Vyjádření. k žádosti o vydání integrovaného povolení společnosti OVUS podnik živočišné výroby, spol. s r. o.

Vyjádření k žádosti o vydání integrovaného povolení společnosti OVUS podnik živočišné výroby, spol. s r. o. V Praze, 9.11.2006

Zadavatel: Krajský úřad Středočeského kraje Odbor životního prostředí a zemědělství Zborovská 11, 150 21 Praha 5 IČ: 70 89 10 95 Kontakt: posta@kr-s.cz Zpracovatel: CENIA, česká informační agentura životního prostředí Úsek pro agenturní činnosti Kodaňská 10, 100 10 Praha 10 IČ: 45 24 91 30 Kontakt: info@cenia.cz, 267 225 232 Č.j.: 9098/CEN/06 Schválil: RNDr. Jan Prášek, ředitel úseku pro agenturní činnosti Kontroloval: Odborný garant: Bc. Jiří Valta, vedoucí oddělení centrum BAT Ing. Jaroslava Malířová Vypracovala: Bc. Jana Hlubučková, s využitím externí spolupráce Archivní výtisk č. 1 CENIA, česká informační agentura životního prostředí, 2006

Obsah 1. PŘEDMĚT VYJÁDŘENÍ...4 1.1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PROVOZOVATELE ZAŘÍZENÍ... 4 1.2 POPIS ZAŘÍZENÍ A PŘÍMO SPOJENÝCH ČINNOSTÍ... 4 2. STANOVISKO K ŽÁDOSTI...9 3. NÁVRH ZÁVAZNÝCH PODMÍNEK PROVOZU PODLE 13 ODST. 4 ZÁKONA Č. 76/2002 SB...10 3.1 EMISNÍ LIMITY, OPATŘENÍ NA OCHRANU OVZDUŠÍ, VODY A PROTI HLUKU A SOUVISEJÍCÍ MONITORING... 10 3.2 OPATŘENÍ K VYLOUČENÍ RIZIK MOŽNÉHO ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A OHROŽOVÁNÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA POCHÁZEJÍCÍCH ZE ZAŘÍZENÍ PO UKONČENÍ JEHO ČINNOSTI... 13 3.3 PODMÍNKY PŘI NAKLÁDÁNÍ S ODPADY... 14 3.4 PODMÍNKY ZAJIŠŤUJÍCÍ OCHRANU ZDRAVÍ ČLOVĚKA, ZVÍŘAT A OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ... 14 3.5 PODMÍNKY PRO HOSPODÁRNÉ VYUŽÍVÁNÍ SUROVIN A ENERGIE... 14 3.6 OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ HAVÁRIÍM... 15 3.7 OPATŘENÍ PRO PROVOZ TÝKAJÍCÍ SE SITUACÍ ODLIŠNÝCH OD PODMÍNEK BĚŽNÉHO PROVOZU, PŘI KTERÝCH MŮŽE VZNIKNOUT NEBEZPEČÍ OHROŽENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ NEBO ZDRAVÍ ČLOVĚKA... 15 3.8 ZPŮSOB MONITOROVÁNÍ EMISÍ A PŘENOSŮ, PŘÍPADNĚ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ (METODIKA MĚŘENÍ, FREKVENCE, VEDENÍ ZÁZNAMŮ)... 15 3.9 OPATŘENÍ K MINIMALIZACI DÁLKOVÉHO PŘEMISŤOVÁNÍ ZNEČIŠTĚNÍ A K ZAJIŠTĚNÍ VYSOKÉ ÚROVNĚ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ JAKO CELKU... 15 3.10 POSTUP VYHODNOCOVÁNÍ PLNĚNÍ PODMÍNEK INTEGROVANÉHO POVOLENÍ... 15 3.11 DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY OCHRANY ZDRAVÍ ČLOVĚKA A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ S OHLEDEM NA MÍSTNÍ PODMÍNKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A TECHNICKOU CHARAKTERISTIKU ZAŘÍZENÍ... 15 3.11.1 EIA PODMÍNKY PROVOZU... 16 3.12 OSTATNÍ PODMÍNKY... 16 4. VYPOŘÁDÁNÍ SE STANOVISKY A PŘIPOMÍNKAMI ÚČASTNÍKŮ ŘÍZENÍ...16 5. POROVNÁNÍ S NEJLEPŠÍMI DOSTUPNÝMI TECHNIKAMI (BAT)...18 5.1 DOKUMENTY POUŽITÉ K POROVNÁNÍ ZAŘÍZENÍ S BAT... 18 5.2 POROVNÁNÍ PODLE REFERENČNÍHO DOKUMENTU BREF... 18 5.3 SOUHRNNÉ POROVNÁNÍ S BAT... 20 6. ODŮVODNĚNÍ STANOVISKA K ŽÁDOSTI...22 7. SEZNAM ZKRATEK A LEGISLATIVY...22

1. Předmět vyjádření. 1.1 Identifikační údaje provozovatele zařízení Název zařízení: Provozovatel zařízení: Adresa sídla: Závod chovu drůbeže Těhul OVUS - podnik živočišné výroby, spol. s r.o. 274 80 Slaný IČ: 47 54 98 66 Průmyslové činnosti dle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb.: Druh žádosti: Umístění zařízení: 6.6. a) Žádost podle 42 zákona č. 76/2002 Sb. Kraj Středočeský, k.ú. Kvíc LV č. 3446 a k.ú. Hrdlív LV č. 208 viz příloha č. 1. 1.2 Popis zařízení a přímo spojených činností a) Technické a technologické jednotky podle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. Celková projektovaná kapacita je 398 600 ks drůbeže. Chov nosnic s produkcí konzumních vajec je realizovaná celkem ve 12 halách a odchov kuřic v 6 halách. Jednotlivé kapacity hal jsou následující: Haly chovu nosnic č. 1, 2, 5, 7 20 400 ks, haly č. 3, 10, 11, 12 15 750 ks, haly č. 4, 6, 8, 9 21 000 ks. Celkem 228 600 ks. Haly odchovu kuřic č. 01, 02, 04, 05 a 06 28 000 ks a hala č. 03 30 000 ks. Celkem 170 000 ks. Kapacita byla snížena z původních 446 800 ks na základě požadavků EU na Welfare zvířat (směrnice č.74/99 EC z 19. července 1999 (dle požadavku směrnice EU podlahová plocha na 1ks nosnice min. 550 cm 2 ) b) Technické a technologické jednotky mimo rámec přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. Administrativní budova zděná budova je součástí areálu a jsou v ní umístěny kanceláře a sociální zařízení. Kotelna a sklad LTO zděná budova, v samostatné místnosti je sklad LTO. Jedná se o parní kotelnu II. kategorie, topné médium je zemní plyn. V provozu jsou dva kotle s výkonem 3 320 kw, jeden kotel je na LTO a slouží jako záložní. Centrální kotelna slouží k vytápění ostatních provozních celků (administrativní budova, třídírny, expedice, dílny, melanžárny, vrátnice, sociálních zařízení). Haly nosnic nejsou vytápěny. Haly odchoven kuřic jsou vytápěny rozvodem páry. 4

