Ekonomické efekty vstupu ČR do EU na české zemědělství

Bankovní institut vysoká škola Praha Ekonomické efekty vstupu ČR do EU na české zemědělství Diplomová práce Bc. Miroslav Malák Duben, 2012

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví Ekonomické efekty vstupu ČR do EU na české zemědělství Diplomová práce Autor: Bc. Miroslav Malák Studijní obor - Finance Vedoucí práce: Ing. Lucie Sandmann, M. A. Praha Duben, 2012

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Ekonomické efekty vstupu ČR do EU na české zemědělství zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze dne 30. 4. 2011 Bc. Miroslav Malák

Poděkování: Na tomto místě bych chtěl poděkovat Ing. Lucii Sandmann, M. A. za odborné vedení mé diplomové práce, cenné rady a čas, který mi během zpracování práce věnovala. Zároveň bych rád poděkoval svým rodičům za podporu a trpělivost při mém studiu.

Anotace Cílem této diplomové práce je analýza ekonomických efektů a jejich vývoje po vstupu České republiky do Evropské unie na české zemědělství. V úvodu je popsáno fungování Společné zemědělské politiky. Další kapitola rozebírá dotační programy a financování českého zemědělství. Hlavní část práce popisuje aktuální stav v agrárním sektoru. Klíčová slova zemědělství, Česká republika, Evropská Unie, Společná zemědělská politika, dotace, agrární zahraniční obchod. Annotation The objective of this diploma thesis is to analyse economic effects and their progress after admission of the Czech Republic into the EU on Czech agriculture. In the beginning is described Common Agricultural Policy. Next Chapter anatomize subvence and financing Czech agriculture. Main part is composed of the analysis of actual state in agrarian sector. Key Words agriculture, Czech Republic, European Union, Common Agricultural Policy, subsidies, agrarian foreign trade.

Obsah Úvod... 4 Zvolené metody zpracování... 6 1. Společná zemědělská politika (SZP)... 7 1.1 Vývoj, vznik a etapy vytváření SZP v rámci EHS... 7 1.2 Principy SZP... 8 1.2.1 Jednotný zemědělský trh... 8 1.2.2 Preferenční princip... 8 1.2.3 Princip finanční solidarity... 8 1.3 Reformy SZP - 90. léta 20. století... 9 1.3.1 McSharryho reforma... 9 1.3.2 Agenda 2000... 9 1.3.3 Fischlerova reforma... 10 1.4 Cíle SZP... 10 1.5 Státní zemědělský intervenční fond... 11 2. České zemědělství před vstupem do EU... 13 2.1 Přírodní předpoklady pro zemědělství v ČR... 13 2.2 Transformace českého zemědělství v 90. letech... 14 2.3 Koncepce ministerstva zemědělství před vstupem do EU... 15 2.4 Programy předvstupní pomoci... 16 2.5 Silné a slabé stránky zemědělství ČR před vstupem do EU... 17 2.6 Ukazatele českého zemědělství 1993 2003... 17 3. Finanční nástroje zemědělské politiky EU v ČR... 19 3.1 Česká republika a Evropská unie... 19 3.2 Struktura dotačních zdrojů českého zemědělství... 20 3.3 Přímé platby... 21 3.3.1 Jednotná platba na plochu (SAPS)... 22 3.3.2 Národní doplňkové platby (Top-Up)... 23 3.3.3 Oddělená platba za cukr (SSP)... 24 1

3.3.4 Oddělená platba za rajčata (STP)... 24 3.4 Nástroje rozvoje venkova v ČR... 24 3.4.1 Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP) (2004 2006)... 25 3.4.2 Program rozvoje venkova (PRV) (2007 2013)... 28 3.6 Společná organizace trhu... 33 3.7 Národní dotace... 33 3.8 Podpůrný garanční a lesnický fond... 34 3.9 Typy úvěrů pro zemědělský podnik... 35 3.10 Kontroly podmíněnosti... 36 3.11 Rekapitulace podpor podle cílů zemědělské politiky... 37 3.12 Hodnocení SZP a vývoj čisté pozice zemědělství ČR vůči EU... 38 4 Ekonomické výsledky českého zemědělství po vstupu ČR do EU... 39 4.1 Pozice odvětví zemědělství v rámci národního hospodářství ČR... 39 4.2 Zemědělské subjekty v letech 2000-2010, jejich počet a výměra... 40 4.3 Ekonomický výsledek agrárního sektoru... 41 4.3.1 Efektivnost zemědělství... 42 4.3.2 Hospodářský výsledek zemědělství vs. dotace... 43 4.4 Produkce českého zemědělství... 44 4.4.1 Celková produkce zemědělského odvětví... 44 4.4.2 Rostlinná produkce... 45 4.4.3 Živočišná produkce... 46 4.5 Bilance výroby, spotřeby a ekonomika jednotlivých komodit... 48 4.5.1 Pšenice... 48 4.5.2 Ječmen... 49 4.5.3 Cukrová řepa... 50 4.5.4 Brambory... 51 4.5.5 Řepka olejná... 52 4.5.6 Mléko... 53 4.5.7 Hovězí maso... 54 2

4.5.8 Vepřové maso... 55 4.5.9 Drůbeží maso... 56 4.5.10 Vejce... 57 4.6 Soběstačnost... 58 4.7 Agrární zahraniční obchod (AZO) ČR... 59 4.7.1 Vývoj celkového agrárního zahraničního obchodu ČR... 59 4.7.2 Teritoriální skladba AZO ČR... 60 4.7.3 Komoditní skladba AZO ČR... 62 4.7.4 Vývoj vývozní a dovozní ceny v rámci českého AZO... 63 4.8 Rentabilita a míra zadlužení... 63 4.9 Produkce zemědělského odvětví a počet pracovníků v zemědělství... 64 4.10 Ceny zemědělských výrobců a inflace v ČR... 65 4.11 Investiční rozvoj zemědělství ČR... 66 4.11.1 Kapitálový účet... 66 4.11.2 Investice dle směru podpory... 67 4.11.3 Zahraniční investice... 67 4.11.4 Struktura úvěrů a pohledávek v zemědělství... 68 4.12 Vývoj cen zemědělské půdy (Kč/ha) podle různých zdrojů... 69 4.13 Průměrný nájem na 1 ha pronajaté půdy podle výrobních oblastí... 70 Závěr... 71 Seznam použité literatury... 75 Seznam zkratek... 78 Seznam tabulek... 81 Seznam grafů... 83 Seznam příloh... 84 3

