Obecná botanika 7. Pupen. List 1. část



Podobné dokumenty
List (fylom) Welwitschia mirabilis (Namibie)

Listy = boční výrůstky stonku, zakládají se exogeně, postranní orgány omezeného růstu

ontogeneze listu zpočátku všechny buňky mají meristematický charakter, růst všemi směry (bazální, marginální a apikální meristémy listu)

Rostlinné orgány. Kořen (radix)

ROSTLINNÉ ORGÁNY - LIST

Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a základní. 2/27

Rostlinné orgány. Na podélné stavbě kořene můžeme rozlišit několik zón:

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. Tematická oblast. Biologie 22 Pletiva. Ročník 1. Datum tvorby

Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO. Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části

Vodních a mokřadních rostlin

Autor: Katka Téma: pletiva Ročník: 1.

- oddělení Rhyniofyta (+protracheophyta, zosterophyllophyta, trimerophyta)

BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce

Otázka: Dvouděložné rostliny. Předmět: Biologie. Přidal(a): Jarys. Dvouděložné rostliny. ČELEĎ: ŠÁCHOLANOVITÉ (Magnoliaceae)

2 PLETIVA 2.1 PLETIVA DĚLIVÁ (MERISTÉMY)

VEGETATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN

Praktické cvičení č. 11.

zásobní cibule zdužnatělé spodní části listů podpučí velmi krátký stonek

Gymnospermické rostliny. (nahosemenné)

Vegetativní rostlinné orgány. Milan Dundr

Praktické cvičení č. 12.

Sešit pro laboratorní práci z biologie

ANATOMIE STONKU. sekundární stavba. kambium. sekundární xylém a floém dvouděložných rostlin a nahosemenných. felogén. sekundární krycí pletivo

PLETIVA, VEGETATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN

Vnější stavba listů (nemusí být vyvinuty všechny): - palisty (stipulae) - řapík (petiolus) - listová pochva (vagina) - čepel (lamina).

Kapraďorosty. Plavuně. Přesličky

Vladimír Vinter

Gymnázium Olomouc Hejčín. Člověk a příroda versus Příroda a člověk Listnaté stromy olomouckého kraje (podtéma:stromy kolem nás)

MORFOLOGICKÁ STAVBA LISTU

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Rostlinná pletiva. Milan Dundr

Princip tvoření nákresů složitých struktur, orgánů:

Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER27 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Co zasolení působí a jak se rostliny se zasolením vyrovnávají?

KRYTOSEMENNÉ ROSTLINY

Stavba stonku. Stavba stonku

= soubor buněk, které jsou podobné nebo úplně stejné svým tvarem a svojí funkcí

Rostlinná pletiva. Rostlinná pletiva se mohou dělit buď podle tloušťky buněčné stěny, nebo podle funkce.

Semeno a plod krytosemenných

ROSTLINNÁ PLETIVA KRYCÍ

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Osnova přednášky : List

Zvyšování kvality výuky technických oborů

ROSTLINNÉ ORGÁNY JEHLICE JEHLIČNANŮ

Název: VNITŘNÍ STAVBA LISTU

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Buchar et al

,,Škola nás baví CZ. 1.07/1.4.00/

Biologie 26 List vnitřní stavba, typy čepelí, přeměny listů, význam

Podmínky a zdroje. Michal Hejcman

Rozlišování semen jednotlivých druhů trav

ROSTLINNÁ ANATOMIE VEGETATIVNÍ ORGÁNY

Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER26 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/

Vývoj stélé. parenchym. floém. xylém

člověk vždy u rostliny objevil jako první její neduh současné zemědělství využívá něco málo přes 10% souše člověk využívá pouhá 4% vyšších semenných

Praktické cvičení č. 10.

ROSTLINNÁ PLETIVA I. Tělo cévnatých rostlin (kormus) je rozdělené strukturně ifunkčně na orgány: kořen, stonek a list.

Praktické cvičení č. 5.

Rostlinná pletiva podle tvaru buněk a síly buněčné stěny Úvod - Doplňte chybějící místa v textu:

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Mléčnice ve stonku pryšce (Euphorbia) obsahují jedovaté mléko latex. Žlaznaté emergence (tentakule) listu masožravé rosnatky (Drosera).

Vladimír Vinter

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se stavbou a funkcí listu. Materiál je plně funkční pouze s použitím

Biologie 25 List funkce, typy, vnější stavba, postavení listu, žilnatina

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

JEHLIČNATÉ A LISTNATÉ STROMY 1. Poznáš následující stromy podle nápovědy?

Ing. Pavel Matiska, Ph.D.

