilového průmyslu. To nejsou nejpříznivější podmínky pro určení zahraničně obchodní bilance. Přes tyto nepříznivé vlivy představoval vývoz podniků Sdružení AP 73,38 % z celkových tržeb. Tento podíl byl oproti roku 21 vyšší o,48 %. Pokračovala orientace na státy s vyspělou ekonomikou, kde např. jen do zemí EU směřovalo z celkového exportu podniků Sdružení AP plných 76,16 %. Výrazná globalizace tohoto odvětví však na druhé straně vytváří i podmínky pro dovoz výrobků nutných pro vlastní realizaci výroby. Soubor: APCR22.DOC 78 Sdružení AP, květen 23

V případě zahraničně obchodní bilance pouze podniků Sdružení AP, tzn. vývozu ve výši 239 56,4 mil. Kč na jedné straně a dovozu pro výrobní spotřebu (včetně dovozu investic) na druhé straně, který činil 99 333,15 mil. Kč, vychází hodnota salda zahraničně obchodní bilance ve výši 14 226,89 mil. Kč. Saldo zahraničně obchodní bilance celého oboru, tzn. při zahrnutí celkových dovozů ve výši 159 157,15 mil. Kč (tato částka zahrnuje dovozy pro výrobní spotřebu, dovozy investičního charakteru a deklarovanou celní hodnotu dovozů všech motorových a přípojných vozidel) a celkové hodnoty exportu (viz výše), pak dosahuje kladné hodnoty na výši 8 42,7 mil. Kč. Ve srovnání s rokem 21 je však tato hodnota prakticky stejná. Výrazným způsobem bylo celkové saldo (při zvýšené hodnotě dovozů pro výrobní spotřebu) jako vždy ovlivněno dovozy vozidel do ČR (nových i ojetých), jejichž hodnota oproti roku 21 vzrostla o 8 17,8 mil. Kč, tj. o 15,67 %. Investice v podnicích Sdružení AP Na svůj rozvoj věnují firmy automobilového průmyslu každoročně značné finanční prostředky. Jejich přehled za období, za které je tento údaj sledován, je uveden v následující tabulce č. 2.8.17. Tabulka č. 2.8.17. rok celkem (mil. Kč) z toho dovoz (mil. Kč) 1995 9 46, 6 829,8 1996 14 885,1 6 791, 1997 17 639,9 6 39, 1998 12 743,6 7 949,9 1999 17 233,5 1 13,2 2 23 534,4 11 258,4 21 31 66,7 15 556,2 22 21 477,1 3 531,2 Je logické, že pokud jsou výroba a odbyt určitým způsobem stabilizovány, resp. částečně klesá absorpce trhu, odrazí se tato skutečnost i na investiční politice celého oboru. Významné investiční akce, realizované firmami ŠKODA AUTO a KAROSA v roce 21, se vždy výrazně projeví i z pohledu statistiky. Přes skutečnost, že objem investic byl v roce 22 nižší než v předcházejícím roce, je možné konstatovat, že automobilový průmysl pokračuje ve svém dalším rozvoji. Investiční politika je ve většině případů zaměřena na modernizaci výrobního zařízení. Tuto skutečnost potvrzuje i ten fakt, že z celkové částky 21 477,12 mil. Kč bylo na nákup strojního zařízení určeno 15 334,91 mil. Kč, což je prakticky stejná částka jako v roce 21. Ve srovnání s objemem produkce se investiční prostředky vložené do rozvoje výroby pohybují v rozmezí, které znázorňuje diagram č. 2.8.6. Dosud jsme hovořili o investiční politice firem Sdružení AP. Českou republiku si však vybrala řada zahraničních firem jako zemi, kde budou realizovat investice pro svůj rozvoj a v řadě případů i pro převod části výrobního programu. Využívají v tomto případě systému investičních pobídek, kterými vláda motivuje zahraniční investory k investování v ČR. Z informací vládní agentury CzechInvest vyplývá, že z celkových zahraničních investic realizovaných prostřednictvím agentury CzechInvest v roce 22, které činily 1 95,98 mil. USD, směřovaly do sektoru českého automobilového průmyslu v roce Soubor: APCR22.DOC 79 Sdružení AP, květen 23

22 investice ve výši 634,6 mil. USD, které se týkaly 29 projektů. Z toho vyplývá, že do sektoru automobilového průmyslu šlo 57,9 %. mil. Kč 35 Investice a tržby z vlastní výroby % 14 3 13,1 12 25 2 15 11, 6,8 7,9 8,6 1,2 6,6 1 8 6 1 4 5 2 1996 1997 1998 1999 2 21 22 investice I (Kč) tržby T (Kč) poměr I / T (%) Diagram č. 2.8.6. Celkové investice, které se uskutečnily ve spolupráci s agenturou CzechInvest do roku 22 a jejich rozdělení podle sektorů, do kterých směřovaly, znázorňuje diagram č. 2.8.7. Investice podle sektorů do roku 22 1 % = 7 284,91 mil USD textilní 5,5% dřev o, papír,tisk 3,7% stav ební 1,7% sklářský 2,% strojírenský 3,4% ostatní 2,5% chemie, plasty 9,7% automobilový 51,9% elektrotechnický 19,6% Diagram č. 2.8.7. Z teritoriálního hlediska pokračuje příliv zejména japonských investorů, následován investory z Německa. Nejvýznamnější investicí z hlediska absolutní výše Soubor: APCR22.DOC 8 Sdružení AP, květen 23

investice a počtu nových pracovních míst byl projekt výstavby nového závodu na výrobu autorádií v Brandýse nad Labem firmy VDO Česká republika s.r.o. Pokud použijeme kritéria pro hodnocení investice, kde rozhodujícím parametrem byla absolutní výše investic násobená počtem pracovních míst, tak jsou na pomyslných prvních místech opět projekty, které směřovaly do automobilového průmyslu. Jejich přehled je uveden v tabulce č. 2.8.18. V roce 23 jsou připraveny k realizaci další projekty pro oblast automobilového průmyslu. Tabulka č. 2.8.18. PROJEKTY V OBORU AUTOMOBILOVÉ VÝROBY 22 Investor Sektor Lokalita Investice (mil. USD) Počet pracovních míst VDO ČR automobilový Brandýs nad Labem 12, 1 9 Tokai Rika automobilový Lovosice 82,9 4 Zexel automobilový Humpolec 53, 475 Ronal automobilový Pardubice 43,4 55 Siemens strojírenský Praha 23,4 8 Rieter automobilový Choceň 34,7 38 Toyoda automobilový Klášterec nad Ohří 2, 6 Futaba automobilový Havlíčkův Brod 49,8 225 Průměrná výše investice z tabulkově uvedeného přehledu dosahuje 53,4 mil. USD, tj. cca 1 54 mil. Kč. V této souvislosti je jen připomenuto, že celkové investice firem Sdružení automobilového průmyslu v roce 22 dosáhly výše 21 477,12 mil. Kč. Z pozice ČR byly podle zveřejněných údajů ČNB v roce 22 realizovány zahraniční investice ve výši 8 437 mil. USD s tím, že výrazně vzrostly investice z Japonska, Německa a Nizozemí. V porovnání s touto hodnotou představují souhrnné investice realizované v automobilovém sektoru cca 16 %. Závěrem celé této části je možno konstatovat, že se i do odvětví automobilového průmyslu s určitým fázovým zpožděním promítly některé nepříznivé okolnosti světového vývoje ekonomiky, které proběhly v závěru roku 21 a počátkem roku 22. Ale i v těchto ztížených podmínkách je z uvedených údajů zřejmé, že automobilový průmysl jako celek dokázal problémy ve většině případů eliminovat. Docílené parametry jednotlivých ukazatelů opět charakterizují autoprůmysl jako odvětví se stabilním vývojem, ale se sníženou dynamikou. Jeho vývoj lze označit za pozitivní, růstový a proexportní a staví jej na špici ostatních odvětví. 2.9. Výzkumně vývojová základna Zpracoval: Ing. Novák + Ing. Šípek V roce 22 dosáhl počet pracovníků v oblasti výzkumu a vývoje (VaV) v rámci podniků Sdružení AP čísla 3 768 osob. Oproti r. 21 to znamená nárůst o 1,33 % a z hlediska absolutních čísel to je nejvyšší hodnota od roku 1998. Celkový vývoj vyplývá z diagramu č. 2.9.1. Z diagramu je patrné, že v roce 22 pokračuje celkový trend zvyšování počtu pracovníků v útvarech VaV. Z tohoto pohledu je možné chápat rok 21 jako určitou výjimku, na kterou měla vliv restrukturalizace řady firem, zejména pak výrobců nákladních vozidel, kdy docházelo v řadě případů k celkovému snižování počtu zaměstnanců, s dopadem i do útvarů VaV. Konkrétní celková čísla za období 1998 až 22 jsou pak uvedena v tabulce č. 2.9.1. Soubor: APCR22.DOC 81 Sdružení AP, květen 23

