Ošetřování pacienta jiného etnika (klient židovského vyznání) Mgr. Pavla Kudlová, PhD.
Judaismus se řadí spolu s křesťanstvím a islámem ke třem velkým monoteistickým náboženstvím Dějiny judaismu jsou zároveň dějinami židovského náboženství i národa
POČTY VĚŘÍCÍCH Celkový počet: 13 milionů Izrael: 5,3 milionu USA: 5,8 milionu Evropa: 2,3 milionu ve městech: 1. New York: 1,75 milionu 2. Miami: 0,53 milionu 3. Los Angeles: 0,49 milionu 4. Jeruzalém: 0,42 milionu (data z roku 2000
Ortodoxní judaismus Uznávají na 1. místě ve svém životě Tóru. Obsahuje slovo Boží a to je nezvratné a nezměnitelné. Jsou povinni dodržovat všech 613 micvot (přikázání) Tóry. Každý den studovat Tóru Modlit se 3 denně, dodržovat přesně pravidla rituálů. Bohoslužby v synagogách probíhají odděleně, tzn. že ženy sedí buď za zdíči plentou, nebo v patře na galerii. Podle přísných pravidel dodržují šabat. Striktně se drží košer stravování. 20 30 % Židů. Uctívají rabína jako učitele a vykladače Tóry. Z většíčásti jsou ortodoxní Židé sionisté a jsou zastánci státu Izraele a tradiční víry.
Reformní (liberální) judaismus Liberální judaismus není tak přísný jako ortodoxní. Kázání probíhá v místních jazycích a bohoslužby jsou zkráceny. Liberální vyznavači judaismu nepovažují zákony Tóry za svaté, a proto si je dovolili zkrátit a svobodně interpretovat Liberální judaismus umožňuje ženám stát se rabínkami.
Konzervativní směr Vznikl na sklonku 19. století. Většině evropských Židů se nelíbily radikální změny, které provedl reformní judaismus. Klade se důraz na hebrejštinu a kulturu, která je jednotícím poutem mezi Židy. Z náboženské tradice je třeba zachovat co nejvíce a náboženský zákon zaručuje soudržnost judaismu. Konzervativní směr je středem judaismu. Nejvíce příznivců konzervativního směru žije v USA.
Posvátné spisy Každé náboženství má své učení a sbírky zákonů, které jsou zaznamenány v různých knihách. Nejznámější z nich je Bible. U judaismu je toto učení zaznamenáno v Tóře Je složená z 5 knih Mojžíšových (Genesis, Exodus, Numeri, Leviticus, Deuteronomium), je to první část hebrejské Bible. a Talmudu (Ústní zákon, Mišnovo učení).
Židovský kalendář, svátky, šabat Judaismus má vlastní kalendář, který se velmi liší od nejrozšířenějšího křesťanského kalendáře. Odlišuje se jednak letopočtem, ale také v pojmenování měsíců a jiným pracovním týdnem. Židovský kalendář je lunární, má 354-355 dní. Letopočet se počítá od 1. tišri, pořadí měsíců se ovšem počítá od měsíce nisan (nisan je první měsíc, ijar druhý atd.). Podmínkou je, aby měsíc nisan připadl vždy na začátek jara.
Židé v Českých zemích První zmínky v českých zemích pocházejí z období raného středověku. Pravděpodobně přicestovali s karavanami jako kupci. Trvalý pobyt Židů na územíčech se předpokládá od 10. stol. V Československu hráli Židé výraznou roli v hospodářství i kultuře. Počet židovských obyvatel cca 118 000 r. 1941, nastalo hromadné, systematické vyvražďování Židů. Zemřelo 80 000 československých Židů. Další vlna antisemitismu nastala v roce 1952 za vlády komunismu. V době politického uvolnění v roce 1968 spousta Židů emigrovala 1989 - státem uznaná Federace židovských obcí v Praze
Federace židovských obcí (FŽO) v čele všech židovských skupin sdružuje 10 právně samostatných českých a moravských obcí po roce 1989 se k FŽO hlásily 3000členů V současnosti je to cca 1600 tisíc členů FŽO založila nakladatelství Sefer a provozuje Židovské muzeum v Praze Polovinu příslušníků tvoří členové Židovské obce v Praze ŽOP vydává vlastní měsíčník Roš Chodeš. Společně s Lauderovou nadací provozuje mateřskou školu, ZŠ Gur Arje a gymnázium Or Chadaš. ŽOP provozuje Českou unii židovské mládeže, sportovní a kulturní organizace. Kromě jednotlivých obcí pod FŽO patří sportovní klub Makkabi a Terezínská iniciativa. Bohoslužby se konají ve Staronové a Jubilejní synagoze v Praze.
