ÚČETNÍ A DAŇOVÝ REŽIM NEZISKOVÉ ORGANIZACE

Masarykova univerzita Ekonomicko správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika ÚČETNÍ A DAŇOVÝ REŽIM NEZISKOVÉ ORGANIZACE Tax and accounting system of non-profit organization Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Ing. Pavla Kvapilová Autor: Petra Staňková Brno, 2011

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra veřejné ekonomie Akademický rok 2010/2011 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro: S T A Ň K O V Á Petra Obor: Veřejná ekonomika Název tématu: ÚČETNÍ A DAŇOVÝ REŽIM NEZISKOVÉ ORGANIZACE Tax and accounting system of non-profit organization Zásady pro vypracování Problémová oblast: Neziskové organizace, specifická úprava zdanění a související poţadavky na účetní evidenci. Cíl práce: Na základě analýzy současné právní úpravy účetního a daňového reţimu konkrétní neziskové organizace identifikovat problematická ustanovení právní úpravy. Postup práce a použité metody: 1. Studium a obsahová analýza odborné literatury a relevantní legislativy, vymezení základních pojmů a problémů. 2. Sběr dat ve vybrané neziskové organizaci. 3. Případová studie konkrétní neziskové organizace - analýza z hlediska vybrané daně a jejího účetního reţimu. 4. Vyhodnocení získaných informací, formulace závěrů, vlastních návrhů a doporučení. Při zpracování práce bude vyuţita především metoda popisná, dále analýza a následně syntéza zjištěných informací.

Rozsah grafických prací: Předpoklad cca 10 tabulek a grafů Rozsah práce bez příloh: 35 45 stran Seznam odborné literatury: BENDA, Václav. DPH u neziskových subjektů. 2. doplněné vydání. Praha: RNDr. Ivana Hexnerová - BOVA POLYGON, 2009. 168 s. ISBN 978-80-7273-160-2. DRÁBOVÁ, Milena; HOLUBOVÁ, Olga; TOMÍČEK, Milan. Zákon o dani z přidané hodnoty: Komentář. 3. aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. 660 s. ISBN 978-80-7357-523-6. HOLUBOVÁ, Olga. DPH u veřejnoprávních subjektů, zejména obcí. 2. aktualizované vyd. Praha: ASPI, a.s., 2006. 112 s. ISBN 80-7357-171-4. KOČÍ, Petr, et al. Nevýdělečné organizace 2008. Praha: ASPI, a.s., 2008. 291 s. ISBN 978-80-7357-330-0. LEDVINKOVÁ, Jana. DPH v příkladech. 7. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, spol. s r.o., 2010. 475 s. ISBN 978-80-7263-593-1. PELC, Vladimír. Daňové podmínky působení neziskových subjektů. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2010. 164 s. ISBN 978-80-7400-190-1. PETRLÍKOVÁ, Blaţena. Nevýdělečné organizace a fyzické osoby účtují. 2. aktualizované vydání. Praha: ASPI, a.s., 2006. 128 s. ISBN 80-7357-183-8. REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. 2. aktualiz. Vyd.. Praha: Ekopress, 2007. 187 s. ISBN 978-80-86929-25. RŮŢIČKOVÁ, Růţena. Neziskové organizace: vznik, účetnictví, daně. 9. aktualizované vydání. Olomouc: Anag, 2007. 238 s. ISBN 97872634040. STUCHLÍKOVÁ, Helena; KOMRSKOVÁ, Sofia. Zdaňování neziskových organizací: zejména příspěvkových organizací, krajů, obcí, občanských sdruţení, nadací, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných institucí a obecně prospěšných společností s příklady z praxe. 7. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, spol. s r.o., 2009. 306 s. ISBN 978-80-7263-510-8. Vedoucí bakalářské práce: Ing. Pavla Kvapilová Datum zadání bakalářské práce: 22. 11. 2010 Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. vedoucí katedry děkan V Brně dne 22. 11. 2010