osob 4 Počet pracovníků ve výzkumu a vývoji 3 8 3 6 3 4 3 2 3 2 8 2 6 1998 1999 2 21 22 Diagram č. 2.9.1. Tabulka č 2.9.1. 1998 1999 2 21 22 počet pracovníků útvarů VaV 3 72 3 457 3 526 3 415 3 768 Následující tabulka č. 2.9.2. pak charakterizuje situaci po jednotlivých divizích Sdružení AP v uplynulých třech letech. Tabulka č 2.9.2. Počet pracovníků VaV 2 21 22 finální výrobci 1 957 1 857 1 851 výrobci příslušenství 1 283 1 274 1 658 účelové organizace 286 284 259 Na uvedený pozitivní trend, má vliv i ta skutečnost, že se v řadě případů stávají české podniky nositeli vývoje pro určitou skupinu výrobků v rámci celého nadnárodního firemního uskupení. Významný nárůst z tohoto pohledu je pak zejména ve skupině výrobců příslušenství. Ten je podpořen ještě tlakem finálních výrobců na své dodavatele a požadavkem, aby díly nejen montovali, ale aby se mimo výroby podíleli i na výzkumu a vývoji nových modelů. Podíl dodavatelů na předvýrobních etapách přináší v řadě případů pro finalistu vyšší úspory než tlak na snižování cen. O přidělování zakázek se tak rozhoduje ve vývojových útvarech a v nemalé míře závisí právě na spolupráci, podílu a schopnosti dodavatele pružně reagovat na problémy související s vývojem celého vozidla. Tento systém vede až k tomu, že dodavatelé zřizují svá pracoviště přímo ve vývojových centrech automobilek. Ani tento fakt už však nemusí být rozhodujícím kritériem pro získání zakázky. Do popředí totiž stále více vstupuje schopnost dodavatele nabídnout celý systém, tedy nejen jeho komponenty. To samozřejmě přináší další personální požadavky na oblast výzkumu a vývoje zejména dodavatelského sektoru. Soubor: APCR22.DOC 82 Sdružení AP, květen 23

Pohled na problematiku VaV můžeme shrnout následujícím způsobem: Vlastní VaV, nebo oddělení související s touto činností má cca 6 % firem Sdružení AP. Zaměstnávají 3 768 pracovníků, což je oproti roku 21 nárůst o cca 1 %. V případě jednotlivých skupin výrobců má vlastní VaV (či obdobný útvar) 78,6 % finalistů a 57,4 % podniků příslušenství. Ze skupiny firem se zahraničním partnerem má vlastní VaV 5, % firem. Podíl pracovníků VaV na celkovém počtu zaměstnanců firem Sdružení AP v roce 22 činil 3,81 % a oproti roku 21 se zvýšil. Neinvestiční prostředky, měřené podílem z tržeb z vlastní výroby, které firmy Sdružení AP plánují ze svých rozpočtů na činnost útvarů VaV, se pohybují u výrobních firem v rozmezí 3-4 %. Počet pracovníků VaV podniků Sdružení AP se podílí cca 5,2 % na celkovém počtu pracovníků ve výzkumu a vývoji v ČR. V souvislosti s uvedeným tlakem finálních výrobců na své dodavatele je předpoklad, že bude pokračovat trend v růstu počtu pracovníků v útvarech VaV. Otázkou ovšem zůstane, do jaké míry a zda nebudou tyto nároky přeneseny na další skupinu dodavatelů v tomto případě tzv. druhé a další řady. Nejen pro udržení, ale zejména pro růst konkurenceschopnosti jednotlivých firem je nutné reagovat na nové skutečnosti, které přináší globalizační proces. Ve větší míře dochází k tomu, že mezinárodní koncerny převádí část své vývojové základny na území ČR a v řadě případů již dochází ke kapacitním problémům. Firmy tak svou čistě výrobní činnost rozšiřují dále o konstrukční a technologické činnosti. Tímto směrem je zaměřena i řada projektů, které směřují do automobilového průmyslu v blízkém období. Určitým způsobem se tak mění i struktura investic, která znamená přechod od kvantity ke kvalitě. Příznivá je i reakce státu na tuto skutečnost, který budování technologických center a center strategických služeb určitým způsobem podporuje a investoři (v prvním kroku zejména zahraniční) mohou tak získat řadu dalších výhod. Pro informaci je v diagramu č. 2.9.3. uveden vývoj státních výdajů na výzkum a vývoj do roku 21 včetně výhledu do roku 22. 17 5 15 Celkem ČR MPO Institucionální ČR MPO 12 578 14 987 výdaje (mil. Kč) 12 5 1 7 5 5 2 5 11 82 9 672 8 732 7926 7 772 6871 6 238 5841 4 897 4 378 4 551 3554 3451 354 286 2157 2417 24 142 1198 12 884 964 1765 229 182 177 526 1 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 Diagram č. 2.9.3. Diagram převzat z podkladů MPO ČR Soubor: APCR22.DOC 83 Sdružení AP, květen 23

