Program rozvoje města Frenštát pod Radhoštěm pro období

Transkript

1 ANALYTICKÁ ČÁST

2

3 Program rozvoje města Frenštát pod Radhoštěm pro období Program rozvoje města Frenštát pod Radhoštěm pro období zpracovala společnost PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o., Švabinského 1749/19, Ostrava Moravská Ostrava. Zápis v obchodním rejstříku Krajského soudu v Ostravě oddíl C, vloţka Společnost je registrovaná u Úřadu pro ochranu osobních údajů pod reg. č IČ: DIČ: CZ Telefon: Web: info@rozvoj-obce.cz Autorský kolektiv: Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. Ing. Ivana Foldynová, Ph.D. Ing. Radek Fujak Mgr. Petra Koprajdová a kolektiv. Zpracováno ke dni

4 Obsah Úvod Identifikace a popis zdrojů dat (znalostní báze) Analýza dosavadních řešení Historie vývoj a základní charakteristika města Sociodemografický vývoj Obyvatelstvo Bydlení SWOT analýza Ekonomika a trh práce Vývoj pracovního trhu Podnikatelské prostředí SWOT analýza Doprava a technická infrastruktura Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura SWOT analýza Občanská vybavenost Školství Kultura, sport a volnočasové aktivity Sociální a zdravotní péče Bezpečnost SWOT analýza Cestovní ruch SWOT analýza Řízení a správa města Organizační struktura města Informovanost a komunikace s veřejností Spolupráce města s ostatními obcemi a městy Rozpočet města a financování městských aktivit SWOT analýza Ţivotní prostředí SWOT analýza Vyhodnocení sociologického šetření Dotazníkový průzkum mezi obyvateli města Dotazníkový průzkum mezi podnikateli Dotazníkový průzkum mezi neziskovými organizacemi Pouţité zdroje a literatura Přílohy Tabulkové přílohy Grafické přílohy

5 Úvod Program rozvoje města Frenštát pod Radhoštěm pro období je jedním ze základních rozvojových dokumentů vyjadřující předpokládaný vývoj Frenštátu pod Radhoštěm v časovém horizontu 10 let. Program rozvoje (tj. strategický plán) je základním střednědobým rozvojovým dokumentem deklarující dlouhodobé cíle rozvoje města. Vychází ze skutečných potřeb území a je formován na základě dohody všech zapojených aktérů, čímţ je zabezpečena kontinuita i v dalším volebním období. Tento dokument obsahuje výstupy Analytické části charakterizující danou oblast v rozsahu nezbytném pro vytvoření výchozí poznatkové základny, z níţ bude vycházet strategie dalšího rozvoje. Cílem je shrnout znalostní bázi a porozumět řešenému problému. Není jim vyčerpávající přehled všech aspektů ţivota ve městě, ale jejich cílený výběr, provázání a zevšeobecnění. Analýza je provedena za účelem nalezení hlavních potenciálních pólů rozvoje při zohlednění současných změn, jejichţ další podporou dojde ke stimulaci ekonomického a sociálního růstu Frenštátu pod Radhoštěm a ochraně území před růstem sociálních a bezpečnostních rizik. Na analytickou část navazuje další dokument, jehoţ součástí je návrhová část obsahující vizi, cíle, priority, opatření (výstupem bude strategický plán rozvoje města Frenštát pod Radhoštěm na léta ) a implementační část obsahující akční plán a mechanismy implementace. 3

6 1 Identifikace a popis zdrojů dat (znalostní báze) V kapitole jsou shromáţděny dostupné relevantní zdroje, které byly vyuţity pro tvorbu analytické části Programu rozvoje města Frenštát pod Radhoštěm pro období Výstupem této části je vytvořená znalostní báze. Zpracování analytické části bylo realizováno prostřednictvím sociologického šetření, analýzy sekundárních dat a dalších koncepčních dokumentů na lokální, regionální i národní úrovni. Strategický plán reaguje a navazuje na koncepční a strategické dokumenty vyšších územních jednotek, tj. Moravskoslezského kraje a České republiky. Nutná je také provázanost s územním a komunitním plánem a dalšími strategickými a koncepčními dokumenty města Frenštát pod Radhoštěm. V rámci zpracování analytické části strategického plánu byla provedena analýza statistických dat a dalších informačních zdrojů, přičemţ byly vyuţity následující databáze: 1. ČSÚ Veřejné databáze, 2014 a 2015 a. Vývoj počtu obyvatel b. Počet obyvatel c. Věková struktura a index stáří d. Přirozený přírůstek a úbytek obyvatel e. Migrační saldo f. Vyuţití půdního fondu 2. Sčítání lidu, domů a bytů (dále SLDB) 2001 a 2011 a. Vzdělanostní struktura obyvatel b. Struktura obyvatel dle rodinného stavu c. Struktura obyvatel dle náboţenského vyznání d. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo e. Zaměstnanost osob dle odvětví ekonomické činnosti 3. Rejstřík škol MŠMT 4. MPSV statistiky nezaměstnanosti, Data poskytnuté Městským úřadem Frenštát pod Radhoštěm a. Seznam poskytovatelů sociálních sluţeb b. Kapacity mateřských škol (příspěvkové organizace zřízené městem Frenštát pod Radhoštěm) a skutečný stav počtu dětí ve školním roce 2009/ /2015 c. Kapacity základních škol (příspěvkové organizace zřízené městem Frenštát pod Radhoštěm) a skutečný stav počtu ţáků ve školním roce 2009/ /2015 d. Seznam lékařů a zdravotnických zařízení ve městě Frenštát pod Radhoštěm v roce 2015 e. Struktura bytového fondu, 2015 f. Návštěvnost městských sportovišť v letech g. Návštěvnost akcí Městského kulturního střediska, h. Počet parkovacích míst, 2015 Sociologický průzkum Důleţitou součástí tvorby strategického plánu je zapojení místních aktérů a veřejnosti. V listopadu 2015 byl realizován sociologický průzkum mezi občany města, místními podnikateli a zástupci neziskového sektoru za účelem zjištění jejich názorů na současný stav a budoucí rozvoj města. Výsledky průzkumu viz kapitola č. 11 Vyhodnocení sociologického šetření (str. 62). 4

7 Před realizací sociologického průzkumu byl zadavateli představen a následně jim schválen konkrétní výzkumný design a záznamový arch (dotazník). Výzkum probíhal v následujících krocích: 1. Stanovení cílů průzkumu 2. Příprava záznamových archů, jejich schválení zadavatelem a testování 3. Informování cílových skupin (uveřejnění výzvy k účasti v dotazníkovém šetření) v měsíčníku Frenštátský zpravodaj, na výlepových místech ve městě, na webové stránce projektu (strategie-frenstat.cz) apod. 4. Realizace průzkumu, sběr a vyhodnocení získaných informací 5. Zapracování výsledků šetření do analytické části Metodologie sběru dat: 1. Dotazníkový průzkum mezi občany probíhal formou face to face rozhovorů s podporou elektronických online dotazníků metodou CAWI (Computer Assisted Web Interview), na které odkazoval webový odkaz umístěný na stránkách projektu ( Odkaz na elektronický dotazník byl uveden také na informačních letácích umístěných na výlepových plochách ve městě. V rámci průzkumu byli osloveni občané města Frenštát pod Radhoštěm ve věku 15 a více let s trvalým bydlištěm na tomto území. Bylo dodrţeno zastoupení respondentů dle věku a pohlaví zajišťující reprezentativní vzorek obyvatel. Celkově bylo sesbíráno 205 platných dotazníků od občanů. 2. Doplňkově byl proveden průzkum mezi podnikateli a zástupci neziskového sektoru, který probíhal z důvodu specifika těchto dvou skupin metodou telefonického průzkumu formou CATI (Computer Assisted Telephone Interviewing) a doplňkově metodou CAWI. Byli osloveni zástupci těch podnikatelských a neziskových subjektů, kteří mají na území města své sídlo nebo zde působí. Celkově bylo sesbíráno 32 platných dotazníků od zástupců podnikatelského sektoru a 31 platných dotazníků od zástupců neziskového sektoru. 5

8 2 Analýza dosavadních řešení Strategické plánování je měkký koncept, tzn., nemá pevné legislativní ukotvení. Postup tvorby strategických dokumentů není uveden v ţádném zákoně. Neexistuje jednotný postup, jak strategicky plánovat. Nejvhodnější přístup spočívá v reflektování kontextu daného místa a zapojování hlavních aktérů plánování, identifikování jejich postojů a hodnot. Je důleţité do procesu plánování zapojit veřejnost a další místní aktéry, kteří se pak cítí spjati s opatřeními a snáze je přijímají. Strategické plánování účinně spojuje veřejný a soukromý sektor a od jiných druhů plánování se liší především aktivní spolupráci jednotlivých aktérů. 1 Existuje několik metodik, které se tomuto tématu věnují a obsahují doporučení, jak v praxi postupovat. Mezi ně patří např. Metodika tvorby programu rozvoje obce nebo Metodika přípravy veřejných strategií. Metodika tvorby programu rozvoje obce, jejímţ garantem je Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, byla vytvořena za účelem zlepšení podmínek pro rozšíření a zkvalitnění koncepčního řízení v obcích. Metodika mj. shrnuje důleţité principy tvorby strategických dokumentů. Udává, ţe: a) Zásadní a nezastupitelnou roli v procesu tvorby strategií hraje politická reprezentace. b) Do procesu zpracování musí být zapojení relevantní aktéři na obecní úrovni. c) Je vhodné co nejvíce zapojit občany obce. Občané musí být průběţně informování, musí mít moţnost vhodným způsobem vyjádřit své názory (např. v rámci veřejných diskuzí, formou dotazníkového šetření apod.) a jejich připomínky musí být řádně vypořádány. Potřebné je zapojit i neziskové organizace a podnikatele působící v obci. d) Důleţitým subjektem v procesu tvorby strategie je pracovní skupina. Je významnou tvůrčí silou, projednává jednotlivé návrhy, slaďuje rozporná stanoviska apod. e) Je nutné respektovat relevantní koncepční dokumenty z krajské a národní úrovně. f) Musí být reflektován územní plán obce. g) Program obce (strategie) musí být zpracován reálně s ohledem na rozpočtové a majetkové moţnosti obce. h) Je potřebné prověřit soulad Programu obce (strategie) s rozvojovými záměry okolních obcí. Na základě Metodiky tvorby programu rozvoje obce byla vytvořena webová aplikace dostupná na webových stránkách Jedná se o metodickou pomoc zejména malým obcím, která by jim měla usnadnit zpracování strategických dokumentů prostřednictvím zavedení efektivního systému plánování. Dalším dokumentem obsahující doporučení v oblasti strategického plánování je Metodika přípravy veřejných strategií, jiţ vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. Metodika vznikla v reakci na současný nevyhovující stav procesu přípravy a schvalování veřejných strategií v České republice, a to zejména neexistenci metodických postupů pro strategické řízení, neprovázanost dokumentů s dalšími strategickými materiály, absenci vazby strategií a koncepcí na rozpočty a rozpočtový proces. Metodika popisuje zejména proces přípravy strategie, definuje metody řízení procesu tvorby strategie, role jednotlivých aktérů a sjednocuje postup při vytváření strategických dokumentů s cílem zvýšit jejich kvalitu a vzájemnou provázanost. Fáze procesu tvorby strategického dokumentu dle metodiky jsou: a) Identifikace potřeby tvorby strategie b) Nastavení projektu c) Analytická a prognostická fáze d) Stanovení základního strategického směřování e) Rozpracování strategie f) Nastavení plánu implementace g) Schvalování strategie 1 Berman a kol.,

9 Udrţitelný rozvoj v kontextu strategického plánování V rámci strategického plánování je nutné reflektovat udrţitelný rozvoj území představující takový způsob rozvoje lidské společnosti, který uvádí v soulad hospodářský a společenský pokrok s plnohodnotným zachováním ţivotního prostředí budoucím generacím v co nejméně pozměněné podobě. Česká republika přistoupila k podpoře udrţitelného rozvoje vládním usnesením č ze dne schválením Strategie udrţitelného rozvoje České republiky. Strategie tvoří rámec pro zpracování materiálů koncepčního charakteru. Je východiskem pro strategické rozhodování v rámci jednotlivých resortů i pro meziresortní spolupráci a spolupráci se zájmovými skupinami. Strategie definuje hlavní strategické cíle, dílčí cíle a nástroje směřující k zajištění co nejvyšší dosaţitelné kvality ţivota pro současnou generaci a k vytvoření předpokladů pro kvalitní ţivot generací budoucích. V roce 2010 byl schválen Strategický rámec udrţitelného rozvoje České republiky. Ten určuje dlouhodobé cíle pro tři základní oblasti rozvoje moderní společnosti ekonomickou, sociální a environmentální. Dokument je strukturován do pěti prioritních os: Společnost, člověk a zdraví (1), Ekonomika a inovace (2), Rozvoj území (3), Krajina, ekosystémy a biodiverzita (4) a Stabilní a bezpečná společnost (5). Dalším koncepčním dokumentem v oblasti udrţitelného rozvoje je Koncepce podpory místní Agendy 21 (MA21) v České republice do roku 2020 schválená v roce Implementace této koncepce by měla zvýšit povědomí o MA21 a o udrţitelném rozvoji na místní úrovni mezi obyvateli i politickou reprezentací, zvýšit prestiţ a celospolečenský význam MA21, zvýšit počet dobře fungujících MA21 v České republice a zvýšit podporu procesům MA21 ze strany politické reprezentace. Klíčové oblasti rozvoje měst a přístup k jejich udrţitelnému rozvoji definuje Charta evropských měst a obcí směřujících k trvale udrţitelnému rozvoji (Aalborgská charta). Tato charta navazuje a rozvíjí MA21. V roce 2004 vznikly v dánském městě Aalborg tzv. Aalborské závazky. Jedná se o soubor závazků, které by měla daná obec plnit, pokud se chce dlouhodobě úspěšně rozvíjet. K těmto závazkům se můţe připojit kaţdá obec. Tyto závazky mají dva základní významy, zvyšování povědomí o udrţitelném rozvoji na místní úrovni a vytvoření praktického nástroje pro plnění strategií směrem ke kvalitě ţivota a udrţitelnosti. Aalborské závazky vycházejí z odkazu Summitu Země (1992). Jedná se o integrovaný přístup k podpoře udrţitelnosti. V současné době zájem o tyto závazky vzrůstá, protoţe se doposud jedná o jediný funkční implementační nástroj Strategie udrţitelného rozvoje EU a dalších politik územního rozvoje. Provazba rozvojových dokumentů Strategický plán by měl být v součinnosti s ostatními strategickými a koncepčními dokumenty území tak, jak uvádí např. následující Obrázek 2.1. Obrázek 2.1: Vzájemné provázání sloţek prostorového plánování (vzor) Komunitní plánování Strategické plánování Územní plánování Zdroj: PROCES, 2015, vlastní tvorba Dokumenty strategického i územní plánování jsou důleţitými prostředky rozvoje území. Jejich význam je z hlediska rozvoje území rovnocenný. Musí být však zřetelná jejich provázanost, jak horizontální, tak vertikální. Pro tvorbu strategického plánu jsou určující limity území, jejichţ zdrojem je územní dokumentace. Naopak při tvorbě územní dokumentace je třeba respektovat záměry uvedené ve strategických plánech. Nadřazeným strategickým dokumentem pro Strategický plán udrţitelného rozvoje města Frenštát pod Radhoštěm je Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta Ten je zaměřen na 5 globálních (strategických) cílů: 1. Konkurenceschopná, inovačně zaloţená ekonomika 2. Dobré vzdělání a vysoká zaměstnanost příleţitost pro všechny 3. Soudrţná společnost kvalitní zdravotnictví, cílené sociální sluţby a úspěšný boj proti chudobě 4. Kvalitní a kulturní prostředí, sluţby a infrastruktura pro ţivot, práci a návštěvu 5. Efektivní správa věcí veřejných 7

10 3 Historie vývoj a základní charakteristika města Kapitola stručně popisuje historii města Frenštát pod Radhoštěm, jeho základní charakteristiku a vymezení ve SO ORP Frenštát pod Radhoštěm. Historie města Město Frenštát pod Radhoštěm leţí v podhůří Moravskoslezských Beskyd mezi soutokem řeky Lubiny a Lomné, tvoří tak vstupní bránu do CHKO Beskydy. Osídlení tohoto území probíhalo dle dostupných pramenů od období velké kolonizace ve 13. a 14. století. První písemná zmínka o městu pochází z roku Dle dochovaných informací město zaloţil Jindřich z Huckenwegenl, pán na Šostýně mezi lety Město bylo v minulosti dvakrát zasaţeno morem, v roce 1626 bylo vypáleno a roku 1646 obsazeno Švédy. Od 17. století roste ve městě význam hospodářského rozvoje obchodu a trhu. V století byl Frenštát pod Radhoštěm významným střediskem tkalcovské výroby. Tkalcovství dlouho zaměstnávalo velkou část obyvatel. V roce 1781 byl Frenštátu pod Radhoštěm přiznán titul města. Od druhé poloviny 19. století nastává pro město významné období, začíná se rozvíjet místní průmysl. Rukodělné tkalcovství přešlo na mechanickou tovární výrobu. Dále se rozvíjelo barvířství, punčochářství a výroba ohýbaného nábytku. K rozvoji průmyslu a obchodu přispěl později také rozvoj ţelezniční dopravy a výstavba silniční komunikace. Od roku 1850 se začala utvářet městská samospráva. Ve stejném roce vznikl ve městě okresní soud, který přestal fungovat v důsledku nového správního členění státu. K dalšímu rozvoji města došlo po 2. světové válce. Ve městě probíhala velká bytová výstavba. Společně s touto výstavbou byly budovány sluţby, jako jesle, mateřské školy, nové prodejny, samoobsluhy, restaurace, sportovní a kulturní zařízení. Dále byly stavěny nové komunikace, vodovodní a kanalizační sítě a byla provedena plynofikace města. Historické jádro města Frenštátu pod Radhoštěm je od roku 2003 vedeno jako památková zóna. Základní charakteristika území Město Frenštát pod Radhoštěm leţí v Moravskoslezském kraji (územní celek NUTS 3) a je součástí okresu Nový Jičín (území celek LAU 1). Město je hlavním centrem správního obvodu obce s rozšířenou působnosti (dále SO ORP) Frenštát pod Radhoštěm. Tento správní obvod se skládá celkem z šesti obcí (Frenštát pod Radhoštěm, Tichá, Lichnov, Bordovice, Veřovice a Trojanovice). Kromě statutu SO ORP má město statut Obce s pověřeným obecním úřadem. V současné době tvoří Frenštát pod Radhoštěm pouze jeden územní obvod. Město Frenštát pod Radhoštěm se nachází v průměrné nadmořské výšce 401 m n. m. a má rozlohu 11,4 km 2. Je tak čtvrtým největším městem v rámci SO ORP Frenštát pod Radhoštěm. Ve městě ţije v současnosti obyvatel (ČSÚ, 2015). V populačním srovnání s ostatními obcemi SO ORP se jedná o nejlidnatější a zároveň nejhustěji zalidněnou obec, viz Tabulka 3.1. Tabulka 3.1: Výměra, počet obyvatel a hustota zalidnění obcí SO ORP Frenštát pod Radhoštěm Název obce Rozloha Počet obyvatel Hustota zalidnění Ha Podíl (%) Abs. Pobídl (%) (ob/km2) Frenštát pod Radhoštěm , ,4 949 Lichnov , ,1 129 Veřovice ,3 119 Tichá , Bordovice 630 6, ,2 96 Trojanovice , SO ORP Frenštát pod Radhoštěm Zdroj: ČSÚ,

11 Přehledná tabulka se základní charakteristikou města je uvedena v příloze (Tabulka P 1). Geografickou polohu Frenštátu pod Radhoštěm v rámci SO ORP Frenštát pod Radhoštěm znázorňuje Obrázek 3.1. Obrázek 3.1: Vymezení území města Frenštát pod Radhoštěm v rámci SO ORP Frenštát pod Radhoštěm 9

12 Počet osob Počet obyvatel Program rozvoje města Frenštát pod Radhoštěm pro období Sociodemografický vývoj V rámci kapitoly je popsán sociodemografický vývoj obyvatel města, počet a struktura obyvatel vč. prognózy jejího dalšího vývoje a stárnutí populace. Demografická data jsou doplněna o další ukazatele, jako je struktura obyvatel dle rodinného stavu, vzdělanostní a náboţenská struktura obyvatel. 4.1 Obyvatelstvo Moţnosti rozvoje území se mění mj. v závislosti na populačním vývoji, který je ovlivněn přirozeným přírůstkem, migračním přírůstkem i vzdělaností obyvatel (vysokoškolsky vzdělaní lidé se stěhují za kvalifikovanou prací). Pokles počtu obyvatel Vývoj počtu obyvatel ve městě Frenštát pod Radhoštěm měl v 70. a 80. letech minulého století rostoucí charakter. Souvisí to s rostoucím migračním přírůstkem a s tím spojenou bytovou výstavbou před a v průběhu 70. let. Nejvyšší počet obyvatel ( osob) ţil ve městě v roce 1990, poté následoval postupný pokles na současných osob. V letech došlo ke třem nejvýraznějším úbytkům počtu obyvatel. V roce 1991 klesl počet obyvatel oproti předchozímu roku o 408 osob, v roce 2001 o 179 osob a v roce 2004 o 125 osob. Více viz Graf 4.1. Graf 4.1: Vývoj počtu obyvatel města Frenštát pod Radhoštěm v letech Zdroj: ČSÚ, Databáze demografických údajů, stav k daného roku Celkový počet obyvatel je ovlivněn přirozeným a migračním saldem. Přirozený přírůstek byl ve sledovaném období ( ) kladný 2 pouze do roku Migrační přírůstek dosahoval kladných hodnot 3 v letech (vyjma let 1996 a 2001). Migrační saldo bylo poté kromě let 2005, 2007 a 2012 záporné. Celkový přírůstek se v závislosti na přirozeném a migračním přírůstku vyvíjel do roku 1995 kladně, poté byl kladný pouze v letech 1997, 2002 a Více viz následující Graf 4.2 a Tabulka P 2 v příloze. Graf 4.2: Přirozený, migrační a celkový přírůstek ve městě Frenštát pod Radhoštěm v letech Přírůstek přirozený Přírůstek migrační Přírůstek celkový Lineární (Přírůstek celkový) Zdroj: ČSÚ, Databáze demografických údajů, stav k daného roku 2 Kladný přirozený přírůstek počet ţivě narozených je vyšší neţ počet zemřelých 3 Kladný migrační přírůstek počet přistěhovalých je vyšší neţ počet vystěhovalých 10

13 Migrační ztráty Dle dat ČSÚ je město Frenštát pod Radhoštěm dlouhodobě migračně ztrátové. Od roku 2000 ubylo ve městě obyvatel, vlivem stěhování to bylo osob (63,4 %). Nejvíce obyvatel se z města vystěhovalo v roce 2003 a 2004, v obou letech to bylo 278 osob. V rámci SO ORP Frenštát pod Radhoštěm, které bylo v letech migračně ziskové, je město Frenštát pod Radhoštěm jako jediné migračně ztrátové. Tzn., ţe zatímco město Frenštát pod Radhoštěm obyvatele stěhováním ztrácí, ostatní obce SO ORP je získávají. Více viz následující Obrázek 4.1 a Tabulka P 3 v příloze. Obrázek 4.1: Migrační saldo v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm v letech

14 Přistěhovalí do města Největší počet přistěhovalých pochází z Moravskoslezského kraje. V letech to bylo 930 osob (tj. 83,2 % podíl všech přistěhovalých). V rámci Moravskoslezského kraje se do města stěhují nejčastěji obyvatelé z ostatních obcí SO ORP Frenštát pod Radhoštěm (celkem 321 osob). Z obce Trojanovice se do města Frenštát pod Radhoštěm v letech přistěhoval absolutně největší počet obyvatel (161 osob) 4. Druhý absolutně nejvyšší počet přistěhovalých byl z krajského města Ostrava (118 osob) a 92 osob se přistěhovalo z města Kopřivnice. Další obce, odkud se do města Frenštát pod Radhoštěm stěhují obyvatelé, viz Obrázek 4.2 nebo Tabulka P 4 a Tabulka P 5 v příloze. Obrázek 4.2: Přistěhovalí do města Frenštát p. R. dle obce odkud se přistěhovali v letech Další obce SO ORP Frenštát pod Radhoštěm jsou Tichá (65 přistěhovalých), Lichnov (40 přistěhovalých), Veřovice (28 přistěhovalých) a Bordovice (27 přistěhovalých). 12

15 Vystěhovalí z města Nejčastěji se obyvatelé města Frenštát pod Radhoštěm stěhují do obcí a měst Moravskoslezského kraje (805 osob, tj. 65,7 % podíl všech vystěhovalých) a to do ostatních obcí SO ORP Frenštát pod Radhoštěm (celkem 321 osob), tj. do obce Trojanovice (211 vystěhovalých), Tichá (71 vystěhovalých) a Lichnov (62 vystěhovalých). Další obce, kam se obyvatelé města Frenštát pod Radhoštěm stěhují, viz následující Mapa 4.1 nebo Tabulka P 4 a Tabulka P 5 v příloze. Mapa 4.1: Vystěhovalí z města Frenštát pod Radhoštěm dle místa, kam se stěhovali, v letech