Ve FŽO působířada rabínů zastupujících různé směry judaismu Za ortodoxní judaismus je to rabín Karol Efraim Sidon a za ortodoxní skupinu Chabad rabín Manis Barash. Konzervativní směr reprezentuje spolek Bejt Praha v čele s americkým rabínem Ronaldem Hoffbergem. Liberální judaismus neformálně vede Sylvie Wittmannová.
Jazyky, vzdělání, rodina Většina Židů ovládá nejméně tři jazyky, kterými je čeština, angličtina a hebrejština. Jsou velice vzdělaní. Rodina se uvádí jako základní jednotka judaismu a základ židovského života. Manželské soužití v judaismu je považováno za ideální stav, neboť osamocený člověk není šťastný a jeho život je nenaplněný, neúplný. Sňatkem je také splněn jeden z hlavních příkazů Tóry:,,Ploďte a množte se.
Motlitba První modlitba začíná ráno po probuzení. Ranní modlitbu (šacharit) - muži, ženy zproštěny - péče o domácnost a děti. Muži starší 13let se modlí 3 denně a při ranní modlitbě používají modlitebnířemínky. Modlitba odpolední (mincha) a večerní (ma ariv) obsahuje zkrácenou verzi ranní modlitby. Nejdůležitější z modliteb je Šema, ve které je vyznávána židovská víra, Amida, která zahrnuje osmnáct požehnání a tvoří jádro židovské bohoslužby. Modlitba Aleina blahořečí Boha, modlí se za svět a Izrael. Modlitba za svatost a za zemřelé se nazývá Kadiš. požehnání (berachot) např. nad jídlem Pokud Židé jedí chléb, musí si před samotným jídlem umýt rituálním způsobem ruce. Po jídle se pronáší modlitba Birkat ha mazon.
Modlitební rituál doprovází modlitební pomůcky: jarmulka (kipa), je znamením pokory a úcty k Bohu modlitební plášť (talit) modlitebnířemínky (tefilin) jsou vytvořené z kůže košer zvířat a obsahují dvě malé krabičky, ve kterých jsou určité pasáže z Tóry. Prvnířemínek se přikládá na hlavu zhruba tam, kde končí vlasy a druhý se přikládá obvykle na levou ruku, na které se sedmkrát omotá okolo předloktí
Stravování Žid nikdy nejí v jiném domově než židovském a ve svém domě nestrpí jídlo ani různé věci, které nejsou košer (rituální čistota). Židé ochotně poskytují stravu a přístřeší svým přátelům i náhodným cizincům. To se považuje za významný projev laskavosti, vstřícnosti a lásky.
Stravovací omezení- košer (správný, náležitý) Židé se řídí tzv. rituální způsobilostí KAŠRUT bible předepisuje, které živé tvory je dovoleno jíst a které ne. Podle tohoto zvyku se pokrmy dělí na: rituálněčisté povolené a nečisté zakázané dále pak na masité, mléčné a neutrální Potraviny musí být označeny pro vegetariány a maso musí být označeno KOŠER. zákaz konzumace masa obsahujícího krev zákaz konzumace vepřového masa (Židé se obávali o své zdraví, nebot' vepřové maso může být zdrojem trichinózy) zákaz pojídání zdechlin, tuku ovcí a volů podle tradice se nesmí jíst dohromady maso a mléko
Stravovací omezení- košer (správný, náležitý) Hlavním pravidlem kašrutu je: přísné oddělení mléčné a masité stravy, proto bývají v kuchyni dvě oddělené sady nádobí. přísný zákaz požívání krve (povolená zvířata musí být absolutně zdravá a být zabita předepsaným způsobem šchita, jedním řezem. Všechna krev musí být z masa odstraněna. Kašrutem se řídí všichni ortodoxní židé, ale ostatní již spoustu těchto zákazů a nařízení nedodržují.
