Sada 3 Inženýrské stavby

Transkript

1 S třední škola stavební Jihlava Sada 3 Inženýrské stavby 01. Rozdělení a historie inž. staveb Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/ Šablona: III/2 - inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Iveta Čopáková 2012 Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

2 1. pozemní komunikace 2. železniční stavby 3. mostní stavitelství 4. podzemní stavby Základní rozdělení 5. vodohospodářské stavby Vývoj inženýrských staveb závisí na stupni rozvoje lidské společnosti a na vývoji dopravních prostředků

3 Historie -silnice Výstavba dopravních cest byla spojena s rozvojem obchodu První zprávy od poloviny 1. tisíciletí př.n.l. Nejznámější: -římské silnice ( Via Appia Itálie, Agrippa Francie) Průřez až 5 vrstvami římské silnice o celkové mocnosti cm Via Appia vojenská silnice v římských dobách dlážděná bloky ve vrstvě štěrku pojeného vápnem.

4 Novodobý rozvoj sestrojení 1. auta (1863) 1859-Jean Lenoirdal patentovat dvojčinný motor na plyn. V roce 1863 s vozidlem poháněným tímto motorem uskutečnil první jízdu (18 km, 3 hodiny). Zahájení sériové výroby automobilů (Ford 1903)

5 Česká republika Vznik obchodních cest již za starověku Základ silniční sítě tvoří silnice vybudované za vlády Marie Terezie tzv. císařské silnice Pražská císařská silnice Mapka císařských silnic za vlády Josefa II

6 vybaveno 16% celkové délky hlavních silnic neprašnými vozovkami v tomto období jsme dosáhli v hustotě silniční sítě čtvrté místo v Evropě za Anglií, Francií a Itálií Dálnice Praha Brno: Příprava r. 1938, zahájení jaro 1939, r byly práce zastaveny, po válce dokončeny pouze rozestavěné mosty a r práce zastaveny r znovuzahájení výstavby r první úsek: Praha -Mirošovice Prvních 21 kilometrů dlouhý úsek mezi Prahou a Mirošovicemise pro motoristy otevřel 12. července 1971

7 Historie -železnice Vznik a rozvoj železniční sítě 19. a 20. století První koňská železnice r v Anglii (města Stockton Darlington) První parní provoz r v Anglii stejná trať První elektrický provoz r na trati Baltimore Ohio Světová žel. síť km tratí

8 Česká republika První železnice v Evropě: Č. Budějovice Linec, začátek výstavby r. 1825, zcela dokončena r Dnes: km tratí, 4 hlavní tranzitní koridory Wolsztyn-Výtopna v polském Wolsztynu Je poslední ve střední Evropě, kde normálně rozchodné parní lokomotivy jezdí denně na pravidelných vlacích.

9 1.Německo -Děčín -Praha -Česká Třebová -Brno -Břeclav -Rakousko 2.Rakousko -Břeclav -Přerov Ostrava -Petroviceu Karviné Polsko, s odbočnou větví Česká Třebová Přerov 3.Německo -Cheb/Domažlice -Plzeň -Praha -Ostrava -Mosty u Jablunkova-Slovensko 4.Německo -Děčín -Praha -Veselí nad Lužnicí -České Budějovice -Horní Dvořiště -Rakousko

10 Historie -mosty Nejstarší zmínky 4000 let př.n.l. Velký rozvoj mostního stavitelství Římané Dřevěné a kovové mosty od 18. století Pont du Gard, Francie Rok dokončení: 19. př. n. l. Délka: 300 m Jedná se o nadzemní úsek jednoho z největších starořímských akvaduktů. Původně měřil kolem 50 km

11 Nejstarší naše mosty: Kamenný most přes Otavu v Písku ze 13. století Karlův most ze 14. století Současnost: silničních, 500 dálničních a železničních mostů

12 Historie podzemní stavby Pro dopravní účely v 19. století (železnice) Současnost: Silniční síť 10 tunelů Železnice 149 tunelů, celkem 36 km Metro: -1. trasa r Londýn - Praha zahájení r Lamačské tunely v Bratislavě. Je to jeden z prvních nejdelších tunelů v Evropě, postavený již v roce 1848.

13 Historie vodohospodářské stavby Nejstarší vodohospodářské stavby závlahové systémy v Číně, Mezopotámii a Egyptě Římská říše akvadukty ČR nejdelší historie výstavba rybníků (10.stol.), 16. a 17. stol. výstavba nádrží rybníky Rožmberk a Svět

14 Zdroje: Literatura: HRDOUŠEK V., Inženýrské stavby, 1. vydání, Informatoriumspol. s r.o., 2006, 212 s., ISBN BUZKOVÁ M., BERAN J., Inženýrské stavby, 1. vydání, SPŠ stavební Praha, 2002, 102 s., ISBN Materiál je určen k bezplatnému používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je : Iveta Čopáková. Pokud není uvedeno jinak, byly při tvorbě použity volně přístupné internetové zdroje. Autor souhlasí se sdílením vytvořených materiálů a jejich umístěním na