Úvod Dne 1. května 2012 tomu bude 8 let od dne, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie (EU). Je to skoro celá dekáda, a tak nastal příhodný čas pro vyhodnocení úspěšnosti našeho členství v tomto politickém a ekonomickém sdružení z pohledu českého zemědělství. Cílem předložené práce je tedy vyhodnocení změn, které postihly české zemědělství po zapojení České republiky do Evropské unie. České zemědělství se nachází v prostředí Společné zemědělské politiky (SPZ) a jednotného trhu EU. První kapitola stručně pojednává o vývoji, principech a cílech Společné zemědělské politiky (SPZ), neboť jedním z hlavních faktorů, který způsobil změny v českém zemědělství, je přísun finančních prostředků, který EU poskytuje prostřednictvím strukturálních fondů. V případě zemědělství se jedná právě o projekt Společné zemědělské politiky. České zemědělství čelí v EU silné konkurenci, a proto je důležité, aby co nejlépe využívalo možnosti, které mu SZP nabízí. Druhá kapitole se zaměřuje na rozbor českého zemědělství před vstupem do EU a integrační proces České republiky. Jsou vylíčeny přírodní podmínky pro zemědělskou činnost na území ČR, silné a slabé stránky zemědělství a hlavní makroekonomické údaje let 1993 2003. Třetí část představuje způsoby financování českého zemědělství v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie. V aktuálním programovém období 2007 2013 se jedná o širokou paletu dotačních zdrojů, kdy jejich rozmanitost hraničí až s nepřehledností. V této sekci jsou uvedeny konkrétní částky, které byly vyplaceny na financování českého zemědělství v časovém horizontu 2004 až 2010. Poslední oddíl je věnován vyhodnocení změn v českém zemědělství, které se promítly do jeho ekonomické situace a konkurenceschopnosti. Českého zemědělství je analyzováno dle různých ukazatelů. Nejprve jsou studovány hlavní ekonomické ukazatele jako podíl zemědělství na HDP, zisk zemědělství, počet zaměstnanců v zemědělství apod. Jsou zkoumány ukazatele celkové zemědělské produkce, soběstačnosti českého zemědělství ve výrobě rostlinných a živočišných komodit, agrárního zahraničního obchodu, investičního rozvoje zemědělství, ceny půdy a další ukazatele. 4

Práce ověřuje souvislosti mezi zvýšením finančních prostředků směřujících do českého zemědělství a jeho rozvojem. Česká republika se stala součástí jednotného trhu EU, proto práce zjišťuje, zda mělo rozšíření konkurenčního prostředí dopad i na české zemědělství, a pokud ano, tak jaký. Zemědělství není uzavřené společenství, ale je napojeno na další odvětví, zejména potravinářský průmysl. Ačkoliv je složité izolovat vliv Společné zemědělské politiky od ostatních faktorů, například vypuknutí Ekonomické krize v roce 2008, v některých ukazatelích by měly být změny patrné. 5

Zvolené metody zpracování Pro první dvě kapitoly byla použita odborná literatura v tištěné podobě, pro druhou navíc internetové stránky Českého statistického úřadu. Tyto podklady byly základem pro popsání vzniku a vývoje Společné zemědělské politiky a pro vývoj českého zemědělství před vstupem do Evropské unie. Stěžejní část práce popisuje dotace z EU a změny, kterých doznalo zemědělství České republiky po vstupu do EU. K těmto kapitolám byly shromážděny informace především z internetových zdrojů: Ministerstva zemědělství ČR (www.eagri.cz), zde dokumenty Zelené zprávy za jednotlivé roky a publikace Zemědělství za jednotlivé roky), Českého statistického úřadu (www.czso.cz), přidružené databáze Eurostatu, Státního zemědělského intervenčního fondu (www.szif.cz), Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (www.uzei.cz) a Zemědělské účetní datové sítě ČR (www.fadn.cz). Podniky do šetření FADN jsou vybírány na základě metodiky Evropské komise a výsledky jsou porovnávány s daty ČSÚ. Na základě porovnání a dalších testů jsou uznány ze reprezentativní. Data z těchto zdrojů byla poté zpracována v programu Microsoft Excel. U porovnání údajů byla snaha dodržet časové rozpětí let 2003 2010, aby byly vidět hodnoty i před vstupem do Evropské unie. Časový horizont této diplomové práce převážně končí rokem 2010, neboť za rok 2011 zatím nejsou údaje, respektive velmi omezené množství a v kontextu by nebylo možné je porovnávat. Do práce se promítla snaha zaznamenat, co nejaktuálnější údaje, proto je v některých případech uveden i rok 2011. Pokud budou výroční zprávy o zemědělství publikovány stejným způsobem jako doposud, tak ucelené informace za rok 2011 budou zveřejněny až v roce 2013. V některých případech nebylo možné dohledat údaje za jednotlivé roky. Může se též stát, že za rok 2010 čtenář nalezne jiný údaj, který by se neměl výraznět lišit, protože stále přicházejí upřesňující data, například za rok 2010 čeští zemědělci nevyčerpali všechny alokované zdroje a definitivní částky dotací budou do výsledných zpráv zahrnuty zpětně. Kupříkladu v Zelené zprávě 2010 je několik odlišných údajů než za stejné období v Zelené zprávě 2009 apod. Snažil jsem se vždy o co nejaktuálnější datový pramen. Odlišnost také mohla být způsobena různosti zdrojů. Jelikož je ČR součástí EU teprve krátce, nebyla tato problematika doposud dostatečně zanalyzována, a proto jsem se musel potýkat s omezenými zdroji informací. 6

1. Společná zemědělská politika (SZP) 1.1 Vývoj, vznik a etapy vytváření SZP v rámci EHS Zemědělství zajišťuje obživu obyvatelstva a ve své historii prochází neustálým vývojem. Prvořadým cílem každého státu bylo, je a bude zajištění potravinové soběstačnosti. Společná zemědělská politika (CAP, Common Agricultural Policy, česky SZP) byla ustavena Římskou smlouvou z roku 1957 a funguje od roku 1962. Impulsem jejího vzniku byla snaha o zemědělskou a potravinovou soběstačnost Evropy. Po druhé světové válce státy nebyly schopné dostatečně zajišťovat svoji zemědělskou produkci a byly závislé na dovozu potravin. Bylo nutné zformovat účinný mechanismus pro kontrolu a zabezpečení dodávky potravin pro obyvatelstvo. Společná zemědělská politika je jedinou přísně uskutečňovanou politikou Evropské unie. Vztahuje se na veškerou zemědělskou produkci EU. 1 Vytváření Společné zemědělské politiky lze rozdělit do tří období. V první etapě (1958-1961) byl kladen důraz na propracování postupu vytváření společného zemědělského trhu. Základním heslem se stala konkurenceschopnost. Jeho cílem nebyla úplná soběstačnost, avšak měla být dosažena rovnováha v zapojení do mezinárodního obchodu, jež předpokládala vysokou ochranu vnitřního trhu. Ve druhé etapě (1962 1965) byly Komisí EHS vypracovány a začaly se realizovat hlavní principy SZP. V tomto období také došlo k vytvoření hlavního finančního nástroje zemědělské politiky, Evropského zemědělského orientačního a záručního (garančního) fondu (EAGGF). V závěrečné třetí etapě (1966-1970) je dokončen úplný volný oběh zemědělských produktů uvnitř EHS a zavedena celní unie vůči třetím zemím. Byla také zavedena strukturální a sociální politika v oblasti zemědělství, zaměřená na zvyšování produktivity práce a optimalizace využívání výrobních faktorů. 2 1 Petrželová, J. Evropská unie k maturitě a přijímacím zkouškám na VŠ. 1. vydání, Brno: Computer Press, a.s., 2011. ISBN 978-80-251-3373-6, s.27 2 Lukáš, Z., Neumann, P. Společná zemědělská politika EU Regionální a strukturální politika EU. Vydavatel Vysoká škola ekonomická v Praze, 2000, 1. vydání, ISBN 80-245-0064-7, s. 11-13 7