16 Index stáří *%] Podíl obyvatel z celku [%] Program rozvoje města Frenštát pod Radhoštěm pro období Stárnutí obyvatelstva Stejně jako v celé České republice i obyvatelé města Frenštát pod Radhoštěm stárnou. Průměrný věk obyvatel města Frenštát pod Radhoštěm je 42,2 let (ČSÚ, 2015). Ve srovnání se SO ORP Frenštát pod Radhoštěm (41,6 let) i Moravskoslezským krajem (41,8 let) je hodnota průměrného věku ve městě lehce nadprůměrná. Průměrný věk v letech ve městě Frenštát pod Radhoštěm uvádí Tabulka 4.1. Tabulka 4.1: Průměrný věk a počet obyvatel města Frenštát p. R. dle věkových kategorií (v roce 2014) Rok Počet obyvatel/v tom ve věku (let) a více Průměrný věk , , , , , , , ,2 Zdroj: ČSÚ, 2015 Pozn. Barevná škála porovnává hodnoty ve sloupci barevný odstín představuje hodnotu v buňce (tmavě modrá = nejniţší hodnota, tmavě červená = nejvyšší hodnota). Věková struktura obyvatel, resp. probíhající proces stárnutí populace, úzce souvisí s vylidňováním území. Svědčí o tom stále se zvyšující hodnota indexu stáří, rostoucí počet obyvatel v postproduktivním věku (65 a více let), a naopak stagnující aţ sniţující se počet dětí (0 14 let). Hodnota indexu stáří je ve městě Frenštát pod Radhoštěm dlouhodobě vyšší neţ 100 % (v roce 2014 to bylo 131 %), tzn., ţe ve městě ţije více osob ve věku 65 a více let, neţ osob mladších 14 let. V roce 2001 dosahoval index stáří výrazně niţší hodnoty (69,5 %), o deset let později to bylo 119 % (ČSÚ, 2015). Kontinuální růst indexu stáří v letech znázorňuje Graf 4.3. Index stáří byl ve městě Frenštát pod Radhoštěm v roce 2014 vyšší neţ republikový (117 %) i krajský (119 %) průměr a zároveň vyšší neţ průměr ve SO ORP (118 %), viz Tabulka P 6 v příloze. Graf 4.3: Proces stárnutí obyvatelstva ve městě Frenštát p. R. v letech 2008, 2010, 2012 a ,5 14,3 16, Zdroj: ČSÚ, Veřejná databáze, data k daného roku 14,1 14,1 14,0 Věková struktura obyvatel města Frenštát pod Radhoštěm kopíruje celorepublikový trend sniţování podílu dětí do 15 let a naopak zvyšování podílů osob ve věku 65 a více let. V roce 2001 byla věková struktura obyvatel příznivá, tzn., ţe podíl dětí do 15 let byl vyšší neţ podíl seniorů (tj. osob ve věku 65 a více let), v roce 2011 je tento trend opačný. Dochází ke stárnutí populace, více viz Graf 4.4. Podíl obyvatel ve věku 0 14 let se v letech sníţil o 0,3 %, tj. 78 dětí, naopak počet seniorů ve věku 65 a více let se zvýšil o 2,9 %, tj. 268 osob. 17,3 18, index stáří podíl ob. ve věku 0-14 let podíl ob. ve věku 65 a více let 20,0 18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 14

17 Věkové kategorie Podíl obyvate [%] Program rozvoje města Frenštát pod Radhoštěm pro období Graf 4.4: Věkové sloţení obyvatel města a SO ORP Frenštát p. R. a Moravskoslezského kraje ( ) 80,0 70,0 69,1 68,8 70,5 69,1 68,9 69,7 60,0 50,0 40,0 30,0 18,2 17,5 17,2 20,0 12,7 13,712,4 14,1 14,7 14,5 16,8 16,4 15,8 10,0 0, a více a více Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, město Frenštát pod Radhoštěm SO ORP Frenštát pod Radhoštěm Moravskoslezský kraj Na základě statisticko-matematických metod byla zpracována prognóza věkové struktury obyvatel města Frenštát pod Radhoštěm do roku 2030 (viz Graf 4.5), ze které vyplývá, ţe i do budoucna bude pokračovat negativní trend stárnutí populace, a to na úkor produktivní i předproduktivní sloţky obyvatel. Proto lze předpokládat nárůst tlaku na státní správu a místní samosprávu v oblasti sociální, zdravotní a bytové sféry, včetně redukce institucí pro děti a mládeţ (zejména školní a předškolní zařízení) a zvýšení poptávky po pečovatelských sluţbách, domovech pro seniory a dalších zařízeních a sluţeb vyuţívaných seniory aj. Graf 4.5: Věková pyramida města Frenštát pod Radhoštěm pro roky 2015 a 2030 (prognóza) Počet osob Ženy 2015 Muži 2015 Ženy 2030 Muži 2030 Zdroj: ČSÚ, 2015, vlastní zpracování 15

18 Podíl obyvatel starších 15 let (%) Program rozvoje města Frenštát pod Radhoštěm pro období Vzdělanostní struktura obyvatel V současné době dochází na území České republiky k odlivu kvalifikované pracovní síly (tzv. fenomén brain drain), coţ souvisí s migrací za prací a kvalitnějšími ţivotními podmínkami. V Moravskoslezském kraji však dochází v posledních letech ke sníţení a následné stabilizaci tohoto trendu. Vzdělanost obyvatel města Frenštátu pod Radhoštěm vzrostla. Počet obyvatel se základním nebo neukončeným vzděláním se mezi lety sníţil z 19,9 % na 17,9 %. Naopak počet obyvatel s úplným středním vzděláním (s maturitou) se zvýšil z 24,5 % na 26,2 %. Zvýšil se rovněţ počet vysokoškolsky vzdělaných osob z 8,8 % na 11,4 %. Dle posledního sčítání lidu, domů a bytů tvoří největší podíl populace města Frenštát pod Radhoštěm obyvatelé starší 15 let s ukončeným středoškolským vzděláním bez maturity vč. vyučení (36,5 %). Podíl těchto osob je ve srovnání s Moravskoslezským krajem (35,1 %) mírně nadprůměrný, ve srovnání se SO ORP Frenštát pod Radhoštěm (35,1 %) podprůměrný. Středoškolské vzdělání s maturitou má ve městě 26,2 % obyvatel, ve srovnání s Moravskoslezským krajem (25,9 %) je tato hodnota opět mírně nadprůměrná, ve srovnání se SO ORP (26,9 %) naopak mírně podprůměrná. Bez vzdělání ţije ve městě pouze 0,2 % populace. Více viz Graf 4.6. Graf 4.6: Vzdělanostní struktura obyvatel města i SO ORP Frenštát p. R. a Moravskoslezského kraje (2011) 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 0,2 0,2 0,6 bez vzdělání Zdroj: ČSÚ, SLDB ,6 17,9 17,6 základní včetně neukončeného Struktura obyvatel dle rodinného stavu, náboţenství a národnosti Mimo základní demografické ukazatele, jako je věková a vzdělanostní struktura nebo migrační saldo obyvatel, jsou pro stanovení budoucího směru rozvoje města důleţité ukazatele jako struktura obyvatel dle rodinného stavu, náboţenská struktura a národnostní struktura obyvatel. Struktura obyvatel dle rodinného stavu 36,5 37,4 35,1 střední vč. vyučení (bez maturity) Rodinný stav je jedním z klíčových aspektů sociální soudrţnosti obyvatel v území. S rostoucím počtem rozvedených párů se zvyšuje riziko vzniku sociálních disparit v daném území. Struktura rodinného stavu obyvatel ve městě Frenštát pod Radhoštěm je podobná jako ve SO ORP Frenštát pod Radhoštěm, viz Tabulka 4.2. Podobné rozloţení hodnot je i u obyvatel celé České republiky. V roce 2011 ţilo ve městě Frenštát pod Radhoštěm ţenatých nebo vdaných osob a svobodných osob. Rozvedených nebo ovdovělých bylo ve městě osob. Tabulka 4.2: Struktura rodinného stavu obyvatel města a SO ORP Frenštát pod Radhoštěm v roce 2011 Rodinný stav Město Frenštát pod Radhoštěm SO ORP Frenštát pod Radhoštěm Abs. Podíl (%) Abs. Podíl (%) Svobodný/svobodná , ,8 Ţenatý/vdaná , ,1 Rozvedený/rozvedená , ,4 Vdovec/vdova 843 7, ,6 Nezjištěno 9 0,1 13 0,1 Celkem , ,0 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 Pozn. Barevná škála porovnává hodnoty ve sloupci (podíl %) barevný odstín představuje hodnotu v buňce (tmavě modrá = nejniţší hodnota, tmavě červená = nejvyšší hodnota) ,226,9 25,9 úplné střední (s maturitou) 3,3 3,1 2,6 nástavbové studium 1,2 1,2 0,9 vyšší odborné vzdělání město Frenštát p. R. SO ORP Frenštát p. R. Moravskoslezský kraj 11,4 10,8 11,2 vysokoškolské

19 Náboţenská struktura obyvatel Více neţ polovina obyvatel města Frenštát pod Radhoštěm je bez náboţenského vyznání. Věřících obyvatel ţije ve městě 23,5 %, z toho se 33,5 % nehlásí k ţádné církvi. Nejvíce věřících (51,7 %) se hlásí k římskokatolické církvi. Na otázku náboţenského vyznání neodpověděla v rámci posledního sčítání lidu, domů a bytů téměř polovina (46,1 %) dotazovaných obyvatel. Podíl věřících osob města Frenštát pod Radhoštěm je ve srovnání se SO ORP Frenštát pod Radhoštěm i Moravskoslezským krajem podprůměrný. Naopak ve srovnání s republikovým průměrem je hodnota podílu věřících osob ve městě vyšší, viz Tabulka P 7 v příloze. Národnostní struktura obyvatel Dle posledního sčítání lidu domů a bytů se z celkového počtu obyvatel města Frenštát pod Radhoštěm ( osob) hlásí k české národnosti 58,6 % osob. K jiné neţ české, moravské nebo slezské národnosti se hlásí 220 obyvatel, tj. 2,0 % osob, např. slovenská, ukrajinská, vietnamská, polská, slezská nebo německá, viz Tabulka P 8 v příloze. 4.2 Bydlení Vzhledem k trendu stárnutí populace je důleţité udrţovat bytový fond ve městě ve stavu, který poskytne bydlení vhodné pro seniory, mladé začínající rodiny i další znevýhodněné skupiny a umoţnit realizaci sociální politiky na řešeném území. Domovní fond na území města Frenštát pod Radhoštěm dle posledního sčítání lidu, domů a bytů tvoří domů. Za předchozích 10 let došlo k nárůstu o 181 domů. Obydlených domů je 1 466, z toho je největší podíl rodinných domů (79,1 %), bytových domů je necelá pětina, viz Tabulka 4.3. Tabulka 4.3: Obydlené domy ve městě Frenštát pod Radhoštěm Domovní fond absolutně Podíl (%) absolutně Podíl (%) Domy úhrnem , ,0 Z toho domy obydlené , ,7 podle druhu domů podle vlastníka domů rodinné domy , ,1 bytové domy , ,2 ostatní budovy ,6 fyzická osoba , ,4 obec, stát 91 6,1 54 3,2 bytové druţstvo 66 4,4 66 3,9 spoluvlastnictví vlastníků bytů ,3 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 a SLDB 2011 Pozn. Barevná škála porovnává hodnoty ve sloupci (podíl %) barevný odstín představuje hodnotu v buňce (tmavě modrá = nejniţší hodnota, tmavě červená = nejvyšší hodnota) 17

20 Rozmístění domů a hustota obyvatel ve městě Frenštát pod Radhoštěm viz Obrázek 4.3. Největší koncentrace obyvatel (více neţ ob./km 2 ) je v centru města a jeho okolí (základní sídelní jednotky Frenštát pod Radhoštěm střed a U soutoku.) Poměrně vysoká koncentrace obyvatel ( ob./km 2 ) je také v přilehlých částech (základní sídelní jednotky Závodí, Horní, Beskydské sídliště a U parku). Obrázek 4.3: Hustota obyvatel ve městě Frenštát pod Radhoštěm Zdroj: ČSÚ - Registr sčítacích obvodů a budov, 2015 Většina současných domů (40,9 %) ve městě Frenštát pod Radhoštěm byla stavěna v období mezi lety , tzn., ţe ve městě je poměrně zastaralý bytový fond. V letech se intenzita výstavby mírně zvýšila, viz Tabulka 4.4. Tabulka 4.4: Výstavba domovního fondu za jednotlivé období od roku a dříve Rodinné domy Bytové domy Ostatní budovy Celkem Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 Pozn. Barevná škála porovnává hodnoty v buňkách mezi sebou barevný odstín představuje hodnotu v buňce (tmavě modrá = nejniţší hodnota, tmavě červená = nejvyšší hodnota) 18

21 Více neţ polovina obydlených domů (66,4 %) je ve vlastnictví fyzických osob. Pouze 66 obydlených domů (4,5 %) je ve vlastnictví obce/státu, zbylé domy jsou ve vlastnictví bytového druţstva nebo spoluvlastnictví vlastníků bytů, viz Obrázek 4.4. Obrázek 4.4: Vlastnictví bytů ve městě Frenštát pod Radhoštěm v roce 2011 Zdroj: ČSÚ - Registr sčítacích obvodů a budov,

22 Následující Obrázek 4.5 zobrazuje obsazenost domů na území města Frenštát pod Radhoštěm. V jednom domě bydlí nejčastěji 2 4 osoby. Do oblasti bydlení se promítá i tzv. trend single, tzn., ţe v současné době ţije řada osob bez partnera. Nejčastěji se jedná o lidi ve věku let. Obrázek 4.5: Počet osob ţijících v jednom domě na území města Frenštát pod Radhoštěm Zdroj: ČSÚ - Registr sčítacích obvodů a budov, 2015 Podobně jako mezi lety 2001 a 2011 vzrostl počet obydlených domů, vzrostl i počet obydlených bytů (o 197, tj. přibliţně o 5 %). Dle údajů posledního sčítání lidu domů a bytů je ve městě obydlených bytů. Město Frenštát pod Radhoštěm je k vlastníkem 959 bytů, coţ představuje přibliţně 21,6 % z celkového bytového fondu ve městě, přičemţ optimální podíl činí 10,0 % 5. Město vlastní 273 sociálních bytů a 104 startovacích bytů. Zároveň pod město spadá Azylová ubytovny s noclehárnou (kapacita ubytovny 17 lůţek pro muţe a 8 lůţek pro ţeny kapacita noclehárny 2 lůţka pro muţe nebo ţeny). Podrobný přehled velikosti bytů ve vlastnictví města a jejich lokalizace viz Tabulka P 9. 5 Podkladová analýza ke koncepci bydlení statutárního města Ostravy,

23 K nejvýraznější změně vlastnických poměru bytů mezi lety došlo u bytů druţstevních. Počet těchto bytů klesl z 17,6 % na 11,5 %. Naopak počet bytů v osobním vlastnictví a ve vlastním domě vzrostl. Největší podíl na obydlených bytech mají byty nájemní 34,5 %, a to jak v roce 2001, tak v roce Z hlediska velikosti bytů mají ve městě Frenštát pod Radhoštěm největší zastoupení čtyř pokojové (32,7 % bytového fondu) a tří pokojové byty (28,9 % bytového fondu). Nejméně je bytů s jednou obytnou místnosti, ty netvoří v současnosti ani jednu desetinu počtu obydlených bytů, viz Tabulka 4.5. Tabulka 4.5: Změny v počtu obydlených bytů mezi lety 2001 a 2011, včetně druhu vlastnictví bytů a počtu obydlených místností Abs. Podíl (%) Abs. Podíl (%) Obydlené byty celkem , ,0 z toho právní důvod uţívání bytu z toho s počtem obytných místností ve vlastním domě , ,1 v osobním vlastnictví , ,3 nájemní , ,5 druţstevní , ,5 1 místnost , ,0 2 místnosti , ,6 3 místnosti , ,8 4 místnosti 359 8, ,4 5+ místností 258 6, ,2 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, 2011 Pozn. Barevná škála porovnává hodnoty ve sloupcích barevný odstín představuje hodnotu v buňce (tmavě modrá = nejniţší hodnota, tmavě červená = nejvyšší hodnota) 4.3 SWOT analýza Výstupy SWOT analýzy z oblasti sociodemografického vývoje ve městě Frenštát pod Radhoštěm vychází z předchozí analýzy a podnětů členů pracovních skupin podílejících se na tvorbě programu rozvoje města. Silné stránky a) Růst vzdělanostní struktury obyvatel (středoškolské vzdělání s maturitou a vysokoškolské vzdělání). Slabé stránky a) Trvalý pokles počtu obyvatel. b) Vysoký podíl bytů (21,6 %) ve vlastnictví obce. b) Demografické stárnutí obyvatelstva (vysoký index stáří), a z toho vyplývající negativní změny věkové struktury obyvatelstva (sniţování počtu obyvatel v předproduktivním a produktivním věku). c) Zajištění bydlení (startovací a sociální byty) pro sociálně slabé a mladé lidi/rodiny. Příleţitosti a) Pobídky mladým lidem a rodinám, aby zůstali nebo se přistěhovali do města (zlepšení demografické situace). c) Záporný přirozený přírůstek. d) Záporné migrační saldo. Hrozby a) Odliv kvalifikovaných pracovních sil do jiných obcí a měst atraktivnějších z hlediska moţností získání zaměstnání. b) Pokles obyvatel v důsledku sniţování přirozeného a migračního přírůstku. 21

24 5 Ekonomika a trh práce Kapitola obsahuje základní informace o ekonomickém prostředí ve městě Frenštát pod Radhoštěm. Zabývá se zaměstnaností, nezaměstnaností a analýzou podnikatelského prostředí na území města. 5.1 Vývoj pracovního trhu Zaměstnanost na území města Ekonomicky aktivní obyvatelstvo tvoří hlavní zdroj pracovní síly, která je nezbytná pro zajištění funkcí a rozvoje města. Dle posledního sčítání lidu, domů a bytů je ve městě Frenštát pod Radhoštěm ekonomicky aktivních osob, z toho zaměstnaných a 534 nezaměstnaných osob. Podíl ekonomicky aktivních a neaktivních osob ve městě odpovídá průměrným hodnotám SO ORP Frenštátu pod Radhoštěm i Moravskoslezského kraje, viz Tabulka 5.1. Tabulka 5.1: Ekonomická charakteristika obyvatel města a SO ORP Frenštát p. R. a Moravskoslezského kraje (2011) Počet obyvatel Ekonomicky aktivní Ekonomicky neaktivní Nezjištěno Abs. Podíl (%) Abs. Podíl (%) Abs. Podíl (%) Město Frenštát p. R , , ,2 SO ORP Frenštát p. R , , ,9 Moravskoslezský kraj , , ,9 Zdroj dat: ČSÚ, SDLB, 2011 Pozn.: Barevná škála porovnává hodnoty ve sloupcích (podíl %) navzájem barevný odstín představuje hodnotu v buňce (tmavě modrá = nejniţší hodnota, tmavě červená = nejvyšší hodnota) Město Frenštát pod Radhoštěm je průmyslově zaměřené město. Dle klasifikace CZ-NACE pracovala při posledním sčítání lidu domů a bytů v sektoru průmysl téměř polovina zaměstnaných obyvatel (43,5 %), stejně jako ve SO ORP Frenštát pod Radhoštěm (44,1 %). Ve srovnání s Moravskoslezským krajem (30,1 %) jsou hodnoty nadprůměrné. Dalším sektorem, v němţ město i SO ORP Frenštát pod Radhoštěm převyšuje krajský průměr, je odvětví ubytování, stravování a pohostinství. Tato skutečnost je pravděpodobně ovlivněna lokací turistických atraktivit ve městě a jeho okolí. Druhým sektorem, který zaměstnává ve městě Frenštát pod Radhoštěm nejvíce osob (8,6 %) je po průmyslu sektor velkoobchodu a maloobchodu, opravy a údrţby motorových vozidel. Detailnější údaje o podílu zaměstnanosti podle odvětví ekonomické činnosti ve městě a SO ORP Frenštát pod Radhoštěm a Moravskoslezském kraji znázorňuje Graf 5.1. Graf 5.1: Rozdělení zaměstnanosti osob podle odvětví ekonomické činnosti v Moravskoslezském kraji, ve městě a SO ORP Frenštát p. R. v roce % 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Moravskoslezský kraj SO ORP Frenštát pod Radhoštěm Město Frenštát pod Radhoštěm Nezjištěno Zdravotní a sociální péče Vzdělávání Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení Činnosti v oblasti nemovitostí, profesní, věd. a tech. činnosti a administr. a podpůrné činnosti Peněţnictví a pojišťovnictví Informační a komunikační činnosti Ubytování,stravování a pohostinství Doprava a skladování Velkoobchod a maloobchod,opravy a údrţba motorových vozidel Stavebnictví Průmysl Zemědělství,lesnictví, rybářství Zdroj: ČSÚ, SLDB

25 Z celkového počtu zaměstnaných (5 106 osob) je dle posledního sčítání lidu, domů a bytů 144 pracujících důchodců a 84 matek na mateřské dovolené. Zbylé zaměstnané osoby jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné a pomáhající osoby (4 878 osob). Podíl zaměstnaných osob dle zmíněných kategorií se pohybuje v průměrných hodnotách SO ORP Frenštát pod Radhoštěm i Moravskoslezského kraje, viz Tabulka 5.2. Tabulka 5.2: Ekonomická aktivita obyvatel města i SO ORP Frenštát p. R. a Moravskoslezského kraje v roce 2011 Území Zaměstnaní celkem Zaměstnanci, zaměstnavatelé, samostatně činní, pomáhající Pracující důchodci Ţeny na mateřské dovolené Abs. Podíl (%) Abs. Podíl (%) Abs. Podíl (%) Město Frenštát p. R , ,6 84 1,5 SO ORP Frenštát p. R , , ,4 Moravskoslezský kraj , , ,4 Zdroj dat: ČSÚ, SDLB, 2011 Pozn.: Barevná škála porovnává hodnoty ve sloupcích podíl (%) - barevný odstín představuje hodnotu v buňce (tmavě modrá = nejniţší hodnota, tmavě červená = nejvyšší hodnota) Pracovní mobilita obyvatel převaţující dojíţďkovost Pracovní mobilita charakterizuje atraktivitu města z hlediska pracovního uplatnění pro obyvatele daného území a okolních sídel. Dle posledního sčítání lidu, domů a bytů více osob za zaměstnáním do města Frenštát pod Radhoštěm dojíţdí, neţ z města vyjíţdí, tzn., saldo dojíţďky dosahuje kladných hodnot (1 374 osob). Z celkového počtu zaměstnaných (5 106 osob) vyjíţdí z města Frenštát pod Radhoštěm za prací osob. Z toho téměř polovina (44,0 %) vyjíţdí do obcí v rámci okresu Nový Jičín. Do ostatních okresů Moravskoslezského kraje vyjíţdí, stejně jako do jiných krajů, jedna čtvrtina vyjíţdějících osob, do zahraničí vyjíţdí 5,6 % osob. Srovnání s vyššími územně samosprávnými celky viz Tabulka 5.3. Tabulka 5.3: Vyjíţďka obyvatel města i SO ORP Frenštát p. R. a Moravskoslezského kraje za prací v roce 2011 Území Do jiné obce Do jiného okresu Do jiného kraje Do zahraničí Vyjíţdějící okresu kraje celkem Podíl Abs. Abs. Podíl (%) Abs. Podíl (%) Abs. Podíl (%) (%) Město Frenštát p. R , , ,9 58 5,6 SO ORP Frenštát p. R , , ,8 91 3,2 Moravskoslezský kraj , , , ,3 Zdroj dat: ČSÚ, SDLB, 2011 Pozn.: Barevná škála porovnává hodnoty ve sloupcích (podíl %) - barevný odstín představuje hodnotu v buňce (tmavě modrá = nejniţší hodnota, tmavě červená = nejvyšší hodnota) 23

26 Jako nejvýznamnější proudy vyjíţdějících z města Frenštát pod Radhoštěm, resp. nejvyhledávanější cíle dojíţďky do zaměstnání byly identifikovány města Kopřivnice (221 osob), Roţnov pod Radhoštěm (159 osob), Ostrava (101 osob), Nový Jičín (97 osob), Frýdek-Místek (47 osob) a Trojanovice (40 osob). Dalšími obcemi/městy, do nichţ obyvatelé města Frenštát pod Radhoštěm vyjíţdí (méně neţ 40 osob) jsou Čeladná, Praha, Valašské Meziříčí, Frýdlant nad Ostravicí, Šenov u Nového Jičína, Příbor, Tichá, Veřovice, Brno, Kunčice pod Ondřejníkem, Lichnov a Olomouc. Počty osob vyjíţdějících do zaměstnání mimo město do jednotlivých oblastí dojíţďky jsou popsány v příloze (Graf P 1). Mapa 5.1: Počet vyjíţdějících osob za zaměstnáním z města Frenštát pod Radhoštěm v roce

