PRAHA BRNO OSTRAVA BRATISLAVA Česko-slovenská advokátní kancelář s mezinárodním dosahem R E K O D I F I K A Č N Í N O V I N K Y K V Ě T E N 2 0 1 3 OBSAH POSTOUPENÍ POHLEDÁVEK V REŽIMU NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU DĚDICKÉ PRÁVO PO REKODIFIKACI SOUKROMÉHO PRÁVA DOPADY REKODIFIKACE SOUKROMÉHO PRÁVA NA SMLOUVY O DODÁVKÁCH ENERGIÍ POVINNOSTI Z NOVÉ AML SMĚRNICE A JEJICH DOPAD NA SVĚŘENSKÉ FONDY 2 4 7 8 KONTAKTY www.havelholasek.cz/rekodifikace Největší právnická firma v České republice Klienty nejlépe hodnocená právnická firma v České republice Právnická firma roku v České republice (2012) 1. místo v počtu realizovaných fúzí a akvizic v České republice (2012) 1. místo mezi domácími právnickými firmami (2012)
POSTOUPENÍ POHLEDÁVEK V REŽIMU NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU Postoupení pohledávek z původního věřitele (postupitel) na věřitele nového (postupník) jako častého institutu se dotýká i nový občanský zákoník, který bude účinný od 1. 1. 2014. Nová právní úprava postoupení pohledávky vychází sice z dosavadního občanského zákoníku, ale najdeme v ní přesto několik změn. Dojde jednak k zúžení stávajících zákazů nebo dále k upřesnění podmínek a rozsahu ručení postupitele za postoupenou pohledávku. Zásadní novinkou bude také výslovná úprava možnosti postoupení souboru pohledávek. Dílčí rozdíly oproti režimu v současném zákoně budou dále podrobněji představeny. Oznámení postoupení pohledávky V rámci nového občanského zákoníku se již nesetkáme s povinností postupitele oznámit dlužníkovi bez zbytečného odkladu postoupení pohledávky. Vypuštěním této povinnosti ale nedojde k žádné změně ve smyslu potřeby oznámit dlužníkovi postoupení. Pokud by postupitel dlužníka o postoupení pohledávky nevyrozuměl nebo dokud by postupník jako nový věřitel pohledávky postoupení dlužníkovu neprokázal, byl by dlužník oprávněn stále plnit původnímu věřiteli. Shodný princip se uplatní také v případě osob, které dluh zajišťují zástavním právem, ručením či jiným způsobem. Ručení za postoupenou pohledávku Nově je upraveno ručení postupitele vůči postupníkovi za postoupenou pohledávku. Nyní platí, že postupitel ručí za dobytnost postoupené pohledávky do výše přijaté úplaty spolu s úroky, jen když se k tomu postupníkovi písemně zavázal. Takové ručení tedy nastává pouze v případě dohody stran. Podle nové právní úpravy nastává ručení postupitele za dobytnost pohledávky přímo ze zákona. Pro uplatnění ručení ovšem nadále zůstává nezbytné, aby bylo postoupení pohledávky úplatné. Podstata změny tak spočívá v tom, že ručení nastupuje na základě zákona. Zákonné ručení má však dvě výjimky. Ručení nebude platit, pokud postupník věděl, že pohledávka je budoucí, nejistá nebo nedobytná. Bohužel jednotlivé výrazy nejsou nikde zákonem přesně specifikovány či definovány, což může přinést nejasnosti. Termín budoucí pohledávky by měl být zřejmý, ovšem u výrazů nejistá a nedobytná pohledávka to bude výrazně problematičtější. Určitě je možná obecná interpretace těchto pojmů, ale stanovení jejich skutečné šíře, resp. vymezení, jakých případů se budou týkat, bude nejspíše až otázkou rozhodovací praxe soudů. Druhá výjimka, kdy postupitel nebude odpovídat za dobytnost postoupené pohledávky, je dána tehdy, pokud se pohledávka stala nedobytnou až po postoupení buď náhodou, anebo nedopatřením postupníka. V těchto případech je na místě, aby byl postupitel zákonem chráněn, neboť nemůže odpovídat za něco, co nemůže nijak ovlivnit. Nebezpečí náhody je tak správně přenášeno na postupníka, který s pohledávkou disponuje. Stejně tak nemůže odpovídat postupitel ani za pasivitu nebo liknavost postupníka, když nedopatření může být postupníkovi přičteno, jestliže pohledávku po její splatnosti