Ústav ekologie a chorob zvěře, ryb a včel. 1. Historie ústavu

Ústav ekologie a chorob zvěře, ryb a včel 1. Historie ústavu Aktuální název Ústav ekologie a chorob zvěře, ryb a včel se používá od roku 2013. Došlo totiž k úpravě názvu Ústavu veterinární ekologie a ochrany životního prostředí, který vznikl v roce 2000 sloučením Ústavu obecné ekologie, Ústavu aplikované ekologie a tropické veterinární medicíny a Ústavu chorob zvěře, ryb a včel. Pragmaticky tak bylo spojeno studium ekologie a životního prostředí a disciplín zaměřených na choroby hospodářsky významných volně žijících zvířat. 1.1. Vývoj ústavu Historie Ústavu ekologie a chorob zvěře, ryb a včel v dnešní podobě je relativně krátká. Vzpomenout nicméně musíme odkaz řady vynikajících osobností, které působily v oblasti veterinárního vzdělávání a podílely se v minulém století na formování oborů tradovaných v současnosti. Oblast tropické veterinární medicíny rozvíjel prof. MVDr. Jiří Minks, CSc., choroby zvěře a myslivost doc. MVDr. Jaromír Krul, CSc. a doc. MVDr. František Štěrba, CSc., parazitologii zvěře prof. MVDr. Karel Chroust, DrSc., aplikovanou ekologii a ekologii živočichů RNDr. Jiří Pikula, DrSc. Disciplína Choroby ryb a včel staví na základech budovaných před 2. světovou válkou prof. Oldřichem Vilémem Hykešem a MVDr. Karlem Rašínem, po válce se o rozvoj této disciplíny zasloužili prof. MVDr. Václav Dyk, DrSc. a prof. MVDr. Zdeněk Lucký, CSc. Ekologické aspekty související s veterinární hygienou se objevovaly již před 2. světovou válkou v přednáškách prof. Jana Lenfelda o hygieně potravin a po válce v přednáškách doc. Jana Hökla. Počátek výuky ekologie jako takové pak náleží do 70. let dvacátého století, kdy byla vytvořena disciplína Základy ekologie. Garantem byl doc. MVDr. Jaromír Krul, CSc., na výuce se podíleli další významní učitelé, jako prof. MVDr. Václav Dyk, DrSc., RNDr. Ing. Jaromír Šikula, CSc., doc. MVDr. Zdeněk Lucký, CSc., doc. MVDr. Jiří Hojovec, CSc. a prof. MVDr. Alois Piskač, CSc. Novým podnětem pro rozvoj ekologických disciplín bylo v roce 1990 založení dvou ústavů s ekologickým zaměřením (tj. Ústavu obecné ekologie a Ústavu aplikované ekologie a tropické veterinární medicíny). Vedoucím Ústavu obecné ekologie byl ustanoven MVDr. Josef Nosek. V této době byl významným externím přednášejícím doc. Dr. Ing. Jaroslav Pelikán, DrSc. Po odchodu MVDr. Noska plnil funkci prozatímního přednosty ústavu až do sloučení s Ústavem aplikované ekologie a tropické veterinární medicíny MVDr. Jiří Pikula, Ph.D. Od roku 1996 zde působila MVDr. Zdeňka Holešovská, CSc. Přednostou Ústavu aplikované ekologie a tropické veterinární medicíny se stal doc. MVDr. Jiří Minks, CSc., odbornou asistentkou byla MVDr. Renata Špicarová. V roce 1993 byl ústav významně posílen RNDr. Miroslavou Beklovou, CSc. a RNDr. Jiřím Pikulou, DrSc. Za další významné posílení ústavu je třeba počítat i začlenění laboratoře organických polutantů vedené doc. RNDr. Miladou Vávrovou, CSc. Odbornou asistentkou v době začlenění byla MVDr. Helena Gargošová. Po vzniku nového Ústavu veterinární ekologie a ochrany životního prostředí byla jeho vedením po určitou dobu pověřena doc. RNDr. Milada Vávrová, CSc., později se přednostkou ústavu stala doc. MVDr. Daniela Lukešová, CSc. V letech 2001 2002 zastával funkci prozatímního přednosty ústavu doc. MVDr. Ivan Literák, CSc. Koncem roku 2002 byl jmenován přednostou ústavu doc. MVDr. Stanislav Navrátil, CSc. Významným posílením ústavu se stala alokace chorob ryb a včel a chorob zvěře do struktury ústavu. V souvislosti s kompletní rekonstrukcí budovy č. 25 byla jednotlivá oddělení a laboratoře ústavu v roce 2017 dislokována do náhradních prostor, které laskavě poskytly některé ústavy