1.2 Principy SZP V 60. letech byly stanoveny tři základní principy společné zemědělské politiky: princip jednotného zemědělského trhu, preferenční princip, princip finanční solidarity. 3 1.2.1 Jednotný zemědělský trh Z tohoto principu vyplývá, že v EU existuje volný pohyb zemědělských produktů mezi členskými státy. Společný trh má svá pravidla a jednotné nástroje pro jejich prosazení. Základním nástrojem jsou společné ceny pro dané produkty a komodity. Tržní řády uměle stanovovaly tyto typy cen: - cílovou cenu (cena, za kterou je daná komodita prodávána na vnitřním trhu ES), - minimální či intervenční cenu (cena, kterou má garantovánu zemědělec, v případě nízké poptávky Společenství garantuje, že za ni produkci od zemědělce vykoupí). 4 1.2.2 Preferenční princip Princip preference Společenství zahrnuje přednost odbytu zemědělských produktů vyrobených v členských zemích EU před zahraničními. Důležitým nástrojem preference jsou mezní (prahové) ceny. Prahová cena (minimální cena, za kterou lze dovézt konkurenční výrobek zvnějšku do ES v důsledku vysokých dovozních cel na zemědělské výrobky). V souvislosti s preferenčním principem bylo zavedeno několik dalších opatření na obranu zemědělců před levnější produkcí ze zemí mimo Evropské společenství. Patří sem: systém tzv. variabilních přirážek, systém refundací. 1.2.3 Princip finanční solidarity Princip finanční solidarity znamená financování zemědělské politiky ze společného rozpočtu. Společná zemědělská politika byla při plnění svých cílů úspěšná. Regulovaný systém měl původně (v poválečných letech) zajistit potravinovou soběstačnost ES ve výrobě základních zemědělských komodit (obilí, živočišná výroba, cukr, mléčné produkty, ovoce, zelenina, víno 3 Plchová, B., Abrhám, J., Helísek, M. Česká republika a EU Ekonomika Měna, Hospodářská politika. Vydala Agentura KRIGL, Praha, 2010, 1. vydání, ISBN 978-80-86912-39-4, s. 94-95 4 Fajmon, H. a spol. Současnost a budoucnost českého zemědělství v EU. vydalo Centrum pro studium demokracie a kultury, 2010, neprodejné, s. 13 8

atd.). Díky tomu se však začala potýkat s nadprodukcí hlavních zemědělských produktů, které musely být z převážné části nákladně uskladněny nebo zlikvidovány v rámci EU. Systém zemědělské politiky EU se stal velmi nákladným a bylo nezbytné přistoupit k jeho reformám. Společná zemědělská politika se musela změnit a skutečně se tak stalo. 5 1.3 Reformy SZP - 90. léta 20. století Z důvodů neuspokojivých výsledků SZP v 80. letech byl Komisí ES v roce 1991 vypracován návrh nové reformy SZP. 90. léta byla pro SZP obdobím důležitých změn. V roce 1992 byla přijata první významná reforma, která je pojmenována podle tehdejšího komisaře pro zemědělství jako tzv. McSharryho reforma. 1.3.1 McSharryho reforma Přínosy této reformy se projevily především v následujících oblastech: finanční podpory se přesouvají od cenových podpor k přímým platbám, které nejsou přímo vázané na produkci, došlo ke snížení intervenčních cen a výrobních kvót, objevují se podpory spojené se snižováním produkce (např. financování předčasných odchodů do důchodu, využívání zemědělské půdy pro jiné účely agroturistika, zalesňování apod.). Reformy z roku 1992 se ukázaly být úspěšné. Podíl zemědělství na rozpočtu EU klesal a došlo k podstatnému snížení nadbytečných zásob. 1.3.2 Agenda 2000 Další posun v prioritách společné zemědělské politiky EU přinesl dokument Agenda 2000, který byl přijat zejména s ohledem na připravované východní rozšíření o země střední a východní Evropy. Hlavní reformní prvky zahrnovaly: snížení cenových podpor, které bylo kompenzováno zvýšením přímých plateb, větší důraz na nezávadnost a kvalitu potravin a ohleduplné zacházení s hospodářskými zvířaty, posilování ekologického aspektu zemědělské výroby, zvyšování významu rozvoje venkova. 5 Společná zemědělská politika. Vydal: Eugene Leguen de Lacroix, 2005, ISBN 92-894-9228-7, s. 7 9

Bohužel ani ambiciózní reformy v rámci Agendy 2000 nepřinesly své úspěchy, proto byla vypracována další reforma. 1.3.3 Fischlerova reforma V roce 2003 byla dohodnuta další významná reforma, která přinesla následující opatření: odstranění vazby podpor na produkci, zavedením jednotné platby na farmu, vyplácené podpory jsou podmiňovány respektováním standardů, které se týkají ochrany životního prostředí, kvality a bezpečnosti potravin, pohody zvířat, rozvoj venkova zavedení nových opatření a nových standardů, princip modulace, který znamená každoroční přesun části přímých plateb do prostředků určených na rozvoj venkova. 6 1.4 Cíle SZP Současný systém společné zemědělské politiky směřuje k celoplošnému produkčnímu zemědělství, které by mělo být konkurenceschopnější ve světovém hospodářství a zároveň šetrné k životnímu prostředí. I do budoucna můžeme očekávat další zeštíhlování zemědělské politiky a posilování dosavadních tendencí. V souladu s požadavky na zvyšování efektivnosti a konkurenceschopnosti agrárního sektoru lze očekávat tendence vedoucí k dalšímu posilování strukturálních opatření a provázání zemědělského sektoru s rozvojem celého venkovského prostoru. Zemědělská politika EU by se měla v průběhu následujících let měnit tak, aby i nadále: byla živou politikou odrážející potřeby a očekávání evropské společnosti, podporovala udržitelné zemědělství nabízející bezpečné, kvalitní produkty a zároveň chránila životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat, podporovala mnohostrannou úlohu zemědělců jako dodavatelů veřejných statků pro společnost, podporovala růst a vytváření pracovních míst ve venkovských oblastech, posilovala konkurenceschopné a inovační zemědělské odvětví schopné reagovat na výzvy světového trhu, mohla být řízena jednoduchými a transparentními pravidly. 7 6 Plchová, B., Abrhám, J., Helísek, M. Česká republika a EU Ekonomika Měna, Hospodářská politika. Vydala Agentura KRIGL, Praha, 2010, 1. vydání, ISBN 978-80-86912-39-4, s 95 7 Plchová, B., Abrhám, J., Helísek, M. Česká republika a EU Ekonomika Měna, Hospodářská politika. Vydala Agentura KRIGL, Praha, 2010, 1. vydání, ISBN 978-80-86912-39-4, s. 96 10