Ve skladu LTO jsou umístěny 2 ocelové ležaté nádrže o obsahu 50 m 3, uložené na podstavcích v nepropustných jímkách. LTO slouží jako náhradní palivový zdroj. Vlastní havarijní vana umožňuje pojmout celý obsah nádrže bez nebezpečí vsaku do okolních vrstev. Třídička skořápkových vajec konzumní vejce jsou pomocí centrálního dopravníku dopravována do třídírny vajec, kde jsou vejce jakostně a váhově tříděna a balena do spotřebitelských a skupinových obalů. Následně jsou expedována odběratelům. Výrobna vaječné melanže (chlazené, nepasterované), mezisklad vajec, sklad melanže výrobna vaječné melanže se nachází v budově expedice. Melanž se plní do nerezových obalů a ihned po vytlučení se ošetří rychlým zchlazením na teplotu nižší než 4 C v chladírenském zařízení. Sestava: rozvaděč, agregát JME-M-28 a výparník MUC 520R+E. Celá jednotka je řízena elektronickým systémem, který zajišťuje její automatický provoz. Je použito ekologické chladivo R 404 A odpovídající Montrealskému protokolu. Sklad obalů samostatná místnost v budově expedice vajec. Sklad je určen k centrálnímu skladování spotřebitelských a skupinových obalů. Sklad vajec tříděných centrální klimatizovaný sklad tvoří samostatná místnost v budově třídírny vajec. Sklad slouží ke skladování vajec v obalech před následnou expedicí odběratelům. Podmínky skladování zajišťuje plně klimatizace. Sklad vajec netříděných klimatizovaný sklad tvoří samostatná místnost v budově třídírny vajec. Sklad slouží pro příjem vajec od externích dodavatelů. Náhradní zdroj elektrické energie samostatná přízemní zděná budova, ve které je dieselagregát typu 6S 275 ČKD Praha o výkonu 608 kwa. Agregát je osazen čtyřdobým naftovým motorem. Olej pro mazání motoru je v provozní nádrži o obsahu 600 l, která je umístěna v jámě před motorem. Pod motorem je záchytná jímka pro případ úniku ropných látek. Ve vedlejší místnosti je také umístěna rezervní nádrž na naftu o obsahu 1 000 l, která je vybavena záchytnou jímkou pro případ úniku s možností pojmout až 1 500 l uniklé nafty. Kafilerní box zděný přízemní objekt, který je odkanalizovaný do jímky. Objekt slouží k dočasnému uložení kadáverů do příjezdu kafilerního vozu, což je v letním období 3 x týdně. Nakládka a odvoz jsou realizovány z rampy vně závodu. Váha váha je umístěna mezi vjezdem do areálu a budovou vrátnice. Mostní váha Balanta, váživost do 25 t, zapuštěná do vybetonované odkanalizované jímky o hloubce 135 cm. Ocelová konstrukce s ocelovou celoplošnou vážnou plochou. Váha je zastřešená a slouží ke kontrole dodavatelsko odběratelských vztahů (krmivo, jateční drůbež, odpady). Sklad olejů plechová buňka o rozměrech 3 x 3 x 3 m, zaručující dostatečné odvětrávání. Sklad je zabezpečen uzamykatelnými železnými dveřmi. Slouží ke skladování motorového, hydraulického, převodového oleje a odpadního oleje. Oleje jsou skladovány v kovových sudech o obsahu 200 litrů, umístěných na vyvýšených roštech, pod kterými je záchytná vana. Celkem jsou skladovány 3 sudy s mazivem a 2 sudy s vyjetým olejem. Odpadní olej je předáván jako NO. Vodárna zděná přízemní budova, rozdělená na dvě části. V jedné místnosti jsou 4 zásobníky pitné vody o obsahu á 25 m 3. V přední části jsou 3 tlakové nádoby o objemu 5

1 m 3. Voda z provozních zásobníků je přečerpávána 2 ponornými čerpadly do tlakových nádob a odtud se voda rozvádí do celého areálu závodu. Zásobníky jsou napájeny z veřejného vodovodního řadu. Dílna a garáže zděná přízemní budova stavebně rozdělena na 2 části, dílnu a tři dvojgaráže. V dílně se provádějí dílčí opravárenské činnosti jako sváření, opravy strojního a technologického zařízení. Garáže slouží k parkování vozidel (AVIA 2x, VZV, traktor) a obytných přívěsů. c) Přímo spojené činnosti Ustájení drůbeže chov nosnic: hala č. 1 12 Tříetážové a čtyřetážové klecové zařízení, počet baterií v hale 5, počet modulů v jedné baterii u technologie NDR 32 ks, u technologie MBD 68 ks. chov kuřic: hala č. 01 06 Dvouetážové a tříetážové klecové zařízení, počet baterií v hale 4 ks, počet modulů v jedné baterii 68 ks. Technologie krmení krmení je plně automatizované ve všech výrobních halách. Jako krmivo se používají kompletní krmné směsi. Směsi jsou zkrmovány v suchém stavu. Krmné zařízení je tvořeno zásobníky krmiva umístěnými mimo haly na betonových základech. Každá hala má dva zásobníky krmných směsí. Krmení je automaticky přepravováno šnekovými dopravníky ze sil do haly a řetězovým oběžným systémem probíhá automatické zakrmování 6 x denně. Plnění zásobníků se provádí pneumaticky z dopravního prostředku dodavatele krmných směsí. Technologie napájení napájení je řešeno kapátkovými napáječkami. V halách odchoven kuřat jsou trubky napojeny v předním díle PVC hadicí na tlakové regulátory, které zajišťují potřebný napájecí tlak vody. Napájecí systém je u každé haly nosnic vybaven vodoměrem, filtrem a medikátorem. Používá se pitná z vodovodního řadu. Ventilace výrobní haly jsou celoročně větrány podtlakovým ventilačním systémem s nuceným odvodem a přirozeným přívodem vzduchu. Na všech halách je instalován stejný typ ventilátorů LAN W 630, výkon 0,8 kw, 1 000 m 2 /h. Chod ventilátorů je řízen automaticky regulačním čidlem v závislosti na vnitřní teplotě. V bočních stěnách hal jsou nasávací otvory pro přívod vzduchu. Počet výduchů s ventilátory na halu (průměr 630 mm, průřez 31 dm 2 ): hala č. 3, 10, 11, 12 18 ks, hala č. 4, 6, 8, 9 21 ks, hala č. 1, 2, 5, 7 po 24 ks, hala č. 01 06 po 18 ks Osvit ve všech výrobních halách jsou žárovková svítidla, umístěná na stropě nad uličkami. Pouze v halách č. 04 a 05 jsou svítidla v chovném prostoru zavěšena na nosných lanech nad horní etáží. Ve všech halách jsou elektrické spínací hodiny, kterými se reguluje světelný režim. V ostatních objektech je zářivkové osvětlení. Vytápění výrobní haly pro nosnice nejsou v běžném provozu vytápěny. Vytápění odchoven kuřic je rozvodem páry z centrální kotelny. Ostatní objekty jsou vytápěny z centrální plynové parní kotelny. Palivem je zemní plyn. V kotelně jsou instalovány 3 kotle ( K1, K2, K3 ), kotel K1 není v provozu, slouží pouze pro případ změny paliva na LTO. Kotle K2 a K3 jsou používány k vytápění střídavě, v chodu vždy jen jeden kotel. Spaliny odcházejí do komínů a odtud do ovzduší. Každý kotel vlastní komín vysoký 6 m. 6