Jednou z dalších možností využití prostředků, které stát investuje do programů VaV je účast na programu Průmyslového výzkumu a vývoje, který každoročně vyhlašuje a upřesňuje MPO ČR. S uzávěrkou přihlášek v 9/22 byly vyhlášeny podmínky na výběr projektů do programu Zvýšení výkonnosti českého průmyslu Progres a programu Projektová konsorcia Konsorcia. Z firem Sdružení AP byly pro realizaci v roce 23 vybrány projekty, které předložily členské firmy Brano Ateso, Magneton a Motorpal. Programy EU pro VaV V roce 22 se Sdružení AP (i s členskou firmou Almet) zapojilo do mezinárodního programu výzkumu a vývoje Oil-Free Powertrain. Zahajovací zasedání tohoto programu se konalo ve Vídni 18. - 19. 11. 22. Za českou stranu se programu účastní ještě Svaz výrobců a dodavatelů strojírenské techniky (SST). Ze zahraničních asociací jde o účast: VDMA - Verband Deutscher Maschinen- und Anlagenbau FMS - Fachverband der Maschinen- und Stahlbauindustrie Österreichs MAGOSZ - National Association of Hungarian Engineering Industry Charakteristika programu: - OIL-FREE POWERTRAIN (bezolejový hnací agregát) je kolektivním výzkumným programem EU založeným v období 5RP a pokračujícím v období 6RP; - jde o pilotní program, ve kterém jsou poprvé zahrnuti jako tzv. kontraktanti asociace (celkem 4), a to dokonce asociace z kandidátských zemí; - hlavním koordinátorem je asociace VDMA - Německo; - cílem tříletého výzkumu a vývoje je odstranit či potlačit přítomnost klasických olejových mazadel v hnacích agregátech strojů (motory a převodovky vozidel, převodovky i jiných strojů); - řešiteli konkrétních výzkumných úkolů vyplývajících z programu jsou výzkumná pracoviště (celkem 4) Německa a Rakouska; - vybrané výrobní podniky z kategorie SME = MSP (celkem 19) jsou do programu zapojeny přes své asociace a jsou uživateli výsledků výzkumu i mohou ovlivňovat jeho směřování; - výsledky výzkumu budou jinak k dispozici všem členům příslušných asociací; - náklady na projekt činí 2 567 63 EUR, v tom je započítán příspěvek od EU ve výši 1 262 24 EUR, který spravuje VDMA jako koordinátor. Vkladem asociací z ČR a Maďarska, které nejsou příjemcem dotace z EU, jsou jejich náklady na účast na projektu (pracovní a cestovní), ne však přímá platba za výsledky výzkumu. Zpracoval: Ing. Novák + Ing. Doležal 2.1. Stav v oblasti certifikace systémů Stále rostoucí požadavky na kvalitu nutí každou firmu provést v tomto smyslu nezbytná opatření v předvýrobních i výrobních etapách a dále spolupracovat se svými dodavateli. Platí, že na trhu automobilové výroby má šanci uspět pouze ten, jehož výrobky splňují ta nejpřísnější nejen technická, kvalitativní, ale i ekologická hlediska. Další část kapitoly je zaměřena zejména na výsledky, které uvedly firmy v oblasti kvality výroby a životního prostředí. Soubor: APCR22.DOC 84 Sdružení AP, květen 23

Normy kvality Vycházíme z principu, že počáteční normy kvality řady ISO 9 jsou postupně nahrazovány vyššími komplexnějšími normami, které kladou důraz nejen na vlastní kvalitu výroby, ale do celého řetězce vtahují prakticky všechny dodavatele tj. i dodavatele druhé a další řady a jsou ve svých důsledcích zaměřeny na komplexní řešení. Z tohoto pohledu se jedná zejména o normy kategorie VDA 6.1 nebo QS 9 a nověji i o normy ISO/TS 16 949. Tyto normy patří také mezi nejrozšířenější v odvětví automobilového průmyslu a z celkového počtu firem Sdružení AP podle nich vyrábí 12 podniků, tj. 87,6 % členské základny. Stručný přehled o aplikaci jednotlivých norem kvality ve firmách zapojených do činnosti Sdružení AP ukazuje následující tabulka č. 2.1.1. Tabulka č. 2.1.1. certifikace dle ISO 91-4, ISO/TS16949, VDA 6.1, QS 9 případně audit kvality odběratelem počet firem Sdružení AP % z firem Sdružení AP rok 1999 2 21 22 1999 2 21 22 má uděleno 9 97 15 12 82,6 82,2 85,4 87,6 usiluje o udělení 11 4 9 7 1,1 3,4 7,3 5,1 ostatní 8 17 9 1 7,3 14,4 7,3 7,3 Celkem Sdružení AP: 19 118 123 137 1, 1, 1, 1, Kategorie ostatní představuje zejména účelové organizace (školy, konstrukční kanceláře). Audity kvality Jsou významným nástrojem pro ověření a kontrolu přijatých opatření, která byla firmou zavedena s cílem dosažení určitého stavu řízení jakosti. Na tuto činnost je v rámci automobilového průmyslu zaměřena řada renomovaných organizací, z nichž je možné uvést alespoň TÜV (TECHNISCHE ÜBERWACHTUNG VEREINIGUNG) a její zemské pobočky, které zabezpečují audity pro firmy Sdružení AP z více než 6 %. Na dalších místech se zhruba 5% podílem tvoří vyrovnanou skupinu firmy BVQI, Lloyds Register a SGS Czech Republic Praha. Celkový počet doplňují privátní české firmy, které ve většině případů mají úzkou vazbu na region, ve kterém se hodnocená firma nachází. Významnou roli v oblasti dodavatelsko odběratelských vztahů zaujímají i audity kvality prováděné u jednotlivých výrobců příslušenství finálními výrobci. Ti sice berou za základ výše uváděné normy, ale pro udělení jejich certifikátu mohou existovat i některá specifická pravidla, která mohou jít i nad rámec požadovaný některou z příslušných norem. V řadě případů dosahují firmy Sdružení AP významného hodnocení z hlediska dosahované úrovně řízení kvality. Jako příklad je možné uvést to, že za rok 22 byla Radou ČR pro jakost udělena Národní cena za jakost firmě SAINT - GOBAIN SEKURIT ČR, spol. s r.o. Normy pro ochranu životního prostředí Výrazný pokrok zejména při aplikaci jednotlivých norem se projevil v případě norem zabývajících se otázkou ochrany životního prostředí. V tomto případě se jedná o normy řady ISO 14. Zatímco v roce 1998 byl tento certifikát udělen 3 členským firmám, v roce 1999 se tento počet rozrostl na 8, v roce 2 již dosáhl počtu 13, Soubor: APCR22.DOC 85 Sdružení AP, květen 23

v roce 22 má udělený certifikát podle některé z řady norem ISO řady 14 již 56 firem Sdružení AP, což představuje nárůst oproti roku 21 plných 75 %. Dalších 18 firem Sdružení AP se na certifikaci připravuje. Ekologické audity Z hlediska firem, které se prováděním ekologických auditů zabývají, je situace obdobná jako v případě auditů kvality. I zde je možné uvést jako jednu z firem, které působí v odvětví automobilového průmyslu, firmu TÜV a její regionální pobočky, která podle průzkumu provedeném v předchozích letech prováděla tento audit u cca 22 % firem Sdružení AP. Obecně lze závěrem k problematice řízení kvality a ochrany životního prostředí konstatovat, že se při získání certifikátu jedná v obou případech o časově i finančně náročnou akci, ale její splnění je jednou z nutných podmínek pro udržení konkurenceschopnosti firmy. V této souvislosti je dobré připomenout existenci systému řízení metodou EFQM. Tato metoda vyžaduje aktivní zapojení firmy v rámci vlastního procesu hodnocení a je vlastně určitou variantou řešení na rostoucí tlaky legislativy na zavádění vyšších a nákladnějších stupňů různých auditů. Zpracoval: Ing. Novák 2.11. Sociální dialog a kolektivní vyjednávání ve firmách 2.11.1. Podniková úroveň Úvodem je třeba konstatovat, že v letošním roce byly průběh i forma kolektivního vyjednávání v mnoha firmách daleko komplikovanější, než bylo obvyklé v letech minulých. A to i přes skutečnost, že kolektivní vyjednávání a jeho výsledky jsou managementem členských firem Sdružení automobilového průmyslu vnímány jako nezbytný předpoklad pro rozvoj kvalitních vztahů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a proto i důležitým nástrojem k udržení sociálního smíru, který je samozřejmě nezbytnou podmínkou udržení konkurenceschopnosti firmy. Toto úvodní konstatování dokládají i data z údajů zpracovaných k polovině dubna tohoto roku. Zpracované a známé údaje je možno shrnout do následující základní informace: - odborová organizace působí u zhruba 67 % firem zapojených do činnosti Sdružení AP; - odborově organizováno je více než 5 % zaměstnanců firem Sdružení AP, což je odborová organizovanost vyšší než celostátní průměr (pod 3 % a dále klesá); - nejpočetněji zastoupeným odborovým svazem je OS KOVO (zastoupen ve 2/3 firem s působením odborů), druhým nejpočetnějším svazem je OS CHEMIE; - k datu zpracování byla kolektivní smlouva uzavřena v 5 % firem Sdružení AP, což představuje 75 % z firem, u kterých působí odborová organizace; - to, že letošní kolektivní vyjednávání mělo a v některých firmách ještě má složitější průběh, dokladuje i zbylých 25 % firem s odbory, ve kterých se dosud o uzavření kolektivní smlouvy jedná; - kolektivní smlouvy jsou většinou uzavírány jako víceleté s tím, že každoročně je obnovována tzv. MZDOVÁ DOHODA, která je ze své podstaty samozřejmě nejproblémovější částí při kolektivním vyjednávání; - jednání o průměrném nárůstu mzdy pro letošní rok je možno uvést několika zjištěnými souhrnnými údaji: Soubor: APCR22.DOC 86 Sdružení AP, květen 23