Základní předpisy jsou schvalovány Radou EU. Pro vydávání ostatních norem a prováděcích předpisů Rada zplnomocnila Evropskou komisi. Dotace z EU jsou v rámci SZP poskytovány především z Evropského zemědělského záručního fondu (EAGF, European Agricultural Guidance and Guarantee Fund) a do roku 2013 také z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD, European Agricultural Fund for Rural Development) a z Evropského rybářského fondu (EFF, European Fishing Fund). V jednotlivých členských státech byly za účelem aplikace evropských záměrů zřízeny zvláštní správní instituce. V České republice je touto institucí Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který úzce spolupracuje s Ministerstvem zemědělství ČR (MZe). 8 1.5 Státní zemědělský intervenční fond Státní zemědělský intervenční fond byl zřízen zákonem č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, v platném znění, je právnickou osobou se sídlem v Praze a náleží do působnosti Ministerstva zemědělství. Statutárním orgánem SZIF je ředitel SZIF. Činnost a hospodaření SZIF kontroluje Dozorčí rada SZIF. V roce 2004 byla SZIF udělena akreditace jako Platební agentuře pro provádění opatření Společné zemědělské politiky financovaných ze záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu. Dne 10. října 2007 udělilo Ministerstvo financí SZIF akreditaci jako Platební agentuře pro provádění opatření Společné zemědělské politiky financovaných z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. SZIF jako Platební agentura přispívá k plnění závazků vyplývajících ze Společné zemědělské politiky a v souladu s právními předpisy, právem Evropských společenství (ES) a mezinárodními smlouvami zajišťuje zejména následující činnosti: - rozhoduje o poskytnutí dotace a kontroluje plnění podmínek poskytnutí dotace, - provádí programy strukturální podpory a Program rozvoje venkova (PRV), - provádí intervenční nákupy zemědělských výrobků a potravin a zajišťuje skladování těchto výrobků, 8 Petrželová, J. Evropská unie k maturitě a přijímacím zkouškám na VŠ. 1. vydání, Brno: Computer Press, a.s., 2011, ISBN 978-80-251-3373-6, s. 27 11

- prodává nebo jiným způsobem převádí intervenčně nakoupené zemědělské výrobky a potraviny, - provádí vládou schválené programy zaměřené na nepotravinářské využití a zpracování zemědělských výrobků, - provádí činnosti související se systémem produkčních kvót, - poskytuje subvence při vývozu zemědělských výrobků a potravin, - rozhoduje o poskytnutí licence při dovozu a vývozu zemědělských výrobků a potravin a kontroluje plnění podmínek poskytnutí licence, - provádí činnosti související se systémem záruk pro zemědělské výrobky a potraviny, - ukládá, vybírá a odvádí finanční dávky z výroby cukru a v odvětví mléka a mléčných výrobků, - provádí činnosti související se systémem schvalování, registrace, evidence nebo uznávání producentů zemědělských výrobků nebo potravin v oblasti společných organizací trhu a strukturálních opatření, - provádí podporu marketingu zemědělských výrobků a potravin, - vykonává dozor nad plněním povinností vyplývajících pro fyzické a právnické osoby z přímo použitelného předpisu ES, - provádí činnosti zprostředkujícího subjektu podle přímo použitelných předpisů ES upravujících strukturální fondy nebo Evropský rybářský fond. 9 9 http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/cmdocument?rid=%2fapa_anon%2fcs%2fdokumenty_ke_stazeni%2fsystemova_navigace%2fo _nas%2fvyrocni_zpravy_szif%2f1314109195201.pdf (5. 10. 2011) 12

2. České zemědělství před vstupem do EU To je ona, země zaslíbená, mlékem a strdím oplývající. Slova praotce Čecha na slavném Řípu. Ano, správně praotec Čech tuto zemi vybral. Tato zem spravedlivě živí všechny obyvatele. Hlavní činnost obyvatelstva na venkově byla vždy nerozlučně spjata se zemědělskou výrobou. Ta byla hlavní (primární) náplní života obyvatel na venkově, poskytovala jim obživu a udávala rytmus jejich životům. 10 Zemědělství znamená mnohem více než jen pěstování plodin a chov zvířat za účelem produkce potravin. Jedná se o obor se širokou oblastí působnosti, která na zemědělcích vyžaduje, aby hráli řadu různých rolí. Pro mnohé z nich je jejich práce životním stylem a posláním. Zemědělci jsou kromě jiného i obchodníci. Zemědělství není právě zlatý důl. Ziskovost zemědělských podniků je nízká. Za svou tvrdou práci dostávají zemědělci jen poměrně malou odměnu, a to i přesto, že jí mnozí věnují až dvacet čtyři hodin denně, sedm dní v týdnu. Hlavním úkolem zemědělců je produkovat potraviny. Aby mohli tento úkol splnit a nabídnout kvalitní potraviny za dostupnou cenu, uplatňují tradiční osvědčené postupy a kombinují je s poznatky moderní vědy a novými technologiemi. Nezbytné jsou rovněž dovednosti jako hospodaření s půdou či péče o životní prostředí. Jen stěží bychom hledali nějaký jiný obor, který vyžaduje tak širokou paletu dovedností. 11 2.1 Přírodní předpoklady pro zemědělství v ČR Česká republika je vnitrozemským státem, ležícím uprostřed mírného pásu severní polokoule ve střední části Evropy. Svou rozlohou 78 865 km 2 je mezi 27 státy Evropské unie na 15. místě a počtem obyvatel 10,5 mil. na 12. místě. Územím České republiky prochází hlavní evropské rozvodí oddělující povodí Severního, Baltského a Černého moře. Přírodní podmínky zásadním způsobem ovlivňují zemědělskou výrobu. Úrodnost půdy je ovlivňována třemi důležitými předpoklady klimatické podmínky, půdní složení a reliéf. Klimatické podmínky ovlivňují zemědělství (především u rostlinné výroby) hlavně srážkami a teplotou v průběhu vegetačního období pěstovaných plodin. Např. v roce 2002 zasáhly ČR dvě vlny povodní, naopak rok 2003 zase provázela sucha. Půdní složení ovlivňuje zrnitost půdy. Z hlediska 10 Bílek, Miloš. Štětsko - historie a současnost. Město Štětí, 2010, náklad 2 000 ks, neprodejné, s. 10 11 Společná zemědělská politika. Vydal: Eugene Leguen de Lacroix, 2005, ISBN 92-894-9228-7, s. 4-5 13

