Analýza a porovnání trhu pojištění strojů

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra managementu firem a institucí Analýza a porovnání trhu pojištění strojů Bakalářská práce Autor: Vedoucí práce: Odborný konzultant: Eva Vrlíčková Ing.Helena Cetlová Ing. Alois Rous, CSc. Praha 27. dubna, 2010

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury. podpis autora V Praze 27. dubna 2010 2

Anotace Obsahem této práce je objasnění strojního pojištění. K čemu nám tento druh pojištění slouţí, pro koho je určen a jaké jsou jeho specifika. Všem těmto pojmům, předchází vysvětlení vzniku pojištění, základních principů pojištění, jeho členění, legislativní normy a v závěru porovnání tří významných pojišťoven. Annotation The content of this work shows an illustration of mechanical insurance, included will be an explanation as to how this insurance works, who it belongs to and the detailed specifics. Further explanation will be given on the basic origin of this insurance, how it is organised and on relevant legislative norms. To conclude I will give my own comparison of three key insurance companies. 3

Úvod Svou práci jsem zaměřila na oblast pojištění, mě dosud ne příliš známou a tou je strojní pojištění. V důsledku neustálých ţivelných pohrom jako jsou povodně, vichřice a jiné katastrofy jako např. výbuch sopky a jiné. Pojištění jako takové je čím dál ţádanějším, neboť nám kryje určitou škodu vymezenou v pojistné smlouvě. Avšak ještě zajímavějším ukazatelem je to, ţe lidé nechrání natolik sebe, ale svůj majetek. Pojistit se dá v dnešní době skoro cokoliv a důkazem o tom je rozpětí pojistných produktů tří největších pojišťoven v ČR a na ně se zaměřuje tato práce. První kapitola této práce je zaměřena na vývojové tendence pojištění, vysvětlení pojmů souvisejících s pojištěním, zákonné vymezení (zákonem č. 277/2009 Sb., o pojištění a zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě). Druhá kapitola této práce je specifická svým zaměřením tématu na dosavadní vývoj neţivotního pojištění, do kterého spadá pojištění majetku a tudíţ i strojní pojištění. Neţivotní pojištění je zde podrobně popsáno od 90. let od události, které zapříčinily změny v této oblasti. Významných událostí bylo hned několik avšak dvě se staly stěţejní. Tou první byl pokles americké ekonomiky a v souvislosti s tím docházelo ke změnám, které byly vyprovokovány hlavními zajišťovnami ty kladou velký důraz na pojišťovny a zejména jejich politiku. Druhá významná událost se odehrála v roce 2001 přesněji řečeno 11. září 2001 v New Yorku,tento den se dostal hluboko do podvědomí lidí na celém světě. Moţná hrozba terorismu děsí lidi po celém světě dodnes. Třetí kapitola obsahuje tři významné pojišťovny působící na předních příčkách Českého pojistného trhu, kterými jsou Kooperativa pojišťovna a.s., Česká pojišťovna a.s. a poslední Generali Pojišťovna a.s.. Kaţdá z těchto pojišťoven má svou historii, různorodost pojistných produktů, avšak jedno mají společné - všechny tři umoţňují strojní pojištění. Kaţdá má své zvláštní podmínky pro pojištění strojů a strojních zařízení. Tato práce porovnává tyto zvláštní podmínky. Čtvrtá a zároveň poslední kapitola odhaduje budoucí vývoj tohoto specifického druhu pojištění. 4

Obsah ÚVOD... 4 1. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA POJIŠTĚNÍ STROJŮ A LEGISLATIVNÍ RÁMEC... 7 1.1 VÝVOJ POJIŠTĚNÍ... 7 1.2 RYSY PRVNÍHO POJIŠTĚNÍ... 7 1.3 POJIŠTĚNÍ V ČSR PO DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE... 8 1.4 POČET POJIŠŤOVEN NA POJISTNÉM TRHU V ČR... 9 1.5 POJEM POJIŠTĚNÍ... 9 1.5.1 ZÁKLADNÍ POJMY SPJATÉ S POJIŠŤOVNICTVÍM... 9 1.5.2 ČLENĚNÍ POJIŠTĚNÍ... 10 1.5.3 POJIŠTĚNÍ PODNIKATELSKÝCH A PRŮMYSLOVÝCH RIZIK... 14 1.5.4 POJIŠTĚNÍ TECHNICKÁ... 14 1.5.5 STROJNÍ POJIŠTĚNÍ... 14 1.5.6 POJIŠTĚNÍ MONTÁŽNÍCH A STAVEBNÍCH RIZIK... 14 1.6 FORMY POJIŠTĚNÍ... 15 1.6.1 POJIŠTĚNÍ OBNOSOVÁ NEBO-LI SUMOVÁ... 16 1.6.2 POJIŠTĚNÍ ŠKODOVÁ NEBO-LI ZÁJMOVÁ... 16 1.6.3 RYZÍ ZÁJMOVÉ POJIŠTĚNÍ... 17 1.6.4 POJIŠTĚNÍ NA PRVNÍ RIZIKO... 18 1.6.5 POJIŠTĚNÍ NA PLNOU HODNOTU... 18 1.7 LEGISLATIVNÍ RÁMEC V ČR... 19 2. DOSAVADNÍ VÝVOJ NEŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ... 21 2.1 VÝVOJ NEŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ VE SVĚTĚ... 21 2.2 POJIŠTĚNOST V JEDNOTLIVÝCH OBLASTECH SVĚTA (V ROCE 2007)... 22 2.3 POJISTNÉ ZA ROK 2009... 23 PODÍL JEDNOTLIVÝCH POJIŠŤOVEN ZA ROK 2009... 23 3. ANALÝZA SOUČASTNÉHO POJIŠTĚNÍ STROJŮ A POROVNÁNÍ VYBRANÝCH POJIŠŤOVEN... 24 3.1 KOOPERATIVA POJIŠŤOVNA A.S.... 24 3.1.1 KOOPERATIVA NABÍZÍ TYTO DRUHY POJIŠTĚNÍ MAJETKU:... 25 5

