1. Údaje o strategii a postupech řízení rizik Českomoravská záruční rozvojová banka, a. s. podstupuje a řídí tyto typy rizik: - úvěrové, - úrokové, - měnové, - operační - likvidity. Řízení jednotlivých typů finančního rizika vychází ze strategie řízení finančního rizika a z investiční strategie, které schvaluje představenstvo Banky jako závazné vnitřní předpisy. Tyto dokumenty rozpracovávají základní zásady Dlouhodobé strategie rozvoje ČMZRB v části finanční strategie a řízení rizik schvalované akcionáři Banky na valné hromadě. Prováděcí vnitřní předpisy pro řízení jednotlivých typů rizik schvaluje Generální ředitel. 1.1 Strategie a postupy řízení úvěrového rizika Cílem procesu řízení úvěrového rizika je efektivním způsobem zajistit identifikaci úvěrových rizik, které Banka při své činnosti podstupuje, měření jejich výše, analyzování jejich stavu a vývoje, přijímání opatření k dlouhodobé optimalizaci finančních rizik a výnosů z činností Banky. 1.1.1 Systém řízení úvěrového rizika a) Všeobecné zásady fungování systému řízení úvěrového rizika Systém řízení finančních rizik respektuje tyto zásady: Identifikuje a kvantifikuje budoucí či již existující úvěrová rizika. Stanovuje soustavu limitů pro úvěrová rizika, která musí odpovídat kapitálovým a finančním možnostem Banky. Zabezpečuje soustavnost řízení úvěrových rizik. Umožňuje zpětnou rekonstruovatelnost procesů řízení úvěrových rizik. Stanovuje metody pro řízení úvěrového rizika a zajišťuje úplnost pokrytí metodikou řízení všech typů úvěrových rizik. Provádí stresové testování pro posouzení vlivu nepříznivých tržních podmínek na banku při zohlednění její rizikové charakteristiky. Stanovuje základní požadavky na organizační strukturu Banky z hlediska řízení úvěrových rizik, včetně stanovení pravomocí, odpovědností a toku informací. Zabezpečuje oddělení procesu řízení úvěrových rizik od obchodních činností. Důsledně dodržuje princip čtyř očí v klíčových oblastech procesu řízení úvěrových rizik. Zajišťuje trvalou zpětnou vazbu fungování systému řízení úvěrových rizik ve vazbě na vnitřní kontrolní systém. Pravidelně vyhodnocuje účinnost systému řízení úvěrových rizik a jeho adekvátnost z hlediska vnějších a vnitřních změn. Schvaluje vnitřní předpisy pro oblast řízení úvěrových rizik Výborem pro řízení aktiv a pasiv nebo představenstvem Banky. Uplatňuje definované zásady a principy optimalizace výše podstupovaných úvěrových rizik a stanovuje jejich přijatelnou míru. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s., Jeruzalémská 964/4, 110 00 Praha 1, tel.: 255 721 111, fax: 255 721 110, e-mail: info@cmzrb.cz, www.cmzrb.cz, IČ: 448 48 943, DIČ: CZ 448 48 943, registrace v OR: Městský soud Praha, oddíl B, vložka 1329, bankovní spojení: 9505001018/4300
b) Organizace procesu řízení úvěrového rizika V procesu řízení úvěrového rizika jsou zapojeny následující orgány a útvary Banky: Představenstvo banky schvaluje základní zásady postupů Banky k řízení úvěrového rizika, a zprávy o řízení rizik předkládané Odborem řízení rizik. Součástí těchto zpráv je monitoring nastavených limitů rizikových angažovaností. Dále představenstvo schvaluje rozhodovací pravomoci pro obchody Úseku řízení obchodů. Výbor pro řízení aktiv a pasiv se dle vnitřních předpisů Banky skládá minimálně z 9 členů. Členy výboru jsou všichni členové představenstva. Další členy z řad zaměstnanců Banky jmenuje a odvolává svým příkazem Generální ředitel. Předsedou výboru je Generální ředitel. Výbor pro řízení aktiv a pasiv schvaluje vnitřní předpisy pro oblast řízení úvěrového rizika. Výbor pro řízení aktiv a pasiv dále schvaluje úvěrové analýzy připravované jako zpětné testování nastavení systému výběru a zajištění úvěrových a záručních obchodů a výše vytvořených opravných položek a rezerv. Úvěrový výbor se skládá minimálně ze 4 členů, které na návrh Vrchního ředitele ekonomického úseku jmenuje a odvolává svým příkazem Generální ředitel. Předsedou úvěrového výboru je člen představenstva a Vrchní ředitel úseku ekonomického, dalšími členy úvěrového výboru jsou zaměstnanci Odboru řízení rizik. V oblasti obchodů na finančních trzích úvěrový výbor primárně projednává a následně schvaluje (případně ruší, zamítá, formuluje požadavky na přepracování či doplnění) limity úvěrové angažovanosti na emitenty, protistrany, ekonomicky spjaté skupiny, a dále také zařazení protistrany, emitenta cenného papíru do příslušných rizikových kategorií. Úvěrový výbor dále projednává návrhy na poskytnutí úvěru nebo