zrnitosti půdy se půdy dělí na lehké, středně těžké a těžké. Po celém území České republiky jsou zastoupeny hnědé půdy. Výskyt nejúrodnější černozemě je v nížinaté oblasti Polabí, Hané a moravských úvalů. Střední nadmořská výška České republiky je 430 m. Většinu území tvoří pahorkatiny a vrchoviny. Nejvhodnější přírodní podmínky pro rostlinnou výrobu jsou v České republice v nížinách podél toku významných řek. Česká republika má 4 264 tis. ha zemědělské půdy. Více než třetinu půdního fondu ČR tvoří lesní pozemky. 12 2.2 Transformace českého zemědělství v 90. letech Po více než čtyřicet let, od převzetí moci komunisty v únoru 1948, bylo Československo součástí sovětského bloku, s minimálními vazbami na západní Evropu a evropské společenství (ES). Vše se nicméně velmi náhle a dramaticky změnilo během osudového roku 1989. Po brutálním zásahu policie proti studentské demonstraci 17. listopadu v Praze přerostlo napětí do podoby demokratické revoluce, která zásadně změnila politické prostředí a další směřování země. Rozsáhlý vliv státu v zemědělství zabezpečovaný prostřednictvím státních statků a silně centrálně ovlivňovaných jednotných zemědělských družstev byl nahrazen vstupem soukromě podnikajících nezávislých subjektů (individuální hospodáři, společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti) do zemědělské výroby. Výrazně se snížil počet pracovníků. Snížení počtu znamenalo sice růst produktivity práce, mzda v zemědělství však začala výrazně zaostávat za průměrem ČR. 13 Česká republika v období druhé poloviny a zvláště v závěru 90. let učinila znatelný pokrok jak v chápání zemědělské politiky a celkovém přístupu k této oblasti, tak i v přípravě na její slučitelnost se SZP EU. Určitým krokem směrem k implementaci systému EU bylo přijetí Zákona o zemědělství v r. 1997, který vymezil dlouhodobé principy zemědělské politiky ČR, ve všech hlavních rysech slučitelné se SZP EU. Zákon mimo jiné stanovil vytvářet podmínky pro zajištění schopnosti českého zemědělství, zabezpečit základní výživu obyvatel, tedy z hlediska EU významnou zásadu potravinové bezpečnosti. Dále měl vytvořit předpoklady pro podporu mimoprodukčních funkcí zemědělství, což znamenalo přispět k ochraně životního prostředí (půdy, vody, ovzduší) a k udržení osídlené a kulturní krajiny. 14 12 Statistická ročenka České republiky 2011, vydal Český statistický úřad, Praha 10, 2011, 1. Vydání, ISBN 978-80-250-2105-7 13 Marek, D., Baun, M.. Česká republika a Evropská unie. Vydalo nakladatelství Barrister & Principal, Brno, 2010, 1. vydání, ISBN 978-80- 87029-89-3, s. 25 14 Lukáš, Z., Neumann, P. Společná zemědělská politika EU Regionální a strukturální politika EU. Vydavatel Vysoká škola ekonomická v Praze, 2000, 1. vydání, ISBN 80-245-0064-7, s. 17, 46, 49 14

2.3 Koncepce ministerstva zemědělství před vstupem do EU V roce 1999 byla vypracována Koncepce resortní politiky ministerstva zemědělství ČR před vstupem do EU a vymezeny dvě etapy přípravy vstupu: 1. etapa Revitalizace pro období 1999 2001, 2. etapa Adaptace, vztahující se k období po roce 2001 až do doby vstupu do EU. Cílem Revitalizace bylo: - dořešení vnitřních vývojových problémů agrárního sektoru, - eliminace překážek dalšího vývoje, - stabilizace sektoru před jeho přizpůsobováním podmínkám EU, - institucionální příprava na vstup do EU. Pro etapu Adaptace byly vymezeny tyto základní cíle: - dosažení konkurenceschopnosti sektoru a zlepšení efektivnosti výroby, - zajištění dostatečné výnosnosti kapitálu v zemědělství, - vytvoření předpokladů k zajištění přiměřených spotřebitelských cen potravin s vysokými kvalitativními parametry, - environmentální funkce zemědělství, - diverzifikace činnosti zemědělských podniků. Rysy, které měly negativní dopad na ekonomickou situaci podniků a na jejich budoucí konkurenceschopnost v evropském resp. světovém rozměru: - relativní finanční úspornost politiky, která byla dána jak omezenými rozpočtovými prostředky, tak slabší vyjednávací pozicí zemědělců v porovnání s ostatními hospodářsky vyspělými zeměmi. ČR se v posledních letech zařadila mezi země s nejnižší úrovní podpor v zemědělství, - neprogramové pojetí a časté změny přístupů a nástrojů státních zásahů, vyplývající z neujasněné hospodářské politiky v agrárním sektoru, - nestabilita hospodářské politiky, zejména pokud se týká společné objednávky veřejného zboží ze zemědělství (nevyjasněnost vymezení nástrojů podpory a kontroly environmentálních funkcí zemědělství). 15 15 Bečvářová, V. Zemědělská politika, vydalo nakladatelství MZLU v Brně, ISBN 80-7157-514-3, str. 91-92 15

2.4 Programy předvstupní pomoci V období před vstupem České republiky do EU využívala ČR tři základní nástroje finanční pomoci Společenství: PHARE, ISPA a SAPARD. Program PHARE byl hlavním nástrojem finanční a technické pomoci zemím střední a východní Evropy. Od roku 2000 došlo ke zdvojnásobení finanční pomoci EU kandidátským státům díky vzniku nových programů ISPA a SAPARD, které pomáhaly zvládnout přípravy vstupu ČR do EU. Program ISPA (Instrument for Structural Policies for Pre-Accession - Nástroj strukturálních politik v předvstupním období ) je speciální podpůrný program připravovaný Evropskou komisí k podpoře asociovaných států při přípravě jejich vstupu do Evropské unie. Program ISPA je svou podstatou "předkohezní fond", zaměřený na oblasti zlepšování stavu životního prostředí a dopravní infrastruktury. V oblasti životního prostředí je program určen zejména k podpoře implementace požadavků právních předpisů. 16 Z celkového rozpočtu programu získala ČR finanční částku zhruba 11 mld. Kč. V rámci programu ISPA EU finančně kryla projekt maximálně podílem 75%, zbytek bylo nutné financovat z národních zdrojů. Předvstupní program SAPARD měl za úkol připravit ČR a její agrární sektor na zapojení do SZP a využití Strukturálních fondů. Po vstupu do EU na tento program navázal Operační program rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. Lze konstatovat, že program SAPARD splnil svou úlohu a to pomoci překlenout období příprav České republiky na čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie a usnadnil jí vstup a napojení do struktur Evropských společenství. 16 http://www.cpkp.cz/ispa.html (27. 3. 2012) 16