K1 typ kotle S-60 Slatina Brno, výkon 1 320 kw, účinnost 75 %. K2 typ kotle VSK 1000 Slatina Brno, výkon 1 160 kw, účinnost 88 %. K3 typ kotle VSK 1000 Slatina Brno, výkon 1 160 kw, účinnost 88 %. Naskladnění drůbeže po zajištění vhodného mikroklimatu v hale jsou ručně naskladňovány jednodenní kuřata do klecí. Kuřata se nakupují od dodavatelů ze zemí EU. Z areálu odchoven kuřat jsou kuřice převáženy ve stáří 17 18 týdnů v transportních bednách do hal pro nosnice. Z přepravních boxů jsou ručně za dodržení veterinárních požadavků naskladňovány do klecí. U nosnic kapacitu určuje welfare zvířat (dle norem EU). Tento požadavek na welfare zvířat je splněn. Vyskladnění drůbeže kuřice se ručně vybírají z klecí a dávají do transportních beden po 15 ks. Následuje přesun do snáškových hal nosnic v areálu. Vyskladnění nosnic po snáškovém cyklu se provádí ručně, výběrem z klecí do přepravek. Nosnice jsou převáženy smluvními dopravními prostředky na porážku. Část těchto vynesených nosnic je prodána drobným chovatelům. Vyskladňování drůbeže probíhá za veterinárního dohledu a při dodržování veterinárních požadavků EU norem. Vyskladnění vajec z hal centrální sběr vejce se elevátory vynášejí na centrální dopravní pás, který ústí do centrální třídírny vajec. Délka centrálního dopravníku od hal č. 1 až 6 je 215 m, od hal č. 7 až 12 je délka 208 m. Odkliz trusu v trusném prostoru každé etáže je umístěn nekonečný pás, trus propadající přes podlahu je dopravován k zadním dílům. Dále je vynášen vně haly přímo na valník nebo kontejner. Z každé haly se trus se vyklízí 3x týdně a obsahuje cca 35 40 % sušiny. Trus se ihned po naplnění kontejneru každý den odváží odběratelům, se kterými jsou uzavřeny řádné smlouvy. Na farmě se neskladuje. Desinfekce, dezinsekce, deratizace a dezodorizace stájí po každém turnusu jsou výrobní haly vyčištěny (tlakovou vodou pomocí WAP čerpadel) a veterinárně asanovány. Desinfekci provádí externí firma. Po skončení DDD se provede ověření účinnosti celého postupu očisty vyhodnocením mikrobiologického vyšetření stěrů ze stanovených ploch. Odkliz kadáverů při pracovní směně jsou uhynulá zvířata ručně (za dodržení základních hygienických předpisů a za použití základních ochranných pomůcek) odklízena do uzavřených a nepropustných plastových nádob (popelnice), které jsou odváženy do kafilerního boxu. Z kafilérního boxu jsou 2 3x týdně předávány oprávněné osobě k odvozu a likvidaci. Třídění vajec vizuální třídění vajec (špinavých, s porušenou skořápkou) v halách a po naskladnění na pás před vstupem do prosvětlovací kabiny provádí ošetřovatelky na halách a obsluha třídicího stroje. Následně se vejce za chodu třídícího stroje prosvěcují a tak se zjišťují případné vady v jejich vnitřní jakosti, které jsou uvedeny v ČSN 57 2109. Vejce, která nevyhovují této normě jsou vyřazována jako odpad. Likvidaci odpadu provádí oprávněná firma. Požadavky na jakost, hmotnostní třídění, balení, dodávání a prodej slepičích skořápkových vajec, určených pro přímou spotřebu jsou specifikovány v ČSN 57 2109, v ČSN 56 960 a v Nařízení rady (ES) 1907/90 a 2295/2003. Podle výše uvedených předpisů se slepičí vejce, která se jakostně a hmotnostně třídí a řadí do třídy jakosti A jako čerstvá vejce. Vejce se třídí v třídírně schválené krajskou veterinární správou. Vejce určená pro výrobu vaječných výrobků se nemusí hmotnostně třídit a řadí se do jakostní třídy B. 7

