iva a výroba krmiv v chovu masného skotu

Transkript

1 Management, welfare,, ekonomika,výživa iva a výroba krmiv v chovu masného skotu ODBORNÝ SEMINÁŘ v rámci projektu Společná zemědělská politika v chovu masného skotu s ohledem na bezpečnost potravin a welfare zvířat Za podpory Ministerstva zemědělství ČR v rámci Programu rozvoje venkova ČR Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

2 ÚSTAV ZEMĚDĚLSK LSKÉ EKONOMIKY A INFORMACÍ,, Praha EKONOMIKA VÝKRMU BÝKŮ Rapotín, 2010

3 CÍL cílem příspěvku je analýza vývoje provozně-ekonomických ukazatelů výkrmu býků a zejména posouzení vlivu SZP na rentabilitu výkrmu býků v obdobíčlenstvíčr v EU

4 MATERIÁL analýza vychází ze šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků organizovaného Ústavem zemědělské ekonomiky a informací v Praze a z údajů MZe ČR o vyhlášených dotačních titulech šetření u kategorie výkrm býků se v období 2004 až 2008 zúčastnilo 130 až 148 podnikatelských subjektů právnických osob

5 METODIKA analýza je zaměřena na vývoj nákladů, zpeněžování a rentability výkrmu býků včetně vývoje agrární politiky ČR v období jedná se o analýzu rentability výkrmu skotu bez a včetně všech typů podpor (přímých i nepřímých), které jsou alokovatelné na kategorii výkrm býků

6 Charakteristika plateb po vstupu do EU se jedná o přímé platby- SAPS, národní doplňkové platby (TOP-UP) podpora na VDJ skotu a platby na TTP v LFA oblastech v rámci HRDP pozornost je zaměřena zejména na alokaci nepřímých podpor směřujících do ŽV prostřednictvím vlastních krmiv (SAPS na z.p., Top-Up na krmné plodiny na o.p. a podpora TTP v LFA), neboť jejich ignorování zkresluje celkovou ekonomickou situaci zemědělských producentů a rentabilitu výkrmu skotu

7 pro přesnou alokaci podpor je využito třídění výsledků podle výrobních oblastí a údajů z LPIS: výrobní oblast Bo+H: předpokládáme, že veškerá výměra TTP v této oblasti spadá do kategorie LFA horská výrobní oblast B: předpokládáme, že 75 % výměry TTP v této oblasti spadá do LFA (LFA ostatní mimo horské) a 25 % výměry TTP spadá mimo LFA výrobní oblast K+Ř: předpokládáme, veškerá výměra této oblasti spadá mimo LFA

8 VÝSLEDKY charakteristika technologie výkrmu býků v rámci analyzovaných chovů: převažující plemena jatečných býků holštýnského a českého strakatého skotu, hmotnost býčků při zástavu přibližně 170 až 180 kg, hmotnost jatečných býků při vyskladnění přibližně 590 kg, hmotnostní přírůstky v kategorii telata do 6 měsíců v průměru ČR od 0,743 kg až do 0,798 kg na krmný den, hmotnostní přírůstky ve výkrmu býků v průměru ČR od 0,849 kg až do 0,928 kg na krmný den, délka výkrmu (závisející na užitkovosti) od 472 do 494 dnů plus doba odchov telat 182,5 dne

9 Náklady na odchov telat v roce 2005 a 2006 bylo meziroční tempo růstu celkových nákladů v odchovu telat vyšší pouze o 1,9 p. b., resp. o 0,9 p. b. než růst užitkovosti, což se projevilo pouze mírným růstem jednotkových nákladů nicméně v posledních dvou letech se významně projevilo rychlejší tempo růstu celkových nákladů než užitkovosti celkové náklady rostly meziročně o 11,2 %, resp. o 8,1 % (graf 1)

10 Graf 1. Vývoj užitkovosti a nákladů v odchovu telat do 6 mĕsíců ,743 0,798 0,780 0,793 0, Užitkovost (kg/kd) Náklady na přírůstek (Kč/kg) Kč/kg Náklady celkem (Kč/KD) Náklady na živou hmotnost (Kč/kg ž.h.)

11 Příčiny růstu nákladů na odchov telat příčinou byl jednak pomalý růst užitkovosti v roce 2007 pouze o 1,7 %, resp. její pokles o 1,2 % v roce 2008 na jedné straně a současný růst nákladů na krmiva o 10,3 %, resp. o 7,2 % a růst režie celkem (výrobní a správní ) o 31,6 %, resp. o 19,2 % na straně druhé na intenzivním růstu nákladů na krmiva se projevil zejména růst nákladů na nakoupená krmiva o 14,5 %, resp. o 11,1 % pokud zahrneme do analýzy celkových nákladů v roce 2007 a 2008 také růst mzdových a osobních nákladů celkem o 3,2 %, resp. o 6,2 %, pak lze z 93,1 %, resp. z 85,5 % vysvětlit meziroční přírůstek celkových nákladů uvedenými třemi agregovanými položkami

12 Ekonomická efektivnost odchovu telat tato skutečnost vedla k ekonomicky neefektivnímu odchovu telat v roce 2007 a 2008, kdy se meziročně náklady na kg živé hmotnosti zvýšily z dlouhodobé úrovně let 2004 až 2006 (cca 65 Kč) o 8,1 % v roce 2007 a o dalších 6,5 % v roce 2008 na cca 76 Kč na kg ž.h. (graf 1) tento ekonomicky negativní trend v odchovu telat se projevil i v kategorii výkrm býků

