Čím nás může překvapit kosmetika?

Čím nás může překvapit kosmetika? Surprise from cosmetics ALENA MACHOVCOVÁ Dermatovenerologické oddělení FN v Motole, Praha SOUHRN Kosmetický průmysl je dynamickým lukrativním, konkurenčním a bouřlivě se rozvíjejícím průmyslem, kde se vyvíjejí stále nové kosmetické přípravky, nové látky a chemikálie. Díky každodennímu používání řady kosmetických přípravků vzniká kontaktní přecitlivělost na složky kosmetiky a objevují se nové alergeny. Kontaktní přecitlivělost na kosmetické přípravky je vyvolána dlouhodobým a opakovaným používáním kosmetických přípravků. Může být vyvolána účinnou látkou, často se uplatňují látky pomocné, které mají nízký senzibilizační potenciál. Cílem článku je upozornit na některé významné alergeny kosmetických přípravků. Klíčová slova: kosmetické prostředky, kontaktní přecitlivělost, konzervační látky, složky vonných substancí, parafenylendiamin v pseudotetováži SUMMARY The cosmetics industry is a dynamic profitable, competitive and wildly growing industry; they develop ever new beauty products. New substances and chemicals are constantly developed. Contact hypersensitivity to the cosmetics ingredients can discover due to long term and repeated use of cosmetics. This article aims to highlight some important cosmetic allergens. Key words: cosmetics, contact hypersensitivity, preservatives, fragrance, paraphenylendiamin Úvod Kosmetické přípravky se ve zvyšující se míře podílejí na senzibilizaci osob všech věkových skupin, včetně dětí, a bývají příčinou kontaktní přecitlivělosti asi u 10 % vyšetřovaných pacientů. Převážně jsou postiženy ženy a dívky, protože kosmetické přípravky používají ve větší míře. Epidemiologická studie z Velké Británie odhalila, že 23 % žen a 13,8 % mužů má zkušenosti s nějakým druhem nepříznivé reakce na přípravky osobní potřeby. Většina reakcí má povahu subjektivní senzorické iritace (píchání, pálení), objevují se i reakce iritačního a alergického charakteru (2,5,10,11,14,17,28,31,34,37,42,51,53, 54,62). Trh s kosmetickými přípravky je rozsáhlý a používání kosmetických přípravků u všech osob populace narůstá. Kontaktní senzibilizaci (KS) mohou vyvolat všechny typy kosmetických přípravků, s nimiž přicházejí kůže a/nebo sliznice do styku (např. krémy, šampony, mýdla, deodoranty, antiperspiranty, laky na nehty, rtěnky, make-upy, řasenky a další. Kontaktní alergie na složky kosmetických přípravků vzrůstá obvykle s věkem a kosmetika je jedním ze tří nejčastějších kontaktních alergenů dospělých (2,5,10,11,14,17,28,31,34,37,42,51,53,54,62). Klinický obraz Pro obraz kontaktní dermatitidy jsou typické projevy v místě kontaktu s alergenem (primární lokalizace). Při pokračujícím kontaktu se stopy alergenu přenášejí na místa vzdálená (sekundární lokalizace) (53). Reakce na složky kosmetických přípravků bývají spíše subakutního charakteru, závisí na míře kontaktu s daným kosmetickým přípravkem. Nezřídka jsou projevy generalizované a napodobují jiné dermatózy (11,14,51). Projevy se obvykle vyskytují na obličeji s maximem projevů kolem očí, rtů, na čele, na krku a diseminovaně po těle. Nehtová kosmetika vyvolává reakce nejen na prstech, ale i na místech vzdálených, většinou na obličeji (10,14,37). Alergeny ve rtěnkách nebo balzámech na rty se projevují cheilitidou nebo napodobují orální alergický syndrom (27). Iritační reakce na kosmetiku jsou klinicky prakticky nerozlišitelné od projevů alergické kontaktní dermatitidy. Nelze vyloučit ani KS na kosmetiku rodičů nebo osob, které o děti pečují (10,14,37). Nejčastější alergeny kosmetických přípravků Každá složka kosmetiky může senzibilizovat, přičemž nejčastějšími kosmetickými alergeny jsou vonné 38 Alergie Supplementum 1/2012

komponenty, konzervační látky, peruánský balzám a další látky (10,14,37). Fragrance (vonné substance, látky) Fragrance (vonné substance) jsou nejčastější příčinou KS na kosmetické přípravky (10,14,37,60). Parfemace způsobuje 30 45 % alergických reakcí na kosmetické přípravky (6,32,53,63). Vonné komponenty se přidávají také do výrobků pro domácnost a průmyslových výrobků. Spektrum používaných vonných komponent je široké, používá se více než 3000 chemických látek různého původu (původu syntetického nebo přírodního, živočišného nebo rostlinného) a míra expozice je vysoká. KS na vonné komponenty stoupá se zvyšujícím se věkem (11,19,31,59). Bylo zjištěno, že řada známých alergenů z FM je přítomna v 15 100 % kosmetických přípravků, často v kombinaci několika (3 4) alergenů. Z toho vyplývají obtíže s vyvarováním se expozici. Navíc termín fragrance-free v kosmetických přípravcích neznamená, že přípravek je bez vonných složek. Bývají skryty ve formě antimikrobiální přísady nebo ve formě rostlinných extraktů. Z tisíců různých