na počátku vyjednávání byl průměrný požadavek odborů na úrovni 8,5% růstu mezd, naopak vedení firem bylo ochotno průměrně akceptovat 3,5% růst průměrný růst mzdy pro rok 23 u firem s uzavřenou smlouvou nakonec vyšel na přibližně 4 % - dalšími hlavními problémovými okruhy při vyjednávání jsou: fond pracovní doby a práce přesčas příplatky za práci v rizikovém či zdraví škodlivém prostředí pružná pracovní doba zaměstnávání cizinců odvádění sociálního a zdravotního pojištění za odborové funkcionáře - v uzavřených podnikových kolektivních smlouvách jsou u mnoha firem zakomponovány sociální výhody nad rámec daný Zákoníkem práce, kterými jsou zejména: delší dovolená (o 1 týden) kratší pracovní doba (37,5 hod. týdně) příspěvek na penzijní připojištění odměny při životních a pracovních jubileích příspěvky na stravování, dopravu, rekreaci směnové příplatky (odpolední, sobota, neděle) různé sociální fondy a programy zaměstnanecké půjčky vyšší odstupné rehabilitační a rekondiční zdravotní pobyty 2.11.2. Vyšší odborová úroveň - kolektivní smlouva vyššího stupně (KSVS) V případě kolektivní smlouvy vyššího stupně se nic nemění na stanovisku členské základny (vyjádřené několikrát zopakovaným usnesením Rady ředitelů), že Sdružení automobilového průmyslu nejedná o uzavření kolektivní smlouvy vyššího stupně (KSVS) a rovněž tak i odmítá možnost případného zastupování Sdružení automobilového průmyslu v těchto jednáních jiným subjektem (např. Svazem průmyslu a dopravy ČR). Rovněž tak nepovažuje za správné plošné rozšiřování KSVS na příbuzné či blízké obory, neboť automobilový průmysl má svá vlastní specifika. I přes to, že při jednáních o firemních kolektivních smlouvách pro rok 23 nebylo dle názoru některých členů Sdružení AP postupováno v řadě případů příliš racionálně, což bylo podpořeno i zhoršením dříve relativně pragmatického postoje OS KOVO, považuje členská základna Sdružení AP sociální dialog za důležitý a žádoucí. Z tohoto důvodu má Sdružení AP od října r. 21 uzavřenu tzv. Dohodu o spolupráci s OS KOVO. Protože tato dohoda v prvním roce svého trvání dle vyhodnocení oběma smluvními stranami plnila svoji funkci a žádná ze stran ji nevypověděla, iniciovalo Sdružení AP jako další vstřícný krok její rozšíření. Dodatek k Dohodě o spolupráci by se měl opírat o následující společné základní cíle a principy: Flexibilita pracovní síly Snižování pracovní neschopnosti Liberalizace pracovního práva ve smyslu MINIMAXU Ovlivňování vzdělávací soustavy ve směru k potřebám trhu práce Udržení stabilizované situace (ve vazbě na životní cykly výrobků, změny výrob a výrobních technologií a přesuny výrob) Motivace a formy odměňování Soubor: APCR22.DOC 87 Sdružení AP, květen 23

Celoživotní vzdělávání a knowledge management Transparentní jednání Proaktivní chování - shoda vůči ostatním externím partnerům ve smyslu deklarovaných společných zájmů Zpracoval: Ing. Ešner Soubor: APCR22.DOC 88 Sdružení AP, květen 23

3. Složení vozového parku v České republice 3.1. Údaje Centrálního registru vozidel Pololetní zpracovávání údajů z Centrálního registru vozidel MV ČR (dále jen CRV) a vydávání souhrnného přehledu SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU v ČR je jedním z pravidelných výstupů sekretariátu Sdružení AP. Bylo vydáno a členské základně předáno již třináct publikací pod názvem SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU V ČESKÉ REPUBLICE. Předchozí vydání popisovala stav k 1.1.1997 (vydání květen 1997), k 1.7.1997 (vydání říjen 1997), k 31.12.1997 (2. vydání, duben 1998), ke 3. 6. 1998 (1. vydání, září 1998), k 31.12.1998 (1. vydání, únor 1999), k 3.6.1999 (1. vydání, září 1999), k 31.12.1999 (1. vydání, únor 2), ke 3.6.2 (1. vydání, září 2), k 31.12.2 (1. vydání, únor 21), ke 3.6.21 (1.vydání, srpen 21), k 31.12.21 (1.vydání, únor 22), ke 3.6.22 (1.vydání, září 22) a k 31.12.22 (1.vydání, únor 23). Kromě detailního členění značek dle typů (resp. modelů) a roku výroby v kategorii osobních vozidel (M1) jsou údaje ve stejném členění k dispozici i pro většinu druhů vozidel v kategorii užitkových vozidel (nákladní automobily - kategorie N1, N2, N3, tahače - kat. N2, N3, autobusy - kat. M2 a M3 a motocykly - kat. L1 až L5). Pro ostatní základní kategorie vozidel (speciální automobily - kat. N1, N2, N3, přípojná vozidla - kat. O a traktory) je pak rozčlenění provedeno zatím stále jen dle výrobních značek. Počty vozidel v CRV k 31.12.22 a změny počtu registrací (pro osobní automobily, tahače a autobusy včetně porovnání oficiálních prodejů a přírůstku registrací) za období od 1.1.22 do 31.12.22 pro: * Osobní automobily dle výrobních značek a typů (modelů) Σ 99 výrobních značek * Nákladní automobily dle výrobních značek a typů (modelů) Σ 56 výrobních značek * Silniční tahače dle výrobních značek a typů (modelů) Σ 16 výrobních značek * Autobusy dle výrobních značek a typů (modelů) Σ 34 výrobních značek * Motocykly dle výrobních značek a typů (modelů) Σ 75 výrobních značek * Speciální automobily dle výrobních značek Σ 65 výrobních značek * Traktory dle výrobních značek Σ 35 výrobních značek * Přívěsy dle výrobních značek Σ 165 výrobních značek * Návěsy dle výrobních značek Σ 55 výrobních značek jsou uvedeny ve výše zmíněném samostatném podkladu. Souhrnný přehled o složení vozového parku, převzatý z tohoto materiálu, je uveden v tabulce č. 3.1.1. V diagramech č. 3.1.1. až 3.1.6. je znázorněna skladba registrovaných vozidel (osobní, nákladní, tahače, speciální, autobusy a motocykly) dle zemí původu vozidel v porovnání let 22 a 21. Z údajů uvedených v předmětné publikaci je možno odvodit základní vztahy mezi prodeji, počty vyřazovaných vozů a novými registracemi vozidel a posoudit vývoj trhu vozidel v jeho jednotlivých segmentech. Z hlediska vypovídací schopnosti údajů CRV je potřeba upozornit, že v posledním vydání se poprvé objevuje i tolik žádaný údaj o počtech tzv. prvních registrací Soubor: APCR22.DOC 89 Sdružení AP, květen 23