záruky, které dle vnitřních předpisů Banky spadají do pravomoci tohoto výboru. Úvěrový výbor na základě návrhu na poskytnutí úvěru nebo záruky a předložených podkladů a stanoviska vedoucího Oddělení pro řízení úvěrového rizika rozhoduje o limitu na navrhovaný obchod a rizikové kategorii. V kompetenci úvěrového výboru je rovněž povolování výjimek týkajících se předpisů a metodických postupů v gesci ředitele Odboru řízení rizik v případech, kdy o to ředitel Odboru řízení rizik požádá. Tento výbor také schvaluje analýzy portfolia záruk a úvěrů s úvěrovým rizikem. Odbor řízení rizik zpracovává měsíčně zprávu o řízení rizik, provádí měření úvěrového rizika pro příslušné produkty Banky, prověřuje relevantnost nastavení vstupů a výstupů modelování mimoekonomického hodnocení klienta, včetně vnitřních algoritmů jeho fungování, a syntézy ekonomického hodnocení klienta a mimoekonomického hodnocení klienta používaných pro hodnocení míry úvěrového rizika. Odbor řízení rizik je dále zodpovědný za správnou rizikovou klasifikaci klienta, nastavení příslušných úvěrových limitů a oceňování zajišťovacích instrumentů. Odbor právní a vymáhání pohledávek spravuje pohledávky Banky vůči rizikovým klientům a vymáhá pohledávky po lhůtě splatnosti a stanovuje metodiku zřizování a využívání zajišťovacích instrumentů. Odbor back office schvaluje uvolňování poskytovaných prostředků (čerpání úvěrů). Samostatné oddělení vnitřního auditu v souladu se statutem nezávisle ověřuje rizika vyplývající z 2/15
činností Banky a hodnotí je. Je organizačně podřízený Generálnímu řediteli. Vedoucí samostatného oddělení vnitřního auditu je jmenován představenstvem Banky, odvolán může být představenstvem Banky po předchozím souhlasu dozorčí rady. Odbor statistiky a zpracovávání informací je zodpovědný za oblast výkaznictví, za zpracování účetní závěrky a komunikaci s Českou národní bankou. Dále spolupracuje s Odborem účetnictví a metodiky na přípravě vstupních dat pro analýzy zpracovávané Odborem řízení rizik. Odbor statistiky a zpracovávání informací je rovněž zodpovědný za správný výpočet rezerv a opravných položek dle stanovených postupů a parametrů. c) Zásady provádění obchodů z pohledu rizik Banka může uzavírat pouze obchody na kapitálovém a mezibankovním trhu (aktivní obchody Odboru treasury) s předem schválenými produkty, se schválenými protistranami a v rámci schválených limitů. Dále je Banka oprávněna uzavírat úvěrové obchody, které spadají do některé z předem vymezených programů podpor. Poskytnutí jakéhokoliv typu úvěru či záruky je vázáno na splnění programových podmínek a bonitě klienta. V případě, že se jedná o úvěr či záruku poskytnutou v rámci programu, který vyžaduje zajištění, je poskytnutí rovněž podmíněno schválením příslušného zajištění navrhovaného klientem. Banka používá pro vyhodnocování bonity klienta systém hodnocení a sledování klienta. Tento systém má dvě části: systém ekonomického hodnocení klienta a systém mimoekonomického hodnocení klienta. Banka tento systém vytvořila ve spolupráci s externím dodavatelem. Systém umožňuje stanovit rizikovou klasifikaci klienta. Na základě rizikové klasifikace Banka rozhoduje, zda daný úvěr může být poskytnut. Výsledná klasifikace je syntézou ekonomického a mimoekonomického hodnocení. Úvěrový analytik je oprávněn na základě svého subjektivního posouzení upravit výslednou rizikovou klasifikaci klienta avšak maximálně o jeden stupeň. Výsledná riziková klasifikace je následně revidována Úvěrovým výborem, pokud případ spadá do jeho kompetence nebo je kontrolován v rámci systému následných kontrol. 1.1.1.1 Techniky snižování rizika, strategie a procesy sledování efektivnosti těchto technik Zajištění. Smluvní/neplatební podmínky. Participace zadavatelů programů podpory na úvěrovém riziku. Vnitřní předpisy Banky dovolují využívat následující druhy zajištění: Zajišťovací vklad Zástavní právo k pohledávce na vyplacení peněžních prostředků na účtu v Bance. Zajišťovací vklad se oceňuje jako 100% hodnota vkladu. Ručení Ocenění ručení závisí na ekonomické bonitě subjektu poskytujícího ručitelské prohlášení. Interní směrnice Banky Oceňování zajišťovacích instrumentů přesně vymezuje maximální hodnoty ocenění ručení pro příslušné typy ručících subjektů (např. fyzická osoba podnikatel max. 1 mil. Kč). Pro posouzení kvality ručícího subjektu požaduje účetní závěrku (daňové přiznání) za poslední tři účetní období. Zajišťovací hodnota je stanovena dle interních pravidel Banky. 3/15