Jméno a příjmení autora: Petra Staňková Název bakalářské práce: Účetní a daňový reţim neziskové organizace Název práce v angličtině: Tax and accounting system of non-profit organization Katedra: Katedra veřejné ekonomie Vedoucí bakalářské práce: Ing. Pavla Kvapilová Rok obhajoby: 2011 Anotace Bakalářská práce Účetní a daňový reţim neziskové organizace se zaměřuje na problematiku zdaňování neziskových organizací a na související poţadavky v účetnictví. V první části je popsán neziskový sektor, charakteristika neziskových organizací a obcí. Druhá část práce se zaměřuje na právní úpravu účetnictví a problematiku daně z příjmů právnických osob. Na konkrétním příkladě je uvedený postup výpočtu daně a jsou identifikována problematická místa při zdaňování. Annotation Bachelor thesis Tax and accounting system of non-profit organization focuses on the taxation of non-profit organizations and the related accounting requirements. The first part describes the non-profit sector, characteristics of non-profit organizations and municipalities. The second part focuses on the regulation of accounting and on the issue of corporate income tax. The concrete example is the procedure of calculating taxes and identify bottlenecks in taxation. Klíčová slova Nezisková organizace, obec, účetnictví, daň z příjmů právnických osob Keywords Non-profit organization, municipality, accounting, corporate income tax

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Účetní a daňový režim neziskové organizace vypracovala samostatně pod vedením Ing. Pavly Kvapilové a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 26. června 2011 vlastnoruční podpis autora

Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Pavle Kvapilové, za její připomínky a odborné rady, a Miluši Slámové, Dis., z Finančního odboru Městského úřadu Nové Město na Moravě, za vstřícnost a poskytnutí potřebných podkladů, kterými přispěly k vypracování této bakalářské práce.

Obsah Úvod... 9 1 Obec jako nezisková organizace... 11 1.1 Veřejný sektor a neziskové organizace... 11 1.2 Charakteristika obce... 13 1.3.1 Příjmy obcí... 15 1.3.2 Výdaje obcí... 16 2 Účetnictví... 18 2.1 Zákon o účetnictví... 20 2.2 Vyhláška č. 410/2009 Sb.... 21 2.3 Vyhláška č. 383/2009 Sb.... 22 2.4 Vyhláška č. 270/2010 Sb.... 23 2.5 České účetní standardy... 23 3 Daňový režim neziskové organizace... 25 3.1 Daňová soustava ČR... 25 3.2 Problematika daně z příjmů právnických osob... 27 3.2.1 Rozdělení příjmů... 28 3.2.2 Postup výpočtu daňové povinnosti... 30 4 Město Nové Město na Moravě... 36 4.1 Rozpočet města a příjmy, výdaje... 36 4.2 Specifické účetní případy... 40 4.3 Daň z příjmů právnických osob... 43 4.4 Problémy při zdaňování... 48 Závěr... 50 Seznam použitých zdrojů... 52 Seznam tabulek a schémat... 54 Seznam příloh... 54