v daném období v rozdělení na vozidla nová a ojetá. Souhrnný přehled prvních registrací, převzatý z tohoto materiálu, je uveden v tabulce č. 3.1.2. Tabulka č. 3.1.1 Sumární počty vozidel v CRV k 31.12.22 Motorová vozidla stáří vozidel uváděno k roku : 23, druh vozidla kategorie celkový počet k rozdíl průměrný rok výroby a věk 31.12.21 31.12.22 registrací k 31.12.22 motocykly celkem L* : 744 526 759 49 14 883 1972,29 3,71 z toho : L1 19 41 31 535 12 125 1988,26 14,74 L2 335 388 53 1993,15 9,85 L3 719 86 721 277 2 191 1971,58 31,42 L4 3 514 3 431-83 1965,62 37,38 L5 2 181 2 225 44 1975,34 27,66 ostatní L (LA až LE, LM) 553 553 2,13 2,87 autobusy *1/ celkem AB * : 18 381 21 343 2 962 1988,9 14,1 z toho : M2 1 7 1 49-21 1993,89 9,11 M3 12 659 12 931 272 1992,17 1,83 ostatní (nezařazeno) 4 652 7 363 2 711 1982,45 2,55 osobní celkem OA * : 3 523 277 3 648 95 125 628 1989,28 13,72 z toho : M1 3 519 4 3 619 374 1 37 1989,38 13,62 nezařazeno 4 273 29 531 25 258 1977,2 25,98 užitkové automobily celkem N1+N2+N3: 45 224 427 82 22 596 1991,37 11,63 z toho : N1 196 29 221 154 25 125 1995,5 7,95 N2 117 222 114 392-2 83 1986,34 16,66 N3 91 973 92 274 31 1988,78 14,22 z toho : nákladní celkem NA * : 296 423 323 771 27 348 1992,63 1,37 z toho : N1 183 538 29 578 26 4 1995,52 7,48 N2 66 237 66 997 76 1987, 16, N3 44 655 45 272 617 1987,61 15,39 nezařazeno 1 993 1 924-69 1991,99 11,1 tahače celkem TP+TN+T : 24 834 26 98 1 264 1995,3 7,97 z toho : tahače přívěsů (TP) 228 197-31 1984,6 18,4 tahače návěsů (TN) 23 22 24 378 1 158 1995,8 7,92 jiné (T) 1 386 1 523 137 1995,59 7,41 speciální celkem SA * : 67 19 63 662-3 447 1984,64 18,36 z toho : N1 6 551 6 976 425 1988,38 14,62 N2 37 516 34 953-2 563 1984,58 18,42 N3 21 284 2 322-962 1983,32 19,68 nezařazeno 1 758 1 411-347 1986,65 16,35 ostatní (nezařazeno) 16 858 14 289-2 569 1986,8 16,92 traktory celkem (TJE+TKO+TKU+TPA+TR) : 147 415 146 698-717 1978,4 24,96 z toho : jednonápravové (TJE) 4 5 1 1965,4 37,6 kolové (TKO) 137 43 136 467-936 1978,54 24,46 kultivační (TKU) 11 15 4 1968, 35, pásové (TPA) 576 548-28 1959,2 43,98 jiný (TR) 9 421 9 663 242 1972,15 3,85 MOTOROVÁ VOZIDLA CELKEM: 4 838 823 5 4 175 165 352 1986,55 16,45 /v měsících/ Zvýšení stáří ("minus" = snížení) oproti stavu k 31.12.21 u : motocyklů 4, (za 12 měsíců, to je za 1 rok) osobních vozidel 1,3 Poznámky: autobusů 26,2 *1/ Zvýšení počtu v CRV registrovaných autobusů způsobeno užitkových vozidel 1,8 přírůstkem registrací autobusů zn. ŠKODA, r. v. 1967 až 1989 traktorů 8,7 (oproti pololetí 22 "přibylo" v CRV 2 952 ks této značky). MOTOROVÁ CELKEM: 1,5 Uvedený přírůstek registrací zapříčinil i výrazný růst průměrného stáří autobusů, které se tím zvýšilo o 2,18 roku. Jako pravděpodobné vysvětlení se nabízí přesunutí části vozidel ŠKODA 123, z kategoriie osobních automobilů Soubor: APCR22.DOC 9 Sdružení AP, květen 23

Tabulka č. 3.1.1 - pokračování Sumární počty vozidel v CRV k 31.12.22 Přípojná a jiná vozidla stáří vozidel uváděno k roku : 23, druh vozidla kategorie celkový počet k rozdíl průměrný rok výroby a věk 31.12.21 31.12.22 registrací k 31.12.22 PŘÍPOJNÁ (O1+O2+O3+O4) CELKEM: 741 328 74 399-929 1985,78 17,22 z toho : O1 56 338 521 28 14 69 1987,12 15,89 O2 58 143 61 42 3 277 1987,99 15,2 O3 93 241 92 81-1 16 1975,25 27,76 O4 64 148 65 87 1 722 1987,92 15,8 jiná (nezařazeno) 19 458-19 458 z toho : přívěsy za OA celkem (PO *) : 477 46 482 43 5 384 1985,25 17,75 z toho : O1 438 394 442 87 4 413 1985,25 17,75 O2 38 261 39 114 853 1985,1 17,9 nezařazeno 391 59 118 1996,78 6,22 přívěsy za NA celkem (PN *) : 111 421 123 644 12 223 1994,2 8,8 z toho : O1 65 299 75 378 1 79 1997,85 5,15 O2 17 71 19 527 2 456 1993,35 9,65 O3 9 44 8 822-222 1977,73 25,27 O4 19 364 19 133-231 1988,34 14,66 nezařazeno 643 784 141 1992,78 1,22 přívěsy traktorové celkem (PT *): 1 71 99 646-1 55 1975,31 27,69 O2 499 491-8 1969,2 33,98 O3 8 745 79 828-917 1974,64 28,36 O4 18 135 18 49-86 1978,35 24,65 nezařazeno 1 322 1 278-44 1976,64 26,36 návěsy celkem 3 273 32 727 2 454 1992,75 1,25 z toho : cisternový (NC) 337 381 44 1995,29 7,71 nákl. jednonápr. (NJ) 45 47 2 1987,38 15,62 sklápěčkový (NK) 1 53 1 713 183 1991,95 11,5 nákl. speciální (NP*) 2 992 3 442 45 1994,99 8,1 speciální (NS) 2 174 2 61-113 199,8 12,2 traktorový (NT*) 5 761 5 876 115 1983,93 19,7 valníkový (NV) 12 638 13 116 478 1994,17 8,83 ostatní, jiné (N) 4 796 6 91 1 295 1997,68 5,32 jiná (dosud nezařazeno) 21 887 1 952-19 935 21,92 1,8 MOTOROVÁ a PŘÍPOJNÁ CELKEM */: 5 58 151 5 744 574 164 423 1986,45 16,55 ROZDÍL **/: 3 751 3 751 -,1,1 Zvýšení stáří ("minus" = snížení) oproti stavu k 31.12.21 u : /v měsících/ (za 12 měsíců, to je za 1 rok) přívěsů O1 a O2 za osobní 11, Poznámky: přívěsů O1 až O4 za nákladní -,6 */ Dle součtu registrací v jednotlivých kategoriích přívěsů O2 až O4 za traktory 11,3 **/ Oproti údaji v CRV ("počet všech vozidel") návěsů (všech druhů dle tab.) -3,2 ostatních dosud nezařazených -38,1 PŘÍPOJNÁ CELKEM : 2,5 evidováno průměrný průměrný POČET VŠECH VOZIDEL v CRV : (ks) rok výroby věk (roků) k datu : 31.12.21 5 58 151 1985,58 16,42 31.12.22 5 74 823 1986,46 16,54 Od 31.12.21 do 31.12.22 (za 1 rok) došlo ke zvýšení o : 16 672,88,12 Soubor: APCR22.DOC 91 Sdružení AP, květen 23