FVHE i FVL VFU Brno a Mendelova univerzita v Brně. Provizorium ukončí stěhování zpět do modernizovaných prostor v polovině roku 2018. 1.1.1. Přednostové ústavů, na jejichž základech byl vybudován současný Ústav ekologie a chorob zvěře, ryb a včel: Ústav obecné ekologie MVDr. Josef Nosek (1991 1996) MVDr. Jiří Pikula, Ph.D. (1996 2000) Ústav aplikované ekologie a tropické veterinární medicíny prof. MVDr. Jiří Minks, CSc. (1991 1999) prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc. (1999 2000) Ústav chorob zvěře, ryb a včel doc. MVDr. František Štěrba, CSc. (1989 2000) Ústav veterinární ekologie a ochrany životního prostředí prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc. (2000 2000) doc. MVDr. Daniela Lukešová, CSc. (2000 2001) prof. MVDr. Ivan Literák, CSc. (2001 2002) prof. MVDr. Stanislav Navrátil, CSc. (2002 2014) prof. MVDr. Jiří Pikula, Ph.D., Dipl. ECZM (2014 dosud) 1.1.2. Současnost ústavu 1.1.2.1. Vzdělávání pregraduální, doktorské, celoživotní Vzdělávací činnost je členěna na pregraduální výuku na Fakultě veterinární hygieny a ekologie a v rámci integrace výuky i na Fakultě veterinárního lékařství a postgraduální výuku. V rámci pregraduálních studijních programů zajišťuje ústav výuku základních ekologických i klinických disciplín, jejichž předmětem zájmu jsou hospodářsky využívaní volně žijící živočichové akvatického a terestrického ekosystému. Tato návaznost disciplín skýtá jedinečnou možnost demonstrovat studentům, že medicínsky vzdělaní odborníci musí mít hluboké znalosti i v oborech základních. V magisterském studijním programu oboru Veterinární hygiena a ekologie, magisterský studijní program jsou předměty tradované ústavem povinné (Ekologie, Choroby zvěře, Choroby ryb a včel), povinně volitelné (Veterinární ekologie, Veterinární ekotoxikologie, DDD v potravinářství, Odpady potravinářská výroby, Hygiena a technologie včelích produktů, Chemie potravinových řetězců, Chemie životního prostředí, Myslivost) a volitelné (Rybářství, Včelařství). Pro obor Bezpečnost a kvalita potravin, bakalářský studijní program, se jedná o následující výuku: povinné předměty Ekologie v produkci potravin, Odpady a DDD v potravinářské výrobě, Ekologické aspekty výroby, distribuce a produkce potravin a povinně volitelné předměty Ekologie zemědělské krajiny a Myslivost. V navazujícím magisterském studijním programu oboru Bezpečnost a kvalita potravin pak jde o Technologii a hygienu medu a včelích produktů, Ekotoxikologii potravin a Ekologii v potravinářství. V rámci bakalářského studijního programu v oboru Ochrana zvířat a welfare ústav garantuje disciplíny Anatomie zvířat, Ekologie zvířat, Welfare zvěře a myslivost, Welfare ryb a rybářství, včel a včelařství, a povinně volitelné předměty Rybářství a Včelařství. V rámci navazujícího magisterského programu v oboru Ochrana zvířat a welfare ústav garanuje a zabezpečuje výuku předmětů Péče o hendikepovaná zvířata, Ochrana a welfare zvěře

a volně žijících zvířat a Ochrana a welfare ryb a vodních živočichů. Předměty Ekologie v produkci potravin, Technologie a hygiena medu a včelích produktů, Gastronomické a další využití včelích produktů a Ekologické aspekty produkce a zpracování potravin jsou zařazeny do výuky bakalářského studijního programu v oboru Zdravotní nezávadnost a kvalita potravin v gastronomii. Ústav se také podílí na výuce v rámci letní školy Food Hygiene. Jednou z nejdůležitějších vzdělávacích funkcí Sekce veterinární ekologie a chorob volně žijících zvířat je rozvoj dvou studijních oborů doktorského studijního programu Veterinární hygiena a ekologie. Jedná se o DSP Veterinární ekologie a DSP Choroby volně žijících zvířat a zvířat zoologických zahrad. Předpokladem rozvoje těchto doktorských studijních programů je nabídka široké škály atraktivních témat k řešení, která souvisejí s tvůrčí činností ústavu. V akademickém roce 2017/2018 máme na našem ústavu v DSP Veterinární ekologie tři studenty a v DSP Choroby volně žijících zvířat a zvířat zoologických zahrad 9 studentů. Studentky účastnící se odchytu jelena milu v Zoo Brno. Výuka chorob srnčí zvěře a hygieny zvěřiny v rámci letní školy hygieny potravin.