27 Nejvýznamnějšími proudy dojíţďky do města Frenštát pod Radhoštěm, resp. nejčastějšími obcemi, z nichţ lidé do Frenštátu pod Radhoštěm dojíţdějí, byly dle posledního sčítání lidu, domů a bytů obce Kopřivnice (399 osob), Trojanovice (295 osob), Tichá (196 osob), Kunčice pod Ondřejníkem (122 osob), Veřovice (120 osob), Roţnov pod Radhoštěm (118 osob), Lichnov (111 osob) a Frýdek-Místek (104 osob), viz Graf 5.2. Graf 5.2: Počet dojíţdějících osob do města Frenštát pod Radhoštěm dle místa vyjíţďky v roce 2011 Kopřivnice Trojanovice Tichá Kunčice pod Ondřejníkem Veřovice Rožnov pod Radhoštěm Lichnov Frýdek-Místek Nový Jičín Kozlovice Frýdlant nad Ostravicí Bordovice Mořkov Příbor Štramberk Ostrava Čeladná Valašské Meziříčí Zdroj: ČSÚ, SLDB Pokles nezaměstnanosti na území města Vývoj podílu nezaměstnaných osob ve městě Frenštát pod Radhoštěm je za posledních 10 let ve vztahu k Moravskoslezskému kraji podprůměrný (o 0,4 4,3 %). Naopak ve vztahu ke SO ORP Frenštát pod Radhoštěm je podíl nezaměstnanosti mírně nadprůměrný (o více neţ 0,4 %), viz Tabulka 3.1. Tabulka 5.4: Podíl nezaměstnaných osob ve městě a SO ORP Frenštát p. R., Moravskoslezském kraji a ČR v letech Území Podíl nezaměstnaných osob (v %) Město Frenštát p. R. 1 6,1 5,1 3,5 3,8 8,5 7 6, ,4 4 SO ORP Frenštát p. R. 2 5,6 4,7 3,2 3,6 8,5 6, Moravskoslezský kraj 10,2 9 6,9 6,1 8,9 9 8,3 9,2 10,5 9,8 8,2 Česká republika 6,6 5,7 4,5 4,5 7,1 7,4 6,8 7,4 8,2 7,5 5,9 Zdroj: ČSÚ, Data za léta 2012 a 2013 nejsou dostupná 2 Data za léta 2012, 2013 a 2015 nejsou dostupná Počet dojíždějících osob V prosinci 2014 dosáhla hodnota podílu nezaměstnaných osob ve městě Frenštát pod Radhoštěm 6,4 % (z toho 6,8 % u muţů a 5,9 % u ţen). Z celkového počtu 478 uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce bylo 473 z nich dosaţitelných 6. Na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm ţilo ve stejném období 780 dosaţitelných uchazečů o zaměstnání, podíl nezaměstnaných osob byl 6,0 %. (ČSÚ, 2014) Dosaţitelní uchazeči jedná se o uchazeče o zaměstnání ve věku let, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají ţádnou objektivní překáţku pro přijetí zaměstnání. Za dosaţitelné se nepovaţují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy, nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání, a dále uchazeči, kteří pobírají peněţitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu mateřské dovolené (dle MPSV). 25

28 Počet pracovních míst Podíl nezaměstnaných (%) Program rozvoje města Frenštát pod Radhoštěm pro období Vývoj nezaměstnanosti ve městě Frenštát pod Radhoštěm v letech udává Tabulka 5.5. Od roku 2013 došlo ke změně metodiky ukazatele registrované nezaměstnanosti. Nový ukazatel registrované nezaměstnanosti s názvem podíl nezaměstnaných osob 7 nahradil dříve pouţívaný ukazatel míra registrované nezaměstnanosti. V důsledku změny metodiky ukazatele registrované nezaměstnanosti jsou hodnoty od roku 2014 skokově niţší, přesto lze konstatovat, ţe dochází ve městě Frenštát pod Radhoštěm k poklesu nezaměstnanosti. Tabulka 5.5: Nezaměstnanost ve městě Frenštát p. R. v letech (data k prosinci daného roku) Rok Dosaţitelní uchazeči Ekonomicky aktivní Míra nezaměstnanosti / Podíl nezaměstnaných osob (%) Volná pracovní místa , , , , , , , , ,0 234 Zdroj: 1 Data za roky 2012 a 2013 nejsou dostupná 2 Data za rok 2015 jsou uvedena k listopadu 2015 Pozn. Barevná škála porovnává hodnoty ve sloupci - barevný odstín představuje hodnotu v buňce (tmavě modrá = nejniţší hodnota, tmavě červená = nejvyšší hodnota) Počet volných pracovních míst ve městě Frenštát pod Radhoštěm od roku 2009 roste. V březnu 2014 bylo ve městě Frenštát pod Radhoštěm 69 volných pracovních míst, v březnu 2015 to bylo 153 míst. Poslední dostupná data za listopad 2015 ukazují další navýšení počtu pracovních míst (234 míst). Více viz Graf 5.3. Graf 5.3: Počet pracovních míst a podíl nezaměstnaných v městě Frenštát p. R. (3/ /2015) ,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 Zdroj: Volná pracovní místa Podíl nezaměstnaných osob Strukturu volných pracovních míst v Moravskoslezském kraji podle vzdělání v roce 2014 udává Graf 5.4. Nejvíce volných míst je pro uchazeče s výučním listem nebo základním vzděláním, tj. méně kvalifikované pracovní pozice. 7 Podíl nezaměstnaných osob - Vyjadřuje podíl dosaţitelných uchazečů o zaměstnání ve věku let ze všech obyvatel ve stejném věku. 26

29 Graf 5.4: Struktura volných pracovních míst v Moravskoslezském kraji v roce % 1% Bez vzdělání a neúplné základní vzdělání 2% 11% 5% 25% Základní vzdělání Vyučení 5% 3% Střední bez maturity Vyučení s maturitou Úplné střední všeobecné Úplné střední odborné 47% Vyšší odborné Vysokoškoslké Zdroj: MPSV, Statistická ročenka trhu práce v České republice 2014 Ačkoli počet nezaměstnaných osob ve městě Frenštát pod Radhoštěm klesá, roste počet dlouhodobě nezaměstnaných (nezaměstnané osoby déle neţ 12 měsíců), resp. podíl počtu dlouhodobě nezaměstnaných obyvatel na celkovém počtu nezaměstnaných. V roce 2009 byl podíl dlouhodobě nezaměstnaných 19,0 %, v roce 2014 to byla téměř polovina všech nezaměstnaných osob (44,6 %). Tabulka 5.6: Počet nezaměstnaných a dlouhodobě nezaměstnaných ve městě Frenštát p. R. ( ) Rok Počet nezaměstnaných osob Počet dlouhodobě nezaměstnaných osob Podíl , , , , ,6 Zdroj: MPSV, Data za rok 2012 nejsou dostupná Pozn. Barevná škála porovnává hodnoty ve sloupci - barevný odstín představuje hodnotu v buňce (tmavě modrá = nejnižší hodnota, tmavě červená = nejvyšší hodnota) 5.2 Podnikatelské prostředí Zájmy a potřeby podnikatelů jsou ovlivněny ziskovostí a rozvojem vlastního podnikání. Pro omezení vzniku konfliktů mezi podnikateli a mezi podnikateli a samosprávou je důleţitá průběţná komunikace a zjišťování jejich potřeb. Jedním z faktorů ovlivňující trh práce a zaměstnanost v území je úroveň podnikatelského prostředí, která má vliv na rozvoj místního hospodářství, ekonomiky i zaměstnanosti. Počet ekonomických subjektů ve městě Frenštát pod Radhoštěm roste. V rámci SO ORP je ve městě Frenštát pod Radhoštěm dlouhodobě největší počet registrovaných ekonomických subjektů, viz Tabulka 5.7. V roce 2010 zde bylo registrováno ekonomických subjektů, v roce 2014 to bylo ekonomických subjektů. U dalších podniků byla zjištěna aktivita. Tabulka 5.7: Registrované ekonomické subjekty v obcích SO ORP Frenštát p. R. a Moravskoslezském kraji Území Frenštát pod Radhoštěm Tichá Bordovice Lichnov Trojanovice Veřovice SO ORP Frenštát pod Radhoštěm Moravskoslezský kraj Zdroj: ČSÚ, veřejná databáze,

30 Počet zaměstnanců Program rozvoje města Frenštát pod Radhoštěm pro období V roce 2014 neměla téměř třetina ekonomických subjektů ţádného nebo do 5 zaměstnanců. Ve městě Frenštát pod Radhoštěm jsou pouze 4 ekonomické subjekty s počtem zaměstnanců osob (jediné takto veliké subjekty ve SO ORP Frenštát pod Radhoštěm). Větší podniky se ve městě ani ve SO ORP Frenštát pod Radhoštěm nenachází. Ve městě tak převládají malé a střední podniky. Více viz následující Graf 5.5. Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele ve městě Frenštát pod Radhoštěm patří Siemens, s.r.o., odštěpný závod Elektromotory Frenštát, Continental Automotive Czech Republic s.r.o. a Pekárna Dolní Lomná s.r.o. Graf 5.5: Podíl ekonomických subjektů ve městě Frenštát p. R. dle počtu zaměstnanců ( ) Zdroj: ČSÚ, bez zaměstnanců 0,1 0,0 0,0 0,0 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,3 0,2 0,2 0,4 0,3 0,3 0,2 0,1 0,1 0,9 0,9 0,9 0,9 1,2 1,1 7,1 6,8 6,6 30,1 28,5 28, Podíl ekonomických subjektů Nejvíce ekonomických subjektů dle dat ČSÚ 2015 působí v odvětví velkoobchod a maloobchod; opravy a údrţba motorových vozidel (631 subjektů), průmyslu (349 subjektů). Dalším významným odvětvím dle počtu ekonomických subjektů jsou profesní, vědecké a technické činnosti (292 subjektů) nebo stavebnictví (286 subjektů). Počty ekonomických subjektů dle oboru jejich činnosti jsou uvedeny v příloze (Graf P 2). 28

31 5.3 SWOT analýza Výstupy SWOT analýzy z oblasti ekonomiky, trhu práce a podnikatelského prostředí ve městě Frenštát pod Radhoštěm vychází z předchozí analýzy a podnětů členů pracovních skupin podílejících se na tvorbě programu rozvoje města. Silné stránky Ekonomika a trh práce Slabé stránky a) Hospodářská (ekonomická) stabilita. a) Růst podílu dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu nezaměstnaných osob (v letech ). b) Úspěšnost získávání dotací z EU. b) Pokles počtu obyvatel s trvalým pobytem ve městě. c) Dlouhodobý pokles podílu nezaměstnanosti a počtu nezaměstnaných i osob sociálně slabých, kteří pobírají sociální dávky, a z toho vyplývající růst kupní síly obyvatelstva. d) Růst počtu volných pracovních míst (prosinec 2014 listopad 2015 nárůst o 117 míst). e) Vysoký podíl podnikajících fyzických osob na ekonomicky aktivním obyvatelstvu. f) Významní zaměstnavatelé v rámci SO ORP Frenštát pod Radhoštěm (především Continental Automotive Systems Czech Republic s.r.o., Siemens, s.r.o.). Příleţitosti Hrozby a) Vyuţití dotačních programů z EU. a) Nedostatek odborně kvalifikované pracovní síly. b) Podpora uchazečů o zaměstnání aktivní politika zaměstnanosti, rekvalifikační kurzy. c) Vyuţití nabídky prostor/nemovitostí k podnikání. Silné stránky a) Podnikatelské prostředí a přístup veřejné správy v rámci obcí III. typu na území Moravskoslezského kraje. b) Geografická poloha města, infrastruktura města a dostupný pracovní trh. Podnikatelské prostředí Slabé stránky a) Vysoké ceny stavebních pozemků v rámci obcí III. typu na území Moravskoslezského kraje. b) Nedostatek kvalitních nebytových prostor k podnikání v majetku města. c) Sezónní podnikatelská činnost. d) Vzdálenost k dálniční síti. e) Nízká prezentace města jako místa vhodného pro podnikání. Příleţitosti a) Zkvalitnění podmínek pro podnikání, nabídka vhodných prostor pro podnikání. b) Rozvoj spolupráce mezi místními podnikateli, podnikateli a veřejnou správou a jinými subjekty, např. Hospodářskou komorou (neformální setkávání, zjišťování potřeb). c) Zefektivnění procesu zadávaní veřejných zakázek. d) Vyuţití potenciálu území k rozvoji podnikání v oblasti cestovního ruchu. Hrozby a) Nepříznivé podmínky pro podnikání v případě zahájení těţby na dole Frenštát. b) Odchod podnikatelů z města v důsledku konkurenční nabídky kvalitnějších podmínek v jiných/okolních obcích. 29

32 6 Doprava a technická infrastruktura Kapitola je věnována technické infrastruktuře a dopravě na území města Frenštát pod Radhoštěm a nejbliţšího okolí. Je zde popsána i hromadná doprava osob, statická doprava a cyklodoprava. 6.1 Dopravní infrastruktura Tato podkapitola obsahuje základní charakteristiku jednotlivých druhů dopravy na území města Frenštát pod Radhoštěm. Automobilová doprava Dopravní dostupnost města Frenštát pod Radhoštěm automobilovou dopravou je dobrá. Městem prochází silniční komunikace: a) Silnice I. třídy č. 58 (Ostrava Příbor Frenštát pod Radhoštěm Roţnov p. R.) b) Silnice II. třídy č. 483 (Hodslavice Mořkov Frenštát pod Radhoštěm Čeladná Frýdlant nad Ostravicí) c) Silnice III. Třídy č (Frenštát pod Radhoštěm Trojanovice) č (Frýdek-Místek Palkovice Kozlovice Tichá Frenštát pod Radhoštěm) č (Trojanovice Kunčice pod Ondřejníkem) Necelých 20 km od Frenštátu pod Radhoštěm jsou dostupné i silnice I/48, E462 Olomouc Český Těšín Polsko, dále I/18 a E488 Valašské Meziříčí Makov Slovensko. Napojení na dálnice D1 a D2 je moţné v Olomouci. Ve výstavbě je silnice dálničního typu D47 z Olomouce do Ostravy a dále do Polska. Problémem ve městě je špatný technický stav některých silnic včetně chodníků (ÚAP pro SO ORP Frenštát pod Radhoštěm, 2014), nedostatek chodníků v okrajových částech města nebo doprava vedena středem města (chybějící obchvat, přeloţka komunikace I/58), viz Obrázek 6.1. Obrázek 6.1: Silniční síť města Frenštát pod Radhoštěm Zdroj: 30

33 Míru dopravní zatíţenosti silniční sítě v okolí města Frenštát pod Radhoštěm ukazují výsledky z Celostátního sčítání dopravy v roce Intenzitu dopravy udává ukazatel RPDI roční průměr denních intenzit, který zohledňuje variace hodnot intenzity v průběhu týdne (v pracovních dnech i o víkendech) během roku. Skutečné hodnoty však budou v pracovních dnech vyšší neţ průměrné hodnoty, intenzita provozu se rovněţ významně mění v průběhu dne. Obrázek 6.2: Intenzita dopravy v okolí města Frenštát p. R. Nejvyšší intenzita dopravy byla zaznamenána na silnici I. třídy č. 58 vedoucí z Frenštátu pod Radhoštěm směrem do Roţnova pod Radhoštěm. Denně zde projede více neţ 8,8 tisíc motorových vozidel. V ostatních úsecích této komunikace se intenzita dopravy ve sledovaném území pohybovala v rozmezí 5,5 7,5 tisíc vozidel denně. Vysoká intenzita dopravy byla zaznamenána také na silnici II. třídy č. 483 ve směru z Frenštátu pod Radhoštěm na Pustevny, kde denně projede přes 8 tisíc vozidel. Další vysoká intenzita dopravy byla u silnice III. třídy č ze směru z Kunčic pod Ondřejníkem, kde projede více neţ 7 tisíc vozidel denně. Více o intenzitě automobilové dopravy viz Obrázek 6.2 a Tabulka P 11 v příloze. Ţelezniční doprava Městem Frenštát pod Radhoštěm prochází ţelezniční trať 323, která jej spojuje s Ostravou a Valašským Meziříčím. V roce 2010 byla přidána v rámci systému příměstské a regionální dopravy Esko v Moravskoslezském kraji vlaková linka S6 z Ostravy hlavního nádraţí do Frenštátu pod Radhoštěm. Tato linka zajišťuje kaţdou hodinu pravidelné spojení s Ostravou. Ve Frenštátě se v současnosti nachází dvě vlakové stanice, a to nádraţí Frenštát pod Radhoštěm a vlaková zastávka Frenštát pod Radhoštěm město, která byla otevřena v prosinci Obrázek 6.3: Ţelezniční trať ve městě Frenštát pod Radhoštěm (ţelezniční trať 323) Zdroj: České dráhy, a.s., vlastní úprava 31

34 Hromadná doprava osob autobusová doprava Autobusová doprava ve městě Frenštát pod Radhoštěm je zajištěna linkami autobusové dopravy v rámci Moravskoslezského kraje (ODIS). Mezi dopravce působící na území města patří ARRIVA MORAVA a. s., Veolia Transport Morava a. s., ČSAD Vsetín a. s. a ČSAD Havířov a. s. Mezi nejvýznamnější přestupní body patří soubor autobusových stanovišť "U škol" nacházející se v bezprostřední blízkosti centra města a ve spojitosti s ţelezniční dopravou také stanoviště u vlakového nádraţí Frenštát pod Radhoštěm, někdy také označované jako autobusové nádraţí. Statická doprava (parkování) Statická doprava neboli doprava v klidu představuje odstavné a parkovací plochy. Počty parkovacích míst ve městě viz Tabulka 6.1. Kromě oficiálních parkovacích míst vznikají parkovací místa podélně přímo na místních komunikacích (jejich počet není evidován). Tabulka 6.1: Parkovací místa na území města Frenštát pod Radhoštěm Parkovací místa Počty (ks) Placená 275 Firemní (vybudovaná podniky pro své zaměstnance) 950 Neplacená (u supermarketů) 150 V parkovacích zónách (pro obyvatele dané lokality na základě parkovací karty vydané městem) 160 Oficiální parkovací místa neplacená na pozemcích města cca 1200 Parkovací místa na pozemcích města vybudovaná svépomocí cca 500 Samostatné garáţe (v garáţových blocích) cca 400 Garáţe u rodinných domů či v bytových domech cca 1000 Zdroj: MěÚ Frenštát pod Radhoštěm, 2015 Cyklodoprava Cyklodoprava je důleţitou součástí dopravy ve městě. Jedná se o alternativní způsob dopravy k automobilové, ale také ţelezniční dopravě, který má pozitivní vliv na ţivotní prostředí a kvalitu ţivota obyvatel. Cyklostezky a cyklotrasy lze vyuţít za účelem rekreace i dopravy do zaměstnání, školy nebo za sluţbami. Městem Frenštát pod Radhoštěm prochází několik cyklostezek a cyklotras: a) Frenštát Velký Javorník: č (směr Roţnov pod Radhoštěm Zubří Zašová Jehličná Mořkov Pod Javorníkem Frenštát pod Rahoštěm Trojanovice Pustevny) b) Frenštát Trojanovice: č (okruh Frenštát pod Radhoštěm Trojanovice Frenštát pod Radhoštěm) c) Frenštát Horečky: č (okruh Frenštát pod Radhoštěm Horečky Frenštát pod Radhoštěm) d) Radhošťská (PG01): směr Ostrava (Bělský les) Stará Bělá Krmelín Kateřinice Skotnice Příbor Větřkovice Mniší Tichá Frenštát pod Radhoštěm Kunčice pod Ondřejníkem Trojanovice Pustevny e) Beskydský trail směr Horečky Velký Javorník 32

35 Dle ÚAP z roku 2014 je na území města Frenštát pod Radhoštěm zamýšlena výstavba nové cyklistické stezky z Lomné do Lubiny (vedoucí přes město Frenštát pod Radhoštěm, Lichnov, Tichá a Trojanovice) a cyklistické stezky podél silničních průtahů v zastavěném území města. Síť stávajících cyklotras na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm znázorňuje Obrázek 6.4. Obrázek 6.4: Sítě cyklotras na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm pro rok

36 6.2 Technická infrastruktura Tato kapitola je věnována technické infrastruktuře na území města Frenštát pod Radhoštěm. (zásobování pitnou vodou, elektrickou energií, plynem a teplem, dále je popisován systém kanalizace a čištění odpadních vod a telekomunikace). Vodovodní, kanalizační a plynovodní síť a síť rozvodů elektrické energie na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm znázorňuje Obrázek 6.5. Obrázek 6.5: Vodovodní, kanalizační a plynovodní síť a síť rozvodů elektrické energie na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm Vodovodní a kanalizační síť Zásobování města Frenštát pod Radhoštěm pitnou vodou zajišťuje především systém Ostravského oblastního vodovodu (přivaděč OOV DN 600 Nová Ves Kopřivnice). Zásobování částečně zajišťují také místní zdroje vody v lokalitě Bystré. Ve městě Frenštát pod Radhoštěm je vybudován vodovod, jehoţ první část byla uvedena do provozu v roce Ve městě je vybudovaná rozsáhlá vodovodní síť přívodních, zásobovacích a rozvodných řadů. Přibliţně 85 % obyvatel města Frenštát pod Radhoštěm je napojeno na veřejnou vodovodní síť, která je provozována společností SmVaK Ostrava, a.s. a OKD, a.s. Většina vodovodní sítě je v majetku města Frenštát pod Radhoštěm, část také v majetku fyzických osob nebo právnických osob, zejména OKD, a.s. Ve městě Frenštát pod Radhoštěm je 13 zásobníků pitné vody (viz Tabulka 6.2). 34

37 Tabulka 6.2: Technologický objekt zásobování vodou a) VDJ Helštýn 2x1000 m 3 h) VDJ Janík 2x1000 m 3 b) VDJ Planiska 2x500 m 3 i) VDJ Horečky 2x140 m 3 c) VDJ OKD Marek 2x3500 m 3 j) VDJ Siemens 500 m 3 d) ATS Jiráskova k) ATS Kopaná e) ČS Janík l) ČS Planiska f) ČS Horečky m) ČS Siemens g) ÚV Siemens Zdroj: ÚAP SO ORP Frenštát pod Radhoštěm, 2014 Přibliţně 80 % obyvatel Frenštátu pod Radhoštěm je napojena na veřejnou kanalizační síť města, která je zakončena na městské ČOV s kapacitou ekvivalentních obyvatel 8. Jedná se o mechanicko biologickou ČOV pracující s aerobní stabilizací. (ÚAP pro SO ORP Frenštát pod Radhoštěm, 2014) Energetická síť (zásobování elektrickou energií, plynem a teplem) Zásobování elektrickou energií Zásobování elektrickou energií je na území města Frenštát pod Radhoštěm dostačující. Město je zásobováno elektrickou energií z rozvodné soustavy 22 kv napájené z transformační stanice TS 110/22 kv Frenštát západ. Ve městě je 66 distribučních trafostanic. Společností T-SAFE je ve městě provozována také sluneční elektrárna s výkonem 100 kwp. (ÚAP pro SO ORP Frenštát pod Radhoštěm, 2014) Zásobování plynem V současné době je město Frenštát pod Radhoštěm plošně plynofikováno trubním rozvodem plynu. Místní plynovodní síť je provozována jako kombinovaná. Původní síť byla vybudována jako nízkotlaká. S postupným rozšiřováním plynofikace do okrajových částí města byla nová plynovodní síť rozšiřována jako středotlaká. Na území města jsou tři plynové sondy, dále se zde nachází čtyři regulační stanice ve správě RWE a pět regulačních stanic ve správě samostatných odběratelů. (ÚAP pro SO ORP Frenštát pod Radhoštěm, 2014) Zásobování teplem Tepelnými zdroji na území města jsou blokové plynové teplovodní kotelny, které jsou v majetku města (pronajímatelem je firma Termo Ladislav Křístek) a domovní kotelny na sídlištích Dolní, Beskydské, Markova. Dále se ve městě nachází tři plynové kotelny firmy Siemens Automobilové systémy a jedna parní uhelná kotelna firmy L.A. Bernkop. Z těchto kotelen je teplem a teplou uţitkovou vodou zásobováno celkem bytů a několik dalších zařízení na území města. (ÚAP pro SO ORP Frenštát pod Radhoštěm, 2014) Telekomunikace Územím města Frenštát pod Radhoštěm prochází optické kabely dálkové přenosové sítě ve správě a.s. Telefónica O2 a řada tras radioreléových spojů provozovaných a.s. České radiokomunikace a Telefónica O2. Jsou vedeny z radiokomunikačního střediska na Radhošti (České radiokomunikace), resp. z Velkého Javorníku (Telefónica O2). Ve městě se nachází šest základnových stanic operátorů mobilních sítí T-mobile, O2, Vodafone a U:fon. (ÚAP pro SO ORP Frenštát pod Radhoštěm, 2014) 8 Ekvivalentní obyvatel uměle zavedená jednotka definovaná produkcí znečištění 60g BSK5 za den (dle Nařízení vlády č. 416/2010 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náleţitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních). 35