Tabulka č. 3.1.2 První registrace vozidel v CRV za rok 22 Motorová vozidla druh vozidla kategorie počet prvních registrací celkem průměrný rok výroby NOVÁ OJETÁ N+O NOVÁ OJETÁ motocykly celkem L* : 7 65 13 283 2 888 21,79 1993,61 z toho : L1 3 795 7 665 11 46 21,65 199,71 L2 34 21 55 22, 1998,33 L3 3 343 5 345 8 688 21,92 1997,53 L4 1 1 22, L5 18 37 145 22, 2,3 nezařazeno 324 215 539 22, 1997,98 autobusy celkem AB * : 824 199 1 23 21,98 1999,33 z toho : M2 6 19 79 22, 1999,68 M3 739 161 9 21,98 1999,48 nezařazeno 25 19 44 21,93 1997,71 osobní celkem OA * : 125 244 93 66 218 31 21,98 1997,89 z toho : M1 124 891 92 766 217 657 21,98 1997,89 nezařazeno 353 3 653 21,98 1997,89 užitkové automobily celkem N1+N2+N3: 22 37 9 716 31 753 21,99 1999,36 z toho : N1 16 29 6 37 22 399 21,99 1999,43 N2 2 432 1 226 3 658 21,98 1999,31 N3 3 576 2 12 5 696 21,98 1999,16 z toho : nákladní celkem NA * : 19 751 8 291 28 42 21,99 1999,4 z toho : N1 15 841 6 265 22 16 21,99 1999,43 N2 2 35 1 91 3 126 21,99 1999,26 N3 1 734 842 2 576 21,99 1999,32 nezařazeno 141 93 234 21,99 1999,75 tahače celkem TP+TN+T : 1 73 1 223 2 953 21,96 1999,9 z toho : tahače přívěsů (TP) tahače návěsů (TN) 1 557 1 19 2 666 21,96 1999,2 jiné (T) 173 114 287 22, 1999,75 speciální celkem SA * : 222 124 346 22, 1998,13 z toho : N1 28 32 6 22, 1998,6 N2 44 32 76 22, 1996,97 N3 39 25 64 22, 1997,16 nezařazeno 111 35 146 22, 1999,45 ostatní (nezařazeno) 334 78 412 21,94 2,82 traktory celkem (TJE+TKO+TKU+TPA+TR) : 828 395 1 223 21,89 1997,27 z toho : jednonápravové (TJE) 1 1 1969, kolové (TKO) 453 238 691 21,8 1996,57 kultivační (TKU) 2 2 4 22, 1965, pásové (TPA) 1 1 2, jiný (TR) 373 153 526 22, 1998,95 MOTOROVÁ VOZIDLA CELKEM : 156 538 116 659 273 197 21,97 1997,53 Soubor: APCR22.DOC 92 Sdružení AP, květen 23

Tabulka č. 3.1.2 - pokračování První registrace vozidel v CRV za rok 22 Přípojná a jiná vozidla druh vozidla kategorie počet prvních registrací celkem průměrný rok výroby NOVÁ OJETÁ N+O NOVÁ OJETÁ přípojná (O1+O2+O3+O4) a jiná vozidla celkem: 16 998 4 613 21 611 21,96 1999,76 z toho : O1 9 415 2 6 11 421 22, 2,77 O2 2 351 735 3 86 22, 1999,15 O3 144 6 24 22, 1995,48 O4 3 81 1 71 4 152 22, 1999,85 jiná (nezařazeno) 2 7 741 2 748 21,64 1997,83 z toho : přívěsy za OA celkem (PO *) : 1 72 59 2 292 21,98 1998,8 z toho : O1 1 21 299 1 59 21,98 1998,53 O2 419 251 67 22, 1997,13 nezařazeno 73 4 113 21,87 2,68 přívěsy za NA celkem (PN *) : 1 711 2 363 13 74 22, 2,89 z toho : O1 8 55 1 675 9 73 22, 21,2 O2 1 676 369 2 45 22, 2,6 O3 121 29 15 22, 1999,1 O4 716 247 963 22, 1999,74 nezařazeno 143 43 186 22, 1999,12 přívěsy traktorové celkem (PT *): 49 36 85 22, 199,56 O2 1 1 2 22, 1999, O3 13 18 31 22, 1989,33 O4 16 1 26 22, 1993, nezařazeno 19 7 26 22, 1989,3 návěsy celkem 2 656 95 3 561 21,99 1999,85 z toho : cisternový (NC) 48 16 64 22, 1996,81 nákl. jednonápr. (NJ) 2 2 1997, sklápěčkový (NK) 171 88 259 22, 1999,55 nákl. speciální (NP*) 451 112 563 22, 2,44 speciální (NS) 29 18 47 22, 2, traktorový (NT*) 15 44 149 22, 1997,27 valníkový (NV) 1 31 244 1 275 22, 2,1 ostatní, jiné (N) 821 381 1 22 21,98 2,2 jiná (dosud nezařazeno) 1 88 719 2 599 21,65 1997,75 PŘÍPOJNÁ A JINÁ CELKEM : 16 998 4 613 21 611 21,96 1999,76 evidováno průměrný průměrný POČET VŠECH PRVNÍCH REGISTRACÍ v CRV : (ks) rok výroby věk (roků) k datu : NOVÁ 173 536 21,97 1,3 OJETÁ 121 272 1997,61 5,39 Soubor: APCR22.DOC 93 Sdružení AP, květen 23

Skladba registrovaných OSOBNÍCH AUTOMOBILŮ (kat. M1) dle zemí původu k 31.12. 22,32%,8% 7,72% 7,25% 49,62% 34,28% tuzemský bývalý vých. blok jiný (převážně USA) Evropská unie Japonsko+Korea nepřiřazeno k 31.12. 21 8,7% 6,9%,31%,9% 32,64% 51,35% tuzemský bývalý vých. blok jiný (převážně USA) Evropská unie Japonsko+Korea nepřiřazeno Diagram č. 3.1.1. Skladba registrovaných NÁKLADNÍCH AUTOMOBILŮ (kat. N1-N3) dle zemí původu k 31.12. 22 1,28% 43,98% 48,63% 6,11% tuzemský ostatní zahraniční bývalý vých. blok nepřiřazeno Soubor: APCR22.DOC 94 Sdružení AP, květen 23

k 31.12. 21 (nákladní automobily) 1,7% 43,72% 48,24% 6,98% tuzemský ostatní zahraniční bývalý vých. blok nepřiřazeno k 31.12. 22 Diagram č. 3.1.2. Skladba registrovaných TAHAČŮ dle zemí původu 6,78%,7% 22,89% 7,26% tuzemský ostatní zahraniční bývalý vých. blok nepřiřazeno k 31.12. 21 6,68% 28,32% 64,92%,8% tuzemský ostatní zahraniční bývalý vých. blok nepřiřazeno Diagram č. 3.1.3. Soubor: APCR22.DOC 95 Sdružení AP, květen 23