Studenti vyšetřují imobilizovaného geparda v soukromém chovu velkých šelem. Studenti VFU Brno při návštěvě odchovny jeseterů v Saratově (Ruská federace). Obora Poodří (VFU Brno ŠZP Nový Jičín) je neocenitelná pro výuku předmětů Myslivost a Choroby zvěře. 1.1.2.2. Tvůrčí činnost (výzkum, publikace, organizace konferencí) Ústav v posledních letech vyprodukoval řadu excelentních výstupů v mezinárodních časopisech horního kvartilu daného vědního oboru. Faktory, které umožnily tyto úspěchy, lze shrnout následovně: využití špičkových metod a sofistikované statistiky, spolupráce s pracovišti excelentního výzkumu v rámci univerzity, a/nebo externích pracovišť v ČR a zahraničí. Výzkum ústavu se zaměřuje zejména na tyto oblasti: virová, bakteriální

a parazitární onemocnění v chovech kapra obecného a lososovitých ryb, účinnost léčiv proti varroáze včel, nosemovou nákazu včel, virová a plísňová onemocnění obojživelníků a plazů s potenciálem ohrožovat jejich biodiverzitu, nemoci netopýrů, fyziologii hibernace, ekologii zoonóz, využití buněčných kultur derivovaných z různých orgánů a tkání zvěře, ptáků a netopýrů pro testování toxických látek a jako model infekce in vitro, nemoci koroptve polní, intoxikace dravců, nežádoucí účinky cyanotoxinů na ryby, obojživelníky a ptáky, a ekotoxikologické využití bezobratlých a rostlin k zajištění zdravotní nezávadnosti potravin a veterinárních komodit a jejich ochraně před kontaminací cizorodými látkami. Řešení těchto témat bylo podpořeno projekty Národní agentury pro zemědělský výzkum Ministerstva zemědělství ČR, Grantové agentury České republiky Interní grantovou agenturou VFU Brno a institucionálním výzkumem. Je nutné zmínit fakt, že motorem výzkumu je činnost postgraduálních studentů. Ústav ekologie a chorob zvěře ryb a včel ve spolupráci s Ústavem biologie a chorob volně žijících zvířat organizuje od roku 2008 Studentskou vědeckou a odbornou konferenci zaměřenou na podporu rozvoje vědeckovýzkumné a tvůrčí aktivity studentů všech bakalářských a magisterských studijních programů a zvyšování úrovně studentských vědeckých prací (bakalářské, diplomové, rigorózní) v oborech veterinární hygieny, veterinární ekologie a bezpečnosti a kvality potravin, a ochrany zvířat a welfare. Konference vytváří možnost nejen pro setkání studentů a vzájemné porovnání dosažených výsledků vědeckovýzkumné práce, ale také možnost vyzkoušet si své komunikační dovednosti, umění prezentovat a obhájit své výsledky před publikem. Za 10 let se konference zúčastnilo 173 studentů. Vyhlašování výsledků konference studentské vědecké a odborné činnosti. Postgraduální studenti odebírají vzorky na závěr experimentu.