3.1.2 POJIŠTĚNÍ STROJŮ... 25 3.1.3 ZVLÁŠTNÍ POJISTNÉ PODMÍNKY PRO POJIŠTĚNÍ STROJŮ... 25 3.1.5 VÝLUKY Z POJIŠTĚNÍ... 27 3.1.6 POJIŠTĚNÉMU Z POJISTNÉ SMLOUVY TAKÉ PLYNOU URČITÉ POVINNOSTI... 27 3.1.7 JAK VYSVĚTLUJE POJMY POJIŠŤOVNA KOOPERATIVA A.S.... 28 3.2 ČESKÁ POJIŠŤOVNA A.S.... 29 3.2.1 ČESKÁ POJIŠŤOVNA A JEJÍ HISTORICKÝ VÝVOJ V KOSTCE... 29 3.2.2 DOPLŇKOVÉ POJISTNÉ PODMÍNKY PRO POJIŠTĚNÍ STROJŮ A STROJNÍCH ZAŘÍZENÍ DPPST2... 34 3.2.3 VÝLUKY Z POJIŠTĚNÍ... 34 3.2.4 POJISTNÉ PODMÍNKY PRO PLNĚNÍ POJIŠŤOVNY... 35 3.3 GENERALI POJIŠŤOVNA A.S.... 37 3.3.1 POJIŠŤOVNA GENERALI A.S. NABÍZÍ TYTO POJISTNÉ PRODUKTY... 38 3.3.2 ZVLÁŠTNÍ POJISTNÉ PODMÍNKY PRO POJIŠTĚNÍ STROJŮ (ZPP S 2005/01)... 41 3.3.3 POJIŠTĚNÍ SE NEVZTAHUJE NA... 41 3.3.4 VÝLUKY Z POJIŠTĚNÍ... 41 3.3.5 POJIŠŤOVNA VYPLÁCÍ POJISTNÉ... 42 3.3.6 POVINNOSTI POJIŠTĚNÉHO... 43 3.3.7 POROVNÁNÍ POJIŠŤOVEN... 43 3.4. POJISTNÁ NABÍDKA... 44 4. ODHADOVANÝ BUDOUCÍ VÝVOJ POJIŠTĚNÍ STROJŮ... 46 4. 1 ČR... 46 ZÁVĚR... 47 6

1. Základní charakteristika pojištění strojů a legislativní rámec 1.1 Vývoj pojištění Pojištění bylo bráno a chápáno tehdejší společností jako nahodilá událost např. ţivelní pohromy, osobní neštěstí jako úrazy, ztráta ţivitele, které vedly odedávna k úvahám o různých způsobech vyrovnání se s těmito nahodilými událostmi, které ovlivňují ţivoty jedinců, ale i společnosti. První zmínky o pojištění jsou z roku cca 2000 před n. l., byly však spojeny s krytím výdajů převáţně pohřbů. 1.2 Rysy prvního pojištění Pojištění bylo sjednáváno převáţně v určitém okruhu lidí, s převahou u niţších vrstev, do které patřili řemeslníci, kupci, ale nepatřili sem lidé zabývající se zemědělstvím, jejichţ počet v této době převaţoval. Nebyl zde také důkladně vymezen rozdíl mezi pojistitelem a pojistníkem. Pojištění bylo převáţně vzájemnostního charakteru, i kdyţ můţeme vnímat malé niance komerčního pojištění. Během dlouhého vývoje pojištění od roku cca 2000 před. n.l. aţ do konce 18. století lze ve vývoji pozorovat dvě základní tendence. 1) od všeobecně formulované vzájemné pomoci, ke konkretizaci a upřesnění okruhu pojistných událostí, 2) vývoj od následného rozvrhu výdajů na pojistná plnění (po vzniku pojistných událostí) k praxi pravidelných pevně stanovených příspěvků pro členy spolků (postupně byly oddělovány prostředky na úhradu pojistných událostí od ostatních prostředků příslušných spolků). 1 Vznik pojišťoven přináší druhá polovina 18. století, a to v nové formě tzv. vzájemných pojišťoven (na našem území vznikla První česká vzájemná pojišťovna roku 1827). Nejvíce uplatňováno byla pojistné odvětví poţární, námořní, která se vyvinulo nejprve v přímořských státech Evropy, coţ je logické, neboť zde převaţovala lodní doprava, dále ţivotní pojištění pro případ úmrtí. 1 (Ducháčková, 2005) 7