nevymáhá bez zbytečného odkladu nebo pokud odloží splatnost pohledávky. Důležité je ovšem upozornit, že strany si mohou smluvně vyloučit uvedené ručení, které by jinak automaticky nastoupilo ze zákona. Bude tedy možné se na základě dohody postupitele a postupníka odchýlit od zákonné úpravy ručení. Odpovědnost za vady pohledávky Odpovědnost za vady pohledávek dozná také vítaných změn. Dle dosavadní úpravy v občanském zákoníku nebylo totiž zcela zřejmé, zda lze v případě vady postoupené pohledávky uplatnit nárok na náhradu škody, anebo současně také specifické nároky v rámci odpovědnosti za vady. Uvedená nejednoznačnost mohla být překonána ideálně dohodou stran ve smlouvě o postoupení pohledávky. Nově však nebude nutné výslovně odpovědnost za vady pohledávky sjednávat, když postupník bude mít přímo ze zákona možnost REKODIFIKAČNÍ NOVINKY 2
hledávky představují individualizovaný předmět postoupení. V praxi to přinášelo značné administrativní problémy a nutnost vytváření zbytečně podrobné dokumentace s obsáhlými seznamy dílčích pohledávek. Zákonným umožněním tzv. globální cesse dojde ke zjednodušení dosavadního problematického stavu, kdy se z důvodů právní nejistoty v postupní dokumentaci složitě a podrobně popisovaly jednotlivé pohledávky. Podstatný přínos pak spočívá ve výslovném připuštění možnosti postupování budoucích souborů pohledávek. Pohledávky budou tedy postoupeny okamžikem jejich vzniku a není je proto třeba postupovat zvlášť. Postupování souboru pohledávek tak bude určitě jistější a současně snazší. Vícenásobná cesse Možnost tzv. vícenásobné cesse, kdy věřitel postoupí stejnou pohledávku více subjektům, je i v rámci nového občanského zákoníku nepřípustná. Bylo nicméně zapotřebí stanovit ochranu dlužníka, vůči kterému bude účinné to postoupení, uplatnit například nárok na přiměřenou slevu z úplaty nebo nárok na odstoupení od smlouvy. Globální cesse Další pozitivní změnou bude výslovně stanovená možnost postoupení souboru pohledávek, tzv. globální cesse. Takto bude možné postoupit nejen pohledávky stávající, ale také pohledávky budoucí. Postoupení souboru pohledávek bude podmíněno dostatečnou určitostí, především se bude jednat o pohledávky určitého druhu, které vznikají věřiteli v určité době, nebo se bude jednat o různé pohledávky z téhož právního důvodu. Globální cesse byla podle stávající judikatury možná pouze za poměrně přísných podmínek a v případech budoucích pohledávek v podstatě nepřípustná. Bylo tak nezbytné při postoupení většího počtu pohledávek uplatnit požadavek dostatečné určitosti při vymezení postupovaných pohledávek. Muselo být tudíž jednoznačně a bez pochybnosti zjistitelné, jaké poo němž se dozvěděl nejdříve. Význam by měl směřovat především k jistotě dlužníka, kterému z postupníků má plnit. Změny v úpravě postoupení pohledávek od počátku příštího roku můžeme určitě hodnotit pozitivně, neboť vychází vstříc především potřebám stávající praxe. Petr Novák, advokát REKODIFIKAČNÍ NOVINKY 3
DĚDICKÉ PRÁVO PO REKODIFIKACI SOUKROMÉHO PRÁVA Dědické právo je jednou z oblastí, které se rekodifikace soukromého práva dotkla nejvýrazněji. Nový občanský zákoník (NOZ) přináší celou řadu změn a nových institutů, které zohledňují četnou kritiku právní úpravy dědického práva ve stávajícím občanském zákoníku, zejména nedostatku respektu vůči vůli zůstavitele, nepředvídatelnosti práva pro zůstavitele nebo preference dědiců před zůstavitelem. V následujících řádcích se pokusíme popsat některé z nejdůležitějších změn. Pozůstalost a dědictví Jedním ze specifik nové úpravy je, že rozlišuje mezi pojmy pozůstalost a dědictví. Pozůstalostí se rozumí veškeré jmění zůstavitele, kromě práv osobní povahy. Pokud však jsou práva resp. povinnosti osobní povahy za života