Skladba registrovaných SPECIÁLNÍCH AUTOMOBILŮ dle zemí původu k 31.12. 22 5,32% 6,7% 1,63% 86,35% tuzemský ostatní zahraniční bývalý vých. blok nepřiřazeno k 31.12. 21 5,35% 6,18% 1,62% 86,86% tuzemský ostatní zahraniční bývalý vých. blok nepřiřazeno Diagram č. 3.1.4. Skladba registrovaných AUTOBUSŮ dle zemí původu k 31.12. 22 1,63% 11,99% 2,19% 84,19% tuzemský ostatní zahraniční bývalý vých. blok nepřiřazeno Soubor: APCR22.DOC 96 Sdružení AP, květen 23

k 31.12. 21 (autobusy) 2,4% 13,15% 1,8% 83,37% tuzemský ostatní zahraniční bývalý vých. blok nepřiřazeno Diagram č. 3.1.5. Skladba registrovaných MOTOCYKLŮ dle zemí původu k 31.12. 22 11,43% 9,55%,79% 78,24% tuzemský ostatní zahraniční bývalý vých. blok nepřiřazeno k 31.12. 21 1,84% 8,25%,5% 8,41% tuzemský ostatní zahraniční bývalý vých. blok nepřiřazeno Diagram č. 3.1.6. Soubor: APCR22.DOC 97 Sdružení AP, květen 23

3.2. Ukázky zpracování možných výstupů Údaje z CRV umožňují získat relativně dostatečný přehled o složení vozového parku v České republice. Po nutném zpracování dat, poskytnutých z CRV a dalších souvisejících statistických údajů, je možno získat celou řadu zajímavých výstupů a provádět různá porovnání. V diagramech č. 3.2.1. a 3.2.2. je pro příklad aktuálně zpracováno průměrné stáří osobních automobilů v jednotlivých okresech ČR a počty obyvatel připadající v okresech na 1 osobní automobil k 31.12.22. Průměrný věk osobních automobilů v okresech ČR k 31.12.22 Praha 11,49 Praha - západ 11,94 Brno - m ěsto 12,14 Mladá Boleslav 12,28 Zlín 12,29 Praha - východ 13,17 Kladno 13,17 Olom ouc 13,19 Cheb 13,31 Hradec Králové 13,35 dalších 57 okresů... Trutnov 15,6 Chrudim 15,1 Louny 15,21 Jeseník 15,23 Svitavy 15,33 Plzeň - sever 15,34 Děčín 15,36 Jičín 15,4 Česká Lípa 16,33 Jindřichův Hradec 17,33 2 4 6 8 1 12 14 16 18 2 stáří (roků) Diagram č. 3.2.1. Soubor: APCR22.DOC 98 Sdružení AP, květen 23

Počet obyvatel na 1 osobní automobil v okresech ČR k 31.12.22 Praha 2,7 Praha - východ 2,17 Plzeň - město 2,33 Mladá Boleslav 2,39 České Budějovice 2,43 Plzeň - jih 2,46 Praha - západ 2,49 Domažlice 2,5 Příbram 2,5 Mělník 2,52 dalších 57 okresů... Opava 3,4 Vyškov 3,41 Vsetín 3,41 Uherské Hradiště 3,45 Olomouc 3,47 Přerov 3,58 Karviná 3,61 Šum perk 3,63 Jeseník 3,83 Bruntál 3,85,,5 1, 1,5 2, 2,5 3, 3,5 4, 4,5 Diagram č. 3.2.2. Soubor: APCR22.DOC 99 Sdružení AP, květen 23

Objemově rozsáhlá data z Centrálního registru vozidel a doplňující informace jsou zpracovány a uloženy v elektronické podobě v několika desítkách souborů. Vzhledem k rozdílnosti zájmů jednotlivých firem Sdružení AP (specifikace údajů dle marketingových či jiných potřeb a záměrů) se v případě potřeby doporučuje konzultace a případně osobní návštěva věcně příslušného pracovníka firmy v sekretariátu Sdružení AP. Dlouhodobým cílem Sdružení AP, kterého se však nejenže nedaří dosáhnout, ale ani dílčím způsobem vylepšit, je docílit zkrácení intervalů pro poskytování údajů z CRV (na čtvrtletní až měsíční) a dopracovat se také k věrohodnějším údajům o počtech vozidel trvale vyřazovaných z provozu podle výrobních značek a typů (modelů). Z úrovně Sdružení automobilového průmyslu však toto nelze řešit, je zde nutná aktivní role a funkce orgánů státní správy. Z výběrových údajů CRV je možno též stanovit např. podíly osobních automobilů podle druhu paliva (viz diagram č. 3.2.3.) nebo složení parku nákladních vozidel podle užitečné hmotnosti (diagram 3.2.4.). Osobní automobily - podíly dle druhu paliva - stav k 31.12.22 benzin >1999cm3 2,52% diesel <2cm3 11,35% diesel >2cm3 2,33% ostatní,87% benzin 14-1999 cm3 2,% benzin <14cm3 62,92% (1% = 3 648 95 ks) Diagram č. 3.2.3. Nákladní automobily - podíly dle užitečné hm. - stav k 31.12.22 5-6 999 kg 2,% 7-9 999 kg 7,5% 1-14 999 kg 4,4% > 15 kg,5% 3-4 999 kg 1,4% < 1 kg 4,4% 1 5-2 999 kg 16,2% 1-1 499 kg 18,5% (1% = 323 771 ks) Diagram č. 3.2.4. Soubor: APCR22.DOC 1 Sdružení AP, květen 23

Data, soustředěná v sekretariátu Sdružení AP, umožňují sestavit i trendy ve vývoji registrací jednotlivých druhů vozidel nebo trendy v průměrném stáří vozového parku (pro osobní automobily a autobusy viz diagram č. 3.2.5. a č. 3.2.6.). Rovněž tak je možné, s použitím dat Českého statistického úřadu, provádět meziroční porovnání vybavenosti obyvatel např. osobními automobily na úrovni krajů (diagram č. 3.2.7.) až okresů či sledovat změny průměrného věku jednotlivých kategorií vozidel v krajích (pro osobní automobily viz diagram č. 3.2.8.) apod. ks 4 3 5 3 2 5 2 247 773 Počty registrovaných osobních automobilů (kat. M1) 2 33 755 2 411 297 2 483 222 2 61 297 2 746 995 2 967 253 3 113 476 3 349 8 3 547 745 3 484 1 3 431 481 3 431 573 3 523 277 3 648 95 2 1 5 1 5 1988 1989 199 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 stav ke konci časového období Poznámky: 1) Údaje do roku 1997 z dat SDP, od roku 1998 se již jedná o údaje z CRV. 2) Pokles registrací v roce 1998 dán "překlopením" na data z CRV, v roce 1999 byl pokles způsoben masovým vyřazováním starších vozidel ve vazbě na povinně smluvní pojištění. 3) Vozový park se za rok 22 zvýšil oproti konci roku 21 o 125 628 vozidel. roků 2 18 16 14 12 1 8 6 4 2 14,1 Průměrný věk osobních automobilů (kat. M1) 14,18 14,15 14,29 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 13,72 13,51 13,61 13,72 stav ke konci časového období Diagram č. 3.2.5. Soubor: APCR22.DOC 11 Sdružení AP, květen 23

ks Počty registrovaných autobusů (kat. M2, M3) 3 25 2 24 416 25 646 26 36 26 724 26 552 24 654 22 761 21 912 21 46 2 916 19 949 18 975 18 253 18 381 21 343 15 1 5 1988 1989 199 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 stav ke konci časového období Poznámky: 1) Údaje do roku 1997 z dat SDP, od roku 1998 se již jedná o údaje z CRV. 2) Pokles registrací autobusů po r.1991 má dlouhodobý charakter. Přechod na CRV v r.1998 neměl na tento trend v podstatě žádný vliv. 3) V 1. pololetí roku 21 byl opět zaznamenán mírný pokles počtu registrovaných autobusů. Oproti konci roku 21 se vozový park zvýšil o 2 962 autobusů. Zvýšení počtu v CRV registrovaných autobusů způsobeno "přírůstkem" registrací autobusů zn. ŠKODA (oproti pololetí 22 "přibylo" v CRV 2 952 ks této značky, rok výroby 1967 až 1989). roků 2 18 16 14 12 1 8 6 4 2 1,39 1,82 Průměrný věk autobusů v ČR (kat. M2, M3) 11,35 11,73 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 11,76 11,77 11,92 stav ke konci časového období 14,1 Poznámky: Průměrný věk autobusů má od roku 1995 trvale se zvyšující trend. "Přírůstek" registrací zapříčinil i výrazný vzrůst průměrného stáří autobusů, které se tím zvýšilo o 2,18 roku. Jako pravděpodobné vysvětlení se nabízí přesunutí části vozidel ŠKODA 123, z kategorie osobních automobilů do kategorie autobusů. Diagram č. 3.2.6. Soubor: APCR22.DOC 12 Sdružení AP, květen 23