Evoluční vztahy kapraďorostů. Zosterophyllophyta

ROSTLINNÉ ORGÁNY KOŘEN A STONEK

7. VYŠŠÍ ROSTLINY - CHARAKTERISTIKA A VÝZNAM KRYTOSEMENNÝCH ROSTLIN

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základy obecné botaniky. Materiál je plně funkční pouze s použitím

Moderní biologie na dosah ruky MASOŽRAVÉ ROSTLINY. Jaroslava Kubešová, Jihočeská univerzita, Přírodovědecká fakulta, Katedra biologie ekosystémů

Název: VNITŘNÍ STAVBA STONKU

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Fyziologické aspekty masožravosti u rostlin

Klíčová aktivita 06 Učebnice Okrasné dřeviny Realizační tým:

Martina Bábíčková, Ph.D

Nejnebezpečnější invazní druhy naší flóry

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 22/12

1. Houby. 2. Areály. 3. Sopečná činnost. 4. Mineralogie. význam, rozdělení a nejdůležitější zástupci. reliktní a synantropní druh. činností.

Zvyšování kvality výuky technických oborů

KAPRAĎOROSTY - KAPRADINY

MORFOLOGIE CÉVNATÝCH ROSTLIN

Nahosemenné rostliny (odd. Gymnospermae) 1. část. řád Cycadales řád Ginkgoales řád Gnetales

K Na konci listů visí na úponkách nápadné pasti džbánečkovitého tvaru zvané láčky.

Základní charakteristika

Stonek. Stonek příčný řez nahosemenná rostlina borovice (Pinus)

Transkript:

Obecná botanika 7. Pupen. List 1. část Alena Dostálová, Ph.D. Pedagogická fakulta ZČU, letní semestr 2013/2014

Pupen. List 1. část - stavba pupenů; typy pupenů - list - vlastnosti, funkce - fylogeneze - ontogeneze listu, senescence a opad listu - anatomie různých typů listů - fylotaxe - vernace, estivace - metamorfózy listů

Pupen. List 1. část - stavba pupenů; typy pupenů - list - vlastnosti, funkce - fylogeneze - ontogeneze listu, senescence a opad listu - anatomie různých typů listů - fylotaxe - vernace, estivace - metamorfózy listů

Pupen (gemma) základ prýtu plumula - vrcholový pupen v zárodku nad hypokotylem terminální=apikální=vrcholové pupeny - na konci každé větve úžlabní=axiliární pupeny - v úžlabí každého listu záhy po dif. apikálního meristému (krytosemenné vždy, nahosemenné jen některé l.) - úžlabní pupeny mohou vyrůst v boční větev po narušení apikál.dom. (ontogenet., zranění aj.) - kolaterální (vedle sebe) x seriální (za sebou) adventivní pupeny - náhradní pupeny, např. po poranění, vegetativní rozmn. adventivní pupeny Rorippa palustris

Pupen ochrana pupenů bez ochrany nahé (byliny, Viburnum aj.), polonahé ochrana v řapíku (např. trnovník akát) obalné šupiny (tegmenta) přeměněné listy nebo palisty (další vylepšení pryskyřicí nebo chlupy) polonahý pupen bez černý nahý pupen - Viburnum krytý šupinami s chlupy jeřáb krytý šupinami s pryskyřicí jírovec krytý šupinami - lípa pupen ukrytý v řapíku - akát

Pupen kolaterální pupeny vedle sebe (hl. jednod.) seriální pupeny za sebou (např. javor) vzestupné nejmladší nejvýše sestupné nejmladší nejníže spící pupeny nezřetelné z důvodu druhotného tloustnutí (na kmeni apod.), vyrůstají z nich květy nebo brachyblasty; květy = cauliflorie (např. kakaovník, Cercis siliquastrum) cauliflorie

Pupen. List 1. část - stavba pupenů; typy pupenů - list - vlastnosti, funkce - fylogeneze - ontogeneze listu, senescence a opad listu - anatomie různých typů listů - fylotaxe - vernace, estivace - metamorfózy listů

List - boční výhon stonku - zakládá se exogenně v apikálním meristému (listová primordia) viz dále - listová primordia zakrývají apikální meristém (listová vernace viz dále) a společně tvoří pupen - listy se zakládají pravidelně (determinační znak) a zpravidla mají omezený růst (výj. někt. trop. kapradiny, Welwitschia) - tvar listu ovlivněn původem listy pravděpodobně vznikly evolučně opakovaně (1-4 linie) viz dále funkce: - asimilační orgán - transpirační fce. - výměna plynů - další: zásobní, ochranná (trny)