zůstavitele uznány jako dluh nebo uplatněny u orgánu veřejné moci, tak se rovněž stávají součástí pozůstalosti. Dědictvím se naopak rozumí jen ta část pozůstalosti, která náleží dědici. Z výše uvedeného plyne, že ve vztahu k předmětu dědění nedošlo ke změně, a dědit lze veškerá majetková práva a povinnosti. Způsobilost být dědicem Dle nové úpravy mohou být dědicem jak fyzické, tak právnické osoby. Pokud jde o fyzické osoby, tak zůstala zachována možnost dědit bez ohledu na věk a způsobilost k právním úkonům (svéprávnost). Nově je výslovně stanoveno, že nedědí ten, kdo zemře před nebo současně se zůstavitelem. Úpravou prošly důvody dědické nezpůsobilosti. Důvody obsažené v současném občanském zákoníku (úmyslný trestný čin proti zůstaviteli, nebo jeho příbuzným, a zavrženíhodné jednání proti zůstavitelově poslední vůli) zůstaly zachovány, s tím, že došlo k zpřesnění jejich formulace. Zcela novými důvody dědické nezpůsobilosti jsou případy domácího násilí mezi manžely nebo zneužití, resp. zanedbání rodičovské zodpovědnosti. V obou těchto případech bude osoba vyloučena z dědického práva jako zákonný dědic. Právnická osoba může dědit za podmínky, že existuje v den úmrtí zůstavitele, anebo vznikne nejpozději do jednoho roku od tohoto dne. Dalším omezením je možnost právnických osob dědit jen na základě závěti nebo dědické smlouvy. Důvody dědění NOZ vedle dědění na základě zákona a závěti přináší úplně nový důvod dědění, kterým je dědická smlouva. Závět a dědická smlouva jsou společně s dovětkem označeny NOZ jako pořízení pro případ smrti, a jsou to tedy úkony, kterými zůstavitel ještě za svého života rozhoduje o tom, jak má být naloženo s jeho majetkem po smrti. S ohledem na to, že většina nové úpravy dědického práva je věnována právě pořízením pro případ smrti, je patrné, že NOZ preferuje, aby zůstavitel rozhodl o svém majetku ještě za svého života, a nabízí mu k tomu široké spektrum prostředků. Závěť Z hlediska formálního zachovává NOZ formy závěti, které známe už ze současného občanského zákoníku. Po více než šedesáti letech se však do právní úpravy vrací tzv. privilegovaná závěť. Konkrétně jde o ústní závěť, závěť před starostou a závěť na palubě letadla, lodi a ve válečném konfliktu. Jedná se o instituty umožňující pořídit závěť za určitých mimořádných situací, jako např. bezprostřední ohrožení života nebo jiný obdobný vážný důvod, přičemž zákon v takovém případě klade nižší formální nároky na pořízení závěti, zejména zůstavitel sám nemusí sepisovat žádnou listinu. V souvislosti se závětí je zřejmě největší změnou možnost zůstavitele připojit k závěti tzv. vedlejší doložky, kterými jsou podmínka, doložka času a příkaz. Jedná se o zásadní změnu, neboť současný občanský zákoník stanoví, že podmínky připojené k závěti jsou bez právních účinků. Pokud jde o podmínku, tak NOZ stanovuje, že její splnění musí nastat až po zůstavitelově smrti, není-li zřejmá jiná vůle zůstavitele (tak např. podmínkou může být vystudo- REKODIFIKAČNÍ NOVINKY 4
vání vysoké školy, kterou dědic musí dostudovat až po smrti zůstavitele, přičemž k již vystudovaným vysokým školám se nebude přihlížet). V případě doložky času se jedná o institut podobný podmínce, ale na rozdíl od podmínky, u které není jisté, zda-li v budoucnu nastane, doložka času se váže k určité události, která v budoucnu nastat musí. Vedlejší doložka ve formě příkazu umožňuje zůstaviteli přikázat, např. aby dědic určitým způsobem konal nebo se určitého konání zdržel. NOZ výslovně uvádí možnost zůstavitele na přiměřenou dobu zakázat dědici zcizení věci, kterou mu zůstavitel zanechal. Z důvodu ochrany dědice před případnými nepřiměřenými vedlejšími doložkami zůstavitele NOZ stanoví, že se nepřihlíží k doložkám, které by zejména měly