MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV. Zaměstnanost polských občanů v Moravskoslezském kraji

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV Zaměstnanost polských občanů v Moravskoslezském kraji Diplomová práce Tomáš Ptáček Vedoucí práce: doc. RNDr. Milan Jeřábek, Ph.D. Brno 2014

Bibliografický záznam Autor: Název práce: Studijní program: Studijní obor: Vedoucí práce: Tomáš Ptáček Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav Zaměstnanost polských občanů v Moravskoslezském kraji Geografie a kartografie Sociální geografie a regionální rozvoj doc. RNDr. Milan Jeřábek, Ph.D. Akademický rok: 2013/2014 Počet stran: 72 Klíčová slova: Moravskoslezský kraj, trh práce, zaměstnanost, cizinci, polští občané

Bibliographic Entry Author: Title of Thesis: Degree programme: Field of Study: Supervisor: Tomáš Ptáček Faculty of Science, Masaryk University Department of Geography The Employment of Polish citizens in the Moravian- Silesian Region Geography and Cartography Social Geography and Regional Development doc. RNDr. Milan Jeřábek, Ph.D. Academic Year: 2013/2014 Number of Pages: 72 Keywords: Moravian-Silesian region, labour market, employment, foreigners, Polish citizens

Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá zaměstnáváním cizinců na území Moravskoslezského kraje v letech 2004-2013. Pozornost je pak věnována zejména polským občanům. Je sledována jejich struktura podle pohlaví, věku, vzdělání či odvětví ekonomické činnosti, ve kterém působí. To vše jak z vývojového, tak i územního pohledu. V neposlední řadě práce nabízí krátkou analýzu zaměstnanosti polských občanů ve společnosti OKD, která je nejvýznamnějším zaměstnavatelem Poláků v rámci Moravskoslezského kraje. Abstract The diploma thesis deals with the employment of foreigners in the Moravian-Silesian region during the years 2004-2013. The thesis is focused mainly on Polish citizens and concerns their gender, age structure, education or their position on the labour market. These factors are observed from the developmental as well as the territorial point of view. Finally, the paper presents a short analysis of the employment of Polish citizens in the mining company OKD which is their major employer in the Moravian-Silesian region.

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval doc. RNDr. Milanu Jeřábkovi, Ph.D. za odborné vedení mé práce a jeho cenné rady a připomínky. Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracoval samostatně pod vedením doc. RNDr. Milana Jeřábka, Ph.D. a s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány. Brno 9. května 2014 Tomáš Ptáček

OBSAH 1 Úvod... 9 1.1 Metodika... 9 1.2 Struktura práce... 10 1.3 Rešerše literatury... 11 2 Zaměstnávání cizinců v České republice... 12 2.1 Legislativní podmínky... 12 2.2 Evidence zahraniční zaměstnanosti, zdroje dat... 13 2.3 Evropské služby zaměstnanosti... 15 3 Charakteristika Moravskoslezského kraje se zaměřením na zaměstnanost... 17 3.1 Modelové území... 17 3.2 Trh práce... 18 3.3 Polská národnostní menšina... 21 4 Zaměstnávání cizinců v Moravskoslezském kraji... 24 4.1 Základní charakteristika... 24 4.2 Územní rozmístění... 27 4.3 Struktura podle státního občanství... 30 4.4 Struktura podle pohlaví a věku... 31 4.5 Struktura podle vzdělání... 33 4.6 Struktura podle odvětví ekonomické činnosti... 35 5 Zaměstnávání polských občanů... 38 5.1 Stručný pohled do historie... 38 5.2 Období let 2004-2013... 39 5.2.1 Vývoj... 39 5.2.2 Územní rozmístění... 41 5.2.3 Struktura podle pohlaví a věku... 43 5.2.4 Struktura podle požadovaného vzdělání na pracovním místě... 49 5.2.5 Struktura podle odvětví ekonomické činnosti... 52 5.2.6 Struktura podle hlavních profesních tříd... 56 6 Zaměstnanost polských občanů v OKD... 60 7 Závěr... 65 Seznam použité literatury a zdrojů... 67 Seznam použitých zkratek... 70 Seznam tabulek... 71 Seznam obrázků... 72 8

1 ÚVOD Nejen poloha Moravskoslezského kraje, z níž plyne blízkost k Hornoslezské konurbaci v Polsku, ale také například struktura nabízených pracovních pozic či existence určitých vazeb z minulosti jsou předpoklady pro významnější zaměstnanost polských občanů v tomto kraji. Vstupem Česka a Polska do Evropské unie v roce 2004, potažmo vstupem obou zemí do Schengenského prostoru na konci roku 2007, se zaměstnávání polských občanů na našem území výrazným způsobem usnadnilo. Odpadla jednak povinnost vyřizování pracovního povolení pro výkon profese, při eventuální dojížďce za prací pak vymizely kontroly na hranicích. Na druhou stranu, Moravskoslezský kraj se stále nevyrovnal s problematickou transformací hospodářství po roce 1989, takže zde sledujeme jednu z nejvyšších nezaměstnaností v rámci České republiky. Tento fakt by tedy zaměstnávání polských občanů, a obecně cizinců, neměl příliš nahrávat. Stát by v tomto případě asi měl spíše preferovat zaměstnávání českých uchazečů o práci. Jenže čeští občané se na všechny pozice nehrnou, na některé nemají potřebnou kvalifikaci a zkušenosti, tím pádem zde vzniká šance pro zahraniční pracovníky. Cílem této práce je tedy postihnout zaměstnanost cizinců, zvláště pak polských občanů, v Moravskoslezském kraji v letech 2004-2013, a to jak z vývojového, územního či odvětvového hlediska. Pro splnění hlavního cíle jsme si položili několik výzkumných otázek. Jsou polští občané nejpočetnější skupinou cizinců na trhu práce v Moravskoslezském kraji? V jakém území jsou nejvíce koncentrováni? V kterých odvětvích nejčastěji pracují? Existují v rámci zaměstnávání polských občanů na území kraje výrazné regionální rozdíly? Nejen na tyto otázky se práce snaží nalézt odpovědi. 1.1 Metodika K dosažení vytyčených cílů a zodpovězení výzkumných otázek byla použita následující metodika. Práce je vysoce kvantitativní, její základ je postaven na analýze získaných statistických údajů o zaměstnanosti cizinců v Moravskoslezském kraji. Ta se v nejzákladnějším členění skládá z cizinců evidovaných úřady práce a z cizinců s platným živnostenským oprávněním. Práce se zaměřuje zejména na prvně jmenovanou skupinu, a to jednak z důvodu jejího výraznějšího podílu na celkové zaměstnanosti cizinců v kraji, ale také na základě faktu, že o podnikajících cizincích bylo získáno menší množství údajů. 9

Nicméně proces vyhledávání statistických údajů o cizincích evidovaných úřady práce nebyl také bezproblémový. Po zjištění faktu, že volně dostupná data zřejmě nebudou pro potřeby práce dostačující, byl kontaktován Úřad práce České republiky (ÚP ČR), konkrétně jeho Krajská pobočka v Ostravě, s žádostí o poskytnutí údajů o zaměstnanosti cizinců v kraji. Po odkázání na příslušná okresní kontaktní pracoviště byla nakonec data získána v předpokládaném rozsahu. Kromě údajů o počtech zaměstnaných osob z jednotlivých států však bohužel pouze do roku 2011 (viz následující kapitola). Získané statistické soubory (struktura cizinců podle státního občanství, pohlaví, věku, vzdělání, odvětví ekonomické činnosti či hlavní profesní třídy) byly zpracovány a v práci se objevují ve formě tabulek, grafů či map, které jsou pak náležitým způsobem okomentovány. Vlastní šetření spočívalo v analýze údajů o zaměstnávání polských občanů v akciové společnosti Ostravsko-karvinské doly 1. Informace byly poskytnuty mluvčím společnosti Markem Síbrtem. Analyzovány byly údaje o počtu zaměstnaných Poláků v této firmě, jejich věkové struktuře či jejich trvalém bydlišti. To vše v období let 2010-2014. Data za dřívější roky nemohla být poskytnuta z důvodu přechodu společnosti na jinou IT platformu. 1.2 Struktura práce Po úvodní části práce následuje kapitola zabývající se legislativními podmínkami zaměstnávání cizinců na území Česka. Dále je v této části nastíněna problematika evidence údajů o zaměstnanosti cizích státních příslušníků, přičemž jsou zmíněny základní zdroje, ze kterých můžeme tato data čerpat. V neposlední řadě se kapitola stručně věnuje fungování sítě EURES Evropské služby zaměstnanosti. Třetí kapitola zahrnuje stručnou socioekonomickou charakteristiku Moravskoslezského kraje, přičemž je pozornost věnována zejména situaci na trhu práce, a to prostřednictvím vybraných ukazatelů (zaměstnanost osob v jednotlivých sekcích národního hospodářství, vývoj nezaměstnanosti). Dále se pak tato část stručně zabývá polskou národnostní menšinou na Těšínsku. Následující kapitoly 2 již rozebírají zjištěné výsledky o zaměstnávání cizích státních příslušníků v Moravskoslezském kraji. Nejprve je pojednáváno o zaměstnávání všech cizinců, poté je již věnována pozornost polským pracovníkům v kraji, a to zejména 1 Dále v textu pod zkratkou OKD. 2 Viz kapitoly 4 a 5. 10

v období let 2004-2013. Mimo jiné je sledována a porovnávána struktura podle pohlaví, věku, vzdělání, odvětví ekonomické činnosti či hlavní profesní třídy. Závěrečná kapitola hlavní části práce se pak zabývá zaměstnáváním polských občanů ve společnosti OKD, přičemž je sledován zejména vývoj jejich počtu, struktura podle typu zaměstnávání (vlastní pracovníci/zaměstnanci dodavatelských firem), věková struktura a trvalé bydliště. Poté již následuje jen shrnutí a rekapitulace zjištěných faktů. 1.3 Rešerše literatury Informace o legislativních podmínkách zaměstnávání cizinců v České republice jsou čerpány zejména ze zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. O evidenci údajů o zahraniční zaměstnanosti pak vypovídá například zpráva Českého statistického úřadu (ČSÚ) s názvem Koncepce výběru a zpracování statistických údajů spojených s migrací a integrací cizinců na území České republiky, která byla vydána v roce 2010. Problematika cizinců na trhu práce je sice poměrně bohatě zpracovávaná, nicméně určitá publikace zabývající se výhradně specifiky zaměstnávání polských občanů v Česku, natož pak v Moravskoslezském kraji, nebyla nalezena. O zkoumaném tématu se tak dozvídáme poměrně strohé informace pouze v rámci obecněji zaměřených děl zabývajících se zaměstnaností cizích státních příslušníků v ČR. Zaměstnaností cizinců se zabývá Dušan Drbohlav s kolektivem v publikaci z roku 2010 s názvem Migrace a (i)migranti v Česku: Kdo jsme, odkud přicházíme, kam jdeme? Dále pak můžeme zmínit publikaci Geografická analýza pohraničí České republiky z roku 1999, jejíž kapitola o trhu práce se věnuje mj. problematice pendlerství. Dalšími příklady mohou být některé závěrečné vysokoškolské práce. Ať už se jedná o rigorózní práci Hany Pořízkové z roku 2010 s názvem Zahraniční zaměstnanost v České republice a postavení cizinců na trhu práce či bakalářskou práci Radky Rekové z roku 2011 s názvem Cizinci na trhu práce v České republice. Pohled do minulosti v oblasti zaměstnávání cizích státních příslušníků pak nabízí například diplomová práce Tomáše Fialy z roku 1999. Jak již bylo zmíněno v rámci metodické části, práce je postavena zejména na analýze statistických údajů o zaměstnávání cizinců. Mimo stěžejních údajů získaných od ÚP ČR byly zdroji dat také ČSÚ (např. publikace Cizinci v ČR), Integrovaný portál MPSV či Výzkumný ústav práce a sociálních věcí bulletiny Milady Horákové s názvem Mezinárodní pracovní migrace v ČR (viz následující kapitola). 11

2 ZAMĚSTNÁVÁNÍ CIZINCŮ V ČESKÉ REPUBLICE 2.1 Legislativní podmínky Před vstupem České republiky do Evropské unie dne 1. 5. 2004 potřebovali všichni cizinci, s výjimkou občanů Slovenské republiky, k výkonu práce na území ČR platné povolení k zaměstnání a povolení k pobytu (Zaměstnanost Související legislativa, ČSÚ, [online]). Toto nařízení se samozřejmě týkalo i polských občanů. Členění cizinců na trhu práce tak vypadalo následovně: a) občané Slovenské republiky evidovaní úřadem práce b) cizinci s povolením k zaměstnání c) cizinci s živnostenským oprávněním Se vstupem České republiky do EU se podmínky zaměstnávání cizinců na území ČR výrazným způsobem změnily. Členění cizích státních příslušníků na trhu práce tak vypadá následovně: a) občané EU/EHP a Švýcarska b) cizinci s povolením k zaměstnání c) cizinci, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání d) cizinci s živnostenským oprávněním Občané členských států Evropské unie a jejich rodinní příslušníci 3 nejsou z hlediska zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti považováni za cizince a v souladu s tímto zákonem mají stejné právní postavení jako občané České republiky. Disponují tak volným přístupem na trh práce, a tudíž nepotřebují pro účely zaměstnání na území ČR povolení k zaměstnání. To samé platí i pro občany Norska, Lichtenštejnska a Islandu (státy patřící do Evropského hospodářského prostoru) a pro jejich rodinné příslušníky. V neposlední řadě se toto opatření týká rovněž občanů Švýcarska a jejich rodinných příslušníků (Právní postavení, Integrovaný portál MPSV, 2012, [online]). Zaměstnavatel nebo právnická (fyzická) osoba, ke které jsou občané EU/EHP a Švýcarska (rodinní příslušníci) svým zaměstnavatelem vysláni, je povinen nejpozději v den nástupu těchto osob k výkonu práce o této skutečnosti písemně informovat úřad práce příslušný podle místa výkonu zaměstnání (Povinnost zaměstnavatele, Integrovaný portál MPSV, 2013, [online]). 3 Rodinným příslušníkem se bez ohledu na státní příslušnost rozumí manžel/manželka, partner/partnerka registrované partnerství, potomci mladší 21 let či na rodiči závislí, vyživovaní (závislí) příbuzní ve vzestupné řadě občana EU a jeho manžela/manželky nebo partnera/partnerky. Za rodinného příslušníka se považuje i cizinec, který příslušným orgánům Ministerstva vnitra hodnověrným způsobem doloží, že má s občanem Evropské unie trvalý vztah obdobný rodinnému a žije s ním ve společné domácnosti (Právní postavení, Integrovaný portál MPSV, 2012, [online]). 12

Ostatní cizinci, kteří nejsou občany EU/EHP a Švýcarska ani jejich rodinnými příslušníky, mohou vykonávat práci na území ČR za podmínky, že obdrželi povolení k zaměstnání a povolení k pobytu, pokud zákon o zaměstnanosti nestanovuje jinak. (Zaměstnanost Související legislativa, ČSÚ, [online]). Povolení k zaměstnání se u cizince nevyžaduje za podmínek, které jsou stanoveny v 98 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Jak se píše v 86 tohoto zákona, zaměstnavatelé mohou získávat cizince na volná pracovní místa, která nelze obsadit jinak, jestliže předem krajské pobočce Úřadu práce oznámí a projednají s ní záměr zaměstnávat cizince, včetně jejich počtu, druhu práce, kterou budou vykonávat, a předpokládané doby výkonu práce. Toto se nevyžaduje například v případě cizinců, kterým je vydáno povolení k zaměstnání bez ohledu na situaci na trhu práce nebo v případě osob, které budou zaměstnáni jako držitelé zelené nebo modré karty. Mimo výše zmiňované členění cizích státních příslušníků na trhu práce (4 skupiny) tedy ještě existuje od roku 2009 institut tzv. zelených karet 4, od roku 2011 pak mají cizinci možnost získat i tzv. modrou kartu 5. 2.2 Evidence zahraniční zaměstnanosti, zdroje dat V této podkapitole se zaměříme na otázku evidence zaměstnávání cizinců v České republice, a také na přehled zdrojů, ze kterých můžeme čerpat statistické údaje o zaměstnanosti cizích státních příslušníků v ČR. Evidencí ekonomických aktivit cizinců v Česku je pověřeno Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR 6. MPO ČR eviduje cizince s platným živnostenským oprávněním prostřednictvím živnostenského rejstříku. MPSV ČR eviduje legálně zaměstnané cizí státní příslušníky, ať už na základě povolení k zaměstnání, zelených a modrých karet, nebo prostřednictvím informací, které jsou zaměstnavatelé povinni předkládat úřadům práce. Jak bylo uvedeno v předešlé podkapitole, toto se týká zaměstnávání cizinců ze zemí EU, EHP a Švýcarska, a rovněž zaměstnávání cizinců z tzv. třetích zemí, u kterých se nevyžaduje povolení k zaměstnání podle 98 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Je nutno dodat, že oznamovací povinnost zaměstnavatele 4 Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání na území České republiky ve zvláštních případech. Zelená karta tedy spojuje povolení k pobytu i povolení k zaměstnání. Existují zelené karty typu A, B a C (Zelené karty, Integrovaný portál MPSV, 2013, [online]). 5 Povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci (Modré karty, Integrovaný portál MPSV, 2011, [online]). 6 Dále v textu pod zkratkami MPSV ČR, respektive MPO ČR. 13