Židé se řídí tzv. rituální způsobilostí KAŠRUT bible předepisuje, které živé tvory je dovoleno jíst a které ne. Znaky povolených savců jsou zcela rozpolcená kopyta a přežvykování potravy (hovězí dobytek, ovce, kozy ). Ryby smí pouze ty, které mají i ploutve i šupiny. Nesmí jíst vepře, velbloudy, koně, osly a hlodavce (králík), masožravce, tlustokožce, vodní savce a dravce. Nesmí plody moře, úhoře, rejnoky, korýše, plaze a měkkýše.
Hygiena Omytí rukou je povinné po probuzení ze spánku či po toaletě (musí si sundat i prsteny). V období menstruace a po menstruaci je žena,,nečistá (nido). Menstruující ženy mají přísně zakázaný pohlavní styk 12 hodin před menstruací a 7 dní po ní. Spí odděleně. Soulož se ženou, která se neočistí v MIKVE je těžký náboženský přečin (menší výskyt rakoviny děložního čípku u židovských žen). MIKVE je v překladu do češtiny shromáždění vody, v níž je možno nabýt rituálníčistoty. Mikve by měla pojmout nejméně 762 litrů vody a musí být dost hluboká, aby se v ní dalo ponořit. Mikve se používá před svatbou, po menstruaci a po porodu.
Dodržování hygienických zásad, které jsou součástí náboženských zvyklostí: postupy před zahájením šabatu, kdy je zvykem provést celkovou koupel a hygienu těla, vyčistit nehty a oholit se O svátcích Pesach a sederové večeře, při které se rituálně omývají ruce na Jom Kipur je Židům zakázáno se umývat, muži se nesmějí holit, ženy malovat i jinak zkrášlovat, používat parfémy ani různé deodoranty. V soudný den musí stát člověk před svým soudcem bez veškerých zbytečností. Nesmí se nosit kožená obuv a je zakázán pohlavní styk
Příprava operačního místa dospělý zbožný Žid se drží příkazu pro úpravu vousů a vlasů:,,nebudete si přistřihovat na hlavě vlasy dokola, nezohavíš si okraj plnovousu Ultraortodoxní Židé nechávají své vousy a vlasy volně růst a nikdy by se jich nedotkli břitvou nebo žiletkou. Je dovoleno zastřihovat vousy a vlasy nůžkami. V současné době běžně používají ortodoxní Židé elektrické holicí strojky..
Obřízka Po porodu je zákaz oslav až do 8. dne, kdy je chlapci uděleno jméno při obřízce (brit mila) a dívce o prvním šabatu. Oslavy jsou zakázány z důvodu obav o život dítěte a matky. Pro Izraelity je obřízka od pradávna nevyvratitelným znamením abrahámovského svazku mezi Bohem a jeho lidem. U novorozenců mužského pohlaví se u ortodoxních a konzervativních židů vykonává 8. den života obřízka. Pokud je medicínsky kontraindikovaná, je možné ji odložit. Může se jí zúčastnit rabín i mužštíčlenové synagogy; vlastní obřízku vykonává židovský lékař nazývaný mohel (rituální obřezávač, obeznámený s židovským zákonem a s hygienickými medicínskými technikami). na obřad je potřeba speciální příprava a souhlas ošetřujícího. U dívek obřízka není; udělení jména se děje v synagoze většinou první sobotu po narození.