Směnka Ocenění směnky je obdobné jako ocenění ručení. Banka pro posouzení bonity avalisty směnky požaduje stejné podklady. Zajišťovací hodnota je stanovena dle interních pravidel Banky. Zástavní právo k nemovitosti Pro účely oceňování nemovitostí využívá Banka služby externího odhadce. Externí odhadce provádí aktualizace vývoje cen nemovitostí za předchozí dva roky, hodnotí bonitu nemovitostí podle funkcí, vypracovává podklad pro centrální přecenění jednotlivých položek portfolia nemovitostí, vydává závěrečná doporučení pro následující období. Zpráva externího odhadce je vyhodnocována Odborem řízení rizik, kdy odpovědní zaměstnanci potvrzují závěry odhadce s aktuálním vývojem realitního trhu. Tyto zajišťovací instrumenty považuje za základní zajišťovací instrumenty. Ve výjimečných případech Banka používá i jiné zajišťovací instrumenty. 1.1.1.2 Měření úvěrového rizika portfolia Banka provádí analýzu ztrátovosti produktů v jednotlivých letech a zjišťuje míru skutečných ztrát a předpokládanou míru budoucích ztrát na portfoliích uzavřených v jednotlivých letech. Banka sleduje ztrátovost svého záručního a úvěrového portfolia dle jednotlivých produktových tříd i podle ročních tranší, přičemž využívá vlastní odhady pravděpodobností selhání (PD) a ztráty očekávané v okamžiku selhání (defaultu) klienta (LGD). Výsledky analýz jsou pravidelně předkládány vedení Banky jako podklad pro rozhodování v oblastech kreditního rizika a slouží dále jako prvek k ověření výše rizikové marže a správnosti nastavení systému opravných položek a rezerv, které Banka vytváří. 1.2 Strategie a postupy řízení úrokového rizika Cílem procesu řízení úrokového rizika je efektivním způsobem zajistit identifikaci úrokových rizik, které Banka při své činnosti podstupuje, měření jejich výše, analyzování jejich stavu a vývoje, přijímání opatření k dlouhodobé optimalizaci finančních rizik a výnosů z činností Banky. Systém řízení úrokových rizik respektuje tyto zásady: Identifikuje a kvantifikuje budoucí či již existující úroková rizika. Stanovuje soustavu limitů pro úroková rizika. Zabezpečuje soustavnost řízení úrokových rizik. Umožňuje zpětnou rekonstruovatelnost procesů řízení úrokových rizik. Stanovuje metody pro řízení úrokového rizika a zajišťuje úplnost pokrytí metodikou řízení všech typů úrokových rizik. Provádí stresové testování pro posouzení vlivu nepříznivých tržních podmínek na Banku při zohlednění její rizikové charakteristiky. Stanovuje základní požadavky na organizační strukturu Banky z hlediska řízení úrokových rizik, včetně stanovení pravomocí, odpovědností a toku informací. Zabezpečuje oddělení procesu řízení úrokových rizik od obchodních činností. Důsledně dodržuje princip čtyř očí v klíčových oblastech procesu řízení úrokových rizik. Zajišťuje trvalou zpětnou vazbu fungování systému řízení úrokových rizik ve vazbě na vnitřní kontrolní systém. Pravidelně vyhodnocuje účinnost systému řízení úrokových rizik a jeho adekvátnost z hlediska vnějších a vnitřních změn. Schvaluje vnitřní předpisy pro oblast řízení úrokových rizik Výborem pro řízení aktiv a pasiv nebo představenstvem Banky. 4/15
Uplatňuje definované zásady a principy optimalizace výše podstupovaných úrokových rizik a stanovuje jejich přijatelnou míru. V procesu řízení úrokového rizika jsou zapojeny následující útvary či orgány Banky: Představenstvo banky schvaluje dlouhodobou strategii, zprávy o řízení rizik dané Odborem řízení rizik. Součástí těchto zpráv je monitoring nastavených limitů. Odbor řízení rizik navrhuje metodické postupy pro řízení úrokového rizika, provádění denní sledování limitů včetně pravidelného stressového testování. O výsledcích své činnosti včetně informací o limitech a dalších událostech v oblasti úrokového rizika informuje v pravidelných intervalech vrcholové vedení a představenstvo Banky. Výbor pro řízení aktiv a pasiv schvaluje vnitřní předpisy pro oblast řízení úrokového rizika. Samostatné oddělení vnitřního auditu v souladu se statutem nezávisle ověřuje rizika vyplývající z činností Banky a hodnotí je. Odbor statistiky a zpracovávání informací je zodpovědný za oblast výkaznictví a komunikaci s Českou národní bankou. 