VY_32_INOVACE_01_II. /43_Dějepis Život v Římě
Bohatí aristokraté, velkostatkáři a obchodníci žili ve vilách nedaleko Říma, zároveň vlastnili výstavné domy přímo ve městě. Převážná část obyvatel města žila ve velkých nájemních domech v malých a nepohodlných bytech. V dolních částech budov v tzv. tabernách byly řemeslnické dílny, krámky a hospody, které mnohdy sloužily zároveň i jako obytný prostor pro rodinu nájemníka. Čím výše byl byt umístěn, tím horší podmínky pro život. Řím byl závislý na dovozu zboží z provincií u města byly tři přístavy (přímořský v Ostii a dva další na Tibeře). Doprava zboží do města = nákladní povozy => dopravní zácpy! Úspěšně se živili zejména kuchaři a pekaři, kteří nabízeli své výrobky přímo na ulici nebo v tabernách (Římané jen zřídka jedli v poledne doma). Jedlo se pečivo, sýry uzeniny a oblíbená byla cizrnová placka, která byla nabízena pekařskými učedníky na ulicích celého města.
? Víš, co je cizrna? Zjisti, jak se jí u nás také říká. Dokážeš vysvětlit proč? (použij slovník, nebo www)
Římský městský atriový dům s peristylem
Římské ulice byly úzké a špinavé odpad byl vyhazován z oken přímo na ulici. Většina ulic neměla název a domy byly bez čísel => velmi obtížná orientace. V noci byl Řím plný zlodějů, lupičů a prostitutek kriminalita srovnatelná se současnými velkoměsty. Velkou část obyvatelstva (asi 200 000) tvořil tzv. proletariát = chudina závislá na státní podpoře (jednou měsíčně obdrželi potraviny).
Všechny cesty vedou do Říma Římská silnice Římské silnice byly důležité pro obchod a komunikaci s provinciemi veřejné silnice Rychlý přesun vojska vojenské silnice Přeprava pošty (cursus publicus) používaly se vojenské cesty s povolením císaře Údržbu silnic a mostů měli na starosti správcové poštovních okrsků (mancipes) Síť stanic kolem silnic měla za úkol měnit koně a postarat se o cestující. Označení stanic manusio nebo mutatio posita dalo vzniknout dnešnímu označení POŠTA Technicky náročná stavba, některé silnice slouží dodnes VIA APPIA opracované kamenné desky odvodňovací příkop dřevěné kůly 6-8 m jemný štěrk hrubý štěrk maltou spojené ploché kameny
Vodovody Kolem roku 300 př. n. l. byl postaven první státní vodovod voda byla shromažďována z pramenišť a pak vedena ze vzdálenosti až 100 km 19 vodovody do veřejných kašen, lázní i soukromých domů. AKVADUKT Vodovod = podzemní i nadzemní, v dřevěných či olověných trubkách nebo kamenných kanálech. Část vodovodů z dob císařství je dodnes funkční.
Římské lázně thermy Veřejné lázně největší spotřeba vody v Římě Během císařství bylo pro obyvatele postaveno kolem stovky lázní Studené, teplé koupele, horký vzduch, plavecký bazén Převlékárny, podlahové topení Zahrady, obchůdky s občerstvením, sportoviště a tělocvičny, masáže, knihovny, výstavy uměleckých děl Po vzoru Říma se budovaly thermy i v provinciích (Anglie, severní Afrika i střední a jihovýchodní Evropa).
I. Vchod II. Předsálí III. Převlékárna IV. Potní lázeň V. Vlažná lázeň VI. Horká lázeň VII. Vany VIII. Studená lázeň IX. Vytápění
Chléb a hry (Panem et circenses) Závody koňských čtyřspřeží v cirku (Circus maximus) sázky, fandovství jednotlivým stájím Krvavé souboje gladiátorů v amfiteátrech (Colosseum) Souboje divokých zvířat (sloni, lvi, tygři, býci) Až pro 50 000 lidí Lid se bavil při krveprolití Jak rozumíš nadpisu snímku? Vysvětli.
thermy Koloseum cirkus divadlo chrám 1 1 Forum Romanum 2 2 Císařské paláce s hradby cesty Řím v době císařské vodovody 1,5 km
Škola a vzdělávání Ve městech uměla většina dospělých číst a psát. Prostřednictvím škol chtěli Římané nejen získat znalosti, ale také rozvíjet a formovat lidský charakter. Od dob římské republiky se děti učili mimo dům základům čtení, psaní, matematiky a řečnickému umění. REPETITIO MATER SAPIENTIAE EST
Pater familias otec rodiny Římská rodina Matróna matka Děti Synové s vlastními rodinami Otec jediná rodinná autorita správce veškerého majetku soudce v rodinných sporech dokud nezemřel, nemohli ženatí synové od rodiny odejít vychovával k práci a odpovědnosti starší syny učil je starosti o zemědělské hospodářství Domácí otroci Matka správce domácnosti odpovídala za čeleď rozdělovala práci vychovávala malé děti Zemědělští otroci
Tóga 2,20 m 5,50 m Typický mužský oděv svobodného římského majitele půdy Nosila se jako svrchní oděv. Spodní oděv tvořila lehká tunika (košile bez rukávů s délkou po kolena). Ženy nosily přes tuniku stólu (dlouhý nařasený plášť).
? Středomořský národ Nejvyšší volený římský úředník Období Augustovy vlády Zakladatel Říma Mocná světová říše Římský samovládce Nástupci Alexandra Velikého Římská matka Hlava římské rodiny Spodní oděv bez rukávů Římská aréna Vláda tří mužů
! Středomořský národ Nejvyšší volený římský úředník Období Augustovy vlády Zakladatel Říma Mocná světová říše Římský samovládce Nástupci Alexandra Velikého Římská matka Hlava římské rodiny Spodní oděv bez rukávů Římská aréna Vláda tří mužů
Prameny a literatura Dostupné z internetu: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:castra_vetoniana_thermen.svg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3d/chickpea.jpg http://www.mosapedia.de/wiki/images/thermen.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/file:puentedeldiablo.jpg http://www.clker.com/clipart-toga-clothing.html http://commons.wikimedia.org/wiki/file:jean-leon_gerome_pollice_verso.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/69/stola.jpg BITTNER, V. -RICHTER, E.: Geschichte und Geschehen Band1. 1. vydání.stuttgart: Ernst Klett Verlag, 1995, ISBN 3-12- 410110-3. FREYH, R. -VOLKMER, J. -HUG, W. -RUMPF, E.: Menschen in ihrer Zeit 1 Im Altertum und früher Mittelalter. 1. vydání. Stuttgart: Ernst Klett Verlag, 1970. RULF, J. -VÁLKOVÁ, V.: Dějepis pro 6.ročník základní školy a 1. ročník osmiletého gymnázia. 1. vydání. Praha: SPN, 2001, ISBN 80-85937-59-X. ŠTĚPÁNKOVÁ, A. -SLEPIČKA, P.: Odmaturuj z dějepisu 1. 1. vydání. Brno: Didaktis, 2006, ISBN 80-7358-059-4. Snímky 3, 5, 10, 12, 13 jsou prací autora.