vonných složek, které se používají, je nejméně 100 známo jako kontaktní alergen (8 10,14,37,53). V platné evropské základní sadě kontaktních alergenů jsou obsaženy dvě směsi vonných komponent (fragrance mix I FM I, fragrance mix II FM II) a alergen s firemním názvem Lyral (hydroxyisohexyl-3 cyclohexenkarboxaldehyd) (10,14,15,19). Směs alergenů FM I se používá k epikutánním testům (ET) od roku 1977. Obsahuje 8 nejčastěji používaných vonných složek extrakt lišejníku Evernia prunastri (oak moss absolute), eugenol, isoeugenol, hydroxycitronellal, skořicový alkohol, skořicový aldehyd, skořicový alfa-amylaldehyd a geraniol (10,14,37). Směs FM II je směsí 6 dalších často používaných vonných komponent (Lyral, citral, farnesol, citronellol, hexylcinnamal, kumarin) a do evropské základní sady byla zařazena v roce 2008 (3,8 10,20,37,40). FM I zachytí přibližně 70 80 % kontaktních alergií na vonné komponenty (8,10,14,37, 57). Další přibližně třetinu senzibilizovaných pacientů zachytí FM II (40). Nejméně 15 % kontaktních alergií na vonné složky není detekováno evropskou základní sadou kontaktních alergenů vůbec, proto je důležité testovat i samotný kosmetický přípravek (3,8,9,40,57,58). Kontaktní senzibilizace na FM I se ve studiích u dospělých pacientů s projevy ekzému zjišťuje mezi 4,0 14 % (6,25,26,28,32,34,53 55,60). V posledních letech KS na FM I spíše klesá, v ekzémové populaci žen (18 41 let) měla křivka výskytu senzibilizace tvar obráceného písmene V. V letech 1990 1998 nejprve došlo k vzestupu KS z 0,7 % v roce 1990 na 3,9 % v roce 1998, následoval pokles v průběhu let 1998 2006 na 2,3 % v roce 2006 (49). KS na FM II stoupá od jeho zařazení v roce 2008 do evropské základní sady kontaktních alergenů a kontaktní senzibilizace se pohybuje mezi 5 % a 9,3 % (4,54,57). Lyral Lyral (hydroxyisohexyl 3-cyklohexen karboxaldehyd) patří mezi současné významné senzibilizátory, proto se testuje i jako samostatný alergen. Je obsažen ve vodách po holení, toaletních vodách, deodorantech, antiperspirantech, pěnách do koupele, v toaletních a tekutých mýdlech, šamponech, dále v průmyslových změkčovadlech a odbarvovačích. Aktuální senzibilizace dosahuje senzibilizace v Evropě mezi 1,5 3,0 % (3,8,9,57). Od roku 2003 bylo doporučeno snížit koncentraci na méně než 1,5 % v konečných kosmetických produktech. Cílová koncentrace doporučená Evropskou komisí je nižší (0,02 %) (8,9,15,19,20,63 65). Farnesol Farnesol je přírodní sesquiterpenoalkohol, který je přítomen v řadě éterických olejů (např. citronella, musk, citronová tráva aj.). Pro svoji svěží sladkou květinovou vůni je přidáván i do cigaret, přesto se nepovažuje za vonnou látku. Je přírodním pesticidem pro roztoče a feromonem pro další hmyz. Přidává se do deodorantů pro svoje antimikrobiální účinky a v kosmetických přípravcích bývá většinou schován pod názvem parfemace. V německé studii byla zjištěna senzibilizace u 1,1 % testovaných. Je Evropskou komisí zařazen na listinu 26 vonných složek, které musí být jmenovitě deklarovány na výrobcích pro spotřebitele (8,9,15,19,20,63 65). Peruánský balzám Peruánský balzám je dalším markerem alergie na parfemaci výrobků, který je v evropské základní sadě kontaktních alergenů. Jde o alergen přírodní povahy, pocházející ze stromu Myroloxon balsamum var. pereira. Použití surového peruánského balzámu v parfémech je zakázané od roku 1982, je ale možné použít jeho extrakt nebo destilát (63 65). Peruánský balzám nemusí být deklarován ve složení výrobků, pozitivní reakce na ně nelze proto vztahovat k určitému kosmetickému výrobku (32,63 65). Navíc složení pryskyřice v různých přípravcích není nikdy identické. Vonné extrakty a složky peruánského balzámu se používají jako přísady nealkoholických nápojů nebo jsou součástí koření (skořice, hřebíček, vanilka, kari apod.). Ačkoliv pozitivní vliv dietních intervencí při prokázané KS zůstává sporný, efekt změny stravy v tomto ohledu se může projevit u pacientů, u nichž běžná opatření při prokázané senzibilizaci na vonné komponenty nevedla ke zlepšení dermatózy (37,51). KS na peruánský balzám v Evropě se zjišťuje mezi 4 7 % testovaných osob (4,6,25,51,53 55,58,60). Práce z USA udávají senzibilizaci vyšší než 10 % (28). V Evropě se senzibilizace u dětí pohybuje mezi 1,7 5 % (2,5,10,59), v USA mezi 3,9 18,6 % (17,37,62). Pro peruánský balzám je charakteristická senzibilizace zvyšující se s věkem (11,31,58). Konzervační látky Konzervační látky jsou druhou nejčastější příčinou KS na kosmetické přípravky. Mají konzervovat, bránit Alergie Supplementum 1/2012 39