Úvod Neziskový sektor v České republice má důleţité postavení v národním hospodářství. Tvoří je jak organizace státní, které vykonávají státní správu, tak organizace soukromé nestátní, které jsou zaměřeny na poskytování veřejně prospěšných sluţeb a v posledních letech se velmi rozvíjejí. V Ústavě České republiky (zákon č. 1/1993 Sb.) se pojednává v Hlavě 7 o územní samosprávě jako o územním společenství občanů, které mají právo na samosprávu. Základními (často označované také jako niţšími) územně samosprávnými celky v České republice jsou obce a vyššími územně samosprávnými celky jsou kraje. Tyto územně samosprávné celky řadíme ke státním organizacím. V České republice se podle Českého statistického úřadu nachází 6249 obcí. Kaţdá obec je jedinečná svou polohou, velikostí, počtem obyvatel, svěřenou pravomocí od státní správy a dalšími kulturními, sociálními i společenskými potřebami a odlišnostmi. Kaţdá obec tedy řeší jiné záleţitosti a problémy, a proto má účetní i daňový reţim zcela individuální. V závislosti na nekončící harmonizaci účetnictví v rámci státu i Evropské unie dochází k častým změnám právní úpravy a jejího výkladu. Účetní a daňové zákony i jiné právní předpisy bývají často novelizovány a přizpůsobovány současným podmínkám, coţ bohuţel přispívá k jejich ještě větší sloţitosti a nesrozumitelnosti. Daně jsou v současnosti důleţitý zdroj financování veřejných rozpočtů. Vláda se snaţí neustále upravovat daňové předpisy a sazby daní tak, aby zvýšila jejich výnos do státní pokladny, protoţe veřejné výdaje neustále rostou. Cílem této bakalářské práce je analýza účetního a daňového reţimu u niţších územně samosprávných celků a případná identifikace problematických ustanovení právní úpravy. Tohoto cíle bude dosaţeno analýzou odborné literatury a současných platných právních předpisů upravující problematiku obcí, účetnictví a daní, sběrem dat ve vybrané neziskové organizaci, vyhodnocení získaných informací a formulací závěrů a doporučení. Práce je členěna do 4 kapitol. První kapitola vysvětluje základní pojmy jako veřejný sektor, nezisková organizace, charakterizuje niţší územně samosprávné celky a zaměřuje se na jejich rozpočet, příjmy a výdaje. Druhá kapitola pojednává o účetnictví a ukazuje, kterými právními předpisy se musí neziskové organizace řídit. 9

Třetí kapitola je zaměřena na daňovou soustavu České republiky a na problematiku daně z příjmů právnických osob. Stanovuje příjmy, které jsou zdaňovány a které ne, a postup výpočtu daňové povinnosti. V poslední čtvrté kapitole je představeno konkrétní stanovení daňové povinnosti daně z příjmů právnických osob u města Nové Město na Moravě. Jsou stanoveny poţadavky na účetní evidenci, jsou ukázány specifické účetní případy a identifikovány problematické okruhy spojené se zdaněním. 10

1 Obec jako nezisková organizace 1.1 Veřejný sektor a neziskové organizace Neziskový sektor má důleţité postavení v národním hospodářství. Národní hospodářství můţeme rozdělit podle Pestoffa 1 na sektory. Jednotlivé sektory se vytvořily vzájemnou interakcí veřejný versus soukromý sektor, neziskový versus ziskový sektor a formální versus neformální sektor. Existuje tedy ziskový soukromý sektor, neziskový veřejný sektor, neziskový soukromý (nestátní) sektor a neziskový sektor domácností. 2 Schéma č. 1: Členění národního hospodářství podle Pestoffa Pramen: Rektořík, J., a kol. Organizace neziskového sektoru. Vytvořené 4 sektory se mohou vzájemně prolínat, ovlivňovat, mohou si pomáhat, kontrolovat se nebo si také konkurovat. Pro naši problematiku je relevantní veřejný neziskový sektor, kam spadá veškerá veřejná správa, tedy i územně samosprávné celky. Veřejný sektor je produktem veřejné politiky státu a můţeme ho chápat jako část národního hospodářství, jejímţ cílem je naplňování veřejného zájmu a správa věcí veřejných, 1 Victor Pestoff švédský ekonom 2 REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení. 3. vyd. Praha: EKOPRESS, 2010. Str. 14-21. 11