Podávání transfuzí, vakcinace, transplantace Židé mohou přijímat transfuzi, vakcíny, léky a může být u nich provedena biopsie i amputace. U ortodoxních Židů je nutné zajistit navrácení amputované končetiny nebo odebraného orgánu nemocnému, protože tělo musí být pohřbeno do země kompletně. Z tohoto důvodu je také pro ortodoxní Židy nepřijatelné dárcovství orgánů. Liberální a konzervativní judaismus souhlasí s pitvou, ale pouze s podmínkou, že nebudou odebrány žádné orgány ani části těla
Interrupce Terapeuticky přerušené těhotenství je dovolené při ohrození fyzického či psychického zdraví ženy. Potraty na požádání ženy se nepřipouštějí. Není povolená ani vasektomie. Sexuální vztahy jsou zakázány mimo manželství. Není dovoleno používat antikoncepci, výjimku tvoří pouze zdravotní problémy, válka nebo hladomor. Není povolena vasektomie.
Transplantace Někteří ortodoxní židé věří, že celé Bohem dané tělo se musí vrátit do země, vyžadují tedy pochování jakéhokoliv tělesného orgánu. Pro ortodoxní židy je tedy dárcovství transplantátů nepřijatelné. Sestra musí zabezpečit, aby amputované končetiny či orgány byly odevzdané ortodoxním židovským rodinám, aby je mohli pochovat.
Židovské svátky a jejich význam Šabat Roš ha-šana (Nový rok 1. tišri) Jóm kipur (den smíření) Sukot Simchat Tóra Chanuka
Šabat Sedmý den židovského týdne (sobota), den odpočinku, zasvěcený Bohu Židé mají v tento den studovat Tóru a radovat se Nejstarší příkaz o pracovním klidu sedmého dne byl upřesňován konkrétními zákazy. Ty jsou zachyceny v Mišně (39 zakázaných prací) Ortodoxní židé a konzervativní ctí sabat (sobotu) od pátkového večera až po sobotní západ slunce. V tomto čase anebo přes hlavní židovské svátky mohou odmítnout hospitalizaci anebo se podrobit lékařskému zákroku, pokud to není nevyhnutelné na záchranu života.
Jóm kipur (den smíření) Je o 10 dní později (po Roš ha-šana). Je to největší židovský svátek, který vyznačuje konec času určeného na rozjímání nad životem. (Kozierová, Erbová, Olivieriová, 1995, s. 781) Tento den představuje šabat všech šabatů Vše je zaměřeno na pokání, materiální záležitosti jsou redukovány jen na to nejnutnější Postí se všichni Židé Půst se týká: Jídla a pití Mytí Parfémování a kosmetiky Kožené obuvi Pohlavního styku
Od půstu jsou osvobozeni: Nemocný člověk, jehož zdravotní stav by se mohl postem zhoršit, může sníst malé množství jídla, ale jen na radu lékaře a po rozmluvě s rabínem! Totéž platí i pro ženu, která právě porodila (tři dny po porodu je pro ni půst přísně zakázán!) Čtvrtý až sedmý den po porodu může žena jíst nebo se postit vždy podle názoru ošetřujícího lékaře. Těhotné a kojící se musí postit po celou dobu Jóm kipur. Děti jsou osvobozeni až do věku náboženské plnoletosti (chlapci do 13 a dívky do 12 let) od postu osvobozeny, i když je chvályhodné, zkusí-li se postit alespoň několik hodin.
Nemoc a smrt Judaismus učí, že člověk v nemoci a ve smrti nesmí zůstat opuštěn. Pečují o něj kroměčlenů rodiny i členové tzv. pohřebního bratrstva chevra kadiša, kteří také pomáhají pozůstalým, vdovám, sirotkům a chudým. Především se však starají o poslední věci člověka spojené s rituální očistou mrtvého a samotným pohřbem. K jejich dalším aktivitám patří vybírání peněz či milodarů cdaka, které podle nutnosti rozdělují mezi potřebné. Židé si velmi váží zdraví, vychází zdravotníkům vstříc. Pouze při šabatu (od pátečního do sobotního západu slunce) a v době hlavních židovských svátků mohou odmítnout hospitalizaci a lékařské zákroky, pokud nejsou nezbytné pro záchranu života.