zjevně obtěžovat dědice, být v rozporu s veřejným pořádkem nebo k doložkám přikazujícím nebo zakazujícím uzavřít manželství. Dalším zcela novým institutem je dědická substituce. Na základě tohoto institutu může zůstavitel stanovit náhradníka pro svého dědice, který dědictví nenabude. Omezení uložená dědici postihují i náhradníky, ledaže zůstavitel nebo povaha věci stanoví něco jiného. Zůstavitel může nově v závěti ustanovit tzv. vykonavatele závěti, jehož hlavním posláním je dohlížet na dodržení poslední vůle zůstavitele a hájit platnost závěti. Zůstavitel může vykonavateli uložit povinnosti, případně stanovit odměnu. Vykonavatel je povinen vykonávat svoji funkci s péčí řádného hospodáře a má všech- na práva potřebná k splnění svých úkolů, včetně práva jednat před soudem. Vykonavatelem může být též právnická osoba. Dědická smlouva Dědická smlouva, jak bylo výše uvedeno, je novým důvodem dědění. Jedná se o smlouvu, kterou zůstavitel povolává třetí osobu jako dědice nebo odkazovníka. Smlouva musí mít formu veřejné listiny a může ji uzavřít jen zletilá a plně svéprávná osoba, v případě omezení svéprávnosti jen se souhlasem opatrovníka. Dědickou smlouvou může zůstavitel pořídit nejvýše o třech čtvrtinách svého majetku k okamžiku smrti. Důvodem je, aby jedna čtvrtina zůstaviteli zůstala, a to z důvodu, aby o ní mohl volně pořídit (např. závětí), protože jinak dědickou smlouvu může měnit jen se souhlasem druhé strany. Dědická smlouva může být dále uzavřena za úplatu i bezúplatně a neomezuje zůstavitele v nakládání se svým majetkem za života. Avšak pořízení pro případ smrti nebo dar, které jsou s dědickou smlouvou neslučitelné, mohou být stiženy relativní neúčinností. Dědění na základě zákona Úprava zákonné dědické posloupnosti nedoznala v zásadě větších koncepčních změn. Uplatní se stejně jako podle současné úpravy ohledně té části pozůstalosti, o které nebylo pořízeno závětí nebo dědickou smlouvou. Zásadnější změnou je zvýšení počtu skupin dědiců, které jsou dle NOZ nově označovány jako třídy dědiců. Místo současných čtyř skupin rozlišuje NOZ šest tříd dědiců, které jsou postupně povolávány. Nezdědí-li žádná z povolaných osob, připadne pozůstalost státu, na který se nově bude v tomto případě hledět jako na zákonného dědice. Toto má umožnit dědění státu po českých občanech v zahraničí. Stát však nemá právo odmítnout dědictví. Odkaz Odkaz je dalším z nových institutů dědického práva v NOZ. Prostřednictvím odkazu může zůstavitel zanechat určité osobě určitou konkrétní věc z pozůstalosti (např. konkrétní nemovitost). Zůstavitel sice mohl zanechat takovou věc dědici i dle současné úpravy, ale do výše hodnoty věci přecházely na dědice i dluhy zůstavitele. Dle NOZ se však osoba, v jejíž prospěch je zřízen odkaz, nepovažuje za dědice, a tudíž na ni nepřecházejí ani zůstavitelovy dluhy. Odkaz není samostatným pořízením pro případ smrti, ale lze ho zřídit v závěti nebo dědické smlouvě. Zřeknutí a vzdání se dědictví Vedle možnosti dědice odmítnout dědictví NOZ přináší možnost zřeknout se nebo vzdát se dědictví. Zavedení institutu zřeknutí se dědictví požadovala praxe. Dědic se může zříci dědického práva smlouvou se zůstavitelem. Smlouva je vyžadována ve formě veřejné listiny. Řešit tak lze např. situace, kdy zůstavitel něco daroval za života jednomu z potomků. Zříci se lze vůči všem ostatním dědicům, anebo jen vůči konkrétnímu dědici. REKODIFIKAČNÍ NOVINKY 5