kontaminaci a degradaci kosmetických přípravků a zevních extern mikroorganizmy. Hůře se jimi kontaminují masti a mastné emulze, naopak snadno se kontaminují krémy, tělová mléka, vodné roztoky, gely a emulze olej/ voda (53). Za ideální konzervační prostředek se považuje ten, který má široké spektrum účinnosti, nevyvolává KS a je levný. V praxi se používají látky s nízkým senzibilizačním potenciálem (pod 1 % testovaných pacientů), které se považují za slabé senzibilizátory (4,10,14,37,53,50). Kromě kosmetických přípravků a zevních extern jsou konzervanty přítomné v řadě dalších přípravků (v detergentech, v chladicích kapalinách, lepidlech, lacích, vodou ředitelných barvách, pesticidech apod.). KS na konzervační přípravky vzrůstá typicky s věkem (platí to pro většinu konzervantů) a ženy bývají postiženy ve větší míře (11,31,50,53,58). S KS se setkáváme zejména u pacientů s poškozenými bariérovými funkcemi kůže, např. u ekzematiků, u pacientů s chronickou venózní insuficiencí stupně III, u senilní atrofické kůže (10,24,37,53). V posledních letech se zdrojem KS na konzervační látky staly vlhčené ubrousky a ubrousky pro intimní hygienu (52,61). Mezi nejčastěji používané konzervanty patří deriváty isothiazolinonu, methyldibromogluratonitril (MDBGN), formaldehyd a konzervanty uvolňující formaldehyd a parabeny (4,10,14,37,50,53). Použité konzervační látky musí být na rozdíl od vonných komponent vždy deklarovány na obalu kosmetiky a detergentů (63). Methylchloroisothiazolinon/methylisothiazolinon (MCI/MI) Isothiazolinony jsou organické sloučeniny, které mají baktericidní a fungicidní účinky, používají se jako konzervační prostředek pro domácnosti i průmyslově (např. v lepidlech, detergentech, olejích a barvivech), včetně kosmetického průmyslu, protože i při velmi nízkých koncentracích jsou účinné proti širokému spektru bakterií, kvasinek a plísní. Směs MCI/MI v poměru 3:1 (obchodní název Katon CG) se používala od 80. let 20. století (53). Používaly se v kosmetických přípravcích typu leave-on (zůstávají na kůži, např. krémy) v koncentraci maximálně 7,5 ppm a v přípravcích rinse-off (oplachují se, např. šampony) maximálně 15 ppm (64,65). Od roku 2005 je povoleno používat v kosmetických a průmyslových přípravcích výhradně nehalogenovaný derivát MI, jehož konzervační vlastnosti jsou nižší ve srovnání s MCI, proto se v kosmetice používá koncentrace vyšší (> 100 ppm) v leave-on i v rinse-off přípravcích. Předpokládá se, že se jedná o bezpečnou koncentraci, protože na rozdíl od MCI se jedná o slabší alergen (12,64,65). Směs isothiasolinonů (MCI/MI) vyvolává ekzémy na obličeji, krku a rukou přímým kontaktem, ale možný je vznik airborne typu kontaktní dermatitidy s projevy primárně na obličeji (18,52). V České republice se KS pohybuje mezi 1,4 1,5 % (6,25,26). V Evropě se podle 10leté multicentrické evropské studie KS na MCI/MI uvádí mezi 2 2,5 % (4,50,54). U dětí byla senzibilizace na MCI/MI zjištěna mezi 0,8 až 7,3 % (2,50,52,62). Zdrojem senzibilizace u dětí byly promašťovací krémy, vlhčené ubrousky, tekutá mýdla nebo šampony speciálně určené pro děti (18,52,61). Methyldibromoglutaronitril (MDBGN) MDBGN byl uveden na evropský trh v letech 1983 1985 jako alternativa MCI/MI. Díky svému širokému spektru (účinkuje proti bakteriím, kvasinkám i plísňovým houbám) i ve velmi nízkých koncentracích se považoval za takřka ideální konzervační látku. Často se používal ve směsi s fenoxyetanolem (v poměru 1:4) pod firemním názvem Euxyl K400. Jako senzibilizátor se MDBGN začal uplatňovat po zavedení regulačních opatření EU pro isothiasolinony (Katon CG) v 80. letech minulého století. Používal se v tělových mlécích, lotionech a krémech (v koncentraci 0,10 0,15 %), šamponech a koupelových přípravcích (0,05 0,10 %), v přípravcích proti opalování, ve vlhčených papírových ubrouscích aj. (4,10,37,42). Širším používáním došlo k dramatickému vzestupu senzibilizace na MDBGN z 0,7 % (1991) na 3,7 % v roce 2008 (47,50,51). U dětí se KS na Euxyl K 400 pohybuje mezi 0,4 2,4 % (53,56,60). Z uvedené směsi je významnějším alergenem MDBGN, přičemž fenoxyetanol senzibilizuje zřídka (10,37). V roce 2006 byl Euxyl K400 zařazen do evropské základní sady (EZS) alergenů, nyní se testuje samotný MDBGN (4,10,37,42). Podle platné Direktivy EU (63) bylo v roce 2007 doporučeno nepoužívat MDBGN v žádném kosmetickém přípravku. Formaldehyd a konzervanty uvolňující formaldehyd Formaldehyd má velmi široké využití v řadě průmyslových oblastí (v kosmetickém průmyslu, přípravcích pro domácnost, dezinfekčních prostředcích, barvivech, lacích, řezných kapalinách a dalších výrobcích). Objevuje se v několika formách (volný formaldehyd, konzervační látky uvolňující formaldehyd, formaldehydové pryskyřice). Jejich antimikrobiální aktivita závisí na množství formaldehydu, který se uvolňuje z původní molekuly ve vodném prostředí (63), což závisí na chemické struktuře, koncentraci a obsahu vody v přípravku (53). KS může být