List velikost: - různá - kapradiny (Gleichenia, Lygodium) až 12 (20) m velké popínavé listy - palmy z rodu Raphia 5-10 m spolu s řapíkem 25 m, šířka 12 m -Victoria regia průměr čepele přes 2 m a obvod 6 m, 8 cm vysoký okraj, list unese až 50 kg -Wolffia arrhiza jen několik mm - Welwitschia mirabilis dva listy, dorůstají celý život (až 500 let) list palmy Nikau (Rhopalostylis sapida) Victoria regia Welwitschia mirabilis Wolffia arrhiza

Evoluce listu mikrofyly: -obvykle nedělené drobné (výj. několik dm) listy - vznik: enační teorie: vychlípením pokožky a druhotně vrostly vod.plet. redukční teorie: redukce bočních telomů (dichotomické větvení) - recentně pouze Lycopodiophyta megafyly: - viz telomová teorie minule - velmi pravděpodobně nezávislý vznik: Equisetophyta Polypodiophyta Progymnospermae Lycopodium annotinum Spermatophyta Abies alba Blechnum spicant Equisetum sylvaticum Impatiens parviflora

Pupen. List 1. část - stavba pupenů; typy pupenů - list - vlastnosti, funkce - fylogeneze - ontogeneze listu, senescence a opad listu - anatomie různých typů listů - fylotaxe - vernace, estivace - metamorfózy listů

Anatomie listu - listové primordium se zakládá v apikálním mer. pokožka a její deriváty z L1 mezofyl z L2 vodivá pletiva z L3 adaxiální = svrchní strana; abaxiální = spodní strana Vývoj je geneticky podmíněn vznik bifaciálního (A) a unifaciálního (B) listu

Růst listu do šířky a) dvouděložné r. b) jednoděložné r.

O p a d lis t ů - životnost listu zpravidla omezena opadová zóna opad listu: A podélný řez řapíkem před opadem, 1-opadová zóna; B po opadu listu, 2-tvořící se listová jizva proces řízen hormonálně opad na podzim, jiné fyziologické důvody (např. stáří, poškození, zastínění) Podobným procesem řízen opad květů, květních částí (petalů apod.), plodů

Pupen. List 1. část - stavba pupenů; typy pupenů - list - vlastnosti, funkce - fylogeneze - ontogeneze listu, senescence a opad listu - anatomie různých typů listů - fylotaxe - vernace, estivace - metamorfózy listů

List příčný průřez: - horní a dolní pokožka=epidermis překrytá kutikulou - v pokožce pokožkové deriváty: průduchy trichomy hydatody - mezofyl: - převážně chlorenchym - buňky izodiametrické (často trávy) - rozlišený houbový a palisádový parenchym - cévní svazky a jejich pochvy (listová žilnatina): - vodivá část floém a xylém - zpevňovací část (pochva)

Anatomie listu příčný řez listem jabloně: 1-svrchní epidermis, 2-palisádový parenchym, 3houbový parenchym, 4 spodní epidermis ovlivnění struktury a tloušťky mezofylu světelnými podmínkami: A-horní část koruny, B-spodní okrajová část koruny, C-vnitřek koruny příčný řez listem kukuřice: 1-svrchni epid., 2-spodní epid., 3-svěrací b. (vpravo b.vedlejší), 4-nerozlišený mezofyl, 5-drobný c.s., 6- velký c.s., 7-pochva c.s. s velkými chloroplasty (C4); chloroplasty obarveny modře

Anatomie listu věnčité uspořádání chlorenchymu (buňky) - C4 rostliny mají kolem c.s. věnčité parenchym. pochvy (viz 4. přednáška) proso seté list s věnčitou parenchymatickou pochvou kolem c.s. - v b. mezofylu vznikají C4 kys. (malár/aspartát/ oxalacetát), ty transportovány do věnčité pochvy -v b. věnčitých pochev Calvinův cyklus

Klasifikace listů dle anatomické stavby bifaciální=dorsiventrální list unifaciální list svrchní a spodní strana různá subtypy: - rozlišen palisádový a houbový parenchym (nejčastější typ) - nerozlišený mezofyl (zpravidla jen houbový), spodní strana zpravidla větší interceluláry (často kapradiny, trávy) - ekvifaciální typ svrchní a spodní strana morfologicky podobná uzpůsobení vysokým ozářenostem (např. eukalypty otáčí listy hranou proti slunci; válcovité listy rozchodníku; narcis; jehličnany aj.) monofaciální = ekvifaciální + unifaciální nerozlišena svrchní a spodní strana subtypy: - válcovitý radiální souměrnost vzniklá nadměrným vývojem spodní nebo svrchní strany (např. česnek, skřípina, některé sítiny) - monosymetrický=izolaterální vznik přeložením listu podél střední žilky svrchní stranou dovnitř a srůstem (je vidět na bázi listu) nebo zploštěním válcovitého listu (např. kosatec, puškvorec)