V době umírání a smrti nesmíčlověk zůstat sám. Potřebuje u sebe mít ty nejbližší, obvykle rodinu. Umírající se má vyzpovídat, vyznat ze svých hříchů (v hebrejštině viduj) a opustit svět se slovy šma Jizra el (slyš, Izraeli). V současné době se to podaří jen málokomu. Žid se má připravit na smrt v plném vědomí. O duchovní potřeby umírajícího se stará pohřební bratrstvo (v hebrejštině chevra kadiša) - skupina zbožných a čestných mužů a žen. Židé odmítají pohřeb žehem, vyžadují pohřeb do země. Pohřeb má být zpravidla uskutečněn ještě v den úmrtí nebo druhý den po smrti. Výjimku tvoří následují šabat nebo jiný svátek.
Pohřební zvyky U židů se o pohřbívání stará (nebo starala) organizace Chevra kadiša (v překladu Svaté bratrstvo), jejichž náplní existence byla rovněž péče o pozůstalé. Byla založena v Praze (rabim Jehudou Löwem ben Becalelem ) v 17. století, zanikla však v důsledku druhé světové války. Stykem s mrtvolou je člověk na sedm dní znečištěn, takže nemůže navštěvovat modlitebnu. Očištění těla (rituál se jmenuje TAHARA) probíhá v místnosti, kde je zapálena svíce, tělo leží nohama směrem ke dveřím. Při obřadu je zakázáno jíst, pít a kouřit, účastnící se smí bavit pouze o věcech, souvisejících s taharou. Všechny náplasti mohou být odstraněny pouze tehdy, pokud tělu nehrozí sebemenší poškození. Pakliže je tělo přece jen poškozeno, zemřelý je požádán o odpuštění. Tělo je omyto vodou s mýdlem stejným způsobem, jako u muslimů. Tělo je však zakryto celé a zvedá se pouze látka nad omývanou částí. Tělo se nikdy nesmí otočit na břicho. Očištěná těla mužů se noří do rituální lázně. Zemřelý je obléknut do pohřebního rubáše. Ten je bílý, bez kapes a ozdob. Pod hlavu je nebožtíkovi vložen sáček s izraelskou zeminou. Nakonec je tělo zavinuto do prostěradla a uloženo do prosté dřevěné rakve (rovněž bez ozdob). Rakev je uložena do hrobu, který je vyhlouben tak, aby nohy směřovaly k Izraeli. Nejpozději k ročnímu výročí úmrtí je nad hrobem vztyčen náhrobek. K němu se nepokládají květiny, ale na jeho horní obrubu se pokládají kamínky. Smuteční hosté házejí do hrobu po třech lopatkách hlíny. Lopatka se nepředává z ruky do ruky, ale pokládá se na zem, aby každý svým sehnutím vzdal zemřelému úctu.
Péče o tyto klienty v nemocnici Žid nesmí být v době nemoci a smrti opuštěn. Židé vyhledávají kvalifikovanou zdravotnickou péči a většinou vycházejí zdravotníkům vstříc. Mohou v období svátku a o sabatu odmítnout hospitalizaci nebo lékařský zákrok. Souhlasí jen v případě ohrožení života Mohou přijímat transfuzi, vakcíny, léky a může být u nich provedena biopsie i amputace. U ortodoxních Židů je nutné zajistit navrácení amputované končetiny nebo odebraného orgánu nemocnému, protože tělo musí být pohřbeno do země kompletně. Pro ortodoxní Židy je nepřijatelné dárcovství orgánů. Liberální a konzervativní judaismus souhlasí s pitvou za podmínky, že nebudou odebrány žádné orgány a části těla. Židé odmítají pohřeb žehem, preferují pohřbívání do země.