neplatí pro cizince pracující v ČR na základě 98 písmen f) i) téhož zákona. 7 Mimo tento fakt existují i další případy, kdy nemusí být cizinec v evidenci. To se týká například osob, které nevykonávají práci na základě živnostenského oprávnění či zákona o zaměstnanosti, nebo osob pracujících v ČR nelegálně (Koncepce výběru a zpracování statistických údajů, ČSÚ, 2010). V rámci skupiny cizinců evidovaných úřady práce jsou do úrovně okresů k dispozici statistiky zahraniční zaměstnanosti obsahující například údaje o státní příslušnosti cizince, pohlaví, prvním zaměstnání na území ČR, dosaženém vzdělání, požadovaném vzdělání, zařazení v klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO (dříve KZAM-R) nebo zařazení v odvětvové klasifikaci ekonomických činností CZ-NACE (dříve OKEČ). Některé údaje jsou sledovány měsíčně, jiné pololetně. Bohužel, v současné době jsou tyto statistiky dostupné pouze do prosince roku 2011. Na počátku roku 2012 byl totiž fungující informační systém OKpráce 8 nahrazen novým systémem, jehož používání ale bylo posléze zakázáno antimonopolním úřadem. Evidence tak byly zčásti vedeny ručně. Proto se mohou v údajích za roky 2012 a 2013 objevovat chyby. Nyní, na počátku roku 2014, se úřady práce vracejí zpátky na dříve používaný systém OKpráce (Úřady práce, ČeskéNoviny.cz, 2014, [online]). Co se týče veřejně dostupných dat o zaměstnávání cizinců, MPSV ČR nabízí na svých internetových stránkách údaje pouze v omezené podobě, pro potřeby této diplomové práce by byly nedostačující. Pro zisk podrobnějších statistických údajů tak bylo nutné požádat o jejich poskytnutí příslušná kontaktní pracoviště ÚP ČR. Integrovaný portál MPSV konkrétně nabízí v sekci Zaměstnanost statistiku zaměstnávání cizích státních příslušníků, která obsahuje údaje o počtu cizinců v postavení zaměstnanců podle státní příslušnosti za celou Českou republiku, a také evidenci počtu zahraničních pracovníků v jednotlivých krajích a okresech ČR. To vše měsíčně od prosince roku 2004 do prosince roku 2011. Další informace pak nabízí sekce Úřadu práce ČR, a to prostřednictvím statistik a analýz jednotlivých krajských poboček a kontaktních pracovišť. Údaje o zahraniční 7 Členové záchranných jednotek poskytující pomoc na základě mezistátní dohody o vzájemné pomoci, zaměstnanci v mezinárodní dopravě (pokud jsou vysláni svými zahraničními zaměstnavateli), cizinci akreditovaní v oblasti sdělovacích prostředků, vojenský nebo civilní personál ozbrojených sil vysílajícího státu podle zvláštního zákona. 8 Aplikační programové vybavení OKpráce od společnosti OKsystem tvoří základní část Informačního systému služeb zaměstnanosti. Systém byl postupně budován již od roku 1993. Sestává z části klient/server, která je určena pro pracovníky úřadů práce a MPSV a z Portálu MPSV, jenž je určen pro veřejnost (OKpráce, OKsystem, [online]). 14

zaměstnanosti jsou zpravidla publikovány prostřednictvím zpráv o situaci na trhu práce, které obsahují kapitolu věnující se zaměstnávání cizinců. Obsáhlost informací se však v jednotlivých územních celcích výrazně liší. Moravskoslezský kraj z tohoto srovnání vychází docela dobře. K dispozici jsou jak krajské analýzy situace na trhu práce, tak i okresní zprávy. Opět se ale liší kvalita zpracování a obsáhlost údajů o zaměstnávání cizinců, a rovněž dostupnost pro jednotlivé roky. V tomto ohledu vyčnívá okres Karviná. Mimo běžných informací o počtu cizinců na trhu práce totiž nabízí i jejich členění podle vykonávané profese či odvětví ekonomické činnosti. Kapitola věnující se zaměstnávání cizinců tak zabírá v celkové zprávě několik stránek, na rozdíl od běžného počtu jedné až dvou stránek, jak je tomu v analýzách ostatních okresů. MPO ČR nabízí na svých stránkách statistické údaje z živnostenského rejstříku. Najdeme zde vývoj počtu živnostenských oprávnění pro cizince a vývoj počtu cizích podnikatelů od roku 1992 údaje vždy k 31. 12. Další statistiky pak nabízí jednotlivé živnostenské úřady. I v tomto případě je ale jejich obsáhlost a podrobnost pro účely této diplomové práce nedostačující. Statistické údaje MPSV ČR a MPO ČR jsou základem pro konkrétní publikace Českého statistického úřadu, které se zabývají mimo jiné i zaměstnáváním cizinců v České republice. Tou nejznámější je asi publikace Cizinci v ČR, která vychází každoročně od roku 2001. Obsahuje kapitolu s názvem Ekonomická aktivita cizinců. Dále můžeme zmínit publikace Život cizinců v ČR (pouze do roku 2007), Cizinci v regionech z roku 2006 a Gender a cizinci z téhož roku. V neposlední řadě se publikací dat o zahraniční zaměstnanosti zabývá také VÚPSV, konkrétně zejména Milada Horáková, a to prostřednictvím bulletinů s názvem Mezinárodní pracovní migrace v ČR. První číslo vyšlo v roce 1998. Bulletin byl zpravidla vydáván dvakrát ročně, a to v březnu a září (data vždy k 30. 6. a 31. 12.). Poslední dostupné číslo vyšlo v březnu roku 2012 (Bulletin č. 28). Stejně jako v případě ČSÚ se opírá o datovou základnu z MPSV ČR a MPO ČR. 2.3 Evropské služby zaměstnanosti Úřad práce České republiky se po připojení země k EU stal součástí sítě EURES 9, jejímž základním posláním je usnadňovat mezinárodní mobilitu pracovních sil. Služba je 9 Evropské služby zaměstnanosti (z anglického EURopean Employment Services). 15

nabízena ve všech 28 členských státech EU, dále pak v Norsku, Islandu a Lichtenštejnsku (státy EHP), a dohodu o účasti v síti má také Švýcarsko (EURES, Integrovaný portál MPSV, 2014, [online]). Základním úkolem sítě EURES je poskytovat užitečné služby všem pracujícím, uchazečům a zájemcům o práci, a také zaměstnavatelům, kteří mají zájem využívat práva volného pohybu osob. Poskytování služeb je umožněno dvěma základními cestami. Na jedné straně to jsou databáze zveřejněné na EURES Evropském portále pracovní mobility, na straně druhé to jsou informační a poradenské služby nabízené poradci a kontaktními pracovníky EURES, kteří působí na krajských pobočkách a kontaktních pracovištích ÚP ČR (EURES, Integrovaný portál MPSV, 2014, [online]). Současně s aktivitami EURES v Moravskoslezském kraji probíhá od dubna 2008 i spolupráce mezi přeshraničními oblastmi Česka, Polska a Slovenska na společném projektu EURES-T Beskydy. Hlavním cílem tohoto projektu je poskytovat aktuální informace o nejrůznějších problémech souvisejících s přeshraničním dojížděním za prací, s nimiž se mohou potýkat pracovníci i zaměstnavatelé, a napomáhat tak k jejich vyřešení, a tím umožnit širší aktivní spolupráci (Analýza situace na trhu práce v Moravskoslezském kraji, 2013). 16

3 CHARAKTERISTIKA MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE ZAMĚŘENÍM NA ZAMĚSTNANOST 3.1 Modelové území Moravskoslezský kraj se nachází na severovýchodě České republiky a zaujímá rozlohu 5 427 km 2, což ho řadí ve srovnání všech krajů Česka na šesté místo. Na severu a na východě hraničí s dvěma polskými vojvodstvími, Slezským a Opolským, na jihovýchodě pak také s územím Slovenska, konkrétně s Žilinským krajem. V rámci území ČR sousedí na jihozápadě se Zlínským krajem, na západě pak s krajem Olomouckým. Administrativní členění Moravskoslezského kraje je znázorněno na Obr. 1. Kraj je tvořen celkem šesti okresy Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město. Co se týče jednotek na nižší řádovostní úrovni, najdeme zde 22 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP) a 30 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (SO POÚ). Dostáváme se k úrovni obcí, kterých je v Moravskoslezském kraji 300, celkem 42 z nich pak má statut města. Populačně největšími městy v kraji jsou Ostrava, Havířov, Opava, Karviná a Frýdek-Místek. Všechna zmiňovaná sídla mají přes 50 tisíc obyvatel (Charakteristika Moravskoslezského kraje, ČSÚ v Ostravě, [online]). Obr. 1. Administrativní členění Moravskoslezského kraje Zdroj: Mapy a kartogramy, ČSÚ v Ostravě 17

Celkem měl Moravskoslezský kraj k 31. 12. 2013 1 221 832 obyvatel. Po Středočeském kraji a hlavním městě Praze je tak třetím nejlidnatějším krajem v ČR. Největší množství obyvatel se koncentruje v Ostravské konurbaci, ve které je soustředěno rovněž nejvíce ekonomických aktivit. Nicméně počet obyvatel kraje se v dlouhodobém horizontu neustále snižuje, na čemž se podílí jednak záporné hodnoty přirozeného přírůstku, ve větší míře ale pak záporné hodnoty migračního salda. Za posledních pět let (2009-2013) přišel Moravskoslezský kraj stěhováním o více než 15 000 obyvatel. Na tomto stavu se nejvíce podílí okres Karviná, a dále pak okresy Ostrava-město a Bruntál. 3.2 Trh práce Jedním z důvodů výše zmiňovaného trendu je fakt, že Moravskoslezský kraj zaznamenává v rámci České republiky druhou nejvyšší nezaměstnanost (po Ústeckém kraji). 10 Nejprve se ale v této podkapitole podívejme na zastoupení osob v jednotlivých sekcích národního hospodářství. Z údajů VŠPS vyplývá, že v primárním sektoru hospodářství (zemědělství, lesnictví a rybářství) pracovalo v roce 2013 zdaleka nejméně obyvatel Moravskoslezského kraje (přibližně 2 %). Sekundární průmyslový sektor (včetně stavebnictví) zaznamenával podíl přesahující hranici 40 %, nejvíce osob pak bylo zaměstnáno v sektoru služeb (přibližně 58 %). V rámci dlouhodobého vývoje je charakteristické zejména snižování podílu sekundárního sektoru na úkor sektoru služeb. Situace se tak již velice podobá rozložení sil, které je platné pro Českou republiku, což se ještě v 90. letech říci nedalo. Z jednotlivých odvětví, vymezených na základě Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE, měl v Moravskoslezském kraji v roce 2013 největší zastoupení zpracovatelský průmysl, následovalo odvětví velkoobchodu a maloobchodu, a dále pak stavebnictví, vzdělávání či zdravotní a sociální péče. Porovnání s republikovou úrovní vykazuje podobné rozložení, největší rozdíl spatřujeme v zaměstnanosti v odvětví těžby a dobývání nerostných surovin, která je v rámci Moravskoslezského kraje vzhledem k těžbě černého uhlí o něco výraznější. Co se týče rozdílnosti mezi pohlavími, muži pracovali nejčastěji v průmyslu (přibližně 55 %), ženy pak ve službách (76 %). U mužů je nejčetnějším odvětvím zpracovatelský průmysl, u žen sice také, ale s minimálním odstupem před odvětvím 10 Více o nezaměstnanosti později v této podkapitole. 18

velkoobchodu a maloobchodu. Zastoupení osob v rámci jednotlivých odvětví můžeme sledovat v Tab. 1. Tab. 1. Podíl osob zaměstnaných v jednotlivých odvětvích národního hospodářství (CZ-NACE) v Moravskoslezském kraji a v České republice v roce 2013 Sekce (CZ-NACE) Moravskoslezský kraj Celkem [%] Muži [%] Ženy [%] Celkem [%] Česká republika A Zemědělství, lesnictví a rybářství 2,1 2,8 1,2 3,0 3,8 2,1 B Těžba a dobývání 3,4 5,6 0,6 0,8 1,3 0,2 C Zpracovatelský průmysl 26,6 33,1 18,4 26,0 30,6 20,1 D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla 1,6 2,2 0,9 1,1 1,5 0,5 E Zásob. vodou; činnosti souvis. s odpady 1,1 1,5 0,7 1,0 1,4 0,5 F Stavebnictví 7,6 12,4 1,6 8,5 13,8 1,6 G Velkoobchod a maloob.; opr. mot. vozidel 13,3 9,5 18,2 12,3 9,8 15,5 H Doprava a skladování 6,1 7,6 4,3 6,1 8,0 3,7 I Ubytování, stravování a pohostinství 3,4 1,5 5,8 3,6 2,6 4,9 J Informační a komunikační činnosti 2,0 2,7 1,2 2,8 3,8 1,5 K Peněžnictví a pojišťovnictví 1,8 1,3 2,4 2,8 2,2 3,6 L Činnosti v oblasti nemovitostí 0,6 0,5 0,8 1,0 0,9 1,1 M Profesní, vědecké a technické činnosti 3,6 3,3 3,9 4,5 3,9 5,2 N Administrativní a podpůrné činnosti 3,3 3,4 3,2 2,6 2,6 2,7 O Veřejná správa a obrana; pov. soc. zabezp. 6,0 5,6 6,4 6,4 6,0 6,9 P Vzdělávání 6,7 2,3 12,2 6,5 2,7 11,6 Q Zdravotní a sociální péče 6,7 2,4 12,3 6,9 2,4 12,7 R Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 1,7 1,2 2,3 1,6 1,4 1,9 S Ostatní činnosti 1,6 0,9 2,5 1,9 1,0 3,0 Zdroj: Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS roční průměry 2013, ČSÚ, vlastní zpracování Pozn.: chybí zastoupení sekcí T Domácnosti zaměstnávající personál a U Exteritoriální organizace a instituce - podíl je ale minimální Dostáváme se k nezaměstnanosti. Její vývoj a srovnání se situací na republikové úrovni můžeme pozorovat na Obr. 2. 11 Muži [%] Ženy [%] V Moravskoslezském kraji evidujeme rovněž druhou nejvyšší míru dlouhodobé nezaměstnanosti, která na konci roku 2012 převyšovala hranici 5 %. V letech 2004-2008 sledujeme výrazný pokles míry nezaměstnanosti, který souvisí s pozitivním vývojem české ekonomiky po vstupu ČR do EU, který se projevil mimo jiné v přílivu zahraničních investic a vytvoření velkého počtu nových pracovních míst. Tento trend byl však ukončen úderem celosvětové ekonomické krize, která se nejvíce projevila 11 V období let 2004-2012 je vývoj nezaměstnanosti zachycen pomocí ukazatele míry registrované nezaměstnanosti, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnávání na celkové pracovní síle. Tento ukazatel byl ale od roku 2013 nahrazen novým ukazatelem s názvem podíl nezaměstnaných osob. Ten vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnávání ve věku 15-64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Oba ukazatele patří pod gesci MPSV ČR. Existuje navíc ještě ukazatel obecné míry nezaměstnanosti, který konstruuje ČSÚ na základě Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). 19

v roce 2009, tudíž v tomto období sledujeme výrazný nárůst ukazatele míry nezaměstnanosti. Nezaměstnanost (%) 16,0 15,0 14,0 13,0 12,0 11,0 10,0 9,0 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Moravskoslezský kraj ČR Obr. 2. Vývoj nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji a v České republice v letech 2004-2013 (k 31. 12.) Zdroj: Statistiky nezaměstnanosti, Integrovaný portál MPSV, vlastní zpracování Od roku 2010 pak pozorujeme kolísavý vývoj. Nenechme se zmást trendem mezi lety 2012 a 2013, sledovaný pokles v této periodě je způsoben přechodem na nový ukazatel míry registrované nezaměstnanosti ( podíl nezaměstnaných osob ), z jehož konstrukce vychází zvýšení početní základny v jeho jmenovateli, a tím pádem pokles výsledné hodnoty ukazatele. Reálně ale mezi posledními dvěma zkoumanými roky zaznamenáváme nárůst nezaměstnanosti, což zjistíme při průzkumu vypočtených hodnot nového ukazatele pro období, kdy byl používán ještě klasický ukazatel míry registrované nezaměstnanosti. V rámci Moravskoslezského kraje se podíl nezaměstnaných osob zvýšil z 9,2 % na 10,5 %, na republikové úrovni pak ze 7,4 % na 8,2 %. Vývoj nezaměstnanosti v jednotlivých okresech je zobrazen v Tab. 2. Na počátku sledovaného období vykazuje nejvyšší míru nezaměstnanosti okres Karviná. Společně s okresem Ostrava-město se jedná o strukturálně postižené regiony, jež se tradičně orientovaly na těžký průmysl (těžba černého uhlí, hutnictví ). S postupným útlumem tohoto odvětví a transformací hospodářství po roce 1989 docházelo k výraznému snižování počtu zaměstnanců v největších podnicích (OKD, tehdejší Nová huť, Vítkovické železárny), a tím rostla nezaměstnanost. Ta se v okrese Karviná v roce 2004 vyšplhala až k hranici dvaceti procent. 20