vyvolána formaldehydem, vlastní konzervační látkou nebo oběma alergeny (53). Konzervační látky uvolňující formaldehyd ve vodném prostředí nahradily vlastní formaldehyd v řadě kosmetických a průmyslových produktů. Používají se více než 30 let. Jejich senzibilizační potenciál je nižší než u vlastního formaldehydu (4,10,37,50). Patří k nim Quaternium-15, imidazolidinylurea, diazolidinylurea, 2-brom-2nitropropanol (bronopol), 1,3-dimethylol-5,5-dimethylhydantoin (DMDM-hydantoin) (4,10,37,50). Senzibilizují zřídka, mezi 130 alergickými reakcemi na konzervanty uvolňující formaldehyd nejvíce reakcí vyvolal bronopol (40 reakcí), následovaný v sestupné řadě DMDM hydantoinem (37 reakcí), diazolidinylureou (29 reakcí), imidazolidinylureou (22 reakcí) a Quaternium-15 (2 reakce) (4,10,14,34,37,50,53,54,60). Prevalence KS na formaldehyd se v Evropě pohybuje mezi 2,0 a 3,1 % (50,53), na Quaternium-15 v rozpětí 0,4 až 3,3 % u všech testovaných osob. V USA dosahuje 1,4 % a je stabilní (50,53,60). V evropské základní sadě je 40 Alergie Supplementum 1/2012

obsažen samotný formaldehyd a Quaternium-15, ostatní konzervační látky odštěpující formaldehyd jsou součástí speciálních sad. Parabeny Parabeny jsou deriváty p-hydroxybenzoové kyseliny. Používá se několik esterů (metyl, etyl, propyl, butyl). Konzervují potraviny, kosmetické přípravky, zevní externa, kde se obvykle používá metylparaben a propylparaben v poměru 2:1 v koncentraci 0,09 0,1 %. V kosmetických přípravcích je obvyklá koncentrace 0,1 0,3 % (10,37,53). K senzibilizaci dochází většinou ze zevních extern u pacientů s chronickou venózní insuficiencí nebo chronickým ekzémem (6,24). V souboru českých pacientů se senzibilizace na parabeny pohybuje mezi 1,0 1,3 % (6,25). V Evropě zůstává senzibilizace na parabeny u dospělých na nejnižší úrovni ze sledovaných konzervantů mezi 0,3 1,2 % (4,10,17,51,53,54). U dětí senzibilizace na parabeny dosahuje 0,3 7 % (2,5,17,59,62). Lanolin (alcoholes adipis lanae) Lanolin (alcoholes adipis lanae) je nejvýznamnější ze skupiny emulgátorů. Kromě zevních extern a kosmetických výrobků má i průmyslové využití (řezné emulze, politury na nábytek, vosky na lyže apod). U pacientů s chronickými ekzémovými projevy byla prokázána KS na tyto emulgátory (6,24,53). Alcoholes adipis lanae (lanolin) senzibilizují u dospělé populace v 0,8 až 4,4 % testovaných osob dle charakteru testovaného souboru (4,6,10,25,28,34,37,51,53,54). U dětí byla senzibilizace na lanolin zjištěna v rozpětí od 1 do 15 % (2,5,17,59,62). Parafenylendiamin (PPD) a černá hena Od 30. let 20. století je PPD součástí EZS kontaktních alergenů (10,37,53). Používal se k barvení textilu a kůže, nyní se používá převážně k barvení vlasů. Podle Cosmetic Directive EU je povolena maximálně 6% koncentrace PPD ve vlasových barvách (22,29,33,39,41). KS na PPD se u dospělých zachycuje v Evropě i v USA stále ve vysokých procentech, od 2,4 % do 8,5 % (4,10,14,53,54). V ČR senzibilizace u ekzémové populace dospělých dosahuje 1,7 2 % (6,25). U dětské populace se KS na PPD udává mezi 1,1 9,5 % (2,5,17,33,45,46,62). Za vzestupem a senzibilizací na PPD stojí u dospělých profesionální senzibilizace kadeřníků a jejich klientů (41,43,44), méně dochází k senzibilizaci (asi 12 % PPDalergických pacientů) z pryžových výrobků, obuvi nebo textilu (41). U dětí a mladistvých je za vysokou senzibilizací tzv. pseudotetováž neboli malování na kůži za použití černé heny, které je oblíbenou prázdninovou atrakcí dětí a mladistvých a je v současné době velmi módní záležitostí. Pseudotetováž je tradičně prováděna u muslimů a hinduistů, kteří používají přírodní henu, která je slabý a vzácný senzibilizátor. Tzv. černá hena kromě vlastní heny obsahuje další složky, jako jsou parafenylendiamin (PPD), paratoluendiamin, esenciální oleje aj. Deklaruje se jako tetováž černou henou. Přídavek dalších látek má za cíl prodloužit dobu trvání obrazce na kůži, dosáhnout rychlejší zaschnutí obrazce na kůži a současně dosáhnout sytější, tmavší, ideálně černé barvy (jako u klasické tetováže). Přidání PPD není legální a přímá aplikace těchto látek na kůži je v EU zakázána. Koncentrace PPD v černé heně se pohybuje mezi 0,4 15,7 %. Vysoká koncentrace přimíšených alergenů a chybění neutralizace zvyšuje riziko senzibilizace, která se objevuje v místě aplikace obrazce. Kromě kontaktních reakcí se mohou objevit závažnější vedlejší reakce (otoky, dušnost, anafylaktoidní reakce, angioedém), které vyžadují intenzivní lékařskou péči. Jsou uváděny u 1,4 % žen a 1,3 % mužů. Alergie na PPD jako součást skupiny p-aminobenzenů způsobuje u senzibilizovaných osob zkřížené reakce na chemicky příbuzné substance. To rozšiřuje kontaktní alergii, prodlužuje její trvání a je příčinou dalších reakcí s příbuznými