Klasifikace dle anatomické stavby bifaciální list s rozlišeným palisádovým a houbovým parenchymem ekvifaciální list ekvifaciální list jehličnanů bifaciální list s inverzně uspořádaným mezofylem bifaciální list s nerozlišeným mezofylem unifaciální izolaterální unifaciální válcovitý

Klasifikace dle anatomické stavby unifaciální list kosatce: nerozlišený mezofyl, průduchy stejně na svrchní i spodní straně, c.s. ve dvou řadách orientované xylémem dovnitř listu ekvifaciální list borovice: 1- silnostěnná epidermis, 2-hypodermis, 3-mezofyl, 4-zanořený průduch, 5-pryskyřičný kanálek, 6-endodermis, 7-cévní svazek, 8-transfusní pletivo podle přítomnosti průduchů v listech rozlišujeme listy: amfistomatické na obou stranách (byliny) hypostomatické spodní (vlhkom., stromy) epistomatické horní (vodní)

Anatomické adaptace nedostatek vody xeromorfní listy - menší, s menším poměrem povrchu ku objemu, méně vnitřního povrchu - epidermální b. tlustostěné se silnou vrstvou kutikuly a vosků; epidermis může být vícevrstevná, častá je hypodermis - časté dlouhé, husté, spletené trichomy (odraz záření, snížení rychlosti větru) - průduchy bývají submerzní, předprůduchové štěrbiny - mezofyl více palisádového, málo houbového nebo alespoň malé intercel. - listy často sklerotizované (tuhé), tmavě zbarvené detail submerzního průduchu listu oleandru, dutina je vystlaná trichomy list Clivia nobilis výrazná kutikula epid. b. (červeně zbarvená), 1-horní lišta, 2-přední dvůrek, 3-spodní lišta, 4-zadní dvůrek

Anatomické adaptace ohýbací buňky - typické pro listy trav - tenkostěnné b., větší než epidermální - v řadách rovnoběžně s podélnou osou (na příčném řezu vějířovitě usp.) ohýbací buňky Poa pratensis ohýbací b. Dactylis glomerata - při nedostatku vody způsobují o.b. svinování nebo ohýbání listu

Anatomické adaptace nedostatek vody sukulentní listy - často tlusté, v jejich středu často vodní pletivo (b. bez chloroplastů nebo jen málo chl., velké, s nástěnnou cytoplaz., ve vakuole často sliz schopný vázat vodu) zasolení -některé adaptace společné s nedostatkem vody (osmotická rovnováha) - navíc mohou mít solné vlásky, solné žlázy

Anatomické adaptace zamokření - častý aerenchym (i ve stonku, kořeni, viz dříve) vodní rostliny - listy vzplývající na vodě epistomatické - submerzní rostl. nemívají kutikulu, b.s. epidermis tenké a chybí průduchy pokožka přijímá min. látky masožravé rostliny Glyceria maxima výrazné lyzigenní interceluláry, mezofyl červeně, panely b. oddělující interceluláry (modře) uprostřed c.s. - na oligotrofních stanovištích - emergence nebo trichomy na lapání hmyzu viz také dále trichomy tučnice: 1-stopkatý trichom produkující lapací slizy, 2-přisedlý trichom produkující trávicí enzymy a absorbující živiny leknín epistomatický list (šipky nahoře)

Pupen. List 1. část - stavba pupenů; typy pupenů - list - vlastnosti, funkce - fylogeneze - ontogeneze listu, senescence a opad listu - anatomie různých typů listů - fylotaxe - vernace, estivace - metamorfózy listů

F ylot a x e Úhel divergence (divergence angle) α (zlatý úhel 137,5 ) Fylotaxe geometrická pravidelnost zakládání a uspořádání listů na stonku (vzdálenosti od vrcholu jsou druhově specifické) Plastochron doba mezi založením dvou po sobě následujících listů (závisí na podmínkách růstu)

F ylot a x e V ýv oj lis t u This meristem of Norway Spruce has spiral phyllotaxis (8, 13). These are primordia of needles. - v čitateli počet oběhů stonku než se dostanu na úroveň předchozího listu - ve jmenovateli počet listů na spirále Spirální fylotaxe připomínající Fibonacciho matematickou posloupnost