2.5 Silné a slabé stránky zemědělství ČR před vstupem do EU Mezi silné stránky patří: vysoká koncentrace zemědělské výroby, nižší cena pracovní síly a půdy. Mezi slabé stránky zejména náleží: nižší intenzita zemědělské výroby (výnosy plodin, užitkovost hospodářských zvířat) a zvyšující se fixní náklady produkce, problémy v řízení a organizaci zemědělských podniků, určitá zaostalost v technice a technologiích, nízká motivace pracovníků, nižší ochrana a podpora zemědělských výrobců a vnitřního trhu proti jiným zemím, nestabilita právních předpisů pro zemědělské podnikání. 17 2.6 Ukazatele českého zemědělství 1993 2003 Situace v českém zemědělství nebyla před vstupem České republiky do EU příliš pozitivní. Ve výsledcích a širších souvislostech je možné chápat vývoj českého zemědělství jako nepříznivý. Dlouhodobě pokračovalo snižování počtu pracovníků v zemědělství. Zároveň docházelo ke zvyšování agrární nezaměstnanosti, která je pro venkovské oblasti velice limitujícím faktorem. Hrubá zemědělská produkce dále mírně klesá. České zemědělství vykazovalo ztrátu, za období 1993 2003 dosáhlo souhrnného deficitu 17,9 mld. Kč. Tabulka 1 - Podíl Hrubé zemědělské produkce na tvorbě HDP 1993-2003 (%) 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Podíl HZP na HDP 6,51 5,99 5,94 5,62 5,37 5,47 5,48 5,06 5,03 4,72 4,23 Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989#09 (13. 4. 2012) Tabulka 2 - Hospodářský výsledek zemědělství (zisk/ztráta) 1993-2003 (mld. Kč) 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 HVZ -9,1-7,3 0,5-0,5-1,3-0,4-2,1 3,7 3,3-3,5-1,2 Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989#09 (13. 4. 2012) Tabulka 3 - Počet pracovníků v ČR vs. českém zemědělství 1993-2003 (tis.) 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 ČR 3 550 3 484 3 239 3 142 3 572 3 456 3 309 3 165 3 199 3 179 3 178 Zemědělství 298 261 210 183 214 194 176 155 148 144 135 Podíl (%) 8,4 7,5 6,5 5,8 6,0 5,6 5,3 4,9 4,6 4,5 4,2 Zdroj: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0502.xls (13. 4. 2012) + vlastní zpracování 17 Bečvářová, V. Zemědělská politika, vydalo nakladatelství MZLU v Brně, ISBN 80-7157-514-3, str. 93 17

Graf 1 - Počet pracovníků v ČR vs. českém zemědělství 1993 2003 tis. 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 10,0 8,0 6,0 % 4,0 2,0 0,0 Národní hospodářství ČR celkem Zemědělství Podíl pracovníků v zemědělství (%) Zdroj: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0502.xls (13. 4. 2012) + vlastní zpracování Tabulka 4 - Průměrná hrubá měsíční mzda v ČR vs. českém zemědělství 1993-2003 mil. 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Kč ČR 5904 7004 8307 9825 10802 11801 12797 13594 14750 15911 16905 Zem. 5100 865 6878 7808 8506 9222 9589 10306 11268 11639 12028 Podíl 86,4 83,7 82,8 79,5 78,7 78,1 74,9 75,8 76,4 73,2 71,2 (%) Zdroj: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0503.xls (13. 4. 2012) + vlastní zpracování Graf 2 - Průměrná hrubá měsíční mzda v ČR vs. českém zemědělství 1993-2003 20 000 15 000 Kč 10 000 5 000 100 80 60 40 20 % 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 ČR průměr Zemědělství Podíl platu v zemědělství 0 Zdroj: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0503.xls (13. 4. 2012) + vlastní zpracování 18

3. Finanční nástroje zemědělské politiky EU v ČR 3.1 Česká republika a Evropská unie Dne 1. května 2004 se Česká republika spolu s dalšími sedmi postkomunistickými zeměmi střední a východní Evropy a dvěma ostrovními státy ve Středozemním moři (Maltou a Kyprem) stala formálně členem Evropské unie (EU). Jednalo se o událost mimořádného významu. Svým vstupem do Evropské unie se Česká republika definitivně přihlásila k hodnotám společenství západních demokratických států a naplnila jeden ze svých nejvýznamnějších strategických cílů z počátku devadesátých let formulovaný jako návrat do Evropy. Evropská unie je ekonomické a politické uskupení 27 států Evropy čítající zhruba 500 miliónů obyvatel. Působnost EU se dělí do tří oblastí politiky, tzv. pilířů. Do prvního pilíře patří například společná zemědělská politika, měnová unie, celní unie a společný trh. Dále také Schengenský prostor nebo společná politika ekologie či vzdělání. Hovoříme tak o politikách Evropských společenství. Tyto politiky jsou spravovány na nadnárodní úrovni. Do druhého pilíře patří společná zahraniční a bezpečnostní politika, která má mezivládní charakter, to znamená, že státy zde mají právo veta a rozhodují čelní představitelé jednotlivých zemí. Třetí pilíř obsahuje policejní a justiční spolupráci. 18 Ekonomické přínosy členství patří mezi hlavní důvody, pro něž Česká republika a další země střední a východní Evropy usilovaly o vstup do Evropské unie. Tyto přínosy zahrnovaly větší příležitosti k obchodu a investicím v rámci integrovaného jednotného trhu a přístup k potenciálně lukrativním evropským dotacím, které poskytuje SZP a strukturální fondy. Vstup do Evropské unie pro ČR také představoval ekonomickou výzvu, jelikož musela převzít přísná a často nákladná pravidla a nařízení Evropské unie a vyrovnat se s rostoucími konkurenčními tlaky v rámci jednotného trhu. Vstup do EU znamenal pro ČR v zemědělské oblasti několik novinek: musela se postupně přizpůsobit systému tržní regulace panující v EU. Tu pro nové členské země ještě zvláštním způsobem upravily přístupové smlouvy (zákaz podpory vysazování nových vinic po vstupu do EU a jejich restrukturalizace nad povolený limit, kvóty pro pěstování luštěnin, výrobu mléka, produkci dehydratovaného krmiva, 18 http://tema.novinky.cz/evropska-unie (4. 10. 2011) 19

bramborového škrobu či zpracovaného ovoce a zeleniny, kvóty a prémie na pěstování dotovaného jatečního dobytka atd.). musela se přizpůsobit vývoji evropské legislativy musela spolu s přístupovou smlouvou přijmout deformovaná pravidla financování zemědělství pro nové členské státy, která jim přiznávají až do roku 2013 pouze část přímých plateb, jež získávají státy EU-15. 19 3.2 Struktura dotačních zdrojů českého zemědělství Možnost čerpat finanční prostředky z fondů Evropské unie je jedním z nejatraktivnějších přínosů pro české zemědělství. Po vstupu do Evropské unie se Česká republika zapojila do realizace strukturální politiky EU a získala tak možnost využívat jejích nástrojů stejně jako ostatní země Společenství. Společná zemědělská politika zásadním způsobem ovlivňuje hospodaření českých zemědělců. Je založena na fungování společného trhu se zemědělskými produkty a propracovaném systému cenových podpor a různých subvencí, které jsou poskytovány zemědělcům. Podpory ze zemědělských fondů představují po fondech regionální politiky druhou nejvýznamnější příjmovou položku, která přichází do České republiky z unijního rozpočtu. 20 Dotační zdroje lze v České republice rozdělit na dvě základní skupiny podle zdroje finančních prostředků. Po vstupu do Evropské unie jsou zemědělcům nabízeny evropské dotační programy (většinou částečně dofinancované ze státního rozpočtu České republiky), které jsou vhodně doplněny národními dotačními programy (plně hrazeny ze státního rozpočtu České republiky). Evropské dotační programy spolu s národními doplňkovými platbami administruje a vyplácí Státní zemědělský intervenční fond. 21 Cílem všech prezentovaných programů dotací do zemědělství je zvýšit konkurenceschopnost českého zemědělství a zlepšit podmínky obyvatel venkova, kteří jsou zemědělskou činností nejvíce zasaženi. 19 Současnost a budoucnost českého zemědělství v EU. Informační příručka europoslance Hynka Fajmona, vydalo Centrum pro studium demokracie a kultury, 2010, neprodejné, s. 15 20 Tauer, V., Zemánková H., Šubrtová J. Získejte dotace z fondů EU.Computer Press, a.s., Brno, 2009, 1. vydání, ISBN 978-80251-2649-3, s. 12 21 http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/ (21. 3. 2012) 20