1.2.1 Metody pro měření a sledování tržních rizik Banka používá pro měření a sledování tržních rizik následující základní metody: Úrokovou gap analýzu; Durační analýzu; Stresové testování; Postupy pro výpočet kapitálových požadavků podle metodiky České národní banky. Procesy uvnitř Banky jsou nastaveny tak, aby zabezpečily včasné, přesné a komplexní zaznamenání všech obchodů tak, aby byly podchyceny veškeré expozice Banky vůči tržnímu riziku: denní oceňování finančních instrumentů; denní sestavování úrokové gap analýzy pro všechny položky rozvahy i podrozvahy společně pro všechny měny i pro každou hlavní měnu zvlášť; denní porovnávání úrokové gap analýzy pro vybrané položky se stanovenými limity; denní provádění durační analýzy pro vybrané finanční instrumenty; denní porovnávání výsledků durační analýzy se stanovenými limity; denní informování vrcholového vedení Banky o překročení sledovaných limitů; provádění stresového testování při změnách tržních podmínek nebo v pravidelných cyklech nejméně jedenkrát během tří měsíců; provádění zpětného testování stresových scénářů s úpravou vstupních předpokladů podle podmínek na trhu; vyčíslení dopadu změny tržních podmínek na hodnotu aktiv a pasív; sledování tržních podmínek; sledování aktuálních problémů, jež vyžadují okamžitá nápravná opatření. 5/15
1.2.2 Limity pro úrokové riziko Úrokové riziko je sledováno a řízeno na základě vývoje otevřené pozice Banky jako rozdíl vybraných úrokově citlivých aktiv a pasiv ve stanovených časových pásmech bilance Banky. Sledování úrokového rizika se provádí metodou úrokové gap analýzy. Denně jsou porovnávány otevřené čisté úrokové pozice vybraných instrumentů se stanovenými limity těchto pozic. Limity čistých úrokových pozic jsou vyjádřeny jako maximálně přípustná úroková pozice vyjádřená v % kapitálu Banky. Za dodržování limitů je zodpovědný ředitel Odboru treasury. Za kontrolu, interní vykazování a za podávání informací vedení Banky o dodržování těchto limitů zodpovídá Odbor řízení rizik. 1.2.3 Durační analýza Modifikovaná Macaulayova durace je počítána pro kupónové dluhopisy v jednotlivých portfoliích. Hodnoty durace jsou využívány k výpočtu elasticity úrokové sazby pro jednotlivá portfolia. Banka využívá elasticitu úrokové sazby ke kvantifikaci dopadu změn úrokové sazby na ocenění portfolií a tím do vlastního kapitálu Banky. Modifikovanou Macaulayovu duraci denně automaticky počítá systém AURA. Odbor řízení rizik následně kontroluje vypočtené hodnoty na limity. 1.2.4 Stresové testování Banka provádí pravidelně stresové testování (nejméně jedenkrát za 3 měsíce) pomocí vlastní interní aplikace. Tato aplikace umožňuje sestavení osmi scénářů možného vývoje úrokových sazeb a provádět výpočet změny současné hodnoty budoucích peněžních toků pro určitý scénář vývoje úrokových sazeb a pro současné tržní úrokové sazby. Aplikace také umožňuje provádět stresové testování na vliv změny měnových kurzů hlavních měn, se kterými Banka pracuje. 1.3 Strategie a postupy řízení měnového rizika Měnové riziko je sledováno a řízeno na základě otevřených měnových pozic v jednotlivých měnách a příslušných skupinách měn. V procesu řízení měnového rizika jsou zapojeny následující útvary či orgány Banky: Představenstvo banky schvaluje dlouhodobou strategii, zprávy o řízení rizik předkládané Odborem řízení rizik. Součástí těchto zpráv je monitoring nastavených limitů. Odbor řízení rizik navrhuje metodické postupy pro řízení měnového rizika, provádění denní sledování měnové pozice včetně pravidelného vykazování limitů pro měnové riziko. O výsledcích své činnosti včetně informací o limitech a dalších událostech v oblasti měnového rizika informuje v pravidelných intervalech vrcholové vedení a představenstvo Banky. Výbor pro řízení aktiv a pasiv schvaluje vnitřní předpisy pro oblast řízení měnového rizika. Samostatné oddělení vnitřního auditu v souladu se statutem nezávisle ověřuje rizika vyplývající z činností Banky a hodnotí je. Odbor statistiky a zpracovávání informací je zodpovědný za oblast výkaznictví a komunikaci s Českou národní bankou. Za dodržování limitů je zodpovědný ředitel Odboru treasury. Za kontrolu, interní vykazování a za podávání informací vedení Banky o dodržování těchto limitů zodpovídá Odbor řízení rizik. Banka využívá k řízení měnového rizika zajištění. U částí zajištění je používáno zajišťovací účetnictví v 6/15