Tab. 2. Vývoj nezaměstnanosti (%) v okresech Moravskoslezského kraje v letech 2004-2013 (k 31. 12.) Území 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Bruntál 17,5 15,9 13,4 10,7 11,1 15,4 17,9 16,5 18,0 14,3 Frýdek-Místek 14,3 12,0 10,4 7,9 5,9 9,8 9,5 8,1 9,3 7,6 Karviná 19,6 18,6 16,9 13,4 11,5 14,4 14,3 13,1 14,4 12,5 Nový Jičín 12,6 10,9 8,8 6,2 6,6 13,0 11,4 9,0 9,7 8,1 Opava 11,3 11,5 10,4 8,5 7,5 10,5 11,4 10,4 11,2 9,0 Ostrava-město 16,6 14,8 13,3 9,4 8,4 11,3 12,0 11,4 12,8 11,6 Moravskoslezský kraj 15,7 14,2 12,6 9,6 8,5 12,1 12,4 11,2 12,3 10,5 Zdroj: Statistiky nezaměstnanosti, Integrovaný portál MPSV, vlastní zpracování Pozn.: 2004-2012 Míra registrované nezaměstnanosti, 2013 Podíl nezaměstnaných osob Postupem času se ale jako region s nejvyšší nezaměstnaností profiloval okres Bruntál, který výrazně doplácí na svou periferní polohu. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti zde na konci roku 2012 takřka dosahovala hranice 9 %. I v tomto případě si pak musíme dát pozor na interpretaci vývoje mezi roky 2012 a 2013. Při porovnání hodnot ukazatele podílu nezaměstnaných osob v těchto letech sledujeme ve všech okresech nárůst nezaměstnanosti. 3.3 Polská národnostní menšina Na tomto místě je nutno podotknout, že na území Moravskoslezského kraje žije významná polská národnostní menšina. Nicméně osoby hlásící se k polské národnosti, které však vlastní české občanství nebo mají dvojí občanství, nejsou logicky brány za cizince. V evidencích MPSV ČR (ÚP ČR) či MPO ČR tak nejsou ve statistikách zaměstnanosti cizinců zahrnuti, a tudíž se jimi nezaobírá ani tato práce, respektive věnuje se jim okrajově. Otázka národnosti je sledována při Sčítání lidu, domů a bytů, přičemž v rámci posledního sčítání v roce 2011 byla odpověď na tuto otázku dobrovolná. Výsledky ukazují, že k polské národnosti se v České republice přihlásilo celkem 39 096 lidí. Z toho v Moravskoslezském kraji jich žije 28 138, což dává podíl takřka 72 %. Není překvapivým zjištěním, že největší koncentrace osob hlásících se k polské národnosti se nachází zejména ve východní části okresu Frýdek-Místek, a také v okrese Karviná (viz Obr. 4. dále v tomto oddílu). Toto území s významnou polskou národnostní 21

menšinou bývá u nás označováno jako Těšínsko či Těšínské Slezsko. 12 je znázorněno na následujícím obrázku (Obr. 3.). Graficky Obr. 3. Vymezení území tzv. Zaolzí Zdroj: SZYMECZEK, 2009, s. 105 Těšínsko je dnes jediným regionem v České republice, jehož tradiční multikulturalita byla alespoň zlomkovitě zachována, a to i přesto, že z něj téměř úplně zmizela německá a židovská populace. Jedna původní, a dosud poměrně početná, menšina (Poláci) zde však přece zůstala. A tak je Těšínsko jediným územím ČR souvisle osídleným historickou národnostní menšinou (SZYMECZEK, 2009, s. 6). Následující kartogram (viz Obr. 4.) ukazuje podíl osob polské národnosti na celkovém počtu obyvatel jednotlivých správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP) v Moravskoslezském kraji. Jak již bylo zmíněno, nejvyššího podílu dosahují oblasti ve východní části okresu Frýdek-Místek. Konkrétně se tedy jedná o SO ORP Jablunkov (podíl 19,3 %), Třinec (16,1 %) a Český Těšín (13,8 %). Už poněkud s výraznějším odstupem následují oblasti, které ještě můžeme řadit do území tzv. Zaolzí (Těšínska) tedy SO ORP Karviná (6,4 %), Havířov (4,1 %), Orlová (2,5 %) a Bohumín (2,1 %). Zbytek správních obvodů obcí s rozšířenou působností v Moravskoslezském kraji již nedosahuje ani podílu 0,5 %. 12 Nicméně výklad těchto pojmů je docela sporný a můžeme si pod nimi představit rozličná území. Proto se do české literatury vžil i polský termín Zaolzie, jehož výklad je daleko jednoznačnější. Jak uvádí Szymeczek (2009, s. 105), v užití je několik českých ekvivalentů slova Zaolzie Zaolší, Záolší, Zaolzí, Záolží. Tímto názvem označujeme tu část bývalého Těšínského knížectví, která na základě rozhodnutí Rady velvyslanců z července roku 1920 připadla Československu a která byla na podzim roku 1938 připojena k Polsku. Nejedná se tedy o celé území českého Těšínska, nýbrž pouze o území bývalých okresů Fryštát a Český Těšín (SZYMECZEK, 2009, s. 6). 22

Obr. 4. Podíl osob polské národnosti na počtu obyvatel ve SO ORP Moravskoslezského kraje v roce 2011 Když se podíváme na dlouhodobý vývoj, počet osob hlásících se k polské národnosti na území Těšínska (Zaolzí) od roku 1910, kdy byl zaznamenán nejvyšší počet (celkem 123 923 osob, které tvořily podíl 69,2 % na celkovém stavu obyvatelstva), výrazně klesl. Od doby, kdy se státní příslušnost Těšínska definitivně ustálila jako česká, respektive československá, a kdy už šel vývoj celkem přirozenou cestou, bez podivných skoků, bez podezření z manipulace či bez umělých kategorií, počet Poláků soustavně klesal mezi sčítáními z let 1950 a 2001 celkem o 38 %. V roce 1950 bylo sečteno ještě 59 005 osob polské národnosti (podíl 26,8 % na celkové populaci v území), v roce 2001 už jen 36 681 (10,1 %). V roce 1950 ještě ve 12 obcích Těšínska, z tehdejšího počtu 76 obcí, převažovaly osoby polské národnosti. V roce 1970 to byly už pouze čtyři obce (Hrádek, Košařiska, Milíkov a Vendryně). V roce 1990, když už bylo obcí na území Těšínska celkem 42, zůstaly s majoritním podílem osob polské národnosti jen dvě obce (Hrádek a Milíkov). O jedenáct let později už žádná obec (SZYMECZEK, 2009, s. 113-115). 23

4 ZAMĚSTNÁVÁNÍ CIZINCŮ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI 4.1 Základní charakteristika K 31. 12. 2013 bylo v Moravskoslezském kraji evidováno celkem 20 419 zaměstnaných cizinců. Jelikož za ostatní kraje České republiky jsou nejaktuálnější dostupné údaje ke konci roku 2011 13, podívejme se na srovnání s republikovou úrovní právě k tomuto datu, kdy bylo v Moravskoslezském kraji evidováno celkem 19 428 zaměstnaných cizinců. Toto absolutní číslo by ho v porovnání s ostatními kraji ČR řadilo na páté místo. Vzhledem k odlišným počtům obyvatel v jednotlivých územních celcích je ale více vypovídající ukazatel podílu zaměstnaných cizinců na pracovní síle kraje 14 v tomto případě řadí hodnota 3,05 % Moravskoslezský kraj až na jedenácté místo. Nižší podíly zaznamenaly jen Zlínský kraj, Kraj Vysočina a Olomoucký kraj. Ostatně situaci zachycuje následující kartogram (viz Obr. 5.). V České republice bylo na konci roku 2011 evidováno celkem 310 921 zaměstnaných cizinců, což odpovídalo podílu asi 5,45 % na pracovní síle. Obr. 5. Podíl zaměstnaných cizinců na pracovní síle v krajích České republiky k 31. 12. 2011 13 Týká se zaměstnaných cizinců evidovaných úřady práce. 14 HORÁKOVÁ, Milada. Mezinárodní pracovní migrace v ČR. Bulletin VÚPSV, č. 28, 2012. 24

Celkový počet zaměstnaných cizinců je tvořen dvěma hlavními složkami, a to cizinci evidovanými na úřadech práce a cizinci s platným živnostenským oprávněním. Z uvedeného počtu 19 428 zaměstnaných cizinců v Moravskoslezském kraji na konci roku 2011 jich bylo 15 017 evidovaných na úřadech práce a 4 411 cizinců podnikalo na základě živnostenského oprávnění. Kompletní porovnání situace v krajích můžeme vidět v Tab. 3. Tab. 3. Zaměstnanost cizinců v krajích ČR k 31. 12. 2011 Kraj Zaměstnaní cizinci Evidovaní na ÚP S platným ŽO Abs. Podíl na PS [%] Abs. Podíl na PS [%] Abs. Podíl na PS [%] Praha 110 555 14,07 82 118 10,45 28 437 3,62 Plzeňský 20 815 6,44 13 304 4,11 7 511 2,32 Středočeský 42 543 6,07 31 420 4,48 11 123 1,59 Karlovarský 9 498 5,51 3 759 2,18 5 739 3,33 Liberecký 11 587 4,91 8 159 3,46 3 428 1,45 Jihomoravský 29 207 4,68 20 205 3,24 9 002 1,44 Pardubický 11 258 4,12 8 648 3,16 2 610 0,96 Královéhradecký 11 559 4,04 8 270 2,89 3 289 1,15 Ústecký 14 374 3,29 6 834 1,56 7 540 1,73 Jihočeský 10 814 3,19 7 087 2,09 3 727 1,10 Moravskoslezský 19 428 3,05 15 017 2,36 4 411 0,69 Zlínský 7 431 2,44 5 450 1,79 1 981 0,65 Vysočina 5 809 2,18 3 717 1,39 2 092 0,78 Olomoucký 6 043 1,87 3 874 1,20 2 169 0,67 ČR 310 921 5,45 217 862 3,82 93 059 1,63 Zdroj: Mezinárodní pracovní migrace v ČR, Bulletin VÚPSV, č. 28, 2012 Pozn.: PS pracovní síla, ŽO živnostenské oprávnění Obecně v krajích převládá počet zaměstnaných cizinců, kteří jsou evidováni úřady práce. Výjimkami jsou kraje Karlovarský a Ústecký, které na konci roku 2011 zaznamenaly vyšší počet cizinců s živnostenským oprávněním. Tento fakt lze vysvětlit jednak nepříliš příznivou ekonomickou situací v těchto krajích, a tím pádem nedostatkem pracovních míst, ale zejména jejich polohou u Německa, z které se snaží profitovat z řad cizinců zejména vietnamští občané 15. Jak uvádí Drbohlav (2010, s. 50), Vietnamci jsou specifickou skupinou z hlediska územního rozmístění v ČR pobývají především za účelem podnikání v maloobchodu, svou činnost zaměřují jak na majoritu, tak ale rovněž na kupní sílu turistů z Německa a Rakouska. Z tohoto důvodu je nalezneme při hlavních dopravních tazích v příhraničních oblastech. 15 K 31. 12. 2013 bylo na základě údajů MPO ČR v Karlovarském kraji evidováno 3 532 a v Ústeckém kraji 3 889 vietnamských občanů s živnostenským oprávněním. Druhou nejpočetnější skupinou pak byli Ukrajinci (614 a 1 294 živnostenských oprávnění). 25

Právě v rámci početnosti cizinců s živnostenským oprávněním Moravskoslezský kraj v oblasti zahraniční zaměstnanosti nejvíce zaostává. Jejich absolutní počet ho řadí při srovnání s ostatními kraji ČR na 7. místo, relativní vyjádření pak dokonce až na 12. příčku. Vývoj počtu zaměstnaných cizinců v Moravskoslezském kraji v letech 2004-2013 můžeme sledovat v Tab. 4. Hrubě ho lze rozčlenit do tří období. První časový úsek můžeme vymezit od roku 2004 do roku 2008, kdy počet zaměstnaných cizinců roste tento růst se týká všech sledovaných kategorií zaměstnanosti, ať už se jedná o cizince s živnostenským oprávněním či o jednotlivé skupiny v rámci cizinců evidovaných úřady práce. Sledovaný rostoucí trend souvisí se vstupem České republiky do EU v roce 2004, jenž se projevil v přílivu zahraničního kapitálu, vytvoření velkého počtu nových pracovních míst a obecně v poměrně příznivém vývoji české ekonomiky, který se odrazil ve zvýšené poptávce po pracovních silách. Ta byla mimo jiné velmi výrazná po dělnících ve strojírenství, nekvalifikovaných pracovnících v dolech a průmyslu, montážních dělnících nebo kvalifikovaných dělnících při dobývání surovin (DRBOHLAV, 2010, s. 67-68). Z tohoto výčtu můžeme usuzovat, že tedy často na pozicích, které jsou v hojné míře obsazovány i cizinci. Tab. 4. Vývoj počtu zaměstnaných cizinců v Moravskoslezském kraji v letech 2004-2013 (k 31. 12.) Kategorie zaměstnanosti 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Celkem 13 975 14 017 15 380 16 343 18 675 17 243 18 185 19 428 20 513 20 419 S platným ŽO 3 676 3 669 3 913 3 892 4 494 5 218 5 020 4 411 4 275 4 208 Evidovaní na ÚP 10 299 10 348 11 467 12 451 14 181 12 025 13 165 15 017 16 238 16 211 EU, EHP, Švýcarsko 9 619 9 419 10 373 11 113 11 992 10 640 11 794 13 621 14 800 14 769 Cizinci na PP 636 814 919 1 106 1 828 949 749 722 689 483 Cizinci bez PP 44 115 175 232 361 435 621 670 745 953 Zelené karty - - - - - 1 1 2 1 1 Modré karty - - - - - - - 2 3 5 Zdroj: Cizinci v ČR, ČSÚ; MPO ČR; Úřady práce, vlastní zpracování Pozn.: ŽO Živnostenské oprávnění, PP Pracovní povolení Za druhé období můžeme označit rok 2009, kdy byl zaznamenán významný pokles počtu zaměstnaných cizinců, a to nejen v Moravskoslezském kraji. Tento vývoj můžeme přičítat úderu celosvětové ekonomické krize v ČR. Jak uvádí Drbohlav (2010, s. 139), globální finanční a ekonomická krize, jejíž počátky se začaly ohlašovat již od poloviny roku 2007 ve Spojených státech amerických, se v plné síle začala projevovat v Česku až ve třetí čtvrtině roku 2008. Tato krize měla a má závažné důsledky pro národní 26

ekonomiky, firmy i samotné pracovníky v rozvinutých i rozvojových zemích, cizince nevyjímaje. Právě cizinci, kteří často pracují na nekvalifikovaných místech a v odvětvích náchylných k podobným otřesům (např. zpracovatelský průmysl či stavebnictví), patří i z mnoha dalších důvodů mezi nejvíce ohrožené ztrátou zaměstnání (DRBOHLAV, 2010, s. 139). V tomto období je rovněž zajímavé se podívat na měnící se vnitřní strukturu zaměstnávaných cizinců. Zatímco počet cizinců evidovaných na úřadech práce se snížil, počet cizinců s platným živnostenským oprávněním se i přes dopady ekonomické krize zvýšil. Podle Drbohlava (2010, s. 142) tento trend může naznačovat možnou změnu strategie cizinců, konkrétně tedy jejich přechod z pozice zaměstnanců do pozice živnostníků. V rámci cizinců evidovaných na úřadech práce zaznamenává největší pokles skupina cizinců, kteří potřebují k výkonu profese pracovní povolení. Zhoršující se situace na poli české ekonomiky totiž vedla stát k zavedení určitých opatření vůči cizincům, které měly omezit jejich přístup na trh práce a uvolnit tak prostor pro českou pracovní sílu. Například tak bylo od 1. 4. 2009 dočasně pozastaveno přijímání žádostí o vízum k pobytu nad 90 dnů za vybranými účely, a to na zastupitelských úřadech v Mongolsku, Moldavsku, Ukrajině, Vietnamu a Thajsku. Ze strany MPSV ČR pak bylo doporučeno úřadům práce, aby důsledně monitorovaly trh práce a vydávaly povolení k zaměstnání pro cizince se zvýšenou obezřetností (DRBOHLAV, 2010, s. 147). V roce 2009 tak klesl počet vydaných pracovních povolení v Moravskoslezském kraji takřka o polovinu (viz podkapitola 4.3). Od roku 2010 už opět sledujeme růst počtu zaměstnaných cizinců v Moravskoslezském kraji, nicméně tento vývoj se netýká všech sledovaných kategorií. Zatímco počet cizinců evidovaných úřady práce roste, tak počet cizinců s platným živnostenským oprávněním rok od roku klesá. V rámci prvně jmenované skupiny ale nadále klesá počet vydaných pracovních povolení. 4.2 Územní rozmístění Územní rozmístění a vývoj počtu zaměstnaných cizinců evidovaných úřady práce v jednotlivých okresech Moravskoslezského kraje zobrazuje Tab. 5. Můžeme z ní vyčíst, že jev zahraniční zaměstnanosti je výraznější především v okresech Frýdek-Místek, Karviná a Ostrava-město, tedy v územích s tradičně silným zastoupením průmyslu 27