Porovnání vybavenosti osobními automobily Počet obyvatel na 1 osobní automobil v krajích ČR 4,5 4, 3,5 3, 2,5 2, 2,7 2,12 2,47 2,56 2,53 2,65 2,57 2,68 2,73 2,81 2,77 2,94 2,93 3,2 2,97 3,6 3, 3,11 3, 3,11 3,5 3,14 3,33 3,46 3,35 3,57 3,48 3,57 2,79 2,9 1,5 1,,5, Praha Plzeňský Středočeský Jihočeský k 31.12.22 k 31.12.21 Královéhradecký Liberecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Karlovarský Ústecký Zlínský Moravskoslezský Olomoucký kraj ČR celkem oby-kraj.gif Počty osobních automobilů (dle údajů Centrálního Registru Vozidel): K datu k 31.12.21 celkem... 3 523 277 ks K datu k 31.12.22 celkem... 3 648 95 ks Přírůstek / - úbytek registrovaných vozidel: 125 628 ks Počty obyvatel v krajích dle údajů zveřejněných ČSÚ ČR celkem = 1 26 436 obyvatel (stav k 31.12.21) 1 182 471 obyvatel (stav k 3.9.22) Přírůstek / - úbytek obyvatel: -23 965 obyvatel za ČR k 31.12.22 = resp. za ČR k 31.12.21 = resp. přírůstek / - úbytek: resp. 2,79 obyv./ 1 osobní automobil 358,35 osob. automobilů / 1 obyv. 2,9 obyv./ 1 osobní automobil 345,2 osob. automobilů / 1 obyv.,11 obyv./ 1 osobní automobil 13,15 osob. automobilů / 1 obyv. ------------------------------- Zdroj: Centrální registr vozidel MV ČR, ČSÚ a pomocný soubor "obyv&auta-r22.xls" Diagram č. 3.2.7. Soubor: APCR22.DOC 13 Sdružení AP, květen 23

Změny průměrného stáří osobních automobilů (kategorie M1) Průměrné stáří osobních automobilů v krajích ČR 16 15 14 13 12 11 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 11,49 Praha 11,41 13,37 Jihomoravský 13,19 13,39 Zlínský 13,35 13,57 Středočeský 13,59 k 31.12.22 k 31.12.21 13,65 Karlovarský 13,58 14,14 Olomoucký 14,16 14,26 Moravskoslezský Za rok 22 došlo ke zvýšení průměrného věku osobních automobilů o,11 roku. Toto zvýšení je dáno ukončením procesu vyřazování vozidel a "čištěním" registru v souvislosti se zákonem o povinně smluvním pojištění. Vliv má samozřejmě i dovoz ojetých vozidel. Platí, že "omlazení" vozového parku je možné jen při větším vyřazování starších vozidel z provozu. 13,93 14,38 Plzeňský 14,34 14,42 Vysočina 14,56 14,51 Jihočeský 14,12 14,56 Královéhradecký 14,51 14,6 Ústecký 14,59 14,8 Pardubický 14,84 kraj 14,84 Liberecký 14,45 13,72 ČR celkem 13,61 6 okresů s nejstarším a nejmladším vozovým parkem osobních automobilů (k 31.12.22) nejstarší park prům. věk celkem ks nejmladší park prům. věk celkem ks 1 Jindřichův Hradec 17,33 36 744 1 Praha 11,49 556 41 2 Česká Lípa 16,33 37 834 2Praha - západ 11,94 34 518 3 Jičín 15,4 3 537 3Brno - město 12,14 137 383 4 Děčín 15,36 41 647 4 Mladá Boleslav 12,28 47 36 5 Plzeň - sever 15,34 28 966 5 Zlín 12,29 61 359 6 Svitavy 15,33 31 46 6 Kladno 13,17 57 21 Snižování průměrného věku parku osobních automobilů se v roce 21 zastavilo, resp. začalo opět růst. Ke zvýšení průměrného věku za rok 22 došlo i v okresech s nejnižším průměrným věkem a to i někde o více než činilo celorepublikové zvýšení. Diagram č. 3.2.8. Oproti minulým vydáním tohoto podkladu je počet ukázek (příkladů) zredukován. Z dat je však možno určit složení vozového parku v jednotlivých okresech či krajích (podle značek či základních kategorií vozidel) včetně přepočtu na obyvatele, počty vozidel dané značky po letech výroby apod. Zpracoval: Ing. Ešner Soubor: APCR22.DOC 14 Sdružení AP, květen 23

4. Vývoj českého trhu a dovozy vozidel Měsíční zpracovávání údajů o tuzemské výrobě a prodejích motorových vozidel na domácím trhu v základních kategoriích (osobní, užitková N1, nákladní N2 a N3, autobusy, motocykly a mopedy) a vydávání SOUHRNNÝCH STATISTICKÝCH ÚDAJŮ je již řadu let činností sekretariátu Sdružení AP. Čtvrtletně je tento materiál rozšířen o údaje o domácí výrobě a prodejích přípojných vozidel kategorie O3 a O4 a o dovozy všech kategorií vozidel dle údajů z Generálního ředitelství cel ČR. Součástí tohoto čtvrtletního materiálu jsou též údaje o vývoji podílu českých výrobců na domácím trhu. Získané údaje od jednotlivých výrobních značek, u motorových vozidel zpracovávané ve spolupráci se Svazem dovozců automobilů (SDA), jsou nyní ihned po jejich zpracování zveřejňovány na internetových stránkách Sdružení AP, včetně možnosti kompletního stažení souborů. Oficiální rozesílání všem firmám, zapojeným do činnosti Sdružení AP, je prováděno v rámci distribuce informačních produktů. 4.1. Osobní automobily a užitková vozidla kat. N1 4.1.1. Osobní automobily V roce 22 vykázalo prodeje na oficiálním českém trhu nových osobních automobilů (tzv. trh TUZV + OFI, tedy jen trh nových vozidel prodaných v síti domácích výrobců a oficiálních dovozců) celkem 36 výrobních značek, tedy o dvě méně než v roce 21. Vývoj českého trhu nových osobních automobilů od roku 1993 do roku 22, spolu s odhadem prodejů pro rok 23 znázorňuje diagram č. 4.1.1. (zahrnuje i další nová vozidla, dovezená do ČR neoficiální cestou v r. 22 to bylo 64 ks). Celkový přehled prodejů na domácím trhu (jen TUZV + OFI) včetně porovnání s rokem 21 je pak uveden v tabulce č. 4.1.1. 2 18 16 14 12 1 8 6 4 2 Trh nových vozidel v ČR (osobní automobily - kat. M1) (prodeje tuzemských výrobců + Σ nová z dovozu) 84 825 91 371 116 213 171 71 154 361 141 31 146 265 148 73 152 175 147 818 144 415 r.1993 r.1994 r.1995 r.1996 r.1997 r.1998 r.1999 r.2 r.21 r.22 výhled 23 Diagram č. 4.1.1. Soubor: APCR22.DOC 15 Sdružení AP, květen 23