souladu s účetními předpisy. Banka zajišťuje především měnové riziko cizoměnových pasiv představovaných výpůjčkami od rozvojových bank a měnové riziko cizoměnových aktiv, které představují především investice do cizoměnových realizovatelných cenných papírů. Banka dále zajišťuje v určitých případech i úrokové riziko související s výpůjčkami od rozvojových bank. 1.4 Strategie a postupy řízení operačního rizika Pro úspěšné řízení operačního rizika se Banka řídí následujícími základními principy: Banka je si vědoma významnosti řízení operačního rizika, proto pro dosažení cílů zvažuje a řídí operační rizika napříč celou bankou; Do řízení operačního rizika je prostřednictvím Výboru pro řízení aktiv a pasiv zapojeno nejvyšší vedení Banky; Řízení operačního rizika je nezbytnou součástí plánovacích, rozhodovacích a denních procesů Banky; Operační rizika jsou identifikována, analyzována, ošetřena (vhodným protiopatřením) a patřičně vykazována v souladu s politikami a postupy Banky; Na riziko musí být reagováno vhodným způsobem (protiopatřením), které odpovídá situaci; Banka má vypracovány detailní postupy řízení operačního rizika; Banka pravidelně vyhodnocuje řízení operačního rizika, zda je v souladu se schválenou strategií řízení operačního rizika; Za řízení operačního rizika je primárně zodpovědný vedoucí útvaru, kde riziko vzniká; Každý zaměstnanec Banky je povinen ohlásit každé nově identifikované riziko, byť nemusí vznikat v jeho kompetenci nebo útvaru; Celý proces řízení operačního rizika podléhá nezávislému hodnocení interním auditem Banky; Banka má k dispozici funkční otestované plány kontinuity podnikání, které řeší postupy v případě nečekané události, která by mohla ovlivnit chod Banky. Organizační uspořádání systému řízení rizika 7/15
Výbor pro řízení aktiv a pasiv má kromě své role výboru s rozhodovací pravomocí ve věcech plánování, řízení a kontroly bilančních i mimobilančních aktiv a pasiv a schvalování nových produktů rovněž vedoucí úlohu v systému řízení operačního rizika. Výbor pro řízení aktiv a pasiv je tedy zodpovědný za řízení operačního rizika, což zahrnuje schvalování postupů řízení operačního rizika, sledování operačního rizika, přijímání rozhodnutí a řešení závažných problémů a incidentů v oblasti operačního rizika. Operační riziko se hodnotí z hlediska pravděpodobnosti jeho výskytu a závažnosti dopadu v případě jeho výskytu. Banka zvolila kvalitativní přístup k hodnocení rizika, který lépe vyhovuje potřebám a situaci v Bance. Kvalitativní přístup je jednodušší a rychlejší (ve srovnání s kvantitativním), je ale více subjektivní. Hodnocení vychází z kvalifikovaného odhadu a používá stupnice pro hodnocení pravděpodobnosti výskytu a úrovně dopadu. Při určování pravděpodobnosti výskytu je nutné vymezit určité časové období. Pro účely Banky je toto období vymezeno na jeden rok. K odhadu úrovně pravděpodobnosti i dopadu přistupuje odhadce pesimisticky, tzn. s nejhoršími očekáváními. Hodnocení je velmi závislé na zkušenostech hodnotitele, proto by mělo být prováděno vždy osobou s dostatečnými zkušenostmi a znalostmi analyzované oblasti Banky. Proto hodnocení provádí zástupce útvaru, které riziko vnímá ve vztahu ke svým cílům. Vzhledem k tomu, že Banka eviduje negativní události v databázi incidentů, může při svém hodnocení vycházet i z této databáze, zejména pro kontrolu úplnosti rizikového profilu. Vzhledem k subjektivnímu hodnocení je nezbytné, aby výsledky hodnotícího procesu byly podrobeny vzájemnému porovnání mezi jednotlivými útvary Banky, aby byla zajištěna jejich konzistence. Řízení operačního rizika není jednorázová záležitost, ale jedná se o neustálý proces, který by měl být přítomen v každé aktivitě Banky. Proces jako takový a jeho výsledky jsou pravidelně sledovány. Základním nástrojem pro sledování je databáze incidentů a Zpráva o řízení operačního rizika v Bance. Formálně se identifikace, ohodnocení rizika a identifikace opatření provádí jednou ročně prostřednictvím analýzy rizik formou sebehodnocení. Výsledkem těchto aktivit je rizikový profil Banky, který slouží pro další rozhodování o případné implementaci protiopatření. Hlavním nástrojem pro vykazování je Zpráva o řízení operačního rizika. Banka nemá zavedeny limity na operační riziko. Banka sleduje každoročně změny svého Rizikového profilu včetně sledování řešení jednotlivých incidentů operačního rizika. Výbor pro řízení aktiv a pasiv zasedá zpravidla v měsíčních intervalech, avšak agenda týkající se operačního rizika je na programu jednání na čtvrtletní bázi. Jednání Výboru pro řízení aktiv a pasiv se řídí svým schváleným statutem. Základ pro jednání tvoří zpráva o řízení operačního rizika, která pokrývá minimálně následující oblasti: Rizikový profil Banky; Bezpečnost informačních systémů; Incidenty; 8/15