Vejce, která neodpovídají všem jakostním znakům, tj. vejce s porušenou skořápkou, deformovaná nebo výjimečné hmotnosti jsou použitá k výrobě melanže. Balení a značení vajec tříděná čerstvá vejce se označují a balí podle jakostních tříd a skupin do proložek nebo malospotřebitelských obalů. Obaly jsou určeny k jednorázovému použití. Do tržní sítě jsou dodávány ve skupinovém balení, tj. kartony, nebo na paletách s přebalem plastikové fólie. Způsob značení je dán ČSN 57 2109, vyhláškou č. 264/2003 Sb. a Nařízením Rady (ES) č. 2295/2003. Značení se provádí na skořápce písmenem, hmotnostní skupinou a kódem, který uvádí způsob chovu, stát původu vajec a registrační číslo hospodářství. Na obalu jsou uvedeny další údaje, týkající se kvality a dohledatelnosti původu vajec. Skladování vajec tříděná vejce se před distribucí skladují v centrálním klimatizovaném skladu. Klimatizace se udržuje na hodnotách 15 C teplota a max. vlhkost 75 %. Měření teploty registračním teploměrem 1x za hodinu a měření relativní vlhkosti nástěnným vlhkoměrem 1x za 12 hodin provádí vedoucí třídírny. Nevytříděná vejce (nakoupená od externích dodavatelů) se skladují v klimatizovaném skladu netříděných vajec, na který platí ovládací opatření a sledování jako na sklad tříděných vajec. Výroba melanže výtluk, plnění do obalů, skladování a odstranění vadných vajec a skořápek vaječná melanž se vyrábí ručním vytlučením skořápkových vajec následnou homogenizací a chlazením ve formě kapalné, nepasterované, chlazené. Podniku bylo uděleno povolení k prodeji nepasterované melanže k dalšímu tepelnému ošetření do tepelně zpracovaných výrobků. Výroba vaječné melanže probíhá takto: rychlý přesun vajec od třídičky do meziskladu, vejce se vybalují v prostoru odděleném od vytloukárny. Výtluk se provádí za přísných hygienických podmínek (oddělení špinavé části provozu, kterou představuje přísun skořápkových vajec a vlastního prostoru výtluku). Melanž se plní do nerezových obalů a ihned po vytlučení se ošetří rychlým zchlazením na teplotu nižší než 4 C v chladírenském zařízení. Výrobek je dodáván k dalšímu tepelnému zpracování do pekáren a cukráren. Vaječné obsahy jsou baleny a označeny etiketou. Distribuce vajec distribuce se provádí bez přerušení chladírenského řetězce, tj. v chlazených nebo izotermních vozech. Nesmí být překročena teplota 18 C, do 24 h smí být teplota nižší než 5 C. Převážná část se distribuuje vlastními dopravními prostředky odběratele. Očista hal a objektů po skončení reprodukčního cyklu je provedena komplexní očista objektů, jejich okolí i jednotlivých částí technologického vybavení.vlastní očista probíhá se zřetelem na charakter příslušného úseku nebo materiálu i s ohledem na funkční vlastnosti daného zařízení (ometání, otírání, mytí, postřik, čištění tlakovou vodou). Součástí hrubé očisty je odstranění zbytků trusu, biologického materiálu, prachu a jiného nepořádku nejen z výrobních hal, ale z celého provozu. Příprava provozu před novým cyklem je důsledně monitorována. Průběžně jsou zametány a uklízeny prostory ve stáji, spojovacích chodbách a dalších objektech. Opravy, údržba je prováděna pravidelná kontrola, údržba a drobné opravy techniky, vybavení a technologie tak, aby se zabezpečila jejich správná a bezporuchová činnost. Tyto práce provádějí oprávnění zaměstnanci, kteří jsou seznámeni s návody k použití a jsou řádně proškoleni. Složitější opravy jsou zajištěny subdodavatelsky. 8

Vnitropodniková doprava zajišťuje vnitropodnikové služby distribuci vajec, dovoz materiálu, svozy kadáverů do kafilérního boxu, úklidové práce, přesuny drůbeže, odvozy odpadů a údržbu travních porostů. Nakládání s pevnými odpady největší množství odpadu tvoří odpad z kanceláři, odpad z travních porostů, terénních úprav a odpad z obalového materiálu. Na závodě se odpad separuje. Odpad je shromažďován v kontejnerech a nádobách k tomuto účelu určených. Nakládání s odpadními vodami voda z očisty hal se shromažďuje v kanále pod trusným dopravníkem. Splašková voda z mytí, sprchování, WC se shromažďuje v odpadních jímkách. Odpadní vody jsou skladovány odděleně a vyváženy vozidly CAS na určená místa (komposty, pole). 2. Stanovisko k žádosti Na základě Vašeho požadavku, č.j. 6289-56173/2006/OŽP/5-Šp, ze dne 15.8.2006, jsme posoudili žádost o vydání integrovaného povolení společnosti OVUS podnik živočišné výroby, spol. s r.o., závod chovu drůbeže Těhul, která byla doručena dne 21.8.2006. Doporučujeme vydat integrované povolení za níže navržených závazných podmínek provozu zařízení. 9

3. Návrh závazných podmínek provozu podle 13 odst. 4 zákona č. 76/2002 Sb. 3.1 Emisní limity, opatření na ochranu ovzduší, vody a proti hluku a související monitoring 3.1.1 Ovzduší Zvláště velký zdroj znečišťování ovzduší projektovaná kapacita zařízení je 398 600 ks nosnic a kuřic. Tabulka 3.1.1.1 Návrh emisních limitů Emisní zdroj Zařízení chovu nosnic a kuřic Znečišťující látka amoniak pachové látky * Po dobu plnění plánu správné zemědělské praxe se neměří Emisní limit v mg. m -3 vztaženo na normální stavové podmínky a suchý plyn Při hmotnostním toku emisí zneč. látky vyšším než 500 g. h -1 nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 50 mg. m -3 v odpadním plynu. Bude postupováno v souladu s platnou legislativou v době měření Četnost měření * * Poznámka: Provozovatel provedl měření emisí amoniaku v roce 2004 a 2005 vždy u jedné haly kuřic a jedné haly nosnic. Zařízení je schopné plnit emisní limity pro amoniak. Provozovatel předložil provozní řád zvláště velkého zdroje znečišťování ovzduší, který byl schválen rozhodnutím KÚ Středočeského kraje, č.j. 6321-OD-33845/03-Mh, ze dne 20.8.2003 a plán zavedení zásad správné zemědělské praxe, který byl schválen rozhodnutím KÚ Středočeského kraje, č.j. 14757/05-OD-146616/05/OŽP-Mh, ze dne 5.12.2005. Dle plánu zavedení ZSZP je aplikována ověřená snižující technologie krmení s přídavkem biotechnologického přípravku BIOSTRONG. Drůbeží trus není skladován ani aplikován na vlastní pozemky. Upozorňujeme, že 1.8.2006 nabyla účinnosti vyhláška č. 362/2006 Sb. a vyhláška č. 363/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 356/2002 Sb. Vyhláška číslo 363/2006 Sb., ruší emisní limity pro pachové látky. Dále ruší přílohu č. 8 vyhlášky č. 356/2002 Sb., seznam zařízení na které se vztahuje povinnost měření pachových látek. Nově již zemědělská zařízení v příloze k vyhlášce č. 362/2006 Sb. uvedena jako stacionární zdroj, u kterých se stanovuje koncentrace pachových látek nejsou. Stále je však v platnosti nařízení vlády č. 353/2002 Sb., kterým je stanoven specifický emisní limit pro všechny zemědělské zdroje znečišťování. 10