38 6.3 SWOT analýza Výstupy SWOT analýzy z oblasti dopravní a technické infrastruktury vychází z předchozí analýzy a podnětů členů pracovních skupin podílejících se na tvorbě programu rozvoje města. Silné stránky Dopravní infrastruktura Slabé stránky a) Městem prochází silnice I. třídy (silnice I/58), dobré silniční napojení na významná sídla regionu. a) Špatný technický stav komunikací, zejména silnic III. třídy, místních komunikací a chodníků. b) Městem prochází celostátní ţelezniční trať ČD č. 323,výstavba nové ţelezniční zastávky Frenštát pod Radhoštěm město. b) Řešení dopravy v klidu kolem veřejných staveb (zejména škol). c) Dostupnost města Frenštát pod Radhoštěm veřejnou c) Počet parkovacích míst ve městě. hromadnou dopravou z ostatních obcí SO ORP Frenštát pod Radhoštěm, jak z hlediska počtu spojů, tak z hlediska časové dostupnosti. d) Nezatíţení města transitní nákladní dopravou ve srovnání d) Chybějící chodníky v okrajových částech města. s jinými městy. e) Dostupnost větších měst vč. průmyslových zón. e) Problematické vlastnické a technické vztahy na vybraných plochách. f) Chybějící propojení cyklotras s širším územím. Příleţitosti a) Pravidelné investice do oprav a výstavby komunikací vč. ploch pro parkování. b) Rozvoj pěší dopravy opravy chodníků a vybudování chodníků v okrajových částech města. g) Špatná dopravní přístupnost ploch určených pro podnikání. h) Vedení dopravně zatíţené silnice I/58 zastavěným územím města Frenštát pod Radhoštěm s důsledky jako nadměrné imisní zatíţení a hluk, průjezd dopravy středem města (chybějící obchvat, přeloţky komunikace I/58). Hrozby a) Odkládání realizace záměrů rozvoje a obnovy dopravní infrastruktury z důvodu nedostatku finančních prostředků, střetů se zájmy ochrany přírody, omezení klidových a rekreačních zón ve městě. b) Zvyšování intenzity dopravy ve městě a okolí, zhoršování bezpečnosti silničního provozu z důvodu průtahu hlavní silnice centrem města. c) Rozšíření cyklotras a cyklostezek. c) Tlak na vyuţívání veřejných ploch za účelem pouţívání pro osobní potřebu obyvatel (parkování). d) Řešení nevyuţitých ploch. d) Nejasný preferovaný přístup do průmyslových zón. e) Realizace přeloţky I/58 a sníţení dopravního zatíţení města nákladní dopravou. f) Externí zdroje financování, např. dotace EU, národní aj. Silné stránky a) Veřejná vodovodní síť, plynofikace města, zdroje pitné vody, zásobování CZT (centrální zásobování teplem). b) Vybudovaná kanalizační síť pro odvedení odpadních vod. c) Kapacita ČOV na ekvivalentních obyvatel. e) Pokles podílu veřejné dopravy na úkor nárůstu individuální automobilové dopravy. Technická infrastruktura Slabé stránky a) Chybějící napojení některých oblastí v okrajových částech města na vodovodní a kanalizační síť. Příleţitosti a) Příprava pozemků k výstavbě ve vybraných lokalitách (vybudování inţenýrských sítí). b) Nové nebo předpokládané průmyslové zóny zabezpečit alespoň základním připojením na sítě technické infrastruktury, popř. dopravní infrastrukturu. Hrozby a) Nedostatek finančních prostředků a projektové připravenosti pro dobudování kanalizace napojené na ČOV. b) Nedostatek finančních prostředků a projektové připravenosti pro dobudování vodovodní sítě. 36

39 7 Občanská vybavenost Kapitola se věnuje analýze nabídky školských, sociálních, zdravotnických, sportovních, kulturních a jiných volnočasových zařízení na území města. Analyzována je také situace v oblasti bezpečnosti ve městě. 7.1 Školství Síť školských zařízení je ve městě Frenštát pod Radhoštěm zajištěna na stupni předškolního, základního a středoškolského vzdělání. Vysoké ani vyšší odborné školy se ve městě ani ve SO ORP Frenštát pod Radhoštěm nenacházejí. Na městském úřadě má oblast školství v kompetenci Odbor vnitřních věcí a školství. Uvedená data o kapacitě a počtu ţáků škol a školských zařízení vychází z dostupných dat poskytnutých Odborem vnitřních věcí a školství Městského úřadu Frenštát pod Radhoštěm, Rejstříku škol a školských zařízení MŠMT nebo školami a školskými zařízeními. Předškolní vzdělávání Na území města Frenštát pod Radhoštěm se nachází tři veřejné mateřské školy, jejichţ zřizovatelem je město: Mateřská škola Markova (součást příspěvkové organizace Základní škola a Mateřská škola Frenštát pod Radhoštěm, Tyršova 913, okres Nový Jičín), Mateřská škola Dolní a Mateřská škola Školská čtvrť (obě součástí příspěvkové organizace Základní škola a Mateřská škola Frenštát pod Radhoštěm, Záhuní 408, okres Nový Jičín). Maximální kapacita mateřských škol (celkem 348 míst) je dlouhodobě naplněna, více viz Tabulka 7.1. Tabulka 7.1: Kapacita mateřských škol ve městě Frenštát p. R ve školním roce 2009/ /2015 Mateřské školy (MŠ) Kapacita dle rejstříku škol Skutečný stav/školní rok 2009/ / / / / /2015 MŠ Markova MŠ Dolní MŠ Školská čtvrť Celkem Zdroj: MěÚ Frenštát pod Radhoštěm, 2015 V oblasti předškolní výchovy působí ve městě Frenštát pod Radhoštěm několik soukromých zařízení, a to Dětský svět BUBLINKA zajišťující hlídání dětí, cvičení kojenců a batolat, poradnu psychomotorického vývoje apod., Dětské studio Frenštát p. Radhoštěm zaměřené na předškolní výchovu a vzdělávání dětí do 7 let a HARMONIE Centrum pro psychomotorický vývoj zaměřující se na aktivity podporující psychomotorický vývoj dětí. Ve městě působí také příspěvková organizace Dětský lesní klub Na trojanovské pasece věnující se environmentální výchově dětí a zajišťující půldenní nebo celodenní docházku pro děti předškolního věku. Základní vzdělávání Ve městě Frenštát pod Radhoštěm fungují tři základní školy, a to Základní škola, Tyršova 913 (součást příspěvkové organizace Základní škola a Mateřská škola Frenštát pod Radhoštěm, Tyršova 913, okres Nový Jičín), Základní škola, Záhuní 408 (součást příspěvkové organizace Základní škola a Mateřská škola Frenštát pod Radhoštěm, Záhuní 408, okres Nový Jičín) a Základní škola, Tyršova Dvě školy jsou příspěvkovými organizacemi města Frenštát pod Radhoštěm a jedna příspěvkovou organizací Moravskoslezského kraje. Školní druţinu mají všechny tři základní školy, školní jídelnu pouze Základní škola Záhuní 408 a Základní škola Tyršova 913. Základní škola Tyršova 1053 poskytuje vzdělávání praktické a speciální základní školy. Celková maximální kapacita základních škol je ţáků. Tato kapacita je dlouhodobě dostačující. Obsazenost základních škol byla ve školním roce 2014/2015 naplněna přibliţně z 60,0 %. Kapacita Základní školy, Tyršova 1053 (maximální kapacita 90 ţáků) je dlouhodobě naplněna přibliţně z jedné třetiny. Nízká naplněnost maximální kapacity (810 ţáků) je také u Základní školy Záhuní 408, kde je kapacita naplněna maximálně z jedné poloviny. Více viz Tabulka

40 Tabulka 7.2: Kapacita základních škol ve městě Frenštát pod Radhoštěm ve školním roce 2014/2015 Základní škola Zřizovatel Kapacita zapsána Skutečný stav/školní rok v rejstříku škol 2014/2015 Základní škola, Tyršova 913 Město Frenštát pod Radhoštěm Základní škola, Záhuní 408 Město Frenštát pod Radhoštěm Základní škola, Tyršova 1053 Moravskoslezský kraj Celkem Zdroj: MěÚ Frenštát pod Radhoštěm, Stav na začátku školního roku 2014/2015 Střední vzdělávání Na území města Frenštát pod Radhoštěm se jako v jediném městě SO ORP Frenštát pod Radhoštěm nachází středoškolská zařízení, celkem zde fungují tři (z nichţ dvě spadají pod jeden subjekt). Jedná se o jednu školu se zaměřením na hotelnictví a gastronomii, střední průmyslovou školu a gymnázium s všeobecným zaměřením, které je od roku 2012 sloučeno se střední průmyslovou školou. Zřizovatelem všech zmíněných škol je Moravskoslezský kraj. Všechna středoškolská zařízení mají školní jídelnu. Kapacity v jednotlivých povolených oborech vzdělání a formách vzdělávání škol nebyly překročeny. Kapacita středních škol, viz Tabulka 7.2. Tabulka 7.3: Kapacita základních škol ve městě Frenštát pod Radhoštěm ve školním Střední škola Zřizovatel Kapacita zapsána v rejstříku škol Skutečný stav/školní rok 2014/2015 Gymnázium a Střední průmyslová škola elektrotechniky a informatiky Moravskoslezský kraj Střední škola hotelnictví a gastronomie Moravskoslezský kraj Celkem Zdroj: MŠMT, Rejstřík škol a školských zařízení, výroční zprávy, GSPŠEI, 2015 Zájmové a základní umělecké vzdělávání Školskou organizací v oblasti zájmového vzdělávání je Centrum volného času Astra, příspěvková organizace města Frenštát pod Radhoštěm zajišťující výchovnou, vzdělávací, zájmovou, osvětovou, táborovou a tematickou rekreační činnost pro děti, ţáky, studenty, pedagogické pracovníky, popř. další osoby. Centrum volného času pořádá pravidelné i příleţitostné a spontánní aktivity. Mezi příleţitostné a spontánní aktivity patří např. sportovní soutěţe, výlety, karnevaly, výtvarné dílny, výstavy, besedy, přehlídky, vystoupení, potáborové srazy, bazárky dětských věcí, mikulášské a vánoční besídky apod. Ročně je realizováno přibliţně 150 akcí s počtem okolo účastníků. Počet účastníků (děti/dospělí a pedagogičtí pracovníci) pravidelných, táborových a jiných pobytových aktivit uvádí Tabulka 7.4. Tabulka 7.4: Počet pravidelných, táborových a jiných činností spojených s pobytem Centra volného času Astra a počet účastníků a pedagogických pracovníků v letech Pravidelná činnost Počet přijatých účastníků Počet zájmových útvarů (krouţků) Počet pedagogických pracovníků interních/externích 5/36 5/37 5/42 5/40 5/39 5/33 Táborová a další činnost spojená s pobytem Počet táborů Počet účastníků táborů - děti/dospělí 199/70 190/62 193/68 167/57 255/ /79 Počet příměstských táborů Počet účastníků příměstských táborů děti/dospělí 62/13 75/20 149/33 220/44 331/52 167/31 Pobytové akce Počet účastníků pobytových akcí děti/dospělí 201/43 694/ /50 203/49 501/ /69 Zdroj: Centrum volného času Astra, V roce 2015 (květen září) proběhla rekonstrukce budovy Centra volného času Astra, která ovlivnila letní činnost = příměstské tábory se konaly v provizorních podmínkách. 38

41 V oblasti uměleckého vzdělávání funguje ve městě Frenštát pod Radhoštěm Základní umělecká škola, příspěvková organizace Moravskoslezského kraje. Kapacitně je škola plně obsazena (380 ţáků). Počet uchazečů/ţadatelů dlouhodobě převyšuje kapacitní moţnosti školy. Mezi ostatní školské instituce na území města patří také dvě jazykové školy Lioncentrum a BUBO - jazykový klub. 7.2 Kultura, sport a volnočasové aktivity Město Frenštát pod Radhoštěm je oblíbeným kulturním i sportovním centrem. Oblast kultury, sportu a volnočasových aktivit má v kompetenci Městské kulturní středisko a Správa městský sportovních zařízení, které jsou organizačními sloţkami města. Ve městě funguje také Centrum volného času Astra, která je příspěvkovou organizací města, a další zájmové organizace, které participují na společensko-kulturním a sportovním ţivotě ve městě. Příspěvková organizace Centrum volného času ASTRA poskytuje ubytování pro mládeţnické a dětské kolektivy s moţností vyuţívání kluboven. Zároveň realizuje volnočasové aktivity pro děti a mládeţ. Hlavní organizací realizující společensko-kulturní aktivity ve městě Frenštát pod Radhoštěm je Městské kulturní středisko, jehoţ součástí je Dům kultury, Městská knihovna a Kino. Cílovou skupinou realizovaných aktivit jsou obyvatelé všech věkových kategorií. Působištěm aktivit (akcí) realizovaných Městským kulturním střediskem je Dům kultury, knihovna, Amfiteátr na Horečkách, kino, Autokemp Frenštát pod Radhoštěm a náměstí Míru. Schéma 7.1: Schéma organizační sloţky Městské kulturní středisko Frenštát p. R. Dům kultury pořádá koncerty různých ţánrů, divadla a festivaly, a zároveň je provozovatelem Výstavní síně Albína Poláška. V roce 2015 probíhala rekonstrukce Domu kultury, který byl znovu otevřen v lednu Knihovna plní nejen funkci půjčovny knih, ale také funguje jako studovna s internetovým připojením (zdarma). Zároveň jsou od roku 2014 v knihovně pořádány besedy a výstavy na různá témata. V kině bylo v roce 2014 odehráno 403 (filmových) představení, tj. průměrně 33,6 představení měsíčně. 9 Zdroj: Městské kulturní středisko, Výroční zpráva, 2014 Počet návštěvníků aktivit Městského kulturního střediska v letech vzrostl o osob (ze osob na osob). Největší návštěvnost akcí Městského kulturního střediska (přibliţně 50 % všech návštěvníků) je dlouhodobě na akcích Kulturního domu, které jsou evidovány vstupenkami. 9 Městské kulturní středisko, Výroční zpráva,

42 Počet akcí Program rozvoje města Frenštát pod Radhoštěm pro období Graf 7.1: Návštěvnost pořádaných akcí Městského kulturního střediska v letech Zdroj: Městské kulturní středisko, Výroční zpráva 2014 V roce 2014 bylo v rámci Městského kulturního střediska realizováno celkem 538 akcí, tj. o 159 akcí více neţ v roce Největší podíl na realizovaných akcí (více neţ dvě třetiny) mělo ve sledovaném období kino. Počet akcí jednotlivých zařízení Městského kulturního střediska v letech znázorňuje Graf 7.2. Graf 7.2: Počet pořádaných akcí Městským kulturním střediskem v letech Zdroj: Městské kulturní středisko, Výroční zpráva Rok Kino Městská knihovna Dům kultury V listopadu 2015 byla otevřena naučná stezka Beskydské nebe Ţivot v korunách stromů, která je ve správě Městského kulturního střediska. Ve městě Frenštát pod Radhoštěm se nachází také Muzeum Novojičínska muzeum ve Frenštátě pod Radhoštěm. Stálá expozice je věnována minulosti, tradici, kultuře i přírodě Frenštátska. Ve třech výstavních síních jsou pořádány také krátkodobé výstavy. V oblasti sportu na úrovni městského úřadu funguje organizační jednotka městského úřadu Správa městských sportovních zařízení, která spravuje krytý bazén, městskou sportovní halu a víceúčelové sportovní hřiště, aquapark a saunu. Na přelomu let 2012/2013 město převzalo zimní stadión od TJ Frenštát pod Radhoštěm pod Správu městských sportovních zařízení. Zimní stadion je od roku 2012 uzavřen a prochází pouze pravidelnou kontrolou z důvodu bezpečnosti a ochrany městského majetku Výroční zpráva města Frenštát Pod Radhoštěm za rok 2014, dostupné z: 40

43 Návštěvnost krytého bazénu, aquaparku a sauny v letech dle evidence Správy městských sportovních zařízení uvádí Graf 7.3. Návštěvnost aquaparku je ovlivněna počasím i odlivem návštěvníků do okolních aquaparků např. Aaquapark Olešná nebo Aquacentrum Valašské Meziříčí. Rok 2014 byl z hlediska návštěvnosti od otevření aquaparku v srpnu 2001 nejhorší. Došlo k poklesu téměř o polovinu návštěvníku (tj. o osob) oproti předchozímu roku. Krytý bazén je vyuţíván veřejností, plaveckým oddílem i ţáky plavecké školy. Jeho návštěvnost byla v roce 2014 vyšší o osob neţ v roce 2013 (počet veřejnosti se zvýšil o osob a ţáků plavecké školy o 935 osob, počet plavců plaveckého oddílu bylo méně o 73 osob). Důvodem navýšení celkového počtu návštěvníků krytého bazénu bylo mj. zhoršené počasí v letním období. 11 U městské sportovní haly není počet návštěvníků relevantním ukazatelem. Ceník/vstupné není přepočítáváno dle počtu osob, ale za pronájem prostor. Důleţitá je tak časová výtěţnost prostor městské sportovní haly. K největšímu časovému vytíţení dochází zejména mimo letní sezónu, tj. v období od října do dubna/května. Z hlediska denní časové výtěţnosti je to zejména v odpoledních hodinách mezi 14 a 19 hodinou. V tomto čase bývají prostory plně obsazeny, naopak v letních měsících a v dopoledních hodinách bývají prostory sportovní haly nenaplněny. Graf 7.3: Návštěvnost sportovních zařízení v letech Zdroj: Správa městských sportovních zařízení, 2015 Hala a víceúčelové sportovní hřiště jsou přizpůsobeny sportovním aktivitám, jako jsou volejbal, basketbal, florbal, tenis nebo badminton. Hala má velkou tělocvičnu i gymnastický sál. Prostory haly i hřiště jsou vyuţívány veřejností, školami i sportovními organizacemi. Dalšími sportovišti na území města jsou sportovní zařízení a hřiště v rámci areálů škol, která jsou přístupná i veřejnosti, především zájmovým organizacím, např. Areál ZŠ Záhunní (košíková, odbíjená, házená, nolejbal, nohejbal, kopaná), Replay sportovní centrum (badminton, tenis, ping-pong, boulder-lezecká), fotbalový stadion, Skokový areál Jiřího Rašky, tenisové kurty, jízdárna JK Trojanovice, areál s půjčovnou čtyřkolek, areál s půjčovnou motokár aj. Dále wellness centra, kynologické kluby, taneční studia, bowling, lezecké stěny atd. Sportovní a volnočasové aktivity jsou cíleny na všechny věkové kategorie. 12 Ve městě Frenštát pod Radhoštěm funguje několik sportovních organizací, které se spolu se podílí na realizaci sportovního a volnočasového vyţití ve městě. Realizují aktivity nejen pro své členy, ale také pro širokou veřejnost. Ve městě funguje patnáct sportovních organizací. Tabulka 7.5: Sportovní organizace působící na území města Frenštát pod Radhoštěm Sportovní organizace na území města Frenštát pod Radhoštěm a) Cyklistický klub Frenštát pod Radhoštěm i) TJ Frenštát pod Radhoštěm b) Českomoravská myslivecká jednota j) TJ Frenštát pod Radhoštěm volejbal c) Český kynologický svaz k) TJ Frenštát pod Radhoštěm, běţecké lyţování d) Český rybářský svaz l) TJ Orel Frenštát pod Radhoštěm e) Klub českých turistů Frenštát pod Radhoštěm m) TJ Slovan Frenštát pod Radhoštěm f) Pohorská jednota Radhošť n) TJ Sokol Frenštát pod Radhoštěm g) Sportovní klub Valašského království o) Trojanovice team h) TJ EPO Frenštát pod Radhoštěm Zdroj: Turistické informační centrum Frenštát pod Radhoštěm, Krytý bazén Aquapark Sauna 11 Výroční zpráva města Frenštát Pod Radhoštěm za rok 2014, dostupné z: 12 Turistické informační centrum, sportoviště, dostupné z: 41

44 Platným územním plánem města Frenštát pod Radhoštěm jsou vymezeny plochy k rozšíření ploch pro sportovně rekreační vyuţívání území. Nové plochy sportovních zařízení jsou navrţeny v západní a jedna ve východní části města. Obrázek 7.1: Zastavitelné plochy sportovní zařízení ve městě Frenštát p. R. (1-5) Zdroj: Územní plán Frenštát pod Radhoštěm, dostupné z: 42

45 7.3 Sociální a zdravotní péče Na Městském úřadě Frenštát pod Radhoštěm se oblasti sociální péče věnuje Odbor sociálních věcí. V přenesené působnosti zabezpečuje výkon státní správy na úseku pomoci v hmotné nouzi, na úseku sociálně-právní ochrany dětí a na úseku sociálních sluţeb. V samostatné působnosti města zajišťuje odbor činnosti v oblasti veřejného opatrovnictví, sociálního bydlení, komunitního plánování a sociálně právní ochrany dětí. Dále odbor sociálních věcí zajišťuje činnosti preventivního charakteru vedoucí ke sníţení rizik, které mohou způsobit zhoršení ţivotních podmínek, coţ by mohlo vést k sociálnímu vyloučení. 13 V oblasti zdravotní péče má Odbor sociálních věcí ve své kompetenci pouze vydávání receptů na přípravky obsahující omamné a psychotropní látky (recept opiátový s pruhem), a to osobám oprávněným předepisovat léčivé přípravky. Odbor spolupracuje s lékaři také při výkonu sociálně právní ochrany dětí nebo při výkonu depistáţe, zejména u seniorů. Další činnosti v oblasti zdravotní péče jsou v kompetenci Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Sociální péče Financování sociálních sluţeb je zaloţeno na systému vícezdrojového financování, které je upraveno zákonem o sociálních sluţbách a vyhláškou MPSV č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů. ( ) Nejčastějšími zdroji financování sociálních sluţeb jsou dotace MPSV a územních rozpočtů, příspěvky od uţivatelů a zřizovatelů, dotace a granty strukturálních fondů, úhrady ze zdravotních pojišťoven (u sluţeb se zdravotní péčí), dary, příjmy z vlastní činnosti. 14 V roce 2014 byl pro celý SO ORP Frenštát pod Radhoštěm vytvořen v pořadí druhý koncepční dokument Střednědobý plán rozvoje sociálních sluţeb a souvisejících aktivit na období let na území správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm (dále SPRSS). Tento dokument obecně popisuje fáze a proces komunitního plánování, komunitní plánování sociálních sluţeb ve Frenštátě pod Radhoštěm a potřebnost sociálních sluţeb. Dokument obsahuje také čtyři cíle a patnáct opatření vedoucí k naplnění stanovených cílů, které budou realizovány v tříletém období platnosti tohoto dokumentu. V současné době na území města působí poskytovatelé sociálních sluţeb, kteří se zabývají různými cílovými skupinami. Jejich zřizovatelem jsou jak veřejné, tak soukromé subjekty. V rámci SPRSS byly definovány čtyři cílové skupiny: CS1 Senioři CS2 Děti, mládeţ a rodina CS3 Osoby se zdravotním postiţením CS4 Osoby v krizi a sociálně vyloučeni Město Frenštát pod Radhoštěm je zřizovatelem Střediska sociálních sluţeb, které poskytuje sociální sluţby (pečovatelská sluţba, terénní sociální práce, nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ), ubytovací sluţby (azylová ubytovna s noclehárnou) a sluţby volnočasového charakteru (klub důchodců). Na území města působí také Charita Frenštát pod Radhoštěm poskytující sluţby osobní asistence, pečovatelskou, pobytovou a ošetřovatelskou sluţbu, dále sociálně aktivizační sluţby pro rodiny s dětmi. Dalším poskytovatelem sociálních sluţeb na území města je Domov Hortenzie, příspěvková organizace nabízející pobytovou sociální sluţbu. Stejně jako v ČR i ve městě Frenštát pod Radhoštěm probíhá proces stárnutí obyvatel. Proto lze do budoucna předpokládat trend zvyšující se poptávky po sociálních sluţbách pro seniory. Dle závěrů SPRSS je kapacita 87 lůţek jediného domova pro seniory ve městě (Domov Hortenzie, příspěvková organizace Moravskoslezského kraje) jiţ v současné době nedostatečná. Ve městě fungují také tři domy zvláštního určení (tj. domy s pečovatelskou sluţbou, kde je poskytováno zvýhodněné nájemní bydlení pro seniory a osoby se zdravotním postiţením. Domy mají celkovou kapacitu 152 malometráţních bytů. Další pobytové sluţby jsou poskytovány Charitou Frenštát pod Radhoštěm v Penzionu pro seniory, který nabízí kapacitu 8 bytových jednotek. 13 Odbor sociálních věcí, MěÚ Frenštát pod Radhoštěm, dostupné z: 14 Střednědobý plán rozvoje sociálních sluţeb a souvisejících aktivit na období let na území správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm, str