1.1.2.3. Třetí role - odborná činnost, spolupráce s praxí, společenské působení Pracovníci ústavu předávají nejnovější poznatky v oblasti chorob ryb a včel, chorob zvěře a volně žijících zvířat a ekotoxikologie široké chovatelské a laické veřejnosti v rámci různých seminářů a přednášek. Mediálně atraktivním tématem pro popularizaci vědecko-výzkumných výsledků byl například výzkum nemocí netopýrů. Naši specialisté na choroby ryb každoročně sledují zdravotní stav ryb ve vodárenských nádržích Povodí Moravy, s.p. a také v odchovných zařízeních Moravského rybářského svazu, z.s.. Intenzivní je spolupráce na zajištění veterinární péče v Zoo Brno. Zmínit je třeba i přednášky na atestačním řízení Státní veterinární správy České republiky a odborných kursech, které pořádá Institut celoživotního vzdělávání VFU Brno. Prof. Pikula je již osmým rokem členem hodnotícího panelu Grantové agentury České republiky (P505 - Ekologie živočichů a rostlin v letech 2011-2014; P502 - Fyziologie a genetika živočichů, veterinární lékařství, v letech 2015-2018, předsedou panelu v letech 2017 a 2018). Zajímavá byla i spolupráce s Ústavem Biologie obratlovců AV ČR a Rybářstvím Pohořelice na telemetrickém sledování migrace invazních a ekonomicky významných druhů ryb. Aplikace radiolokátoru do dutiny tělní sumce velkého v Pohořelicích. 1.1.2.4. Mezinárodní působení spolupráce se zahraničím, významné mobility aj. V poslední době se slibně rozvíjí spolupráce s Ústavem infekčních chorob a patobiologie Univerzity v Bernu. Výsledkem je již jedna společná publikace v časopise Veterinary Parasitology. Rozvoj spolupráce s Dr. Köllnerem z oddělení imunologie (Friedrich-Loeffler- Institute, Federal Research Institute for Animal Health, Greifswald-Insel Riems, Germany) umožnil pobyt tří Ph.D. studentek v laboratoři v Německu a transfer zkušeností s využitím primárních a imortalizovaných buněčných kultur v laboratoři ústavu. Vzájemná spolupráce se již zhmotnila do tří vědeckých článků. Značné naděje s ohledem na publikační výstupy vkládáme do spolupráce s kanadskými vědci na řešení mezinárodního projektu SARRFO v letech 2016-2018 s názvem Identifying context-dependent pathogenesis-related genes involved in white-nose syndrome. V roce 2017 z iniciativy ústavu byla podepsána smlouva mezi VFU Brno a Ťumeňskou univerzitou (Ruská federace), která přinesla ulehčení výzkumu na Sibiři. Ruská strana zvažuje budování "zrcadlové laboratoře", tj. zřízení laboratoře stejně vybavené jako na našem ústavu. Dlouhodobě funguje spolupráce s Dr. Garnerem (Zoological Society of London, UK) a Dr. Fisherem (Imperial College of London, UK) na řešení problematiky nemocí obojživelníků a plazů.

Expedice zaměřená na studium nemocí netopýrů zimujících v jeskyních na březích jezera Bajkal (Ruská federace). 1.1.2.5. Umístění ústavu Budova 25 je lokalizována v horní části areálu VFU Brno v sousedství Ústavu patologické morfologie a parazitologie a Ústavu infekčních chorob a mikrobiologie. Budova 25 se zvířetníkem (2019). 1.1.2.6. Vybavení ústavu (technologie, přístroje aj.) K dispozici je pitevna drobné zvěře a pitevna ryb, chladící box pro uskladnění materiálu pro výuku, diagnostiku a výzkum, rybárna s recirkulační technologií odchovu ryb, místnost pro technologické zpracování medu, zvířetník pro drobnou zvěř, ošetřovna drobné zvěře, laboratoř diagnostiky patogenů ryb a včel, laboratoř diagnostiky chorob zvěře, laboratoř molekulárně-biologické diagnostiky, ekotoxikologická laboratoř, laboratoř buněčných kultur a laboratoř analýzy polutantů. Z přístrojového vybavení lze jmenovat inkubátory buněk, flowbox pro manipulaci se vzorky, PCR cyklery, ultracentrifugy, spektrofotometr a multidetekční reader Cytation, ELISA reader, průtokový cytometr, biochemické a hematologické analyzátory a badatelské mikroskopy (světelný, fluorescenční a invertovaný). 1.1.2.7. Akademičtí pracovníci Zaměstnanci Ústavu ekologie a chorob zvěře, ryb a včel počátkem roku 2018 jsou profesoři (prof. RNDr. Miroslava Beklová, CSc., prof. MVDr. Stanislav Navrátil, CSc. - zástupce