rozhoduje se veřejnou volbou, podléhá veřejné kontrole a je převáţně financován z veřejných rozpočtů. 3 Organizace neziskového sektoru se třídí podle několika kritérií, mezi které patří: - kritérium zakladatele (veřejná správa, soukromá fyzická nebo právnická osoba, veřejnoprávní instituce), - kritérium globálního charakteru poslání (organizace veřejně nebo vzájemně prospěšné), - kritérium právně organizační normy (podle zákona v platném znění např. o rozpočtových pravidlech, obchodní zákoník a další), - kritérium způsobu financování (zcela nebo zčásti z veřejných rozpočtů, z různých zdrojů dary, sbírky, granty, vlastní činnost), - kritérium charakteristiky realizovaných činností (společné znaky pro všechny neziskové organizace nebo společné znaky jen pro soukromé organizace). Do společných znaků všech typů neziskových organizací patří, ţe: 4 jsou právnické osoby (kromě organizačních sloţek) nejsou zaloţeny za účelem podnikání nejsou zaloţeny za účelem produkce zisku jsou zaloţeny za účelem uspokojování potřeb občanů mohou být financovány z veřejných rozpočtů Definic neziskové organizace je mnoho. Není ale vytvořena jednotná všeobecná právní úprava pro tyto organizace. Kaţdý typ neziskové organizace se řídí dle svého platného právního předpisu. Někdy se pouţívá i pojem nevýdělečné organizace. Pro účely zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů je v 18 vymezen předmět daně pro poplatníky, kteří mají charakter právnické osoby a nejsou zřízeni nebo zaloţeni za účelem podnikání, coţ jsou právě neziskové organizace. Neziskové organizace jsou vypsány, ale výčet není konečný: zájmová sdruţení právnických osob, pokud mají právní subjektivitu a nejsou zřízena za účelem výdělečné činnosti, občanská sdruţení včetně odborových organizací, politické strany, registrované církve a náboţenské společnosti, nadace a nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, obce, kraje, školské právnické osoby, státní fondy, příspěvkové organizace, veřejné vysoké školy a další. 3 OCHRANA, František. Veřejný sektor a efektivní rozhodování. 1. vyd. Praha: Management Press, 2001. Str. 11 4 REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení. 3. vyd. Praha: EKOPRESS, 2010. Str. 41 12

Neziskové organizace můţeme rozdělit do dvou skupin a to na organizace: 5 státní (vládní, veřejné) jejich posláním je podílení se na výkonu veřejné správy na úrovni státu, regionu či obce. Právní formy jsou organizační sloţky státu, příspěvkové organizace, kraje a obce. Nejsou zaloţeny za účelem podnikání a splňují kritéria neziskovosti a samosprávnosti. nestátní (nevládní, soukromé) jejich posláním je především činnost ve veřejně prospěšných oblastech, jako jsou sociální sluţby, kultura, sport a volný čas, zdravotnictví, ochrana ţivotního prostředí, náboţenství a církve, komunitní rozvoj a bydlení, vzdělávání a výzkum a další. Nejčastěji se vyskytují tyto právní formy: občanské sdruţení, obecně prospěšná společnost, nadace, nadační fondy, politické strany a hnutí, registrované církve a náboţenské společnosti. 1.2 Charakteristika obce Obec neboli niţší územně samosprávný celek je nevýdělečná organizace zaloţená za účelem výkonu veřejného zájmu, poskytování veřejných statků a pečování o blaho obyvatelů naší země. K výkonu samostatné působnosti, zabezpečení veřejně prospěšných činností a k plnění dalších úkolů si obce: 6 zřizují organizační sloţky bez právní subjektivity, např. knihovnu, sbor dobrovolných hasičů, informační centrum, kulturní zařízení aj., zřizují příspěvkové organizace s právní subjektivitou, např. školy, školská zařízení, muzea, nemocnice, kina, aquaparky, sportoviště, zoologické zahrady, divadla aj., zakládají obchodní společnosti, akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným, zřizují školské právnické osoby, zřizují veřejné výzkumné instituce, obecně prospěšné společnosti či veřejná ústavní zdravotnická zařízení, vytvářejí dobrovolné svazky obcí k plnění některých společných aktivit s jinými obcemi. 5 ŠKARABELOVÁ, Simona. Vymezení pojmu nestátní neziskové organizace [online]. Centrum pro výzkum neziskového sektoru [cit. 2011-5-5]. Dostupné na WWW: http://www.e-cvns.cz/soubory_diskuse/vymezeni_nno.pdf 6 MERLÍČKOVÁ RŮŢIČKOVÁ, Růţena. Neziskové organizace: vznik, účetnictví, daně. 11. vyd. Olomouc: ANAG, 2011. Str. 72 73. 13