sloučeninami, jako jsou např. reakce na azobarviva, vlasové barvy, chemikálie pryže, sulfonamidová antibiotika, lokální anestetika apod. (22,29,33,39,41). Další méně časté alergeny kosmetiky Glukosidy Glukosidy (lauryl-, coco-, decyl-glukosidy) jsou kondenzační produkty nasycených alkoholů (např. kokosového, palmitového oleje) a přírodní glukózy. Patří do skupiny tzv. alkylglukosidů. Jako součást kosmetiky se používají řadu let pro svoje zpěňující vlastnosti v tzv. rinse-off přípravcích (šampony, vlasové barvy a tónovací barvy, mýdla. Usnadňují rozpouštění a odstranění nečistot z kožního povrchu. Používaly se od 60. let minulého století, byly však zatlačeny jinými emulgátory. Od 90. let, kdy nastala jejich renesance, se používají v dalších přípravcích (pěny do koupele, sprchové gely a mýdla) a také v tzv. leave on přípravcích (v čisticích mlécích, lotionech, bělicích krémech, krémech proti stárnutí, sunscreenech apod.). Protože jsou zcela biologicky degradovatelné, nacházejí se zejména v jemných a přírodních kosmetických přípravcích, a to často ve směsích s dalšími glukosidy nebo tenzidy. Zkříženě mohou reagovat s dalšími emulgátory (1,13,16,23). Kopolymery Kopolymery (heteropolymery) jsou definovány jako sloučeniny 2 různých typů monomerů spojených do jednoho polymerového řetězce. Kopolymery jsou důležitou součástí v kosmetice, do které jsou přidávány pro své antistatické, suspenzní a viskozitu zvyšující a emulzní vlastnosti. Jejich použití je široké, používají se v hydratačních krémech, krémech na opalování, voscích na vlasy, čisticích mlécích, rtěnkách, balzámech a lescích na rty, očních stínech, řasenkách, vlasové kosmetice, depilačních voscích a pěnách, nehtové kosmetice a složkách umělých nehtů. Jsou součástí moderních krycích materiálů na léčbu chronických ran. Kromě kosmetických přípravků se používají v krémech na boty, dekorativních a ochranných sprejích, textilních barvách, povrchových úpravách textilií, v povrchové úpravě pro léky, hygienických dentálních přípravcích (zubní pasty, zubní vody, fixativa apod.). Po dlouhou dobu byly podceňovány Alergie Supplementum 1/2012 41

z hlediska senzibilizačních vlastností z důvodu jejich velké struktury a molekulární hmotnosti. Přesto se alergická kontaktní dermatitida na kopolymery v kosmetice objevuje, není však jasné, jaká je přesná povaha haptenu. Senzibilizátorem mohou být aditiva, nečistoty (příměsi), meziprodukty polymerace, reziduální monomery nebo degradační produkty. Mezinárodní nomenklatura součástí kosmetických přípravků sestavila seznam přibližně 200 různých kopolymerů skládajících se přibližně ze 7600 složek. Na 7 kopolymerů (PVP/hexadecen kopolymer, PVP/eicosen kopolymer, PVP/1-triaconten kopolymer, methoxy-peg-22 a methoxy-peg-17/dodecyl glykol kopolymer, phtalic anhydrid/trimellitic anhydride/ glykol kopolymer, polyvinyl methyl/maleic acid kopolymer) již byly popsány reakce charakteru kontaktní dermatitidy (alergického nebo iritačního typu). U některých kopolymerů byly kromě kožních reakcí popsány podráždění dýchacích cest, alergické reakce zprostředkované imunoglobuliny IgE nebo airborne kontaktní dermatitida (23,34,35). Terpeny Terpeny patří mezi nejpoužívanější složky vonných komponent. Kromě parfémů a toaletních vod se široce používají v přípravcích pro průmyslové a domácí použití. Vonné terpeny podléhají oxidaci na vzduchu a mění se z nesenzibilizující složky na směs s významným senzibilizačním potenciálem. Zejména hydroperoxidy se ukázaly silnými alergeny. Oxidované R-limonen a linool patří k nejčastěji užívaným terpenům a jsou častou příčinou kontaktní alergie. Výše senzibilizace na oxidované limoneny se pohybuje 1,8 2,7 %. Pozitivně testovaní pacienti obvykle pozitivně reagují i na FM I, peruánský balzám a kalafunu (7,30). Éterické oleje Éterické oleje a další výtažky z rostlin mají široké využití v kosmetickém průmyslu pro bohatost vonných substancí. Některé se speciálně využívají v aromatoterapii (ylang-ylang, santálové dřevo). Aplikují se přímo na kůži k léčbě bolestí hlavy, svalových a kloubních bolestí. Po této aplikaci mohou zanechávat hyperpigmentace na kůži. Mezi éterické oleje často způsobující kontaktní senzibilizaci patří již zmíněné ylang-ylang olej (pozitivně testován v 2,5 %), citroníková silice (1,6 %), jasmínová silice (1,2 %), olej ze santálového dřeva v 0,9 %, avšak u žádného z pozitivně testovaných na éterické oleje nebyla zachycena současná pozitivita ve standardní sadě FM I nebo FM II. Éterické oleje jsou extrahovány z rostlin většinou parní destilací. Složení destilátu se odlišuje, pokud je extrahován olej z čerstvě natrhaných rostlin, z rostlin 24 hodin po natrhání nebo ze sušených rostlin. Éterické oleje nejsou klasifikovány v kosmetickém průmyslu