I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 2 Kosterní soustava I. - Kostra osová Pro potřeby projektu MAN zpracovala: Mgr. Lucie Adamusová
1. Kolik máme v těle kostí? Pokuste se následující kvíz vyřešit nejprve ve dvojicích, po uplynutí časového limitu (určí vyučující) se spojte s jinou dvojicí a následně porovnejte svá řešení ve větších skupinách (8-? žáků). 208-233 kostí celkem (v závislosti na různých způsobech počítání) 33-34 je o _ ů. 27 kostí obsahuje l _ a. 64 kostí mají o h _ í k _ y. Z 6 kostí vznikly 2 k _ i p _ í. V těle máme 24 ž. 37 kostí tvoří h _ k. 16 je kostí m _ é č _ i l _ y. 12 je o _ ů h _ ch. 11 kostí má o á č t l _ y. 14 kostí tvoří p _ y r y. 3 jsou s _ é ků _ y. 7 párů je ž p ch. Z 5 částí vznikla k _ k _ á. 120 je kostí 4 v ch k n. 26 je kostí 1 n y. 31 kostí má 1 celá d _ í k _ a. 7 je o _ ů k ch. 4 jsou ž v _ á. 8 je ků _ k z _ ch. 7 je ků _ k z _ ch. 56 kůstek tvoří č y v ch p _ ů. 54 kostí mají o r e. 2. Lebka A) Prohlédněte si následující obrázky 1 a 2 (I. a II.) a tabulky pod obrázky. Jsou kosti na obrázku I. správně popsány? Označte křížkem (nebo přeškrtněte) chybné názvy a na řádky pod tabulkou napište správné názvy kostí. K obrázku II. doplňte popis kostí. Poté si jednotlivé kosti ukažte na modelu lebky.
Obr. 1 Lebka zepředu 1 Obr. 2 Lebka zboku 1 I. Kosti lebky - zepředu A - kost týlní B - kost temenní C - kost spánková D - horní čelist E - kost slzní F - dolní čelist G - kost radličná H - lícní kost I - kost nosní J - kost klínová K - kost čelní L - kost čichová Oprava chyb: II. Kosti lebky - zboku A - B - C - D - E - F - G - H - I - J - K - L - M - Nápověda: jařmový oblouk, zevní zvukovod; B) Postupujte stejně jako u předchozího úkolu A
. Obr. 3 Lebka zdola 1 Obr. 4 Lebka uvnitř 1 III. Popis lebky - zdola A - kost patrová B - horní čelist C - lícní kost D - kost temenní E - kost radličná F - kost skalní G - kost klínová H - týlní kloubní hrboly I - temenní kost J - týlní kost K - velký týlní otvor L - kost lícní M - kost spánková N - jařmový oblouk Oprava chyb: IV. Popis lebky - uvnitř A - B - C - D - E - F - G - H - I - J - Nápověda: turecké sedlo klínové kosti, velká křídla klínové kosti, kost čelní, kost týlní, kost spánková, kost čichová (2x), kost klínová, temenní kost, velký tylní otvor;
C) ***Extra úkol č. 1*** Co označují vybraná čísla na fotografiích lebky a písmena na rentgenovém snímku? Obr. 5 Lebka - přední pohled 2 Obr. 6 Lebka - boční pohled 2 V. Lebka - přední pohled 1-3 - 6-8 - 9-14 - 16 - VI. Lebka - boční pohled 1-2 - 3-4 - 6-7 - 8-9 - 10-16 - 18-19 - 20-24 - 25 - Nápověda: šev lambdový, šev věncový, šupina kosti spánkové, jařmový oblouk;
Obr. 7 Lebka - dolní pohled 2 Obr. 8 Rentgen lebky 1 VII. Lebka - dolní pohled 2-3 - 7-8 - 16-18 - 20-27 - VIII. Rentgen lebky A - B - C - D - E - F - G - H - I - J -
D/ ***Extra úkol č. 2 - Některé pohlavní rozdíly na lebce*** Rozhodněte, zda se jedná o znaky typické pro mužskou nebo ženskou lebku, a doplňte je do příslušného sloupce tabulky: 1 - větší, robustnější 2 - menší, křehčí 3 - relativně lehčí 4 - menší kapacita 5 - relativně těžší 6 - větší kapacita 7 - čelní hrboly slabě vyznačeny 8 - slabě vytvořené svalové úpony 9 - postavení čela strmé 10 - velký týlní otvor menší 11 - bradová krajina je zaoblená, brada neprominuje 12 - zubní oblouk menší, s menším poloměrem zakřivení 13 - obličejová část větší 14 - silně vytvořené svalové úpony 15 - čelní hrboly zřetelněji vyznačeny 16 - nadočnicové oblouky silně vyklenuty 17 - brada prominuje, bradová krajina hranatá 18 - nadočnicové oblouky nejsou vytvořeny 19 - obličejová část menší 20 - čelo postupuje šikmo dozadu 21 - zubní oblouk větší, zaoblený 22 - velký otvor týlní kosti větší 3 Mužská lebka Ženská lebka 3. Páteř A) Do následujícího textu doplňte počty příslušných částí páteře a popište obrázky 9 a 10: Páteř (columna vertebralis) je složena z obratlů (vertebrae). Jejich původní počet je 33-34. Během života některé obratle srůstají. Páteř se skládá ze obratlů krčních (vertebrae cervicales - C), obratlů hrudních (vertebrae thoracicae - Th), obratlů bederních (vertebrae lumbales - L), obratlů křížových (vertebrae sacrales - S), které srůstají v kost křížovou (os sacrum) a ze - obratlů kostrčních (vertebrae coccygeae - Co), které srůstají v kost kostrční (os coccygis). 3