Mezi základní dotační nástroje v České republice aktuálně patří: Přímé platby, Program rozvoje venkova ČR na období 2007 2013, Operační program Rybářství na období 2007 2013, Společná organizace trhu, Národní dotace, Podpůrný garanční a lesnický fond. 3.3 Přímé platby Oblast přímých plateb tvoří tyto typy podpor: Jednotná platba na plochu (SAPS) Národní doplňkové platby (Top-Up) Oddělená platba za cukr (SSP) Oddělená platba za rajčata (STP) Systém přímých plateb tvoří hlavní část příjmů českých zemědělců. Česká republika aplikuje pro výplatu přímých plateb od roku 2004 systém jednotné platby na plochu (SAPS Single Area Payment Scheme). ČR po svém vstupu do Evropské unie neobdržela přímé platby v plné výši. Na 100% přímých plateb, tj. stejné úrovně plateb aplikovaných ve starých členských státech Evropské unie (EU 15), dosáhne až v roce 2013. 22 Současně bylo novým členským státům umožněno přímé podpory dorovnávat z vlastních zdrojů (tzv. národní doplňkové platby k přímým podporám Top-Up) o 30 % unijní sazby, maximálně však do 100 % unijní sazby. 23 Rozfázování přímých plateb dle závazků přibližuje tabulka. Tabulka 5 - Nárůst přímých plateb v ČR v letech 2004-2013 (%) (%) 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 SAPS 25 30 35 40 50 60 70 80 90 100 Top-Up 30 30 30 30 30 30 30 20 10 --- Zdroj: Vlastní zpracování 22 Fajmon, H. a spol. Současnost a budoucnost českého zemědělství v EU. vydalo Centrum pro studium demokracie a kultury, 2010, neprodejné, s. 18 23 http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/prime-platby/ (21. 3. 2012) 21

3.3.1 Jednotná platba na plochu (SAPS) Hlavním cílem jednotné platby je zabezpečit zemědělcům stabilnější příjmy. Zemědělci se mohou rozhodnout co chtějí produkovat, přičemž jim bude zaručena stejná výše podpory nezávisle na tom, co produkují. Díky tomu se mohou lépe přizpůsobit poptávce. Žadatelem je fyzická nebo právnická osoba, obhospodařující zemědělskou půdu, která je na ni vedena v Evidenci půdy (LPIS). O poskytnutí podpory je možné žádat na následující zemědělské kultury a podkultury, přičemž výše podpory není závislá na konkrétním druhu kultury: orná půda, travní porost - stálé pastviny, travní porost ostatní, vinice, chmelnice, ovocné sady, jiné kultury (např. školka, zelinářská zahrada, rychle rostoucí dřeviny). Základní podmínkou pro poskytnutí podpory je minimální výměra, která činí v součtu všech půdních bloků/dílů v Jednotné žádosti nejméně 1 ha zemědělské půdy, která musí být vedena v tzv. Evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů. 24 Konkrétně se sazby jednotných plateb na plochu v ČR vyvíjely následovně: rok 2004 1830,40 Kč za hektar, rok 2005 2110,70 Kč za hektar, rok 2006 2517,80 Kč za hektar, rok 2007 2791,50 Kč za hektar, rok 2008 3072,70 Kč za hektar, rok 2009 3710 Kč za hektar, rok 2010 4060,80 Kč za hektar, rok 2011 4686,50 Kč za hektar. 25 24 http://eagri.cz/public/web/file/131489/prirucka_pro_zadatele_2011.pdf (14. 3. 2012), s.9 25 http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/jz (15. 3. 2012) - sazby SAPS 22

Za prvních 7 let účasti ČR v EU bylo českému zemědělství skrze jednotnou platbu na plochu vyplaceno téměř 70 miliard korun. V souladu se závazkem EU zaznamenávají dotace SAPS pro české zemědělství rostoucí vývoj. Tabulka 6 - Vyplacené platby SAPS 2004-2010 Rok Celkem (Kč) Počet žádostí 2004 6 379 438 983 18 699 2005 7 349 098 317 20 220 2006 8 768 950 538 21 128 2007 9 768 453 217 21 988 2008 10 776 793 535 23 415 2009 13 002 315 024 49 052 2010 13 903 607 813 24 609 Celkem 69 948 657 426 179 111 Zdroj: http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/jz (16. 3. 2012) + vlastní zpracování 3.3.2 Národní doplňkové platby (Top-Up) Národní doplňkové platby se poskytují k jednotné platbě na plochu (SAPS). Platba Top-Up je poskytována v následujících oblastech, plus je uvedena sazba na jednotku v roce 2011. Výplata probíhá po přiznání dotace SAPS. Pokud žadateli není platba SAPS uznána, nemá nárok ani na platbu Top-Up. Tabulka 7 - Stanovené sazby Top-UP 2011 Sazba (Kč na jednotku) Chmel - decoupling 7 540,90 Kč/ha Přežvýkavci 910,80 Kč/VDJ Krávy bez tržní produkce mléka 1 393,80 Kč/VDJ Ovce/kozy 650,80 Kč/VDJ Brambory pro výrobu škrobu - decoupling 378,80 Kč/t Brambory pro výrobu škrobu - coupling 1 641,40 Kč/t Zdroj: : http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/jz (16. 3. 2012) + vlastní zpracování Tabulka 8 - Vyplacené platby Top-Up 2005-2010 Rok Celkem (Kč) Počet žádostí 2005 6 790 674 660 16 836 2006 7 278 265 324 17 178 2007 7 181 457 717 18 202 2008 6 929 302 745 23 384 2009 6 228 501 016 24 619 2010 2 001 602 748 4 321 Celkem 36 409 804 210 104 540 Zdroj: : http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/jz (16. 3. 2012) + vlastní zpracování V březnu 2012 média informovala, že z důvodu úsporných opatření ve státním rozpočtu, nebudou v roce 2012 Národní doplňkové platby na citlivé komodity vypláceny. 23