Obec je podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, základním územním samosprávným společenstvím občanů a tvoří územní celek. Vystupuje v právních vztazích svým jménem a na vlastní odpovědnost. Je tedy veřejnoprávní korporací s vlastním majetkem. Obec je samostatně spravována zastupitelstvem a dalšími orgány, ke kterým řadíme radu obce, starostu, obecní úřad a zvláštní orgány obce. Obce jsou registrovány u Ministerstva vnitra ČR. Obec vykonává samostatnou a přenesenou působnost. Do samostatné působnosti náleţí záleţitosti, které jsou v zájmu obce a jejích občanů a které pečují o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Především to jsou potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělání, kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku. Obec můţe zakládat a zřizovat právnické osoby, organizační sloţky obce, příspěvkové organizace, obecní policii a můţe s dalšími obcemi vytvářet dobrovolné svazky obcí. Jako přenesenou působnost obec vykonává státní správu, která byla obci zákonem svěřena za účelem ochrany a prosazování společných zájmů. Můţe se jednat např. o školství, dopravu, zemědělství, energetiku, všeobecnou vnitřní správu, sociální péči, zdravotnictví atd. Zastupitelstvo obce schvaluje program rozvoje obce, rozpočet obce, zřizuje a ruší příspěvkové organizace a organizační sloţky, vydává obecně závazné vyhlášky, navrhuje změny katastrálních území, zřizuje a zrušuje obecní policii, deleguje zástupce obce aj. Rada obce je výkonný orgán a zabezpečuje hospodaření obce, rozděluje pravomoce v obecním úřadu, zřizuje a zrušuje odbory, provádí rozpočtová opatření aj. Zákon č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů upravuje tvorbu, postavení, obsah a funkce rozpočtů územních samosprávných celků. Rozpočet obce je: 7 finanční plán, podle kterého obec hospodaří v průběhu rozpočtového období. To znamená, ţe se plánují výdaje a dostupné zdroje financování (příjmy) v závislosti na struktuře, kvalitě i kvantitě veřejných statků, plánování investic, neinvestičních nákladů, rozsahu veřejných zakázek a jiných transferů. decentralizovaný peněţní fond, ve kterém se soustřeďuje objem finančních prostředků a je rozdělován a pouţíván na principu nenávratnosti, neekvivalence a nedobrovolnosti. bilance běţných a kapitálových příjmů a výdajů. právní dokument schválený zastupitelstvem. 7 PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance, úvod do problematiky. 4. vyd. Praha: ASPI, 2008.Str.100 115. 14

nástroj obecní politiky a řízení, jímţ dochází k prosazování vlastního poslání územní samosprávy, prosazování lokálních, regionálních zájmů a preferencí obyvatelstva. Vyhláška ministerstva financí č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů, upravuje jednotné a závazné třídění příjmů a výdajů u veřejných rozpočtů. Podle rozpočtové skladby se třídí příjmy a výdaje podle několika hledisek: druhové rozdělujeme na třídy: 1. daňové příjmy 2. nedaňové příjmy 3. kapitálové příjmy 4. přijaté dotace 5. běţné výdaje 6. kapitálové výdaje 8. financování odpovědnostní třídění podle správců kapitol (např. Ministerstva, Úřad vlády, Všeobecná pokladní správa, Český statistický úřad, Státní dluh, Ústavní soud, aj.), pro obce a kraje je toto třídění nepovinné odvětvové podle odvětví se skupiny člení na zemědělství a lesní hospodářství, průmyslová a ostatní odvětví hospodářství, sluţby pro obyvatelstvo, sociální věci a politika zaměstnanosti, bezpečnost státu a právní ochrana, všeobecná veřejná správa a sluţby konsolidační rozlišují se okruhy veřejných rozpočtů, kde probíhají peněţní převody 1.3.1 Příjmy obcí Ve většině případů se rozpočet stanovuje jako vyrovnaný. Rozpočet obsahuje příjmy, výdaje, ostatní peněţní operace a tvorbu a pouţití peněţních fondů. 7 zákona o rozpočtových pravidlech 8 vymezuje tyto příjmy rozpočtu obce: příjmy z vlastního majetku a majetkových práv příjmy z výsledku vlastní činnosti příjmy z hospodářské činnosti právnických osob, které obec zaloţila nebo zřídila příjmy z vlastní správní činnosti včetně příjmů z výkonu státní správy, kam spadají správní poplatky, pokuty a odvody v pravomoci obce 8 zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů 15