46 Nedostatek ubytovacích kapacit je nejen u cílové skupiny seniorů, ale také pro rodiny s dětmi. Ve městě chybí např. ubytovny s vhodnými podmínkami pro tuto skupinu obyvatel. Středisko sociálních sluţeb provozuje Azylovou ubytovnu s noclehárnou, která nabízí pouze 17 lůţek pro muţe a 8 lůţek pro ţeny. Ve městě chybí dle SPRSS také terénní a pobytové odlehčovací sluţby, denní stacionář nebo sociální sluţby pro specifické cílové skupiny (např. s psychickým onemocněním nebo duální diagnózou). Tabulka 7.6: Seznam sociálních sluţeb na území města Frenštát pod Radhoštěm Zřizovatel/zakladatel Poskytovatel Název sluţby Kapacita Město Frenštát pod Středisko sociálních sluţeb Azylová ubytovna s noclehárnou 25 lůţek Radhoštěm Frenštát pod Radhoštěm Pečovatelská sluţba Ambulantní a terénní forma Domy zvláštního určení 152 malometráţních bytů Klub důchodců Ambulantní forma NZDM - Klub Kryt Ambulantní forma Terénní sociální práce Terénní forma Moravskoslezský kraj Domov Hortenzie, Domov Hortenzie, příspěvková příspěvková organizace organizace 87 lůţek Charita Česká republika Charita Frenštát pod Půjčovna zdravotních a kompenzačních Terénní forma Radhoštěm pomůcek Místní klub náhradních rodin Ambulantní forma Charitní pečovatelská sluţba Terénní forma Penzion pro seniory 8 bytových jednotek Charitní asistenční sluţba Terénní forma Charitní sociálně aktivizační sluţby pro rodiny s dětmi Ambulantní a terénní forma Klub anonymních alkoholiků Ambulantní forma Magistrát města Ostravy Renarkon, o.p.s Terénní program na Novojičínsku Terénní forma Zdroj: MěÚ Frenštát pod Radhoštěm, MPSV Registr poskytovatelů sociálních sluţeb, 2015 Zdravotní péče Na území města Frenštát pod Radhoštěm se nenachází ţádné nemocniční zařízení. Nejbliţší nemocnice je v Novém Jičíně (Nemocnice Nový Jičín, a.s.), ve Frýdku-Místku (Nemocnice ve Frýdku Místku) nebo Ostravě (Fakultní nemocnice Ostrava a Městská nemocnice Ostrava). Ve městě Frenštát pod Radhoštěm se nachází poliklinika (Poliklinika a podnikatelské centrum), kde je soustředěna přibliţně polovina zdravotnických zařízení a lékařů. Seznam všech lékařů a zdravotnických zařízení na území města uvádí Tabulka 7.7. Tabulka 7.7: Počet lékařů a zdravotnických zařízení ve městě Frenštát pod Radhoštěm v roce 2015 Lékaři a zdravotnická zařízení Počet Ambulance klinické psychologie 1 Alergologie 1 Centrum Harmonie (Centrum pro psychomotorický vývoj dítěte) 1 Gastroenterologie, endoskopie 2 Gynekologie 3 Chirurgie 1 Interní diabetologie 1 Klinická logopedie 1 Koţní 1 Kurzy pro těhotné 1 Laboratoř 1 Lékárna 4 Medicinální pedikúra 2 Neurologie 1 Oční 1 ORL ambulance 1 Ortopedie 1 Plicní 1 Pojišťovna (RBP, VZP, ČPZP) 3 Poradna pro zdraví 1 Praktický lékař pro děti a dorost 3 Praktický lékař pro dospělé (vč. sportovního a homeopatie) 8 44

47 Lékaři a zdravotnická zařízení Počet Prodejna zdravotnických potřeb 1 Psychiatrická ambulance 1 Rehabilitace (vč. masáţí) 4 Rentgen, ultrazvuk (SONO) 1 Revmatologie 1 Soukromá sanitní doprava 1 Záchranná sluţba 1 Zubní (vč. zubní laboratoře) 9 Zdroj: Frenštátský zpravodaj, listopad 2015 Charita Frenštát pod Radhoštěm poskytuje domácí zdravotní péči, v rámci níţ poskytuje ošetřovatelskou rehabilitaci, aplikaci ordinované terapie (inzulín, intramuskulární injekce), ošetření stomií (vývod), lokální ošetření, aplikaci klyzmatu, cévkování, výplachu, ošetření permanentního katetru a také péči o umírající a jejich rodiny v přirozeném prostředí klienta Bezpečnost Orgánem zajišťující bezpečnost a pořádek na území města Frenštát pod Radhoštěm je Policie ČR, která má ve městě vlastní obvodní oddělení. Policisté z obvodního oddělení v rámci své územní působnosti zajišťují ochranu osob a majetku a dodrţování veřejného pořádku na území celého SO ORP Frenštát pod Radhoštěm. Veřejný pořádek ve městě zajišťuje také Městská policie Frenštát pod Radhoštěm, která je zřízena obecně závaznou vyhláškou č. 1/2008, o zřízení městské policie usnesením č. 161/11 Zastupitelstva města Frenštát pod Radhoštěm. V současné době (prosinec 2015) na pořádek ve městě dohlíţí 10 stráţníků městské policie. 16 Město Frenštát pod Radhoštěm má zpracovanou Koncepci prevence kriminality města Frenštát pod Radhoštěm na léta , která vznikla za účelem poskytování ochrany a pocitu bezpečí obyvatel. Strategie spočívají ve sniţování majetkové a násilné kriminality, v eliminaci kriminálně rizikových sociálně patologických jevů, v omezování příleţitosti k páchání trestné činnosti, ve zvyšování rizika pro pachatele, ţe bude dopaden a v informování občanů o legálních moţnostech ochrany před trestnou činností. Cílovými skupinami, kterým je při implementaci strategie věnována zvýšená pozornost, je mládeţ ohroţená sociálně patologickými jevy nebo s jiţ kriminální zkušeností, prvopachatelé trestných činů, recidivisté a sociálně vyloučené komunity. 17 Dále se zástupci samosprávy řídí Koncepcí protidrogové prevence na území města Frenštát pod Radhoštěm na léta , která navazuje na protidrogovou politiku České republiky a Moravskoslezského kraje. Strategie a programy sniţování poptávky po drogách usilují především o sníţení zájmu o uţívání drog. O bezpečnost obyvatel města se stará také Hasičský záchranný sbor. Na základě usnesení Zastupitelstva města Frenštát pod Radhoštěm je od roku 2008 ve městě zřízena Jednotka sboru dobrovolných hasičů, organizační sloţka města. 15 Charita Frenštát pod Radhoštěm, dostupné z: 16 Městská policie, dostupné z: 17 Koncepce prevence kriminality města Frenštát pod Radhoštěm na léta , str. 5 45

48 Počet trestných činů Index kriminality (%) Trestný čin Program rozvoje města Frenštát pod Radhoštěm pro období Index kriminality pro období 1/2014 9/2015 v rámci území obvodního oddělení Policie ČR Frenštát pod Radhoštěm je 324,3. Ve srovnání s územím Krajského ředitelství policie ČR Moravskoslezského kraje (494,1) je hodnota indexu kriminality ve městě podprůměrná. Na území obvodního oddělení Policie ČR Frenštát pod Radhoštěm bylo ve sledovaném období spácháno 619 trestných činů, tj. 1,0 % trestných činů spáchaných v Moravskoslezském kraji (v kraji bylo spácháno trestných činů). Z trestných činů spáchaných na území obvodního oddělení Frenštát pod Radhoštěm bylo 339 případů objasněno (tj. 55 % všech případů). Podíl jednotlivých trestných činů viz Graf 7.4 (absolutní počty trestných činů viz Tabulka P 13). Graf 7.4: Trestné činy spáchané na území obvodního oddělení Policie ČR Frenštát pod Radhoštěm Všechny zbývající činy Krádeže věcí z automobilů Řízení pod vlivem Fyzické útoky Krádeže jízdních kol Vloupání do chat a chalup Vloupání do obydlí Výroba, držení a distribuce drog Krádeže automobilů Loupeže Znásilnění Vraždy Zdroj: mapakriminality.cz 8,9 6,0 5,8 5,3 4,0 2,7 2,1 1,0 0,5 0,2 0,2 Vývoj kriminality, tj. počet zjištěných a objasněných trestných činů a indexu kriminality na území obvodního oddělení Policie ČR Frenštát pod Radhoštěm v období leden 2014 září 2015, viz Graf 7.5. Graf 7.5: Vývoj kriminality na území obvodního oddělení Policie ČR Frenštát p. R. (1/2014 9/2015) ,3 0,0 10,0 20,0 30,0 40,0 50,0 60,0 70,0 Podíl na celkovém počtu trestných činů (%) 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 Zdroj: mapakriminality.cz Zjištěno trestných činů Objasněno trestných činů Index kriminality 46

49 7.5 SWOT analýza Výstupy SWOT analýzy z oblasti občanské vybavenosti (vč. prvků bezpečnosti) vychází z předchozí analýzy a podnětů členů pracovních skupin podílejících se na tvorbě programu rozvoje města. Silné stránky Školství, kultura, sport a volnočasové aktivity Slabé stránky a) Struktura vzdělávacích institucí a dostatečná kapacita mateřských, základních a středních škol ve městě. a) Technické zázemí a stav vybraných budov škol a školských zařízení. b) Nabídka volnočasových aktivit v rámci školských zařízení (základní školy, Základní umělecká škola a Centrum volného b) Technická úroveň většiny sportovních zařízení a sportovišť (neodpovídající současným poţadavkům). času ASTRA). c) Modernizovaná infrastruktura pro rozvoj kultury a volnočasových aktivit (Dům kultury, knihovna, kino, amfiteátr, areál Horečky, Centrum volného času ASTRA, c) Nezabezpečení vnitřního denního provozu škol, školských a sportovních zařízení z hlediska bezpečnosti ţáků, zaměstnanců i majetku škol. Základní umělecká škola, aquapark, autokemp aj.). d) Infrastruktura sportovních zařízení a sportovních organizací. d) Nekoncepční způsob financování podpory inkluze v předškolním a základním vzdělávání (zejm. financování asistentů). e) Dopravní dostupnost spádové oblasti. f) Koncepční přístup a úzká spolupráce. g) Potenciál sportovních a kulturních tradic. h) Přítomnost speciální školy ve městě (Základní škola, Frenštát pod Radhoštěm, Tyršova 1053, příspěvková organizace). Příleţitosti a) Vybudování sportovně-relaxační plochy s co nejširším vyuţitím pro veřejnost, školy a sportovní organizace se zaměřením na rodiny s dětmi. b) Rozšíření poskytovaných sluţeb předškolního vzdělávání a podpora školských metodických pracovišť vč. logopedické péče. c) Vyuţití potenciálu přeshraniční spolupráce v oblasti kultury, sportu i dalších aktivit s vyuţitím financování z grantů apod. d) Trvalé zajištění speciálních pedagogických pracovníků a obecně péče o další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti školství a volného času. e) Rozšíření spolupráce v oblasti příklady dobré praxe sdílení potenciálu škol z okolních obcí (malé školy s rodinným zázemím, specifickými aktivitami aj.). f) Modernizace infrastruktury a zázemí dětských hřišť. g) Vícezdrojové financování kulturně sportovních aktivit. h) Vyuţití potenciálu rozvoje nabídky sportovního vyţití financovaného ze soukromých prostředků. i) Vyuţití potenciálu sportovní a kulturní tradice ve spojitosti se známými osobnostmi města (např. Jiří Raška) při rozvoji sportovních a kulturních aktivit. j) Rozvoj vzdělávacích, kulturních, sportovních i volnočasových aktivit pro vybrané skupiny obyvatel (např. senioři nebo rodiny s dětmi). k) Rozšíření spolupráce a vyuţívání všech moţností mezi dotčenými subjekty v rámci prevence sociálně patologických jevů (školy, Odbor sociálních věcí Městského úřadu, Městská Policie). l) Rozvoj a podpora vědeckého bádání a výzkumu ve spojení s velkými podniky. Hrozby a) Rušení základních a mateřských škol v důsledku klesající dětské populace. b) Nedostatek/úbytek a nízká motivace kvalifikovaných pracovníků v oblasti školství. c) Nepřipravenost škol na inkluzivní vzdělávání. d) Prohlubování sociálně patologických jevů ve školství. e) Preference zimních sportů vzhledem ke klimatickým podmínkám/změnám. 47

50 Silné stránky a) Vybavenost a dostupnost sociálních a zdravotnických zařízení a sluţeb. b) Existence střednědobého komunitního plánu sociálních sluţeb SO ORP Frenštát pod Radhoštěm. c) Existující spolupráce neziskových organizací, příspěvkových organizací a lékařů v sociální a zdravotní oblasti. Příleţitosti a) Rozvoj sociálních sluţeb pro práci s rodinami (poradny, aktivizační sluţby aj.). b) Vyuţití strukturálních fondů EU na zřízení a rozvoj chybějících sociálních sluţeb, sociálního bydlení a rozšiřování kapacity sociálních sluţeb. Sociální a zdravotní sluţby Slabé stránky a) Sloţitost financování sociálních sluţeb. b) Chybějící druhy sociálních sluţeb (např. denní stacionář pro osoby se zdravotním postiţením, odlehčovací sluţba pro seniory, domov se zvláštním reţimem, občanská poradna), malý rozsah dobrovolnictví, nedostatek volnočasových bezplatných aktivit pro děti ze sociálně slabých rodin. c) Růst tlaku na sociální a zdravotní péči v důsledku stárnutí populace. Hrozby a) Nedostatečné finanční a personální zajištění sociálních a zdravotních sluţeb a z toho plynoucí nedostačující kapacita sociálních sluţeb - odmítání klientů, nárůst počtu osob bez přístřeší a vznik dalších sociálně nepříznivých situací. b) Nedostatek sociálních sluţeb a zdravotní péče v důsledku negativního demografického vývoje. c) Podpora dostupnosti zdravotnických sluţeb. c) Nefunkční rodina jako celospolečenský jev. d) Rozšíření spolupráce neziskového sektoru s místními školami (např. osvěta, dobrovolnictví). e) Koordinace postupů v oblasti sociální práce Odboru sociálních věcí MěÚ na úseku zdravotnictví. Silné stránky a) Existence městské policie a její technická úroveň preventivní účinek. b) Existence právních norem podporujících veřejný pořádek (zrušení nonstopů, odstranění výherních hracích automatů). c) Spolupráce městské policie, vedení města a Policie ČR, bezpečnostní rady města a obcí, hasičského záchranného sboru Ostrava (koordinace, smlouvy o pomoci, povodňový plán) a působení dalších institucí v oblasti prevence kriminality, např. nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ, terénní sluţba střediska sociálních sluţeb, azylová ubytovna, Terénní program Novojičínsko (Renarkon), atd. d) Existence komise prevence kriminality vč. koncepčních dokumentů prevence kriminality. e) Poskytování informací veřejnosti o bezpečnosti a kriminalitě (např. prostřednictvím webu městské policie a Frenštátského zpravodaje). f) Pokles a stabilizace kriminality od r Prevence a bezpečnost Slabé stránky a) Bezpečnostní prvky na komunikacích (např. na přechodech pro chodce, nedostatečné osvětlení ulic, nedostatečné dopravní značení). b) Udrţování veřejného pořádku v oblasti ukládání odpadu. c) Finanční podpora protidrogové prevence, např. Terénního programu Novojičínsko (Renarkon). Příleţitosti a) Vyuţití programů BESIP v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, stacionární dopravy a se zaměřením i na bezpečnost chodců. b) Zapojení občanů do prevence dodrţování veřejného pořádku občanská odpovědnost. c) Rozšíření spolupráce mezi subjekty prevence sociálně patologických jevů (školy, Odbor sociálních věcí městského úřadu, městská policie, obce SO ORP Frenštát pod Radhoštěm aj.). d) Moţnost zavedení a vyuţití pultu centralizované ochrany jako ostraha majetku města městskou policií. Hrozby a) Zrušení podpory prevence kriminality a bezpečnosti městem, Moravskoslezským krajem, Ministerstvem vnitra ČR (zrušení městské policie, nízkoprahového zařízení pro děti a mládeţ, terénní práce/programu, azylové ubytovny, vyhlášky o hazardu a provozu restauračních zařízení s nepřetrţitým provozem aj.). b) Ohroţení obyvatel uţíváním návykových látek a jinými závislostmi. 48

51 8 Cestovní ruch Město je součástí turistické oblasti Beskydy-Valašsko, kterou spravuje Destinační management turistické oblasti Beskydy-Valašsko, o.p.s. Město Frenštát pod Radhoštěm má zpracován Program rozvoje cestovního ruchu města Frenštát pod Radhoštěm na období Strategickými rozvojovými oblastmi jsou: a) Organizace cestovního ruchu b) Produkty a produktové balíčky cestovního ruchu c) Šíře a kvalita sluţeb spojených s cestovním ruchem d) Infrastruktura cestovního ruchu e) Marketing cestovního ruchu f) Lidské zdroje pro cestovní ruch Město realizovalo v roce 2008 projekt Objevujte Frenštátsko aneb do Beskyd za aktivitami, záţitky a za kulturou, který byl financován z prostředků EU, MMR ČR, Moravskoslezského kraje a města Frenštát pod Radhoštěm. V rámci tohoto projektu město ve spolupráci s partnerskými obcemi mikroregionu Frenštátsko a ostatními aktéry cestovního ruchu (podnikatelé, cestovní agentury a cestovní kanceláře) rozšířilo nabídku atraktivních a tematicky zaměřených balíčků záţitků. Frenštát pod Radhoštěm má příznivé přírodní lokalizační předpoklady pro cestovní ruch. Nabízí spoustu moţností pro pěší turistiku, jízdu na horských kolech, lyţování a paragliding. Město je vstupní bránou do CHKO Beskydy a střediskem horské turistiky a zimních sportů. Území města je ovlivněno ţivotem a tvorbou významných sochařů, výtvarníků a spisovatelů (např. Albín Polášek, Jan Nepomuk Polášek, Josef Kalus nebo František Horečka). Mezi významné sportovce patří např. Karel Loprais nebo Jiří Raška. Město leţí v kotlině Moravskoslezských Beskyd. Na rozvoj cestovního ruchu ve městě mají vliv i nedaleké Pustevny, které jsou nejvýznamnějším a nejnavštěvovanějším horským střediskem Beskyd a významnou křiţovatkou turistických tras. Díky lanové dráze jsou výchozím bodem pro další výlety na Radhošť (1 129 m), Čertův mlýn (1 207 m) nebo k soše boha Radegasta. Městem prochází několik turistických tras: a) červená č Štramberk Lichnov Frenštát pod Radhoštěm Trojanovice Ráztoka b) modrá č Frenštát pod Radhoštěm Papratná Malý Javorník, rozcestí sedlo Pindula Černá hora Radhošť, kaple Pustevny Ráztoka, turistická chata c) zelená č Velký Javorník, turistická chata Pod Javorníkem Koliba, rozcestí Frenštát pod Radhoštěm Ţuchov, bus Kunčice pod Ondřejníkem, Jednota Kozlovice, hájenka Kunčice pod Ondřejníkem, rekreační středisko d) ţlutá č Kopřivnice Lichnov Frenštát pod Radhoštěm Tichá Měrkovice Hukvaldy, obora - Hukvaldy e) červená místní okruh č Atraktivity cestovního ruchu Ve městě začíná naučná stezka Velký Javorník, která vznikla v roce 2006 jako pokračování Naučné stezky Veřovické vrchy, která začíná ve Valašském Meziříčí. Naučná stezka Velký Javorník vede z Frenštátu pod Radhoštěm na vrchol Velkého Javorníku. Má tři zastavení, délka trasy je cca 5 km. K rekreačním účelům od 70. let 20. století slouţila vodní nádrţ Siberie. V současné době je její voda ke koupání nevhodná. Vodní nádrţ je zanedbaná a její okolí je značně zarostlé. Místo vodní nádrţe Sibérie slouţí k rekreačním účelům Aquapark Frenštát pod Radhoštěm, viz kapitola 7.2 Kultura, sport a volnočasové aktivity (str. 39). 49

52 Podíl osob (%) Program rozvoje města Frenštát pod Radhoštěm pro období Město disponuje také řadou kulturních lokalizačních předpokladů. Historické jádro Frenštátu pod Radhoštěm je od roku 2003 městskou památkovou zónou. Na náměstí je novorenesanční radnice s vyhlídkovou věţí a částečně zachovalým podloubím. Významný sakrálními stavbami ve městě jsou farní kostel sv. Martina a kostel sv. Jana Křtitele. Historický význam má také sušárna ovoce podle projektu Dušana Jurkoviče z roku 1899 na Papratné nebo zvonice J. Štefka na Kopané. Dalšími památkami jsou kašna se sochou Neptuna, místně nazývanou Jonáš, sloup Panny Marie, barokní socha Jana Nepomuckého a sv. Floriána nebo sochy vyobrazující Zápas dobra se zlem a Muţe tvořícího svůj osud nacházející se v Horní ulici. 18 Na svazích Horeček byl vybudován areál skokanských můstků včetně parkoviště a večerního osvětlení. Kaţdoročně je zde pořádáno několik závodů, které jsou navštěvovány turisty/návštěvníky. Během turistické sezóny se na náměstí Míru konají kulturní eventy, např. hudební festival Setkání cimbálových muzik Valašského království. Významné jsou také Gulášové a Frenštátské slavnosti, Martinský trh aj. V okolí města jsou také dvě lanové dráhy (Lanová dráha Pustevny a Lanová dráha Horečky). Analýza návštěvnosti Atraktivitu území z hlediska cestovního ruchu lze vyjádřit prostřednictvím počtu příjezdů a přenocování hostů a délky jejich pobytu v ubytovacích zařízeních, a to v členění na rezidenty a nerezidenty. 19 Mezi léty došlo k poklesu příjezdu hostů ( osob), přičemţ v letech došlo k nárůstu, o osob. Podíl rezidentů na celkovém počtu hostů ve sledovaném období klesá (z 85,9 % na 82,0 %), naopak podíl nerezidentů stoupá (z 14,1 % na 18,0 %). Tento trend je stejný ve SO ORP Frenštát pod Radhoštěm i Moravskoslezském kraji, viz Graf 8.1. Graf 8.1: Podíl rezidentů a nerezidentů na celkovém počtu hostů ve městě a SO ORP Frenštát p. R. a Moravskoslezském kraji v letech ,0 85,9 90,0 83,9 85,7 82,0 84,7 81,0 78,1 77,5 80,0 77,2 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 21,9 22,5 14,1 16,1 18,0 15,3 19,0 22,8 20,0 14,3 10,0 0,0 rezidenti nerezidenti rezidenti nerezidenti rezidenti nerezidenti Město Frenštát pod Radhoštěm SO ORP Frenštát pod Radhoštěm Moravskoslezský kraj Zdroj: ČSÚ, Turistické informační centrum, dostupné z: 19 Rezident (dle ČSÚ) = osoba s trvalým (stálým) pobytem v ČR (občan ČR i cizí státní příslušník trvale ţijící na území ČR). Nerezident = osoba trvale ţijící v jiné zemi (včetně občanů ČR trvale ţijících v cizině). 50

53 Se sniţujícím se počtem příjezdů hostů klesá v letech také počet přenocování ( nocí), v předchozím období došlo naopak k nárůstu o nocí. Průměrný počet přenocování však ve sledovaném období stoupl (z 2,3 na 2,4 noci), stejně jako průměrná doba pobytu ve městě Frenštát pod Radhoštěm (z 3,3 na 3,4). Více viz Tabulka 8.1. Tabulka 8.1: Počet hostů a přenocování rezidentů a nerezidentů ve městě Frenštát pod Radhoštěm Hosté celkem v tom rezidenti nerezidenti podíl rezidenti 85,9 83,9 82,0 nerezidenti 14,1 16,1 18,0 Přenocování celkem v tom rezidenti nerezidenti podíl rezidenti 85,0 83,6 79,2 nerezidenti 15,0 16,4 20,8 Průměrný počet přenocování (noci) 2,3 2,3 2,4 Zdroj: ČSÚ, 2015 Pozn. Barevná škála porovnává hodnoty ve sloupcích barevný odstín představuje hodnotu v buňce (tmavě modrá = nejniţší hodnota, tmavě červená = nejvyšší hodnota). 8.1 SWOT analýza Výstupy SWOT analýzy z oblasti cestovního ruchu vychází z předchozí analýzy a podnětů členů pracovních skupin podílejících se na tvorbě programu rozvoje města. Silné stránky Cestovní ruch Slabé stránky a) Atraktivita přírody a krajiny, výskyt CHKO a jiných a) Pokles počtu přenocování (v letech ). chráněných a turistických atraktivit. b) Celoroční atraktivita území turistika, sport, kultura. b) Omezení pohybu a výstavby turistické infrastruktury v CHKO. c) Nárůst počtu nerezidentů na celkovém počtu hostů. c) Pokles celkového počtu příjezdu hostů do města. d) Silná značka Beskydy. d) Stav a nedostatečné propojení cyklostezek. e) Výhodná poloha napojení na Slovensko, Polsko, Ostravsko. e) Nedostatečný turistický informační systém. f) Zázemí a sluţby pro cestovní ruch, atraktivity Pustevny, Areál Horečky, lanovky, Radhošť, aquapark, autokemp, Velký Javorník. Příleţitosti a) Rozvoj turisticky atraktivních lokalit a tím zvýšení počtu pracovních míst v území. b) Vyuţití polohy města a potenciálu ( značky ) Beskyd pro zvýšení potenciálu cestovního ruchu. c) Včasné přizpůsobení se poptávce v oblasti cestovního ruchu v důsledku stárnutí populace. d) Vytvoření koncepce rozvoje cestovního ruchu ve městě vycházející z analýzy prostředí cestovního ruchu na území města a jeho okolí. e) Rozvoj celoroční atraktivity území a nabídka akcí. f) Nízká úroveň spolupráce subjektů zainteresovaných v cestovním ruchu. g) Nekoncepčnost státní podpory cestovního ruchu (neexistence zákona o cestovním ruchu). Hrozby a) Ohroţení atraktivity území a krajinného rázu případným zahájením těţby černého uhlí nebo zemního plynu. b) Nedostatečné zajištění infrastruktury cestovního ruchu pro potřeby různých cílových skupin. c) Pokračování trendu poklesu počtu návštěvnosti (počet hostů a počtu přenocování). 51