jako vonné substance, deklarují se pro své protizánětlivé a hojivé účinky. Nejčastěji senzibilizuje čajovníkový olej nebo rostliny z čeledi Compositae. Kromě projevů kontaktní dermatitidy byly popsány i reakce jiné (kontaktní erythema multiforme, anafylaktické reakce po heřmánku) (21,36). Kontaktní erythema multiforme bylo popsané po kontaktu s exotickými dřevinami, rostlinami z čeledi hvězdicovitých (Compositae), prvosenkovitých (Primulacae), rodu škumpy (Toxidondendron) aj. (7,10,21,37,48). Direktiva EU Direktiva EU (63) se zabývá kosmetickými přípravky a přípravky hygienické potřeby, stanovuje limity (maximální koncentrace) pro obsah určitých látek (např. vonných složek a konzervantů) a určuje značení složek kosmetických přípravků s cílem snižovat KS na alergeny kosmetických přípravků. Podle Cosmetics Directive EU musí být vonné komponenty uvedeny (parfémace, parfum nebo aroma) ve složení výrobků. Dvacet šest vonných substancí, které byly identifikovány jako potenciální alergeny, musí být na obalu kosmetického výrobku uvedeny, pokud jsou použity v koncentraci vyšší než 10 ppm (0,001 %) v přípravcích ulpívajících na kůži ( leave-on ) a 100 ppm (0,01 %) v přípravcích oplachovaných ( rinse-off ) z kůže (15,63). Na rozdíl od EU, kde ke zveřejňování složení kosmetických výrobků došlo až v roce 1997, existuje v USA povinnost uvádět složení výrobků déle než 20 let (37). Závěr S rozvojem kosmetického průmyslu, vývojem nových látek se objevují stále nové a nové kontaktní alergeny. Důležitým předpokladem zjišťování je věnovat pozornost složení kosmetických prostředků, pečlivému testování a vpravdě detektivnímu pátrání. Ze strany vyšetřujícího lékaře i vyšetřovaného pacienta vyžaduje velkou trpělivost. LITERATURA 1. Blondeel A. Contact allergy to the mild surfactant decylglucoside. Contact Dermatitis 2003; 49 (6): 304-305. 2. Bonitsis NG, Tatsioni, A, Bassioukas K, Ioannidis JPA. Allergens responsible for allergic contact dermatitis among children: a systematic review and meta-analysis. Contact Dermatitis 2011; 64: 245-257. 3. Bruze M, Andersen KE, Goossens A. Recommendation to include fragrance mix 2 and hydroxyisohexyl 3-cyclohexene carboxaldehyde (Lyral ) in the European baseline patch test series. Contact Dermatitis 2008; 58: 129-133. 4. Bruynzeel D, Diepgen TL, Andersen KE, Brandão FM, Brunze M, Frosch PJ, Goossens A, Lahti A, Mahler V, Maibach HI, Menné T, Wilkinson JD. Monitoring the European standard series in 10 centres 1996-2000. Contact Dermatitis 2005; 53: 146-152. 5. Czarnobilska E, Obtulowicz K, Dyga W, Spiewak R. The most important contact sensitizers in Polish children and adolescents with atopy and chronic recurrent eczema as detected with the extended European Baseline Series. Pediatr Allergy Immunol 2011; 22: 252-256. 6. Dastychová E, Nečas M. Kontaktní přecitlivělost na alergeny evropské standardní sady. Čes-slov Derm 2008; 84(6): 320-331. 7. Frosch P, Johansen JD, Menné T, Pirker C, Rastogi SC, Andersen KE, Bruze M, Goossens A, Lepoittevin JP, White IR. Further 42 Alergie Supplementum 1/2012

important sensitizers in patients sensitive to fragrances. II. Reactivity to essential oils. Contact Dermatitis 2002; 47: 179-187. 8. Frosch PJ, Pirker C, Rastogi SC, Andersen KE, Bruze M, Svedman C, Goossens A, White IR, Uter W, Giménez-Arnau E, Lepoittevin J-P, Menné T, Johansen JD. Patch testing with new fragrance mix detects additional patients sensitive to perfumes and missed by current fragrance mix. Contact Dermatitis 2005; 52: 207-215. 9. Frosch PJ, Rastogi SC, Pirker C, Brinkmeier T, Andersen KE, Bruze M, Svedman C, Goossens A, White IR, Uter W, Giménez-Arnau E, Lepoittevin J-P, Johansen JD, Menné T. Patch testing with a new fragrance mix reactivity to the individual constituents and chemical detection in relevant cosmetic products. Contact Dermatitis 2005; 52: 216-225. 10. Frosch PJ, Menne T, Lepoittevin J-P (Eds). Contact Dermatitis. 4th ed., 2006; Springer-Verlag, Berlin. 11. Garg S, McDonagh AJG, Gawkroder DJ. Age- and sex-related variations in allergic contact dermatitis to common allergens. Contact Dermatitis 2009; 61: 46-47. 12. García-Gavin J, Vansina S, Kerre S, Naert A, Goossens A. Methyisothiasolinone, an emerging allergen in cosmetics? Contact Dermatitis 2010; 63: 96-101. 13. Goossens A, Decraene T, Platteaux N, Nardelli A, Rasschaert V. Glucosides as unexpected allergens in cosmetics. Contact Dermatitis 2003; 48 (3): 164-166. 14. Goossens A, Kohl L, Blondeel A, Song, M. Allergic contact dermatitis from cosmetics. Retrospective analysis of 819 patchtested patients. Dermatology 2002; 204: 334-337. 15. Heisterberg MV, Menné T, Johansen JD. Contact allergy to the 26 specific fragrance ingredients to be declared on cosmetic products in accordance with the EU cosmetics directive. Contact Dermatitis 2011; 65: 266-275. 