(zejména těžkého průmyslu), což je odvětví, ve kterém jsou nejčastěji zaměstnáni polští a slovenští občané, kteří mezi cizími státními příslušníky výrazně převažují. Nejvyšší počet zaměstnaných cizinců zaznamenáváme na konci roku 2013 v okrese Ostrava-město, jenž se na stavu v kraji podílí zhruba 39 % 16. Ostrava jakožto největší město v kraji a centrum ostravské konurbace nabízí nejvíce pracovních příležitostí, a zároveň také v porovnání s ostatními okresy i jejich širší spektrum. To se odráží na faktu, že mimo tradičně početnou skupinu slovenských a polských občanů v Ostravě narazíme na výraznější zastoupení jiných státních občanství, než je tomu v případě ostatních okresů. Tab. 5. Vývoj počtu zaměstnaných cizinců evidovaných úřady práce v jednotlivých okresech Moravskoslezského kraje v letech 2004-2013 (k 31. 12.) Okres 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Bruntál 200 211 239 242 269 262 294 308 368 366 Frýdek-Místek 1 888 2 027 2 267 2 365 2 944 2 471 2 685 3 473 3 668 3 421 Karviná 4 311 4 085 4 143 4 206 4 263 3 960 4 411 4 865 5 031 4 421 Nový Jičín 380 499 671 1 091 1 209 640 659 845 914 1 114 Opava 298 289 331 412 723 433 397 482 514 637 Ostrava-město 3 222 3 237 3 816 4 135 4 773 4 259 4 719 5 044 5 743 6 252 Moravskoslezský 10 299 10 348 11 467 12 451 14 181 12 025 13 165 15 017 16 238 16 211 kraj Zdroj: Úřady práce, vlastní zpracování Celkově počet zahraničních pracovníků v Ostravě ve sledovaném období roste, výjimkou je vzhledem k ekonomické krizi pouze rok 2009. Oproti roku 2004 je tak počet zaměstnaných cizinců v roce 2013 takřka dvojnásobný. Například v roce 2013 byl početní růst (občané EU) spojen především s provozem obchodního centra Nová Karolína, výstavbou nových objektů v ZOO (týká se především polských občanů) a navýšením prací pro investory v průmyslové zóně Ostrava-Hrabová (Analýza stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava-město v roce 2013, 2014, [online]). Po Ostravě sledujeme výraznější počet zahraničních pracovníků v okresech Karviná (podíl 27 % na zaměstnanosti cizinců evidovaných úřady práce v kraji) a Frýdek-Místek (cca 21 %). V okrese Karviná se počet zaměstnaných cizinců při porovnání let 2004 a 2013 příliš nezměnil. Početní stav je zde výrazně ovlivněn vývojem situace u společnosti OKD, která ve velké míře zaměstnává zejména polské horníky (viz následující kapitoly). Celkově mezi zahraničními pracovníky v okrese z 95 % převažují Slováci a Poláci. 16 Mimo to zaznamenává i nejvyšší počet cizinců s živnostenským oprávněním. 28

V okrese Frýdek-Místek sledujeme podobně jako v případě Ostravy znatelný nárůst zaměstnávání cizinců, mezi kterými opět převažují zejména Slováci a Poláci (asi z 86 %). Významným zaměstnavatelem v tomto okrese jsou například Třinecké železárny, které nabízejí práci také nemalému počtu zahraničních pracovníků, zejména pak slovenským občanům. Třetí nejpočetnější skupinou cizinců v okrese jsou Korejci, jejichž výraznější zastoupení sledujeme od roku 2007. Samozřejmě je tento vývoj spjat s otevřením automobilky Hyundai v Nošovicích. Zbylé tři okresy Moravskoslezského kraje, tedy Nový Jičín, Opava a Bruntál, již zaznamenávají výrazně nižší počet zaměstnaných cizinců. Nicméně i v rámci těchto okresů sledujeme mezi lety 2004 a 2013 nárůst zahraničních pracovníků. Zejména pak v okrese Nový Jičín, kde si můžeme v roce 2013 všimnout takřka trojnásobného počtu zahraničních pracovníků oproti roku 2004. Tento vývoj lze možná přičítat rozvoji průmyslové zóny v Mošnově. Graficky je výše popisovaný stav, konkrétně k 31. 12. 2013, zachycen na následující mapce (Obr. 6.). Obr. 6. Zaměstnaní cizinci evidovaní na úřadech práce v okresech Moravskoslezského kraje k 31. 12. 2013 29

4.3 Struktura podle státního občanství Mezi cizinci s platným živnostenským oprávněním jsou v Moravskoslezském kraji nejvíce zastoupeni občané Vietnamu. K 31. 12. 2013 se jednalo celkem o 1 431 osob, které tak tvořily zhruba 34% podíl na zaměstnávání cizinců v této kategorii. Od konce roku 2009, kdy byl zaznamenán jejich nejvyšší počet (2 723), však jejich zastoupení neustále klesá. Po Vietnamcích byli druhou nejpočetnější skupinou Slováci (podíl cca 29 %), pomyslná třetí příčka pak patří Polákům s 579 osobami (cca 14 %). Strukturu cizinců evidovaných úřady práce v Moravskoslezském kraji podle státního občanství ukazuje Tab. 6. Je v ní sledován vývoj počtu občanů pěti států, které měly na konci roku 2013 na zahraniční zaměstnanosti v kraji největší podíl, a zároveň jsou tyto státy členy Evropské unie. Jedná se tedy o Slovensko, Polsko, Bulharsko, Rumunsko a Německo. Dále je pak zobrazena situace pro tři státy, které měly na konci roku 2011 největší zastoupení ze zemí mimo EU/EHP a Švýcarsko. Tab. 6. Vývoj počtu zaměstnaných cizinců (vybrané státy) evidovaných úřady práce v letech 2004-2013 (k 31. 12.) Stát 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Slovensko 6 277 5 804 6 583 7 019 7 429 6 313 6 932 7 789 8 674 9117 Polsko *3 482 3 439 3 575 3 712 4 035 3 854 4 328 5 169 5 357 4778 Bulharsko **66 **86 **81 115 160 115 127 150 214 238 Rumunsko **4 **7 **7 10 18 13 43 82 119 136 Německo 36 55 58 66 78 78 77 100 98 98 Ukrajina 151 583 647 629 800 567 400 405 v tom: PP 135 551 599 557 704 452 261 244 Korea 1 0 47 234 469 306 375 322 v tom: PP 1 0 47 234 469 305 310 314 Vietnam 9 14 17 57 280 94 123 149 v tom: PP 7 4 1 28 201 3 2 3 Zdroj: Úřady práce, vlastní zpracování Pozn.: PP Pracovní povolení, * z toho 268 s dobíhajícím PP, ** Bulharsko a Rumunsko nebyly členy EU - - - - - - Co se týče občanů EU/EHP a Švýcarska, k 31. 12. 2013 jednoznačně dominovali občané států, se kterými Moravskoslezský kraj sousedí. Podíl Slováků a Poláků na všech cizincích evidovaných úřady práce přesahoval 85 % 17. Následovali občané států, jež přistoupily do EU 1. 1. 2007, tedy Bulharsko a Rumunsko. Zvláště počet zaměstnaných Rumunů v kraji se po vstupu jejich země do Evropské unie výrazně zvedl. Pátou nejpočetnější skupinou jsou pak Němci, kteří jsou tak jedinými zástupci vyspělejší části Evropy. 17 V rámci skupiny občanů EU/EHP a Švýcarska jejich podíl dokonce převyšoval hodnotu 94 %. 30

Ze zemí mimo EU/EHP a Švýcarsko bylo v Moravskoslezském kraji na konci roku 2011 18 zaměstnáno nejvíce osob z Ukrajiny, Jižní Koreje a Vietnamu. Na vývoji zaměstnanosti občanů z těchto tří zemí lze mimo jiné dobře sledovat situaci popsanou v předešlé části práce, kdy s nástupem ekonomické krize v ČR začal klesat počet cizinců, kteří potřebují k výkonu zaměstnání pracovní povolení. V roce 2009 se nejvýrazněji snížil počet vydaných pracovních povolení pro Vietnamce (z 201 na pouhá 3 pracovní povolení), pro Ukrajince pak zhruba o 36 %, a podobnou měrou také pro Korejce. Když porovnáme strukturu zaměstnaných cizinců podle státního občanství v Moravskoslezském kraji se stavem na celorepublikové úrovni, můžeme si všimnout obdobného zastoupení států, které obsazují přední příčky. V ČR bylo na úřadech práce k 31. 12. 2011 evidováno nejvíce Slováků (106 425 osob), následují Ukrajinci (35 250), Poláci (19 718), Bulhaři (7 007) a Rumuni (6 372). Nicméně v rámci Moravskoslezského kraje je v oblasti zaměstnávání cizinců rozhodující vysoký podíl slovenských a polských občanů (přes 85 %), zatímco na úrovni Česka odpovídá zastoupení těchto státních občanství asi 58 %. Co se týče cizinců s živnostenským oprávněním, na konci roku 2013 jich bylo v rámci ČR nejvíce z Ukrajiny (27 014 osob), následovali Vietnamci (25 085), Slováci (12 888), Němci (2 599) a Rusové (1 967). Poláky můžeme najít jako šesté v pořadí (1 905 osob), přičemž zhruba třetinou se na celkovém počtu podílí Moravskoslezský kraj. 4.4 Struktura podle pohlaví a věku Co se týče struktury zaměstnaných cizinců evidovaných úřady práce podle pohlaví, situace je v rámci Moravskoslezského kraje výrazně odlišná od stavu platného pro Česko. Zatímco v kraji dosahoval na konci roku 2011 podíl mužů na celkovém počtu hodnoty 82 %, na republikové úrovni to bylo pouze 65 %. Můžeme to vysvětlit jednak dominantním počtem zaměstnaných Slováků a Poláků v Moravskoslezském kraji, a také strukturou nabízených pracovních pozic. Následující tabulka (Tab. 7.) nám ukazuje vývoj podílu mužů na zaměstnaných cizincích v Moravskoslezském kraji v letech 2004-2011. Můžeme vidět, že zastoupení mužů ve sledovaném období postupně klesá. Ještě v roce 2004 byla hodnota asi o osm procentních bodů vyšší, než je tomu v roce 2011. Co se týče srovnání jednotlivých 18 Nejaktuálnější data. 31

kategorií zaměstnávání cizinců, z tabulky můžeme vyčíst, že zatímco u občanů EU/EHP a Švýcarska a cizinců na pracovní povolení se zastoupení obou pohlaví od celkové situace výrazně neliší, tak v případě cizinců, kteří pro své zaměstnání nepotřebují pracovní povolení, jsou ženy zastoupeny výraznější měrou. V jejich případě byl podíl mužů v roce 2011 pouze asi 63 %. Tab. 7. Vývoj podílu mužů (%) na počtu zaměstnaných cizinců evidovaných úřady práce v Moravskoslezském kraji v letech 2004-2011 (k 31. 12.) Kategorie zaměstnanosti 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Cizinci evidovaní na ÚP 90,6 89,8 88,5 87,2 85,9 84,5 83,1 82,0 EU, EHP, Švýcarsko 90,9 90,1 88,5 87,6 85,9 84,9 83,9 82,8 Cizinci na PP 89,3 89,3 91,9 86,8 88,3 87,9 83,8 84,9 Cizinci bez PP 63,6 69,6 66,3 68,5 71,5 67,4 67,5 62,8 Zdroj: Úřady práce, vlastní zpracování Pozn.: PP pracovní povolení Když se zaměříme na jednotlivé státy, jejichž občané jsou na trhu práce v Moravskoslezském kraji početně nejvýrazněji zastoupeni 19, sledujeme nejvýraznější podíly mužské složky u Rumunů (96 %), Poláků (91 %), Korejců (91 %) či Němců (85 %). Na opačné straně přehledu pak můžeme zaznamenat Vietnamce (62 %) nebo Rusy (47 %). Nyní se dostáváme ke struktuře zaměstnaných cizinců podle věku. Při porovnání stavu v Moravskoslezském kraji a v ČR můžeme opět sledovat odlišné podíly jednotlivých věkových kategorií. Rozdílnost se týká zejména nejpočetnějších skupin, tedy osob ve věku 25-39 let a 40-54 let. Na republikové úrovni sledujeme výraznější zastoupení v mladší z těchto dvou kategorii (54 x 28 %), v rámci Moravskoslezského kraje není rozdíl mezi skupinami až tak velký (44 x 37 %). Zastoupení osob v jednotlivých věkových kategoriích na konci roku 2011 pro Moravskoslezský kraj můžeme sledovat v Tab. 8. K dispozici máme údaje pro úžeji vymezené kategorie. Zaznamenáváme největší zastoupení osob ve věku 25-49 let. Ty tvořily dohromady podíl asi 71 %. Vůbec nejvyšší pak bylo zastoupení osob ve věku 25-29 let. V porovnání se začátkem sledovaného období, tedy rokem 2004, získávají zejména starší věkové skupiny. Podíl osob ve věku 50 a více let vzrostl o více než sedm procentních bodů na hodnotu 19,6 %. Tento vývoj je především na úkor osob ve věku 30-44 let. Tato skupina zaznamenala ve sledovaném období pokles o deset procentních bodů. 19 Slovensko, Polsko, Rumunsko, Bulharsko, Německo, Ukrajina, Jižní Korea, Vietnam, Rusko. 32

Tab. 8. Podíl věkových skupin na zaměstnanosti cizinců evidovaných úřady práce v Moravskoslezském kraji k 31. 12. 2011 Věk Celkem [%] Muži [%] Ženy [%] do 19 let 1,5 1,3 2,5 20-24 let 8,2 7,3 12,0 25-29 let 15,6 13,8 23,7 30-34 let 14,2 12,9 20,3 35-39 let 14,6 14,4 15,5 40-44 let 13,5 14,5 8,9 45-49 let 12,9 14,4 6,2 50-54 let 10,5 11,6 5,6 55-59 let 6,3 6,9 3,2 60-64 let 2,2 2,4 1,3 65 a více 0,6 0,6 0,6 Zdroj: Úřady práce, vlastní zpracování U žen můžeme sledovat výrazně mladší věkovou strukturu, než je tomu v případě mužů. Podíl žen ve věku 20-34 let dosahoval v roce 2011 asi 56 % (u mužů to bylo přibližně 34 %). Vývoj ve sledovaném období směřoval u žen k růstu podílu věkových kategorií 30-34 a 35-39 let, a to zejména na úkor věkových kategorií 20-24 a 25-29 let. Co se týče věkové struktury občanů jednotlivých států, které se na zahraniční zaměstnanosti v Moravskoslezském kraji podílejí nejvýraznějším způsobem, k těm starším můžeme řadit Bulhary, Němce nebo Poláky. K mladším naopak Rusy (dáno vysokým podílem žen), případně Rumuny. 4.5 Struktura podle vzdělání Co se týče struktury cizinců evidovaných úřady práce podle nejvyššího dosaženého vzdělání, k dispozici máme údaje o početním zastoupení v jednotlivých kategoriích podle Klasifikace kmenových oborů vzdělávání (KKOV). Ty vypovídají u mužů nejčastěji o středním odborném vzdělání s výučním listem (cca 55 %), u žen je situace o něco vyrovnanější nejvíce jsou zastoupeny kategorie úplného středního odborného vzdělání s maturitou, vysokoškolského vzdělání (obě zhruba čtvrtinou), a také středního odborného vzdělání s výučním listem (cca 21 %). Jednotlivé kategorie KKOV byly sloučeny do obecnějších skupin (viz oddíl 5.2.4), a tak získáváme údaje za běžně užívané, čtyřstupňové členění vzdělanostních skupin základní, středoškolské bez maturity, středoškolské s maturitou a vysokoškolské vzdělání. Zjištěné výsledky jsou znázorněny na Obr. 7. U mužů sledujeme výrazný podíl 33

středoškolského vzdělání bez maturity, u žen pak spíše vyšší kategorie vzdělání středoškolské s maturitou a vysokoškolské. Podíl (%) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 2 594 1 679 915 1 693 2 512 819 7 502 6 915 587 2 256 1 890 366 Celkem Muži Ženy ZŠ SŠ bez maturity SŠ s maturitou VŠ Obr. 7. Struktura zaměstnaných cizinců evidovaných úřady práce v Moravskoslezském kraji podle nejvyššího dosaženého vzdělání k 31. 12. 2011 Zdroj: Úřady práce, vlastní zpracování Jakým způsobem se na výše uvedené struktuře podílejí občané jednotlivých států, bohužel nevíme, jelikož získané údaje od ÚP ČR hovoří v tomto případě pouze o struktuře podle požadovaného vzdělání na pracovním místě. Nicméně si můžeme pomoci Klasifikací zaměstnání (CZ-ISCO), konkrétně zastoupením osob v hlavních třídách. Těch je celkem 10, přičemž každé úrovni přísluší zvládnutí určitých dovedností. Obecně pak tedy platí, že s rostoucím číslem hlavní třídy klasifikace se snižují nároky na úroveň dovedností, respektive vzdělání (Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO, ČSÚ, [online]). Strukturu zaměstnaných cizinců evidovaných úřady práce podle jejich zařazení do hlavních tříd klasifikace CZ-ISCO ukazuje Obr. 8. 34