Počátek 19. století přinesl rychlý rozvoj pojištění, které bylo předmětem podnikání. Na trh se dostávaly nové druhy pojištění, avšak nejrozšířenější zůstávalo stále pojištění námořní, poţární a ţivotní. Vznikla vědecká základna pojištění v čele s pojistnou matematikou. Do povědomí lidí se začal dostávat pojem zajištění. Koncem 19. století byly zřejmé státní zásahy do pojišťovnictví. Státní zásahy se projevovaly ve dvou směrech: 1. ve formě sociálního pojištění v jednotlivých zemích 2. státní usměrňovaní v oblasti komerčního pojištění Přesto nejvýraznější byl státní dozor po druhé světové válce. Vznikal velký rozdíl mezi neţivotním a ţivotním pojištěním. Docházelo ke v zvýhodňování v jednotlivých zemích prostřednictvím daňových úlev. 1.3 Pojištění v ČSR po druhé světové válce Do roku 1945 fungovalo na území Československa více neţ 700 pojišťoven a pojišťovacích spolků, rok 1945 přinesl znárodňování pojišťoven a jejich počet byl sníţen na pět. V roce 1948 vznikla první státní pojišťovna. V roce 1968 došlo k rozdělení na Českou státní pojišťovnu a Slovenskou státní pojišťovnu. Rok 1991 přinesl Zákon o pojišťovnictví a zároveň došlo ke zrušení dřívějšího monopolu, který měla do té doby na území České republiky Česká státní pojišťovna. To vedlo ke vzniku nových pojišťoven a obnovení pojistného trhu. Situace se v oblasti pojišťovnictví významně změnila v souvislosti jednak s ekonomickými tak legislativními změnami. Od roku 2002 aţ do roku 2004 došlo k legislativním změnám v oblasti pojišťovnictví z důvodu vstupu ČR do Evropské Unie. Novelizovány byly 4 zákony, a to: zákon č. 363/1999 Sb.; o pojišťovnictví (novela zákona schválena v roce 2009, účinnosti nabyla 1. ledna 2010), zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla; zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě; zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. Rok 2008 přinesl posun, Česká Národní Banka licencovala první zajišťovnu VIG RE zajišťovna, a. s., tato společnost byla oprávněna přebírat zajištění rizika ve všech odvětvích ţivotního i neţivotního pojištění, téţ byla oprávněna provádět 8

poradenství, zprostředkovatelskou činnost, vzdělávání tak i provádění zajistných událostí. Z tabulky je téţ zřejmý nárůst pojišťoven od roku 2004, který byl jasný z důvodu vstupu České Republiky do EU. 1.4 Počet pojišťoven na pojistném trhu v ČR Počet pojišťoven na území České Republiky Rok Neţivotní pojišťovny Ţivotní pojišťovny Smíšené pojišťovny Počet celkem 2000 20 3 18 41 2001 23 3 17 43 2002 22 3 17 42 2003 23 3 16 42 2004 21 3 16 40 2005 23 5 17 45 2006 26 6 17 49 2007 29 6 17 52 2008 29 7 17 53 2009 2 ------ ----- ---- ---- Tabulka č.1 1.5 Pojem pojištění Pojištění patří mezi finanční sluţby, které za úplatu poskytují pojistnou ochranu. Základním principem pojišťovnictví je přesouvání části finančních prostředků tam, kde jsou v daném okamţiku třeba (z hlediska výskytu nahodilých událostí). Z právního hlediska představuje pojištění právní vztah, při kterém pojistitel na sebe přebírá závazek, ţe pojištěnému poskytne náhradu pojistné události. 1.5.1 Základní pojmy spjaté s pojišťovnictvím pojištěný je osoba na kterou se váţe soukromé pojištění a to jak na její ţivot, zdraví, majetek pojistník je ať uţ fyzická nebo právnická osoba, která sepsala s pojistitelem pojistnou smlouvu a bere na sebe povinnost platit pojistné, pojistník nemusí být totoţný s pojištěným 2 Zpráva z roku 2009 nebyla ještě zveřejněna na stránkách ČNB 9