Implementace přijatých protiopatření; Rizikové indikátory. 1.5 Výbor pro audit Hodnotí účinnost vnitřní kontroly Banky, vnitřního auditu a systému řízení rizik. 2. Údaje o kapitálu Údaje o kapitálu Banka zveřejňuje dle přílohy 24 Vyhlášky č. 123/2007 Sb. v platném znění ve čtvrtletním zveřejnění dle požadavků České národní banky. 3. Údaje o kapitálové přiměřenosti a výši kapitálových požadavků Banka stanovuje kapitálové požadavky za investiční a obchodní portfolio. Do obchodního portfolia jsou zařazeny zejména finanční nástroje, deriváty, půjčky a výpůjčky cenných papírů, které jsou Bankou drženy za účelem obchodovat s nimi. Ostatní nástroje jsou zařazeny do investičního portfolia. Pro výpočet kapitálových požadavků se používá standardizovaná metoda podle Vyhlášky 123/2007 Sb. v platném znění. Banka stanovuje následující kapitálové požadavky: 3.1 Kapitálový požadavek k úvěrovému riziku Ke každé expozici se přiřadí riziková váha podle externích ratingů vybraných ratingových agentur. Na jejich základě je přidělen stupeň úvěrové kvality a následně riziková váha. Kapitálový požadavek je součin hodnoty expozice po konverzi a rizikové váhy. 3.2 Kapitálový požadavek ke specifickému úrokovému riziku obchodního portfolia Jednotlivé pozice nástrojů obchodního portfolia se zařadí do příslušných kategorií. Kapitálový požadavek se stanovuje jako součet součinů absolutních hodnot jednotlivých pozic a příslušných koeficientů definovaných Vyhláškou. 3.3 Kapitálový požadavek k obecnému úrokovému riziku obchodního portfolia Kapitálový požadavek se počítá ze všech pozic, které jsou zahrnuty do obchodního portfolia včetně úvěrových ekvivalentů. Výpočet je prováděn metodou durací. 3.4 Kapitálový požadavek k riziku úvěrové angažovanosti obchodního portfolia Kapitálový požadavek se stanovuje v případě, že rozdíl dlouhé a krátké pozice obchodního portfolia vůči osobě je větší než zbytková úvěrová angažovanost bankovního portfolia. Zbytková angažovanost je součin 0,25 * kapitál Banky, snížený o odčitatelné položky, uvedené ve Vyhlášce. Pro osoby se zvláštním vztahem k bance je koeficient roven 0,20. 3.5 Kapitálový požadavek k operačnímu riziku Pro výpočet kapitálového požadavku k operačnímu riziku používá Přístup základního ukazatele (BIA). Kapitálový požadavek k operačnímu riziku podle přístupu BIA je roven 15 % z hodnoty relevantního ukazatele. Relevantní ukazatel se stanoví jako tříletý průměr součtu čistého úrokového výnosu a čistého neúrokového výnosu 9/15
3.6 Kapitálový požadavek k měnovému riziku Kapitálový požadavek k měnovému riziku se stanoví u vybraných nástrojů obchodního a investičního portfolia obsahujících úrokové, akciové nebo komoditní pozice v cizích měnách, včetně pozic majících charakter cizí měny. Měnové nástroje jsou nástroje, které mají alespoň jednu měnovou pozici v cizí měně. Kapitálový požadavek k měnovému riziku se rovná součtu součinu koeficientu 0,04 a kompenzovaných pozic silně korelovaných měn a součinu koeficientu 0,08 a celkové měnové pozice. Číselné údaje jsou zveřejňovány v rámci čtvrtletního zveřejnění dle požadavků České národní banky dle přílohy 24 Vyhlášky č. 123/ 2007 Sb. v platném znění. 4. Doplňující údaje o výši jednotlivých kapitálových požadavků 4.1 Přístup k posuzování vnitřně stanoveného kapitálu Banky Délka plánovacího období v systému vnitřně stanoveného kapitálu Banky je jeden rok. 4.2 Hlavní podstupovaná rizika a významné další vlivy na celkový rizikový profil povinné osoby Hlavní podstupovaná rizika jsou soustředěna do poskytování záruk malým a středním podnikatelům, úvěrům malým a středním podnikatelům a do poskytování úvěrů pro podnikatelské subjekty a obce v oblasti vodohospodářských a infrastrukturních projektů. Většina těchto úvěrů a záruk je poskytována v součinnosti se státní správou a vzhledem k tomu, že se stát u většiny obchodů podílí na krytí úvěrových rizik, dochází k rozložení rizika na více subjektů. V oblasti finančního trhu Banka využívá standardní finanční instrumenty, především depozita, dluhopisy, směnky a deriváty (řízení úrokového a měnového rizika). Úvěrové hodnocení protistrany a emitentů vychází z hodnocení bonity klientů, které provádí Banka s přihlédnutím k ratingovým hodnocením mezinárodních agentur. Bonita protistran a emitentů je pravidelně přehodnocována po celou dobu trvání obchodního vztahu. 4.3 Vymezení kapitálových zdrojů ke krytí rizik Vymezení kapitálových zdrojů ke krytí rizik je shodné s vymezením složek kapitálu dle Vyhlášky. Hodnota rizikově vážených aktiv investičního portfolia je pro účely vnitřně stanoveného kapitálu navýšena. 5. Doplňující údaje o úvěrovém riziku a riziku rozmělnění 5.1 Definice pohledávky po splatnosti a pohledávky se znehodnocením Pohledávky po splatnosti jsou všechny pohledávky, u nichž existuje kladný rozdíl mezi datem sledování a splatností pohledávky. Znehodnocení je vyjádřeno stupněm rizikové klasifikace podle vnitřních předpisů Banky. 5.2 Popis metod pro stanovení výše opravných položek a rezerv Pro stanovení očekávané ztráty a její krytí odpovídající výší rezerv nebo opravných položek je rozhodující zařazení klienta do příslušné rizikové kategorie, která se provádí na základě vyhodnocení ekonomických a mimoekonomických faktorů úvěrového rizika. Banka používá desetistupňovou škálu rizikových kategorií. 10/15