Tř. 6 Kvalifikovaní pracovníci v zem., les. a ryb. Tř. 4 Úředníci Tř. 1 Zákonodárci a řídící pracovníci Tř. 5 Pracovníci ve službách a prodeji Tř. 3 Techničtí a odborní pracovníci Tř. 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Tř. 2 Specialisté Tř. 7 Řemeslníci a opraváři Tř. 8 Obsluha strojů a zařízení, montéři 50 336 524 533 1 414 1 685 1 751 3 492 5 232 0 500 1 000 1 500 2 000 2 500 3 000 3 500 4 000 4 500 5 000 5 500 Muži Ženy Obr. 8. Struktura zaměstnaných cizinců evidovaných úřady práce v Moravskoslezském kraji podle zařazení do hlavních tříd CZ-ISCO k 31. 12. 2011 Zdroj: Úřady práce, vlastní zpracování Můžeme vidět, že na konci roku 2011 jsou největší měrou zastoupeny třídy, které spadají do sekundárního trhu práce 20. Konkrétně se jedná o třídu 8 Obsluha strojů a zařízení, montéři (cca 35 %) a třída 7 Řemeslníci a opraváři (cca 23 %). V těchto hlavních třídách, kde je vyžadována nižší úroveň vzdělání, je zařazena většina polských a slovenských občanů, ale také převažující množství Bulharů, Rumunů či Ukrajinců. Tato státní občanství jsou rovněž ve větší míře zastoupena i v rámci třídy 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, pro kterou je vyžadována ještě nižší úroveň dovedností, než je tomu ve výše zmiňovaných třídách. Převažující zastoupení v prvních třech hlavních třídách klasifikace, tedy na primárním trhu práce (1 Zákonodárci a řídící pracovníci, 2 Specialisté, 3 Techničtí a odborní pracovníci) je pak charakteristické pro pracovníky z vyspělejších zemí. V rámci Moravskoslezského kraje toto platí například pro Korejce 90 % jich najdeme právě v těchto třech hlavních třídách klasifikace CZ-ISCO, vůbec největší zastoupení pak mají v nejvyšší třídě. Dále sledujeme podobný stav u Němců, jejichž podíl v nejvyšších profesních třídách je asi 75 %. 4.6 Struktura podle odvětví ekonomické činnosti Nakonec se podívejme na strukturu cizinců podle odvětví ekonomické činnosti, ve kterém působí (Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE). Nejvíce zaměstnaných 20 Teorie duálního trhu práce primární ( prestižnější pozice) a sekundární trh práce. 35

cizinců evidovaných úřady práce bylo vedeno na konci roku 2011 v odvětví zpracovatelského průmyslu. Konkrétně se jednalo o 3 919 osob, které tak tvořily podíl asi 26 % z celkového počtu cizinců (viz Obr. 9.). Ze čtyř pětin se jednalo o občany Slovenska a Polska, přičemž Slováci se na tomto stavu podíleli přibližně 61 %. Co se týče regionálního porovnání, ve zpracovatelském průmyslu bylo zaměstnáno nejvíce cizinců v okresech Ostrava-město (1 400), Frýdek-Místek (1 350) a Nový Jičín (845). Ostatní R Kultura, zábava, rekreace S Ostatní činnosti I Ubytování, stravování a pohostinství M Věda, výzkum, technika J Informace a komunikace H Doprava a skladování P Vzdělávání N Administrativa Q Zdravotní a sociální péče G Obchod, opravy spotřebičů, mot. vozidel F Stavebnictví B Těžba, dobývání C Zpracovatelský průmysl 389 111 164 257 303 361 366 431 744 831 884 2 368 3 888 3 919 0 250 500 750 1 000 1 250 1 500 1 750 2 000 2 250 2 500 2 750 3 000 3 250 3 500 3 750 4 000 Počet osob Muži Ženy Obr. 9. Struktura zaměstnaných cizinců evidovaných úřady práce v Moravskoslezském kraji podle odvětví ekonomické činnosti (CZ-NACE) k 31. 12. 2011 Zdroj: Úřady práce, vlastní zpracování Druhým, cizinci nejvíce zastoupeným odvětvím, byla těžba a dobývání nerostných surovin. Zde se Poláci a Slováci podíleli na zaměstnanosti dokonce z více než 97 %. Zatímco ve zpracovatelském průmyslu výrazně převažovali slovenští občané, zde dominují s podílem asi 78 % polští občané. Necelými 2 % pak přispívají Ukrajinci. Co se týče územního rozložení, osoby jsou zaměstnávány zejména při těžbě černého uhlí, která je prováděna v dolech na území okresu Karviná (3 386 osob) a okresu Frýdek-Místek (487). Podíl žen je v tomto odvětví logicky velmi zanedbatelný. Třetím odvětvím s nejvyšší zaměstnaností cizinců bylo na konci roku 2011 stavebnictví. I zde opět sledujeme dominanci slovenských a polských občanů, tentokráte výrazně převažují s podílem asi 78 % Slováci. Z regionálního pohledu se jedná o cizince zaměstnané zejména v okresech Ostrava-město (1 184 osob), Frýdek-Místek (536) a Karviná (493). 36

Pro srovnání, na území České republiky byli cizinci na konci roku 2011 nejčastěji zaměstnáni rovněž ve zpracovatelském průmyslu (cca 31 %), následuje ale stavebnictví (cca 14 %) a odvětví velkoobchodu a maloobchodu (asi 12 %). Zaměřme se nyní také na odvětví, ve kterých slovenští a polští občané zaznamenávali v rámci Moravskoslezského kraje nejnižší podíl na celkové zaměstnanosti cizinců. V první řadě to bylo odvětví Ubytování, stravování a pohostinství, ve kterém podíl Slováků a Poláků dosahoval pouze 44 %. V tomto odvětví sledujeme výrazné zastoupení vietnamských občanů, kteří početně převýšili i Poláky (70 Vietnamců tvořilo podíl 27 %). Dalším odvětvím pak bylo Peněžnictví a pojišťovnictví (cca 57 %), a v neposlední řadě také Vzdělávání s podílem asi 60 %. Zde byli po slovenských a polských občanech nejčastěji zaměstnáváni občané Spojených států amerických, Británie a Německa. Co se týče zaměstnanosti žen, nejvíce jich bylo zaměstnáno ve zpracovatelském průmyslu, dále pak v odvětví zdravotní a sociální péče, a také v sekci maloobchodu a velkoobchodu. Výraznějšího zastoupení v porovnání s muži dosahovali obecně v sektoru služeb, zejména pak v oblasti zdravotní a sociální péče. 37

5 ZAMĚSTNÁVÁNÍ POLSKÝCH OBČANŮ 5.1 Stručný pohled do historie Jak uvádí Drbohlav (2010, s. 26-27), v socialistickém Československu po dlouhou dobu existovala regulovaná a nepříliš významná imigrace. Její nejdůležitější součástí bylo přistěhování se z rodinných důvodů za účelem sjednocení rodiny nebo sňatku. Situace se ale začala měnit v polovině sedmdesátých let, kdy se v československém parlamentu 21 začala řešit otázka nedostatku pracovních sil. Tato diskuse nakonec vedla k úvahám, a poté i ke konkrétním krokům v oblasti prosazení aktivnější imigrační politiky. Pracovníci k nám přicházeli v rámci mezivládních dohod na tzv. internacionální pomoc, přičemž důležitou úlohu sehrála dočasná imigrace učňů a dělníků z ostatních socialistických zemí (DRBOHLAV, 2010, s. 27). Spolupráce s Polskem měla v oblasti zaměstnávání dlouholetou tradici již od začátku šedesátých let 22, zejména pak v pohraničních okresech, a to i vzhledem k nedostatku pracovních sil z domácích zdrojů v tamějším prostředí. V řadě podniků tak bylo zastoupení polských občanů poměrně vysoké. Konkrétně na území severní Moravy se Poláci vyskytovali zejména v hutnictví a hornictví. Dalším výrazně zastoupeným odvětvím polskými občany bylo po celém území republiky stavebnictví. V roce 1974 tak bylo na základě mezinárodních smluv na našem území dlouhodobě zaměstnáno 20 825 polských občanů (DRBOHLAV, 2010, s. 27). V historickém přehledu se posouváme do období přelomu 80. a 90. let. Jak uvádí Fiala ve své diplomové práci (1999, s. 13), podle oficiálních statistik zaměstnávaly československé podniky na konci roku 1989 asi 4 700 pracovníků z Polska, což není nikterak vysoké číslo. Jenže dalších téměř 40 000 Poláků bylo u nás zaměstnáno na základě kontraktů polských stavebních a stavebně-montážních firem. Polské podniky se angažovaly při modernizaci hutnictví, objektů průmyslu paliv a energetiky, chemického průmyslu a v dalších záležitostech. Zatímco tedy počet zaměstnaných polských občanů v československých podnicích na konci osmdesátých let klesal, celková zaměstnanost Poláků na našem území rostla kvůli zvyšujícímu se podílu osob zaměstnaných u polských firem (FIALA, 1999, s. 13). 21 Tehdy Federální shromáždění. 22 K mezistátní dohodě mezi Československem a Polskem došlo v roce 1964 (DRBOHLAV, 2010, s. 27). 38

Ještě na konci roku 1990 bylo v ČSFR zaměstnáno asi 54 800 Poláků. Poté již však sledujeme výrazný pokles jejich počtu. Na konci roku 1991 bylo v Československu zaměstnáno již pouze 16 800 polských občanů a na konci roku 1992 dokonce necelých 10 000. Tento pokles můžeme zdůvodnit jednak přechodem k tržní ekonomice po pádu komunistického režimu, kdy se u nás objevil fenomén nezaměstnanosti obyvatelstva, a také změnou podmínek zaměstnávání cizinců začátkem roku 1991. K výkonu práce již bylo nutno obdržet povolení k zaměstnání a povolení k pobytu na území státu (FIALA, 1999, s. 14). Jak můžeme vyčíst z údajů v diplomové práci Fialy (1999, s. 36), v období let 1993-1998 počet vydaných pracovních povolení pro polské občany osciluje kolem hodnoty deseti tisíc. Do poloviny roku 1994 bylo Polsko rovněž zemí s nejvyšším počtem zahraničních pracovníků na našem území, když pomineme slovenské občany. Tehdy však bylo předstiženo Ukrajinou. Jak uvádí Fiala, Kunc a Toušek (1999, s. 47), více než 93 % Poláků bylo u nás zaměstnáno na pracovních místech, které vyžadují dělnickou profesi, přičemž v případě žen se jednalo hlavně o textilní průmysl, v případě mužů pak o práci v dolech a automobilovém průmyslu. Jak vyplývá z dostupných statistických údajů 23, počet zaměstnaných polských občanů v České republice se na přelomu tisíciletí pohyboval ještě na nižší úrovni, než tomu bylo v letech 1993-1998. Celkový počet zaměstnaných Poláků kolísal okolo hranice 8 000, přičemž počet vydaných pracovních povolení byl ještě zhruba o tisíc nižší například k 31. 12. 2003 to bylo 7 403 pracovních povolení. 5.2 Období let 2004-2013 5.2.1 Vývoj V souvislosti se vstupem Česka a Polska do Evropské unie v roce 2004, kdy u nás došlo i k již zmiňované změně legislativy v oblasti zaměstnávání cizinců, sledujeme postupný růst počtu polských občanů zaměstnaných na našem území. Nejvyšší počet byl zaznamenán na konci roku 2007, kdy bylo u nás zaměstnáno celkem 24 931 Poláků (z toho 23 642 jich bylo evidováno na úřadech práce). Vlivem celosvětové ekonomické krize se ale pozitivní vývoj české ekonomiky zastavil, a tím pádem logicky sledujeme v následujících letech snižování počtu zaměstnaných polských občanů. 23 HORÁKOVÁ, Mezinárodní pracovní migrace v ČR, Bulletin č. 13, VÚPSV, 2004. 39

K 31. 12. 2011 24 tak bylo v České republice evidováno celkem 21 430 zaměstnaných polských občanů, z toho 19 718 bylo vedeno na úřadech práce a 1 712 zde podnikalo na základě živnostenského oprávnění. Více než čtvrtina z uvedeného celkového počtu Poláků byla evidována v Moravskoslezském kraji, konkrétně tedy 5 649. Z toho 5 169 bylo vedeno na úřadech práce a 480 podnikalo na základě živnostenského oprávnění. Kompletní porovnání mezi kraji sice nemáme k dispozici 25, ale lze předpokládat, že Moravskoslezský kraj v tomto ohledu obsazuje v rámci ČR přední příčky, velmi pravděpodobně pak tu nejvyšší. Tuto hypotézu by mohla potvrdit statistika počtu polských občanů v ČR, kterou lze dohledat, na rozdíl od statistiky zaměstnanosti, i do úrovně krajů. Na konci roku 2011 žilo v Moravskoslezském kraji 5 274 Poláků, druhý nejvyšší údaj, platný pro Prahu, má hodnotu 2 489. V následující tabulce (Tab. 9.) můžeme sledovat vývoj počtu zaměstnaných Poláků v Moravskoslezském kraji v letech 2004-2013. Co se týče vnitřní struktury podle druhu jejich zaměstnanosti, výrazně převažují ty osoby, které jsou evidovány úřady práce. Jejich podíl se pohybuje kolem hranice 90 %. Právě této skupině osob se budeme podrobněji věnovat v následujících oddílech práce. Těch polských občanů, kteří v kraji podnikají na základě živnostenského oprávnění, je výrazně méně. Nicméně od roku 2009 jejich počet neustále stoupá. Tab. 9. Vývoj počtu zaměstnaných Poláků v Moravskoslezském kraji v letech 2004-2013 (k 31. 12.) Kategorie zaměstnanosti 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Celkem 3 797 3 775 3 897 4 060 4 403 4 251 4 773 5 649-5 357 S platným ŽO 315 336 322 348 368 397 445 480-579 Evidovaní na ÚP 3 482 3 439 3 575 3 712 4 035 3 854 4 328 5 169 5 357 4 778 Zdroj: Cizinci v ČR, ČSÚ; MPO ČR; Úřady práce, vlastní zpracování Pozn.: ŽO živnostenské oprávnění; za rok 2012 nebyl zjištěn údaj o počtu Poláků s platným ŽO v Moravskoslezském kraji Počet polských občanů evidovaných úřady práce se ve sledovaném období postupně zvyšoval. Při porovnání let 2013 a 2004 dosahuje index změny hodnoty 137. Nicméně počet zaměstnaných Poláků rostl už i před vstupem Česka a Polska do Evropské unie, tedy v době, kdy polští občané ještě potřebovali k výkonu profese pracovní povolení. V roce 2001 jich bylo vydáno 2 236, v roce 2002 to bylo 2 503 a v roce 2003 celkem 2 683 pracovních povolení. 24 Poslední dostupná data o zaměstnaných cizincích evidovaných úřady práce. 25 Údaje o zaměstnanosti občanů jednotlivých států nejsou pro nižší územní jednotky vždy volně dostupné. 40

Ve sledovaném období, přes postupný růst zaměstnanosti polských občanů, zaznamenáváme i meziroční poklesy. Ty nejvýznamnější jsou v roce 2009, kdy se u nás naplno projevila celosvětová ekonomická krize, a v roce 2013. Tento pokles je způsoben zejména propouštěním polských horníků zaměstnaných ve společnosti OKD ve druhé polovině roku 2013 (viz kapitola 6). 5.2.2 Územní rozmístění Na následující mapě (viz Obr. 10.) je zachyceno územní rozmístění zaměstnaných polských občanů evidovaných úřady práce v okresech Moravskoslezského kraje k 31. 12. 2013. Je určitě škoda, že údaje byly k dispozici jen do úrovně okresů, tudíž není rozmanitost výsledné mapy příliš bohatá. Obr. 10. Zaměstnanost polských občanů evidovaných úřady práce v okresech Moravskoslezského kraje k 31. 12. 2013 Na základě zjištěných údajů lze konstatovat, že za výraznější lze považovat počet zaměstnaných Poláků pouze ve třech okresech kraje. Nejvíce jich bylo na konci roku 2013 zaměstnáno v okrese Karviná (2 744 osob), který se tak na sledovaném stavu podílel zhruba 57 %. Následuje okres Frýdek-Místek (867 osob, podíl 18 %) a okres 41