54 9 Řízení a správa města Kapitola je věnována popisu základní organizační struktury města, resp. městského úřadu. Analyzovány jsou procesy řízení a komunikace s občany. 9.1 Organizační struktura města Základním právním předpisem odůvodňujícím vznik města Frenštát pod Radhoštěm je ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Postavení města a jeho orgánů upravuje zákon č.128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Městský úřad Frenštát pod Radhoštěm je úřadem s rozšířenou působností, tj. vykonává správní činnosti v rámci přenesené působnosti ve SO ORP Frenštát pod Radhoštěm. Současně zabezpečuje samosprávné činnosti pro uspokojování potřeb občanů města na celém jeho území. Vrcholným orgánem správy města je Zastupitelstvo města Frenštát pod Radhoštěm, které má 21 členů (k ). Zastupitelstvo dle zákona o obcích můţe zřídit jako své iniciativní a kontrolní orgány výbory, které předkládají zastupitelstvu svá stanoviska a návrhy. Ve městě Frenštát pod Radhoštěm je zřízen Finanční a Kontrolní výbor, které jsou povinné pro kaţdou obec. Zastupitelstvo města volí ze svých členů Radu města jako výkonným orgán. Rada města má sedm členů včetně starostky a místostarosty. V rámci samosprávy zřídila Rada města Frenštát pod Radhoštěm jako své iniciativní a kontrolní orgány sedm komisí, viz Tabulka 9.1. Tabulka 9.1: Komise Rady města Frenštát pod Radhoštěm v roce 2015 Komise Komise školství Komise kultury a cestovního ruchu Komise sportu Komise rozvoje města a dopravy Komise bytová Komise pro zrušení a zasypání dolu Frenštát Komise prevence kriminality Zdroj: Městský úřad Frenštát pod Radhoštěm, dostupné z www: Počet členů 8 členů 10 členů 10 členů 12 členů 8 členů 6 členů 10 členů Řízení městského úřadu je zabezpečováno starostkou města, místostarostou, tajemníkem městského úřadu a vedoucími odborů. Městský úřad tvoří také zaměstnanci města zařazení do městského úřadu. Činnosti pracovníků městského úřadu řídí starostka prostřednictvím tajemníka, který je nadřízeným vedoucích odborů a ostatních pracovníků městského úřadu. Organizační struktura je standardní dle úrovně podobně velkých měst. Městský úřad Frenštát pod Radhoštěm má deset odborů, a to Odbor dopravy, Odbor financí a rozpočtu, Odbor investic a správy obecního majetku, Odbor sociálních věcí, Odbor vnitřních věcí a školství, Odbor tajemníka, Odbor výstavby a územního plánování, Odbor ţivností a přestupků, Odbor ţivotního prostředí a Odbor rozvoje, dotací, kontroly a propagace, Kontrolor. Na základě zákona o obcích můţe město zřídit pro plnění svých úkolů příspěvkové organizace nebo organizační sloţky obce, které nemají právní subjektivitu. Města Frenštát pod Radhoštěm zřizuje tři příspěvkové organizace a pět organizačních sloţek, viz Tabulka 9.2. Tabulka 9.2: Příspěvkové organizace a organizační sloţky města Frenštát pod Radhoštěm v roce 2015 Příspěvkové organizace města Organizační sloţky města a) Základní škola a Mateřská škola Frenštát p. R., Tyršova 913 a) Středisko sociálních sluţeb b) Základní škola a Mateřská škola p. R., Záhuní 408 b) Městské kulturní středisko c) Centrum volného času ASTRA, Martinská čtvrť 1159, Frenštát p. R. c) Správa městských sportovních zařízení Zdroj: Městský úřad Frenštát pod Radhoštěm, dostupné z www: d) Jednotka dobrovolných hasičů e) Technické sluţby města Město Frenštát pod Radhoštěm má od roku 2011 platný územní plán. Do současné doby (prosinec 2015) byly schváleny dvě jeho změny. Pro SO ORP Frenštát pod Radhoštěm jsou zpracovány také Územně analytické podklady. V rámci organizační struktury spadá územní plánování do kompetence Odboru výstavby a územního plánování. 52

55 9.2 Informovanost a komunikace s veřejností Základním předpokladem pro úspěšné řízení města je zajištění dostatečné informovanosti a komunikace s veřejností. Efektivní informovanost a komunikace samosprávy s občany je zaloţena na vhodném výběru komunikačních a informačních nástrojů vzhledem k cílové skupině, kterou chtějí zástupci samosprávy oslovit (úzká skupina lidí nebo všichni občané města). Zároveň by měly být vyuţívány komunikační a informační nástroje, které jsou preferovány občany různých věkových a zájmových skupin (např. senioři, rodiny s dětmi, mladí lidé nebo teenageři). Obecně jsou mladými lidmi vyuţívány zejména moderní informační a komunikační technologie (internet, ová komunikace, diskuzní fóra/internetové chaty, SMS informační systém apod.). Při komunikaci s rodiči a ţáky/studenty je vhodné vyuţít také školní instituce (školní nástěnky, distribuce dotazníků, realizace besed aj.). Senioři vyuţívají častěji tradiční komunikační a informační nástroje (tisk, tj. tištěné letáky/pozvánky, místní zpravodaj, dále úřední deska, městský rozhlas, osobní komunikace apod.). Zároveň se zvyšuje počítačová gramotnost seniorů, kteří v čím dál větší míře vyuţívají moderní informační a komunikační technologie. Z tohoto důvodu je vhodné mít vytvořenou také zjednodušenou verzi webových stránek města (zjednodušená a názorná navigace webu, obsah zobrazen velkými písmeny pro lepší čitelnost, moţnost předčítání některých textů apod.). Město Frenštát pod Radhoštěm vyuţívá pro informování občanů, místních podnikatelů, zástupců neziskového sektoru, (potenciálních) návštěvníků/turistů i potenciálních investorů vlastní webové stránky ( včetně elektronické úřední desky. Městský úřad vydává lokální tisk, měsíčník Frenštátský zpravodaj, vyuţíván je městský rozhlas, vývěsní tabule/ polepová místa i fyzická úřední deska. Ve městě působí regionální televize (Beskyd televize) i Turistické informační centrum, jehoţ zřizovatelem je město Frenštát pod Radhoštěm. Turistické informační centrum poskytuje v oblasti svého působení komplexní informace o všech sluţbách souvisejících s cestovním ruchem a městem Frenštát pod Radhoštěm. Dále se podílí na propagaci města i mikroregionu. 9.3 Spolupráce města s ostatními obcemi a městy Město Frenštát pod Radhoštěm je členem Místní akční skupiny Lašsko (dále MAS Lašsko) a Mikroregionu Frenštátsko. MAS Lašsko vznikla v roce Z. finančních a kapacitních důvodů začala intenzivněji pracovat aţ v roce Jejím hlavním úkolem je koordinovat práce při obnově a rozvoji regionu. Tvoří ji 16 členských obcí, kterými jsou kromě Frenštátu pod Radhoštěm Bordovice, Hodslavice, Hostašovice, Kopřivnice, Lichnov, Mořkov, Nový Jičín, Příbor, Rybí, Štramberk, Tichá, Trojanovice, Veřovice, Závišice a Ţenklava. 20 Mikroregion Frenštátsko vznikl v roce 2007 a je dobrovolným svazkem sedmi obcí, Frenštátu pod Radhoštěm, Bordovic, Kunčic pod Ondřejníkem, Lichnova, Tichou, Veřovicemi a Trojanovicemi. Obce řeší společné problémy a otázky budoucího rozvoje v oblastech cestovního ruchu, podnikání, občanského ţivota, školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, ţivotního prostřední, poţární ochrany atd. 21 Partnerskými městy Frenštátu pod Radhoštěm jsou (2015) v rámci zahraniční spolupráce města/obce Krásno nad Kysucou (Slovensko), Ustroň (Polsko) a La Grande (USA). 9.4 Rozpočet města a financování městských aktivit Tvorbu rozpočtu má ve městě Frenštát pod Radhoštěm v kompetenci Odbor financí a rozpočtu. Návrh rozpočtu následně schvaluje zastupitelstvo města. V České republice je hodnocení hospodaření a zadluţenosti měst a obcí nutné provádět z důvodu sniţujících se objemů veřejných rozpočtů a zvyšující se zadluţenosti lokálních správ. Problémem, se kterým se Česká republika dlouhodobě potýká, je absence regulace zadluţenosti územních samosprávných celků a chybějící postup při řešení nadměrné zadluţenosti měst a obcí. Z tohoto důvodu je níţe analyzován vývoj zadluţenosti města Frenštát pod Radhoštěm prostřednictvím tří základních ukazatelů (příjmy města, výdaje města a dluhová sluţba). Rozpočet města Frenštát pod Radhoštěm je trvale stabilní. Výdaje města jsou plánovány dle reálných příjmů. 20 Oficiální webové stránky MAS Lašsko, dostupné z: 21 Mikroregion Frenštátsko, dostupné z: 53

56 Výdaje (Kč), v tisících Program rozvoje města Frenštát pod Radhoštěm pro období Příjmy rozpočtu Největší část příjmů města tvoří v posledních pěti letech příjmy daňové (35,1 % 58,7 %). Nejmenší část tvoří kapitálové příjmy (1,0 % 3,9 %, mimo rok 2016, kdy kapitálové příjmy tvořily 16,7% podíl na celkových příjmech města). V roce 2014 byla hodnota příjmů města Frenštát pod Radhoštěm tis. Kč, z toho 58,7 % příjmu tvořily daňové příjmy. Další významnou poloţkou v rozpočtu města jsou od roku 2012 nedaňové příjmy (24,3 % v roce 2014). Zbytek městského rozpočtu tvoří dotace/přijaté transfery (14,6 % v roce 2014) a kapitálové příjmy (2,5 % v roce 2014). V roce 2015 došlo ke sníţení příjmů města oproti předchozímu roku o více neţ 45 tis. Kč. Podíly jednotlivých sloţek příjmů jsou podobné jako v roce Více viz Tabulka 9.3. Tabulka 9.3: Příjmy města Frenštát pod Radhoštěm v letech Rok Příjmy Kč (tis.) Podíl (%) Kč (tis.) Podíl (%) Kč (tis.) Podíl (%) Kč (tis.) Podíl (%) Kč (tis.) Podíl (%) Kč (tis.) Podíl (%) Daňové , , , , , ,6 Nedaňové , , , , , ,2 Kapitálové , , , , ,9 Dotace , , , , , ,3 Celkem , , , , , ,0 Zdroj: Rozpočet obce a Monitor statní pokladny, 2015 Pozn. Data v roce 2015 jsou k Pozn. Barevná škála porovnává hodnoty v řádku (podíl %) barevný odstín představuje hodnotu v buňce (tmavě modrá = nejnižší hodnota, tmavě červená = nejvyšší hodnota) Jedním ze základních ukazatelů ekonomické síly města je daňová výtěţnost, která je daná součtem daňových příjmů zjištěných z výkazu pro hodnocení plnění rozpočtu. V roce 2014 tvořily příjmy na jednoho obyvatele Kč. Daňová výtěţnost na jednoho obyvatele byla v daném roce Kč tj. o 338 Kč více neţ v roce 2013 a o Kč více neţ v roce Výdaje rozpočtu Výdaje města Frenštát pod Radhoštěm se v posledních pěti letech pohybovaly v rozmezí cca mil. Kč. V roce 2014 činily celkové výdaje města 240 mil. Kč, z čehoţ více neţ tři čtvrtiny tvořily běţné výdaje a necelou jednu třetinu kapitálové výdaje. Největší podíl celkových výdajů města byl směřován do oblasti sluţby pro obyvatelstvo (54,6 %). Další významnou oblastí, do které byly alokovány finanční zdroje, je oblast všeobecná veřejná správa a sluţby (27,4 %) a oblast průmyslová a ostatní odvětví hospodářství (9,9 %). Srovnání jednotlivých oblastí výdajů z rozpočtu města v letech udává následující Graf 9.1 a Tabulka P 12 v příloze. Graf 9.1: Přehled výdajů města Frenštát pod Radhoštěm dle jednotlivých oblastí v letech Zdroj: Monitor statní pokladny, Zemědělství, lesní hospodářství a rybářství Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství Služby pro obyvatelstvo Bezpečnost státu a právní ochrana Sociální věci a politika zaměstnanosti Všeobecná veřejná správa a služby 54

57 Dluhová sluţba Ukazatel dluhové sluţby je jedním z kritérií, dle kterých jsou vybírány obce při rozdělování státních účelových dotací. Tabulka 9.4 zobrazuje ukazatel dluhové sluţby ve městě Frenštát pod Radhoštěm v letech Nejvyšší hodnoty ukazatele dluhové sluţby bylo dosaţeno v roce 2010, kdy tato hodnota představovala 2,3 %. Postupný pokles tohoto ukazatele poukazuje na sniţující se zadluţování města, coţ je pravděpodobně výsledkem menšího počtu investičních akcí a čerpání úvěrů. Hodnota ukazatele dluhové sluţby vyšší neţ 30 % je jedním z kritérií pro rozdělování státních účelových dotací, v případě města Frenštát pod Radhoštěm však čerpání dotací není významně ohroţeno. V letech 2013 a 2014 nebylo město zatíţeno úvěrem. V roce 2015 si město vzalo úvěr ve výši tis. Kč. Tabulka 9.4: Vývoj ukazatele dluhové sluţby města Frenštát pod Radhoštěm v letech Ukazatel dluhové sluţby 2,3 1,7 0,7 0,0 0,0 Zdroj dat: Ministerstvo financí, ÚFIS; údaje platné vždy k daného roku Pozn. Barevná škála porovnává hodnoty řádku - barevný odstín představuje hodnotu v buňce (tmavě modrá = nejnižší hodnota, tmavě červená = nejvyšší hodnota) 9.5 SWOT analýza Výstupy SWOT analýzy z oblasti řízení a správa města Frenštát pod Radhoštěm vychází z předchozí analýzy a podnětů členů pracovních skupin podílejících se na tvorbě programu rozvoje města. Silné stránky Slabé stránky a) Nízká míra dluhové sluţby nízká míra zadluţení města. a) Nedostatečné zdroje pro potřeby údrţby majetku města. b) Nárůst daňové výtěţnosti na jednoho obyvatele vyšší ekonomická síla města. c) Vyuţití dotačních programů z EU a dalších zdrojů. d) Dlouhodobý plán oprav a investic vţdy na 3-4 roky dopředu. e) Hospodaření dle reálného rozpočtu města pro daný rok. f) Schválený Územní plán města Frenštát pod Radhoštěm. g) Kaţdoroční zpracování Výroční zprávy o činnosti města. Příleţitosti a) Další vyuţívání dotací z fondů EU v novém programovacím období a příprava projektů pro spolufinancování ze strukturálních zdrojů dle potřeb a moţností města. b) Zkvalitnění procesu informování veřejnosti a zapojení veřejnosti na veřejném dění ve městě. Hrozby a) Zadluţenost obce v důsledku schodkového rozpočtu. b) Omezené vlastní zdroje na dofinancování projektových záměrů. c) Přijímání dotací na akce, které město nemá zařazeno v plánu oprav a investic nebo strategickém pánu (zadluţování a zvyšování provozních výdajů). d) Narůstající nároky na rozpočet z důvodu stárnutí populace a zajištění potřebných sluţeb. 55

58 10 Ţivotní prostředí Ochrana přírody a krajiny, ovzduší, zemědělského půdního fondu, odpadové hospodářství, vodní hospodářství, lesů, myslivosti, rybářství, ochrany zvířat proti týrání je v kompetenci Odboru ţivotního prostředí Městského úřadu Frenštát pod Radhoštěm (úkony vyplývající z výkonu přenesené působnosti státní správy jako orgánu obce s rozšířenou působností). Odbor ţivotního prostředí je také správním orgánem I. stupně dle zvláštních předpisů. Svou působnost vykonává v územním obvodu města Frenštátu pod Radhoštěm a v některých oblastech státní správy u obcí Lichnov, Tichá a Veřovice. Zároveň vykonává činnosti v územním obvodu pověřeného obecního úřadu. V rámci samostatné působnosti koordinuje odbor ekologickou výchovu ve Frenštátě pod Radhoštěm 22. Staré zátěţe a kontaminované plochy Za starou ekologickou zátěţ je povaţována závaţná kontaminace horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými látkami v minulosti. Původci kontaminace starých ekologických zátěţí jiţ neexistují nebo nejsou známí. Na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm se nachází pět starých zátěţí území, z toho tři jsou lokalizovány na území města Frenštát pod Radhoštěm (Jaslovská kasárna, Siemens Elektromotory, s.r.o. a areál Bumbalovy továrny), viz Obrázek Obrázek 10.1: Hygiena ţivotního prostředí na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm 22 MěÚ Frenštát pod Radhoštěm, Odbor ţivotního prostředí, dostupné z 56

59 Těţba nerostných surovin Na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm se nachází loţiska nerostných surovin, z toho důvodu jsou na území správního obvodu vymezena chráněná loţisková území, která slouţí k ochraně loţisek před ztíţením nebo znemoţněním jejich dobývání. Chráněné loţiskové území pro černé uhlí a zemní plyn je vymezeno téměř na celém území správního obvodu. 23 Loţiska nerostných surovin na území města Frenštát pod Radhoštěm viz Tabulka Tabulka 10.1: Loţiska nerostných surovin ve městě Frenštát pod Radhoštěm v roce 2014 Lokalita Nerostná surovina Těţba Mořkov-Frenštát Černé uhlí, ID: Dosud netěţeno Frenštát- západ Černé uhlí, ID: Dosud netěţeno Frenštát-západ a východ Zemní plyn, ID: Dosud netěţeno Zdroj: ÚAP SO ORP Frenštát pod Radhoštěm, 2014 V okolí Frenštátu pod Radhoštěm leţí jedno z nejvýznamnějších loţisek černého uhlí, které bylo zjištěno geologickým průzkumem v české části Hornoslezské uhelné pánve. Loţiska nerostných surovin a vymezené dobývací prostory na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm zobrazuje Obrázek Obrázek 10.2: Loţiska nerostných surovin, dobývací prostory a chráněná loţisková území 23 ÚAP SO ORP Frenštát pod Radhoštěm,

60 Od roku 2009 je těţba loţiska Frenštát zařazena do návrhu státní energetické koncepce. Proti těmto aktivitám se staví veřejnost i zástupci samosprávy. Kromě zásob černého uhlí se na území města a jeho okolí nachází zásoby zemního plynu vázaného na sloje černého uhlí. Vyuţití půdy Výměra Frenštátu pod Radhoštěm v roce 2014 byla ha. Zemědělská půda ve městě zabírá 62,1 % celkové plochy města. Procento zornění (podíl orné půdy na celkové rozloze zemědělské půdy) dosahuje hodnoty 48,5 %. Nízký podíl zemědělské půdy je dán také vysokým podílem ostatních ploch, coţ jsou mj. území zdevastována místní těţbou. Tyto lokality zaujímají 21,8 % celkové rozlohy města. Zalesněno je pouze 6,2 % území města. Relativně vysoký (7,4 %) je i podíl zastavěných ploch (obytná a jiná zástavba). Vodní plochy zaujímají pouze 2,5 % území Frenštátu pod Radhoštěm. Chmelnice, vinice ani ovocné sady se ve městě Frenštát pod Radhoštěm nenacházejí. Tabulka 10.2: Vyuţití půdního fondu ve městě Frenštát pod Radhoštěm v letech 2013 a 2014 Druhy pozemků Abs. (ha) Podíl (%) Abs. (ha) Podíl (%) Zemědělská půda 711,1 62,2 710,6 62,1 Z toho: Orná půda 345,0 30,2 344,6 30,1 Chmelnice Vinice Zahrada 147,9 12,9 147,8 12,9 Ovocný sad Trvalý travní porost 218,2 19,1 218,1 19,1 Lesní pozemek 70,4 6,2 70,4 6,2 Vodní plocha 28,4 2,5 28,5 2,5 Zastavěná plocha a nádvoří 84,1 7,4 84,2 7,4 Ostatní plocha 249,4 21,8 249,7 21,8 Celková výměra 1 143,4 100, ,4 100,0 Zdroj: ČSÚ, 2014 Pozn.: Barevná škála porovnává hodnoty ve sloupcích - barevný odstín představuje hodnotu v buňce (tmavě modrá = nejniţší hodnota, tmavě červená = nejvyšší hodnota). Rozvoj města je limitován také záplavovým územím. Vodní toky na území Beskyd se obecně povaţují za toky s rozkolísanými průtoky a při přívalových deštích můţe docházet k záplavám. Záplavová území jsou ve SO ORP Frenštát pod Radhoštěm vymezena na území čtyř obcí, a to Frenštát pod Radhoštěm, Lichnov, Tichá a Veřovice. V rámci města Frenštát pod Radhoštěm se jedná o záplavové území řeky Lubiny (stanovil KÚ MSK, dne , čj. MSK 61439/2011). Obec Rozloha obce (ha) Q5 Q20 Q100 ha % ha % ha % Frenštát pod Radhoštěm ,5 0,2 3,6 0,3 7,5 0,7 Lichnov ,0 0,3 23,0 1,9 31,0 2,6 Tichá ,9 1,5 51,5 3,1 98,2 6,0 Veřovice ,8 0,1 2,1 0,1 2,3 0,1 SO ORP Frenštát p. R ,2 0,3 80,2 0,8 139,0 1,4 Zdroj: ÚAP,2012 Pozn.: Q100 stoletá voda, Q20 dvacetiletá voda, Q5 pětiletá voda V obci Frenštát pod Radhoštěm je vymezena také aktivní zóna záplavového území. Jde o část zastavěného území města a území určeného k zástavbě podle územního plánu, jeţ při povodni odvádí rozhodující část celkového průtoku, a tak bezprostředně ohroţuje ţivot, zdraví a majetek lidí. Rozloha aktivní zóny záplavového území ve městě Frenštát pod Radhoštěm je 3,6 ha (tj. 0,3 % rozlohy města). 58

61 Ochrana přírody Na území města Frenštát pod Radhoštěm částečně zasahuje Přírodní park Podbeskydí zřízený vyhláškou OÚ v Novém Jičíně č. 5/94 ze dne Dále na území města zasahuje CHKO Beskydy. S hranicí CHKO Beskydy se shodují hranice území evropsky významné lokality Beskydy Natura Lokalita je cenná svou rozlohou a zachovalostí podhorských a horských lesů, které mají přirozenou druhovou i věkovou skladbu. V území se vyskytuje celá řada chráněných a ohroţených druhů ţivočichů a rostlin. Na území města se nachází také lokalita Natura 2000 Ptačí oblast Beskydy, CHOPAV Beskydy (v oblasti je omezení pro odběr vody, zákaz vypouštění nečištěných odpadních vod, zpřísněný reţim hospodaření s TKO, zpřísněný reţim pro dopravu ropných produktů apod.) a jedenáct památných stromů (viz ÚAP SO ORP Frenštát pod Radhoštěm, 2014). Obrázek 10.3: Zvláště chráněná území a přírodní památky na území SO ORP Frenštát p. R. Odpadové hospodářství Odpadovým hospodářstvím a svozem odpadu se na území města zabývají Technické sluţby Frenštát pod Radhoštěm (objemný odpad), firma Marius Pedersen a.s. (nebezpečný odpad, např. staré barvy, oleje, léky, akumulátory, baterie, zářivky, plechovky a jiné obaly od barev nebo chemikálie) a firma AVE CZ odpadové hospodářství, provozovna Frýdlant nad Ostravicí (komunální a separovaný odpad, např. plast, papír, nápojový karton, bílé a barevné sklo). 59

62 Zpětný odběr elektro zařízení (lednice, mrazáky, televize, rádia, počítače, pračky, vysavače, myčky, kuchyňské spotřebiče, topidla, šicí stroje, hračky, zářivky, baterie) je zajištěn prostřednictvím kolektivních systémů ASEKOL, ELEKTROWIN, EKOLAMP, REMA. Sběrným místem je areál Technických sluţeb města nebo sběrné kontejnery systému ASEKOL na sídlišti Beskydské a na parkovišti u radnice. Ve městě je zajištěn také svoz bio odpadu. Kvalita ovzduší Stále významnějším negativním faktorem ovlivňujícím kvalitu ovzduší je na území města doprava, zejména v návaznosti na její rostoucí intenzitu, změnu v organizaci a trasování. Negativní dopady dopravy na ţivotní prostředí se projevují zejména podél komunikace I/58, a i při vysoce zatíţených komunikacích v centru města Frenštátu pod Radhoštěm. Ve správním území města Frenštát pod Radhoštěm je podle registru REZZO1 (velké stacionární zdroje znečišťování) provozován jeden velký spalovací zdroj s výkonem 5 50 MWt. Jedná se o plynovou kotelnu Siemens Elektromotory, s. r. o., s výkonem 23,58 MW. Dále je v území provozována řada malých zdrojů znečištění (do 200 kw). MěÚ Frenštát pod Radhoštěm eviduje cca 300 firem s ţivnostenským oprávněním jako firmy s malým zdrojem znečištění. Ve městě Frenštát pod Radhoštěm jsou také dva velké zdroje znečištění (5 MW 500 MW), a to Siemens elektromotory, s. r. o. a Continental automotive systems Czech republic, s. r. o., které spadají do kompetence kraje. V roce 2013 provedl Český hydrometeorologický ústav měření suspendovaných částic PM 10 v ovzduší. Měření proběhlo v lokalitě Frenštát pod Radhoštěm krytý bazén. Limitní průměrná roční koncentrace PM µg.m -3 nebyla překročena. Roční průměr 28,5 µg.m -3 odpovídal 71 % ročního imisního limitu. Imisní limit pro celkový obsah benzo[a]pyrenu (BaP) v částicích PM 10 pro ochranu lidského zdraví 1 ng.m -3 byl hodnotou 2,6 ng.m -3 překročen. K překročení průměrné hodnoty BaP došlo v 34 % případů. Dále probíhalo měření obsahu těţkých (toxických) kovů v suspendovaných částicích PM 10. Naměřené hodnoty koncentrace těţkých kovů byly nízké a v ročním průměru výrazně podlimitní. 24 Hluk Hluk a vibrace jsou nehmatatelnými znečišťovateli ţivotního prostředí. Zdrojem hluku ve městě Frenštát pod Radhoštěm je především doprava, zejména silniční a ţelezniční. V silniční dopravě je hluková zátěţ spojena především s komunikací I. třídy č. 58., která spojuje Frenštát pod Radhoštěm s Ostravou. V ţelezniční dopravě se jedná o trať 323, která spojuje Frenštát s Ostravou a Valašským Meziříčím. 24 Vyhodnocení měření na manuálních monitorovacích stanicích Červená a Frenštát pod Radhoštěm bazén v roce 2013, ČHMÚ 60