Střední zdroje znečišťování ovzduší 2 kotle na zemní plyn, 1 kotel na LTO Tabulka 3.1.1.2 Návrh emisních limitů Emisní zdroj Kotel na LTO (1,32 MW) Kotle na zemní plyn (2 x 1,16 MW) Znečišťující látka NO x 500 CO 175 TZL 100 Referenční obsah kyslíku 3 % NO x 200 CO 100 Referenční obsah kyslíku 3 % Emisní limit v mg. m -3 vztaženo na normální stavové podmínky a suchý plyn Četnost měření 1 x za 3 roky 1 x za 3 roky Monitoring: Provádět u kotlů K2 a K3 (výkon 2 x 1,160 MW) jednorázové měření NO x a CO 1 x za 3 roky podle 9 odst. 4 a přílohy č. 4 bod 1.1.4 k nařízení vlády č. 352/2002 Sb. U kotle K1 (výkon 1,32 MW na LTO) provádět jednorázové měření NO x, CO a TZL 1 x za 3 roky podle 9 odst. 4 a přílohy č. 4 bod 1.1.4 k nařízení vlády č. 352/2002 Sb. LTO se zaručeným obsahem síry v palivo do 1 % hm. Poznámka: Byl předložen protokol z autorizovaného měření ze dne 4.11.2004 dvou kotlů K2 a K3 (viz. příloha č. 12 žádosti). Kotel K1 je dle žádosti mimo provoz a využíván pouze při přechodu na palivo LTO. Upozorňujeme, že kotel musí být odstaven. V případě, že je stále využíván i když nepravidelně, musí být prováděno měření emisí. Malý zdroj znečišťování ovzduší náhradní zdroj elektrické energie o výkonu 630 kw Monitoring: Provádět měření množství vypouštěných látek a kontrolu účinnosti spalování u malých zdrojů znečišťování ovzduší 1 x za 2 roky a kontrolu stavu spalinových cest 1 x za 6 měsíců. Emisní limity se nestanovují. Poznámka: Součástí žádosti nebyl protokol z autorizovaného měření náhradního zdroje elektrické energie. Návrh závazných podmínek: 1) Plnit provozní řád a plán zavedení zásad správné zemědělské praxe. 2) Používat ověřenou snižující technologii pro stájové prostředí krmení nebo napájení biotechnologickými přípravky, která sníží emise amoniaku minimálně o 40 % podle přílohy č. 2 k nařízení vlády č. 353/2002 Sb. 11

3) Drůbeží trus po ukončení vyskladnění z haly odvážet do 12 hodin z areálu farmy. 4) Vést provozní evidenci zdroje v rozsahu požadovaném ust. 22 a přílohou č. 9 vyhlášky č. 356/2002 Sb. Evidovat zástav (naskladnění, vyskladnění), manipulace s drůbežím trusem (manipulace, odvoz, skladování) a údaje o provozu dalších snižujících technologií (doklady o obsahu biotechnologických přípravků v krmivu). 5) Dodržovat emisní limity pro kotle na zemní plyn (střední zdroje znečišťování ovzduší) podle přílohy č. 4 bodu 1.1.4 nařízení vlády č. 352/2002 Sb. NO x 200 mg.m -3 a CO 100 mg. m -3. 1 x za 3 roky provádět měření podle 9 nařízení vlády č. 352/2002 Sb. 6) Dodržovat emisní limity pro kotel na LTO (střední zdroj znečišťování ovzduší) podle přílohy č. 4 bodu 1.1.3 nařízení vlády č. 352/2002 Sb. NO x 500 mg.m -3, CO - 175 mg. m -3 a 100 TZL mg. m -3. 1 x za 3 roky provádět měření podle 9 nařízení vlády č. 352/2002 Sb. 7) Plnit povinnosti provozovatele malého zdroje znečišťování ovzduší (náhradní zdroj elektrické energie, výkon 630 kw) podle ustanovení 12 zákona č. 86/2002 Sb. a provozovat ho v souladu s prováděcími právními předpisy. T: od data nabytí právní moci IP 3.1.2 Voda A. Odpadní voda Poznámka: Odpadní vody z mytí hal jsou jímány v bezodtoké jímce. Splaškové vody ze sociálních zařízení jsou jímány v bezodtoké jímce a vyváženy na zemědělské pozemky a komposty. V žádosti jsou doloženy protokoly o provedené kontrole těsnosti jímek viz. příloha č. 5. Doporučujeme upřesnit počty jímek na odpadní vody splaškové a na odpadní vody z mytí hal. ČIŽP upozorňujeme, že není možné odpadní vody splaškové vyvážet na pozemky a požaduje odvážet je k vyčištění na ČOV. 1) Nejméně 1 x za 6 měsíců kontrolovat sklady a skládky a nejméně 1 x za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, zkoušet těsnosti potrubí nebo nádrží určených pro skladování a prostředků pro dopravu zvlášť nebezpečných látek a nebezpečných látek, a v případě zjištění nedostatků bezodkladně provádět jejich včasné opravy; sklady musí být zabezpečeny nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod (viz. 38 odst. 9 písm. c) zákona č. 20/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách). 2) Odpadní vody splaškové předávat k vyčištění zásadně na ČOV podle platné smlouvy. T: od data nabytí právní moci IP B. Dešťová voda Poznámka: Neznečištěné dešťové vody ze střech objektů a zpevněných ploch jsou volně zasakovány. C. Podzemní vody Poznámka: Žadatel neodebírá podzemní vody. Provozovna je napojena na veřejný vodovod. Smlouva se společností Vodárny Kladno Mělník, akciová společnost je součástí příloh č. 16. 12

D. Ochrana vod Poznámka: Provozovatel předložil několik havarijních plánů pro zacházení se závadnými látkami, (viz. příloha č. 3). Dále bylo předloženo stanovisko Okresního úřadu Kladno, z července 2002. Doporučujeme plán k datu ústního jednání o žádosti přepracovat v souladu s vyhláškou č. 450/2005 Sb., která stanovuje náležitosti nakládání se závadnými látkami, náležitosti havarijního plánu a způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků. Vyhláška nabyla účinnosti dne 1.5.2006. Havarijní plán podle našeho názoru v tomto stavu není v souladu s vyhláškou č. 450/2005 Sb. (je ve formě několika dokumentů od str. 95 128 žádosti, chybí plánek se zakreslením míst, kde může dojít k havárii a umístění prostředků pro zdolávání). Na tuto skutečnost upozorňuje i ČIŽP. 3) Při provozu zařízení musí být učiněna taková opatření, aby závadné látky nevnikly do povrchových nebo podzemních vod ( 39 zákona č. 254/2001 Sb.). 4) Plochy, na kterých dochází k manipulaci se závadnými látkami, musí být odděleny od ostatních nekontaminovaných ploch a odkanalizovány do jímky. 5) Provozovat zařízení v souladu se schváleným havarijním plánem pro případ úniku vodě závadných látek. T: od data nabytí právní moci IP (podmínka č. 5 havarijní plán musí být nejprve přepracován) 3.1.3 Hluk, vibrace a neionizující záření Hluk Poznámka: Měření hluku nebylo provedeno. Podle nařízení vlády č. 148/2006 Sb. je nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru stanovena: pro denní dobu 50 db(a) a pro noční dobu 40 db(a). Vibrace, neionizující záření nerelevantní. 3.2 Opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti Poznámka: V případě ukončení provozu zařízení je nutno odstranit stávající technologii pro krmení, napájení a ventilaci. Z hal odstranit zbytky exkrementů a celý objekt dezinfikovat. Odpady budou shromážděny a předány oprávněné osobě. Nespotřebované provozní hmoty a pomocné chemické látky budou řízeně spotřebovány nebo předány k využití, případně k odstranění. Stavba může dále sloužit k jiným účelům. 1) Šest měsíců před plánovaným ukončením provozu předložit povolovacímu orgánu plán postupu ukončení provozu. T: od data nabytí právní moci IP 13