Riziková kategorie Banky ČNB ekvivalent 1-6 Standardní 1 7 Sledované 2 8 Nestandardní 3 9 Pochybné 4 10 Ztrátové 5 5.3 Souhrnná výše expozic po zohlednění úprav ocenění a rezerv podle kategorií expozic Souhrnná výše expozic po zohlednění úprav ocenění a rezerv (v tis. Kč) 31. prosinec 2010 Expozice vůči centrálním vládám a centrálním bankám 33719753 Expozice vůči regionálním vládám a místním orgánům 1 390 820 Expozice vůči organizacím veřejného sektoru a ostatním nepodnikatelským 500 000 osobám Expozice vůči mezinárodním organizacím 0 Expozice vůči institucím 4 652 924 Podnikové expozice 22444708 Retailové expozice 2 707 820 Expozice po splatnosti 1 673 247 Regulatorně vysoce rizikové expozice 0 Expozice v krytých dluhopisech 0 Expozice zajištěné nemovitostmi 203 287 Krátkodobé expozice vůči institucím a krátkodobé podnikové expozice 448121 Expozice vůči fondům kolektivního investování 0 Ostatní expozice 284 967 Celkem 68 025 647 5.4 Zeměpisné rozdělení souhrnné výše expozic, v členění podle významných kategorií expozic Země (v tis. Kč) 31. prosinec 2010 CZ 65 971 527 EU 1 726 630 Ostatní 327 490 Celkový součet 68 025 647 5.5 Rozdělení souhrnné výše expozic podle sektorů nebo typu protistran Typ expozice (v tis. Kč) 31. prosinec 2010 Expozice vůči ústředním orgánům státu 33 432 386 Expozice za ostatními tuzemskými finančními institucemi 1 130 150 Expozice vůči ostatním zahraničním finančním institucím 304 132 Expozice vůči ostatní tuzemským nefinančním institucím 3 030 615 Expozice vůči ostatní zahraničním nefinančním institucím 465 718 Expozice vůči burzám 700 Ostatní expozice 284 967 Expozice vůči orgány územně samosprávných celků 1 497 904 Expozice vůči státním fondům 500 000 Expozice vůči právnickým osobám jiným než banky a finanční instituce 20 450 157 Expozice vůči fyzickým osobám 2 925 488 11/15
Typ expozice (v tis. Kč) 31. prosinec 2010 Expozice vůči centrální bance 287 367 Expozice vůči bankám rezidenti 2 653 031 Expozice vůči bankám nerezidenti 1 063 032 Celkový součet 68 025 647 5.6 Rozdělení souhrnné výše expozic podle zbytkové splatnosti 31. prosinec 2010 (v tis. Kč) do 3 měsíců 3 měsíce až 1 rok 1-5 let více než 5 let Celkový součet Expozice vůči centrálním vládám a centrálním bankám 1 595 081 8 427 156 17 546 615 6 150 901 33 719 753 Ostatní expozice 284 967 0 0 0 284 967 Expozice vůči regionálním vládám a místním orgánům 6 606 286 320 49 560 1 048 334 1 390 820 Expozice vůči organizacím veřejného sektoru a ostatním nepodnikatelským osobám 500 000 0 0 0 500 000 Expozice vůči institucím 724 376 1 610 678 2 090 244 227 626 4 652 924 Podnikové expozice 986 195 4 055 030 1 484 534 15 918 949 22 444 708 Retailové expozice 1 760 447 472 297 46 317 428 759 2 707 820 Expozice po splatnosti 1 673 247 0 0 0 1 673 247 Expozice zajištěné nemovitostmi 9 854 17 959 29 175 444 203 286 Krátkodobé expozice vůči institucím a krátkodobé podnikové expozice 448 122 0 0 0 448 122 Celkový součet 7 988 895 14 869 440 21 217 299 23 950 014 68 025 647 5.7 Expozice se znehodnocením a po splatnosti podle sektorů Druh expozice (v tis. Kč) Se znehodnocením Po splatnosti Nefinanční podniky 24 892 517 898 771 Místní vládní instituce bez veřejných fondů 1 359 675 0 Domácnosti 4 901 420 195 859 Neziskové instituce sloužící domácnostem 6 337 0 Celkem 31 159 950 1 094 630 Pozn.: Jedná se o expozice včetně podrozvahy 5.8 Sesouhlasení změn v úpravách ocenění expozic a sesouhlasení změn v rezervách k expozicím Rezervy (v tis. Kč) Stav k 1. 1. 2010 Použití rezerv Tvorba rezerv Rozpuštění rezerv Stav k 31. 12. 2010 Rezervy na daně a soudní spory 0-205 953 329 413 0 123 460 Rezervy na podrozvahové položky 2 008 554 0 835 404-690 606 2 153 351 Rezervy celkem 2 008 554-205 953 1 164 817-690 606 2 276 811 12/15