Ostrava-město (861 osob, podíl 18 %). Na základě těchto údajů tak bude v dalších oddílech práce věnována pozornost zejména výše jmenovaným okresům. Ve zbylých třech okresech Moravskoslezského kraje se totiž počet zaměstnaných polských občanů pohybuje na velmi nízké úrovni, dohromady se na celkovém stavu podílejí asi šesti procenty. Okres Bruntál zaznamenával na konci roku 2013 celkem 137 zaměstnaných Poláků, okres Opava jich evidoval 102 a v okrese Nový Jičín pracovalo 67 polských občanů. Vývoj zaměstnanosti Poláků v jednotlivých okresech Moravskoslezského kraje ve sledovaném období let 2004-2013 můžeme vidět v Tab. 10. Až na jeden případ se ve všech okresech od roku 2004 počet zaměstnaných polských občanů zvýšil. Index změny svědčí o nejvýraznějším růstu v okresech Nový Jičín a Opava, což je ale celkově dáno jejich nepříliš početným zastoupením v těchto územích. Výjimkou je okres Karviná, který v porovnání let 2004 a 2013 zaznamenal pokles o dvě osoby, respektive stagnaci. Vývoj zaměstnaných polských občanů se v tomto okrese celkově odvíjí od zaměstnanosti Poláků ve společnosti OKD. Propad mezi roky 2012 a 2013 tak můžeme vysvětlit již zmiňovaným propouštěním polských horníků zaměstnaných v této společnosti ve druhé polovině roku 2013. Tab. 10. Vývoj počtu zaměstnaných Poláků evidovaných úřady práce v okresech Moravskoslezského kraje v letech 2004-2013 (k 31. 12.) Okres 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Bruntál 37 59 67 80 90 82 106 120 148 137 Frýdek-Místek 323 420 360 396 472 463 493 806 780 867 Karviná 2 746 2 576 2 673 2 671 2 633 2 658 3 005 3 437 3 460 2 744 Nový Jičín 11 21 24 39 52 32 35 52 52 67 Opava 17 36 44 63 202 61 71 69 73 102 Ostrava-město 348 327 407 463 586 558 618 685 844 861 Moravskoslezský kraj 3 482 3 439 3 575 3 712 4 035 3 854 4 328 5 169 5 357 4 778 Zdroj: Úřady práce, vlastní zpracování V roce 2009 je patrný vliv celosvětové ekonomické krize, nicméně pokles není až tak výrazný, když se zaměříme na okresy s nejvýraznější zaměstnaností polských občanů. Zajímavým údajem v tabulce je určitě počet zaměstnaných Poláků v okrese Opava pro rok 2008, který se v dané časové řadě výrazně vyjímá. Při bližším průzkumu dostupných statistických údajů zjistíme, že hodnota vyskočila zejména kvůli zvýšené zaměstnanosti polských žen v odvětvích zpracovatelského průmyslu a administrativy. Strohé údaje 42

v Analýze situace na trhu práce v okrese Opava za rok 2008 však bohužel bližší osvětlení situace nenabízí. 5.2.3 Struktura podle pohlaví a věku V tomto oddíle se nejprve zaměříme na strukturu zaměstnaných polských občanů v Moravskoslezském kraji podle pohlaví. K dispozici máme opět údaje pro polské občany evidované na úřadech práce, ale tentokrát pouze v období let 2004-2011 (viz kapitola 2), přičemž data jsou platná ke konci daného roku. Vývoj podílu mužů na celkové zaměstnanosti Poláků můžeme sledovat v následující tabulce (Tab. 11.). Tab. 11. Vývoj podílu mužů na zaměstnanosti polských občanů evidovaných úřady práce v Moravskoslezském kraji v letech 2004-2011 (k 31. 12.) Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Podíl mužů [%] 98,5 97,4 96,1 94,9 90,9 92,1 91,9 91,3 Zdroj: Úřady práce, vlastní zpracování Zjištěné hodnoty vypovídají o velmi výrazném podílu mužské složky na celkovém počtu zaměstnaných polských občanů. Není divu, když většina Poláků je zaměstnána v těžkém průmyslu, zejména pak v odvětví těžby a dobývání nerostných surovin, tedy ryze mužských profesích (viz oddíl 5.2.5). K 31. 12. 2004 se podíl mužů dokonce blížil hranici 99 %. Postupem času se ale jejich poměr přece jen snižoval, na konci roku 2011 se muži na zaměstnanosti podíleli asi 91 %, což je ale také velmi výrazné zastoupení. Migrace za prací je sice obecně záležitostí spíše mužské části populace, ale podíly se obvykle nepohybují až v takto vysokých hodnotách. Pro srovnání, například slovenští muži se na konci roku 2011 podíleli na zaměstnanosti slovenských občanů v Moravskoslezském kraji 77,2 %. V případě všech cizinců pak byli muži zastoupeni zhruba z 82 %. Nebo se můžeme podívat na celorepublikovou úroveň. Podíl mužů na zaměstnanosti polských občanů v Česku dosahoval v roce 2004 hodnoty 88 %, v roce 2011 pak 75 %. Pro všechny cizince evidované úřady práce pak u mužů zaznamenáváme v roce 2004 zastoupení ze 71 % a v roce 2011 přibližně z 65 %. Dále se v této části podívejme na strukturu podle pohlaví a její vývoj ve sledovaném období v jednotlivých okresech Moravskoslezského kraje. Tuto záležitost nám objasňují údaje v Tab. 12. Jak již bylo zmíněno, nejvíce vypovídající jsou hodnoty pro okresy Frýdek-Místek, Karviná a Ostrava-město, kde je zaměstnáno ze všech okresů kraje suverénně nejvíce polských občanů. 43

Tab. 12. Vývoj podílu mužů (%) na zaměstnanosti polských občanů evidovaných úřady práce v jednotlivých okresech Moravskoslezského kraje v letech 2004-2011 (k 31. 12.) Okres 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Bruntál 85,7 86,4 86,6 88,8 85,6 90,2 92,5 90,8 Frýdek-Místek 94,1 94,3 92,2 91,4 87,7 86,4 85,2 88,7 Karviná 99,6 99,1 98,2 97,5 97,3 95,9 96,1 95,3 Nový Jičín 100,0 95,2 79,2 53,8 42,3 65,6 62,9 48,1 Opava 94,1 86,1 86,4 85,7 43,6 77,0 74,6 68,1 Ostrava-město 95,4 91,4 89,2 88,6 86,3 82,1 80,7 79,9 Moravskoslezský kraj 98,5 97,4 96,1 94,9 90,9 92,1 91,9 91,3 Zdroj: Úřady práce, vlastní zpracování Můžeme vidět, že na konci roku 2011 byl zaznamenán největší podíl mužů v okrese Karviná (95,3 %). Je to logické, jelikož právě zde je nejsilněji zastoupeno odvětví těžby a dobývání nerostných surovin. Když pomineme okres Bruntál, ve kterém bylo na konci roku 2011 zaměstnáno pouze 120 polských občanů, což pro relevantnější analýzu není zrovna nejideálnější počet, tak sledujeme druhé nejvýraznější zastoupení mužů v okrese Frýdek-Místek (88,7 %). Rovněž v tomto okrese jsou nemalou měrou zastoupeni horníci, ale již daleko méně než v karvinském regionu. Okres Ostrava-město vychází ze srovnání těchto tří okresů s nejnižším podílem mužů (79,9 %). Ostrava, největší město kraje, nabízí širší spektrum pracovních možností, a dá se tak říci, že je pro ženy pracovně atraktivnější. Co se týče vývoje ve sledovaném období, tak stejně jako na krajské úrovni dochází k postupnému poklesu podílu mužů na celkové zaměstnanosti ve třech nejvíce sledovaných okresech, zvláště v okrese Ostrava-město je pokles výrazný v porovnání let 2004 a 2011 se jedná zhruba o patnáct procentních bodů. Nízká hodnota zastoupení mužů, která se vyjímá u okresu Opava v roce 2008, souvisí s již zmiňovanou situací, která byla popsána v předešlém oddílu. Dostáváme se k rozboru věkové struktury zaměstnaných polských občanů evidovaných úřady práce v Moravskoslezském kraji. Údaje poskytnuté jednotlivými kontaktními pracovišti ÚP ČR bohužel nesledují rovnoměrně rozložené věkové kategorie, tudíž se v některých případech setkáváme s pětiletým věkovým intervalem, v jiném případě zase s patnáctiletým. A to výhradně u věkových skupin, u kterých bychom ocenili podrobnější členění. Obecně se dá říci, že náchylnější k migraci za prací je mladší složka obyvatelstva. Dokládají to údaje týkající se všech zaměstnaných cizinců evidovaných úřady práce 44

v rámci České republiky. Když se podíváme na jejich věkovou strukturu na konci roku 2011, dominují v ní osoby ve věku 25-39 let, které se na celkovém stavu podílejí 54 %. Věková kategorie 40-54 let je pak zastoupena 28 %. V Moravskoslezském kraji ale tento vzorec pro polské občany tak úplně neplatí, alespoň co se týče mužské části. Dokládají to následující grafy (viz Obr. 11.). Obr. 11. Věková struktura zaměstnaných polských mužů (vlevo) a žen evidovaných úřady práce v Moravskoslezském kraji k 31. 12. 2011 Zdroj: Úřady práce, vlastní zpracování Jak v případě mužů, tak i v případě žen dominují šířeji vymezené kategorie 25-39 let a 40-54 let. Rozdílnost mezi pohlavími však spatřujeme v podílu obou nejpočetnějších věkových skupin na celkovém stavu. Zatímco u mužů převažují osoby ve věku 40-54 let, u žen naopak osoby ve věku 25-39 let. Dá se tedy říci, že u žen se situace blíží obvyklému standardu, jak byl popsán výše. U mužů je odlišný stav způsoben zejména věkovou strukturou celkově výrazného počtu polských horníků zaměstnaných ve firmě OKD. Podle získaných údajů od společnosti byl na konci roku 2011 jejich průměrný věk 40,91 let, přičemž zdaleka nejčetněji byla zastoupena věková skupina 40-49 let. Navíc byla velmi početná také skupina osob ve věku 50-59 let (viz kapitola 6). Porovnání věkové struktury mezi českými a polskými pracovníky v Moravskoslezském kraji nabízí Tab. 13. V obou případech se na celkovém stavu nejvíce podílejí věkové kategorie 25-39 let a 40-54 let. V případě mužů jsou na rozdíl od Poláků 45

Češi zastoupeni výrazněji v mladší skupině, u žen je situace opačná. Zatímco Polky převažují v kategorii 25-39 let, Češky pak v kategorii 40-54 let. Tab. 13. Věková struktura zaměstnaných českých a polských občanů v Moravskoslezském kraji v roce 2011 Věk Muži [%] Poláci Ženy [%] Muži [%] Češi Ženy [%] 15-19 let 0,5 0,4 0,8 0,4 20-24 let 7,9 5,8 6,3 6,0 25-39 let 36,8 52,6 42,6 36,9 40-54 let 46,9 28,7 36,6 43,6 55-59 let 5,8 8,5 9,2 9,9 60-64 let 1,6 3,3 3,6 2,1 65 a více 0,5 0,7 0,8 1,1 Zdroj: Úřady práce, Trh práce v ČR, ČSÚ, vlastní zpracování Z hlediska vývojového pohledu je potřeba uvést, že podíly jednotlivých věkových skupin se ve sledovaném období docela výrazným způsobem mění. Zejména pak u žen, jejichž počet není příliš vysoký, a každá změna se tak více projeví. Podobně je tomu i na okresní úrovni. Situace u mužů v rámci kraje je pak výrazně zkreslena nejpočetnější skupinou, kterou jsou osoby zaměstnané u společnosti OKD v okrese Karviná. Ve sledovaném období tak dochází k výraznému poklesu podílu osob ve věku 25-39 let, a to přibližně o osmnáct procentních bodů na hodnotu 38 % v roce 2011. Naopak získávají věkové skupiny 40-54 let i 55-59 let. U žen je situace opačná. Podíl věkové kategorie 25-39 let roste o více než dvacet procentních bodů na hodnotu 53 % v roce 2011. Naopak podíl žen ve věku 40-54 let obdobným způsobem klesá. I v rámci Moravskoslezského kraje najdeme ve věkové struktuře zaměstnaných polských občanů odlišnosti, a tak se podívejme na regionální porovnání. Stav platný pro muže je zachycen na Obr. 12., pro ženy pak na Obr. 13. Jak už bylo nastíněno výše, věková struktura mužů v měřítku kraje se velmi podobá situaci v okrese Karviná. V tomto území se na konci roku 2011 podílely osoby ve věku 40-54 let na celkové zaměstnanosti mužů přibližně 53 %. Druhou nejpočetnější byla věková skupina 25-39 let, která byla zastoupena asi 34 %. Ostatní věkové kategorie již zaznamenávaly vcelku bezvýznamný podíl. V případě okresu Frýdek-Místek sledujeme mladší věkovou strukturu. Po tradičně nejpočetnějších kategoriích (25-39 a 40-54 let), jejichž zastoupení je takřka totožné, pozorujeme výraznější podíl osob ve věku 20-24 let (14 %). 46

V okrese Ostrava-město je v porovnání s předešlými celky specifickým rysem výraznější zastoupení osob ve věku 55-59 let, které se podílejí na celkovém stavu zhruba 12 %. A dále pak výrazně převažující počet osob ve věku 25-39 let. Obr. 12. Věková struktura zaměstnaných polských mužů evidovaných úřady práce v okresech Frýdek-Místek (FM), Karviná (KI) a Ostrava-město (OV) k 31. 12. 2011 Zdroj: Úřady práce, vlastní zpracování Obr. 13. Věková struktura zaměstnaných polských žen evidovaných úřady práce v okresech Frýdek-Místek (FM), Karviná (KI) a Ostrava-město (OV) k 31. 12. 2011 Zdroj: Úřady práce, vlastní zpracování U žen v rámci porovnání třech okresů zaznamenáváme nejmladší věkovou strukturu u okresu Ostrava-město. Dominují zde osoby ve věku 25-39 let, které se podílejí na celkovém stavu zhruba 66 %. Věková struktura platná pro okres Frýdek-Místek se vymyká obecně sledovanému stavu, ať už ji srovnáváme v republikovém měřítku či s úrovní Moravskoslezského kraje. Převažují totiž osoby ve věku 40-54 let (37 %) nad osobami ve věku 25-39 let (34 %). Výrazněji je také zastoupena kategorie 55-59 let, která se na celkovém stavu podílí asi 13 %. Nicméně počet zaměstnaných žen v okrese Frýdek-Místek na konci roku 2011 není příliš vypovídající. Jednalo se pouze o 91 osob. 47

Vývoj podílů jednotlivých věkových skupin na zaměstnanosti polských občanů ve sledovaných okresech v porovnání let 2004 a 2011 nabízí Tab. 14. Jak již bylo zmíněno, v mnoha případech nelze dělat ze zjištěných hodnot závěry, jelikož je rozebíraný vzorek často málo početný. Tab. 14. Vývoj podílu věkových kategorií na zaměstnanosti polských občanů evidovaných úřady práce ve vybraných okresech Moravskoslezského kraje v porovnání let 2004 a 2011 (k 31. 12.) Věk Muži [%] 2004 2011 Frýdek Místek Karviná Ostrava-město Ženy [%] 2004 2011 Muži [%] 2004 2011 Ženy [%] 2004 2011 Muži [%] 2004 2011 Ženy [%] 2004 2011 20-24 let 2,0 14,3 5,3 8,8 1,0 6,5 9,1 4,4 22,3 8,4 6,3 2,9 25-39 let 41,8 36,1 15,8 34,1 61,8 34,1 54,5 51,3 27,1 50,3 31,3 65,9 40-54 let 52,0 38,3 68,4 37,4 36,9 53,2 27,3 34,4 40,1 24,3 56,3 16,7 55-59 let 2,0 6,9 10,5 13,2 0,3 4,5 9,1 6,9 7,5 11,7 6,3 8,7 Ostatní 2,3 4,5 0,0 6,6 0,1 1,6 0,0 3,1 3,0 5,3 0,0 5,8 Zdroj: Úřady práce, vlastní zpracování V rámci okresu Frýdek-Místek můžeme sledovat u mužů snižování podílu obou nejpočetnějších věkových kategorií, zejména pak zastoupení osob ve věku 40-54 let, které klesá asi o čtrnáct procentních bodů. Tento vývoj je zejména na úkor osob ve věku 20-24 let, jejichž podíl se naopak znatelně zvýšil. U žen pozorujeme rostoucí zastoupení mladších věkových skupin (20-24 a 25-39 let), a to na úkor osob ve věku 40-54 let, jejichž podíl klesá v porovnání let 2004 a 2011 o více než třicet procentních bodů. Co se týče okresu Karviná, vývoj u mužů v podstatě kopíruje trend platný pro krajskou úroveň, jen je ještě výraznější. Podíl osob ve věku 25-39 let klesl během sledovaného období z 62 % na 34 %, a to zejména na úkor osob ve věku 40-54 let. Jak již bylo zmíněno, tento trend je spjat s vývojem osob zaměstnaných ve společnosti OKD. U žen není konečná změna tak razantní, nicméně vývoj je značně kolísavý vzhledem k nízkému počtu sledovaného vzorku. Získává zejména věková kategorie 40-54 let. V rámci okresu Ostrava-město pak sledujeme u mužů i žen výrazně rostoucí zastoupení osob ve věku 25-39 let, což je v případě mužů v porovnání s předešlými okresy změna. Má na tom klasicky jednak podíl věková skupina 40-54 let, ale v tomto případě také osoby ve věku 20-24 let, které byly v roce 2004 zastoupeny v kontextu celé časové řady opravdu velmi nadstandardně. U žen roste podíl osob ve věku 25-39 let ještě výrazněji, a to přibližně o 24 procentních bodů. 48