63 10.1 SWOT analýza Výstupy SWOT analýzy z oblasti ţivotní prostředí vychází z předchozí analýzy a podnětů členů pracovních skupin podílejících se na tvorbě programu rozvoje města. Silné stránky a) Zavedeny systémy sběru odpadů. Fungující systém třídění odpadů a sběrný dvůr. b) Podlimitní koncentrace PM a těţkých (toxických) kovů 10 v suspendovaných částicích PM 10. c) Blízkost velkých zelených ploch a chráněných území. d) Oddělení průmyslových a obytných zón s minimálními střety na vzájemných hranicích. e) Potencionál bydlení není zatíţen průvodními jevy průmyslu. Příleţitosti a) Vybudování komunitní kompostárny a zavedení třídění dalších druhů odpadů. b) Postupná rekonstrukce sídlištní zeleně. c) Vyuţití dotací na výměnu kotlů. d) Sanace starých ekologických zatíţení moţnost vyuţití prostředků Evropské unie. e) Vyuţití potenciálu sníţení emisí ze zdrojů REZZO 1 pomocí dostupných normativních nástrojů (např. integrované povolování). Slabé stránky a) Existence chráněného loţiskového území v české části Hornoslezské pánve a dobývacího prostoru. b) Výskyt lokalit evidovaných jako stará ekologická zátěţ a kontaminovaná plocha. c) Aktivní zóna záplavové území ve městě a záplavové území řeky Lubina. Hrozby a) Moţnost zahájení důlních činností. b) Absence vztahu obyvatel bytových domů k prostoru mezi těmito domy (park-zeleň-mezidomí). c) Zvyšování emisí a imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší včetně zvýšení hlukové zátěţe v blízkosti dopravních komunikací v důsledku zvyšování intenzity dopravy. d) Rostoucí intenzita automobilové dopravy. e) Zhoršená kvalita ovzduší ve městě. 61

64 11 Vyhodnocení sociologického šetření V této kapitole jsou uvedeny výsledky sociologického šetření, které bylo realizováno formou dotazníkového průzkumu mezi zástupci podnikatelského sektoru, neziskového sektoru a veřejností, resp. občany starší 15 let s trvalým pobytem ve městě Frenštát pod Radhoštěm. Dotazníkové šetření bylo realizováno v listopadu Hlavním cílem průzkumu bylo zjištění názorů zástupců podnikatelského a neziskového sektoru a obyvatel města na současný stav a budoucí rozvoj města. Tato kapitola shrnuje hlavní závěry vyplývající z odpovědí respondentů týkající se jednotlivých analyzovaných oblastí. Vysvětlení pojmů Průměrný postoj (na škále) pouţívá se při interpretaci výsledků dotazníkového průzkumu, kdy respondenti hodnotí určité otázky, např. na škále 1 5 (1 = rozhodně NE, 5 = rozhodně ANO). Při vyhodnocování je původní pětistupňová škála pro zpřesnění výstupních dat převedena na základě vztahu 1 = 0, a 5 = 100. V případě, ţe by výstupní hodnota na danou otázku byla rovna 100, znamenalo by to, ţe s daným tvrzením všichni respondenti rozhodně souhlasí. Kdyţ je výsledná hodnota niţší neţ 50, znamená to, ţe respondenti s tvrzením (spíše) nesouhlasí. Procento kladných odpovědí v rámci dotazníkového průzkumu se vyuţívá při interpretaci dat získaných z otázek, u kterých respondenti mohou zvolit více neţ jednu odpověď (více moţností). Procento kladných odpovědí je rovno podílu respondentů, kteří si danou moţnost zvolili, k celkovému počtu respondentů Dotazníkový průzkum mezi obyvateli města Dotazníkové šetření mezi občany probíhalo formou terénního průzkumu prostřednictvím face to face dotazování (metoda sběru dat PAPI). Standardizované osobní rozhovory realizovali proškolení tazatelé společnosti PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Občané města měli také moţnost vyplnit on-line dotazník (metoda sběru dat CAWI) dostupný na webových stránkách projektu strategie-frenstat.cz. Sloţení získaného reprezentativního vzorku respondentů (205 osob, viz Tabulka 11.2) odpovídá základnímu souboru dle věku a pohlaví (viz Tabulka 11.1). Respondenty byli občané s trvalým pobytem ve městě Frenštát pod Radhoštěm a ve věku 15 a více let. Ve vztahu k velikostní kategorii města je počet respondentů dle sociologických metod a pravidel pro kvantitativní analýzu dostatečný. Výsledky dotazníkového šetření jsou statisticky významné. Tabulka 11.1: Základní soubor dotazníkového šetření mezi občany města Frenštát pod Radhoštěm Věkové kategorie Celkem Abs. %. Abs. %. Abs. %. Abs. %. Abs. %. Abs. %. Muţ Pohlaví Ţena Celkem Zdroj: ČSÚ, 2015 Tabulka 11.2: Výběrový soubor dotazníkového šetření mezi obyvateli města Frenštát pod Radhoštěm Věkové kategorie Celkem Abs. %. Abs. %. Abs. %. Abs. %. Abs. %. Abs. %. Muţ Pohlaví Ţena Celkem Zdroj: PROCES, Vlastní průzkum,

65 Sociodemografické charakteristiky dotázaného vzorku respondentů Dle ekonomické aktivity tvoří největší část respondentů pracující osoby (70,4 %) a osoby v důchodu (19,4 %). Vzdělanostní strukturu respondentů tvoří zejména středoškoláci s maturitou nebo vyšším odborným vzděláním (51,7 %) a středoškoláci bez maturity nebo s vyučením (27,3 %). Graf 11.1: Vzdělanostní struktura respondentů 16,1 51,7 4,9 27,3 ZŠ, bez vzdělání SŠ bez maturity, vyučení SŠ s maturitou, VOŠ VŠ Graf 11.2: Struktura dle ekonomické aktivity Zdroj: PROCES, vlastní průzkum, ,1 Pracující 19,4 2,2 70,4 Nezaměstnaná/ý V důchodu Student Zdroj: PROCES, vlastní průzkum, 2015 Z hlediska kategorie čistého příjmu vydělávají respondenti nejčastěji do 20 tis. Kč. Muţi dosahují nejčastěji příjmu okolo tis. Kč a ţeny do 10 tis. Kč. Dle věkových kategorií vydělávají nejvíce (15 20 tis. Kč) respondenti ve věku let. Respondenti ve věku do 24 let a senioři starší 64 let vydělávají nejčastěji do 10 tis. Kč. Více viz Tabulka Tabulka 11.3: Kategorie čistého příjmu respondentů dle pohlaví a věku respondentů Výše příjmu/podíl odpovědí (%) Pohlaví Věk Ţena Muţ Do Kč 25,5 14,5 40,0 20,0 12,9 8,3 35, Kč 20,4 14,5 15,0 20,0 9,7 11,7 32, Kč 18,4 10,8 10,0 16,7 12,9 16,7 15, Kč 21,4 38,6 30,0 20,0 41,9 38,3 12, Kč 9,2 13,3 5,0 13,3 16,1 13,3 5, Kč 5,1 6,0 0,0 10,0 3,2 10,0 0, Kč 0,0 2,4 0,0 0,0 3,2 1,7 0, Kč a více 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Zdroj: PROCES, vlastní průzkum, 2015 Otázka: Můţete mi prosím říci, alespoň kategorii Vašeho čistého příjmu? Pozn. Barevná škála porovnává hodnoty uvedené v buňkách barevný odstín představuje hodnotu v buňce (tmavě modrá = nejniţší hodnota, tmavě červená = nejvyšší hodnota). 63

66 Spokojenost obyvatel se ţivotem ve městě Frenštát pod Radhoštěm Respondenti jsou se ţivotem ve městě spokojeni. Na škále (velmi spokojen/a = 100) dosahoval průměrný postoj hodnoty 81,9. Kladněji jej hodnotí ţeny. Nejméně jsou se svým ţivotem spokojeni mladí lidé ve věku let, naopak nejpozitivněji jej hodnotí obyvatelé ve věku let. Velice kladně hodnotí občané vztahy se svými přáteli. Spokojeni jsou i se svým osobním ţivotem a rodinnými vztahy. Nejhůře vnímají občané všech věkových kategorií pocit bezpečí. Méně spokojeni jsou se svou prací/zaměstnáním (kromě obyvatel ve věku let) a nabídkou volného času. Více viz Tabulka Tabulka 11.4: Spokojenost občanů s ţivotem ve městě Frenštát pod Radhoštěm Oblast ţivota Pohlaví Ţeny Muţi Celkově se svým ţivotem 84,4 79,1 81,4 77,8 84,9 81,9 82,9 81,9 Přátelé 83,6 81,2 83,3 79,7 87,1 80,9 82,9 82,5 Osobní ţivot 83,4 80,2 83,8 78,6 85,5 80,0 83,3 81,9 Vztahy s příbuznými /širší rodinou 85,6 77,2 79,6 79,7 86,5 80,9 82,1 81,7 Děti 84,6 75,0 72,2 75,3 82,7 83,5 78,8 80,3 Kvalita bydlení 80,9 78,4 77,3 76,0 81,1 79,8 83,2 79,7 Vztah s partnerem / partnerkou 81,8 75,7 83,3 77,3 84,5 76,3 77,5 78,9 Vztahy s okolím (sousedé apod.) 79,6 74,8 78,0 76,4 76,4 78,3 77,2 77,4 Ţivotní úroveň 79,0 75,4 80,3 73,3 81,1 76,9 76,1 77,3 Zdraví 78,5 75,0 80,3 81,1 82,7 74,8 70,2 76,9 Volný čas 75,9 68,8 74,4 70,8 72,1 73,3 72,1 72,6 Práce / zaměstnání 74,9 69,9 65,7 67,8 83,3 70,2 75,6 72,5 Pocit bezpečí 67,7 75,1 67,8 72,0 74,0 72,5 69,0 71,2 Zdroj: PROCES, vlastní průzkum, 2015 Otázka: Jak jste spokojen/a s následujícími oblastmi vašeho ţivota? Pozn. Barevná škála porovnává hodnoty uvedené v buňkách barevný odstín představuje hodnotu v buňce (tmavě modrá = nejniţší hodnota, tmavě červená = nejvyšší hodnota). Respondenty trápí dopravní situace ve městě, především nedostatečné moţnosti parkování, chybějící cyklostezky a rozbité chodníky. Nespokojeni jsou také s kulturním a sportovním vyţitím, nedostatečnými moţnostmi trávení volného času pro děti a mládeţ a nedostatkem sportovišť (zimní hala, hřiště pro kolektivní sporty nebo víceúčelová hala). Dalším uváděným problémem jsou narkomani, bezdomovci, krádeţe/kriminalita, nepořádek v ulicích, především čistota, přeplněné kontejnery nebo mnoţství psích exkrementů. Za nedostačující povaţují i sluţby ve městě (málo kaváren, lepších restaurací, obchodů aj.). Respondentům vadí také prodejní ( vietnamské ) stánky v podloubí na náměstí. Grafické znázornění (tzv. cloud) nespokojenosti respondentů viz Obrázek Obrázek 11.1: Problémy obyvatel města Frenštát pod Radhoštěm Průměrný postoj na škále (0 = velmi NESPOKOJEN/A, 100 = velmi SPOKOJEN/A) Věkové kategorie Celkem Zdroj: PROCES, vlastní průzkum, 2015 Otázka: Co Vás ve Frenštátě pod Radhoštěm nejvíce trápí? 64

67 V poslední době se dle respondentů ve městě Frenštát pod Radhoštěm nejvíce povedla revitalizace Horeček, vč. akcí/eventů, které se na Horečkách konají. Dále oceňují péči o místní zeleň a prostranství, rekonstrukci/obnovu sídlišť, kulturního domu a opravu nebo vybudování dopravní infrastruktury (např. chodníky, kruhové objezdy, vlaková zastávka), viz Obrázek Obrázek 11.2: Nejvíce povedené projekty/aktivity ve městě Frenštát pod Radhoštěm Zdroj: PROCES, vlastní průzkum, 2015 Otázka: Co se podle Vás ve Frenštátě pod Radhoštěm v poslední době nejvíce povedlo? Respondenti si ve spojitosti s městem Frenštát pod Radhoštěm nejčastěji představí skokanské můstky a okolní přírodu, jako jsou Beskydy, hory, Pustevny s lanovou dráhou, Radhošť se sochou Radegasta, areál Horečky nebo Ráztoka. Dále si respondenti vybaví známé osobnosti pocházející z města, zejména Jiřího Rašku a Karla Lopraise. Obrázek 11.3: Slovní spojení charakterizující město Frenštát pod Radhoštěm Zdroj: PROCES, vlastní průzkum, 2015 Otázka: Napište tři slova či slovní spojení, která se Vám vybaví při vyslovení pojmu Frenštát pod Radhoštěm. 65

68 Sociální problémy ve městě a pocit bezpečí Dle respondentů patří mezi nejzávaţnější sociální problémy města Frenštát pod Radhoštěm problémy s bezdomovci, lhostejnost lidí, agresivní mládeţ a kriminalita ve městě a jeho okolí. Muţi shledávají jako nezávaţnější problém zejména bezdomovectví (37 % podíl odpovědí) a lhostejnost lidí (35 % podíl odpovědí), jako méně problematickou povaţují muţi agresivní mládeţ, kterou naopak ţeny (36 % podíl odpovědí) vnímají z hlediska sociálního souţití za nejvíce problematickou. Z hlediska věku povaţuje 45 % respondentů ve věku let a 34 % respondentů ve věku let za největší sociální problém bezdomovectví. Starší respondenti ve věku let (34 % podíl odpovědí) a let (33 % podíl odpovědí) naopak vnímají jako problematickou zejména lhostejnost lidí. Senioři uváděli za největší sociální problém agresivní mládeţ (36 % podíl odpovědí). Naopak mezi méně problematické sociální problémy města a jeho okolí dle odpovědí muţů i ţen všech věkových kategorií patří špatné zacházení se seniory nebo postiţenými osobami. Víc viz Tabulka Jako další sociální problémy (mimo předem definovaných) zmiňovali respondenti problém s opilectvím a drogovou činností ve městě a jeho okolí, coţ souvisí také s problémy s bezdomovectvím a agresivní mládeţí. Tabulka 11.5: Sociální problémy města Frenštát pod Radhoštěm a jeho okolí Sociální problémy Pohlaví Procento kladných odpovědí Ţeny Muţi Bezdomovci 34,3 37,1 45,2 34,4 34,3 33,3 34,1 35,6 Lhostejnost lidí 27,8 35,1 19,4 28,1 37,1 47,6 13,6 31,2 Agresivní mládeţ 36,1 17,5 16,1 28,1 20,0 30,2 36,4 27,3 Kriminalita 25,9 23,7 25,8 25,0 28,6 25,4 20,5 24,9 Nezaměstnanost 11,1 13,4 9,7 6,3 11,4 19,0 9,1 12,2 Netolerance k menšinám (rasismus) 14,8 7,2 6,5 18,8 14,3 11,1 6,8 11,2 Malá snaha úřadů řešit soc. problémy 9,3 12,4 12,9 6,3 8,6 7,9 18,2 10,7 Špatné zacházení s postiţenými 6,5 2,1 0,0 9,4 5,7 1,6 6,8 4,4 Špatné zacházení se seniory 3,7 2,1 0,0 0,0 0,0 3,2 9,1 2,9 Zdroj: PROCES, vlastní průzkum, 2015 Otázka: Co je podle Vás nejzávaţnějším sociálním problémem Frenštátu pod Radhoštěm a okolí? Prosím uveďte 3 největší problémy z níţe uvedených. Pozn. Barevná škála porovnává hodnoty uvedené v buňkách barevný odstín představuje hodnotu v buňce (tmavě modrá = nejniţší hodnota, tmavě červená = nejvyšší hodnota). Většina respondentů nevyuţívá ţádných sociálních sluţeb (92,2 % podíl odpovědí). Zbylí respondenti vyuţívají sociální sluţby osobně (3,9 % podíl odpovědí) nebo jich vyuţívají jejich příbuzní (2,9 % podíl odpovědí). Mezi vyuţívané sociální sluţby patří domov pro seniory, domov s pečovatelskou sluţbou nebo úklidová sluţbu pro seniory. Věk Celkem Tabulka 11.6: Pocit strachu v místě bydliště Pohlaví Průměrný postoj na škále (0 = rozhodně NE, 100 = rozhodně ANO) Ţena 68,5 Muţ 78,9 Věk Průměrný postoj na škále (0 = rozhodně NE, 100 = rozhodně ANO) ,2 Obyvatelé města Frenštát pod Radhoštěm se v místě svého bydliště cítí bezpečně, hodnota průměrného postoje je 73,4 (rozhodně bezpečně = 100). Kladněji tuto situaci vnímají muţi. Z hlediska věku se nejbezpečněji cítí lidé ve věku let. Nejhůře (ale přesto kladně) hodnotili pocit bezpečí mladí lidé ve věku let a senioři ve věku 65 a více let , , , ,5 Celkem 73,4 Zdroj: PROCES, vlastní průzkum, 2015 Otázka: Cítíte se ve svém místě bydliště bezpečně? 66

69 Bydlení ve městě Frenštát pod Radhoštěm Respondenti bydlí nejčastěji v bytech v soukromém vlastnictví, jak muţi, tak ţeny všech věkových kategorií, viz Tabulka Tabulka 11.7: Zastoupení bytů ve městě Frenštát pod Radhoštěm podle druhu vlastnictví Druh vlastnictví/podíl odpovědí (%) Pohlaví Věk Ţena Muţ Obecní Druţstevní Soukromé vlastnictví Pronajatý byt Jiné Zdroj: PROCES, vlastní průzkum, 2015 Otázka: V jakém bytě bydlíte? Pozn. Barevná škála porovnává hodnoty uvedené v buňkách barevný odstín představuje hodnotu v buňce (tmavě modrá = nejniţší hodnota, tmavě červená = nejvyšší hodnota). Občané jsou s bydlením ve městě spokojeni, hodnota průměrného postoje je 81,4 (rozhodně spokojen/a = 100). Spokojeni jsou muţi i ţeny všech věkových kategorií. Nejhůře (přesto kladně) hodnotili spokojenost s bydlením respondenti ve věku let (hodnota průměrného postoje je 77,9). Respondenti, kteří uvedli, ţe jsou s bydlením nespokojeni, mají problémy zejména se sousedy, výši nájemného, vadí jim ruch v ulicích a nedostatek parkovacích míst v okolí bydliště nebo nevyhovující kvalita bytu. Tabulka 11.8: Spokojenost obyvatel města Frenštátu pod Radhoštěm s bydlením ve městě Průměrný postoj na škále (0 = rozhodně NE, 100 = rozhodně ANO) Pohlaví Věk Celkem Ţena Muţ ,8 81,0 80,0 81,3 77,9 82,1 84,1 81,4 Zdroj: PROCES, vlastní průzkum, 2015 Otázka: Jak jste celkově spokojen(a) s bydlením ve městě? Pozn. Barevná škála porovnává hodnoty uvedené v řádku barevný odstín představuje hodnotu v buňce (tmavě modrá = nejniţší hodnota, tmavě červená = nejvyšší hodnota). Cenová dostupnost bytů není dle respondentů příznivá, průměrný postoj na škále je 46,2 (rozhodně dostupné = 100). Cenovou přijatelnost bytů hodnotili kladněji muţi a respondenti ve věku let a 65 a více let (průměrný postoj na škále je vyšší neţ 50). Nevyhovující je také kvalita (průměrný postoj 31,7), lokalizace (průměrný postoj 19,4) a prodejnost bytů (průměrný postoj 16,4). Tabulka 11.9: Hodnocení bytů města Frenštát pod Radhoštěm Hodnocení bytů Zdroj: PROCES, vlastní průzkum, 2015 Otázka: Byty ve Frenštátu pod Radhoštěm jsou: Pozn. Barevná škála porovnává hodnoty uvedené v buňkách barevný odstín představuje hodnotu v buňce (tmavě modrá = nejniţší hodnota, tmavě červená = nejvyšší hodnota). Rozvoj města Frenštát pod Radhoštěm Průměrný postoj na škále (0 = rozhodně NE, 100 = rozhodně ANO) Pohlaví Ţena Muţ Cenově dostupné 42,3 50,0 57,9 49,1 37,5 40,5 54,2 46,2 Kvalitní 27,3 36,5 28,5 39,7 21,7 35,7 30,2 31,7 Nevhodně lokalizované 20,3 18,4 14,0 19,2 19,6 23,4 17,6 19,4 Neprodejné 18,2 14,4 21,3 19,1 12,9 18,6 10,8 16,4 Nejvíce financí z rozpočtu města by občané, muţi i ţeny všech věkových kategorií, chtěli investovat do rozvoje moţností pro volný čas (61,0 % kladných odpovědí) a dopravní infrastruktury (46,8 % kladných odpovědí). Naopak oblastí, do které by respondenti chtěli investovat nejméně je výstavba průmyslové zóny (0,5 % kladných odpovědí). Věk Celkem 67

70 Tabulka 11.10: Oblasti směřování financí města Frenštát pod Radhoštěm dle podle pohlaví a věku Oblasti investic z rozpočtu města Pohlaví Procento kladných odpovědí (%) Ţena Muţ Rozvoj moţností pro volný čas 57,4 64,9 74,2 68,8 77,1 57,1 38,6 61,0 Dopravní infrastruktura 35,2 59,8 35,5 40,6 60,0 44,4 52,3 46,8 Zvýšeni bezpečnosti 30,6 19,6 25,8 25,0 17,1 28,6 27,3 25,4 Podpora drobného a stř. podnikání 21,3 26,8 9,7 28,1 25,7 33,3 15,9 23,9 Cestovní ruch 14,8 24,7 25,8 31,3 14,3 17,5 13,6 19,5 Rozvoj školství 23,1 12,4 16,1 25,0 14,3 15,9 20,5 18,0 Sníţení nezaměstnanosti 12,0 20,6 9,7 15,6 20,0 19,0 13,6 16,1 Rozvoj zdravotnictví 18,5 6,2 9,7 12,5 0,0 9,5 29,5 12,7 Rozvoj sluţeb 11,1 9,3 22,6 12,5 5,7 4,8 11,4 10,2 Rozvoj sociálních sluţeb 13,0 6,2 3,2 3,1 0,0 15,9 18,2 9,8 Bytová výstavba 9,3 9,3 9,7 3,1 17,1 9,5 6,8 9,3 Výstavba průmyslové zóny 0,9 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2,3 0,5 Zdroj: PROCES, vlastní průzkum, 2015 Otázka: Nabídneme Vám několik oblastí, které jsou pro rozvoj města nejdůleţitější. Rozhodněte, kam byste nejvíce směřoval(a) prostředky z rozpočtu města? Pozn. Barevná škála porovnává hodnoty uvedené v buňkách barevný odstín představuje hodnotu v buňce (tmavě modrá = nejniţší hodnota, tmavě červená = nejvyšší hodnota). Respondentům ve městě nejvíce chybí parkovací místa, průměrný postoj na škále je 33,7 (rozhodně dostatek parkovacích míst = 100). S ostatními nabízenými moţnostmi sluţeb jsou respondenti spokojeni. Respondenti dále uváděli, ţe mimo území města musí dojíţdět za kvalitními a specializovanými obchody (nábytek, sportovní potřeby, dětské oblečení, dámská móda nebo obuv), obchodními centry, za kterými dojíţdějí do Frýdku-Místku, Ostravy, Kopřivnice a Nového Jičína. Respondenti uváděli také absenci zimního stadionu a veřejného kluziště, za kterým dojíţdějí do okolních obcí. Nespokojeni jsou rovněţ s chybějící multifunkční sportovní halou a workoutovým hřištěm. Dále by respondenti uvítali lepší propojení s okolními obcemi pěšími zónami i cyklostezkami (i pro inline bruslaře). V oblasti kulturního vyţití a sluţeb respondentům chybí širší nabídka koncertů, divadelních představení nebo diskoték, dále kvalitní gastronomická zařízení, kavárny s dětským koutkem, dětská hřiště a bazén pro děti. V oblasti lékařské péče chybí respondentům pohotovost, nemocnice a dostatek stomatologů. Tabulka 11.11: Spokojenost respondentů s následujícími oblastmi Průměrný postoj na škále (0 = rozhodně NE, 100 = rozhodně ANO) Zdroj: PROCES, vlastní průzkum, 2015 Otázka: Je podle Vás ve městě dostatek.? Pozn. Barevná škála porovnává hodnoty uvedené v buňkách barevný odstín představuje hodnotu v buňce (tmavě modrá = nejniţší hodnota, tmavě červená = nejvyšší hodnota). Věk Celkem Hodnocení: Pohlaví Věk Celkem Ţena Muţ Zdravotnických zařízení 69,7 73,7 70,0 70,7 79,2 65,2 75,6 71,4 Kontejnerů na tříděný odpad 69,3 70,2 71,6 72,7 74,2 67,8 65,5 69,7 Dopravní obsluţnost 70,5 67,3 69,8 72,5 67,2 69,3 66,9 69,0 Sluţeb 67,3 66,8 63,4 65,6 68,9 64,2 73,2 67,1 Obchodů 64,3 69,7 66,4 64,1 65,9 64,4 73,2 66,8 Pečovatelských domů 61,9 69,6 76,6 63,2 59,2 61,5 67,1 64,9 Kulturního vyţití 59,7 59,7 60,3 56,5 52,3 62,1 64,5 59,7 Sportovního vyţití 57,0 49,7 49,2 51,6 51,6 53,9 60,9 53,6 Parkovacích míst 33,4 34,0 38,0 37,9 31,3 27,2 40,3 33,7 68