3.3 Podmínky při nakládání s odpady Tabulka 3.3.1 Seznam nebezpečných odpadů Název Kat. č. Nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje 13 02 05 Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné 15 01 10* Olověné akumulátory 16 06 01 * Katalogové číslo 15 01 10 lze používat pouze se souhlasem k upuštění od třídění NO. Poznámka: Byl předložen souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady, vydaný MěÚ Slaný, č.j. ŽP2124/2003-Od-249.1-ST, ze dne 4.8.2003 (viz. příloha č. 2). Dále byla předložena žádost o udělení souhlasu k nakládání s NO, které jsou uvedeny v tabulce č. 3.3.1. Doporučujeme seznam rozšířit o všechny nebezpečné odpady, které by při činnosti mohly vzniknout (např. kat. č. 15 02 02* Absorpční činidla, filtrační materiály ((včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených, čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami)) a kat. č. 20 01 21 * Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť). Souhlas k nakládání s NO bude nahrazen v rámci řízení o vydání IP. Při ústním jednání doporučujeme projednat, zda je provozovatel zapojen do systému EKO-KOM. 1) S odpady nakládat dle požadavků zákona č. 185/2001 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek, zejména vést jejich přesnou evidenci se zaměřením na jejich množství a způsob nakládání. 2) Třídit komunální odpad na jeho využitelné složky, zejména papír, sklo a plast. 3) Odpady ze znečištěných obalů pod skupinou odpadů kat. č. 15 01 10 v souladu se zákonem třídit a předávat oprávněné osobě, přednostně k dalšímu využití. 4) Při nakládání s vedlejšími živočišnými produkty postupovat podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002, v platném znění. T: od data nabytí právní moci IP 3.4 Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka, zvířat a ochranu životního prostředí Poznámka: Bezpečnostní listy DDD prostředků jsou součástí přílohy č. 9 žádosti o vydání IP. 1) Revidovat znění bezpečnostních listů nebezpečných přípravků tak, aby odpovídaly současným legislativním požadavkům. 2) Dodržovat podmínky stanovené vyhláškou č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat a vyhláškou č. 191/2002 Sb. o technických požadavcích na stavby pro zemědělství. T: od data nabytí právní moci IP 3.5 Podmínky pro hospodárné využívání surovin a energie Nestanoveny. 14

3.6 Opatření pro předcházení haváriím Poznámka: Provozovatel má zpracovaný provozní řád pro zajištění veterinární péče v chovu drůbeže a dále předložil pohotovostní plán pro případ vzniku pseudomoru a ifluenzy drůbeže v okrese Kladno z roku 2000, revize 2003 (viz. příloha č. 3). Opatření pro případ havárie vodě závadným látkám jsou součástí kapitoly č. 3.1.2 D) Ochrana vod. 1) Pravidelně aktualizovat pohotovostní plán pro případ výskytu nákaz v chovu. T: od data nabytí právní moci IP 3.7 Opatření pro provoz týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu, při kterých může vzniknout nebezpečí ohrožení životního prostředí nebo zdraví člověka Viz kapitola 3.6 vyjádření. 3.8 Způsob monitorování emisí a přenosů, případně technických opatření (metodika měření, frekvence, vedení záznamů) Viz kapitola 3.1.1 a 3.1.2 vyjádření. 3.9 Opatření k minimalizaci dálkového přemisťování znečištění a k zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku Zařízení není zdrojem dálkového přemísťování znečištění. 3.10 Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení 1) Provozovatel zařízení je povinen podle příslušných právních předpisů vést evidenci údajů o plnění závazných podmínek provozu a předložit roční zprávu z monitoringu KÚ Středočeského kraje k 15. únoru běžného roku. 2) Plnit podmínky vyplývající z nařízení vlády č. 368/2003 Sb., o IRZ a dodržovat vyhlášku č. 572/2004 Sb., kterou se stanoví forma a způsob vedení evidence podkladů nezbytných pro ohlašování do IRZ. 3) Ohlásit plánovanou změnu zařízení. T: od data nabytí právní moci IP 3.11 Další zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí s ohledem na místní podmínky životního prostředí a technickou charakteristiku zařízení Nestanoveny. 15

3.11.1 EIA podmínky provozu Nestanoveny. 3.12 Ostatní podmínky Nestanoveny. 4. Vypořádání se stanovisky a připomínkami účastníků řízení Městský úřad Slaný, č.j. Vod-2311-Sv a č.j. Od-249-Ka, ze dne 1.9.2006 bez připomínek. Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze, č.j. 3077-215/2006, ze dne 29.8.2006 bez připomínek. Středočeský kraj, č.j. 127545/2006/KUSK, ze dne 14.9.2006 bez připomínek. Povodí Vltavy s.p., závod Dolní Vltava, zn. 2006/41847/242, ze dne 15.9.2006. Česká inspekce životního prostředí, OI Praha, zn. 41/ŘI/0624831.01/06/PVB, ze dne 18.9.2006. Krajská veterinární správa pro Středočeský kraj, č.j. W/205/2006, ze dne 24.9.2006. Vypořádání s připomínkami Povodí Vltavy. 1. V souladu s vyhláškou č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, ve které jsou uvedeny náležitosti havarijního plánu, bude doplněno následující: do situace areálu Umístění skladů RL a schéma odvodu odpadních vod budou zakresleny směry možného havarijního odtoku a umístění prostředků pro asanaci havárie. Tato příloha bude nedílnou součástí Havarijního plánu. v seznamu kontaktů účastníků při zneškodňování havárie bude uveden kontakt na správce vodního toku, v jehož povodí se ucelené provozní území nachází (Šternberský potok správce vodního toku Zemědělská vodohospodářská správa). Dále upřesňujeme kontakt na Povodí Vltavy 257 329 425. Havarijní plán je nutno zpracovat podle vyhlášky č. 450/2005 Sb. Budou doplněny i výše uvedené připomínky. Opatření jsou součástí kapitoly č. 3.1.2 D) Ochrana vod. Vypořádání s připomínkami ČIŽP. 1. V dokumentaci se uvažuje s odvozem a rozvozem splaškových odpadních vod a odpadních vod vzniklých při dezinfekci objektů na zemědělské pozemky a komposty. Likvidace odpadních vod na zemědělské půdě je však v rozporu se zákonem a odpadní vody je třeba odvážet na smluvně zajištěnou čistírnu odpadních vod. 16