16. Horn HM, Murray C, Aldridge RD. Contact allergy to decyl glucoside. Contact Dermatitis 2005; 52 (4): 227-227. 17. Jacob SE, Brod B, Crawford GH. Clinically Relevant Patch Test Reactions in Children A United States Based Study. Pediatr Dermatol 2008; 25: 520-527. 18. Jensen JM, Harde V, Brasch J. Airborne contact dermatitis to methylchloroisothiasolinone/methyisothiasolinone in a boy. Contact Dermatitis 2006; 55: 311. 19. Johansen JD. Fragrance contact allergy: a clinical review. Am J Clin Derm 2003; 4 (11): 789-798. 20. Johansen JD, Frosch PJ, Svedman C, Andersen KE, Bruze M, Pirker C, Menné T. Hydroxyisohexyl 3-cyclohexene carboxaldehyde- known as Lyral : quantitative aspects and risk assessment of an important fragrance allergen. Contact Dermatitis 2003; 48 (6): 310-316. 21. Jovanovic M, Mimica-Dukic N, Poljački M, Boža P. Erythema multiforme due to contact with weeds: a recurrence after patch testing. Contact Dermatitis 2003; 48:17-25. 22. Le Coz Ch-J, Lefebvre Ch, Keller F, Grosshans E. Allergic contact dermatitis caused by skin painting (pseudo tattooing) with black henna, a mixture of henna and p-phenylenediamine and its derivatives. Arch of Derm 2000; 136(12): 1515-1517. 23. Le Coz Ch-J, Meyer M-T. Contact allergy to decyl glucoside in antiseptic after body piercing. Contact Dermatitis 2003; 48 (5): 279-280. 24. Machovcová A. Rozbor kontaktní alergie na některé nedeklarované součásti zevních léků u pacientů s bércovým vředem a/nebo s varikózní a mikrobiální dermatitidou bérců. Čes-slov dermatol 1999; 74(1): 3-10 Alergie Supplementum 1/2012 25. Machovcová A, Dastychová E, Košťálová D, Vojtěchovská A, Reslová J, Šmejkalová D, Vaněčková J, Vocilková A. Common contact sensitizers in the Czech Republic. Patch test results in 12.058 patients with suspected contact dermatitis. Contact Dermatitis 2005; 53 (3): 162-166. 26. Machovcová A. Vývojové trendy v kontaktní senzibilizaci v České republice. České pracovní lékařství 2007; 8: 88-92. 27. Machovcová A. Diferenciální diagnostika projevů kolem úst - část II. Dermatol. praxi 2010; 4(4): 195-200. 28. Marks Jr. JG, Belsito DV, DeLeo VA, Fowler JF, Fransway AF, Maibach HI, Toby Mathias CG, Nethercott JR, Rietschel RL, Sherertz EF, Storrs FJ, Taylor JS. North American Contact Dermatitis Group patch test results for the detection of delayedtype hypersensitivity to topical allergens. J Am Acad Dermatol 1998; 38: 6(1): 911-918. 29. Matulich J, Sullivan J. A temporary henna tattoo causing hair and clothing dye allergy. Contact Dermatitis 2005; 53: 33-36. 30. Matura M, Sköld M, Börje A, Andersen KE, Bruze M, Frosch P, Goossens A, Johansen JD, Svedman C, White IR, Karlberg A-T. Not only oxidized R-(+)-but also S-( )-limonene is a common cause of contact allergy in dermatitis patients in Europe. Contact Dermatitis 2006; 55: 274-279. 31. Modjtahedi BS, Modjtahedi SP, Maibach HI. The sex of the individual as a factor in allergic contact dermatitis. Contact Dermatitis 2004; 50: 53-59. 32. Nardelli A, Drieghe J, Claes L, Boey L, Goossens A. Fragrance allergens in specific cosmetic products. Contact Dermatitis 2011; 64: 212-219. 33. Onder M, Atahan CA, Oztas P, Oztas MO. Temporary henna tattoo reactions in children. Int J Dermatol 2001; 40: 577-579. 34. Orton DI, Wilkinson JD. Cosmetic Allergy: Incidence, diagnosis, and management. Am J Clin Derm 2004; 5(5): 327-337. 35. Quartier S, Garmyn M, Becart S, Goossens A. Allergic contact dermatitis to copolymer in cosmetics case report and review of the literature. Contact Dermatitis 2006; 55: 257-267. 36. Reider N, Sepp N, Fritsch P, Weinlich G, Jensen-Jarolim E. Anaphylaxis to camomile: clinical features and allergen crossreactivity. Clinical and Experimental Allergy 2000; 30:1436-1443. 37. Rietschel RL, Fowler JF Jr. Fisher s Contact Dermatitis. 6th ed., 2008, BC Decker Inc, Hamilton, pp. 1-862. 38. Salam TN, Fowler Jr. JF. Balsam-related systemic contact dermatitis. J Am Acad Dermatol 2001; 45: 377-381. 39. Schmiedbergerová R, Šebková M, Vojáčková N, Hercogová J. Kontaktní ekzém po tetováži henou. Čes-slov Derm 2008; 83(1): 25-29. 40. Schnuch A, Uter W, Geier J, Lessmann H, Frosch PJ. Sensitization to 26 fragrances to be labelled according to current European regulation. Contact Dermatitis 2007; 57: 1-10. 41. Schnuch A, Lessmann H, Frosch PJ, Uter W. Para-phenylenediamine: the profile of an important allergen. Results of the IVDK. Br J Dermatol 2008; 159: 379-386. 42. Simonsen AB, Deleuran M, Johansen JD, Sommerlund M. Contact allergy and allergic contact dermatitis in children - a review of current data. Contact Dermatitis 2011; 65(5):254. 43. Søsted H, Agner T, Andersen KA, Menné T. 55 cases of allergic reactions to hair dye: a descriptive, consumer complaint-based study. Contact Dermatitis 2002; 47(5): 299-303. 44. Søsted H, Hesse U, Menné T, Andersen KE, Johansen JD. Contact dermatitis to hair dyes in an adult Danish population an interview based study. Br J Dermatol 2005; 153: 132-135. 43