zení dluhů jen do výše nabytého majetku. Toto právo nemůže zůstavitel dědici odejmout. Uplatňuje se ústně u soudu nebo písemně, pokud je soudu zasláno poštou. Pokud se ale ukáže, že při soupisu dědicové nějaký majetek zatajili, výhrada soupisu zaniká. Závěr Závěrem lze konstatovat, že nespornou výhodou nové úpravy dědického práva je různorodost způsobů, kterými zůstavitel může pořídit o svém majetku. Tím NOZ prokazuje mnohem větší respekt k vlastnictví, než je tomu u současné úpravy. Lze přepokládat, že zejména vedlejší doložky a odkazy se dostanou rychle do praxe Nově se dále může dědic vzdát dědictví ve prospěch druhého dědice. Toto právo se realizuje v průběhu dědického řízení a nezbytností je, že musí dojít k přijetí dědictví, aby se ho následně mohl dědic vzdát. Dědictví se ovšem může vzdát jen ten, kdo ho neodmítl. Se vzdáním musí souhlasit ten, v jehož prospěch se dědic vzdal. Jestliže se vzdá dědictví ten, kdo je obtížen osobním příkazem či odkazem, musí jej přesto splnit. Dluhy a dědictví Zásadní koncepční změnou, kterou NOZ přináší, je přechod dluhů zůstavitele na dědice. Dědicové si však mohou vyhradit soupis inventáře majetku a vyhradit si hraa pořízení pro případ smrti se tak do budoucna mohou stát poměrně komplexními dokumenty. Jan Pavelka, advokát Soňa Titlbachová, advokátka David Šmíd, advokátní koncipient REKODIFIKAČNÍ NOVINKY 6
DOPADY REKODIFIKACE SOUKROMÉHO PRÁVA NA SMLOUVY O DODÁVKÁCH ENERGIÍ Při sjednávání dodávek energií je zcela běžné, že smlouvy s odběrateli jsou ze strany dodavatelů uzavírány v tzv. formulářové neboli adhezní formě bez faktické možnosti zákazníka ovlivnit obsah smluvních podmínek, či za použití odkazu na obchodní podmínky dodavatele. Energetický zákon v souvislosti s využitím těchto právních institutů obsahuje ustanovení na ochranu zákazníka, a to zejména tzv. maloodběratelů (domácností a podnikajících fyzických osob) v oblasti dodávek elektřiny a plynu. Nový občanský zákoník (NOZ) účinný od roku 2014 pak zpřísňuje pravidla pro využití těchto právních institutů v praxi a přináší zvýšenou míru ochrany všem kategoriím odběratelů, tedy nejen zákazníkům jakožto osobám, které energie sami spotřebovávají anebo přeúčtovávají. Obchodní podmínky NOZ rozšiřuje dosavadní úpravu obchodní podmínek, které bude dodavatel povinen připojit k nabídce smlouvy, ledaže jsou podmínky stranám známy. V případě smluv zavazujících dlouhodobě k opětovným plněním a uzavíraných s větším počtem osob (typicky tedy právě u smluv na dodávky energií) umožňuje NOZ jednostrannou změnu podmínek, avšak pouze v přiměřeném rozsahu. Smlouva musí obsahovat jasná pravidla pro sjednání takové změny, vč. oprávnění odběratele v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou podmínek smlouvu vypovědět bez rizika jakékoliv sankce. Pokud budou obchodní podmínky dodavatele obsahovat ustanovení, která druhá strana nemohla s ohledem na jejich obsah či formu rozumně očekávat (tzv. překvapující ustanovení), je pro jejich účinnost nezbytné, aby byly odběratelem přijaty výslovně, tedy zpravidla jejich podpisem. Adhezní smlouvy Odkazují-li adhezní smlouvy na separátní obchodní podmínky, platnost takového odkazu NOZ podmiňuje seznámením zákazníka s předmětným ustanovením, vč. jeho významu, ledaže zákazník musel význam odkazu znát. Za předpokladu splnění určitých podmínek NOZ dále spojuje obtížně čitelná, nesrozumitelná či zvláště nevýhodná ustanovení adhezních smluv s jejich neplatností. S výjimkou smluv uza- víraných mezi podnikateli se od ustanovení NOZ zaměřených na ochranu slabší strany nelze odchýlit ani je vyloučit. Za adhezní smlouvy NOZ považuje tzv. formulářové smlouvy a dále jakékoliv smlouvy, jejichž základní podmínky jsou určeny jednou stranou (tedy zpravidla dodavatelem energií) bez možnosti druhé strany obsah základních podmínek smlouvy ovlivnit. Lze tedy konstatovat, že NOZ posiluje ochranu zákazníků a odběratelů energií obecně. Současně však přináší celou řadu výkladových nejasností a zasluhuje proto pozornost zejména na straně dodavatelů. Jan Urban, senior advokát REKODIFIKAČNÍ NOVINKY 7