výnosy z místních poplatků podle zvláštního zákona o místních poplatcích výnosy daní nebo podíly na nich podle zvláštního zákona o rozpočtovém určení daní dotace ze státního rozpočtu a státních fondů dotace z rozpočtu kraje prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy, které jsou příjmem obce přijaté peněţité dary a příspěvky ostatní příjmy, které podle zvláštních zákonů jsou příjmem obce 1.3.2 Výdaje obcí Mezi základní výdaje rozpočtu obce řadíme: 9 závazky vyplývající pro obec z plnění povinností uloţených jí zákony výdaje na vlastní činnost v samostatné působnosti, zejména výdaje spojené s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj výdaje spojené s výkonem státní správy závazky vyplývající pro obec z uzavřených smluvních vztahů vlastního hospodaření a vlastních organizací závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými obcemi či subjekty včetně příspěvků na společnou činnost úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich náleţejících vlastníkům výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti a na podporu soukromého podnikání prospěšného pro obec ostatní výdaje včetně darů a příspěvků na sociální a humanitární účely Výdaje obecního rozpočtu se člení na běţné a kapitálové. Z běţných výdajů se financují běţné provozní potřeby jako platy zaměstnanců, nákupy materiálu a zboţí, voda, energie, sluţby a neinvestiční transfery jiným neziskovým organizacím, podnikatelům, občanům aj. 9 9 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů 16

Z kapitálových výdajů se financují dlouhodobé investiční potřeby jako například ekonomická a sociální infrastruktura, nákup akcií a majetkových podílů. 10 Návratné zdroje (půjčka, úvěr, komunální obligace) a finanční výpomoc podle rozpočtové skladby řadíme do financujících operací, ne do příjmů. Stejné je to i se splátkami návratných zdrojů a finančních výpomocí. 10 JURAJDOVÁ, Hana; ŠELEŠOVSKÝ, Jan. Účetnictví, daně, audit a financování územních samosprávných celků a organizací neziskového sektoru. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. Str. 31. 17

2 Účetnictví Účetnictví lze chápat jako soustavu chronologického, systematického a úplného zobrazení činnosti organizace v hodnotovém vyjádření tak, aby se vyjádřilo jmění příslušného subjektu a jeho změnu a hospodářský výsledek pro potřeby řízení, zejména kontroly. Zobrazuje všechny aktivity ovlivňující finanční situaci, zajišťuje podklady pro řízení a hodnocení činnosti a umožňuje kontrolu hospodaření. 11 Účetnictví plní zejména funkci evidenční, analytickou, kontrolní a informační. Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví: 12 správné aby nebyl porušen zákon ani ostatní právní předpisy úplné aby byly zaúčtovány všechny účetní případy v tom daném období a byla vyhotovena účetní závěrka, výroční zpráva aj., průkazné aby všechny záznamy byly doloţeny, prokázány a byla provedena inventarizace majetku a závazků, srozumitelné aby byl spolehlivě a jednoznačně určen obsah účetních záznamů a případů, přehledné aby byla veškerá účetní dokumentace uspořádána a řádně archivována, trvalé aby byla zaručena trvalost účetních záznamů spojená s úschovou a zpracováním po celou dobu. Účetní jednotky (právnické a fyzické osoby podle 1 odst. 2 zákona o účetnictví) vedou podvojné účetnictví, pro které je charakteristický princip podvojnosti, kdy kaţdá operace vyvolá změnu na dvou různých souvztaţných účtech. Současná právní úprava účetnictví neziskových organizací je znázorněna v následujícím schématu. 11 JURAJDOVÁ, Hana; ŠELEŠOVSKÝ, Jan. Účetnictví, daně, audit a financování územních samosprávných celků a organizací neziskového sektoru. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. Str. 3. 12 SEDLÁČEK, Jaroslav. Základy finančního účetnictví. 1. vyd. Praha: EKOPRESS, 2005. Str. 15. 18