Obr. 9 Páteř zboku a zepředu 1 Obr. 10 Zakřivení páteře 4 B) Přečtěte si další část textu a popište části obratlů na obr. 11: Každý obratel se skládá z těla, oblouku a výběžků. Párový je výběžek příčný a kloubní, nepárový je výběžek trnový. Mezi dvěma obratli je meziobratlová ploténka. Spojením oblouku obratle s jeho tělem se uzavírá obratlový otvor. Jednotlivé obratlové otvory ležící nad sebou vytvářejí páteřní kanál. 3 Obr. 11 Stavba obratlů 4
C) V následující části se dozvíte rozdíly ve stavbě jednotlivých obratlů. Doplňte na obr. 11, o které obratle se jedná. Prohlédněte si fotografie obratlů a určete, v jakém pořadí jsou uvedeny - vyberte z odpovědí a - d. (Rozměry neodpovídají skutečnosti, některé obrázky byly zvětšeny, jiné zmenšeny, stejně jako na obr. 11!!!) Srovnejte s modely obratlů a ukažte si jednotlivé obratle i na kostře. Krční obratle - mají nízká těla, krátká v předozadním směru, široká ve směru transverzálním, oválného až ledvinitého tvaru. Obratlový otvor je trojhranný. Trnové výběžky jsou krátké, rozdvojené. Příčné výběžky mají otvory a na konci dva hrbolky. 1. krční obratel - nosič (atlas) - nemá těla ani trnový výběžek. Má dva oblouky - přední a zadní. Na jeho horní straně jsou kloubní plošky pro spojení s týlní kostí, což umožňuje kývavý pohyb hlavy. 2. krční obratel - čepovec (axis) - z jeho těla vystupuje zub čepovce, který je původním tělem atlasu a je spojený kloubně s jeho předním obloukem. Kolem zubu čepovce se otáčí atlas, a tím se otáčí hlava. Hrudní obratle - mají vysoká, předozadně hluboká těla srdčitého tvaru. Obratlový otvor je kruhovitý. Příčné výběžky jsou delší, silné a zaoblené. Trnový výběžek je dlouhý a směřuje postupně u jednotlivých obratlů Th1-Th7 stále více kaudálně, od Th8 po Th12 se opět postupně napřimuje. Na těle obratle a na příčných výběžcích mají kloubní jamky pro připojení žebra. Bederní obratle - mají masivní, vysoká a transverzálně široká těla ledvinitého tvaru. Mají mohutný obratlový oblouk, otvor obratlový je trojúhelníkovitý. Trnový výběžek má tvar ze stran oploštěné čtverhranné destičky. Příčné výběžky zanikly a zbyly po nich dva hrbolky. 3
Obr. 12 Části páteře Obratle jsou znázorněny v následujícím pořadí: a) čepovec - hrudní o. - nosič - bederní o. - čepovec - kost křížová - hrudní o. - atlas+axis - bederní o. b) axis - bederní o. - atlas - hrudní o. - axis - křížová k. - bederní o. - atlas s čepovcem - hrudní o. c) axis - bederní o. - atlas - krční o. - hrudní o. - křížová k. - krční o. - 2 hrudní o. - hrudní o. d) čepovec - bederní o. - atlas - bederní o. - krční o. - křížová k. - hrudní o. - nosič+čepovec - krční o. D) Přečtěte si poslední část textu, doplňte názvy zakřivení páteře na obr. 10 a odpovězte na otázky pod textem: Obratle jsou uspořádány tak, že vytvářejí dvojité esovité zakřivení páteře. Rozlišujeme dvě kyfózy - hrudní a křížovou a dvě lordózy - krční a bederní. U novorozence je páteř zakřivena v prakticky jediné kyfóze. Krční lordóza vzniká, když dítě v poloze na břiše začíná zvedat hlavu. Bederní lordóza vzniká v době, kdy dítě začíná sedat, stát, chodit. Hrudní kyfóza je pozůstatkem kyfózy původní - kompenzuje lordózy. Nejsou-li lordózy dostatečně vytvořené, vznikají plochá záda. V opačných případech vznikají záda prohnutá a kulatá. Vybočením páteře do stran vznikají skoliózy. 3 Jaké mohou být příčiny výše uvedených odchylek páteře? Dají se poruchy alespoň částečně napravit? Jak?
4. Hrudník Doplňte k obr. 13 následující části hrudníku. Uveďte počty jednotlivých typů žeber. Ukažte si jednotlivé kosti na modelu kostry. Hrudní kost, mečovitý výběžek, žebra nepravá, rukojeť, tělo hrudní kosti, chrupavčité části žeber, žebra volná, 1. hrudní obratel, žebra pravá, 3, 2, 7; Obr. 13 Kostra hrudníku 4 Poznámky: 1. Upraveno podle: ČIHÁK, Radomír. Anatomie 1. 2. vyd. Praha : Grada Publishing, 2001. 516 s. ISBN 80-7169-970-5. 2. Biology 129 Human Anatomy [online]. Pennsylvania College - [cit. 2009-06-21]. Dostupné z WWW: <http://www.bio.psu.edu/people/faculty/strauss/anatomy/biology29.htm>. 3. Upraveno podle: HAJN, Václav. Antropologie I. 2. vyd. Olomouc : VUP, 1998. 180 s. ISBN 80-7067-901-8. 4. Upraveno podle: NOVOTNÝ, I.; HRUŠKA, M. Biologie člověka. 1. vyd. Praha : Fortuna, 1995. 136 s. ISBN 80-7168-234-9.