přednosty, prof. MVDr. Jiří Pikula, Ph.D., Dipl. ECZM - přednosta), docenti (doc. MVDr. Miroslava Palíková, Ph.D.), odborní asistenti (Mgr. Vojtěch Baláž, Ph.D., MVDr. Hana Banďouchová, Ph.D., Dipl. ECZM, Mgr. Barbora Havelková, Ph.D., Mgr. Kateřina Járová, Ph.D., Ing. Mgr. Veronika Kováčová, Ph.D., MVDr. Ivana Papežíková, Ph.D., Ing. Jana Sedláčková, Ph.D., Ing. František Vitula, Ph.D.), asistenti (MVDr. Vladimír Piaček) a studenti doktorských studijních programů (MVDr. Tomáš Heger, Mgr. Daniela Hlávková, MVDr. Hana Minářová, MVDr. Lucie Filasová, Ehdaa Eltayeb Eltigani Abdelsalam, BVM, Mgr. Eva Syrová, Mgr. Miroslava Kaňová, Mgr. Hana Hrubá, MVDr. Lubomír Pojezdal, Mgr. Petr Linhart, Ing. Michal Madžunkov. Ostatními pracovníky jsou laborantky Ilona Flajzarová, Ladislava Grečynská, Alena Halouzková, Jitka Modrová, Irena Staňková a sekretářka Jiřina Nosková. Akademičtí pracovníci ústavu. 1.1.2.8. Významné osobnosti (přednosta a profesoři) ústavu Prof. RNDr. Miroslava Beklová, CSc. byla jmenována profesorkou v roce 2008. Její vědecké zaměření zahrnuje ekologii, ekotoxikologii, zoologii a ornitologii. Za svoji odbornou kariéru je autorkou nebo spoluautorkou 155 původních prací ve vědeckých časopisech. Prof. Beklová v pracovně

Prof. MVDr. Stanislav Navrátil, CSc. byl přednostou ústavu od roku 2002 do konce roku 2014. Je uznávanou osobností v oboru choroby ryb a včel. Pod jeho vedením došlo k prostorovému sjednocení ústavu (budova 25) a rozvíjení koncepce ústavu v oblasti ekologie, chorob ryb a včel a chorob zvěře. Profesorem byl jmenován v roce 2014. Autorsky se podílel na 41 vědeckých článcích. Prof. Navrátil v pracovně Prof. MVDr. Jiří Pikula, Ph.D., dipl. ECZM je přednostou Ústavu ekologie a chorob zvěře, ryb a včel od roku 2015. V roce 2009 byl jmenován profesorem pro obor Veterinární ekologie a choroby volně žijících zvířat. Od roku 2012 je diplomantem European College of Zoological Medicine (Wildlife population health). V rámci specializace se profiluje v oblasti chorob zvěře, volně žijících zvířat a zoozvířat a ochranářské medicíně. Je autorem 103 článků v časopisech s impakt faktorem. Prof. Pikula při imobilizaci losa evropského pro chirurgické ošetření v Zoo Brno. 1.1.2.9. Významné úspěchy ústavu Palčivým problémem, který již delší dobu limitoval možnosti rozvoje Ústavu ekologie a chorob zvěře, ryb a včel, byl havarijní stav budovy č. 25. Nejvýznamnějším úspěchem je tedy jednoznačně rekonstrukce budovy, vytvoření moderních výukových provozů a zvýšení úrovně podmínek pro výzkum s termínem kolaudace v roce 2018. Z odborného hlediska si nejvíce ceníme účasti na projektu National Speleological Society of the USA v letech 2012 a 2013 s názvem An investigation and comparison of fluorescent activity among three classes of bats: naïve, presumed survivors, and European. Kromě

zapojení do vysoce konkurenčního mezinárodního vědeckého prostředí byl výsledkem metodický článek o diagnostice lézí, které způsobuje na kůži netopýrů plíseň Pseudogymnoascus destructans, pomocí ultrafialového světla. Následující výzkum nás přivedl na stopu fluoreskující substance, která se hromadí v kůži postižených netopýrů. Tou je vitamín B2, který se podílí i na patogenezi syndromu bílého nosu. 5.3.4.1.1.2.10. Zajímavosti ústavu (foto) V květnu 2017 ústav uspořádal v prostorách Studijního a informačního centra VFU Brno vernisáž velkoplošných fotografií přírody. Vystaveny byly fotografie zvířat národních parků Evropy a Afriky. Atraktivní nabídkou pro studenty VFU Brno je sokolnický kroužek, kde mohou získat teoretické i praktické vědomosti v problematice sokolnictví a aviárních onemocnění. Vernisáž fotografií přírody ve Studijním a informačním středisku VFU Brno. Ukázka výcviku raroha velkého v rámci výuky v sokolnickém kroužku.