pojistitel je právnická osoba, která má povolení vykonávat pojišťovací činnost dle zákona pojistný kmen je souhrn pojistných smluv 1.5.2 Členění pojištění Z hlediska financování: A) Sociální pojištění je povinné pojištění, zahrnující tzv. úhradu sociálních rizik B) Komerční (tzv. soukromé) pojištění toto pojištění má za úkol, krytí potencionálních rizik u fyzických či právnických osob, které si dobrovolně sjednají dle vlastního uváţení určitý druh pojištění (např. auto si pojistí spíše ten, kdo má draţší auto a nebo ten do bydlí v oblasti, kde jsou časté krádeţe a souběţně s tím běţí pojištění povinné a to je např. u auta povinné ručení). Typickým znakem komerčního pojištění je smluvní podoba pojištění. Velikost příspěvku je přímo úměrná velikosti rizika. Komerční pojištění dále členíme podle způsobu tvorby rezerv: Pojištění riziková pojištění, u nichţ pojišťovně platíme pouze za ochranu před ţivotními riziky, patří do kategorie rizikových. Veškeré zaplacené pojistné je spotřebováno na krytí pojistné ochrany a poplatky pojišťovny tj. propadá pojišťovně. Při jejich zániku formou výpovědi není pojistníkovi vyplaceno nic. o Pojištění rezervotvorná (tj. pojištění se spořením) - při zániku rezervotvorného pojištění nemá pojistník právo na navrácení vloţeného pojistného, ale má nárok pouze na jeho část - na tzv. odbytné. Výše odbytného není definována jako část vloţeného pojistného, nýbrţ závisí na konstrukci zrušeného pojištění. V prvních dvou aţ třech letech pojištění se veškeré zaplacené pojistné pouţije na zaplacení provizí a nákladů pojišťovny, tj. odbytné můţe být i nulové 3 Z hlediska právního členění: 3 (Finanční důsledky výpovědi pojištění) 10

o Dobrovolné je uzavřena pojistná smlouva mezi pojistníkem a pojistitelem, kdy o podpisu pojistné smlouvy rozhoduje pojistník. o Povinné povinné smluvní je přímo zákonem vymezena povinnost sjednání pojistné smlouvy mezi danými subjekty zákonné tato povinnost je určena zákonem, zákon nám stanovuje přímo výši pojistného, vymezuje termín splatnosti a určuje instituci, které pojistné platíme. Komerční pojištění se dále dělí na: Ţivotní pojištění jeho úkolem je krytí rizika úmrtí a rizika doţití Neţivotní pojištění kryje mnoho dalších neţivotních rizik (např. riziko vzniku poţáru, odcizení, odpovědnost, nemoc atd.) Zákon č.277/2009 Sb., o pojišťovnictví nám takto vymezuje jednotlivá odvětví pro ţivotní a neţivotní pojištění. 1. Úrazové pojištění s jednorázovým plněním s plněním náhrady škody s kombinovaným plněním cestujících 2. Pojištění nemoci s jednorázovým plněním s plněním povahy náhrady škody s kombinovaným plněním smluvní zdravotní pojištění 3. Pojištění škod na pozemních dopravních prostředcích jiných neţ dráţních vozidlech motorových 11

nemotorových 4. Pojištění škod na dráţních vozidlech. 5. Pojištění na leteckých dopravních prostředcích. 6. Pojištění škod na plavidlech: vnitrozemských námořních 7. Pojištění přepravovaných věcí včetně zavazadel a jiného majetku bez ohledu na pouţitý dopravní prostředek. 8. Pojištění škod na majetku jiném neţ uvedeném v bodech 3 aţ 7 způsobených poţárem výbuchem vichřicí přírodními ţivly jinými neţ vichřicí (např. blesk, povodně, záplavy) jadernou energií sesuvem nebo poklesem půdy 9. Pojištění jiných škod na majetku neţ uvedeném v bodech 3 aţ 7 vzniklých krupobitím nebo mrazem anebo jinými příčinami (např. loupeţí, krádeţí nebo škody způsobené lesní zvěří), nejsou-li tyto příčiny zahrnuty v odvětví č. 8 včetně pojištění škod na hospodářských zvířatech nákazou nebo jinými příčinami. 10. Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z provozu pozemního motorového a jeho přípojného vozidla z provozu dráţního vozidla z činnosti dopravce 11. Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo uţití leteckého dopravního prostředku, včetně odpovědnosti dopravce. 12

12. Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo uţití vnitrozemského nebo námořního plavidla, včetně odpovědnosti dopravce. 13. Všeobecné pojištění odpovědnosti za škodu jiné neţ uvedené v odvětvích 10 aţ 12, odpovědnost za škodu na ţivotním prostředí, odpovědnost způsobenou jaderným zařízením, odpovědnost způsobenou vadou výrobku a další. 14. Pojištění úvěru obecná platební neschopnost vývozní úvěr splátkový úvěr hypoteční úvěr zemědělský úvěr 15. Pojištění záruky (kauce) přímé záruky nepřímé záruky 16. Pojištění různých finančních ztrát vyplývajících z výkonu povolání z nedostatečného příjmu ze špatných povětrnostních podmínek ze ztráty zisku ze stálých nákladů z nepředvídatelných obchodních výdajů ze ztráty trţní hodnoty ze ztráty pravidelného zdroje příjmu z jiné nepřímé obchodní finanční ztráty z ostatních finančních ztrát 17. Pojištění právní ochrany. 13

18. Pojištění pomoci osobám v nouzi během cestování nebo pobytu mimo místa svého trvalého bydliště, včetně pojištění finančních ztrát bezprostředně souvisejících s cestováním (asistenční sluţby). 1.5.3 Pojištění podnikatelských a průmyslových rizik Toto pojištění patří do skupiny pojištění majetku, pod které spadají další druhy pojištění (např. pojištění technická, pojištění skel, pojištění proti odcizení, pojištění úvěru). 1.5.4 Pojištění technická Pod toto pojištění spadají další druhy pojištění, a to: pojištění strojní, montáţní pojištění, stavební pojištění, pojištění elektronických zařízení. 1.5.5 Strojní pojištění Cílem strojního pojištění je krytí moţných škod na strojích a strojních zařízeních v důsledku jejich provozu. Zejména pak kryjí riziko havárie strojů, strojních souboru (např. výrobní linky) a zařízení. Pojišťovny zahrnují do moţného rizika i nesprávné zacházení se strojem, které můţe nastat z důvodu nedbalosti či nešikovnosti, dále pak konstrukční, materiálové a výrobní vady, které vzniknou po uplynutí záruční doby a další moţná rizika. Strojní pojištění imaginárně dělíme do tří skupin: klasické strojní pojištění strojní pojištění mobilních strojů a strojních zařízení a pojištění elektronických zařízení 1.5.6 Pojištění montážních a stavebních rizik Jeho účelem je krýt rizika spojená s montáţí strojů a strojních zařízení. Při sjednávání tohoto pojištění mohou být daná moţná rizika přímo striktně vyjmenovaná. Zpravidla jsou zde řazeny ţivelní a strojní rizika, ale také i odpovědnostní rizika. U stavebního a montáţního pojištění je běţná kombinace v rámci jednoho produktu tzv. stavebněmontáţní pojištění. Toto pojištění běţně nekryje nepřímé škody, ale také projekční, konstrukční a materiálové vady či chybně provedenou práci. Stavebně montáţní pojištění bývá většinou doplněno o tzv. garanční pojištění. 14

K strojnímu pojištění se dále vztahuje pojištění pro případ přerušení provozu (šomáţní pojištění). Pojištění kryje tzv. následné škody, tedy zabezpečuje náhradu finanční újmy, která vzniká v důsledku přerušení provozu, ke které dochází v důsledku pojistné události. Následné škody většinou převyšují věcné škody (např. jsme podnik, vyrábějící pečivo, bohuţel se nám rozbijí pece, tudíţ nemůţeme uspokojit naše odběratele mi přicházíme o peníze v důsledku pokaţeného stroje, který bude spraven např. do 10 dní, a tudíţ nám uchází zisky za těch deset dní, takţe nastává kompenzace v podobě opraveného stroje a ušlého zisku za 10 dní. V rámci pojistné smlouvy o pojištění pro případ přerušení provozu, stanovuje pojišťovna výši pojistné částky od tzv. hrubého zisku. Hrubý zisk je sloţen z čistého zisku a fixních nákladů (někdy toto krytí zahrnuje i variabilní náklady). 4 Výše pojistného plnění je spjata s výší celkových fixních nákladů a očekávanou výši zisku za dané období, pojistné s tak vyplácí za určitou danou dobu, která je sjednána v pojistné smlouvě, obvykle bývá sjednána na dobu jednoho roku, pokud není stanoveno jinak. Při vzniku pojistné události z důvodu přerušení provozu bývá uplatňována tzv. časová frančíza. V pojistném plnění to znamená dobu po kterou není vypláceno pojistné. O tom, zda bude vyplaceno pojistné plnění je přímo závislé na výpovědní schopnosti pojmu přerušení provozu, kaţdý ho totiţ chápeme jinak. Pojišťovna má dvě moţnosti, kdy ukončí výplatu pojistného plnění, a to buď v okamţiku vypršení doby maximálního ručení nebo v situaci kdy dochází k obnovení provozu.. Co můţe způsobit přerušení provozu, zejména ţivelní události (vichřice, pád stromu apod.), dále pak porucha strojů a strojních zařízení (např. výrobní linky, obráběcího stroje atd.). Existuje i tzv. pojištění ALoP (Advance Los sof Profits), které kryje riziko spojené se zpoţděním výstavby či montáţe. 1.6 Formy pojištění 4 Fixní náklady jsou neměnné tzv. stálé např. plat zaměstnanců, inkaso; kdežto variabilní náklady jsou jednorázového charakteru např. zaplacení školení pro zaměstnance 15