Židé většinou mluvířečí té země, ve které žijí. Styl oblékání a úprava zevnějšku (vousy, vlasy) - ortodoxní Na 1.místo ve svém životě staví rodinu a zdraví. Žid není nikdy sám díky modlitbě, která je pro něj oporou a spojením s Bohem. Pouze tehdy, pokud svůj stav již psychicky nezvládá, přichází na řadu opora z rodiny, ŽOP apod. Modlitby vykonávají zpravidla muži, ale i ženy, záleží na směru judaismu. Modlí se 3 denně, z toho je nedůležitější ranní modlitba, při které používají modlitební řemínky a další pomůcky jarmulku a talit. Běžné úkony života provázejí kromě modliteb také požehnání, která se pronášejí nejčastěji nad jídlem. Jsou kulturně velmi přizpůsobiví, ale svou kulturu si dokáží uchovat a uchránit uvnitř rodiny, obce Židé neuznávají pojem rasa. Důležité znát židovské svátky a zvyklosti Židé mají jiný kalendář a kalendářní rok.
Zdraví je pro klienta důležité, o svoje zdraví pečují a o svůj zdravotní stav se zajímají, v případě ohrožení života je porušení Tóry nutností Jsou velmi vzdělaní a výchova a vzdělání je pro Židy velmi důležitá Nutno respektovat stud a soukromí klienta Nutno respektovat odlišnosti v oblasti hygieny mikve, zejména u žen po menstruaci a po porodu Nutno respektovat pravidla kašrutu pravidla košer stravování, kontaktovat ŽOP a spolupracovat s ní, v případě potřeby (košer strava pro klienta, pohřeb apod.) Zoufalství a sebevražedné jednání není v souladu s vírou Největší sociální oporou klienta je rodina, následuje rabín a Židovská obec Nutno respektovat odlišnosti v souvislosti s umíráním a smrtí klienta Židovského vyznání Nutno znát zásady péče o mrtvé tělo K/P židovského vyznání pohřební bratrstvo (zajišťuje Židovská obec) tělo musí být co nejdříve pohřbeno a musí být celé, nesmí chybět žádný orgán ani končetina
Zdroj literatury: JÍLKOVÁ, V. Specifika ošetřovatelské péče u klientů židovského vyznání. Diplomová práce, 2009, JU v Českých Budějovicích. Vedoucí Nováková, D. Judaismus [online]. [cit. 2010-10-10] Dostupné z www: http://cs.wikipedia.org/wiki/judaismus Co by měl každý vědět o židovství, Praha, Vyšehrad, 1998. Judaismus a zvířata (online), 2004 (cit. 2005-04-17). Dostupné z http://www.animalrights.webz.cz Judaismus. Časopis 100+1, číslo vydání 18/2000 ze dne 31. srpen 2000. Judaismus & křesťanství ve zkratce (online), 2004, (c) 1998-2004 Xpress (cit. 2005-03-22). Dostupné z http://press.xko.cz KOZIEROVÁ B., ERBOVÁ G. Ošetrovateĺstvo 1 a 2. Martin: Osveta, 1991. str. 1474. ISBN: 80-217-0528-0. KUNETKA, František. "Budeš se radovat před hospodinem, svým Bohem" (DT 16,11) - židovský rok a jeho svátky. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 2000. STEMBERGER, Günter. Talmud a midraš - úvod do rabínské literatury. Praha: Vyšehrad, 1999. STRNADEL, Z. Pohřební zvyky napříč monoteistickými náboženstvími: křesťanství, judaismus a islám (online). c 2004, (cit. 2005-03-07). Dostupné z http://www2.fss.muni.cz/stisk VOJTÍŠEK, Z. Encyklopedie náboženských směrů v České republice. Praha: Portál, 2004. 462 s. ISBN: 80-7178-798-1 UMLAUF, V. Historie judaismu (online). c 2004 (cit. 2005-03-17). Dostupné z http://www.umlaufoviny.com
Děkuji za pozornost Pavla.Kudlova@seznam.cz