Opravné položky (v tis. Kč) Stav k 1. 1. 2010 Použití OP Tvorba OP Rozpuštění OP Stav k 31. 12. 2010 Výnosy z odepsaných aktiv přímo do výkazu zisku a ztrát Pohledávky 1 493 152-47 597 928 965-798 333 1 576 187 2 732 Celkem 1 493 152-47 597 928 965-798 333 1 576 187 2 732 6. Doplňující údaje o úvěrovém riziku při použití standardizovaného přístupu Banka v rámci standardizovaného přístupu, při stanovování kapitálových požadavků používá ratingy následujících agentur, v souladu s 12b zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů: - Moody's Central Europe a.s. - Fitch Ratings LTD 6.1 Přiřazení externího ratingu ratingových agentur stupni úvěrové kvality Zapsané ratingové agentury Převod na stupně úvěrové kvality - dlouhodobý rating Převod na stupně úvěrové kvality - krátkodobý rating Specifický převod na stupně úvěrové kvality pro dlouhodobé sekuritizované pozice (přístup IRB) Specifický převod na stupně úvěrové Fitch Ratings LTD Moody s Central Europe a. s. 1 AAA až AA- Aaa až Aa3 2 A+ až A- A1 až A3 3 BBB+ až BBB- Baa1 až Baa3 4 BB+až BB- Ba1 až Ba3 5 B+až B- B1 až B3 6 CCC+ a nižší Caa1 a nižší 1 F1+, F1 P-1 2 F2 P-2 3 F3 P-3 4 nižší než F3 NP 5 6 1 AAA Aaa 2 AA+ až AA- Aa1 až Aa3 3 A+ A1 4 A A2 5 A- A3 6 BBB+ Baa1 7 BBB Baa2 8 BBB- Baa3 9 BB+ Ba1 10 BB Ba2 11 BB- Ba3 12 Nižší než BB- Nižší než Ba3 1 AAA až AA- Aaa až Aa3 2 A+ až A- A1 až A3 13/15
Zapsané ratingové agentury kvality pro dlouhodobé sekuritizované pozice (standardizovaný přístup) Specifický převod na stupně úvěrové kvality pro krátkodobé sekuritizované pozice (přístup IRB) Specifický převod na stupně úvěrové kvality pro krátkodobé sekuritizované pozice (standardizovaný přístup) Specifický převod na stupně úvěrové kvality pro fondy kolektivního investování Fitch Ratings LTD Moody s Central Europe a. s. 3 BBB+ až BBB- Baa1 až Baa3 4 BB+ až BB- Ba1 až Ba3 5 B+ a nižší B1 a nižší 1 F1+, F1 P-1 2 F2 P-2 3 F3 P-3 4 Nižší než F3 NP 1 F1+, F1 P-1 2 F2 P-2 3 F3 P-3 4 Nižší než F3 NP 1 AAA až AA- Aaa až Aa3 2 A+ až A- A1 až A3 3 BBB+ až BBB- Baa1 až Baa3 4 BB+ až BB- Ba1 až Ba3 5 B+ až B- B1 až B3 6 CCC+ a nižší Caa1 a nižší 6.2 Kategorie expozic, pro které se externí ratingy používají Všem expozicím, ke kterým je k dispozici externí rating (protistrany nebo emise), je na základě externího ratingu přiřazen stupeň úvěrové kvality a následně riziková váha, dle přílohy č. 4 Vyhlášky 123/2007 Sb. v platném znění. Externí ratingy dlužníka a externí ratingy emisí dlužníka pro všechny expozice jsou používány v souladu s Vyhláškou 123/2007 Sb. v platném znění, příloha č. 9. 6.3 Souhrnná výše expozic podle stupně úvěrové kvality bez zohledněného majetkového zajištění nebo osobního zajištění a samostatně po zohlednění tohoto zajištění 6.3.1 Bez zohlednění majetkového zajištění Celkem Stupeň úvěrové kvality (v tis. Kč) 1 795 097 2 36 792 902 3 763 208 neuvedeno 29 674 440 Celkový součet 68 025 647 6.3.2 Se zohledněním majetkového zajištění Celkem Stupeň úvěrové kvality (v tis. Kč) 1 795 097 2 36 792 902 14/15
Celkem Stupeň úvěrové kvality (v tis. Kč) 3 763 208 neuvedeno 29 471 153 Celkový součet 67 822 360 7. Doplňující údaje o kapitálových požadavcích k operačnímu riziku Banka při stanování operačního rizika používá BIA metodu, tedy 15 % z hodnoty relevantního ukazatele. K 31.12.2010 byla hodnota kapitálového požadavku k operačnímu riziku ve výši 231 367 tis. Kč. Hodnota relevantního ukazatele je stanovena v souladu s Úředním sdělením České národní banky ze dne 18.7.2007 - Operační riziko. 8. Doplňující údaje o technikách snižování úvěrového rizika Zajišťovacími instrumenty jsou zpravidla nemovitý či movitý majetek, peníze, směnky, cenné papíry a ručitelské závazky třetích osob. U záruk za provozní úvěry je využíváno i zajištění bonitními pohledávkami klienta. Nejdůležitějším zajišťovacím instrumentem jsou nemovitosti. Stanovení zajišťovací hodnoty u nemovitostí je realizováno ve spolupráci se znalcem nebo odhadcem. Podle funkce nemovitosti jsou nemovitosti tříděny do jednotlivých kategorií. Systém třídění pro účely ocenění je stanoven i u movitého majetku, kde základnou ocenění je příslušný platební doklad nebo znalecký posudek. Hodnota zajištění je redukována diskontem, stanoveným interními předpisy Banky. Plná hodnota zajištění je uznávána jen u plně likvidního zajištění, které je poskytováno v peněžní formě a vedeno na účtech Banky (záruční vklady, termínované vklady třetích osob). Zajišťovací instrumenty, které jsou využívány v rámci snižování úvěrového rizika jsou - byty, činžovní domy a rodinné domy. 15/15