Formy pojištění Pojištění: OBNOSOVÁ(sumová) Pojištění: ŠKODOVÁ(zájmová) Schéma 1 5 1.6.1 Pojištění obnosová nebo-li sumová Toto pojištění má mnoho názvů např. pojištění na pojistnou částku, neboť je zde uvedena pojistná částka, která určuje absolutní výši pojistného plnění. Při vzniku pojistné události se vyplácí pojistné plnění ve výši pojistné částky nebo v určité procentuální míře z této pojistné částky. U tohoto pojištění nezávisí na výši škody, ale na předem stanovené výši pojistné částky, kterou obsahuje pojistná smlouva. Platí zde rovnice: POJISTNÉ PLNĚNÍ = POJISTNÁ ČÁSTKA Pouţívá se u rizik, u kterých nelze dopředu vyjádřit výši škody. Zejména se jedná o tyto druhy pojištění: u pojištění smrti, pojištění invalidity, pojištění pracovní neschopnosti, pojištění na doţití. 1.6.2 Pojištění škodová nebo-li zájmová Tento druh pojistného plnění je přímo kompatibilní s výší škody, mluvíme o tzv. konkrétním krytí potřeb. U škodového pojištění platí tato rovnice: SPOJISTNÉ PLNĚNÍ = < ŠKODĚ Smyslem tohoto pojištění je náhrada existující škody. Tento druh pojištění nevede v ţádném případě k obohacování, pouze nahrazuje výši škody. Pokud by však bylo 5 (Ducháčková, 2005) 16

vyplaceno pojistné plnění vyšší neţ je způsobená škoda, pak je tento čin klasifikován v rámci škodového pojištění jako pojistný podvod. Intenzita pojistné ochrany, která vyjadřuje vztah mezi výší pojistného plnění a škodou: pojistné plnění i = ------------------ škoda pokud je i: i = 100 % = >plné pojištění i < 100 % => vzniká tzv. podpojištění Tento druh pojištění je typický pro pojištění majetku a pojištění odpovědnosti. Veškeré podmínky a výše jak pojistného plnění tak výše moţné škody jsou zakotveny v pojistné smlouvě. 6 Škodové pojištění dále dělíme podle formy pojištění, a to: 1. ryzí zájmové pojištění 2. pojištění na první riziko 3. pojištění na plnou hodnotu 1.6.3 Ryzí zájmové pojištění Je pojištění bez předem sjednané pojistné částky jedná se o tzv. pojištění bez pojistné částky. Škoda je plně hrazena pojišťovnou. Platí přímá úměra mezi pojistným plněním a škodou tzn. čím vyšší je škodní událost tím vyšší je pojistné plnění. Toto pojištění je v praxi málo vyuţívanou formou a jestliţe je sjednáno tak v kombinaci s jinou doplňkovou formou pojištění. Typickým příkladem je pojištění kaska 7 (maximální škoda je zde dána hodnotou dopravního prostředku). 6 (Ducháčková, 2005) 7 Kasko pojištění je pojištění vlastního motorového vozidla pro případ jeho poškození, zničení či odcizení. Pokud se stane nehoda nezáleží na tom, zda jste viníkem vy nebo jste poškozeným. 17

Pojistné plnění Škoda 1.6.4 Pojištění na první riziko Pokud škoda převyšuje maximální moţnou výši plnění, dostane klient pouze částku uvedenou v pojistné smlouvě a zbytek si hradí sám. Toto pojištění je sjednáváno v rámci pojištění domácností, neboť je předpoklad vzniku menších výjimečně větších škod. 1.6.5 Pojištění na plnou hodnotu Pojistné plnění je odvíjeno od uvedené hodnoty pojištěného majetku. Před uzavřením pojistné smlouvy je nutné stanovit hodnotu pojišťovaného majetku i s ohledem na případné ekonomické změny v průběhu pojištění. Doplňkové nástroje u škodového a obnosového pojištění Mezi ně patří BONUS nebo tzv. bonifikace většinou znamená zvýhodnění pojištěného ekonomického subjektu, který splnil dohodnuté pojistné podmínky. Je poskytována formou slevy na pojistném nebo zvýhodněním pojistného plnění. Oproti tomu BONUS znamená zvýhodnění pojištěného buď formou slevy na pojistném za např. bezeškodný průběh pojištění nebo formou podílu pojištěných na pojistně 18