Opatření jsou součástí kapitoly č. 3.1.2 A), podmínky č. 1 a 2. 2. V dokumentaci se dále uvádí, že slepičí trus je ihned po naložení na valník nebo kontejner odvážen odběratelům, s kterými je uzavřená řádná smlouva. Ze smluv je však patrné, že OVUS.zajišťuje přepravu a rozmetání trusu na pozemky a místo složiště odběratele. Je tedy tím, kdo se závadnou látkou nakládá a ve smyslu ustanovení 39 zákona o vodách je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do podzemních či povrchových vod. V této souvislosti považujeme za potřebné dokumentaci doplnit o Program používání statkových hnojiv a plán hnojení. Způsob a rozsah zpracování je obsažen v Zásadách správné zemědělské praxe (zaměřených na ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů) vydaných MŽP v roce 2003. Při zpracování plánu hnojení je nutné respektovat omezení stanovená nařízením vlády č. 103/2003 Sb. o zranitelných oblastech. Dle našeho názoru by provozovatel měl zpracovat Plán rozvozu drůbežího trusu, kde by byl uveden přehled smluv s odběrateli a zásad při manipulaci s drůbežím trusem. Vzhledem k tomu, že provozovatel neaplikuje trus na vlastní pozemky, není možné zpracovávat evidenci hnojení, která se vztahuje k půdě. Doporučujeme projednat při ústním jednání. 3. Havarijní plán není zpracován dle vyhlášky č. 450/2005 Sb. a ve smyslu uvedené vyhlášky je potřebné plán aktualizovat. Havarijní plán je nutno zpracovat podle vyhlášky č. 450/2005 Sb. Budou doplněny i výše uvedené připomínky. Opatření jsou součástí kapitoly č. 3.1.2 D) Ochrana vod. 4. Inspekce upozorňuje, že při provozu obdobných zařízení, které si drobné opravy používané techniky zabezpečují svépomocí (např. výměna provozních olejů, výměna poškozeného osvětlení), vznikají další nebezpečné odpady, jako např. 15 02 02 * Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami, 20 01 21 * Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť. Z tohoto důvodu inspekce doporučuje zvážit, zda není nutno rozšířit rozsah vznikajících nebezpečných odpadů. Opatření jsou součástí kapitoly č. 3.3. Vypořádání s připomínkami KVS. 1. Z předložených dokladů není zřejmá vazba nakládání s kadavery a nakládání s podestýlkou, skořápkami a vyřazenými vejci na Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002. Opatření je součástí kapitoly č. 3.3, podmínka č. 4. V přílohách je uvedena smlouva s VAPO, spol. s r.o. Předmětem smlouvy je však pouze svoz kadáverů. Nakládání s ostatními vedlejšími produkty živočišného původu doporučujeme projednat při ústním jednání. 2. Provozovatel dodrží podmínky stanovené vyhláškou č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat a vyhláškou č. 191/2002 Sb. o technických požadavcích na stavby pro zemědělství. Opatření je součástí kapitoly č. 3.4, podmínka č. 2. 17

5. Porovnání s nejlepšími dostupnými technikami (BAT) 5.1 Dokumenty použité k porovnání zařízení s BAT Referenční dokument BREF Intenzívní chov drůbeže a prasat (červenec 2003) 5.2 Porovnání podle referenčního dokumentu BREF Dodržování zásad správné zemědělské praxe Stanovení a zavádění vzdělávacích a školících programů BAT plněn. Přesné plánování činností BAT splněn. Monitoring vstupů a výstupů BAT splněn. Zavedení programu údržby a oprav BAT splněn. Zpracování havarijních plánů BAT splněn částečně. Havarijní plán pro případ úniku vodě závadných látek není aktuální. Opatření je součástí kapitoly č. 3.1.2 D. Podklad: BREF kapitola 5.1 Krmné techniky Fázová výživa BAT splněn. Základní aminokyseliny v krmivu pro snížení obsahu bílkovin v exkrementech BAT splněn. Anorganický fosfor nebo fytáza v krmivu pro snížení obsahu fosforu v exkrementech BAT splněn. Podklad: BREF kapitola 5.3.1 Emise z ustájení Klecový systém ustájení drůbeže s odklizem trusu minimálně 2 x týdně pomocí trusných pásů do uzavřeného trusného prostoru BAT splněn částečně. Trus je pravidelně odklízen 3 x týdně pomocí trusných pásů do kontejneru nebo valníku. Podklad: BREF kapitola 5.3.2 Hospodaření s vodou Čištění stájí vysokotlakým zařízením BAT plněn. Přesné nastavení napájecího zařízení BAT plněn. Sledování spotřeby vody pomocí vodoměru a zařízení sledujícího spotřebu vody BAT plněn. Jsou používány podružné vodoměry na každé hale. Oddělené zachytávání dešťových vod a jejich využití k čištění stájí nehodnoceno. Srážková voda není z preventivních důvodů využívána. Podklad: BREF kapitola 5.3.3 18

Hospodaření s energií Tepelná izolace objektů BAT plněn. Instalace ventilátorů s nízkou spotřebou energie a vysokou účinností BAT plněn. Použití úsporných energeticky úsporných svítidle vzhledem k použité technologii chovu nelze všude v zařízení používat zářivky. Osvětlení je založeno na regulaci osvitu, což nelze u zářivek aplikovat. Zářivky jsou používány ve všech ostatních objektech provozovny kromě hal chovu BAT plněn. Využití rekuperace BAT nesplněn z ekonomických a technických důvodů. Podklad: BREF kapitola 5.3.4 Skladování exkrementů Provozovatel předává exkrementy po odstranění z hal odběratelům BAT nehodnocen. Podklad: BREF kapitola 5.3.6 Zpracování exkrementů Provozovatel předává exkrementy po odstranění z hal odběratelům BAT nehodnocen. Podklad: BREF kapitola 5.3.7 Zapravení exkrementů Provozovatel předává exkrementy po odstranění z hal odběratelům BAT nehodnocen. Podklad: BREF Intenzívní chov drůbeže a prasat kapitola 5.3.8 Balení vajec Používání obalů s nejmenším ekologickým dopadem BAT splněn částečně. Nebyly předloženy údaje, zda je provozovna zapojena do systému EKO-KOM. Podklad: Návrh referenčního dokumentu BREF BAT v průmyslu potravin, nápojů a mléka kapitola 5.1.2 Chlazení vajec Nepoužívat halogenované látky jako chladiva BAT splněn. Podklad: Návrh referenčního dokumentu BREF BAT v průmyslu potravin, nápojů a mléka kapitola 5.1.2 19