POVINNOSTI Z NOVÉ AML SMĚRNICE A JEJICH DOPAD NA SVĚŘENSKÉ FONDY Nový občanský zákoník přináší mnoho změn a jednou z nich je i možnost založení svěřenského fondu. Svěřenské fondy představují v zahraničí velmi oblíbený nástroj nejen pro naplňování veřejně prospěšného účelu, ale slouží i k ryze soukromým účelům, např. jako prostředek mezigeneračního transferu kapitálu či prostředek investiční. Svěřenský fond představuje zcela nový institut v našem právním řádu, který spočívá v možnosti vyčlenit část majetku zakladatele a svěřit ji právě svěřenskému fondu za účelem stanoveným ve statutu daného fondu. Po vyčlenění vzniká zvláštní oddělené vlastnictví, protože majetek již není ve vlastnictví zakladatele, ale není ještě ani ve vlastnictví beneficienta (subjektu s nárokem na plnění ze svěřenského fondu) či ve vlastnictví správce fondu. Pokud je však majetek evidován, je to právě osoba správce svěřenského fondu, která je s dovětkem svěřenský správce nominálně zapsána jako vlastník daného majetku v evidenci. Svěřenské fondy se v zahraničí těší vysoké oblibě díky svým odlišnostem od ostatních právních subjektů. Svou povahou se svěřenské fondy blíží nadacím, narozdíl od nadací se svěřenské fondy vyznačují nedostatkem právní subjektivity, avšak vyšší variabilitou účelu zřízení. Jak bylo uvedeno výše, účel svěřenského fondu nemusí být vždy veřejně prospěšný, což přináší širokou škálu možností využití k soukromým účelům, zejména tím, že svěřenské fondy mohou být založeny i na dobu určitou ve prospěch určité osoby či rodiny. Jednou z podstatných výhod svěřenského fondu je anonymita, která může být zakladateli díky svěřenskému fondu poskytnuta. Při výčtu přínosů svěřenských fondů pro zakladatele nesmíme zapomenout zmínit i nižší míru veřejnoprávního dohledu nad svěřenskými fondy. Vyzdvihovaná anonymizace a nízká míra dohledu nad svěřenskými fondy může však být ohrožena novým a již v pořadí čtvrtým návrhem směrnice o předcházení zneužití finančního systému k praní špinavých peněz a financování terorismu ( Nová AML směrnice ) a návrhem nařízení o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků. Jak tento návrh REKODIFIKAČNÍ NOVINKY 8
směrnice, tak doporučení proti praní špinavých peněz vydané Finančním akčním výborem si kladou za cíl zvýšit efektivitu boje proti praní špinavých peněz regulací na mezinárodní a unijní úrovni. Nová AML směrnice se snaží mimo jiné posílit transparentnost vlastnických poměrů nejen společností, ale i svěřenských fondů či jiných obdobných entit. Dosavadní stav je autory směrnice považován za snadno zneužitelný pro zločinné či teroristické účely, neboť právě zakrýváním skutečných vlastníků se utváří prostor pro praní špinavých peněz, korupci či daňové úniky. Z tohoto důvodu Nová AML směrnice zavádí povinnost mít k dispozici přiměřeně rozsáhlou, pravdivou a aktuální informaci o vlastnictví a kontrole dané entity. Pro svěřenský fond by přijetí návrhu znamenalo nutnost být vždy informován o svém zakladateli a beneficientovi. Daná informace musí být na vyžádání poskytnuta příslušnému finančně analytickému útvaru. Všechny povinnosti vyplývající z dosavadních AML směrnic se dle nového návrhu vztahují i na tzv. trust and company service providers, tedy osoby, které danou entitu založí, a následně jí poskytují administrativní, korporátní i správní služby. Ačkoli se obsah tohoto pojmu v rámci členských států může lišit, bezpochyby bude mít správce svěřenských fondů povinnost dodržovat všechny dosavadními AML směrnicemi zakotvené povinnosti. Navrhovaná lhůta pro transpozici Nové AML směrnice činí dva roky. Skutečnost, že se úprava svěřenských fondů stane součástí českého právního řádu, je jistě vítanou možností pro mnoho investorů či zájemců o jinou formu mezigenerační distribuce kapitálu. Výsledná obliba svěřenských fondů však bude determinována zejména prozatím nezveřejněnou daňovou politikou státu a každý zájemce o svěřenský fond bude muset zvážit náklady nejen na založení a správu svěřenského fondu, ale i případnou daň na převod majetku do či ze svěřenského fondu. Daňovým aspektům se budeme věnovat v jednom z následujících článků. Jan Pavelka, advokát Iva Jahodová, advokátní koncipient REKODIFIKAČNÍ NOVINKY 9