technických přebytcích pojišťovny. Opakem bonusu je MALUS, je to přiráţka k pojistnému za vyšší neţ průměrnou frekvenci pojistných událostí. 1.7 Legislativní rámec v ČR Legislativní rámec pojištění v ČR upravoval do loňského roku (2009) zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, který byl nahrazen zákonem č.277/2009 Sb., o pojišťovnictví (který nabyl platnosti od 1. ledna 2010) a zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů. Tento zákon upravuje v souladu s právními normami Evropského společenství, podmínky k provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti a dohled nad provozováním pojišťovací a zajišťovací činnosti, který na území ČR vykonává ČNB. Tímto zákonem se řídí všechny pojišťovny a zajišťovny na území ČR. Zákon nám jasně vymezuje jaké pojišťovny na našem území působí jsou tuzemské pojišťovny, pojišťovna z jiného členského státu nebo pojišťovna z třetího státu. Tuzemskou pojišťovnou je dle zákona myšlena právnická osoba se sídlem na území ČR a která má zároveň povolení od ČNB k provozování pojišťovací činnosti. Pojišťovací činností se rozumí sjednávání a uzavírání pojistných smluv dle zákona 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů, správa pojištění a poskytování plnění z pojistných smluv, poskytování asistenčních sluţeb, a zpracování osobních údajů včetně rodných čísel s těmito činnostmi souvisejících. Dalšími činnostmi pojišťovny je např. nakládání s aktivy (zdrojem jsou technické rezervy pojišťovny), uzavírání smluv se zajišťovnami a v neposlední řadě předcházet vzniku škod a zmírňování jejich následků, tato činnost je nazývána ZÁBRANOU. Pod pojmem solventnost pojišťovny zákon rozumí schopnost trvale zabezpečit vlastními zdroji úhradu závazků z pojišťovací činnosti. Avšak základním pilířem pro pojišťovny je pojistná smlouva, která má své náleţitosti striktně stanoveny zákonem. Pojistnou smlouvu upravuje zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů. Zákon vymezuje pojistnou smlouvu tak to: Pojistná smlouva je smlouvou o finančních sluţbách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. 19

Náležitosti, které každá pojistná smlouva musí obsahovat: 1) obsahovat smluvní strany pojistitele (právnická osoba, která má oprávnění vykonávat pojišťovací činnost, pojišťovna) a na straně druhé pojistníka (právnická či fyzická osoba, která si sjedná určitý druh pojištění na základě pojistné smlouvy) 2) vymezovat oprávněnou osobu kterou je při vzniku pojistné události pojištěný, kterému tak vyplývá nárok na pojistné plnění z pojistné smlouvy 3) vymezovat o jaký druh pojištění se jedná zda obnosové či škodové 4) stanovit vznik pojistné události a vymezit pojistné nebezpečí (pojistná událost je nahodilá situace, kterou přímo vymezuje pojistná smlouva a která má za následek plnění pojišťovny vůči pojištěnému vyplatit mu sjednanou částku; pojistné nebezpečí situace při které můţe nastat pojistná událost) 5) výši pojistného, dobu splatnosti a způsob jakým způsobem dojde k vyrovnání, zda jde o běţné nebo jednorázové pojištění 6) vymezení rozdílů pojistné doby mezi dobou na kterou byla sjednána pojistná smlouva 7) v případě pojištění více osob, musí být dohodnuto, zda se na plnění bude podílet i oprávněná osoba a jaký podílem Pojistná smlouva je uzavírána vţdy v písemné podobě, s výjimkou kdy je pojištění sjednáno na kratší dobu neţ jeden rok, jedná se o tzv. krátkodobé pojištění. Pojistitel i pojistník musí mít alespoň jedno vyhotovení pojistné smlouvy. To platí i pro případ ve změnách pojistné smlouvy pokud během pojištění nějaké nastanou. Pojistník obdrţí od pojistitele pojistku jako potvrzení o uzavření pojistné smlouvy. Promlčení má různé časové vymezení, nejkratší doba je 3 roky a to na plnění z pojištění, v případě ţivotního pojištění mluvíme o promlčení za dobu 10 let. 8 8 (Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů) 20