5.2.4 Struktura podle požadovaného vzdělání na pracovním místě V tomto oddíle se zaměříme na strukturu zaměstnaných polských občanů v Moravskoslezském kraji podle požadovaného vzdělání na pracovním místě. Informace o nejvyšším dosaženém vzdělání byly dostupné jen za cizince celkem, proto si při hodnocení vzdělanosti musíme vystačit s touto variantou. Získané údaje od ÚP ČR vychází z Klasifikace kmenových oborů vzdělávání (KKOV), v níž je rozlišeno celkem 14 kategorií vzdělání. Ke statistickým údajům za jednotlivé kategorie jsme se ale nedostali, jelikož byly údaje sloučeny do šesti rozsáhlejších skupin. Z důvodu nepříliš obvyklého členění, z čehož by plynula i složitější interpretace výsledků, byla nakonec pro potřeby analýzy zvolena varianta čtyř základních okruhů vzdělání, jak je běžně známe, respektive používáme tedy základní, středoškolské bez maturity, středoškolské s maturitou a vysokoškolské. Proto bylo nutné údaje transformovat. Všechny tři zmiňované klasifikace, včetně jejich vzájemného vztahu, jsou uvedeny v Tab. 15. Tab. 15. Stanovení kategorií pro hodnocení struktury podle požadovaného vzdělání na pracovním místě Skupina KKOV Převod 1 2 3 4 5 6 A bez vzdělání B neúplné základní C základní D nižší střední E nižší střední odborné H střední odborné s výučním listem J střední nebo střední odborné bez maturity i výučního listu K úplné střední všeobecné L úplné střední odborné s vyučením i maturitou M úplné střední odborné s maturitou (bez vyučení) N vyšší odborné R vysokoškolské bakalářské T vysokoškolské magisterské V vysokoškolské doktorské Zdroj: Úřady práce, vlastní zpracování ZŠ SŠ bez maturity SŠ s maturitou Nyní se tedy podívejme na zjištěné skutečnosti. Jako první (viz Obr. 14.) je uvedena struktura požadovaného vzdělání, která je platná pro celý Moravskoslezský kraj k 31. 12. 2011. VŠ 49

Podíl (%) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 300 212 553 417 88 136 3 390 3 302 88 136 921 785 Celkem Muži Ženy ZŠ SŠ bez maturity SŠ s maturitou VŠ Obr. 14. Struktura zaměstnaných polských občanů evidovaných úřady práce v Moravskoslezském kraji podle požadovaného vzdělání na pracovním místě k 31. 12. 2011 Zdroj: Úřady práce, vlastní zpracování Na první pohled je patrné, že vzhledem k výraznému podílu mužů na celkovém stavu zaměstnaných polských občanů v kraji se zastoupení jednotlivých vzdělanostních skupin výrazněji liší jen v případě porovnání situace mezi oběma pohlavími. U mužů zcela dominuje kategorie středoškolského vzdělání bez maturity, jejíž podíl dosahuje bezmála 70 %. Následuje okruh základního vzdělání (necelých 17 %), vyšší kategorie vzdělání jsou pak zastoupeny velmi málo středoškolské vzdělání s maturitou se podílí asi 9 % a vysokoškolské pouze přibližně 4 %. Nicméně v porovnání s počátkem sledovaného období došlo k růstu zastoupení těchto vzdělání. U žen je situace vyrovnanější a celkově je požadován vyšší stupeň vzdělání než v případě mužů. Přibližně třiceti procenty jsou zastoupeny kategorie středoškolského vzdělání s maturitou a základního vzdělání, přibližně dvaceti procenty pak zbylé dvě kategorie. Mírně odlišná situace v jednotlivých okresech nás opět přivádí k regionálnímu porovnání, které se týká znovu okresů Frýdek-Místek, Karviná a Ostrava-město. Stav platný pro muže je zachycen na Obr. 15. V rámci okresu Karviná je zastoupení jednotlivých vzdělanostních kategorií velmi jednotvárné. Polští občané jsou zde zaměstnáni výhradně v odvětví těžby a dobývání nerostných surovin, z čehož plyne velmi výrazný podíl středoškolského vzdělání bez maturity, který dosahuje takřka 80 %. Zato zastoupení kategorie vysokoškolského vzdělání je mizivé. V okrese Frýdek-Místek není 50

rozložení sil příliš odlišné. Pořadí kategorií je totožné, opět převládá okruh středoškolského vzdělání bez maturity, tentokráte však s podílem 63 %. Od předešlých dvou případů se situace v okrese Ostrava-město výrazně liší. Na první pohled lze vidět, že v Ostravě je přece jen požadován vyšší stupeň vzdělání, což souvisí se širším spektrem nabízených pracovních pozic v tomto městě. Převládá tak požadavek středoškolského vzdělání s maturitou (podíl 37 %). V porovnání s předešlými oblastmi sledujeme rovněž výraznější zastoupení kategorie vysokoškolského vzdělání. Podíl (%) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 42 123 81 86 200 448 2 603 134 142 505 125 Frýdek-Místek Karviná Ostrava-město ZŠ SŠ bez maturity SŠ s maturitou VŠ Obr. 15. Struktura zaměstnaných polských občanů (mužů) evidovaných úřady práce ve vybraných okresech Moravskoslezského kraje podle požadovaného vzdělání na pracovním místě k 31. 12. 2011 Zdroj: Úřady práce, vlastní zpracování Stav platný pro ženy nabízí Obr. 16. V tomto případě nepozorujeme mezi sledovanými okresy až tak výrazné odlišnosti, jako je tomu u mužů. Zastoupení jednotlivých vzdělanostních kategorií je pak v rámci každého území daleko vyrovnanější. V okrese Karviná je například po okruhu základního vzdělání druhou nejpočetnější kategorie vysokoškolského vzdělání. Stejně jako u mužů sledujeme nejčetnější zastoupení vyššího vzdělání v okrese Ostrava-město. Kategorie vysokoškolského vzdělání a středoškolského s maturitou se na celkovém stavu podílejí asi ze dvou třetin. 51

Podíl (%) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 12 43 26 22 37 65 21 26 24 35 54 23 Frýdek-Místek Karviná Ostrava-město ZŠ SŠ bez maturity SŠ s maturitou VŠ Obr. 16. Struktura zaměstnaných polských občanů (žen) evidovaných úřady práce ve vybraných okresech Moravskoslezského kraje podle požadovaného vzdělání na pracovním místě k 31. 12. 2011 Zdroj: Úřady práce, vlastní zpracování 5.2.5 Struktura podle odvětví ekonomické činnosti V tomto oddíle se budeme zabývat strukturou polských občanů evidovaných úřady práce podle odvětví ekonomické činnosti, ve kterém působí. Pro roky 2004-2007 je k dispozici členění na základě Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ), konkrétně nám získané údaje umožňují porovnat počty pracujících Poláků v 17 základních sekcích této klasifikace. OKEČ byl od 1. 1. 2008 nahrazen Klasifikací ekonomických činností CZ-NACE. Na základě této nové klasifikace bylo tedy možné sledovat vývoj v letech 2008-2011. Základních sekcí je v případě této klasifikace celkem 21. Některé byly nově vytvořeny, z hlediska OKEČ k nim tak nemáme adekvátní srovnání. Zároveň se výrazně navýšil počet jednotlivých oddílů, a to z 62 na 88. Došlo také k přesunu některých oddílů mezi jednotlivými sekcemi, tudíž bez znalostí údajů za oddíly nejsou klasifikace úplně porovnatelné. Na základě zjištěných výsledků se nejprve podívejme na zastoupení polských občanů v jednotlivých odvětvích v rámci Moravskoslezského kraje k 31. 12. 2011, můžeme jej vidět na Obr. 17. Na první pohled je patrné, že suverénně nejvíce Poláků bylo ke sledovanému datu zaměstnáno v odvětví těžby a dobývání nerostných surovin. Podíl zaměstnaných v tomto odvětví činí necelých 60 %, přičemž se samozřejmě jedná výhradně o muže. Největší měrou se na tomto stavu podílejí polští horníci pracující v okrese Karviná (viz níže). 52

Ostatní M Věda, výzkum, technika N Administrativa P Vzdělávání J Informace a komunikace F Stavebnictví G Obchod, opravy spotřebičů, mot. vozidel C Zpracovatelský průmysl B Těžba, dobývání 261 65 82 90 196 300 380 761 3 034 0 200 400 600 800 1 000 1 200 1 400 1 600 1 800 2 000 2 200 2 400 2 600 2 800 3 000 3 200 Muži Ženy Počet osob Obr. 17. Struktura zaměstnaných polských občanů evidovaných úřady práce v Moravskoslezském kraji podle odvětví ekonomické činnosti (CZ-NACE) k 31. 12. 2011 Zdroj: Úřady práce, vlastní zpracování Druhým nejpočetnějším odvětvím je zpracovatelský průmysl, ve kterém bylo na konci roku 2011 zaměstnáno necelých 15 % osob. V tomto velmi širokém odvětví byl zároveň zaměstnán nejvyšší počet žen, podíl na jejich celkovém počtu dosahoval takřka 33 %. Třetí příčku v pomyslném žebříčku obsazuje sekce klasifikace CZ-NACE, ve které je mimo velkoobchodu a maloobchodu zahrnuta také oprava a údržba motorových vozidel a motocyklů. Tato sekce se na zaměstnanosti polských občanů podílí přibližně 7 %. Dále pak následují stavebnictví (necelých 6 %) a sekce informačních a komunikačních činností (necelá 4 %). Podíl dalších odvětví už se pohybuje pod hranicí dvou procent. Ve většině odvětví převažují muži nad ženami, ale najdeme i výjimky. Nejvýznamnější podíl žen se vyskytuje v sekci I Ubytování, stravování a pohostinství. Dalšími sekcemi klasifikace CZ-NACE, kde převažovaly ženy nad muži, byly: Veřejná správa, obrana a sociální zabezpečení, Vzdělávání, a rovněž Zdravotní a sociální péče. Vesměs se však jedná o velmi nízké absolutní počty. Například v rámci odvětví Ubytování, stravování a pohostinství se jednalo o 13 žen z celkového počtu 17 osob. V porovnání let 2004 a 2011, které je kvůli přechodu na novou klasifikaci odvětví ekonomických činností v případě některých sekcí obtížnější, sledujeme nejvýraznější růst počtu zaměstnaných polských občanů v odvětví velkoobchodu a maloobchodu (index změny má hodnotu 603), ve zpracovatelském průmyslu (416) či ve stavebnictví (357). 53

Nyní se podívejme na regionální rozdíly v rámci námi sledovaných okresů. V okrese Karviná je rozložení pracovních sil velmi jednotvárné. Grafu tak ani není potřeba. Přibližně 83 % Poláků (2 865 osob) pracovalo na konci roku 2011 v odvětví těžby a dobývání nerostných surovin. Společnost OKD, která těží v regionu černé uhlí 26, totiž i v současné, nepříliš příznivé situaci na trhu práce v Moravskoslezském kraji, ve velké míře spoléhá na polské horníky. Zástupci OKD dokonce tvrdí, že se bez nich firma neobejde. Poláci jsou jednak levní, ale zároveň také schopní a zkušení. Mluvčí OKD Marek Síbrt se v únoru roku 2014 pro Českou televizi vyjádřil takto: Máme dost lidí na obslužné profese, ale potřebujeme experty, které nedokážeme najít u nás. A dále pokračuje: Setkáváme se často s případy, že lidé mají v Polsku důchod a k tomu si vydělávají u nás. Velká část jich navíc bydlí kousek za hranicí. Problém spočívá mimo jiné v tom, že starší čeští havíři nejsou volní a těch mladších je málo. Hornické školství totiž v 90. letech takřka skončilo a první absolventi obnovených škol ještě nemají potřebné zkušenosti (OKD opět najme horníky z Polska, Česká televize, 2014, [online]). 27 Za dominantním odvětvím těžby a dobývání nerostných surovin v okrese Karviná s výrazným odstupem následují maloobchod a velkoobchod s podílem necelých 5 %, stavebnictví (cca 4 %) a zpracovatelský průmysl (necelá 4 %). Ve všech zmiňovaných odvětvích nepřesahuje počet zaměstnaných Poláků hranici 200 osob. V okrese Frýdek-Místek (viz Obr. 18.) je už situace o poznání vyrovnanější, žádné z odvětví tak výrazně nevyčnívá, jako je tomu v případě Karviné. Na konci roku 2011 bylo v tomto okrese zaměstnáno nejvíce Poláků ve zpracovatelském průmyslu. Podíl tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti polských občanů činil takřka 36 %. Následuje odvětví těžby a dobývání nerostných surovin s podílem necelých 21 %. Společnost OKD totiž těží černé uhlí i v okrese Frýdek-Místek, a to konkrétně v Dole Paskov, o kterém se v poslední době vedou nekončící debaty v souvislosti s jeho eventuálním zavřením. 28 Dále pak následují odvětví, která se objevují na předních příčkách i na úrovni kraje. Jedná se tedy o velkoobchod a maloobchod s podílem necelých 17 %, stavebnictví (cca 9 %) či vzdělávání s tradičně výrazným podílem žen. 26 V karvinském regionu těží společnost OKD černé uhlí ve třech hlubinných závodech. Jsou jimi Důl Karviná (lokality ČSA a Lazy), Důl ČSM a Důl Darkov. 27 Blíže o zaměstnávání polských občanů v OKD pojednává kapitola 6. 28 Poslední informace hovoří o tom, že by těžba v Dole Paskov měla pokračovat až do roku 2017. Tento stav vyplývá z dohody státu se společností New World Resources (NWR), která důl ovládá (idnes.cz, 2014, [online]). 54

Ostatní 96 P Vzdělávání N Administrativa 21 25 F Stavebnictví 74 G Obchod, opravy spotřebičů, mot. vozidel 134 B Těžba, dobývání 169 C Zpracovatelský průmysl 287 0 25 50 75 100 125 150 175 200 225 250 275 300 Počet osob Muži Ženy Obr. 18. Struktura zaměstnaných polských občanů evidovaných úřady práce v okrese Frýdek-Místek podle odvětví ekonomické činnosti (CZ-NACE) k 31. 12. 2011 Zdroj: Úřady práce, vlastní zpracování Ostrava jakožto největší město v Moravskoslezském kraji nabízí širší spektrum pracovních možností, což se také odráží v přehledu odvětví, ve kterých bylo v okrese Ostrava-město na konci roku 2011 zaměstnáno nejvíce polských občanů. Situace je znázorněna na Obr. 19. Ostatní K Peněžnictví a pojišťovnictví L Nemovitosti P Vzdělávání N Administrativa M Věda, výzkum, technika G Obchod, opravy spotřebičů, mot. vozidel F Stavebnictví C Zpracovatelský průmysl J Informace a komunikace 10 14 22 41 39 48 57 76 188 190 0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 200 Počet osob Muži Ženy Obr. 19. Struktura zaměstnaných polských občanů evidovaných úřady práce v okrese Ostrava-město podle odvětví ekonomické činnosti (CZ-NACE) k 31. 12. 2011 Zdroj: Úřady práce, vlastní zpracování V prvé řadě je potřeba uvést, že v kolonce těžby a dobývání nerostných surovin zaznamenáváme nulu. Těžba černého uhlí, která zde měla dlouholetou tradici, byla v Ostravě ukončena v roce 1994. Nejvyšší podíl polských občanů (necelých 28 %) tak 55

zaměstnávalo odvětví informačních a komunikačních činností 29. S takřka totožným podílem pak následuje zpracovatelský průmysl, přibližně 11 % Poláků pak bylo na konci roku 2011 zaměstnáno ve stavebnictví. Jak již bylo uvedeno, ve zbylých okresech Moravskoslezského kraje (okresy Bruntál, Nový Jičín a Opava) není zaměstnávání polských občanů tak rozšířeno. Ve všech třech okresech bylo na konci roku 2011 zaměstnáno nejvíce Poláků ve zpracovatelském průmyslu. Konkrétně v okrese Bruntál v něm bylo ze 120 polských občanů zaměstnáno více než 82 %, v okrese Nový Jičín z 52 osob necelých 60 % a v okrese Opava z 69 osob přibližně 36 %. 5.2.6 Struktura podle hlavních profesních tříd Poslední prezentovanou strukturou je zařazení polských občanů evidovaných úřady práce do jednotlivých hlavních profesních tříd. Toto rozdělení je do jisté míry odrazem situace u předešlé struktury podle odvětví ekonomické činnosti. Profesní třídy byly do roku 2010 vymezeny na základě Klasifikace zaměstnání KZAM-R, od 1. 1. 2011 je pak tato typologie nahrazena Klasifikací zaměstnání CZ-ISCO. V obou případech je vymezeno deset hlavních profesních tříd, na základě kterých byly údaje o zaměstnávání Poláků poskytnuty ÚP ČR. Na následujícím grafu (Obr. 20.) můžeme vidět situaci platnou pro celý Moravskoslezský kraj. Nejvíce osob je soustředěno do profesí na sekundárním trhu práce, které vyžadují nižší úroveň dovedností, respektive vzdělání. Nejvyšší zastoupení (64 %) má hlavní profesní třída 8 Obsluha strojů a zařízení, montéři. Při průzkumu podrobné klasifikace CZ-ISCO (třídy, skupiny, podskupiny, kategorie) zjistíme, že převážně do této hlavní třídy jsou řazeny osoby pracující v odvětví těžby a dobývání nerostných surovin. Konkrétně se jedná o podskupinu 8111 Obsluha důlních zařízení (včetně horníků). Výraznější podíly dále zaznamenávají ještě třída 7 Řemeslníci a opraváři (13 %), a dále také již profesní třídy z oblasti primárního trhu práce třída 2 Specialisté (8 %) a třída 3 Techničtí a odborní pracovníci (necelých 8 %). Podíl ostatních hlavních tříd se už dostává pod hranici pěti procent. Co se týče žen, žádná z hlavních tříd nepřevyšuje podíl 20 %. Nejvíce jsou zastoupeny třídy 2, 3 a 8. Nad muži ženy převažují ve dvou hlavních třídách, a to ve třídě 5 Pracovníci ve službách a prodeji, a také ve třídě 4 Úředníci. 29 Do této sekce spadají vydavatelská činnost včetně vydávání softwaru; výroba filmů a zvukových nahrávek a související činnosti; výroba a vysílání televizních a rozhlasových programů; telekomunikace; činnosti v oblasti informačních technologií a ostatní informační činnosti (Klasifikace ekonomických činností Vysvětlivky, ČSÚ, [online]). 56