Schéma č. 2: Právní úprava účetnictví neziskových organizací Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví Vyhláška č. 410/2009 Sb., pro některé vybrané účetní jednotky Vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě Vyhláška č. 504/2002 Sb., pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání Vyhláška č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků České účetní standardy č. 701 aţ 707 České účetní standardy č. 401 aţ 414 Pramen: Autorka dle MF ČR Neziskové organizace řídí účetnictví podle zákona, vyhlášek a k nim příslušným účetním standardům: Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů vyhláška upravuje účetnictví účetním jednotkám, jako jsou politické strany, občanská sdruţení, církve a náboţenské společnosti, obecně prospěšné společnosti, nadace a nadační fondy, veřejné vysoké školy; není určena pro územně samosprávné celky, proto nebude více rozebrána Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními sloţkami státu nová vyhláška platná od 1. 1. 2010, která nahradila vyhlášku č. 505/2002 Sb. 19

Vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o poţadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů, ve znění pozdějších předpisů technická vyhláška o účetních záznamech Vyhláška č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků České účetní standardy k jednotlivým vyhláškám V následujících podkapitolách budou vysvětleny jednotlivé právní předpisy týkající se mimo jiné územně samosprávných celků. 2.1 Zákon o účetnictví Zákon o účetnictví je základní právní úprava pro všechny typy účetních jednotek jak ziskových, tak i neziskových. Zabývá se obecnými principy v účtování. Stanovuje rozsah, způsob vedení účetnictví a poţadavky na jeho průkaznost v souladu s právem Evropských společenství. Účetní období můţe být u neziskových organizací kalendářní rok nebo hospodářský. Mezi předměty účetnictví patří stav a pohyb majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, náklady a výnosy a výsledek hospodaření. Skutečnosti, které jsou předmětem účetnictví, musejí spadat do účetního období, se kterým věcně a časově souvisí. Tyto skutečnosti se označují jako účetní případy. Účetní jednotky vedou účetnictví v plném rozsahu, ale některé organizace mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. Jsou to občanská sdruţení, církve a náboţenské společnosti, obecně prospěšné společnosti, nadační fondy, bytová druţstva, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí a další vybrané účetní jednotky, které nemají zákonný audit. Zjednodušený rozsah účetnictví upravený v 13a zákona o účetnictví znamená např. uvádění v účtovém rozvrhu pouze účtové skupiny, spojení účtování v deníku s účtováním v hlavní knize, nepouţívání ustanovení týkající se rezerv a opravných poloţek, nepouţívání analytických ani podrozvahových účtů. Zákon dále upravuje průkaznost účetních záznamů, účetní knihy, směrnou účtovou osnovu, otevírání a uzavírání účetních knih, účetní závěrku, způsoby oceňování, inventarizaci majetku a závazků a také úschovu účetních záznamů. K prokázání účetních záznamů slouţí účetní doklady, kterými mohou být faktury přijaté a vydané, příjmové a výdajové pokladní doklady, bankovní výpisy a interní účetní doklady (příjemky, výdejky). Všechny doklady musí obsahovat označení, obsah účetního případu a jeho účastníky, peněţní částku nebo cenu za jednotku a vyjádření mnoţství, okamţik vyhotovení dokladu, okamţik uskutečnění 20