2. Dosavadní vývoj neživotního pojištění 2.1 Vývoj neživotního pojištění ve světě U neţivotního pojištění docházelo v 90. letech k rapidnímu sniţování pojistných sazeb. Důvody, které vedly k tomuto sniţování sazeb u pojištění, byly konkurenční boje. Jediným důvodem proč nedošlo k narušení stability v tomto sektoru, byl fakt, ţe probíhalo několik problému souběţně. I přesto, ţe byl pokles úrokových sazeb velký, ve světovém měřítku tato pojistná krize neměla tak výrazný dopad na příjmy pojišťoven z pojistného. Přelom století přináší rapidní zhoršení v oblasti pojišťovnictví, které nastává díky poklesu výkonu americké ekonomiky. K tomu dochází k podstatným výkyvům ve škodních průbězích, ze statistik švýcarské zajišťovny Swiss Re vyplývá, např. ţe v roce 1999 byla zaznamenána historicky druhá nejvyšší úroveň výplat z velkých katastrofálních škod. Světové zajišťovny od této doby začaly dávat jasné signály pojišťovnám, ţe budou zajišťovat pouze ty pojistné smlouvy, ve kterých pojišťovny uplatňují rovnováţnou tarifní politiku, s návazností na pojistně-technické principy. Rok 2000 znamenal honbu pojišťoven za co největším trţním podílem. Rok 2001 a zejména, den 11. září mění chápání neţivotního pojištění jako takového, do této doby tento druh pojistného rizika měl pravděpodobnost nula, v důsledku toho vznikají nové precedenty (např. americký soud musel rozhodnout zda nárazem letadel vznikla jedna či dvě pojistné události apod.). Do podvědomí pojišťoven se dostává hrozba terorismu. Po roce 2001 nebyl vývoj o moc lepší, během 5 let utrpěla Střední Evropa dvě vlny záplav, Ameriku zasáhla řada cyklonů stejně tak i Tichomoří. Dalším významným rokem, který ovlivnil celosvětový pojistný trh, byl rok 2007 a započetí finanční a ekonomické krize v USA. Světový pojistný trh ovlivňuje celá řada faktorů. Mezi hlavní faktory ovlivňující vývoj na trhu pojištění, se řadí ekonomický vývoj, vývoj na finančních trzích a vývoj ve škodovosti s ohledem na výskyt přírodních a jiných katastrof. Značný vliv mají změny cen pojistných produktů, a to zejména u neţivotního pojištění, a to především pro korporátní klientelu. 21

2.2 Pojištěnost v jednotlivých oblastech světa (v roce 2007) 9 oblast předepsané pojistné v mld. USD v r. 2007 reálný růst před. pojistného 2007/2006 v % předepsané pojistné na jednoho obyvatele v USD (2007) podíl předepsaného pojistného na HDP v % (2007) Amerika 1 417,50 2,5 1 573,30 7,58 - Severní Amerika 1 330,10 2,1 3 984,80 8,71 - Latinská Amerika 87,4 9,6 154,1 2,54 Evropa 1 680,70 3,4 1 962,40 8,03 - západní 1 606,30 3 3 138,10 8,85 - střední a východní 74,4 12,9 228,6 2,78 -ČR 6,4 3,9 631,3 3,7 Asie 840,6 4,5 210,7 6,2 - Japonsko a nově industrializované země - Jihovýchodní Asie 640,8 1,9 3 018,10 10,38 176,7 15,9 51 3,05 - Střední Asie 23,2 9,3 75,4 1,45 Afrika 53,3 2,8 55,3 4,31 Oceánie 68,8 3,9 2 059,50 6,58 Svět 4 060,90 3,3 607,7 7,49 - průmyslově vyspělé země 3 646,50 2,5 3 577,20 9,05 - emerging markets 414,4 11,8 72,8 2,75 Tabulka č. 2 9 Zdroj tabulky: World insurance in 2007: emerging markets leading the way, Sigma 2008, No. 3, Swiss Re (http://www.opojisteni.cz/rizika/svetovy-pojistny-trh-v-roce-2007/) 22

2.3 Pojistné za rok 2009 Neživotní pojištění - předepsané pojistné podle objemu 2009 Číslo jméno pojišťovny celkem v tis. Kč podíl na trhu (%) 1 Česká pojišťovna a.s. 24 404 219 30,2 2 Kooperativa pojišťovna a.s. 23 295 618 28,8 3 Allianz pojišťovna a.s. 7 258 095 9 4 Generali pojišťovna a.s. 6 328 052 7,8 5 Česká podnikatelská pojišťovna a.s. 4 508 228 5,6 6 ČSOB pojišťovna a.s. 4 074 016 5 7 UNIQA pojišťovna a.s. 3 496 886 4,3 8 Pojišťovna CARDIF PRO VITA a.s. 1 462 094 1,8 9 EGAP 1 240 175 1,5 10 TRIGLAV pojišťovna a.s. 712 481 0,9 11 Hasičská vzájemná pojišťovna a.s. 529 761 0,7 12 Pojišťovna VZP a.s. 380 961 0,5 13 Česká pojišťovna ZDRAVÍ a.s. 355 698 0,4 14 SLAVIA pojišťovna a.s. 286 365 0,4 15 AMCICO pojišťovna a.s. 284 597 0,4 Podíl jednotlivých pojišťoven za rok 2009 Česká pojišťovna a.s. Kooperativa pojišťovna a.s. Allianz pojišťovna a.s. Generali pojišťovna a.s. Česká podnikatelská pojišťovna a.s. ČSOB pojišťovna a.s. 23