71 Samospráva a stání správa a informovanost obyvatel Práci místní samosprávy hodnotí muţi i ţeny všech věkových kategorií jako kvalitní, hodnoty na škále jsou v rozmezí 50,0 70,0 (velmi dobrá = 100). Nejméně jsou spokojeni s prací městské polici, kterou i přesto hodnotili kladně (průměrný postoj je 53,4), nejhůře ji hodnotili respondenti ve věku 65 a více let (průměrný postoj je 42,6). Tabulka 11.12: Hodnocení práce městského úřadu a samosprávy města Frenštát pod Radhoštěm Hodnocení MÚ a samosprávy Zdroj: PROCES, vlastní průzkum, 2015 Otázka: Jak hodnotíte ve městě Frenštát pod Radhoštěm práci Městského úřadu a samosprávy? Pozn. Barevná škála porovnává hodnoty uvedené v buňkách barevný odstín představuje hodnotu v buňce (tmavě modrá = nejniţší hodnota, tmavě červená = nejvyšší hodnota). Informace o dění ve městě, na městském úřadě a úřadu práce nejvíce respondentů čerpá z místních novin (53,2 %kladných odpovědí), a to zejména obyvatelé starší 35 let, a od svých známých (45,4 % kladných odpovědí), zejména mladí lidé ve věku let, ale i starší občané. Častým informačním zdrojem je také internet (43,4 % kladných odpovědí). Nejméně vyuţívaným informačním kanálem jsou veřejná zasedání a schůze. Jako další, předem nenadefinované informační zdroje, respondenti uváděli městský rozhlas, sociální sítě (např. facebook) a plakáty. Tabulka 11.13: Informační zdroje o práci Městského úřadu a samosprávy a o dění ve městě Zdroj: PROCES, vlastní průzkum, 2015 Otázka: Odkud se dozvídáte nejvíce informací o práci Městského úřadu a samosprávy a o dění ve městě? Pozn. Barevná škála porovnává hodnoty uvedené v buňkách barevný odstín představuje hodnotu v buňce (tmavě modrá = nejniţší hodnota, tmavě červená = nejvyšší hodnota). Migrace obyvatel města Průměrný postoj na škále (0 = velmí ŠPATNÁ, 100 = velmi DOBRÁ) Pohlaví Ţena Muţ Kvalita poskytovaných sluţeb 72,2 65,7 70,7 66,3 73,2 67,1 68,9 68,9 Vstřícnost úředníku MěÚ 68,0 65,2 73,9 63,4 68,8 62,9 69,1 66,7 Komunikaci úředníků a samosprávy s občany 66,2 60,9 72,6 62,5 63,5 58,3 67,7 63,6 Informovanost o práci MěÚ a samosprávy 60,1 57,6 65,5 63,0 59,0 52,8 61,2 58,8 Práce městské policie 53,1 53,7 54,3 58,0 51,6 58,3 42,6 53,4 Respondenti byli v rámci dotazníkového šetření dotázáni, jaké důvody by je vedly k odstěhování se z města. Nejčastěji uváděli, ţe by byli ochotni přestěhovat se za prací a studiem. Dále z rodinných důvodů (za manţelem, manţelkou nebo do rodného města), stěhování do vlastního domu a z důvodu nepříznivého ţivotního prostředí (kriminalita, drogy, strach o děti a nedostatečné kulturní a sportovní vyţití). Důvodem k přestěhování by mohlo být také znovuobnovení těţby ve Frenštátě pod Radhoštěm. Respondenti, kteří se nechtějí stěhovat, zůstávají ve městě z důvodu rodinných a přátelských vazeb, vazeb na bydliště/domov a rodné město. Spokojení jsou také s lokalitou města v blízkosti hor a čistotou ovzduší. Část respondentů nechce město opustit z důvodu práce, kterou mají, a celkové spokojenosti se ţivotem ve městě. Dalším důvodem je nedostatek financí na stěhování nebo vysoký věk. Věk Procento kladných odpovědí (%) Celkem Informační zdroje: Pohlaví Věk Celkem Ţena Muţ Z místních novin 57,4 48,5 41,9 28,1 60,0 61,9 61,4 53,2 Od známých 51,9 38,1 25,8 62,5 37,1 46,0 52,3 45,4 Z www stránek 38,9 48,5 41,9 46,9 54,3 54,0 18,2 43,4 Z úřední desky 14,8 15,5 6,5 6,3 14,3 23,8 15,9 15,1 Z místního televizního vysílání 11,1 13,4 9,7 0,0 17,1 12,7 18,2 12,2 Ze schůzí, veřejných zasedání 2,8 7,2 3,2 0,0 0,0 12,7 2,3 4,9 69

72 Ekonomická aktivita a podnikání Nejvíce respondentů (15,1 % kladných odpovědí) je zaměstnáno v odvětví obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převáţně pro domácnost (klasifikace dle OKEČ) a ve zpracovatelském průmyslu (14,1 % kladných odpovědí). V odvětví rybolovu a chovu ryb, těţbě nerostných surovin, činnosti domácností ani práci v exteritoriální organizaci nebo instituci nepracuje v současné době ţádný respondent. Graf 11.3: Obor činnosti (dle klasifikace OKEČ) pracujících respondentů Obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převáţně pro domácnost Zpracovatelský průmysl 14,1 15,1 Stavebnictví 7,3 Ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby Ubytování a stravování 4,9 5,4 Doprava, skladování a spoje Činnosti v obasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti 3,4 3,9 Vzdělávání Finanční zprostředkování Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 2,0 2,0 2,0 2,0 Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení Zemědělství, myslivost, lesnictví 0,5 0,5 Zdroj: PROCES, vlastní průzkum, 2015 Otázka: Jaký je obor Vaší činnosti? (hlavní sekce OKEČ) Změnit zaměstnání by v současné době nechtělo 70,8 % respondentů. Do budoucna o tom však uvaţuje 18,5 % respondentů. Jako největší bariéru při hledání zaměstnání vidí respondenti nedostatek pracovních příleţitosti (21,0 % kladných odpovědí) a věk (11,7 % kladných odpovědí). Graf 11.4: Změna zaměstnání 0,0 2,0 4,0 6,0 8,0 10,0 12,0 14,0 16,0 Procento kladných odpovědí (%) 1,5 Hledám práci 70,8 9,2 Velmi akutně chci změnit zaměstnání 18,5 Možná někdy v budoucnu Ne Zdroj: PROCES, vlastní průzkum, 2015 Otázka: Uvaţujete o změně zaměstnání? 70

73 Graf 11.5: Bariéry při hledání zaměstnání Nedostatek pracovních příležitostí Věk Nízká úroveň vzdělání/nedostatečná kvalifikace Pohlaví Rasismus 0,5 4,4 5,9 11,7 21,0 0,0 5,0 10,0 15,0 20,0 25,0 Zdroj: PROCES, vlastní průzkum, 2015 Otázka: Prosím uveďte bariéry, se kterými se setkáváte při vstupu na trh práce/při hledání zaměstnání? Pro získání vhodného zaměstnání jsou respondenti ochotni se dále vzdělávat nebo rekvalifikovat (31,2 % kladných odpovědí), zejména obyvatelé ve věku let. Odstěhovat za prací by byla ochotna necelá čtvrtina respondentů (23,4 % kladných odpovědí), zejména muţi a občané ve věku let. Respondenti jsou nejméně ochotni do nového zaměstnání daleko dojíţdět, zejména ţeny a mladí respondenti ve věku let, dále ve věku let. Daleko dojíţdět nechtějí ani senioři ve věku 65 a více let. Tabulka 11.14: Činnosti, které jsou respondenti ochotní udělat pro získání zaměstnání Procento kladných odpovědí (%) Procento kladných odpovědí (%) Moţnosti: Pohlaví Věk Celkem Zdroj: PROCES, vlastní průzkum, 2015 Otázka: Co jste ochoten/ochotna udělat pro nalezení zaměstnání? Pozn. Barevná škála porovnává hodnoty uvedené v buňkách barevný odstín představuje hodnotu v buňce (tmavě modrá = nejniţší hodnota, tmavě červená = nejvyšší hodnota). O podnikání neuvaţovaly a ani dříve nepodnikaly téměř tři čtvrtiny respondentů (71,1 %). O tom, ţe začnou podnikat, uvaţovalo 9,6 % respondentů. V současné době podniká nebo dříve podnikala jedna pětina respondentů. Jako oblast svého podnikání respondenti uváděli nejčastěji sluţby, obchod a stavebnictví, dále informační technologie, zdravou výţivu, sport, fitness a výtvarnictví. Ţena Muţ Vzdělávat se/rekvalifikace 31,5 30,9 19,4 46,9 34,3 38,1 15,9 31,2 Odstěhovat se 19,4 27,8 16,1 37,5 28,6 28,6 6,8 23,4 Dojíţdět daleko 7,4 21,6 12,9 21,9 5,7 20,6 6,8 14,1 Graf 11.6: Vztah respondentů k podnikání 71,1 12,7 9,6 6,6 Podnikám Uvažuji o tom, že bych podnikal/a Dříve jsem podnikal/a Nikdy jsem nepodnikal/a a neuvažuji o tom Zdroj: PROCES, vlastní průzkum, 2015 Otázka: Jaký je Váš vztah k podnikání? 71

74 Respondenti nechtějí podnikat (i kdyţ někteří dříve podnikali), zejména z toho důvodu, ţe se necítí jako podnikatelské typy (38,5 % kladných odpovědí) nebo mají strach z finančního (13,2 % kladných odpovědí) a podnikatelského rizika (10,7 % kladných odpovědí). Graf 11.7: Důvody respondentů, kvůli kterým neprovozují podnikatelskou činnost Zdroj: PROCES, vlastní průzkum, 2015 Otázka: Proč uţ nepodnikáte? / Proč nechcete podnikat? Respondenti nevnímají podmínky pro podnikání ve městě Frenštát pod Radhoštěm jako vhodné, hodnota průměrného postoje je 31,2 (rozhodně dobré podmínky = 100). K rozvoji podnikání by dle respondentů přispěla větší podpora podnikatelského prostředí a lokálního trhu místní samosprávou a státem. Nespokojení jsou respondenti také s vysokými nájmy nebytových prostor, které společně se slabou kupní sílou negativně působí na podnikatelskou činnost ve městě. Dalšími faktory pro zlepšení podmínek pro podnikání je lepší propagace a reklama, lepší dopravní obsluţnost atp. Tabulka 11.15: Podmínky pro podnikání ve městě Frenštát pod Radhoštěm Pohlaví Průměrný postoj na škále (0 = rozhodně NE, 100 = rozhodně ANO) Ţena Muţ Věk Celkem 28,2 34,5 20,2 39,8 38,6 38,5 16,5 31,2 Zdroj: PROCES, vlastní průzkum, 2015 Otázka: Domníváte se, ţe ve Frenštátu pod Radhoštěm existují dobré podmínky pro podnikání? Pozn. Barevná škála porovnává hodnoty uvedené v buňkách barevný odstín představuje hodnotu v buňce (tmavě modrá = nejniţší hodnota, tmavě červená = nejvyšší hodnota). 72

75 11.2 Dotazníkový průzkum mezi podnikateli Dotazníkové šetření mezi podnikateli probíhalo formou telefonického dotazování (CATI). Standardizované rozhovory realizovali proškolení tazatelé společnosti PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Podnikatelé měli také moţnost vyplnit on-line dotazník (metoda sběru dat CAWI), který byl dostupný na webových stránkách projektu strategie-frenstat.cz. Do dotazníkového šetření mezi podnikateli se zapojilo 32 respondentů, z nichţ většina (81,3 %) provozuje svou činnost jako fyzická osoba, zbylé 2/5 respondentů vykonávají svou podnikatelskou činnost jako právnické osoby. Základní údaje o respondentech týkající se počtu zaměstnanců, roku zahájení podnikatelské činnosti, vlastnictví podnikatelských prostor a odvětví podnikatelské činnosti respondentů viz Graf 11.8 a Graf Graf 11.8: Odvětví podnikatelské činnosti respondentů Obchod, opravy motor. vozidel a výrobků Doprava, skladování a spoje Vzdělávání Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Stavebnictví Zdrav. a soc. péče, veterinární činnost Finanční zprostředkování Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Zemědělství, myslivost, lesnictví Zdroj: PROCES, vlastní průzkum, 2015 Otázka: Ve kterém odvětví provozujete svoji hlavní podnikatelskou činnost? V rámci moţnosti jiné (nepředdefinované odpovědi) uváděli respondenti např.: prodej a nákup zboţí, geodézie, účetní sluţby, reklama, specializovaný maloobchod. Graf 11.9: Základní údaje respondentů 3,1 3,1 3,1 3,1 6,3 9,4 9,4 12,5 21, Procento kladných odpovědí (%) Zdroj: PROCES, vlastní průzkum, 2015 Otázka: Ve kterém roce byla zahájena Vaše podnikatelská činnost? Počet zaměstnanců ve společnosti: Podnikáte v: (vlastních prostorách, pronajatých prostorách, obojí) 73

76 Rozvoj podnikání ve městě Frenštát pod Radhoštěm Vývoj podnikání ve městě dle respondentů nejvíce omezuje ekonomická situace v regionu, cena práce a cena materiálů (vstupních surovin). Naopak jako nejméně omezující vnímají zahraniční konkurenci a vzdálenost města od center (hlavní a krajské město). Mezi další faktory omezující rozvoj podnikání ve městě uváděny respondenty patří také malá kupní síla obyvatel, nedostatečné vlastní kapacity respondentů, vysoké zdanění, nedostatečná podpora ze strany města, nedostatečná spolupráce mezi podnikateli apod. Graf 11.10: Faktory omezující vývoj podnikání respondentů ve městě Frenštát pod Radhoštěm Ekonomická situace v našem regionu Cena práce Cena materiálů (vstupních surovin) Dostupnost financí/úvěrů Domácí konkurence Legislativní omezení Nedostatek kvalifikované pracovní síly Současná ekonomická situace v ČR Ceny energií Doprava Zahraniční konkurence Vzdálenost od center (hl. a krajské město) Procento kladných odpovědí (%) Zdroj: PROCES, vlastní průzkum, 2015 Otázka: Které z uvedených faktorů nejvíce omezují vývoj Vašeho podnikání? Pro rozšíření podnikatelské činnosti by dle respondentů bylo ţádoucí zejména zvýšit poptávku po sluţbách a produktech (78,1 % kladných odpovědí) a vyšší počet kvalifikovaných pracovních sil (25,0 % kladných odpovědí). 3,1 3,1 9,4 6,3 Graf 11.11: Potřeby pro rozšíření podnikatelské činnosti respondentů 15,6 12,5 21,9 21,9 21,9 31,3 37,5 37,5 Výše poptávky po službách a produktech Množství kvalifikovaných pracovních sil Vhodné nemovitosti Kvalitu technické infrastruktury 3,1 6,3 25,0 78,1 Zdroj: PROCES, vlastní průzkum, 2015 Otázka: Co byste potřeboval/a pro rozšíření Vaší podnikatelské činnosti? Procento kladných odpovědí (%) 74

77 Informační kanály podnikatelů Informace z oblasti podnikání získává nejvíce respondentů z webových stránek specializovaných institucí (hodnota průměrného postoje je 75,0 velmi často = 100) a náhodně na internetu (hodnota průměrného postoje je 72,8). Informace čerpají respondenti často také na městském úřadě nebo v denním tisku. Naopak nejméně je jako informační kanál vyuţíván krajský úřad, CzechInvest nebo odborné časopisy. Celkově největší podíl na odpovědích měla moţnost jinak, v rámci níţ respondenti uváděli četbu odborných knih, certifikaci nebo odborné přednášky, viz Graf Graf 11.12: Moţnosti čerpání informací v oblasti spojené s podnikáním Zdroj: PROCES, vlastní průzkum, 2015 Otázka: Odkud čerpáte informace o situaci ve městě Frenštát pod Radhoštěm v oblasti spojené s podnikáním (např. vývoj, finance, dotace, legislativa, úřad práce)? Podnikatele města Frenštátu pod Radhoštěm zajímají informace např. z oblasti stavebnictví, sluţeb, technologií, kurzového směřování ČNB, informace o kulturních akcích ve městě, dostupnosti a kvalitě nabízeného zboţí, změnách dopravních situací, změnách v územním plánu, změnách pracovních sil a regionálních moţnostech výletů nebo o cestovním ruchu v území. Podnikatelské prostředí V odborných časopisech V denním tisku Náhodně na internetu Na webových stránkách specializovaných institucí Na městském úřadě Na krajském úřadě Czechinvest Jinak Respondenti vnímají geografickou polohu a dopravní napojení pozitivně, velmi kladně hodnotí také dodavatelsko-odběratelské vztahy. Dalšími pozitivy podnikatelského prostředí jsou svoboda podnikatelského trhu ve městě a vstřícnost obyvatel. Jako negativní prvek místního podnikatelského prostředí povaţují respondenti kupní sílu obyvatel, úroveň rozvinutosti místních podnikatelských sítí a vysoké nájmy. 10,7 12,5 36,5 Graf 11.13: Hodnocení prvků podnikatelského prostředí ve městě Frenštát pod Radhoštěm 56,3 56,7 72,8 75,0 87, NIkdy Velmi často Průměrný postoj na škále Dodavatelsko-odběratelské vztahy 75,0 Geografická poloha Dopravní napojení 53,6 53,3 Úroveň rozvinutosti místních podnikatelských sítí Kupní síla obyvatel 37,5 34,8 Velmi NEGATIVNĚ Zdroj: PROCES, vlastní průzkum, 2015 Otázka: Jak byste ohodnotil/a následující prvky místního podnikatelského prostředí? Průměrný postoj na škále Velmi POZITIVNĚ 75

78 Respondenti posuzovali také pozemky a objekty ve městě Frenštát pod Radhoštěm a jeho okolí vyuţitelné pro podnikání. Kladně hodnotili zejména ekologickou nezatíţenost a dobré vybavení infrastrukturou. Město a jeho okolí shledávají celkově jako vyhovující Tabulka 11.16: Hodnocení pozemků a objektů ve městě vyuţitelných pro podnikání Průměrný postoj na škále (0 = rozhodně NEGATIVNÍ, 100 = rozhodně POZITIVNÍ) Špatně vybavené infrastrukturou 59,6 Dobře vybavené infrastrukturou Velmi drahé 50,0 Velmi levné Nevhodně lokalizované 56,8 Vhodně lokalizované Ekologicky zatížené 66,7 Ekologicky nezatížené Celkově nevyhovující 59,1 Celkově vyhovující Zdroj: PROCES, vlastní průzkum, 2015 Otázka: Pozemky a objekty ve Frenštátu pod Radhoštěm a nejbliţším okolí vyuţitelné pro podnikání jsou: Respondenti vyuţívají nejčastěji (53,1 % kladných odpovědí) dodavatele sídlící mimo okres Nový Jičín i Moravskoslezský kraj. Dodavateléjsou nejčastěji z hlavního města Prahy, ale také středních Čech, Jihomoravského kraje nebo celé České republiky. Graf 11.14: Sídlo působnosti klíčových dodavatelů Odjinud z ČR Moravskoslezského kraje Okresu Nový Jičín Zahraničí 9,4 Zdroj: PROCES, vlastní průzkum, 2015 Otázka: Většina Vašich klíčových dodavatelů je z: 21,9 28,1 53, Procento kladných odpovědí (%) Graf 11.15: Lokace zákazníků produktů respondentů Města Frenštát pod Radhoštěm Moravskoslezského kraje Okresu Nový Jičín Celé České republiky 31,3 28,1 28,1 43, Procensto kladných odpovědí (%) Zdroj: PROCES, vlastní průzkum, 2015 Otázka: Vaše podnikatelská činnost (prodej, výroba, poskytování sluţeb) je zaměřena převáţně na zákazníky (odběratele) z: Největší část zákazníků respondentů tvoří občané města Frenštát pod Radhoštěm (43,8 % kladných odpovědí) a Moravskoslezského kraje (31,3 % kladných odpovědí). 76

79 Dle respondentů by mohl region přilákat více investic prostřednictvím rozvoje infrastruktury pro turistický ruch, pomocí výstavby cyklostezek, sportovních zázemí (nový zimní stadion a sportoviště) a rozšířením kultury a školství (kvalifikované pracovní síly). Mezi náměty pro zlepšení místního podnikatelského prostředí či poskytování veřejných sluţeb uváděli respondenti zvýšení spolupráce podnikatelů s místní samosprávou a zlepšení dopravní obsluţnosti města. Jako hlavní nedostatek byl shledán nedostačující počet parkovacích míst a nevyhovující stav místních komunikací. Graf 11.16: Hodnocení kvality sluţeb správy města Frenštát p. R. Likvidace odpadů Propagace města a regionu Bezpečnost (městská policie) Služby elektronické podatelny Správní řízení Údržba silnic Nabídka pozemků Podpora malého a stř. podnikání Zdroj: PROCES, vlastní průzkum, 2015 Otázka: Nabídneme Vám několik sluţeb poskytovaných místní správou. Pokuste se ohodnotit jejich kvalitu: 32,1 31,0 46,4 46,0 Komunikaci s místními úřady hodnotí většina respondentů jako vstřícnou, hodnota průměrného postoje na škále je 31,9 (velmi vstřícná = 0). Moţnost opustit město většina respondentů nezvaţuje, hodnota průměrného postoje na škále je 81,3 (rozhodně nezvaţuje = 100). Ta část respondentů, která připouští moţnost, ţe jejich firma opustí město, uvádí jako důvod větší konkurenceschopnost a vyšší kupní sílu ve větších městech nebo rozšíření poboček do jiných okresů. Časový horizont, ve kterém uvaţují, ţe opustí město, se pohybuje v rozmezí jednoho aţ pěti let. Finance z rozpočtu města by nejvíce respondentů směřovalo do podpory drobného a středního podnikání (59,4 %kladných odpovědí) a rozvoje moţnosti pro volný čas (53,1 % kladných odpovědí). Dále byla respondenty uváděna jako moţnost směřování investic z rozpočtu města oblast sportu. Graf 11.17: Směřování investic z rozpočtu města Frenštát pod Radhoštěm Podpora malého a středního podnikání Rozvoj možností pro volný čas Zvýšeni bezpečnosti Rozvoj zdravotnictví Rozvoj školství Snížení nezaměstnanosti Podpora sociálně potřebných Bytová výstavba Zlepšení městské dopravy Procento kladných odpovědí (%) Zdroj: PROCES, vlastní průzkum, 2015 Otázka: Nabídneme Vám několik oblastí, které jsou pro rozvoj města nejdůleţitější. Rozhodněte, kam byste nejvíce směřovali prostředky z rozpočtu města? 52,4 50,0 56,5 72, Velmi ŠPATNÁ Velmi DOBRÁ Průměrný postoj na škále 12,5 9,4 6,3 21,9 18,8 18,8 Respondenti hodnotili také kvalitu sluţeb správy města. Velmi kladně vnímají likvidaci odpadů, hodnota průměrného postoje je 72,5 (velmi dobrá = 100). Naopak negativně hodnotí podporu malého a středního podnikání, hodnota průměrného postoje je 31,0 (velmi špatné = 0). 40,6 53, ,4 77

80 11.3 Dotazníkový průzkum mezi neziskovými organizacemi Dotazníkové šetření mezi neziskovými organizacemi probíhalo prostřednictvím telefonického dotazování (CATI). Standardizované rozhovory realizovali proškolení tazatelé společnosti PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Zástupci neziskových organizaci měli moţnost vyplnit také on-line dotazník (metoda sběru dat CAWI) dostupný na webových stránkách projektu strategie-frenstat.cz. Do dotazníkového šetření mezi neziskovými organizacemi města se zapojilo celkem 31 respondentů. Většina respondentů provozuje svou činnost jako právnická osoba (80,6 %), zbylá jedna pětina vykonává svou činnost jako fyzická osoba. Základní informace týkající se právní formy, oboru činnosti, roku vzniku organizace, počtu zaměstnanců a vlastnictví podnikatelských prostor viz Graf a Graf Graf 11.18: Základní údaje respondentů Zdroj: PROCES, vlastní průzkum, 2015 Otázka: Jakou právní formu má Vaše organizace? Ve kterém roce byla zahájena činnost Vaší organizace? Počet zaměstnanců v organizaci: (vlastních prostorách, pronajatých prostorách, obojí) Graf 11.19: Odvětví provozování podnikatelské činnosti respondentů města Frenštát pod Radhoštěm Volnočasové aktivity Vzdělávací aktivity Práce s dětmi a mládeží Sociální a zdravotní služby Sportovní aktivity Kultura a umění Ekologické aktivity 12,9 12,9 16,1 19,4 22,6 25,8 Procento kladných odpovědí (%) Zdroj: PROCES, vlastní průzkum, 2015 Otázka: Ve kterém odvětví provozujete svoji hlavní podnikatelskou činnost? 35,