Tř. 6 Kvalifikovaní pracovníci v zem., les. a ryb. Tř. 1 Zákonodárci a řídící pracovníci Tř. 5 Pracovníci ve službách a prodeji Tř. 4 Úředníci Tř. 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Tř. 3 Techničtí a odborní pracovníci Tř. 2 Specialisté Tř. 7 Řemeslníci a opraváři Tř. 8 Obsluha strojů a zařízení, montéři 6 56 69 83 166 402 413 668 3 306 0 200 400 600 800 1 000 1 200 1 400 1 600 1 800 2 000 2 200 2 400 2 600 2 800 3 000 3 200 3 400 Muži Ženy Počet osob Obr. 20. Struktura zaměstnaných polských občanů evidovaných úřady práce v Moravskoslezském kraji podle hlavní profesní třídy (CZ-ISCO) k 31. 12. 2011 Zdroj: Úřady práce, vlastní zpracování Nyní se opět podívejme blíže na situaci v jednotlivých sledovaných okresech. Co se týče okresu Karviná, vzhledem k převaze horníků není překvapujícím zjištěním, že zcela dominantní je třída 8 Obsluha strojů a zařízení, montéři, která zaujímá podíl takřka 82 %. Jelikož pro tento okres máme k dispozici údaje o zastoupení osob v jednotlivých podskupinách klasifikace CZ-ISCO, zjišťujeme, že nejvíce polských občanů vykonávalo ke sledovanému datu profesi 8111 Obsluha důlních zařízení (včetně horníků). Celkově se jednalo o 2 726 osob (Analýza situace na trhu práce v okrese Karviná, 2011). Druhou nejpočetnější hlavní profesní třídou je v tomto okrese třída 3 Techničtí a odborní pracovníci, jejíž podíl ale přesahuje pouze 6 %. V rámci této třídy shledáváme i druhou nejpočetnější profesi, kterou je s počtem 162 osob podskupina 3117 Důlní a hutní technici a pracovníci v příbuzných oborech. Zbylé hlavní profesní třídy nedosahují podílu 5 %, ostatní profese se pak nedostaly ani přes hranici 50 osob. Následující Obr. 21. vypovídá o situaci v okrese Frýdek-Místek. Vlivem těžby černého uhlí v Dole Paskov i v tomto území převažuje třída 8 Obsluha strojů a zařízení, montéři, kam spadají horníci. Tato třída zaznamenává podíl asi 52 %. Výraznější podíl (cca 21 %) platí také pro třídu 7 Řemeslníci a opraváři. Bližší informaci o konkrétních profesích, ve kterých jsou polští občané zaměstnáváni, čerpáme z Analýzy situace na trhu práce v okrese Frýdek-Místek v roce 57

2011, kterou vydalo kontaktní pracoviště ÚP ČR ve Frýdku-Místku. Podle ní byli Poláci nejčastěji zaměstnáni v profesi horník u společností, které měly uzavřenou smlouvu o dílo se společností OKD. Jednalo se pak převážně o práce vykonávané v čelbě a rubání. Dále Poláci v okrese pracovali ve strojírenských, hutnických a stavebních profesích, i jako duchovní. Tř. 6 Kvalifikovaní pracovníci v zem., les. a ryb. Tř. 1 Zákonodárci a řídící pracovníci Tř. 5 Pracovníci ve službách a prodeji Tř. 4 Úředníci Tř. 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Tř. 3 Techničtí a odborní pracovníci Tř. 2 Specialisté Tř. 7 Řemeslníci a opraváři Tř. 8 Obsluha strojů a zařízení, montéři 4 9 10 13 52 61 62 172 423 0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 200 220 240 260 280 300 320 340 360 380 400 420 440 Počet osob Muži Ženy Obr. 21. Struktura zaměstnaných polských občanů evidovaných úřady práce v okrese Frýdek-Místek podle hlavní profesní třídy (CZ-ISCO) k 31. 12. 2011 Zdroj: Úřady práce, vlastní zpracování Poslední graf v tomto oddíle (Obr. 22.) ukazuje rozložení sil v okrese Ostrava-město. V případě tohoto okresu zaznamenáváme výraznější podíl hlavních profesních tříd s nižším identifikačním číslem, se kterými je mimo jiné spojena vyšší úroveň vzdělání. Nejpočetněji je zastoupena třída 2 Specialisté, která se podílí na celkovém stavu zhruba 33 %. Můžeme zde hledat souvislost se strukturou podle odvětví ekonomických činností. V té je totiž v rámci okresu Ostrava-město nejčastěji zastoupeno odvětví Informací a komunikací, jehož profese často spadají právě do třídy specialistů. Druhou nejpočetnější hlavní profesní třídou je pak třída 7 Řemeslníci a opraváři s podílem 29 %, dále následuje třída 3 Techničtí a odborní pracovníci. 58

Tř. 5 Pracovníci ve službách a prodeji Tř. 1 Zákonodárci a řídící pracovníci Tř. 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Tř. 4 Úředníci Tř. 8 Obsluha strojů a zařízení, montéři Tř. 3 Techničtí a odborní pracovníci Tř. 7 Řemeslníci a opraváři Tř. 2 Specialisté 22 23 37 37 43 100 200 223 0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 200 220 240 Počet osob Muži Ženy Obr. 22. Struktura zaměstnaných polských občanů evidovaných úřady práce v okrese Ostrava-město podle hlavní profesní třídy (CZ-ISCO) k 31. 12. 2011 Zdroj: Úřady práce, vlastní zpracování Co se týče zbylých okresů Moravskoslezského kraje, v okrese Bruntál spadá více než 70 % osob do třídy 7 Řemeslníci a opraváři. V okrese Nový Jičín je situace podobná, akorát tato skupina dosahuje podílu pouze 48 %. V okrese Opava je pak skupina řemeslníků a opravářů předstižena třídou 2 Specialisté, která zaujímá podíl necelých 32 %. 59

6 ZAMĚSTNANOST POLSKÝCH OBČANŮ V OKD V této kapitole se blíže zaměříme na zaměstnávání polských občanů ve společnosti OKD. 30 Ačkoliv se v rámci zaměstnanosti Poláků jedná ve velké míře o spolupráci s dodavatelskými firmami, které pro společnost OKD tyto pracovníky zajišťují, i tak můžeme OKD označit za nejvýznamnějšího zaměstnavatele polských občanů nejen na území Moravskoslezského kraje, ale také zřejmě na území České republiky. Pro analýzu zaměstnanosti Poláků v OKD jsme měli k dispozici statistické údaje přímo od společnosti, a to konkrétně od roku 2010. Dřívější data, vzhledem k přechodu na jinou IT platformu, bohužel nemohla být poskytnuta. Získané údaje zahrnují informace o vývoji počtu Poláků v OKD, o jejich struktuře podle typu zaměstnávání (vlastní zaměstnanci/dodavatelé), o věkové struktuře, a v neposlední řadě nabízí také údaje o jejich trvalém bydlišti. Společnost uvádí, že v roce 2012 byl průměrný počet vlastních zaměstnanců 13 068, dalších 4 571 osob pak zajišťovaly dodavatelské firmy. Největší část z celkového počtu vlastních zaměstnanců představovali dělníci v dolech (8 796), dále pak dělníci na povrchu (2 573) a technicko-hospodářští zaměstnanci (1 699). Ze zaměstnanců dodavatelských firem působilo nejvíce osob v oblasti provozu (3 659), dále pak v oblasti investic (652) a v ostatních oblastech bylo zaměstnáno 260 osob (Výroční zprávy, OKD, [online]). Jak již bylo uvedeno v předešlé kapitole, významný podíl zaměstnanců tvoří polští občané. Na těch si společnost cení jejich schopnosti a zkušenosti, a zároveň také to, že jsou pro společnost levní. Předseda pravicových odborů OKD Pavel Vácha se o tomto faktu pro Českou televizi vyjádřil následovně: Poláci jsou pro OKD levná pracovní síla, protože za ně nemusí platit sociální a zdravotní dávky. Dále se v článku spekuluje, že Poláci také mohou být levnější díky rentám, které dostávají od polského státu (OKD opět najme horníky z Polska, Česká televize, 2014, [online]). Nyní už se dostáváme k analýze poskytnutých dat. Nejprve si rozebereme vývoj počtu polských občanů zaměstnaných ve společnosti OKD, který je znázorněn na Obr. 23. 30 Společnost OKD, která je součástí skupiny New World Resources Plc., je jediným producentem černého uhlí v České republice. Těží jej v hlubinných dolech v Ostravsko-karvinském revíru v jižní části Hornoslezské uhelné pánve. Celkově se jedná o osm dobývacích prostorů čtyř dolů, z nichž tři leží v okrese Karviná (Doly Karviná, Darkov, ČSM) a jeden v okrese Frýdek-Místek (Důl Paskov). Firma vyhledává, těží, upravuje, zušlechťuje a prodává černé uhlí s nízkým obsahem síry a dalších příměsí. Takové uhlí je vhodné jako palivo, lze ho využít pro koksování, v chemickém průmyslu a mnoha dalších odvětvích (OKD, [online]). 60

Můžeme vidět, že jejich počet v letech 2010-2012 postupně stoupal, v roce 2012 dosáhl v rámci sledovaného období nejvyšší hodnoty (3 013). Na konci roku 2013 ale sledujeme poměrně dramatický pokles, počet Poláků zaměstnaných v OKD klesl přibližně o čtvrtinu. Tento vývoj může souviset s předem avizovanou zprávou o propouštění pracovníků z důvodu zhoršující se ekonomické situaci společnosti. Toto propouštění se mělo výrazně dotknout také pracovníků dodavatelských firem, Poláků nevyjímaje 31. Poslední dostupné údaje z konce března 2014 napovídají o ustálení situace. Na základě faktu, že si společnost váží polských horníků a hovoří o jejich nenahraditelnosti, můžeme usuzovat, že by se poměr sil v nejbližší době neměl výrazně změnit. Když se zaměříme na strukturu zaměstnaných polských občanů v OKD podle typu jejich zaměstnávání, zjistíme, že drtivou většinu osob obstarávají dodavatelské firmy. Mezi ně patří například společnosti Alpex nebo Polcarbo. Konkrétně dodavatelé tvoří zhruba 95% podíl, vlastních polských zaměstnanců má společnost OKD minimum. Počet osob 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 2 753 2 995 3 013 2 283 2 313 0 2010 2011 2012 2013 2014 Dodavatelé Vlastní zaměstnanci Obr. 23. Vývoj počtu zaměstnaných polských občanů ve společnosti OKD v letech 2010-2014 (k 31. 12., resp. k 31. 3. 2014) Zdroj: OKD, vlastní zpracování Dále se podívejme na věkovou strukturu polských občanů zaměstnaných ve společnosti OKD. Poskytnuté údaje nám nabízejí informaci o zastoupení osob v desetiletých věkových kategoriích (výjimkou jsou intervaly 60-65 let, a logicky osoby mladší 20 let a starší 65 let), a také informaci o průměrném věku, jehož vývoj je zachycen v Tab. 16. 31 OKD bude propouštět. Česká televize, 2013, [online]; OKD propustí stovky lidí. IDNES.cz, 2013, [online]. 61

Tab. 16. Vývoj průměrného věku polských občanů zaměstnaných ve společnosti OKD v letech 2010-2014 (k 31. 12., resp. k 31. 3. 2014) Rok 2010 2011 2012 2013 2014 Průměrný věk v letech 41,25 40,91 41,13 42,68 42,66 Zdroj: OKD, vlastní zpracování Průměrný věk polských občanů v OKD se pohybuje nad hranicí 40 let. Největší změna je patrná mezi údaji z konce roku 2012 a 2013, kdy ukazatel průměrného věku výrazně stoupl na hodnotu 42,68 let. Tento posun zjevně souvisí s významným propouštěním v druhé polovině roku 2013. Vývoj ukazatele napovídá, že se jednalo zejména o mladší osoby. Nyní se zaměřme na podíl osob v jednotlivých věkových skupinách. Podle údajů z konce března roku 2014 tvořily osoby ve věku 40-49 let největší podíl, a to přibližně 39 %. Následovala věková skupina 50-59 let (27 %), osoby ve věku 30-39 let (19 %) a věková skupina 20-29 let se podílela asi 14 %. Zastoupení zbylých věkových kategorií (do 19 let, 60-64 let, 65 a více let) nedosahovalo ani jednoho procenta. Následující graf (Obr. 24.) ukazuje vývoj podílu rozhodujících věkových skupin v období let 2010-2014. Na první pohled je patrný výrazný nárůst nejstarší věkové skupiny (50-59 let). Zastoupení osob ve věku 40-49 let sice mezi lety 2010 a 2012 pokleslo, ale vlivem propouštění spíše mladších pracovníků ve druhé polovině roku 2013 se propad ustálil, a naopak podíl opět začal růst. Podíl osob ve věku 30-39 let pak neustále klesá. Podíl na celkovém počtu (v %) 50,0 45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 44,8 39,4 38,3 27,0 23,7 22,5 20,1 18,3 19,1 16,9 14,0 13,5 20-29 let 30-39 let 40-49 let 50-59 let Věk 2010 2012 2014 Obr. 24. Vývoj podílu rozhodujících věkových skupin na zaměstnanosti polských občanů v OKD v období let 2010-2014 (k 31. 12., resp. k 31. 3. 2014) 62

Zajímavý vývoj sledujeme u poslední sledované věkové kategorie, tedy osob ve věku 20-29 let. Po růstu podílu této skupiny mezi lety 2010 a 2012 přichází v další časové periodě jeho pokles. Můžeme tedy předpokládat, že propouštění polských pracovníků ve druhé polovině roku 2013 se týkalo zejména osob z této věkové skupiny. Posledním zjišťovaným údajem o polských občanech zaměstnaných ve společnosti OKD bylo jejich trvalé bydliště. Kompletní získaná data zahrnují polská sídla, ve kterých mělo trvalé bydliště minimálně 20 osob. Každoročně je tak podchyceno zhruba 65 % všech Poláků pracujících v OKD. Celkově se v přehledu za sledované období objevuje 31 různých sídel, přičemž až na jedno leží všechna ve Slezském vojvodství. Výjimkou je město Nowa Ruda, které leží ve vojvodství Dolnoslezském. Co se týče podrobnějšího administrativního členění, celkem 14 sídel má status městského okresu (powiat grodzki), zbylá sídla pak spadají do jednotlivých venkovských okresů (powiat ziemski). Z nich je nejčastěji zastoupen okres Wodzisław (powiat wodzisławski) a okres Cieszyn (powiat cieszyński). Většina sídel je pak vedena jako městská gmina 32 (gmina miejska), ale v přehledu najdeme i vesnické gminy (gmina wiejska) či dokonce jejich části (např. Kaczyce, které jsou součástí gminy Zebrzydowice). Pro každé sídlo byla pomocí serveru Mapy.cz zjištěna jeho vzdálenost od místa zaměstnání. Jelikož nemáme informaci o přesném místu pracoviště, byl tento ukazatel generalizován. Výchozím bodem tak bylo dané sídlo, jako cílový bod pak byl stanoven Důl Darkov, přičemž byla zvolena možnost nejrychlejší cesty s použitím placených úseků. Při vynechání města Nowa Ruda (vzdálenost 218 kilometrů) nám vychází průměrná vzdálenost 50 kilometrů. Nejblíže jsou lokalizovány Kaczyce (8 kilometrů). V následující tabulce (Tab. 17.) je uveden výčet deseti polských sídel, které byly nejčastějším trvalým bydlištěm Poláků zaměstnaných v OKD. Údaje jsou platné k 31. 3. 2014. Nejvyšší počet osob (405) můžeme sledovat u města Jastrzębie-Zdrój. Zdá se to být logické, jelikož se jedná o populačně silné město (podle údajů polského statistického úřadu mělo na konci roku 2012 necelých 92 000 obyvatel), které se navíc nachází v krátké dojížďkové vzdálenosti (k Dolu Darkov je vzdáleno asi 25 kilometrů). Jinak v přehledu najdeme i populačně větší města (Katowice, Zabrze, Ruda Śląska, Bytom či Rybnik), u kterých je však dojížďková vzdálenost výrazně větší, tudíž nemohou městu na první příčce konkurovat. Situace je zachycena i na Obr. 25. 32 Nejvhodnějším českým ekvivalentem je pojem obec. 63

Tab. 17. Přehled deseti sídel, ve kterých měli polští občané zaměstnaní ve společnosti OKD nejčastěji trvalé bydliště k 31. 3. 2014 Sídlo Počet osob Vzdálenost [km] Jastrzębie-Zdrój 405 25 Wodzisław Śląski 115 28 Bytom 88 93 Ruda Śląska 81 74 Żory 77 38 Rybnik 76 39 Cieszyn 73 17 Kaczyce 61 8 Zabrze 57 75 Katowice 49 74 Zdroj: OKD, Mapy.cz, vlastní zpracování Pozn.: vzdálenost brána z daného sídla k Dolu Darkov Obr. 25. Polští občané zaměstnaní v OKD podle trvalého bydliště k 31. 3. 2014 64