3.3.3 Oddělená platba za cukr (SSP) Od 1. července 2006 byla v celé Evropské unii zavedena nová reformovaná organizace trhů v odvětví cukru. V rámci reformních opatření došlo také k postupnému výraznému snižování minimální ceny cukrové řepy určené k výrobě kvótovaného cukru. Aby dotčeným pěstitelům byla nahrazena ztráta příjmů spojená se snížením garantované ceny cukrové řepy, rozhodlo se v orgánech Evropské unie o zavedení kompenzačních opatření, mezi která patří zejména tzv. oddělená platba za cukr (dále jen cukerní platba ). Tato cukerní platba představuje typ přímé platby (dotace) poskytované pěstitelům cukrové řepy v nových členských zemích z prostředků Evropské unie. Celkový objem poskytovaných finančních prostředků pro jednotlivé členské země určuje Evropská unie, zatímco způsob jejich rozdělování si členský stát stanovuje sám. 26 Za 5 let, kdy platby SSP fungují bylo českým zemědělcům pěstujícím cukrovou řepu vyplaceny 3,7 miliardy korun. Tabulka 9 - Vyplacené platby SSP 2006-2010 Rok Celkem (Kč) Počet žádostí 2006 539 888 567 810 2007 673 146 896 818 2008 854 734 522 814 2009 1 112 934 689 811 2010 529 720 952 238 Celkem 3 710 425 626 3 491 Zdroj: : http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/jz (17. 3. 2012) + vlastní zpracování 3.3.4 Oddělená platba za rajčata (STP) S účinností od 1. ledna 2008 jsou stanoveny podmínky poskytování oddělené platby za ovoce a zeleninu v nových členských státech uplatňujících režim jednotné platby na plochu. V rámci České republiky bude oddělená platba za ovoce a zeleninu poskytována pouze pěstitelům rajčat určených ke zpracování. 27 V období 2008 až 2010 bylo vyplaceno 27 mil. Kč. 3.4 Nástroje rozvoje venkova v ČR Rozvoj venkova se stal druhým pilířem SZP EU teprve na konci 90. let prostřednictvím schválení Agendy 2000. Po přistoupení do Evropské unie byly vypracovány dva programové dokumenty: Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (OP RVMZ) a Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP). Cílem Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství bylo podporovat především zvyšování 26 http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/prime-platby/oddelena-platba-za-cukr/ (17. 4. 2012) 27 http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/prime-platby/oddelena-platba-za-rajcata/ (17. 4. 2012) 24

konkurenceschopnosti zemědělské prvovýroby a zpracování zemědělských produktů a zvyšování jejich přidané hodnoty. Dále se zaměřoval na rozvoj lesního a vodního hospodářství a zajištění trvale udržitelného rozvoje venkova. Horizontální plán rozvoje venkova sloužil k financování tzv. doprovodných opatření Společné zemědělské politiky EU. Mezi taková opatření byly zařazeny podpory méně příznivých oblastí, agroenvironmentální opatření, zalesňování, předčasné odchody do důchodu, apod. Všechny programy k rozvoji venkova byly v období 2000-2006 financovány jak v České republice, tak i v dalších zemích Evropské unie ze strukturálních fondů EU (tedy z prostředků politiky hospodářské a sociální soudržnosti). V období 2007-2013 došlo v tomto ohledu k výrazné změně. Podpory rozvoje venkova již nejsou součástí strukturálních fondů. Byly vytvořeny speciální nástroje v rámci tzv. politiky rozvoje venkova EU, které jsou financovány v rámci Společné zemědělské politiky Evropské unie. Konkrétně pro rozvoj venkova byl vytvořen speciální fond, Evropský fond pro rozvoj venkova. Čerpání prostředků z Evropského fondu pro rozvoj venkova je podmíněno vypracováním víceletých programových dokumentů, které obsahují přesně strategické směry a některé i podrobně vymezené cíle a dotační tituly. Hlavní programové dokumenty v ČR zahrnují: Národní strategický plán rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 28 Národní strategický plán rozvoje venkova ČR (NSPRV) vychází z hlavních strategických priorit EU pro léta 2007-2013 s důrazem na zvyšování ekonomického růstu, vytváření nových pracovních příležitostí a udržitelný ekonomický rozvoj. Národní strategický plán rozvoje venkova ČR zajišťuje vazby mezi obecnými cíli rozvoje evropského venkova a cíli rozvoje venkova ČR, odpovídajícími evropským strategickým směrům, třem strategickým rozvojovým osám (konkurenceschopnost, ochrana přírody, životního prostředí a krajiny, a rozvoj a diverzifikace venkovského života) 29. 3.4.1 Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP) (2004 2006) Horizontální plán rozvoje venkova obsahoval následující opatření: Předčasné ukončení zemědělské činnosti, Méně příznivé oblasti a oblasti s environmentálními omezeními, Agro- 28 Plchová, B., Abrhám, J., Helísek, M. Česká republika a EU Ekonomika Měna, Hospodářská politika. Vydala Agentura KRIGL, Praha, 2010, 1. vydání, ISBN 978-80-86912-39-4, s. 98-99 29 http://eagri.cz/public/web/file/26839/narodni_strategicky_plan_rozvoje_venkova.pdf (19. 3. 2012) 25

environmentální opatření, Lesnictví (LES), Zakládání skupin výrobců (ZSV) a Technická pomoc. Podrobněji jsou představeny první tři opatření. 3.4.1.1 Předčasné ukončení zemědělské činnosti (PUZČ) Opatření Předčasné ukončení zemědělské činnosti si klade za cíle zajistit přiměřený příjem a důstojné životní podmínky pro starší zemědělce, kteří se rozhodnou ukončit aktivní zemědělské hospodaření (podnikání), a podpořit proces nahrazování starších zemědělců mladšími, schopnými zlepšit ekonomickou životaschopnost zemědělských podniků a zajistit jejich strukturální přizpůsobování. Podstatou opatření Předčasné ukončení zemědělské činnosti je převod veškeré užívané zemědělské půdy podnikatelského subjektu na jiný podnikatelský subjekt a poskytnutí finanční podpory převodci jako částečnou náhradu příjmů. 30 Tabulka 10 - Vyplacené prostředky v opatření PUZČ 2005-2010 Rok EU (Kč) ČR (Kč) Celkem (Kč) Počet žádostí 2005 22 180 205 5 545 051 27 725 257 223 2006 12 137 149 3 044 275 15 181 424 180 2007 41 222 271 10 318 693 51 540 964 1 091 2008 50 989 179 13 803 565 64 792 744 1 458 2009 42 688 172 14 229 391 56 917 563 1 421 2010 28 986 656 9 662 219 38 648 874 1 051 Celkem 156 981 361 46 284 500 203 265 862 4 333 Zdroj: http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/cmdocument?rid=%2fapa_anon%2fcs%2fdokume nty_ke_stazeni%2fsystemova_navigace%2finformace_a_aktuality%2fdulezita_sdeleni%2f 1280498431156%2F1295366902994.pdf (5. 10. 2011) + vlastní zpracování 3.4.1.2 Méně příznivé oblasti a oblasti s ekologickými omezeními (LFA) Toto opatření je zaměřeno na podporu zemědělců hospodařících v oblastech s méně příznivými podmínkami s cílem přispět ke stabilizaci venkovského obyvatelstva v těchto oblastech a pomoci zajistit pro zemědělce odpovídající úroveň příjmů. Podpora má formu vyrovnávacího příspěvku na hektar travního porostu kompenzujícího ze 100% újmu v hospodaření v daném typu méně příznivé oblasti a oblasti s ekologickými omezeními. Je 30 http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/hrdp/01_puzc (17. 4. 2012) 26