Fylotaxe základní typy uspořádání listů na stonku - střídavé v nodu právě 1 list distichie, spirostichie, disperzní usp. (genetická spirála) - vstřícné v nodu 2 listy proti sobě (např. Lamiaceae) - přeslenité v nodu více než 2 listy přeslenité listy Galium aparine vstřícné listy Euphrasia rostkoviana střídavé listy Linaria vulgaris

Fylotaxe střídavé přeslenité distichie vstřícné jehlicovité ve svazečku křižmostojné imbrikátní přízemní růžice listů

Pupen. List 1. část - stavba pupenů; typy pupenů - list - vlastnosti + funkce - fylogeneze - ontogeneze listu, senescence a opad listu - anatomie různých typů listů - fylotaxe - vernace, estivace - metamorfózy listů

Vernace - složení jednoho listu v pupenu plochá (plana) složená (conduplicata) řasnatá (plicata) zmuchlaná (perplexa) nadvinutá (involuta) podvinutá (revoluta) svinutá (convoluta) spirální (circinátní, circinata) nadvinutá vernace podvinutá vernace složená vernace circinátní vernace

Estivace - postavení a krytí listů v pupenu otevřená (aperta) listy se nedotýkají chlopňovitá (valvata) listy se dotýkají stočená (contorta) jeden list kryje vedlejší a sám je kryt dalším skřidlicovitá=střechovitá (imbricata) listy se vzájemně střechovitě překrývají

Pupen. List 1. část - stavba pupenů; typy pupenů - list - vlastnosti, funkce - fylogeneze - ontogeneze listu, senescence a opad listu - anatomie různých typů listů - fylotaxe - vernace, estivace - metamorfózy listů

cibule (sukničitá) Zásobní cibule - plná (1 list, např. čes.medvědí), sukničitá (hl. báze listů, cibule), šupinovitá (zdužnatělé drobné překrývající se šupiny, např. lilie), složená (v paždí šupin sestavené cibulky kolem osy, např. česnek) - podpučí modifikovaný stonek (viz minule) dělohy (cotyledones) - jedna, dvě - hypogeické x epigeické klíčení listy sukulentních rostlin - vodní pletivo dělohy - buk cibule (šupinovitá)

tentakule - Drosera Přijímací funkce listy masožravých rostlin - chytání kořisti: přilepení (tentakule Drosera) zavření (osmoticky řízený kloubní mechanismus, Dionaea) sklouznutí a utopení (láčky, Nepenthes) nasátí pod tlakem (bublinky uzavřeny klapkou podtlak kořist po dotyku nasáta, Utricularia) - trávení a příjem živin (viz trichomy v anat. č.) Utricularia Dionaea Nepenthes

Ochranná funkce trny - celé listy (např. Berberis, většina kaktusů) - úkrojky listů (např. palma Phoenix reclinata) -okraj listu (např. Cirsium) - vřeteno (např. Astragalus) - palisty (např. akát) trny (úkrojky) - P. reclinata trny (palisty) - akát trny (list) - Berberis trny (okraj l.) Ilex aquifolium, Carlina acaulis trny (list) většina kaktusů

Metamorfózy šupiny - pupeny - oddenky fylodium - listově rozšířený řapík, čepel zpravidla zaniká (např. Accacia, Mimosa) úponky - koncová část listu (např. Viccia) - střední část listu (např. Nepenthes) - celé rhizofyl - kořen vzniklý přěmněnou listu (Salvinia) pupen - lípa rhizofyl - Salvinia oddenek - puškvorec úponek Lathyrus sylvestris fylodium

Květ listeny (bracteae) - listové útvary v oblasti květenství v jejich paždí vyrůstá květ(enství) - různé tvary a barvy plevy a pluchy (trávy) petaloidní listeny (např. Melampyrum) obal a obalíček u Apiaceae toulec toulec=spatha u Araceae; aj. obaly a obalíčky listeny- Melampyrum plevy (1) a pluchy (2)

Květ a plody listénce (prophylla) - první listy (dvouděložné první dva, jednoděložné 1.) na boční větvi nebo květní stopce (Viola, Convolvulus) - mají stálé postavení neodpovídající gen. spirále (dvoud. v transverzále, jednod. v mediáně; obrácené hřbetem ke stonku = adosovaný listen) mošnička (perigynium) - zdánlivý plod Carex, vznik přeměnou listénce; obaluje vlastní plod nažku listénce - Viola mošnička

Děkuji Vám za pozornost Alena Dostálová niena@seznam.cz