účetního případu a podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a osoby odpovědné za jeho zaúčtování. Účetní případy se zaznamenávají do účetních knih, mezi které patří: deník chronologické uspořádání a zaznamenání všech účetních případů v účetním období hlavní kniha systematické (věcné) uspořádání účetních případů a zahrnuje syntetické účty podle účtového rozvrhu knihy analytických účtů podrobnější členění účetních zápisů v hlavní knize knihy podrozvahových účtů zaznamenávání účetních zápisů, které se neprovádějí do deníku nebo hlavní knihy Směrná účtová osnova určuje uspořádání a označení účtových tříd, účtových skupin i syntetických účtů pro účtování o stavu a pohybu aktiv a pasiv, o nákladech, výnosech a výsledku hospodaření. Na základě směrné účtové osnovy si účetní jednotky sestaví účtový rozvrh pro kaţdé účetní období. Náleţitosti účetní závěrky jsou podrobněji rozebrány ve vyhlášce. Zákon také stanovuje v 33, ţe účetní záznam můţe mít listinnou, technickou nebo smíšenou formu. 2.2 Vyhláška č. 410/2009 Sb. Ministerstvo financí upravuje touto vyhláškou některá ustanovení zákona o účetnictví pro vybrané účetní jednotky, mezi které patří i územně samosprávné celky. Vyhláška stanovuje: rozsah a způsob sestavování účetní závěrky, uspořádání, označování a obsahové vymezení poloţek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce, uspořádání, označování a obsahové vymezení nákladů, výnosů a výsledků hospodaření v účetní závěrce, uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze v účetní závěrce, uspořádání a obsahové vymezení přehledu o peněţních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu, směrnou účtovou osnovu, účetní metody způsoby oceňování, tvorba a pouţití opravných poloţek, postupy odpisování, tvorba a pouţití rezerv, 21

závazný vzor částí účetní závěrky. Účetní závěrka je soubor finančních výkazů, který sestavuje účetní jednotka na konci účetního období k rozvahovému dni, coţ je poslední den účetního období. Výkazy podávají ucelenou informaci o hospodaření dané organizace za určité období. Účetní závěrka se můţe sestavovat ve zjednodušeném nebo plném rozsahu a skládá se z rozvahy, výkazu zisku a ztrát, přílohy, přehledu o peněţních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu. Rozvaha neboli bilance, jejíţ závazný vzor je uveden v příloze č. 1 této vyhlášky, obsahuje uspořádání poloţek majetku a ostatních aktiv, závazků a ostatních pasiv. Poloţky rozvahy aktiva celkem a pasiva celkem se musejí rovnat. 11-32 se věnují vymezení obsahu jednotlivých poloţek rozvahy, tedy co se rozumí pod jednotlivými poloţkami. Výkaz zisku a ztrát neboli výsledovka zachycuje poloţky nákladů a výnosů a výsledků hospodaření. Příloha č. 2 vyhlášky zobrazuje závazný vzor výsledovky pro účetní jednotky. U územně samosprávných celků jsou jednotlivé poloţky rozděleny podle syntetických účtů a zachyceny zvlášť pro hlavní a hospodářskou činnost za běţné i minulé období. Příloha doplňuje informace obsaţené v ostatních částech účetní závěrky. Přehled o peněţních tocích informuje o přírůstcích a úbytcích peněţních prostředků za účetní období. Přehled o změnách vlastního kapitálu rozebírá podrobně poloţku vlastní kapitál v rozvaze. V dalších paragrafech vyhlášky jsou obsahově vymezeny poloţky účetní závěrky. Příloha č. 7 vyhlášky zobrazuje vzor směrné účtové osnovy rozdělené do 10 účtových tříd: dlouhodobý majetek; zásoby a opravné poloţky; účty rozpočtového hospodaření, krátkodobý finanční majetek a krátkodobé úvěry a půjčky; zúčtovací vztahy; jmění, fondy, výsledek hospodaření, rezervy, dlouhodobé závazky a pohledávky, závěrečné účty a zvláštní zúčtování; náklady; výnosy; dvě účtové třídy jsou vyčleněny na vnitroorganizační účetnictví; podrozvahové účty. 2.3 Vyhláška č. 383/2009 Sb. Tato vyhláška stanovuje pravidla pro formát, strukturu, přenos a zabezpečení účetních záznamů v technické formě, dále způsob, termíny a rozsah údajů potřebných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtu územně samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a také určuje rozsah a četnost předávání účetních záznamů do centrálního systému účetních informací státu, jejímţ správcem je Ministerstvo financí. 4 vyhlášky upravuje přenos účetních záznamů buď standardní přenosovou cestou, nebo náhradní cestou. Veškeré přenášené informace jsou v zašifrovaném tvaru. Standardní 22