5.3 Souhrnné porovnání s BAT Následující hodnocení je provedeno podle hledisek uvedených v příloze č. 3 zákona č. 76/2002 Sb. 5.3.1 Použití nízkoodpadové technologie. Hledisko je splněno částečně. Využívá se fázová výživa obsahující čtyři základní aminokyseliny, anorganický fosfor nebo fytázu snižující v exkrementech obsah bílkovin a fosforu. Provozovatel používá pro balení vajec a vaječné melanže recyklovatelné a vratné obaly. Z žádosti není zřejmé, zda je provozovna zapojena do systému EKO-KOM. 5.3.2 Použití látek méně nebezpečných Hledisko je splněno. Používá se nafta, kterou v současnosti nelze nahradit. Provozovatel používá dezinfekční prostředky na bázi chlóru. Provozovatel používá ve skladu vajec a vaječné melanže ke chlazení ekologické chladící médium R404 A. 5.3.3 Podpora zhodnocování a recyklace látek, které vznikají nebo se používají v technologickém procesu, případně zhodnocování a recyklace odpadu Hledisko je splněno. Odpady se třídí a mohou být následně využívány ke zhodnocování a recyklaci. Tříděný odpad je předáván oprávněným osobám. Exkrementy jsou předávány odběratelům na základě platných smluv a využívány na hnojených pozemcích jako statkové hnojivo. 5.3.4 Srovnatelné procesy, zařízení či provozní metody, které již byly vyzkoušeny ve světovém měřítku Technický pokrok je zohledněn především: zavedení fázové výživy, používání tlakové vody, aplikací biotechnologických přípravků ke krmení, automatizací krmení, napájení a regulace stájového prostředí, používáním ekologického chladícího média, zavedením systému kritických bodů HACCP. 5.3.5 Vědecký pokrok a změny vědeckých poznatků a jejich interpretace Z hlediska porovnání srovnatelných procesů je provoz Závodu chovu drůbeže Těhul, společnosti OVUS podnik živočišné výroby, spol. s r.o. vybaven standardní technikou a technologií zařízení. 20

5.3.6 Charakter, účinky a množství příslušných emisí. 5.3.6.1 Emise do ovzduší Hledisko je splněno částečně. Vertikální systém klecových baterií s trusným pásem trus propadá skrz dno klece na trusný pás, odkud je pomocí pásového dopravníku odklízen přímo na valník nebo kontejner, není použit systém tzv. upravených klecí. Hodnoty produkce amoniaku byly vypočteny. 5.3.6.2 Emise do vody Hledisko je splněno částečně. Odpadní voda z bezodtokových jímek je odvážena na zemědělské pozemky nebo komposty. Opatření je součástí kapitoly č. 3.1.2 A. 5.3.6.3 Emise hluku Hledisko je plněno. Zdrojem hluku je provoz zařízení a doprava. Hluk související s dopravou na farmě je ale vzhledem k malému množství projíždějících vozidel zanedbatelný. Měření hluku nebylo provedeno. 5.3.6.4 Emise vibrací Nerelevantní. 5.3.6.5 Emise neionizujícího záření Nerelevantní. 5.3.7 Datum uvedení nových a existujících zařízení do provozu Haly chovu byly uvedeny do provozu v červnu 1969. Třídička skořápkových vajec byla uvedena do provozu v roce 1972, rekonstrukce proběhla v roce 2005. Melanžárna byla uvedena do provozu v roce 1994, sklad obalů v roce 2004 a sklady vajec v roce 2005. 5.3.8 Doba potřebná k zavedení BAT Viz podmínky v kapitole č. 3. 5.3.9 Spotřeba a druh surovin používaných v technologickém procesu a jejich energetická účinnost Hledisko je splněno částečně. Fázové krmení je zavedeno. Využívají se vodoměry. Využívá se nucené ventilace s pomocí ventilátorů s malou spotřebou energie a vysokou účinností automaticky řízené. Objekty hal jsou zateplené. V halách jsou instalovány žárovky s plynulou regulací intenzity osvitu. Pro čištění hal se využívá suchá cesta tlakový vzduch. Dešťová voda není odděleně zachytávána do nádrže a není využitá pro mytí a čištění stájí. Rekuperace tepla z hal není zavedena. 5.3.10 Požadavek prevence a omezení celkových dopadů emisí na životní prostředí a rizik s nimi spojenými na minimum Hledisko je plněno. 21

5.3.11 Požadavek prevence havárií a minimalizace jejich následků pro životní prostředí. Hledisko je plněno částečně. Byl předložen neaktuální havarijní plán pro případ úniku ropných látek a havarijní plán pro případ výskytu nákazy v chovu. Byly předložené doklady o těsnosti jímek na splaškové odpadní vody. 6. Odůvodnění stanoviska k žádosti Stanovisko k žádosti o vydání IP uvedené v části 2 vychází z porovnání zařízení s nejlepšími dostupnými technikami, ze zhodnocení jednotlivých kapitol žádosti a stanovisek účastníků řízení a dotčených orgánů státní správy. Předložená žádost o vydání IP nerespektuje plně obsah a rozsah dle vyhlášky č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění: 1. Nebyl předložen aktuální vodohospodářský havarijní plán. 2. Nebyla předložena smlouva o zajištění vyčištění odpadních vod na ČOV. Přes výše uvedené nedostatky je možné doporučit Krajskému úřadu Středočeského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, integrované povolení pro Závod chovu drůbeže Slaný Těhul, společnosti OVUS podnik živočišné výroby, spol. s r.o. vydat. 7. Seznam zkratek a legislativy Zkratky BAT BL BREF ČIŽP ČOV DDD EIA IP IRZ KHS KÚ LTO ZSZP nejlepší dostupná technika bezpečnostní listy referenční dokument BAT Česká inspekce životního prostředí čistírna odpadních vod dezinfekce, dezinsekce, deratizace posuzování vlivů na životní prostředí integrované povolení integrovaný registr znečišťování Krajská hygienická stanice krajský úřad lehký topný olej Zásady správné zemědělské praxe 22

Legislativa Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí Zákon č. 185/2001 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 106/2005 Sb.), o odpadech a o změně některých dalších zákonů, Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých dalších zákonů, Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečištění a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), Zákon č. 131/2003 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon) ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony), Zákon č. 368/2003 Sb., o integrovaném registru znečišťování Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Vyhláška č. 376/2000 Sb., požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly, Vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, Vyhláška č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby v zemědělství, Vyhláška č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění, Vyhláška č. 284/2003 Sb., o krmivech ve znění pozdějších předpisů, Vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků. 23

Vyhláška č. 362/2006 Sb., o způsobu stanovení koncentrace pachových látek, přípustné míry obtěžování zápachem a způsobu jejího zjišťování. Vyhláška č. 363/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 356/2006 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování, Nařízení vlády č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečištění ovzduší, Nařízení vlády č. 353/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování, Nařízení vlády 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, Nařízení vlády č. 368/2003 Sb., o integrovaném registru znečištění, Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Použitá literatura: Referenční dokument BREF Intenzívní chov drůbeže a prasat z července roku 2003. Návrh referenčního dokumentu BREF BAT v průmyslu potravin, nápojů a mléka 24