PRAHA BRNO OSTRAVA BRATISLAVA Česko-slovenská advokátní kancelář s mezinárodním dosahem R E K O D I F I K A Č N Í N O V I N K Y K V Ě T E N 2 0 1 3 Havel, Holásek & Partners kancelářemi v Praze, v Brně, Ostravě a Bratislavě je s týmem více než 140 právníků, několika desítek studentů právnických fakult a více než 400 spolupracovníků, včetně 130 zaměstnanců spolupracující inkasní agentury Cash Collectors, největší česko-slovenskou právnickou firmou. Kancelář v současné době poskytuje služby zhruba 1000 klientům, z toho více než 35 společnostem patřícím do Czech TOP 100 a cca 80 společnostem patřícím do Fortune 500. Kancelář je podle historických výsledků všech pěti ročníků oficiální soutěže Právnická firma roku podle celkového počtu nominací a titulů nejúspěšnější českou advokátní kanceláří v rámci tohoto hodnocení. Kancelář také získala prestižní ocenění Who s Who Legal Award, je vyhodnocena jako nejlepší advokátní kancelář roku 2011 a 2012 v České republice a v celkovém hodnocení publikace Practical Law Company za všechny hodnocené právní obory získala 1. místo mezi domácími advokátními kancelářemi. Kancelář dále získala ocenění ILO Client Choice Awards 2010 a 2013 udělované mezinárodní ratingovou agenturou International Law Office (ILO), čímž se stala klienty nejlépe hodnocenou právnickou firmou v České republice. Právníci kanceláře jsou pravidelně uváděni mezi vedoucími či doporučovanými specialisty renomovanými mezinárodními ratingovými publikacemi jako jsou PLC Cross-border, European Legal 500, Chambers Global Guide, European Legal Experts, Global Law Experts a IFLR 1000; tyto publikace uvádějí kancelář jako jednu z nejlepších právních firem pro transakce realizované v České republice v oblasti fúzí a akvizic, obchodního práva a práva obchodních společností, bankovního a finančního práva, práva kapitálových trhů, insolvence a restrukturalizace, stavebního práva, práva nemovitostí, pracovního práva a řešení sporů. Advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners má nejkomplexnější mezinárodní podporu dostupnou pro české a slovenské advokátní kanceláře. Týn 1049/3 110 00 Praha 1 Česká republika Tel.: +420 224 895 950 Fax: +420 224 895 980 Hilleho 1843/6 602 00 Brno Česká republika Tel.: +420 545 423 420 Fax: +420 545 423 421 Poděbradova 2738/16 702 00 Ostrava Česká republika Tel.: +420 596 110 300 Fax: +420 596 110 420 Apollo Business Center II, blok H Mlynské Nivy 49 821 09 Bratislava Slovenská republika Tel.: +421 232 113 900 Fax: +421 232 113 901 Za vydání Rekodifikačních novinek odpovídají: Jan Topinka, partner (jan.topinka@havelholasek.cz), Dušan Sedláček, partner (dusan.sedlacek@havelholasek.cz) a Jana Buršíková, senior advokátka a professional support lawyer (jana.bursikova@havelholasek.cz) Účelem tohoto dokumentu a informací v něm obsažených je informovat obecně o vybraných významných legislativních změnách, nikoliv podat jejich vyčerpávající právní rozbor. Přestože přípravě tohoto dokumentu byla věnována maximální pozornost a péče, advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners doporučuje si před přijetím jakýchkoliv rozhodnutí na základě informací v tomto dokumentu vyžádat detailnější právní konzultaci. 2013 Havel, Holásek & Partners s.r.o. Všechna práva vyhrazena.