45. Sosted H, Johansen JD, Andersen KE, Menné T. Severe allergic hair dye reactions in 8 children. Contact Dermatitis 2006; 54: 87-91. 46. Spornraft-Ragaller P, Kämmerer E, Gillitzer C, Schmitt J. Severe allergic reactions to para-phenylenediamine in children and adolescents: should the patch test concentration of PPD be changed? JDDG 2012; 10(4): 258-64. 47. Tosti A, Guerra L, Bardazzi F, Gasparri F. Euxyl K 400: a new sensitizer in cosmetics. Contact Dermatitis 1991; 25 (2): 89-93. 48. Thomson KF, Wilkinson SM. Allergic contact dermatitis to plant extracts in patients with cosmetic dermatitis. Br J Dermat 2000; 142: 84-88. 49. Thyssen JP, Carlsen BC, Menné T, Johansen JD. Trends of contact allergy to fragrance mix I and Myroxylon pereirae among Danish eczema patients tested between 1985 and 2007. Contact Dermatitis 2008; 59: 238-244. 50. Thyssen JP, Engkilde K, Lundov MD, Carlsen BC, Menné T, Johansen JD. Temporal trends of preservative allergy in Denmark (1985 2008). Contact Dermatitis 2010; 62: 102-108. 51. Tomar J, Jain VK, Aggarwal K, Dayal S, Gupta S. Contact allergies to cosmetics: testing with 52 cosmetic ingredients and personal products. J Dermatol 2005; 32: 951-955. 52. Tosti A, Voudouris S, Pazzaglia M. Contact sensitization to 5-chloro-2-methyl-4-isothiazolin-3-one and 2-methyl-4-isothiazolin-3-one in children. Contact Dermatitis 2003; 49: 215-216. 53. Urbanček S, Dastychová E, Buchvald D, Vocilková A. Kontaktné alergeny v pracovnom a životnom prostředí. Bánská Bystrica, Polygrafia Gutengerg, 2005. 54. Uter W, Hegewald J, Aberer W, Ayala F, Bircher AJ, Brasch J, Coenraads PJ, Schuttelaar M-LA, Elsner P, Fartasch M, Mahler V, Belloni Fortina A, Frosch PJ, Fuschs T, Johansen JD, Menné T, Jolanki R, Krecisz B, Kiec-Swierczynska M, Larese F, Orton D, Peserico A, Rantanen T, Schnuch A. The European standard series in 9 European countries, 2002/2003 First results of the European Surveillance System on Contact Allergies. Contact Dermatitis 2005; 53: 136 145. 55. Uter W, Geier J, Frosch P, Schnuch A. Contact allergy to fragrances: current patch test results (2005-2008) from the Information Network of Departments of Dermatology. Contact Dermatitis 2010; 63: 254-261 56. Van Ginkel CJ, Rundervoort GJ. Increasing incidence of contact allergy to the new preservative 1,2-dibromo-2,4-dicyanobutane (methyldibromoglutaronitrile). Br J Dermat.1995; 132 (6): 918-920. 57. Van Oosten EJ, Schuttelaar M-LA, Coenraads PJ. Clinical relevance of positive patch test reactions to the 26 EU-labelled fragrances. Contact Dermatitis 2009; 61: 217-223. 58. Wöhrl S, Hemmer W, Focke M, Götz M, Jarisch R. The significance of fragrance mix, balsam of Peru, colophony and propolis as screening tools in the detection of fragrance allergy. Br J Dermat 2001; 145: 268-273. 59. Wöhrl S, Hemmer W, Focke M, Götz M, Jarisch R. Patch testing in children, adults, and elderly: Influence of age and sex on sensitisation patterns. Pediatr Dermatol 2003; 20 (2): 119-123 60. Yazar K, Johnsson S, Lind M-L, Boman A, Lidén C. Preservatives and fragrances in selected consumer-available cosmetics and detergents. Contact Dermatitis 2010; 64: 265-272. 61. Zoli V, Tosti A, Silvani S, Vincenzi C. Moist toilet papers as possible sensitizers: review of the literature and evaluation of commercial products in Italy. Contact Dermatitis 2006; 55: 252-254. 62. Zug KA, McGinley-Smith D, Warshaw EM, Taylor JS, Rietschel RL, Maibach HI, Belsito DV, Fowler Jr. JF, Storrs FJ, DeLeo VA, Marks Jr. JG, Mathias T, Pratt MD, Sasseville D. Contact Allergy in Children Referred for Patch Testing. Arch Dermatol 2008; 144(10): 1329-1336. 63. European Parliament, Council of the European Union. Consolidated version of Cosmetics Directive 76/768/EEC. Regulation (EC) No. 1223/2009 of the European Parliament and of the Council of 30 November 2009 on cosmetic products. Available at: http://ec.europa.eu/enterprise/cosmetics/html/consolidated_dir.htm. Off J Eur Union 2009: L342: 59 209. 64. Cosmetic Ingredient Review Panel of the Cosmetic, Toiletry Fragrance Association. Final report on the safety assessment of methylisothiasolinone and methylchloroisothiazolinone. J Am Coll Toxicol 1992; 11: 75-128. 65. www.ifraorg.org/guidelines/43rd Amendment, 2008. prim. MUDr. Alena Machovcová, MBA Dermatovenerologické oddělení FN v Motole V Úvalu 84 150 06 Praha 5 e-mail: alena.machovcova@fnmotol.cz 44 Alergie Supplementum 1/2012