13 Náklady na výkrm býků v roce 2005 bylo meziroční tempo růstu celkových nákadů v kategorii výkrm býků vyšší pouze o 0,3 p. b. než růst užitkovosti, což se projevilo pouze mírným růstem jednotkových nákladů jednotkové náklady ve výkrmu skotu začaly významně růst od roku 2006 až do současnosti (2008) na růstu nákladů se v letech 2006 až 2008 projevilo vedle zmíněného ekonomicky nepříznivého odchovu telat zejména rychlejší tempo růstu nákladů než užitkovosti (graf 2)

14 Graf 2. Vývoj užitkovosti a nákladů ve výkrmu býků , ,867 0,874 0,910 0, Užitkovost (kg/kd) Náklady na přírůstek (Kč/kg) Kč/kg Náklady celkem (Kč/KD) Náklady na živou hmotnost (Kč/kg ž.h.)

15 Příčiny růstu nákladů ve výkrmu býků na růstu nákladů se nejvýznamněji projevil růst nákladů na krmiva o 8,6 % (2006), resp. o 10,3 % (2007), resp. o 7,1% (2008) a růst odvětvové a podnikové režie o 21,8 %, resp. o 34,4 %, resp. o 6,3 % v letech 2007 a 2008 se na růstu nákladů na krmiva podílel významně růst nákladů na nakoupená krmiva o 26,1 %, resp. o 21,7 % jelikož náklady na krmiva celkem ve výkrmu skotu zaujímají z celkové struktury nákladů cca 53 %, je zřejmá citlivost tohoto odvětví na výkyvy cen zemědělských výrobců krmných obilovin (graf 3)

16 Graf 3. Vývoj průmĕrných cen zemĕdĕlských výrobců krmných obilovin (I.1998 až IX.2009) Prům. cena zem.výrobců (Kč.t -1) Index 2008/07 kukuřice krmná 111 % ječmen krmný 116 % pšenice krmná 117 % I.98 I.99 I.00 I.01 I.02 I.03 I.04 I.05 I.06 I.07 I.08 I.09 Měsíc, rok Pšenice krmná Ječmen krmný Kukuřice krmná Pramen: ČSÚ

17 Rentabilita výkrmu býků bez plateb v letech 2007 a 2008 se současně projevil pokles průměrné realizační ceny jatečných býků vzhledem k roku 2006 o 2,68 Kč na kg ž.h. (-6,5 %),resp. o 3,63 Kč na kg ž.h.(-9,4 %) diference mezi náklady na kg živé hmotnosti a realizační cenou ve výkrmu býků se zvětšila z cca 10 Kč v letech 2004 až 2006 na přibližně 16 Kč v roce 2007 a na necelých 20 Kč v roce 2008 (graf 4)

18 Graf 4. Vývoj užitkovosti, nákladů, zpeněžování a zisku ve výkrmu býků bez plateb , ,55 0, ,21 0, ,18 0, ,40 0, ,82 Užitkovost (kg/kd) Průměrná realizační cena (Kč/kg ž. hm.) Náklady na živou hmotnost (Kč/kg ž. hm.) Zisk na kg živé hmotnosti bez podpor

19 Rentabilita výkrmu býků včetně plateb přestože se celkové podpory na kilogram živé hmotnosti jatečných býků pohybovaly v analyzovaném období v rozpětí cca od 5,10 až do 9,40 Kč nebyla ztráta ve výkrmu býků, mimo roku 2006, kompenzována (graf 5)

20 Graf 5. Vývoj nákladů, zpeněžování a zisku ve výkrmu býků včetně plateb ,08 7,69 9,39 0,21 8,98 7, ,55-5,47-8,21-0,52-9,18-16,40-7,41-19,82-12, Náklady na živou hmotnost (Kč/kg ž. hm.) Podpora celkem (Kč/kg ž. hm.) Realizační cena vč. podpory (Kč/kg ž. hm.) Zisk na kg živé hmotnosti bez podpor (Kč/kg ž. hm.) Zisk na kg živé hmotnosti včetně podpor (Kč/kg ž. hm.)

21 Graf 6. Míra rentability ve výkrmu býků bez a včetnĕ plateb ,4-1,1-11,5-13,5-16,9-18,2-22,2-29,8-34, Rentabilita bez plateb (%) Rentabilita s platbami (%) -22,0

22 ZÁVĚR závěrem lze konstatovat, že vstupem ČR na trh EU se ekonomika výkrmu býků zlepšila pouze v letech 2005 a 2006 v posledních dvou letech byla zaznamenána tendence k významnému zhoršení ekonomické situace chovatelů jatečného skotu s ohledem: na klesající vývoj realizační ceny jatečných býků a všech alokovatelných podpor na tuto kategorii skotu na jedné straně a zejména vzhledem ke zhoršující se efektivnosti odchovu telat i výkrmu býků vlivem podstatně rychlejšího růstu celkových nákladů než užitkovosti na straně druhé

23 Doporučení chovatelům jatečného skotu lze doporučit zaměřit pozornost na úroveň masné užitkovosti, ale i na úroveň reprodukce spojenou s odchovem telat dále je třeba zvážit produkční efekt krmiv zařazených do krmné dávky pro odchov býčků a zejména pro výkrm býků a zaměřit pozornost na složení krmné dávky z hlediska obsahu netto energie výkrmu a dosáhnout přírůstku 1 kg na KD současně je třeba zvážit přiměřenost vynakládaných vstupů úrovni dosahované užitkovosti a analyzovat zejména rostoucí úroveň režijních nákladů (fixní náklad)

24 DĚKUJI ZA POZORNOST